Proč ubývá mladých řidičů, když jich přitom na venkově žije stále více? Mladých lidí ubylo obecně, nechtějí tolik přebírat zodpovědnost za svůj život a prchli na sítě

Čtěte více

• Proč se řešení řeckého problému nedočkáme
  Řecko je otazníkem, který tu s námi bude ještě dlouho a dlouho. I když nyní dojde ke krátkodobé dohodě, budeme muset o...
• Proč se staly kovy velmi nedostatkovým zbožím?
  Řada problému otřásla trhy s kovy a opět zvýšila strach o křehkost skladovacích a přepravních sítí, které mají v průmyslovém hospodářství důležitou roli. Poslední události ovlivnily spoustu nejprestižnějších světových obchodních domů a odhalily nedostatky nad sklady, které jsou napojené na Londýnskou burzu kovů.
• Proč se Warren Buffett mýlí, pokud jde o kryptoměny?
  Navzdory tomu, že mnoho lidí na poučení Warrena Buffetta o investování dá, je generální ředitel společnosti Berkshire Hathaway dlouhodobě kritizován krypto komunitou kvůli svému postoji k aktivům, jako je Bitcoin, o kterých prohlásil, že jim chybí vnitřní hodnota a jsou ,,jedem na krysy”.
• Proč schválení Bitcoin ETF nebude událostí, která bude “prodávat zprávy”? 
  Kryptoměnoví nadšenci netrpělivě očekávají rozhodnutí Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) o Bitcoin ETF, což v komunitě vyvolalo vlnu spekulací.
• Proč si letos tolik připlatíme za rohlík, máslo a další potraviny? Vydejme se na „stopu zdražování“, skončíme u obvyklých podezřelých
  Zemědělce napříč Evropou, i v Česku, teď trápí extrémně vysoké ceny hnojiv. Ty se v důsledku energetické krize zvýšily třeba až na šestinásobek úrovně roku 2020 (viz graf). K výrobě hnojiv je totiž třeba plynu, který v uplynulých měsících v Evropě extrémně zdražil v souvislosti s energetickou krizí.
• Proč si lidé vlastně dávají dárky, nejen k Vánocům…? Jde o ryzí altruismus, nebo sledují vlastní zájem a není to náhodou v rozporu s tím, co pohání jednotlivé ekonomiky?
  Zdá se to být poněkud paradox. Motorem jakékoli tržní ekonomiky je to, že lidé v jejím rámci – v rámci trhu – sledují svůj vlastní zájem. Myslí na sebe a svůj užitek. Na svůj zisk. Pokud však nebudou poskytovat užitek ostatním, zisku nedosáhnou. Ti ostatní si svůj užitek kupují za peníze a ty tvoří zisk. Zákazníkův „užitek“ v podobě housky, která zažene hlad, představuje pekařův zisk. To ale ještě není ten paradox. Tím ovšem je to, že každoroční vrcholnou sezónu jakékoli západní tržní ekonomiky představují Vánoce.
• Proč tam, kde nejvíce řádili nacisté, dnes vzývají Putina? Odpovídají letošní laureáti Nobelovy ceny za ekonomii
  Letošní laureáti Nobelovy ceny se obracejí do historie, aby analyzovali současnost, a například doložili důležitost středních vrstev pro rozvoj společnosti. Zjišťují třeba, že v místech v Rusku, kde řádili nacisté, volí dnes lidé častěji komunisty.
• Proč Tesla zanevírá na bitcoiny? Ráda by čerpala dotace z programu podpory obnovitelným zdrojům, který Bidenova administrativa právě rozšiřuje
  Automobilka Tesla se přihlásila do mnohamiliardového dotačního programu podpory obnovitelných zdrojů, uvádějí zdroje agentury Reuters. Administrativa prezidenta Joea Bidena jej totiž nyní hodlá rozšířit nejvýraznějším způsobem od jeho vzniku za vlády administrativy prezidenta George Bushe mladšího. Mohla by tak do něj zahrnout právě i Teslu a další výrobce elektromobilů.
• Proč to bylo Rusko, a ne Ukrajina, které zavřelo Maďarsku a Slovensku ropné kohoutky? A proč Maďarsko a Slovensko mohou i přesto být těmi, kdo se smějí naposled, tedy nejlépe? Aneb o co ve skutečnosti jde v „letní ropné kauze“
  Tento týden vyšlo celkem nečekaně najevo, že to podle všeho byla ruská strana, a nikoli Ukrajina, která zavřela Maďarům a Slovákům kohoutky s ropou. Ale buďme přesní. Zavřela pouze kohoutky s ropou, kterou dodává ruská soukromá firma Lukoil. Takže ropa jiných ruských firem, například Kremlem přímo ovládaného podniku Rosněfť, proudí přes Ukrajinu na Slovensko, do Maďarska i do Česka dále.
• Proč trhy svírá zvýšená riziková averze?
  Nálada na finančních trzích není v posledních seancích zrovna přívětivá. Evropské akcie dnes klesají už čtvrtou seanci...
