Začíná platit windfall tax i cenové stropy na elektřinu a plyn
Dnes začíná platit daň z mimořádných zisků firem v energetickém, těžebním, petrochemickém a bankovním sektoru. Výnos z daně má společně s odvodem nadměrného zisku při výrobě elektřiny, který funguje už od prosince, zajistit peníze na stanovení cenových stropů na elektřinu a plyn. Cenové stropy nahrazují takzvaný úsporný tarif, kterým stát od října do prosince dotoval domácnostem ceny energií. Na rozdíl od úsporného tarifu ale bude moct cenový strop využít i většina firem.
Daň z mimořádných zisků, nazývanou také windfall tax, stanovuje zákon jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Firmy budou daň platit zálohově, výše záloh bude vypočtena podle jejich hospodářských výsledků za rok 2022.
Příjmy z daně z mimořádných zisků mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit by měla tři roky. Vláda předpokládá, že do státního rozpočtu vybere na této dani letos asi 45 miliard korun. Další prostředky rozpočet získá z odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny, který je stanoven podle výrobní technologie mezi 70 a 240 eury (1690 a 5790 korunami) za megawatthodinu.
Strop pro ceny elektřiny stanovila vláda na 6000 korun za megawatthodinu elektřiny a 3000 korun za megawatthodinu plynu. Ceny jsou včetně DPH, ale pro odběratele je k nim třeba připočítat ještě distribuční poplatky. Maximální ceny kabinet schválil nejdřív pro domácnosti, malé a střední podniky a veřejné instituce, organizace a firmy bez obchodní povahy. V polovině prosince pak vláda schválila zastropování cen elektřiny a plynu na stejné úrovni také pro velké firmy. Stejně jako v případě malých firem bude zastropování platit do 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let, což má motivovat firmy k úsporám.
Cenové stropy nahradí úsporný tarif na energie, který vláda prosadila pro domácnosti v posledním čtvrtletí loňského roku. V rámci úsporného tarifu domácnosti dostaly 3500 korun prostřednictvím dotace na účet za elektřinu. Odpuštěn byl také poplatek za obnovitelné zdroje.
Zdroj: Reuters, ČTK
Čtěte více
-
Začalo sympozium centrálních bankéřů v Jackson Hole, čeká se na projev Powella
V horském letovisku Jackson Hole v americkém státě Wyoming dnes začalo každoroční sympozium centrálních bankéřů. Investoři kvůli výhledu úvěrových sazeb čekají zejména na páteční projev šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella. -
Začalo vyjednávání mezi EU a Londýnem
V Bruselu začaly rozhovory o odchodu Velké Británie z Evropské unie. Michel Barnier, který je povede za EU, před jejich začátkem uvedl, že dnes by měly být nejprve dojednány priority a časový rozvrh diskusí. V první řadě je podle něj třeba zabývat se nejistotami, které brexit představuje pro občany, pro ty, kdo mají z politik EU užitek, ale také pro situaci na irských hranicích. -
Začaly volby prezidenta Francie, favority pro druhé kolo jsou Macron a Le Penová
Ve Francii dnes ráno začaly prezidentské volby, v nichž post hlavy státu obhajuje Emmanuel Macron. Průzkumy veřejného mínění naznačují, že se opět bude rozhodovat až ve druhém kole. V něm se stávající prezident podle všeho stejně jako před pěti lety utká s vůdkyní krajní pravice Marine Le Penovou. -
Začátek týdne na FOREXu: Japonský jen oslabuje
Na forexových trzích přestalo klesat euro, oslabuje ale japonský jen. Centrální banka (Bank of Japan) zhoršila výhled... -
Začíná ekonomické fórum v Davosu, někteří světoví lídři akci letos vynechají
Ve švýcarském horském letovisku Davos dnes začíná Světové ekonomické fórum (WEF), kterého se tradičně účastní lídři světové politiky a podnikatelské sféry. Podle serveru CNBC ale může být výmluvnější, kdo všechno se této akce nezúčastní. Letos tam nebude například čínský prezident Si Ťin-pching, indický premiér Naréndra Módí a řada evropských lídrů, mezi nimi francouzský prezident Emmanuel Macron, italská premiérka Georgia Meloniová ani britský premiér Keir Starmer. -
Začíná fórum v Davosu, vystoupí čínský prezident
Ve švýcarském luxusním letovisku Davos dnes začíná každoroční setkání elit politického a ekonomického světa v rámci Světového ekonomického fóra (WEF). Pozornost se bude upírat na dopolední vystoupení čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Ten je první čínskou hlavou státu na těchto setkáních a hodlá zde představit Čínu jako hlavního světového obhájce globalizace a odpůrce rostoucích protekcionistických tendencí. -
