Česko zatím nestanoví termín pro přijetí eura, shodla se vláda

Česko zatím nestanoví termín k přijetí společné evropské měny. Shodla se na tom při dnešním jednání vláda, která tak podpořila doporučení ministerstva financí a České národní banky zatím takový krok nedělat. Oznámilo to ministerstvo financí. Minstr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v minulých týdnech uvedl, že debata o zavedení eura v Česku je předčasná, dokud se nepodaří snížit inflaci a narovnat strukturální nerovnováhu rozpočtů.

"Jsem přesvědčen, že přijetí eura nemá být sprint, ale zodpovědné politické rozhodnutí založené na dosažení objektivních ekonomických kritérií. Myslím, že bychom si měli nejprve udělat domácí úkoly, a poté se můžeme bavit o termínu přijetí eura," uvedl Stanjura. "Pokud nejprve nenapravíme strukturální nerovnováhu veřejných financí a nezkrotíme dvoucifernou inflaci, zůstává debata o euru pouze akademickou," dodal.

Pro přijetí eura podle ministerstva financí mluví velká obchodní i vlastnická provázanost Česka s eurozónou, odolný bankovní sektor nebo relativně stabilní kurz koruny. Vláda ale považuje za překážku pro vstup do eurozóny nedokončenou konvergenci české ekonomiky, kdy zejména v oblasti cen a mezd zůstává velký odstup od průměru eurozóny. Česko také nedořešilo dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

Ministerstvo financí a ČNB v materiálu pro jednání vlády uvedly, že Česko letos ani v příštím roce nesplní žádné ze čtyř takzvaných maastrichtských kritérií, kterými je podmíněn vstup do eurozóny.

Kritérium cenové stability stanovuje, že míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb vyžaduje, aby dlouhodobá úroková míra nebyla o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta HDP a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.

Česko se rozhodnutím o vstupu do EU v roce 2004 zavázalo i k přijetí společné evropské měny. Rozhodnutí o termínu zavedení eura ale je na jednotlivých členských státech. Například Švédsko, které do unie vstoupilo v roce 1995, zatím euro nepřijalo, Chorvatsko, které se k EU připojilo jako zatím poslední země v roce 2013, zavede společnou měnu od příštího roku.

