Český HDP letos podle MF klesne o 0,2 pct., celoroční inflace bude 10,9 pct.

Českou ekonomiku letos čeká pokles o 0,2 procenta, příští rok hrubý domácí produkt (HDP) vzroste o 2,3 procenta. Celoroční inflace letos bude 10,9 procenta, příští rok tempo růstu spotřebitelských cen klesne na 2,8 procenta. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou dnes představilo ministerstvo financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň uvedl, že neočekává prodloužení kompenzací vysokých cen energií do příštího roku. Vláda také zváží, zda bude v dalších dvou letech uplatňovat daň z mimořádných zisků, tzv. windfall tax.

Po hospodářské stagnaci z prvního pololetí podle ministerstva ekonomika ve třetím a čtvrtém čtvrtletí mezikvartálně poroste, růst ale bude slabší než v loňském roce. Brzdí ho zejména utlumená spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace. Nízké jsou také investice, a to především v soukromém sektoru. Hlavním motorem ekonomiky je exportní aktivita firem, uvedl Stanjura.

Ministerstvo zhoršilo výhled od dubnové predikce, v níž čekalo letošní růst HDP 0,1 procenta a příští rok tři procenta. Je také pesimističtější než Česká národní banka (ČNB), která letos čeká růst 0,1 procenta a příští rok 2,3 procenta.

Prognóza už zohledňuje dopad vládního konsolidačního balíčku. Ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva financí David Prušvic řekl, že podle ekonomických modelů balíček sníží HDP zhruba o 0,3 procenta. Spuštění balíčku je ale podle něj vhodně načasováno, protože ekonomika už překoná stagnaci a bude v růstové fázi.

Prognóza také předpokládá letošní deficit sektoru vládních institucí 3,6 procenta HDP po loňských 3,2 procenta HDP. Zadlužení vládních institucí by se mělo zvýšit na 44,7 procenta HDP z loňských 44,2 procenta HDP.

Stanjura dnes znovu vyjádřil přesvědčení, že se podaří splnit plánovaný schodek rozpočtu 295 miliard korun. Podle něj ale bude třeba upravit strukturu výdajů vzhledem k růstu mandatorních plateb. Úspory by měly dosáhnout 15 až 20 miliard korun a budou v provozní oblasti, nedotknou se investic. Ve středu Stanjura řekl, že čeká dohodu o úsporách do poloviny září.

Ministr také uvedl, že nepředpokládá prodloužení kompenzačních opatření kvůli vysokým cenám energií za konec letošního roku, ale ani jejich zkrácení. V souvislosti s ukončením kompenzačních opatření připravuje Stanjura také debatu o tom, zda bude stát i v příštím roce uplatňovat windfall tax. Daň, která se vztahuje na některé firmy z energetického, petrochemického a bankovního sektoru, by podle zákona měla platit pro zdaňovací období let 2023 až 2025. Ministr ale upozornil, že účelem daně bylo pokrýt mimořádné náklady, které po konci kompenzačních opatření už nebudou vznikat.

