Přijetí eura
EK: Bulharsko by mohlo zavést euro v lednu 2025, pokud splní kritéria
23.02.2023 Bulharsko by mohlo vstoupit do eurozóny v lednu 2025, pokud splní všechna kritéria pro zavedení jednotné evropské měny. Uvedl to dnes místopředseda Evropské komise (EK) Valdis Dombrovskis. Bulharsko minulý týden oznámilo, že se vzdalo cíle přijmout euro v lednu příštího roku, protože se mu nepodařilo splnit některé podmínky.
Bulharsko se vzdalo cíle přijmout v lednu příštího roku euro
17.02.2023 Bulharsko se vzdalo cíle přijmout v lednu příštího roku jednotnou evropskou měnu euro, protože se mu nepodařilo splnit některé podmínky. Bude se ale snažit vstoupit do eurozóny nejpozději v roce 2025. Uvedla to dnes bulharská ministryně financí Rosica Velkovová-Želevová.
Česká koruna je vůči švédské měně nejsilnější v dějinách. Dovolená ve Švédsku se letos vyplatí jako dosud nikdy, vláda ve Stockholmu přesto euro přijímat nehodlá
07.02.2023 Česká koruna včera zpevnila na svoji nejsilnější úroveň vůči koruně švédské v celé historii. Posílila až na úroveň 2,0815 české koruny za jednotku švédské měny (viz graf níže). Ta dramaticky oslabuje také proti euru, vůči němuž včera klesla nejníže za takřka čtrnáct let.
Vznik dvou samostatných republik přežila společná měna jen o necelých šest týdnů
06.02.2023 Společná československá měna přežila vznik dvou samostatných republik, ovšem jen o necelých šest týdnů. O měnové odluce se v odborných kruzích diskutovalo už na sklonku roku 1992, konec česko-slovenské měnové unie přišel 8. února 1993, kdy vznikly koruna česká a slovenská koruna. Pro odlišení hotovosti obě země sáhly ke kolkování bankovek, zatímco u mincí - nejvyšší hodnotu měla nepříliš rozšířená kovová desetikoruna - tento problém nikdo neřešil.
FXstreet.cz přináší rozhovor s ekonomem Dominikem Stroukalem
30.01.2023 Tradingový portál FXstreet.cz přináší další rozsáhlý rozhovor, tentokrát s ekonomem, členem NERVu Dominikem Stroukalem, který se dlouhodobě věnuje Bitcoinu a dalším kryptoměnám. Již v roce 2015 vydal první českou knihu o Bitcoinu. V rozhovoru jsme si povídali o tom, jakou budoucnost čeká právě u kryptoměn, zda byly NFT čistou spekulací, co očekává od inflace a České národní banky či proč je lepší nechat si českou korunu. Dominik také přidal pár tipů na netradiční investice.
Jak prezident Pavel ovlivní českou ekonomiku? Stoupá pravděpodobnost přijetí eura, ale až v první půli 30. let, zatímco zahraničně-obchodní orientaci Česka určí vláda, ne Pavel
29.01.2023 Petr Pavel, nově zvolená hlava státu, prakticky nebude mít žádný dopad. Bezprostředně, ale ani střednědobě. Neměl by jej ani jeho rival, Andrej Babiš, pokud by dnes zvítězil. Nový prezident může mít výraznější vliv teprve dlouhodobě, tedy zhruba v horizontu deseti let, ale to pouze v tom případě, že svůj mandát v dalších prezidentských volbách obhájí a bude tedy vládnout až do roku 2033.
FXstreet.cz přináší rozhovor s členem bankovní rady ČNB Oldřichem Dědkem
25.01.2023 Tradingový portál FXstreet.cz přináší další rozsáhlý rozhovor, tentokrát s končícím členem bankovní rady ČNB. V rozhovoru jsme si povídali o tom, co pomáhá držet silnou českou korunu i bez intervencí ČNB, jaká jsou inflační očekávání v tuzemské ekonomice nebo jak moc jsou v Česku předražené nemovitosti. Řeč přišla také na to, co centrální banka sleduje především a za jakých okolností by bylo potřeba ještě zvýšit úrokové sazby nebo zda bychom s eurem měli nižší nebo vyšší inflaci. Profesor Dědek také prozradil, čemu se hodlá věnovat po skončení svého mandátu v bankovní radě.
Generál Pavel má po včerejšku podle sázkových kanceláři rekordní, skoro 90procentní pravděpodobnost, že se stane prezidentem. Ekonomiku ale moc neovlivní
15.01.2023 Petr Pavel dnes podle tuzemských sázkových kanceláří upevnil své šance na celkové vítězství v prezidentské volbě. Naopak Andrej Babiš si po včerejšku významně pohoršuje.
Jak ovlivní nová hlava státu českou ekonomiku? Při vítězství Pavla a Nerudové spíše stoupá pravděpodobnost přijetí eura v první půli 30. let, při vítězství Babiše spíše klesá
14.01.2023 Ať už vzejde z probíhajících prezidentských voleb jako nová hlava státu kdokoli, na tuzemskou ekonomiku to prakticky nebude mít žádný dopad. Bezprostředně, ale ani střednědobě. Nový prezident či prezidentka může mít výraznější vliv teprve dlouhodobě, tedy zhruba v horizontu deseti let, ale to pouze v tom případě, že svůj mandát v dalších prezidentských volbách obhájí a bude tedy vládnout až do roku 2033.
Polský premiér varoval před přijetím eura, varováním má být Chorvatsko
10.01.2023 Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes varoval před tím, aby Polsko v dohledné době přijalo euro. Tvrdí, že Chorvatsko po nedávném zavedení jednotné evropské měny zažilo chaos a strmý nárůst cen.
Třicet let po rozdělení federace pracuje v Česku rekordní počet Slováků. Češi se zato na Slovensko za prací neženou – míří jich tam 25krát méně než Slováků do Česka
29.12.2022 Třicet let po rozdělení česko-slovenské federace trvá trend disproporčního zájmu Slováků o pozici na českém trhu práce v porovnání se zájmem Čechů o pracovní místo na tom slovenském. Pandemie sice trend poněkud zbrzdila, protože přechodně „zmrazila“ trh práce jak v ČR, tak na Slovensku, nicméně popsaný trend vskutku trvá i tak (viz graf níže).
Zeman ve vánočním projevu potvrdil, že nově jmenovaní radní ČNB úrokové sazby chtít zvedat nebudou. Jeho apel za zvyšování daní zřejmě Fialova vláda nevyslyší, nemá k tomu vlastně ani žádný akutní důvod
26.12.2022 Z ekonomického hlediska je poslední vánoční projev prezidenta Miloše Zemana zajímavý především proto, že hlava státu potvrdila dobře tušené. Tedy to, dva noví členové bankovní rady České národní banky, dříve v tomto měsíci jmenovaní Jan Procházka a Jan Kubíček, jsou stejně jako další letos jmenovaní radní, dnešními slovy prezidenta, „oponenty zvyšování úrokových sazeb“.
Po třiceti letech od rozpadu federace Češi „porážejí“ Slováky prakticky ve všech klíčových makroekonomických ukazatelích
25.12.2022 Po třiceti letech od rozpadu federace Češi „porážejí“ Slováky prakticky ve všech klíčových makroekonomických ukazatelích. Češi bohatnou rychleji, Slováci se ovšem rychleji zadlužují, mají trvale výrazně vyšší nezaměstnanost a ani přijetí eura je „nenakoplo“.
