Deficit SR během září opět poklesl

Čtěte více

• Deficit rozpočtu se v červenci mírně prohloubil na 192,3 mld. CZK
  Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního července se schodkem 192,3 mld. CZK. Oproti 178,6 mld. CZK v červnu se tedy meziměsíčně prohloubil o 13,7 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 21,8 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Z hlediska sezónnosti v červenci dochází tradičně k meziměsíčnímu snížení nekumulovaných příjmů i výdajů. V posledních čtyřech letech měl v tomto měsíci s výjimkou loňského roku deficit tendenci se mírně prohlubovat a letošní výsledek se tedy nedávné historii nijak zásadně nevymyká. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních sedm měsíců nejnižší od roku 2019. Schodek veřejných financí jako celku by tak mohl letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.
• Deficit rozpočtu se v červnu zmírnil, MF věří ve splnění celoročního plánu
  Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního června se schodkem 178,6 mld. CZK. Oproti 210,4 mld. CZK v květnu se tedy meziměsíčně zmírnil o více než 30 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 36,7 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Červen bývá tradičně měsícem, kdy se schodek mimo jiné vlivem sezónního inkasa záloh na DPPO příliš nezhoršuje nebo dokonce zlepšuje. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních šest měsíců nejnižší od roku 2019. Schodek veřejných financí by tak mohl letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.
• Deficit rozpočtu se v červnu zmírnil, MF věří ve splnění celoročního plánu
  Stát hospodařil ke konci letošního června se schodkem 178,6 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 36,7 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Červen bývá tradičně měsícem, kdy se schodek mimo jiné vlivem sezónního inkasa záloh na DPPO příliš nezhoršuje nebo dokonce zlepšuje. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních šest měsíců nejnižší od roku 2019 a mohl by tak letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.
• Deficit rozpočtu se v květnu prohloubil na 210 mld. CZK
  Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního května se schodkem 210,4 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 61 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Květen bývá tradičně měsícem, kdy se schodek prohlubuje výrazněji, když na příjmové straně klesá měsíční inkaso DPH a zároveň nedochází k platbě záloh na DPPO. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních pět měsíců zhruba na úrovni let 2020 a 2022.
• Deficit rozpočtu se v srpnu zmírnil na 175,8 mld. CZK
  Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního srpna se schodkem 175,8 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 18,8 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Z hlediska sezónnosti docházelo v posledních letech v srpnu s výjimkou loňska spíše k mírnému meziměsíčnímu prohlubování schodku. Meziměsíční zmírnění o 16,5 mld. CZK tedy zvyšuje šanci na dosažení schváleného deficitu státního rozpočtu v celoročním objemu 252 mld. CZK. V poměru k HDP byl srpnový deficit státního rozpočtu za prvních osm měsíců ve výši 2,2 % nejnižší od roku 2019.
• Deficit rozpočtu se v září prohloubil na 21 mld. Kč
  Schodek rozpočtu zaznamenal nejvyšší zářijovou hodnotu od roku 2014, když dosáhl 21 mld. Kč. Aktuální výsledky potvrzují trend pozorovaný v předchozích měsících, a totiž že příjmy se nedaří plnit podle původního plánu. Zatímco v případě daně z příjmu právnických osob se oproti předchozím měsícům výběr zlepšil, ostatní daně znatelně zaostávají, když se např. na dani z příjmu fyzických osob po uplynutí tří čtvrtin rozpočtového období vybralo jen necelých 72 %. Ještě výraznější je manko u DPH, kde se nevybralo ani 70 % plánovaných příjmů. Naproti tomu výdaje státu plánovaného tempa dosahují, hlavně ty neinvestiční. U kapitálových výdajů pak evidujeme výdaje pod plánem, jak je u českého rozpočtu obvyklé.
• Deficit rozpočtu se zvýšil, konsolidace zpomaluje
  Státní rozpočet vykázal ke konci září mírné zvýšení dosavadního deficitu, který za tento rok činí již -181,7 mld. Kč (vs -175,8 mld. ke konci srpna). V meziročním srovnání je saldo rozpočtu prakticky na stejné úrovni (rozdíl -1,1 mld. Kč), pokud však odečteme prostředky z EU, vychází zatím letošní hospodaření lépe o 23,5 mld. Kč. Vzhledem k rozsahu škod po povodních došlo k navýšení schváleného salda o 30 mld. Kč na letošní a o 11 mld. Kč na příští rok, což značně zpomaluje konsolidaci veřejných financí.
