Americký dolar tak ve vidině rychlého růstu úrokových sazeb připisuje slušné zisky oproti všem důležitým světovým měnám. Pro akcie je zpráva neutrální, protože utaženou měnovou politiku kompenzuje právě vysoký růst HDP, který by měl táhnout nahoru i zisky. Čistě matematicky by se tak akciový trh mohl dostat do lepší rovnováhy, kdy při klesajícím PE a rostoucích ziscích (E) můžou zůstat ceny (P) víceméně stabilní. To by ale musel být trh řízen více fundamentem a méně oněmi „animal spirits“, náladami, které loni vyhnaly ceny akcií do výšin a stejně rychle je mohou poslat zpět.
Vývoj amerického akciového indexu S&P 500 (denní graf – D1):
Pojďme se podívat, jak mezičtvrtletní růst amerického nominálního HDP o 3,5 % (14,3 % anualizovaně) umořuje obrovský dluh federální vlády ve Washingtonu. HDP v běžných cenách je už o 2,3 bilionu USD (11 %) vyšší než před začátkem pandemie. Navýšení dluhu snížené o nákupy centrální bankou přitom představuje „jen“ 2,0 bilionu USD.
Porovnání vývoje výše federálního dluhu bez držby centrální bankou (červeně) a nominálního HDP (modře) v USA:
Tolik oblíbené peníze z vrtulníků rozpohybovaly spotřebu a investice natolik, že se díky multiplikátoru samy zaplatí a poměr dluhu na HDP se rychle vrací na úrovně před pandemií.
Podobný příběh můžeme číst i ve vývoji zadlužení České republiky. I přes 3 roky schodků přesahujících 300 mld. Kč se však dluh v poměru k HDP nijak dramaticky nezvýší. Stabilizace u 45 % HDP v blízkosti úrovně let 2012/13 je pro Českou republiku více než dostačující.
Vývoj zadlužení veřejného sektoru v % HDP v ČR:
Cenou za tento efekt vysokého růstu reálné i nominální části ekonomiky je však vysoká inflace. Na tu doplácejí především ti, kteří nechávají ležet úspory ladem na účtech v bankách nebo drží inflačně-neindexované dluhopisy. Investice do akcií, nemovitostí nebo komodit naopak celkem slušně vydělávají s výnosem i nad růst spotřebitelských cen.
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: MT4, FRED, bls.gov