Silné koruně by měli tleskat i euronadšenci
23.12.2022 Koruna je nejsilnější od roku 2011. V tomto týdnu se totiž české měně podařilo obchodování uzavírat na kursu pod 24,20 za euro, což je nejnižší úroveň od září před jedenácti lety. Z hlediska české ekonomiky jde nepochybně o dobrou zprávu. Výraznější posilování koruny sice škodí vývozcům, zejména ovšem těm méně konkurenceschopným. Ale v tuto chvíli je přednější zkrocení inflace a k němu silnější koruna přispívá znatelně, prostřednictvím zlevňování dovozu.
Česko zatím nestanoví termín pro přijetí eura, shodla se vláda
21.12.2022 Česko zatím nestanoví termín k přijetí společné evropské měny. Shodla se na tom při dnešním jednání vláda, která tak podpořila doporučení ministerstva financí a České národní banky zatím takový krok nedělat. Oznámilo to ministerstvo financí. Minstr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v minulých týdnech uvedl, že debata o zavedení eura v Česku je předčasná, dokud se nepodaří snížit inflaci a narovnat strukturální nerovnováhu rozpočtů.
MF a ČNB doporučují, aby vláda zatím nestanovila termín přijetí eura
06.12.2022 Vláda by zatím neměla stanovovat termín přijetí společné evropské měny. V materiálu pro středeční jednání kabinetu to doporučují ministerstvo financí a Česká národní banka. Podle dokumentu Česko v letošním ani příštím roce nesplní žádné z takzvaných maastrichtských kritérií, kterými je podmíněn vstup do eurozóny.
Rezignovala Česká národní banka na boj s inflací? Odborný pohled je složitější, vždyť například její současná měnová politika Česko dlouhodobě spíše přiblíží euru než samo další zvedání úrokových sazeb
27.11.2022 Rezignovala Česká národní banka na boj s inflací, jak v týdnu zaznělo v rámci prezidentské kampaně? Laikovi se to zdát může, odborný pohled je složitější. Vždyť jen za posledních šest měsíců vydala na boj s inflací ze svých devizových rezerv v přepočtu více než 700 miliard korun. To se tedy rozhodně nejeví jako rezignace.
Jak v Polsku hořce poznávají, že si za stovky miliard inflaci pouze odsunuli v čase
13.11.2022 Polské veřejné finance se dostávají pod značný tlak a země bude zřejmě kvůli tomu nucena ukončit své programy ochrany obyvatelstva před inflací, známé jako „inflační štíty“. V jejich rámci Varšava už loni snížila spotřební daň a DPH z elektřiny, plynu či paliv a v letošním roce pak například DPH ze základních potravin, ale třeba také hnojiv až nulu. „Inflačních štítů“ ve velkém využívají i Češi z příhraničních oblastí, kteří so Polska vyrážejí na nákupy potravin či pohonných hmot. Vyhledávaný je v Polsku také třeba nákup cigaret, jelikož krabička tam vyjde o několik desetikorun levněji než v Česku.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
07.11.2022 1) Současná vysoká inflace v České republice není pouze důsledkem vnějších vlivů jako pandemie covidu nebo válka na Ukrajině, velký podíl na ní mají například přehřátý trh práce nebo rozhazovačnost minulé vlády v době pandemie covidu. V tiskové zprávě to uvedl Tomáš Havránek z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI), který se zabývá makroekonomickými dopady v souvislosti s pandemií.
FIala: Během tohoto volebního období Česko euro nepřijme
07.11.2022 V nynějším volebním období Sněmovny a tedy i působení nynější pětikoaliční vlády nebude přijetí eura aktuálním tématem a Česko euro přijímat nebude. Novinářům to včera řekl premiér Petr Fiala (ODS). Dodal však, že vláda chce umožnit firmám, aby mohly vést své účetnictví v eurech. Premiér to uvedl v odpovědi na dotaz ohledně sobotního vyjádření předsedkyně koaliční TOP 09 Markéty Pekarové Adamové. Předsedkyně strany na programové konferenci řekla, že vidí pro přijetí eura jako realistický rok 2030.
I díky dnes schválené mimořádné dani už Fialova vláda nemusí zvyšovat běžné daně. Veřejné finance se i tak stabilizují, alespoň střednědobě – díky inflaci
04.11.2022 I díky dnes Sněmovnou schválené dani z mimořádných zisků může nyní Fialova vláda předpokládat, že se naplní již schválený rámec státního rozpočtu. Ten pro rok 2023 počítá se schodkem maximálně 295 miliard korun. Přestože se jedná o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval běžné daně (tedy jiné než ty mimořádné).
S extra levnými nákupy v Polsku bude asi brzy konec. Vláda ve Varšavě se bojí, že se jí dluh vymkne z kontroly, a zvažuje zrušení „inflačních štítů“
02.11.2022 Polské veřejné finance se dostávají pod značný tlak a země bude zřejmě kvůli tomu nucena ukončit své programy ochrany obyvatelstva před inflací, známé jako „inflační štíty“. V jejich rámci Varšava už loni snížila spotřební daň a DPH z elektřiny, plynu či paliv a v letošním roce pak například DPH z potravin. „Inflačních štítů“ ve velkém využívají i Češi z příhraničních oblastí, kteří so Polska vyrážejí na nákupy potravin, paliv, ale třeba také cigaret.
Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 48 miliard, ale její daňový příjem je o 111 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru
01.11.2022 Za prvních deset měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 48,2 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce října meziročně hned o přibližně 111,4 miliardy korun více.
Vláda daně zvedat nemusí, škrtat v rozpočtu moc také ne. Ke splnění podmínek přijetí eura jí postačí „daň inflační“. GRAFICKY
27.10.2022 Akcie ČEZ včera na pražské burze reagovaly zřetelně pozitivně na výsledek úterního podvečerního sněmovního jednání. Akcie energetické společnosti posílily oproti předvčerejšku o více než čtyři procenta. Dnes přidávají další více než procento. Pochopitelně, svědčí jim zejména fakt, že Pirátská strana v úterý stáhla svůj požadavek na zavedení daně z mimořádných zisků platné zpětně už za letošní rok. Daň tak podle všeho bude platit až od roku 2023.
I se schodkem 295 miliard bude moci Fialova vláda stabilizovat veřejné finance, aniž by zvyšovala daně. Pomůže jí rapidní inflace a z ní plynoucí „inflační daň“
26.10.2022 Sněmovna dnes začíná schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Přestože se jedné o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval daně.
Agentura Fitch ponechává rating Česka beze změny. Fialově vládě totiž pomůže dluh udržet poměrně nízko inflace a s ní související inflační zdanění lidí
23.10.2022 Agentura Fitch Česku včera pozdě večer potvrdila svůj dosavadní rating AA-. Výhled ale ponechává negativní. Negativní výhled uplatňuje už od svého posledního, květnového posudku. Vývoj zadlužení vidí Fitch pesimističtěji (cca 45 procent HDP už v roce 2023) než jiná vlivná agentura, Standard & Poor's (poblíž 40procent HDP až do roku 2025), která své ratingové hodnocení ČR zveřejnila minulý týden. I podle Fitche ale zadlužení ČR zůstane nižší, než je průměr srovnatelně hodnocených zemí.