Vláda ve svém programovém prohlášené neuvádí, že by chtěla do konce svého funkčního období v roce 2025 stanovit termín pro přijetí eura. V dokumentu se ale kabinet zavazuje k co nejrychlejšímu splnění maastrichtských kritérií.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Česko je nemocný muž Evropy, je v pasti průměrnosti, napsal deník Die Welt
  Hospodářský model České republiky je zastaralý, země je lapena v průměrnosti. Na svém webu to napsal německý deník Die Welt, podle kterého je skutečně nemocným mužem Evropy právě Česko, které se jako jediné z členských zemí Evropské unie nedokázalo zotavit z ekonomických dopadů pandemie. Česko proto podle listu slouží jako varování před tím, co hrozí i Německu.
• Česko letos nesplnilo požadavky na přijetí eura
  Česká republika letos nesplnila dvě ze čtyř maastrichtských kritérií, tedy požadavků EU nezbytných pro přijetí eura. Kvůli zvýšení snížené sazby DPH od počátku roku 2012 ČR tak neplní kritérium cenové stability. Země rovněž nedodržela tříprocentní podíl deficitu veřejných financí na hrubém domácím produktu (HDP). Vyplývá to z každoročního materiálu ČNB a ministerstva financí k plnění maastrichtských konvergenčních kritérií.
• Česko podle guvernéra ČNB Michla letos čeká rok podstatného snížení inflace
  Česko letos čeká rok podstatného snížení inflace, tempo růstu cen se začne snižovat na jaře. Vzhledem k oslabující poptávce a nastávající recesi může Česká národní banka (ČNB) pokračovat v politice stability úrokových sazeb. V rozhovoru s ČTK to řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Upozornil však, že pokud se v ekonomice objeví nové poptávkové tlaky, bankovní rada ČNB je připravena zvýšit základní úrokovou sazbu ze současných sedmi procent.
• Česko prý vítá měnové uvolňování ECB
  Česká ekonomika potřebuje uvolňování měnové politiky v eurozóně. Uvedl to guvernér České národní...
• Česko se muselo vypořádat s dopady finančních krizí či záplav
  Výběr krizí a katastrof, které v posledních 30 letech dopadly na českou ekonomiku.
• Česko si polepšilo v ekonomické svobodě, je 17. nejsvobodnější na světě
  Česko je sedmnáctou ekonomicky nejsvobodnější zemí ze 165 sledovaných států světa. Polepšilo si v absolutním hodnocení ekonomické svobody i relativně, když v loňském revidovaném žebříčku bylo na 22. místě. Vyplývá to ze zveřejněného žebříčku "Economic Freedom of the World Index" (index ekonomické svobody) kanadského institutu Fraser, o kterém dnes ČTK v tiskové zprávě informoval Liberální institut. Ekonomicky nejsvobodnější zemí světa je poprvé Singapur, žebříček stejně jako v minulých letech uzavírá Venezuela.
• Česko si v ekonomické svobodě pohoršilo, na 22. místo na světě
  Česko je dvaadvacátou ekonomicky nejsvobodnější zemí ze 165 sledovaných států světa. Proti loňskému revidovanému žebříčku si pohoršilo o čtyři příčky, ekonomická svoboda se ale zhoršila i v absolutním hodnocení. Vyplývá to ze zveřejněného žebříčku "Economic Freedom of the World Index" (index ekonomické svobody) kanadského institutu Fraser, o kterém dnes ČTK v tiskové zprávě informoval Institut liberálních studií. Ekonomicky nejsvobodnější zemí světa je Hongkong, žebříček uzavírá Venezuela.
• Česko si v žebříčku inflace polepšilo na 11. nejnižší v Evropě
  Česko si v červnu v evropském žebříčku inflace výrazně polepšilo. Ze 41 sledovaných zemí ji mělo 11. nejnižší, zatímco v květnu byla v polovině žebříčku, když vykázala 23. nejvyšší inflaci. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu, kterou má ČTK k dispozici. Meziroční inflace v Česku v červnu zpomalila na dvě procenta, zatímco v květnu spotřebitelské ceny rostly o 2,6 procenta, oznámil dnes Český statistický úřad (ČSÚ).
• Česko si v žebříčku inflace polepšilo, v Evropě ji mělo 23. nejvyšší
  Česko si v květnu v evropském žebříčku inflace mírně polepšilo. Ze 41 sledovaných zemí ji mělo 23. nejvyšší, zatímco v dubnu byla 21. nejvyšší. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu, kterou má ČTK k dispozici. Podle dnes zveřejněných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) spotřebitelské ceny v květnu v Česku meziročně vzrostly o 2,6 procenta, v dubnu byla meziroční inflace 2,9 procenta.
• Českou burzu Bitcash napadli hackeři
  Tuzemskou burzu s virtuální měnou bitcoin napadli v pondělí hackeři. Prolomili zabezpečení serveru Bitcash.cz a vykradli bitcoinové peněženky. Provozovatelé webu kvůli tomu podali trestní oznámení. Bitcash to uvedl to na svých stránkách.
• Česku hrozí slabý růst spojený s vyšší inflací, varuje ekonomka Horská
  České ekonomice hrozí to, že se v příštích letech bude potýkat se slabým hospodářským růstem a s vyšší inflací, než na jakou byla zvyklá v období před pandemií. Na setkání s novináři to dnes řekla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Země má podle ní strukturální problémy, zejména zamrzlý trh práce, vysokou byrokracii nebo nahromaděný vnitřní dluh.
• Česku hrozí zhoršení ratingu, agentura Fitch mu zhoršila výhled hodnocení
  Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings zhoršila výhled hodnocení České republiky, takže Česku hrozí zhoršení hodnocení a prodražení dluhu. Ve svém novém posouzení agentura výhled zrevidovala ze stabilního na negativní. Ekonom Lukáš Kovanda ve svém komentáři uvedl, že tak Česku poprvé od listopadu roku 1998 hrozí zhoršení ratingu od jedné ze tří významných agentur.
• Český akciový index PX letos klesl o osm procent na 1027 bodů
  České akcie letos klesly podle indexu PX o 7,9 procenta, index skončil rok na 1027,1 bodu. Vyplývá to z výsledků pražské burzy. Nejziskovější byly akcie likérky Stock Spirits, které přidaly přes 30 procent hodnoty. Největší propad zaznamenaly akcie bank, Erste Group přišla o 23 procent . Loni stouply tuzemské akcie o 13 procent, předloni propadly podle PX o devět procent. Letošní rok ovlivnila epidemie koronaviru.
• Český bankovní sektor je odolný
  Český finanční sektor je odolný, vzrostla v něm ale systémová rizika, která by v případě nepříznivého vývoje měla citelný dopad na kapitálové vybavení bank. Ukázaly to zátěžové testy České národní banky (ČNB), jejichž výsledky dnes představila členka bankovní rady ČNB Karina Kubelková. Kvůli vývoji systémových rizik bankovní rada rozhodla o zavedení nové systémové kapitálové rezervy (SyRB), kterou budou muset banky vytvářet od ledna 2025. Její sazba je 0,5 procenta, podle Kubelkové to pro banky představuje zhruba 14 miliard korun, které budou muset držet v rezervě.
• Český Eurowag chce na burze v Londýně vydat akcie zhruba za 200 milionů eur
  Česká společnost Eurowag chce v Londýně vydat akcie zhruba za 200 milionů eur (5,1 miliardy Kč). Firma tak v dnešní zprávě určené Londýnské akciové burze (LSE) potvrdila dřívější spekulace médií. Plán předpokládá, že část akcií v primární veřejné nabídce (IPO) firma nově emituje, zbytek nabízených akcií bude z vlastnictví některých současných akcionářů.
• Český HDP letos podle MF klesne o 0,2 pct., celoroční inflace bude 10,9 pct.
  Českou ekonomiku letos čeká pokles o 0,2 procenta, příští rok hrubý domácí produkt (HDP) vzroste o 2,3 procenta. Celoroční inflace letos bude 10,9 procenta, příští rok tempo růstu spotřebitelských cen klesne na 2,8 procenta. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou dnes představilo ministerstvo financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň uvedl, že neočekává prodloužení kompenzací vysokých cen energií do příštího roku. Vláda také zváží, zda bude v dalších dvou letech uplatňovat daň z mimořádných zisků, tzv. windfall tax.
• Český HDP loni klesl o 0,4 procenta, podle analytiků je to důsledek inflace
  Česká ekonomika loni klesla o 0,4 procenta po růstu o 2,4 procenta v roce 2022. V posledním čtvrtletí loňského roku se hrubý domácí produkt (HDP) mezikvartálně zvýšil o 0,2 procenta, meziročně klesl o 0,2 procenta. Předběžný odhad vývoje ekonomiky dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků je loňský hospodářský pokles důsledkem vysoké inflace, údaje za čtvrté čtvrtletí ale dávají naději na obrat k lepšímu. V evropském srovnání česká ekonomika loni zaostávala, Evropská unie jako celek loni podle Eurostatu hospodářsky rostla o 0,5 procenta.
• Český HDP ve třetím čtvrtletí klesl o 0,8 pct., brzdí ho spotřeba domácností
  Česká ekonomika loni ve třetím čtvrtletí meziročně klesla o 0,8 procenta. Ve srovnání s předchozím kvartálem se hrubý domácí produkt (HDP) snížil o 0,6 procenta. Vyplývá to ze zpřesněných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad. Nová data představují zhoršení proti předchozímu odhadu z prosince, který počítal s meziročním poklesem o 0,7 procenta a mezikvartálním o 0,5 procenta. Podle analytiků stojí za propadem HDP zejména nízká spotřeba domácností, která navzdory očekávání ve třetím čtvrtletí neoživila.
• Český HDP ve třetím čtvrtletí vzrostl, oživení je ovšem utlumené
  Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,3 procenta a ve srovnání s předchozím čtvrtletím se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,3 procenta. Předběžný odhad vývoje hospodářství dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mezičtvrtletní růst o 0,3 procenta zaznamenala i ekonomika celé Evropské unie, oznámil dnes Eurostat. Podle analytiků údaje o vývoji českého hospodářství ukazují, že ekonomické oživení v zemi zůstává utlumené. Za celý letošní rok předpokládají růst HDP o jedno procento.
• Český HDP ve 2Q vzrostl o 0,4 pct., podle analytiků ho brzdí průmysl
  Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 0,4 procenta, v porovnání s předchozím čtvrtletím se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,3 procenta. Předběžný odhad dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Data podle analytiků ukazují, že české hospodářské oživení je jen pozvolné, brzdí ho zejména slabý vývoj průmyslu. Údaje o hospodářském vývoji dnes zveřejnil i Eurostat, podle kterého ekonomika Evropské unie ve druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 0,7 procenta, mezičtvrtletně o 0,3 procenta.