Český HDP ve třetím čtvrtletí vzrostl, oživení je ovšem utlumené

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,3 procenta a ve srovnání s předchozím čtvrtletím se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,3 procenta. Předběžný odhad vývoje hospodářství dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mezičtvrtletní růst o 0,3 procenta zaznamenala i ekonomika celé Evropské unie, oznámil dnes Eurostat. Podle analytiků údaje o vývoji českého hospodářství ukazují, že ekonomické oživení v zemi zůstává utlumené. Za celý letošní rok předpokládají růst HDP o jedno procento.

Mezičtvrtletní růst českého HDP podle statistiků kladně ovlivnila rostoucí domácí poptávka, zatímco zahraniční stagnovala. K meziročnímu růstu ekonomiky přispěly zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností, které se podle ČSÚ zvyšují nepřetržitě od počátku roku. "Pozitivní příspěvek měly také výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a zahraniční poptávka. Naopak negativní vliv měla tvorba hrubého kapitálu," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

"Meziroční růst HDP o 1,3 procenta je nutné brát v kontextu velmi slabého třetího čtvrtletí roku 2023, když spotřeba domácností byla v tomto čtvrtletí velmi výrazně utlumená," upozornil analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Větší vypovídací schopnost podle něj mají údaje o mezičtvrtletním růstu. "Domácí ekonomika tak sice ve třetím čtvrtletí dále rostla, ale tempo oživování zůstává utlumené. Na druhé straně, pokud vezmeme v potaz velmi slabou výkonnost německého průmyslu a zářijové povodně, tak celkový výkon české ekonomiky není až tak špatný," doplnil.

"Ve třetím čtvrtletí se již silněji projevuje snižování úrokových sazeb centrální bankou, což vidíme především na pokračujícím růstu spotřeby domácností. Ty začaly být výrazně optimističtější a svými útratami podporují růst HDP. Do konce roku přesto nelze očekávat, že by se vývoj české ekonomiky významněji odpoutal od odhadovaného celoročního tempa růstu okolo jednoho procenta HDP," sdělil ČTK Dominik Kohut ze strategického poradenství PwC.

V příštím roce analytici očekávají zrychlení českého hospodářského růstu. Rizikem ale podle nich zůstává vývoj v zahraničí, mimo jiné i stagnace evropského automobilového průmyslu.

Česko ve srovnání s předchozím čtvrtletím hospodářsky rostlo stejně rychle jako evropský průměr. Zatímco EU zaznamenala stejnou hodnotu jako ve druhém čtvrtletí, v Česku tempo mezičtvrtletního růstu o 0,1 procentního bodu zpomalilo. HDP eurozóny se mezikvartálně zvýšil o 0,4 procenta.