Nová čísla MMF naznačují, že Fialova vláda může splnit své oba klíčové sliby. Stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala daně – to vše díky inflaci, která lidi „zdaňuje“ místo vlády
21.10.2022 Fialova vláda se zaklíná, že stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala běžné daně. Jsou to vlastně její dva zcela stěžejní sliby. A nepochybně podle jejich splnění či nesplnění bude před dalšími volbami posuzována její úspěšnost. Zdálo by se, že se chytla do pasti: může naplnit první slib, může naplnit slib druhý, ale nemůže splnit oba najednou. Ne tak docela. Vládě totiž mimořádně nahraje současná mimořádná inflace.
Fialova vláda i přes „babišovský“ schodek 375 miliard nakonec bude mít udržitelné veřejné finance, díky inflaci. Roku 2025 tak ČR splní kritérium pro přijetí eura i bez zvýšení daní
19.10.2022 Před rokem, loni v říjnu, tehdejší Babišova vláda schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, během rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. Po včerejším sněmovním schválení se ale možný letošní schodek vrací na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
V týdnu poslanci rozhodnou, zda schodek letos bude 375 miliard. Pokud ano, bude skoro přesně tam, kde jej před rokem plánovala ještě Babišova vláda
08.10.2022 Takřka na den přesně před rokem tehdejší Babišova vláda znovu schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, za cenu rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. V příštím týdnu se ale letošní schodek může opět vrátit až na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 55 miliard, ale její daňový příjem je o 105 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru
03.10.2022 Za prvních devět měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 55,4 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce srpna meziročně hned o přibližně 104,6 miliardy korun více.
Vláda příští rok a pak až do roku 2025 počítá se schodky v pásmu 250 až 300 miliard korun. Nic moc, ale veřejné finance se ani tak do rozvratu nedostanou, vládě totiž pomůže inflace
27.09.2022 Po devíti měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Ve své nejnovější zprávě to ostatně konstatuje i Národní rozpočtová rada. A včera vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. To také úplně nedokládá jednoznačné úsilí ozdravit veřejné finance.
Vláda vybírá na daních meziročně o 91 miliard více, ale schodek snížila jen o 67 miliard. Schodek je tak nižší vlastně jen díky skončení pandemie, které nastartovalo daňový výběr, a rychlejší inflaci
01.09.2022 Za prvních osm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 66,9 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do srpna vybral meziročně o 91,1 miliardy korun více.
Nový návrh rozpočtového schodku je nedostatečně ambiciózní, ale vládě by z důvodu rapidní inflace umožnil nejpozději do roku 2025 snížit deficit veřejných financí pod „maastrichtská“ 3 % HDP
01.09.2022 Dnes zveřejněný první návrh státního rozpočtu na příští rok, s výhledem do let 2024 a 2025 je celkově nedostatečně ambiciózní, ovšem představuje určitý pozitivní posun v porovnání s rámcovým materiálem, který vláda projednávala v červnu a který črtal až do roku 2025 schodky kolem 300 miliard korun. Pro příští rok vláda předběžně počítá se schodkem 270 miliard korun, v dalších letech pak s deficitem 250, resp. 230 miliard korun.
Fialova vláda vykazuje nižší schodek než loni vláda Babišova jen díky vyššímu daňovému výběru. Za ten může konec covidové pandemie a to, že se rozjela inflace, nikoli úsilí Fialovy vlády
01.08.2022 Za prvních sedm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 86,7 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do července vybral meziročně o 87,4 miliardy korun více.
Daň z mimořádných zisků veřejné finance neozdraví. Tato orbánovská akorát ODS připraví o voliče a nahraje Babišovi
01.08.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a na hledání úspor. Sází na to, že podstatnou část dluhu za něj splatí občané vysokou inflací a znehodnocením měny. A není to sázka nerealistická.
Proč vláda vzdala hledání úspor v rozpočtu? Sází na to, že dluh za ní splatí občané v podobě vysoké inflace – a není to sázka nerealistická
30.07.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Za prvních šest měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o zhruba 82 miliard korun. Jenže za poklesem schodku je prakticky výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za první letošní půlrok meziročně hned o přibližně 74 miliard korun více.
EU schválila zavedení eura v Chorvatsku, země jej začne používat v lednu
12.07.2022 Chorvatsko se od ledna stane dvacátou zemí Evropské unie používající společnou měnu. Zavedení eura v jadranské zemi, spoléhající na příjmy z turistiky, dnes schválili ministři financí, jejichž jednání poprvé vedl český ministr Zbyněk Stanjura. Současné chorvatské platidlo kuna se podle dnešního rozhodnutí ministrů smění za euro v kurzu 7,5345 ku jedné. Česko zůstane od příštího roku jednou z posledních sedmi unijních zemí, které si ponechávají vlastní měnu.
Česko míří do krize, jakou nepamatuje. Tady je jednoduchý „manuál“ pro Fialovu vládu, jak takové krizi čelit
07.06.2022 Lidem v Česku letos klesne životní úroveň nejvýrazněji od vzniku republiky v roce 1993. Potvrzují to dnes zveřejněná čísla ČSÚ k vývoji reálných mezd v letošním prvním čtvrtletí. Frustrace a nespokojenost obyvatelstva, zejména sociálně zranitelných skupin, narůstá každým dnem. Výhledově hrozí vážný společenský a politický rozkol.
Prudký propad mezd a životní úrovně v Česku, jejž signalizují dnešní čísla, znemožní přijetí eura před rokem 2030. Chtít teď euro je politická sebevražda
07.06.2022 Prakticky všichni Češi, jimž je pod 50 let věku ve svém ekonomicky aktivním životě nezažili takový pád životní úrovně, jaký je čeká letos. Reálné mzdy v Česku se totiž letos v prvním čtvrtletí meziročně propadly o 3,6 procenta. I když meziročně sice přidaly přes sedm procent nominálně, takže většina lidí má pocit, že „bere více“, reálně, tedy po zohlednění inflace, více než 11procentní, se historicky propadly. Za celý letošní rok se mohou propadnout o osm procent, nejvíce od vzniku ČR v roce 1993.
Pokud chce Česko mít euro před rokem 2030, musí vláda už teď propouštět, zvyšovat daně a nevymýšlet nové dávky jako 5000 korun na dítě
07.06.2022 Evropská centrální banka (ECB) bude muset už ve druhé polovině letošního roku razantně zvedat úrokové sazby. Ve své nové analýze tak praví experti Bank of America, druhé největší banky ve Spojených státech. Soudí, že ECB zvýší svoji základní úrokovou sazbu hned o 0,5 procentního bodu jak na svém červencovém, tak zářijovém zasedání.
Evropská komise schválila Chorvatsku zavedení eura od ledna příštího roku
02.06.2022 Chorvatsko včera udělalo klíčový krok na cestě k tomu, aby od ledna příštího roku mohlo jako svou měnu začít používat euro. Evropská komise dospěla k závěru, že země plní všechna potřebná kritéria a může se za sedm měsíců stát dvacátým členem eurozóny. Chorvatský parlament již potřebný zákon schválil a definitivní slovo budou mít v červenci členské země, jejichž souhlas by měl být spíše formalitou. Dalších šest zemí včetně Česka podle komise plní jen část nutných podmínek na cestě ke společné měně.