• Deficit rozpočtu v listopadu podle očekávání výrazně rostl
  Tradičně více deficitní listopad přinesl prohloubení salda státního rozpočtu na -269,1 mld. Kč, což je zhruba o 60 miliard více než na konci října. Při pohledu na vývoj v posledních třech letech se nejedná o nic neobvyklého, kdy v průměru od roku 2020 do roku 2022 rostl deficit během listopadu také o 60 miliard Kč. V kontextu celoročního plánu (-295 mld. Kč) by při obdobném vývoji jako v posledních letech (za poslední 3 roky v průměru -22,5 mld. Kč) měl státní rozpočet skončit zhruba na naplánované úrovni a nepřekročit 300miliardovou hranici.
• Deficit se dále prohlubuje a přesahuje 165 mld. Kč
  Po čtvrtině letošního roku dosáhl deficit vládních financí 166,2 mld. Kč. Pro březen jde o historicky nejhorší výsledek, v loňském roce deficit dosahoval necelých 60 mld. Kč, v covidovém roce 2021 pak 125 mld. Kč. Nadále se v rozpočtu negativně projevují prohlubující se výdaje v sociální oblasti a zároveň výdaje vynakládané na zastropování cen elektřiny a plynu. Na druhé straně rozpočtu se čeká na připsání peněz z daně z neočekávaného zisku, kde Ministerstvo financí počítá s dodatečným příjmem ve výši 85 mld. Kč. K tomu v březnu ještě nedošlo, stát již ale vybral zhruba 8 miliard korun na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Zde zákon o státním rozpočtu předpokládá celkový výběr ve výši 15mld. Kč.
• Deficit se dále prohlubuje, zveřejněn byl plán na příští rok
  Stát na konci srpna hospodařil s deficitem ve výši 231,1 mld. Kč. Po dvou třetinách letošního roku si tak vláda ve srovnání s předchozím rokem vede o necelých 70 mld. Kč lépe a deficit je takřka totožný jako ve stejném období v roce 2020. Vláda zároveň představila první návrh rozpočtu na rok 2023. V příštím roce by se deficit měl snížit z letošních 330 miliard na 270 miliard Kč.
• Deficit státního rozpočtu činí 335 miliard
  Za prvních deset měsíců letošního roku dosáhl deficit úrovně 335,0 mld. Kč. po zářijových 326,3 mld. Kč. Meziměsíční přírůstek se drží nízko v porovnání s covidovými měsíci, kdy docházelo k nárůstu až o 60 miliard. Celkové příjmy jsou meziročně vyšší o 2,1 %, téměř stejně jako v září (o 2,0 %). Na druhé straně se meziroční dynamika celkových výdajů snížila na 5,9 % ze zářijových 7,2 % (v srpnu o 9,2 %). Celkové saldo hospodaření v říjnu činilo -61 mld. Kč. oproti -73,6 mld. Kč. v září.
• Deficit státního rozpočtu dál narůstá
  Za prvních deset měsíců letošního roku dosáhl schodek státního rozpočtu už 335 mld. korun a byl tak o 61 mld. vyšší než ve stejném období loňského roku. Vzhledem k tomu, že v loňském i letošním roce byla aplikována různá podpůrná opatření zasahující jak příjmovou, tak výdajovou stranu a navíc došlo i ke změnám v rozpočtovém určení daní (měnil se podíl obcí na výběru daní), je meziroční srovnávání příjmů a výdajů státu dost problematické.
• Deficit státního rozpočtu letos dosáhne nejspíše 250 miliard korun, může však přesáhnout i 300 miliard. Schodek „jen“ 100 miliard je nyní už utopie
  Ministerstvo financí uvádí, že schodek státního rozpočtu ČR dosáhne za letošní rok úrovně přesahující 100 miliard korun. Už v tuto chvíli musí být zřejmé, že důležitou roli sehrává spíše slůvko „přesahující“ než cifra „100 miliard“. Ta je totiž uvedena jen proto, aby se skok z původního rozpočtovaného schodku, 40 miliard, nezdál až příliš velký. Sto miliard, to je prostě nyní již utopicky nízká suma, vzhledem k okolnostem.