• Proč Ukrajina sankcionuje jen jednu ruskou ropnou společnost, soukromý Lukoil, a ne také státní Rosněfť? Přitom Rosněfť vozí do své německé rafinérie ropu údajně z Kazachstánu, která může být ve skutečnosti ruská
  Houstnoucí střet mezi Maďarskem a Slovenskem na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé ohledně dovozu ruské ropy přes její území je pozoruhodný i z jednoho spíše přehlíženého důvodu. Ukrajina totiž nesankcionuje ruskou ropu jako takovou. Ukrajina sankcionuje pouze ropu jedné ruské společnosti, a to Lukoilu. To je podstatný rozdíl. Neboť ropa jiné ruské společnosti, Rosněfti, přes Ukrajinu ropovodem Družba v klidu teče dále. I když je to ropa ruská stejně jako ta od Lukoilu.
• Proč uprostřed energetické krize nestoupá cena ropy?
  Počet případů covidu-19 v Číně prudce roste a ceny ropy klesají. IEA varuje, že nejhorší energetická krize nás teprve čeká. Ropa WTI klesla o téměř 2 % a obchodovala se okolo 102 USD za barel. Medvědí nálada zjevně pronikla do komodit, protože v Číně vzrostl počet případů koronaviru. Také hrozící americká inflace přiživuje obavy ohledně výhledu poptávky. Pokračující růst dolaru zvýšil tlak, takže ropa byla pro investory méně atraktivní.
• Proč Vánoce hýbou spotřebitelskými výdaji jako nic jiného, i když jsou spojeny s nezměrným plýtváním?
  Kdyby svět obydlovali pouze ekonomové, Santa ani Ježíšek by dávno neexistovali.
• Proč Velké ropné společnosti nevadí přísná regulace
  I když sliby Donalda Trumpa o zrušení regulací z období Joe Bidena mohou znít jako dobrá zpráva pro ropný průmysl, největším producentům ropy to nutně neprospívá. Regulace jako poplatek za metan, zavedený v rámci Inflation Reduction Act, ukládají pokuty za nadměrné emise metanu, počínaje částkou 900 USD za tunu v roce 2024 a zvyšující se na 1 500 USD v roce 2026. Zajímavé je, že velké společnosti jako Exxon Mobil a TotalEnergies tyto pravidla podpořily, protože přísnější regulace často zvýhodňují větší firmy, které si mohou dovolit splnit požadavky, což nutí menší společnosti odejít nebo se spojit.
• Proč věnovat pozornost hospodářským výsledkům PDD
  PDD Holdings, mateřská společnost rychle rostoucího online tržiště Temu, zveřejní ve středu před otevřením trhu své hospodářské výsledky. Vzhledem k tomu, že už je největší čínskou firmou obchodovatelnou ve Spojených státech, alespoň pokud jde o tržní hodnotu, stojí to rozhodně za zmínku. Očekává se, že růst PDD překoná Alibabu i JD.com, a to hlavně díky dvěma faktorům plynoucím z jejího obchodního modelu:
• Proč věřím v obrovský potenciál k růstu ve 21. století
  Ekonomiku ve 21. století nastartuje k růstu celá řada nejnovějších technologií. Finanční krize a následné ekonomické problémy pak budou v historickém měřítku vypadat jenom jako drobné klopýtnutí.
• Proč v Evropa nemá žádné Googly, Facebooky, ani Alibaby. Protože má problém, jak právě teď, sklidit si i svou vlastní zemědělskou úrodu
  V žebříčku nejhodnotnějších značek světa je stále méně firem z Evropy. Proč? Zaspal se tu nástup IT technologií na konci minulého století a ekonomiky dusí přebujelý sociální systém.
• Proč v kontextu špatných NFP z USA akciové trhy rostou, ale dolar oslabuje. Pár USD/JPY by mohl znovu klesat, zlato by mohlo stoupat.
  Páteční údaje vlády o americkém trhu práce narušily vítězné tažení robustní zaměstnanosti, které v americké ekonomice pozorujeme od konce loňského roku. Silné NFP byly předtím jednou z příčin, proč Federální rezervní systém fakticky odmítl začít letos snižovat úrokové sazby.
• Proč vláda nyní couvá se svým plánem znárodnit ČEZ a klíčové elektrárny v ČR? I proto, že Češi si málo říkají o přidání, takže se vládě daří „zalepovat“ svůj dluh
  Nízké mzdové nároky Čechů a jistá jejich bojácnost při mzdovém vyjednávání se svými zaměstnavateli a šéfy představují klíčový důvod, proč se Fialově vládě daří „zalepovat“ dluh postupnou stabilizací veřejného zadlužení k HDP. Navíc vláda díky této stabilizaci nyní evidentně upouští od svého loňského plánu získat pod svoji kontrolu, znárodnit, klíčové tuzemské elektrárny a výrobu elektřiny jako takovou – a mít tak pod kontrolou cenotvorbu elektřiny.
• Proč vláda se zdůvodněním povodní navýšila možný schodek rozpočtu ve více než čtyřnásobném rozsahu, než by odpovídalo dosud hlášeným povodňovým škodám? Hodlá "spláchnout" své rozpočtové díry za 45 miliard?
  Naplánovaný státní rozpočet na příští rok se od toho pravděpodobně reálného liší jako málokdy. Pokouší se vláda údajnými výdaji na povodňové škody zakrýt rozpočtové díry za desítky miliard?