Ekonomové: Inflace by mohla klesnout v červenci, bez války už by byla nižší
30.05.2022 Inflace v České republice by podle ekonomů mohla klesnout v červenci. Za květen a červen by se mohla dostat nad 15 procent. Nebýt války na Ukrajině, spotřebitelské ceny by už byly nižší. Na jednociferná čísla se inflace zřejmě dostane až příští rok. Situace by nemusela být výrazně lepší, ani kdyby se v ČR platilo eurem. V boji proti růstu inflace pomůže zvyšování úrokových sazeb, ale vláda by také měla zpomalovat růst mezd. Ekonomičtí experti to včera řekli v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Chorvatský parlament schválil zákon o zavedení eura jako oficiální měny
13.05.2022 Chorvatský parlament dnes podle očekávání schválil většinou hlasů zákon o zavedení eura jako oficiální měny v zemi. Podle chorvatských médií ve 151členném Saboru tento právní akt podpořilo 113 přítomných poslanců, 17 bylo proti a jeden se hlasování zdržel.
Před 20 lety se euro stalo jedinou měnou 12 zemí EMU
28.02.2022 Euro jako jedinou měnu v současnosti používá 19 z 27 členských zemí Evropské unie. Euro mají i Kosovo a Černá Hora a na základě smluv s EU také Andorra, Monako, Vatikán a San Marino. Evropská měnová unie (EMU) byla vytvořena na základě Smlouvy o EU 1. ledna 1999, kdy 11 zemí unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později, 1. ledna 2000, převzala Evropská centrální banka (ECB) úlohy národních centrálních bank. Od 1. ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se po dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
30.12.2021 1) Japonské akcie v poslední den letošního obchodování na tokijské burze mírně oslabily. Hlavní index Nikkei 225 dnes klesl o 0,4 % na 28.791,71 bodu, za celý rok si však připsal 4,9 % a hodnota z konce roku znamená maximum za posledních více než 30 let.
Přijetí eura není aktuálně podle ekonomů pro ČR výhodné
30.12.2021 Přijetí eura by nyní nebylo pro Českou republiku výhodné, domnívají se odborníci oslovení ČTK. Důvodem je podle nich především ztráta samostatné měnové politiky České národní banky a stabilizační funkce samostatné české měny a také aktuální stav veřejných financí. Nejistý je také podle nich vývoj ekonomiky eurozóny po skončení pandemie koronaviru nebo politika Evropské centrální banky. Na druhou stranu přijetí jednotné evropské měny by podle ekonomů ještě více snížilo transakční náklady podniků a úplně zrušilo riziko výkyvů kurzu koruny. Nicméně ČR podle nich aktuálně neplní podmínky stanovené pro přijetí eura, například právě u veřejných financí.
Od zavedení hotovostního eura do dneška koruna posílila proti euru o 28 procent
30.12.2021 Koruna za 20 let, kdy se začala v hotovostní podobě používat jednotná evropská měna, posílila proti euru o zhruba 28 procent. V roce 2002 se začala obchodovat na úrovni kolem 32 Kč za euro, poté v roce 2004 oslabila až nad 33 Kč/EUR, aby v půlce roku 2008 krátce česká měna posílila až pod 23 Kč za euro, dosud nejsilnější hodnotu vůči euru. Později byl kurz koruny od listopadu 2013 do dubna 2017 oslabován intervencemi České národní banky na úroveň kolem 27 korun za euro. Následné posilování koruny zastavené pandemií koronaviru doprovázely výkyvy kurzu, kdy se koruna i vracela zpět k hranici 27 Kč za euro. V posledních týdnech kurz koruny opět posiluje především kvůli razantnímu zvyšování úrokových sazeb ČNB, a to až pod hranici 25 korun za euro. Vyplývá to z výpočtů ČTK, údajů serveru Patria a vyjádření oslovených analytiků.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
13.12.2021 1) Turecká lira dnes pokračuje v masivním propadu a dopoledne odepisovala k americkému dolaru více než sedm procent. Dolar se tak poprvé prodává za více než 14 lir. Na vině jsou podle analytiků obavy z prezidentových zásahů do ekonomiky a do chodu centrální banky. Navzdory vysoké inflaci se v Turecku tento týden očekává další snížení základní úrokové sazby.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
06.12.2021 1) Případné přijetí eura by mělo dále zvýšit přínosy, které pro Českou republiku vyplývají z její obchodní provázanosti se zeměmi platícími eurem a z otevřenosti české ekonomiky. Na druhou stranu vstup do eurozóny by přinesl rizika, která plynou ze ztráty nezávislé měnové politiky České národní banky a stabilizační role kurzu koruny. Problémem je také nedokončená konvergence, tedy přibližování se úrovně, Česka k eurozóně hlavně u cen a mezd. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila Česká národní banka. Ta rozdělila charakteristiky českého hospodářství z pohledu vstupu do eurozóny do tří skupin, tedy ukazatele s relativně nízkou míru rizik při přijetí eura, neutrální ukazatele a rizikové ukazatele.
ČNB: Pro přijetí eura hovoří napojení ČR na eurozónu, proti rozdíly u cen a mezd
06.12.2021 Případné přijetí eura by mělo dále zvýšit přínosy, které pro Českou republiku vyplývají z její obchodní provázanosti se zeměmi platícími eurem a z otevřenosti české ekonomiky. Na druhou stranu vstup do eurozóny by přinesl rizika, která plynou ze ztráty nezávislé měnové politiky České národní banky a stabilizační role kurzu koruny. Problémem je také nedokončená konvergence, tedy přibližování se úrovně, Česka k eurozóně hlavně u cen a mezd. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila Česká národní banka. Ta rozdělila charakteristiky českého hospodářství z pohledu vstupu do eurozóny do tří skupin, tedy ukazatele s relativně nízkou míru rizik při přijetí eura, neutrální ukazatele a rizikové ukazatele.
Ekonomika: Fialův správný krok do mlhy
08.11.2021 Koaliční smlouva a vládní programové prohlášení vznikající Fialovy garnitury se v ekonomických bodech vydává často správným směrem, ale krokem méně jistým, než jaký by ideálně měl být. To proto, že řada ekonomicky přínosných cílů je formulována až příliš vágně, ba mlhavě, což otevírá prostor spekulaci, do jaké míry na nich bude nová vláda trvat, nesleví z nich a nesejde z cesty nastoupené správným směrem.
Fialova vláda sleví z předvolebních slibů ohledně osekání dluhu, euro rozumně nepřijme
03.11.2021 Uniklé fragmenty programového prohlášení vlády v ekonomické oblasti naznačují, že pravděpodobná Fialova vláda poněkud sleví z razance předvolebních slibů obou koalic, které ji tvoří, a to přímo v klíčové oblasti veřejných financí.
Vstoupí Chorvatsko do eurozóny?
22.09.2021 Při nedávné návštěvě výkonného více prezidenta Evropské komise pro ekonomiku, Valdise Dombrovskise, byly s chorvatskými partnery detailně probírány aspekty blížícího se zavedení eura. Přijetí společné evropské měny v Chorvatsku by mělo nastat k 1.1.2023. Platby za veškeré ekonomické aktivity, tedy i s Českou republikou, budou od tohoto data v eurech. Členem Evropské unie je Chorvatsko od roku 2013, od 10.7. 2020 je kandidátem do eurozóny. V současné době se v zemi používají chorvatské kuny. Tato měna je v Chorvatsku od roku 1994, před ní platil chorvatský dinár.