Začíná jarní zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky
Ve stínu ruské vojenské invaze na Ukrajinu a nedávných otřesů v bankovním sektoru začíná dnes ve Washingtonu každoroční jarní zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB). Mezi hlavními tématy bude podle zveřejněného programu například boj s inflací, růst světové ekonomiky nebo její fragmentace. -
Začíná jarní zasedání MMF a Světové banky
Finanční činitelé z celého světa dnes ve Washingtonu zahájí jarní zasedání Mezinárodního měnového... -
Začínají volby do Evropského parlamentu
Voliči v Nizozemsku a v Británii dnes budou prvními, kdo začnou hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu. -
Začínáme s FOREXEM - Efektivní webinář
Rádi bychom vás upozornili na nadcházející webinář, který se koná v sobotu 21. dubna od 9:30 do 13:00 hodin. -
Začíná rozpočtový summit EU, Michel chce lídry přimět k ústupkům
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájí dnes v Bruselu mimořádný summit věnovaný budoucímu víceletému rozpočtu EU. Předseda Evropské rady Charles Michel chce přimět lídry k překonání zásadních rozporů a posunout vpřed zatím bezvýsledná vyjednávání, na něž se členským zemím krátí čas. Političtí vůdci včetně českého premiéra Andreje Babiše však těsně před summitem nedávali najevo žádnou ochotu k nutným kompromisům. -
Začíná summit G20, hlavními tématy bude ekonomika po pandemii a klima
V Římě dnes začíná dvoudenní summit skupiny velkých světových ekonomik G20, kde se hlavy států a vlád těchto zemí setkají osobně poprvé od propuknutí pandemie před téměř dvěma lety. Právě zotavení ekonomik po zdravotní krizi má být jedním z hlavních témat jednání. Hovořit se ale bude také o tom, jak aktuálně řešit stoupající ceny energií. Těsně před začátkem klimatické konference OSN v Glasgow budou lídři probírat také to, jak může G20 přispět k úspěchu boje s globálním oteplováním. -
Začíná summit G7 v novém formátu
Ve francouzském přímořském letovisku Biarritz v sobotu začne třídenní summit sedmi nejvyspělejších ekonomik světa (G7). Schůzka zástupců Japonska, Francie, USA, Německa, Kanady, Itálie, Británie a nově několika dalších zemí a rovněž představitelů mezinárodních organizací, které pozval francouzský prezident Emmanuel Macron, bude věnována boji proti nerovnostem. Dá se ale čekat též diskuse o dalších horkých tématech, jako je brexit, politická krize v Itálii, obchodní válka mezi USA a Čínou, Írán, Libye a Kašmír. Na schůzku dorazí mimo jiné indický premiér Naréndra Módí. -
Začne na USD/CHF býčí rally?
USD/CHF má od začátku letošního roku velmi silný support nad hladinou 0,9000. -
Zadlužená čínská realitní firma Evergrande včas splatila další úroky
Zadlužená developerská společnost China Evergrande, jejíž případný krach ohrožuje čínskou ekonomiku, včas splatila úroky z další půjčky. Informovala o tom agentura Bloomberg. Akcie čínského podniku na burze v Hongkongu díky tomu dnes vzrostly téměř o sedm procent. -
Zadlužená čínská společnost Evergrande pozastavila obchodování akcií v Hongkongu
Hluboce zadlužená čínská realitní společnost China Evergrande Group pozastavila obchodování svých akcií na burze v Hongkongu v situaci, kdy investoři čekají na plán restrukturalizace. Důvod pro tento krok podle stanice BBC neuvedla. -
Zadlužená EUROZÓNA a EURO
Trh se začíná odklánět k Portugalsku. -
Zadlužená Itálie se bojí o své banky, krize by zasáhla celou Evropu
Po britském referendu o odchodu z Evropské unie je ekonomická nejistota všudypřítomná. Nejvíce se však... -
Zadlužená Srí Lanka dostane první splátku ze záchranného úvěru od MMF
Srí Lanka obdrží v příštích dvou dnech 300 milionů USD (6,6 miliardy Kč) jako první tranši ze záchranného úvěru od Mezinárodního měnového fondu (MMF). Země se na začátku loňského roku dostala kvůli špatnému hospodaření a dopadům pandemie nemoci covid-19 do nejhorší finanční krize za sedmdesát let. Měnový fond o tom dnes informoval v tiskové zprávě. -
Zadlužené země eurozóny musí reformovat
Země eurozóny, které nedávno Evropská komise upozornila na hrozbu příliš vysokého deficitu, by měly...