Zdroj: Reuters, ČTK, Akcenta, PwC

Čtěte více

• Českou burzu Bitcash napadli hackeři
  Tuzemskou burzu s virtuální měnou bitcoin napadli v pondělí hackeři. Prolomili zabezpečení serveru Bitcash.cz a vykradli bitcoinové peněženky. Provozovatelé webu kvůli tomu podali trestní oznámení. Bitcash to uvedl to na svých stránkách.
• Česko zatím nestanoví termín pro přijetí eura, shodla se vláda
  Česko zatím nestanoví termín k přijetí společné evropské měny. Shodla se na tom při dnešním jednání vláda, která tak podpořila doporučení ministerstva financí a České národní banky zatím takový krok nedělat. Oznámilo to ministerstvo financí. Minstr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v minulých týdnech uvedl, že debata o zavedení eura v Česku je předčasná, dokud se nepodaří snížit inflaci a narovnat strukturální nerovnováhu rozpočtů.
• Česku hrozí slabý růst spojený s vyšší inflací, varuje ekonomka Horská
  České ekonomice hrozí to, že se v příštích letech bude potýkat se slabým hospodářským růstem a s vyšší inflací, než na jakou byla zvyklá v období před pandemií. Na setkání s novináři to dnes řekla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Země má podle ní strukturální problémy, zejména zamrzlý trh práce, vysokou byrokracii nebo nahromaděný vnitřní dluh.
• Česku hrozí zhoršení ratingu, agentura Fitch mu zhoršila výhled hodnocení
  Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings zhoršila výhled hodnocení České republiky, takže Česku hrozí zhoršení hodnocení a prodražení dluhu. Ve svém novém posouzení agentura výhled zrevidovala ze stabilního na negativní. Ekonom Lukáš Kovanda ve svém komentáři uvedl, že tak Česku poprvé od listopadu roku 1998 hrozí zhoršení ratingu od jedné ze tří významných agentur.
• Český akciový index PX letos klesl o osm procent na 1027 bodů
  České akcie letos klesly podle indexu PX o 7,9 procenta, index skončil rok na 1027,1 bodu. Vyplývá to z výsledků pražské burzy. Nejziskovější byly akcie likérky Stock Spirits, které přidaly přes 30 procent hodnoty. Největší propad zaznamenaly akcie bank, Erste Group přišla o 23 procent . Loni stouply tuzemské akcie o 13 procent, předloni propadly podle PX o devět procent. Letošní rok ovlivnila epidemie koronaviru.
• Český bankovní sektor je odolný
  Český finanční sektor je odolný, vzrostla v něm ale systémová rizika, která by v případě nepříznivého vývoje měla citelný dopad na kapitálové vybavení bank. Ukázaly to zátěžové testy České národní banky (ČNB), jejichž výsledky dnes představila členka bankovní rady ČNB Karina Kubelková. Kvůli vývoji systémových rizik bankovní rada rozhodla o zavedení nové systémové kapitálové rezervy (SyRB), kterou budou muset banky vytvářet od ledna 2025. Její sazba je 0,5 procenta, podle Kubelkové to pro banky představuje zhruba 14 miliard korun, které budou muset držet v rezervě.
• Český Eurowag chce na burze v Londýně vydat akcie zhruba za 200 milionů eur
  Česká společnost Eurowag chce v Londýně vydat akcie zhruba za 200 milionů eur (5,1 miliardy Kč). Firma tak v dnešní zprávě určené Londýnské akciové burze (LSE) potvrdila dřívější spekulace médií. Plán předpokládá, že část akcií v primární veřejné nabídce (IPO) firma nově emituje, zbytek nabízených akcií bude z vlastnictví některých současných akcionářů.
• Český HDP letos podle MF klesne o 0,2 pct., celoroční inflace bude 10,9 pct.
  Českou ekonomiku letos čeká pokles o 0,2 procenta, příští rok hrubý domácí produkt (HDP) vzroste o 2,3 procenta. Celoroční inflace letos bude 10,9 procenta, příští rok tempo růstu spotřebitelských cen klesne na 2,8 procenta. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou dnes představilo ministerstvo financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň uvedl, že neočekává prodloužení kompenzací vysokých cen energií do příštího roku. Vláda také zváží, zda bude v dalších dvou letech uplatňovat daň z mimořádných zisků, tzv. windfall tax.
• Český HDP loni klesl o 0,4 procenta, podle analytiků je to důsledek inflace
  Česká ekonomika loni klesla o 0,4 procenta po růstu o 2,4 procenta v roce 2022. V posledním čtvrtletí loňského roku se hrubý domácí produkt (HDP) mezikvartálně zvýšil o 0,2 procenta, meziročně klesl o 0,2 procenta. Předběžný odhad vývoje ekonomiky dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků je loňský hospodářský pokles důsledkem vysoké inflace, údaje za čtvrté čtvrtletí ale dávají naději na obrat k lepšímu. V evropském srovnání česká ekonomika loni zaostávala, Evropská unie jako celek loni podle Eurostatu hospodářsky rostla o 0,5 procenta.