Hnutí ANO nezavede suprehrubou mzdu ("nečekaně"), ani euro (to se čekat dalo). Neříká, kde na sliby vezme
02.09.2021 Dnes zveřejněný program hnutí ANO v ekonomické oblasti více slibuje, než aby sděloval, kde na sliby vezme finanční prostředky. To je ale zásadní neduh i všech dalších programů, které dosud relevantní politické strany a uskupení pro říjnové volby představily.
Průzkum: Přijetí eura podporuje 57 pct českých exportérů, čtvrtina je proti
14.07.2021 Přijetí eura v současné době podle průzkumu Raiffeisenbank a Asociace exportérů podporuje 57 procent českých vývozců, 29 procent z nich by uskutečnění tohoto kroku uvítalo v co nejkratší době. Společnou evropskou měnu naopak zcela odmítá čtvrtina vývozců, obávají se na příklad rozpadu eurozóny nebo krize eura. Výsledky průzkumu uskutečněným mezi čtyřmi desítkami exportérů dnes na on-line tiskové konferenci představila hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Index Exportu – český vývoz svírán protichůdnými faktory
14.07.2021 „Český export balancuje na hraně mezi příznivou situací v poptávce a pokračujícími komplikacemi na nabídkové straně. Otázkou je, který z faktorů bude v příštích pěti měsících převažovat,“ uvádí Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
Česko je bohatší než Itálie nebo Španělsko, Češi jsou spokojenější než Francouzi či Britové. Na uplynulých více než třicet let budování tržní ekonomiky si lze připít podobně jako na jubileum jeho klíčového hybatele
18.06.2021 Už od konce 50. let bylo mnoha tuzemským ekonomům zřejmé, že centrální plánování je citelně méně efektivní než tržní ekonomika. Existovaly proto pokusy, jak prvky tržní ekonomiky alespoň zčásti začlenit do socialistického hospodářství. Zprvu však snahy narazily na ideologický odpor, jehož vyvrcholením byl vstup vojsk Varšavské smlouvy roku 1968. Opětovně tyto pokusy začaly ožívat v 70., ale zejména 80. letech. V druhé polovině 80. let už bylo naprosto zřetelné ohromné ekonomické a celospolečenské zaostávání socialistického tábora, takže v rámci přestavby se režim sám snažil začleňovat tržní prvky do neefektivní, nedostatkové socialistické ekonomiky. Svědčí o tom i proslulý projev předsedy KSČ Milouše Jakeše z července 1989, který pronesl v Červeném Hrádku. Jakeš lidovou mluvou poměrně dobře vystihl klíčový problém tehdejší ekonomiky a nutnost její zásadní reformy ve směru uvedení některých tržních principů.
Jak se připravit na inflaci? Investovat, i do whisky
01.06.2021 Pokud Češi nechtějí o své vydělané peníze do budoucna přicházet, kvůli nulovým, ba záporným úrokovým a citelné inflaci, musí investovat. Spoření nestačí. Post-pandemická doba bude v tomto ještě neúprosnější než časy předpandemické. Ekonomika na to již reaguje – nabízí nové možnosti investování, včetně toho do whisky.
Další zdražení nemovitostí i ještě nižší úroky na vkladech. K tomu povede programová priorita Pirátů a STAN, kterou je přijetí eura
28.05.2021 Cíle volebního programu Pirátů a STAN někteří přirovnávají k Marshallovu plánu. Což je pochopitelně nepatřičně nebetyčné zveličení, pokud tedy za světodějné nepokládáme třeba zdanění konopí. Program podle všeho nebude dláždit ani cestu k druhé transformaci české ekonomiky, což je další PR slogan, jenž kolem něj v médiích koluje. Představa další transformace je ostatně spíše děsivá. Základy české ekonomiky jsou totiž od 90. let položeny dobře, o čemž svědčí třeba to, že ČR vykazuje nejlepší souhrnný rating ze všech zemí bývalého východního bloku. Tedy ze zemí, které si transformací z centrálně plánované ekonomiky na tržní rovněž prošly. Tři světově nejvýznamnější ratingové agentury hodnotí Česko lépe i než Estonsko, Slovinsko či Slovensko, které přitom platí eurem.
U voleb pozor na úspory. Program Pirátů a STAN šalamounsky obsahuje cestu ke zdanění úspor běžných střadatelů zavedením záporného úroku z nich
23.05.2021 Dvě klíčové vyzývatelské opoziční koalice už si odbyly představení svého volebního programu. V ekonomické oblasti volí realističtější přístup koalice Pirátů a STAN. Ta má v mnoha aspektech svůj ekonomický program rovněž sestavený šalamounsky, svým způsobem někdy až zrádně – například volič toužící po snížení dluhu Česka tak může skončit v pasti eura, i se zdaněním vlastních celoživotních úspor. Zato trojkoalice SPOLU sice na voliče žádnou osudovou past nelíčí, zase ale zjevně spoléhá na to, že drtivá většina voličů si program nepřečte, natož aby si udělala základní propočty slibovaných priorit.
K programu Pirátů a STAN: Bez realistického plánu rozpočtových škrtů přijde euro a daň z nemovitostí, v režii Pirátů a STAN
18.05.2021 Minulý týden zveřejněná jarní prognóza Evropské komise je pro Česko varovná z hlediska udržitelnosti veřejných financí. Bohužel, ani koalice SPOLU není s to toto varování reflektovat. Nelze tak vyloučit, že Česko pod taktovkou Pirátů a STAN nastoupí cestu k euru či k citelnému navýšení daně z nemovitostí, nakonec nejen těch komerčních.
Jak se připravit na inflaci: Utrácet a investovat
18.05.2021 Koruna nad očekávání posiluje. Když loni v květnu dělala Česká národní banka své pravidelné šetření mezi českými i zahraničními analytiky, shodli se, že v květnu 2021 bude jedno euro za 26,20 koruny. Ve skutečnosti se nyní prodává za méně než 25,50. Fanoušci eura si před rokem stěžovali, že slabá koruna je hlavním zdrojem na evropské poměry citelné inflace. A že s eurem by tuzemská inflace byla nižší. Dnes vidíme, že znatelná inflace přetrvává i po zpevnění tuzemské měny. Za rychlejší inflací v ČR, než jakou vykazuje eurozóna, je třeba předně hledat jiné příčiny. Např. to, že mzdový růst v Česku v předpandemických letech výrazně předčil mzdový růst v eurozóně.
Evropská komise řadí ČR mezi pět zemí EU, které pandemii zvládají nejhůře z hlediska veřejných financí. ODS zrušením superhrubé mzdy poskytuje rivalům záminku k přijetí eura
12.05.2021 Dnes zveřejněná prognóza Evropské komise je pro Česko varovná z hlediska udržitelnosti veřejných financí. Prognóza totiž počítá s tím, že ČR letos vykáže schodek veřejných financí 8,5 procenta a v příštím roce pak 5,4 procenta. Průměrný schodek za oba roky tak má činit bezmála sedm procent. To je pátá nejvyšší hodnota v EU.
Proč česká vláda platí (skoro) nejvyšší úrok v EU... Vyšší než Bulhaři, Řekové, Chorvati, Slováci...