• Deficit státního rozpočtu letos může kvůli koronaviru být až 315 miliard korun
  Letošní recese v ČR je den ode dne pravděpodobnější. Nynější stav nouze její pravděpodobnost rapidně zvyšuje. Pravděpodbnost nyní činí zhruba 75 procent. Česká ekonomika totiž minimálně měsíc pojede „na půl plynu“. Některé sektory, například turistický ruch, přitom budou zasažené celoročně, i kdyby se nakrásně situace kolem šíření koronavirové nákazy ještě před polovinou dubna vyjasnila a ekonomika se do konce května vrátila víceméně do běžného provozu.
• Deficit státního rozpočtu letos zřejmě zamíří znatelně pod 300 mld. Kč
  Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát letos v lednu hospodařil s přebytkem ve výši 3,9 mld. Kč. Oproti loňskému prvnímu měsíci jde o zlepšení o 35,4 mld. Kč. To je výsledkem jednak určitého omezení výdajů v důsledku aktuálního rozpočtového provizoria a v menší míře i vyšších daňových příjmů vlivem pokračujícího růstu ekonomiky. Na meziročním snížení výdajů o 30 mld. Kč se podílel především menší vynaložený objem prostředků na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách.
• Deficit státního rozpočtu loni dosáhl 288,5 mld. CZK
  Státní rozpočet uzavřel rok 2023 se schodkem 288,5 mld. CZK. V meziročním srovnání se jedná o 71,9 mld. CZK mírnější deficit a oproti schváleným 295 mld. CZK pak o 6,5 mld. CZK lepší výsledek. V samotném prosinci se schodek stejně jako v předchozích dvou měsících prohloubil. Stát sice inkasoval druhou zálohu na tzv. windfall tax (WFT) a závěrečnou splátku DPPO, avšak proti tomu v závěru roku tradičně narůstají běžné i kapitálové výdaje. Část z mimořádných výdajů (ve výši zhruba 14 mld. CZK) související s kompenzacemi firem bude vyplacena ještě začátkem letošního roku.
• Deficit státního rozpočtu na konci listopadu dosáhl 269,1 mld. CZK
  V listopadu se schodek stejně jako v říjnu prohloubil. Stát totiž neinkasoval žádné mimořádné příjmy, které v letošním druhém a třetím čtvrtletí hospodaření výrazně zlepšovaly. V září se jednalo zejména o první zálohu na tzv. windfall tax (WFT), v předchozích měsících pak šlo hlavně o příjmy z EU (Národní plán obnovy), nadstandardní dividendu z ČEZu a vysoké příjmy z DPPO. Listopad tradičně nebývá spojen ani s inkasem daní, které jsou placeny čtvrtletně (např. DPPO). Proti tomu naopak zpravidla v tomto měsíci rostou běžné i kapitálové výdaje. V meziročním srovnání byl listopadový deficit v kumulaci od začátku roku menší o 68 mld. CZK.
• Deficit státního rozpočtu na konci října dosáhl 210,7 mld. CZK
  V říjnu se přerušil čtyřměsíční trend zmírňování schodku. Stát totiž neinkasoval žádné mimořádné příjmy, které v minulých měsících hospodaření výrazně zlepšovaly. V září se jednalo zejména o první zálohu na tzv. windfall tax (WFT), v předchozích měsících pak hlavně příjmy z EU (Národní plán obnovy), nadstandardní dividendu z ČEZu a vysoké příjmy z DPPO. V meziročním srovnání byl říjnový deficit v kumulaci od začátku roku menší o 76 mld. CZK.
• Deficit státního rozpočtu prolomil 400 miliard
  Za prvních jedenáct měsíců letošního roku dosáhl deficit úrovně 401,5 mld. Kč po říjnových 335,0 mld. Kč. Prohloubení deficitu je celkem vysoké, když jsme v prognóze počítali s tím, že deficit kumulovaně do konce roku nepřevýší 400 miliardovou hranici. Pro státní rozpočet je přítěží zhoršení epidemické situace, což se projevuje negativně jak na straně příjmů (přes utlumenější ekonomickou aktivitu), tak na straně výdajů (částečně přes znovu zapnutou covidovou pomoc, například Antivirus).
• Deficit státního rozpočtu se prohloubil
  Hospodaření státního rozpočtu skončila na konci listopadu deficitem ve výši 269,1 mld. Kč oproti 210,7 mld. Kč v říjnu.