• Český HDP ve třetím čtvrtletí klesl o 0,8 pct., brzdí ho spotřeba domácností
  Česká ekonomika loni ve třetím čtvrtletí meziročně klesla o 0,8 procenta. Ve srovnání s předchozím kvartálem se hrubý domácí produkt (HDP) snížil o 0,6 procenta. Vyplývá to ze zpřesněných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad. Nová data představují zhoršení proti předchozímu odhadu z prosince, který počítal s meziročním poklesem o 0,7 procenta a mezikvartálním o 0,5 procenta. Podle analytiků stojí za propadem HDP zejména nízká spotřeba domácností, která navzdory očekávání ve třetím čtvrtletí neoživila.
• Český HDP ve 2Q vzrostl o 0,4 pct., podle analytiků ho brzdí průmysl
  Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 0,4 procenta, v porovnání s předchozím čtvrtletím se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,3 procenta. Předběžný odhad dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Data podle analytiků ukazují, že české hospodářské oživení je jen pozvolné, brzdí ho zejména slabý vývoj průmyslu. Údaje o hospodářském vývoji dnes zveřejnil i Eurostat, podle kterého ekonomika Evropské unie ve druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 0,7 procenta, mezičtvrtletně o 0,3 procenta.
• Českým akciím se daří, index PX od začátku roku posílil o 17,64 procenta
  Českým akciím se v letošním roce daří. Index PX od začátku roku posílil o 17,64 procenta na 1413,69 bodu. Pražská burza se tak zařadila na páté místo světového žebříčku nejvýkonnějších trhů, sdělil dnes ČTK makléř Wood & Company Vladimír Vávra. Nejvíc podle něj od počátku roku posílila energetická společnost ČEZ. Pokles zaznamenaly jen akcie Photon Energy.
• Českým akciím se letos daří, index PX do konce července stoupl o 13,21 procenta
  Českým akciím se v letošním roce zatím daří, index PX pražské burzy od ledna do konce července stoupl o 13,21 procenta na 1360,47 bodu. ČTK to řekl makléř Wood & Company Vladimír Vávra. Nejvíce od začátku roku posílily akcie ČEZ.
• Českým akciím se v lednu dařilo, index PX posílil o 2,75 procenta
  Českým akciím se v prvním měsíci letošního roku dařilo. Index PX během ledna posílil o 2,75 procenta na 1452,92 bodu. Nejvíce posílily akcie Photon Energy, naopak nejvíce ztratily akcie ČEZ, řekl ČTK makléř Wood & Company Vladimír Vávra. Za celý rok 2023 index PX stoupl o 17,67 procenta na 1414 bodů.
• Český rozhlas - Ondřej Hartman: jak funguje trh Forex
  ČRo: Jak funguje trh Forex a obchodování na něm, jsme se ptali jednoho ze zakladatelů nezávislého portálu Ondřeje Hartmana.
• Český trh se vzácnými mincemi loni stoupl o 55 procent na 594 milionů korun
  Objem obchodů se vzácnými mincemi v ČR loni dosáhl 594 milionů korun. Proti roku 2020, který výrazně ovlivnila pandemie covid-19, šlo o nárůst o 55 procent. Vyplynulo to ze statistik a expertních analýz aukčního domu Macho & Chlapovič, který je lídrem trhu.
• Češi do konce dubna nakoupili kryptoměny za 1,5 mld. Kč, o polovinu míň než loni
  Češi za první čtyři měsíce letošního roku nakoupili kryptoměny za zhruba 1,5 miliardy korun, což je zhruba o polovinu méně než ve stejném období loni. Za duben se objem obchodů pohyboval okolo 400 milionů Kč, tedy zhruba stejně jako v březnu. Stále převládá bitcoin a ethereum. Vyplývá to z aktuálních údajů největšího obchodníka Bit.plus.
• Češi letos zatím nakoupili kryptoměny za 1,9 mld. Kč, o 40 procent meziročně míň
  Češi letos od začátku ledna do konce května nakoupili kryptoměny za 1,9 miliardy korun, tedy o 40 procent méně než ve stejném období loni. V květnu se objem obchodů pohyboval okolo 400 milionů Kč, což je meziročně zhruba stejně. Vyplývá to z údajů největšího obchodníka Bit.plus.
• Češi v červenci nakoupili kryptoměny za 200 milionů korun
  Češi v červenci nakoupili kryptoměny za zhruba 200 milionů korun. To je dvojnásobek proti loňsku, ale zároveň to znamená zpomalení růstu ze začátku roku. Od začátku roku již zájemci z tuzemska nakoupili kryptoměny za více než 3,6 miliardy korun, meziroční nárůst je i v tomto případě dvojnásobný. Vyplývá to z údajů největšího tuzemského obchodníka Bit.plus.
• Češi v pololetí koupili kryptoměny za 1,8 mld, víc než loni
  Češi letos v prvním pololetí nakoupili bitcoiny a další kryptoměny za 1,8 miliardy korun. Je to zhruba o 20 procent více než ve stejném období minulého roku. Za zvýšeným zájmem stojí především poměrně stabilní vývoj bitcoinu, který tvoří přes 90 procent obchodů. Vyplývá to z údajů největšího tuzemského obchodníka Bitstock.