14.04.2021 Česká vláda nyní čelí jednomu z nejvyšších úročení svého dluhu mezi všemi zeměmi EU. Za to, aby poskytli desetiletou půjčku, žádají mezinárodní investoři vyšší úrok už jen od vlády maďarské a rumunské (viz Obrázek 1 pod textem). V posledním zhruba měsíci se navíc Česko ocitá v historicky nebývalé situaci, kdy za svůj desetiletý dluh platí o více než dva procentní body než Slovensko (viz Obrázek 2 pod textem). Český desetiletý vládní dluh je tak úročen nejméně výhodně v porovnání s desetiletým dluhem slovenské vlády za celé období od rozdělení společné federace před skoro třiceti lety.
Centrální banka může trvale ulevovat vládě od dluhu i v ČR, dnes totiž prošla novela zákona o ČNB. Je to dobře, ekonomika s národní měnou vyžaduje silnou národní banku
24.03.2021 Přelomovou povahu některých dějů leckdy odhalí až časový odstup. Dějiny. Až se budou psát dějiny českého centrálního bankovnictví, nepochybným milníkem bude dnešek. Ode dneška se Česká národní banka (ČNB) trvale řadí mezi centrální banky, jež mohou takzvaně kvantitativně uvolňovat. Tedy tisknout a vytvářet nové peníze, aby za ně bez výraznějšího omezení nakupovaly vládní dluh. Poslanecká sněmovna totiž dnes dopoledne schválila příslušnou novelu zákona o ČNB.
Praha bohatne mnohem rychleji než Bratislava, rozdíl je teď nejvyšší v tomto tisíciletí. Česká metropole je díky brexitu třetím nejbohatším místem EU
14.03.2021 Praha je třetím nejbohatším regionem Evropské unie. Vyplývá to z nejnovějších údajů Eurostatu, které úřad zveřejnil. Hrubý domácí produkt na obyvatele vyjádřený ve standardu kupní síly, který umožňuje mezinárodní srovnání, činil v české metropoli v roce 2019 celkem 205 procent průměru Evropské unie. Lépe už na tom bylo jen Lucembursko s 260 procenty průměru EU a jižní část Irska s 240 procenty. Praha se na třetím místě ocitá v oficiální statistice Eurostatu historicky poprvé, neboť ta už v důsledku loňského brexitu nezahrnuje oblast Londýna. Vnitřní část britské metropole se před brexitem pravidelně umisťovala před Prahou.
Rumunsko posouvá plán zavedení eura na rok 2027
19.02.2021 Rumuni nezačnou eurem platit do roku 2024, jak dosud plánovali, ale nejdříve v období 2027 až 2028. V rozhovoru se soukromou rumunskou televizní stanicí Digi24 to dnes řekl rumunský ministr financí Florin Citsu. Bukurešť musí podle něj nejprve napravit ekonomickou nerovnováhu.
CapitalPanda: „covid-krize“ neodvrátí přijetí Eura v Chorvatsku v roce 2023
21.01.2021 Současná krize způsobená pandemií COVID-19 pravděpodobně o několik měsíců posune termín přijetí eura v Chorvatsku. Zatím je chorvatskou vládou a centrální bankou oficiálně uváděn na 1. leden 2023. S rokem 2023 se jako s nejbližším termínem počítá i díky silné podpoře veřejnosti, kterou přijetí eura v Chorvatsku má.
Rozbřesk: Česko při startu očkování zaostává, rozhodnou však nadcházející měsíce
12.01.2021 Česko není jedinou zemí, kde start očkování proti COVID-19 zatím mírně řečeno “drhne”. Podobně jako my zatím naočkovala méně než půl procenta populace i řada dalších menších evropských zemí, včetně Švédska, Maďarska nebo Nizozemí. Až na Francii si zatím vedou o něco lépe velké evropské země, které se pohybují okolo 1 % proočkovaných.
MF a ČNB opět nedoporučily vládě nyní přijímat euro
07.12.2020 Ministerstvo financí a Česká národní banka opět doporučily vládě zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Vyplývá to z pravidelného materiálu MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, který dnes schválila vláda. Na twitteru o tom informovala Česká národní banka i ministerstvo financí. Materiál takové doporučení vždy v posledních letech obsahoval. Vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.
MF a ČNB zřejmě opět nedoporučí vládě nyní přijímat euro
06.12.2020 Ministerstvo financí a Česká národní banka zřejmě opět doporučí vládě zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Vláda má totiž v pondělí na programu každoroční materiál MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Materiál takové doporučení vždy v posledních letech obsahoval. Vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.
Daňový balíček znamená, že schodek příští rok bude až 410 miliard korun. Balíček, k němuž cestu otevírá „tištění miliard“ v podání Evropské centrální banky, se uhradí z peněz z fondu obnovy EU
20.11.2020 Sněmovní přijetí daňového balíčku je pro českou ekonomiku příznivou zprávou. Nejen proto, že v hospodářsky náročném čase dojde k proticyklickému, tedy ekonomicky žádoucímu snížení daňové zátěže obyvatelstva, ale i proto, že z důvodu navýšení daňové slevy na poplatníka se příznivý efekt balíčku výrazněji dotkne také skupin zaměstnanců s nižšími příjmy. Do značné míry tak odpadá zásadní argument proti změně základu zdanění práce ze superhrubé na hrubou mzdu. Tímto argumentem bylo právě to, že tuto změnu – neboli „zrušení superhrubé mzdy“ – tolik nepocítí zaměstnanci s nízkými příjmy, kteří logicky platí nižší daň než zaměstnanci s vyššími příjmy.
Koruna podle ekonomů za 25 let obstála, čekají její posilování
01.10.2020 Česká koruna jako volně směnitelná měna za posledních 25 let podle odborníků oslovených ČTK obstála a byla považována za jednu z nejstabilnějších měn v regionu. Zároveň fungovala jako nárazník proti nepříznivému ekonomickému vývoji. To ale částečně změnila finanční krize v roce 2008 a následně devizové intervence České národní banky od listopadu 2013 do dubna 2017 s cílem držet korunu nad 27 korun za euro. Z dlouhodobějšího pohledu by měla koruna ale opět začít posilovat, odhadují ekonomové. Před 25 lety vstoupil v platnost devizový zákon, kterým se stala koruna volně směnitelnou.
Přijetí eura? Aktuálně ani nesplňujeme kritéria
19.08.2020 Nejasný postoj Česka k přijetí společné evropské měny nadále platí. Aktuálně je potvrdil premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro Harvard International Review: na vstup je prý Česko připraveno, ale nejprve musí proběhnout v EU reformy, které mimo jiné přimějí jižní členy k větší rozpočtové kázni.
Česko má nejvyšší podíl vkladů v domácí měně z „nových“ zemí EU, které neplatí eurem. Plyne z aktuální každoroční zprávy Evropské centrální banky
28.07.2020 Podíl bankovních vkladů domácností a firem v ČR v koruně činil loni 91,2 procenta. Jedná se o nejvyšší podíl vkladů v domácností mezi „novými“ zeměmi EU, které nejsou členy eurozóny. Druhý nejvyšší podíl mezi těmito státy vykazuje z daných zemí Polsko (88,4 procenta), třetí pak Maďarsko (78,8 procenta).