Objem vybrané windfall tax zatím není možné odhadnout, zálohu za první tři čtvrtletí odvedou firmy v září. Loni při sestavování státního rozpočtu na letošní rok ministerstvo financí očekávalo celkový výnos windfall tax 85 miliard korun, letos v dubnu odhad přehodnotilo na 28 miliard korun s ohledem na vývoj cen energií.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Česko si v ekonomické svobodě pohoršilo, na 22. místo na světě
  Česko je dvaadvacátou ekonomicky nejsvobodnější zemí ze 165 sledovaných států světa. Proti loňskému revidovanému žebříčku si pohoršilo o čtyři příčky, ekonomická svoboda se ale zhoršila i v absolutním hodnocení. Vyplývá to ze zveřejněného žebříčku "Economic Freedom of the World Index" (index ekonomické svobody) kanadského institutu Fraser, o kterém dnes ČTK v tiskové zprávě informoval Institut liberálních studií. Ekonomicky nejsvobodnější zemí světa je Hongkong, žebříček uzavírá Venezuela.
• Česko si v žebříčku inflace polepšilo na 11. nejnižší v Evropě
  Česko si v červnu v evropském žebříčku inflace výrazně polepšilo. Ze 41 sledovaných zemí ji mělo 11. nejnižší, zatímco v květnu byla v polovině žebříčku, když vykázala 23. nejvyšší inflaci. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu, kterou má ČTK k dispozici. Meziroční inflace v Česku v červnu zpomalila na dvě procenta, zatímco v květnu spotřebitelské ceny rostly o 2,6 procenta, oznámil dnes Český statistický úřad (ČSÚ).
• Česko si v žebříčku inflace polepšilo, v Evropě ji mělo 23. nejvyšší
  Česko si v květnu v evropském žebříčku inflace mírně polepšilo. Ze 41 sledovaných zemí ji mělo 23. nejvyšší, zatímco v dubnu byla 21. nejvyšší. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu, kterou má ČTK k dispozici. Podle dnes zveřejněných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) spotřebitelské ceny v květnu v Česku meziročně vzrostly o 2,6 procenta, v dubnu byla meziroční inflace 2,9 procenta.
• Českou burzu Bitcash napadli hackeři
  Tuzemskou burzu s virtuální měnou bitcoin napadli v pondělí hackeři. Prolomili zabezpečení serveru Bitcash.cz a vykradli bitcoinové peněženky. Provozovatelé webu kvůli tomu podali trestní oznámení. Bitcash to uvedl to na svých stránkách.
• Česko zatím nestanoví termín pro přijetí eura, shodla se vláda
  Česko zatím nestanoví termín k přijetí společné evropské měny. Shodla se na tom při dnešním jednání vláda, která tak podpořila doporučení ministerstva financí a České národní banky zatím takový krok nedělat. Oznámilo to ministerstvo financí. Minstr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v minulých týdnech uvedl, že debata o zavedení eura v Česku je předčasná, dokud se nepodaří snížit inflaci a narovnat strukturální nerovnováhu rozpočtů.
• Česku hrozí slabý růst spojený s vyšší inflací, varuje ekonomka Horská
  České ekonomice hrozí to, že se v příštích letech bude potýkat se slabým hospodářským růstem a s vyšší inflací, než na jakou byla zvyklá v období před pandemií. Na setkání s novináři to dnes řekla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Země má podle ní strukturální problémy, zejména zamrzlý trh práce, vysokou byrokracii nebo nahromaděný vnitřní dluh.
• Česku hrozí zhoršení ratingu, agentura Fitch mu zhoršila výhled hodnocení
  Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings zhoršila výhled hodnocení České republiky, takže Česku hrozí zhoršení hodnocení a prodražení dluhu. Ve svém novém posouzení agentura výhled zrevidovala ze stabilního na negativní. Ekonom Lukáš Kovanda ve svém komentáři uvedl, že tak Česku poprvé od listopadu roku 1998 hrozí zhoršení ratingu od jedné ze tří významných agentur.
• Český akciový index PX letos klesl o osm procent na 1027 bodů
  České akcie letos klesly podle indexu PX o 7,9 procenta, index skončil rok na 1027,1 bodu. Vyplývá to z výsledků pražské burzy. Nejziskovější byly akcie likérky Stock Spirits, které přidaly přes 30 procent hodnoty. Největší propad zaznamenaly akcie bank, Erste Group přišla o 23 procent . Loni stouply tuzemské akcie o 13 procent, předloni propadly podle PX o devět procent. Letošní rok ovlivnila epidemie koronaviru.
• Český bankovní sektor je odolný
  Český finanční sektor je odolný, vzrostla v něm ale systémová rizika, která by v případě nepříznivého vývoje měla citelný dopad na kapitálové vybavení bank. Ukázaly to zátěžové testy České národní banky (ČNB), jejichž výsledky dnes představila členka bankovní rady ČNB Karina Kubelková. Kvůli vývoji systémových rizik bankovní rada rozhodla o zavedení nové systémové kapitálové rezervy (SyRB), kterou budou muset banky vytvářet od ledna 2025. Její sazba je 0,5 procenta, podle Kubelkové to pro banky představuje zhruba 14 miliard korun, které budou muset držet v rezervě.
• Český Eurowag chce na burze v Londýně vydat akcie zhruba za 200 milionů eur