V Chorvatsku může kvůli tamnímu přijetí eura Čechům výrazně zdražit, až o desítky procent
12.07.2020 Chorvatsko včera dosáhlo klíčového milníku na své cestě za eurem, stejně jako Bulharsko. Obě země byly přijaty do „předpokoje eura“, jejich národní měny nyní tedy budou minimálně po dobu dvou letu podléhat režimu směnného kursu ERM 2. To znamená, že jak chorvatská kuna, tak bulharský lev se budou pohybovat ve stanoveném pásmu vůči euru a vlády obou zemí nemohou přistoupit k jejich devalvaci. V praxi to znamená jedno: obě měny mohou nyní citelně zpevňovat vůči české koruně, což by třeba již příští rok mohlo tuzemským turistům rapidně zdražit dovolenou v těchto vyhledávaných zájezdových destinacích.
ČR plní dvě ze čtyř kritérií pro přijetí eura, žádný stát všechna
10.06.2020 Česká republika v současnosti plní dvě ze čtyř hospodářských kritérií nezbytných pro zavedení eura. Zatímco podmínky týkající se stavu veřejných financí a úrokových sazeb Praha splňuje, nevyhověla by z hlediska cenové stability a směnného kurzu. Ve své letošní zprávě o připravenosti zemí Evropské unie přijmout společnou evropskou měnu to dnes uvedla Evropská komise (EK). Všechna kritéria nesplňuje ani jedna ze sedmi hodnocených zemí.
S českým zlatým pokladem to jde rok od roku z kopce. Podle Zlatého indexu je Česko na devítině stavu od vzniku republiky
26.05.2020 Česká republika už má jen necelou devítinu ze 70 tun zlata, které získala po zániku federace v lednu 1993. Vyplývá to ze Zlatého indexu, který vytvořila akciová společnost Zlato, přední prodejce investičního zlata na tuzemském trhu. Hodnota Zlatého indexu podle jejích analytiků od vzniku samostatné České republiky klesla v dubnu 2020 na 11,2 procenta původního stavu.
ČR má jen necelou devítinu ze 70 tun zlata, jež měla při vzniku
25.05.2020 Česko má v rezervách necelou devítinu ze 70 tun zlata, které získala po zániku federace v lednu 1993. Vyplývá to z tzv. zlatého indexu, který vytvořili analytici společnosti Zlato, jednoho z největších prodejců investičního zlata na tuzemském trhu. Hodnota indexu od vzniku samostatné ČR klesla v dubnu 2020 na 11,2 procenta původního stavu.
Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro" koncem dubna
10.04.2020 Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro", tedy do mechanismu směnných kurzů ERM-2, koncem dubna. Dnes to uvedl bulharský premiér Bojko Borisov. Podle něj současná koronavirová krize ukazuje, že členské státy eurozóny a ty země, které jsou už do ERM-2 zařazeny, budou mít po odeznění pandemie k dispozici miliardy eur na oživení ekonomiky, zatímco ostatní si budou muset půjčovat za vyšší úrok.
Poslanci by měli podpořit kvantitativní uvolňování ČNB. Je to zaručený způsob, jak zlevnit český dluh v příštích měsících, kdy nastane jeho citelný nárůst, a tedy jeho možné zdražení
08.04.2020 V české ekonomice se kvůli koronaviru fatálně přestaly točit peníze; ruku v ruce s tím, jak vláda podstatnou část ekonomiky ze zdravotních důvodů zastavila. Proto hrozí hromadné krachy a vyhazovy. Nastává historicky mimořádný propad objemu výdajů a útrat. Vláda zastavila jak chod firem vysoce ziskových, tak těch mnohem méně výkonných. Při očistné krizi odcházejí z byznysu ty druhé. Nyní hrozí, že odejdou všechny. Sebelepší a sebeefektivněji hospodařící restaurace nebo průmyslový podnik nemohly s ničím takovým počítat. Nemohly se na to připravit. Neměly žádný varovný signál.
Koronavirus zřejmě zpozdí zavedení eura v Bulharsku
30.03.2020 Globální krize vyvolaná šířením koronaviru zpozdí snahu Bulharska o přistoupení k mechanismu směnných kurzů ERM-2 a k bankovní unii. Řekl to dnes guvernér centrální banky Dimitar Radev. Země původně předpokládala, že k ERM-2, kde musí vydržet dva roky před přijetím eura, a k bankovní unii se připojí letos v červenci. Plán ale bude muset odsunout až na příští rok.
ČNB zhoršila odhad vývoje veřejných financí
07.02.2020 Česká národní banka (ČNB) zhoršila odhad vývoje veřejných financí. Nově letos očekává přebytek 0,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v listopadu to bylo 0,8 procenta. Pro loňský rok odhad také zhoršila a čeká přebytek 0,6 procenta z předchozích 0,9 procenta. Pro příští rok pak centrální banka již počítá s propadem veřejných financí do schodku 0,1 procenta HDP. Vyplývá to ze shrnutí Zprávy o inflaci, které dnes banka zveřejnila. Předloni skončily veřejné finance v přebytku 1,1 procenta.
Inflace – někde málo, jinde dost
08.01.2020 Růst spotřebitelských cen za listopad v eurozóně zrychlil své meziroční tempo na 1 % oproti říjnovým 0,7 %. Ačkoliv se jedná o zlepšení, Evropská centrální banka by ráda inflaci viděla výrazně blíže dvěma procentům. Vývoj spotřebitelských cen v jednotlivých evropských státech je však značně odlišný.
ČNB: Přijetí eura brání rozdíl v ekonomické úrovni ČR a eurozóny
22.12.2019 Překážkou pro brzké přijetí eura je nadále nedokončený proces dlouhodobého přibližování se úrovně České republiky k vyspělým zemím eurozóny. Tento proces se sice v posledních letech obnovil, nicméně u většiny z nich zůstává odstup České republiky od průměru eurozóny značný. Dalším rizikovým faktorem ohledně přijetí eura je nesladěnost finančních cyklů ČR a eurozóny a otázka dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí kvůli stárnutí populace a růstu mandatorních, tedy povinných, výdajů rozpočtu. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila Česká národní banka.
Okénko trhu - obchodní dohoda USA-Čína bude podepsána začátkem ledna
20.12.2019 Americký ministr financí Mnuchin včera oznámil, že první část obchodní dohody mezi USA a Čínou bude podepsána začátkem ledna. V současné době se řeší už jen technické a legislativní detaily. Zmínil, že podepsání dohody by mohlo přidat k růstu americké ekonomiky půl procentního bodu. Zatím však nikdo přesně neví, jaká ustanovení první část obchodní dohody obsahuje. Proto se některým analytikům zdá odhad příspěvku k růstu HDP přehnaný. Oznámení však přesto ještě posílilo vyhlídky na smírné vyřešení obchodního konfliktu, což zvedlo sentiment na finančních trzích.
Euro je politický projekt, nikoliv finanční, míní exministr Pilný
19.11.2019 Euro je politický projekt, nikoli finanční, jehož udržitelnost není příliš velká. Na dnešní mezinárodní konferenci Od ostnatého drátu k Schengenu v Poslanecké sněmovně to řekl bývalý ministr financí a nyní pražský zastupitel Ivan Pilný (ANO). Podle ekonoma Jana Švejnara, profesora Kolumbijské univerzity v New Yorku, by na tom Česká republika naopak byla lépe, kdyby euro měla.