  Česká společnost Eurowag chce v Londýně vydat akcie zhruba za 200 milionů eur (5,1 miliardy Kč). Firma tak v dnešní zprávě určené Londýnské akciové burze (LSE) potvrdila dřívější spekulace médií. Plán předpokládá, že část akcií v primární veřejné nabídce (IPO) firma nově emituje, zbytek nabízených akcií bude z vlastnictví některých současných akcionářů.
• Český HDP loni klesl o 0,4 procenta, podle analytiků je to důsledek inflace
  Česká ekonomika loni klesla o 0,4 procenta po růstu o 2,4 procenta v roce 2022. V posledním čtvrtletí loňského roku se hrubý domácí produkt (HDP) mezikvartálně zvýšil o 0,2 procenta, meziročně klesl o 0,2 procenta. Předběžný odhad vývoje ekonomiky dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků je loňský hospodářský pokles důsledkem vysoké inflace, údaje za čtvrté čtvrtletí ale dávají naději na obrat k lepšímu. V evropském srovnání česká ekonomika loni zaostávala, Evropská unie jako celek loni podle Eurostatu hospodářsky rostla o 0,5 procenta.
• Český HDP ve třetím čtvrtletí klesl o 0,8 pct., brzdí ho spotřeba domácností
  Česká ekonomika loni ve třetím čtvrtletí meziročně klesla o 0,8 procenta. Ve srovnání s předchozím kvartálem se hrubý domácí produkt (HDP) snížil o 0,6 procenta. Vyplývá to ze zpřesněných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad. Nová data představují zhoršení proti předchozímu odhadu z prosince, který počítal s meziročním poklesem o 0,7 procenta a mezikvartálním o 0,5 procenta. Podle analytiků stojí za propadem HDP zejména nízká spotřeba domácností, která navzdory očekávání ve třetím čtvrtletí neoživila.
• Český HDP ve třetím čtvrtletí vzrostl, oživení je ovšem utlumené
  Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,3 procenta a ve srovnání s předchozím čtvrtletím se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,3 procenta. Předběžný odhad vývoje hospodářství dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mezičtvrtletní růst o 0,3 procenta zaznamenala i ekonomika celé Evropské unie, oznámil dnes Eurostat. Podle analytiků údaje o vývoji českého hospodářství ukazují, že ekonomické oživení v zemi zůstává utlumené. Za celý letošní rok předpokládají růst HDP o jedno procento.
• Český HDP ve 2Q vzrostl o 0,4 pct., podle analytiků ho brzdí průmysl
  Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 0,4 procenta, v porovnání s předchozím čtvrtletím se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,3 procenta. Předběžný odhad dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Data podle analytiků ukazují, že české hospodářské oživení je jen pozvolné, brzdí ho zejména slabý vývoj průmyslu. Údaje o hospodářském vývoji dnes zveřejnil i Eurostat, podle kterého ekonomika Evropské unie ve druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 0,7 procenta, mezičtvrtletně o 0,3 procenta.
• Českým akciím se daří, index PX od začátku roku posílil o 17,64 procenta
  Českým akciím se v letošním roce daří. Index PX od začátku roku posílil o 17,64 procenta na 1413,69 bodu. Pražská burza se tak zařadila na páté místo světového žebříčku nejvýkonnějších trhů, sdělil dnes ČTK makléř Wood & Company Vladimír Vávra. Nejvíc podle něj od počátku roku posílila energetická společnost ČEZ. Pokles zaznamenaly jen akcie Photon Energy.
• Českým akciím se letos daří, index PX do konce července stoupl o 13,21 procenta
  Českým akciím se v letošním roce zatím daří, index PX pražské burzy od ledna do konce července stoupl o 13,21 procenta na 1360,47 bodu. ČTK to řekl makléř Wood & Company Vladimír Vávra. Nejvíce od začátku roku posílily akcie ČEZ.
• Českým akciím se v lednu dařilo, index PX posílil o 2,75 procenta
  Českým akciím se v prvním měsíci letošního roku dařilo. Index PX během ledna posílil o 2,75 procenta na 1452,92 bodu. Nejvíce posílily akcie Photon Energy, naopak nejvíce ztratily akcie ČEZ, řekl ČTK makléř Wood & Company Vladimír Vávra. Za celý rok 2023 index PX stoupl o 17,67 procenta na 1414 bodů.
• Český rozhlas - Ondřej Hartman: jak funguje trh Forex
  ČRo: Jak funguje trh Forex a obchodování na něm, jsme se ptali jednoho ze zakladatelů nezávislého portálu Ondřeje Hartmana.
• Český trh se vzácnými mincemi loni stoupl o 55 procent na 594 milionů korun
  Objem obchodů se vzácnými mincemi v ČR loni dosáhl 594 milionů korun. Proti roku 2020, který výrazně ovlivnila pandemie covid-19, šlo o nárůst o 55 procent. Vyplynulo to ze statistik a expertních analýz aukčního domu Macho & Chlapovič, který je lídrem trhu.
• Češi do konce dubna nakoupili kryptoměny za 1,5 mld. Kč, o polovinu míň než loni
  Češi za první čtyři měsíce letošního roku nakoupili kryptoměny za zhruba 1,5 miliardy korun, což je zhruba o polovinu méně než ve stejném období loni. Za duben se objem obchodů pohyboval okolo 400 milionů Kč, tedy zhruba stejně jako v březnu. Stále převládá bitcoin a ethereum. Vyplývá to z aktuálních údajů největšího obchodníka Bit.plus.