Češi po 30 letech vedou před Slováky v kupní síle potravin, Slováci zase tolik neplatí za základní služby
13.11.2019 Po třiceti letech od roku 1989 si může Čech za průměrný plat koupit zpravidla několikanásobek objemu základních potravin, než si mohl koupit v době socialismu. Na zkoumaném vzorku potravin nejmarkantněji vzrostla kupní síla obyvatel u cukru (šestinásobně), kávy (4,6 x) nebo kuřete (4,2 x) či vajec (3,8 x). Také u všech dalších základních potravin, které byly porovnávány (viz tabulka v příloze), mají spotřebitelé větší kupní sílu dnes než v roce 1989 – s jedinou výjimkou, kterou je mléko. Polotučného mléka si mohli za socialismu lidé koupit zhruba o 5 % více než dnes. Toto srovnání samozřejmě nezohledňuje vývoj kvality produktů, jejich balení a dostupnost, která je s tehdejším obdobním nesrovnatelná.
Chorvatsko chce přijmout euro nejpozději do začátku roku 2024
12.11.2019 Strategickým cílem Chorvatska je splnit nezbytná kritéria a přijmout euro do konce funkčního období následující vlády, respektive do roku 2024. Řekl to dnes chorvatský premiér Andrej Plenković. V červenci Chorvatsko formálně požádalo o vstup do mechanismu směnných kurzů ERM-2, který je předstupněm zavedení eura.
ČNB zlepšila odhad vývoje veřejných financí
08.11.2019 Česká národní banka (ČNB) zlepšila pro letošní i příští rok odhad vývoje veřejných financí. Nově letos očekává přebytek 0,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v srpnu to bylo 0,5 procenta. Pro příští rok odhad zlepšila na 0,8 procenta z předchozích 0,4 procenta HDP. Vyplývá to ze shrnutí Zprávy o inflaci, které dnes banka zveřejnila. Loni skončily veřejné finance v přebytku 1,1 procenta.
Zavedení eura není priorita maďarské vlády, říká její úředník
07.11.2019 Zavedení eura není prioritou maďarské vlády, řekl na dnešní tiskové konferenci v Budapešti ředitel kabinetu maďarského premiéra Gergely Gulyás. Ve všech zemích EU, kde společnou měnu zavedli, se zvýšily životní náklady, citovala jej agentura Reuters.
Euro jako chyba
07.11.2019 Guvernér maďarské centrální banky se vyjádřil, že euro byla strategická chyba. Podle něj totiž zcela chybí prvky úspěšné globální měny.
Experti ČNB: Zatím nás nečeká ani euro, ani konec hotovosti
15.10.2019 I když v poslední době roste popularita bezhotovostních plateb a dalších inovací v bankovnictví, konec hotovosti nejspíš v nejbližších dekádách nenastane. V panelové diskusi se studenty Fakulty podnikatelské VUT v Brně ke 100 letům československé měny to dnes řekli experti České národní banky (ČNB).
ČNB zlepšila odhad vývoje veřejných financí
02.08.2019 Česká národní banka zlepšila pro letošní i příští rok odhad vývoje veřejných financí. Nově letos očekává přebytek 0,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v květnu očekávala 0,3 procenta. Pro příští rok odhad zlepšila na 0,4 procenta z předchozích 0,2 procenta HDP. Vyplývá to ze shrnutí Zprávy o inflaci, které dnes banka zveřejnila. Loni skončily veřejné finance v přebytku 0,9 procenta.
Centeno: Zájem Chorvatska o ERM-2 je důkaz atraktivity eurozóny
09.07.2019 Rozhodnutí Chorvatska zapojit se do mechanismu směnných kurzů ERM-2 je dokladem toho, že eurozóna je vnímána jako vhodné ukotvení stability a růstu evropských zemí a že dál přitahuje nové členy. Po včerejším jednání ministrů financí zemí, které euro používají, to novinářům řekl šéf této takzvané euroskupiny Mario Centeno.
Euro se považuje za pozitivní pro eurozónu
09.06.2019 Většina lidí v členských zemích EU, které ještě nepřijaly euro, se domnívá, že společná měna má pozitivní dopad na ty státy, které ji již používají. Vyplývá to z průzkumu Eurobarometr. Podpora zavedení eura v těchto zemích však zůstává nízká.
CVVM: Většina Čechu je stále proti přijetí eura
31.05.2019 Mezi českou veřejností nadále převládá odmítavý postoj k přijetí eura. Proti evropské měně je 75 procent Čechů, tedy zhruba stejně jako v předchozích letech. Počet příznivců přijetí eura se drží na 20 procentech. Vyplynulo to z dnes zveřejněného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Z hodnocení dopadů členství ČR v Evropské unie na určité oblasti veřejného života nejlépe vyšly služby a zboží, nejhůře zemědělství.
Kaczyński: Přijetí eura by Polsku uškodilo
28.04.2019 Polsko by v současnosti nemělo usilovat o přijetí společné evropské měny, neboť by to poškodilo polskou ekonomiku. Během sněmu v Poznani to včera prohlásil předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Měsíc před volbami do Evropského parlamentu (EP) šéf konzervativců označil členství Polska v Evropské unii za výhodné. Premiér Mateusz Morawiecki podle agentury PAP zdůraznil, že v EP by měli zemi reprezentovat poslanci, kteří budou bojovat za posilování rovnosti členských států.
Ranní nadhoz finančních trhů 31.1.2019
31.01.2019 Guvernér centrální banky J. Rusnok se včera opět vyjádřil k růstu úrokových sazeb. Odhadl, že letos dojde k pohybu sazeb v „intervalu mezi nula až dvě“. Jejich změny tedy nebudou tak časté jako v loňském roce. V tuzemsku podle něho existují inflační tlaky dané napjatou situací na trhu práce a rychlým růstem mezd, nicméně situace v zahraničí se komplikuje a přicházejí signály o zpomalování ekonomického růstu. V rozhovoru zároveň zmínil, že k přijetí eura nedojde v dohledném horizontu.
Rekordní spokojenost Slováků s eurem: to by dnes neměnilo 9 z 10 Slováků
16.01.2019 Zítra to bude na den přesně 10 let, kdy Slováci definitivně vyměnili slovenské koruny za euro a v obchodech začalo platit výlučně eury. I když v prvních týdnech převládal špatný pocit ze zdražování, ve skutečnosti euro vyšší ceny nepřineslo. Dekáda s eurem potvrdila, že lidé i podniky si na novou měnu zvykli. "Euro jednoznačně usnadnilo příchod nových investic i export zboží do zahraničí, na kterém je postavena slovenská ekonomika. I přes mnoho pesimistických předpovědí se s novou měnou drtivá většina obyvatel Slovenska rychle sžila," hodnotí deset let eura na Slovensku analytik TopForex Patrik Mackových.
Související klíčová slova:
Zpravodajské události | Zpomalení čínské ekonomiky | Růst v eurozóně | Realitní trh | Martin Kupka | Protiinflační tlaky | Růst zisků | Nárůst objemů | Globální měny | Války | Vývoj | Poskytování cizoměnových úvěrů | Jakub Seidler | Češi | Mzdy v eurech | Allianz | Kpler | Trh nemovitostí | Globální růst | Ceny bytů | Radim Dohnal | Velký propad | Velké polské podniky | DPH | EUR | Sazby v eurozóně | Ministerstvo financí (MF) | Přijmout euro | Investiční firma | Standard & Poor's | Záchranný bankovní fond | Žebříček nejbohatších | Itálie | Okénko finančního trhu | Činnost České národní banky | České členství v EU | Rozpočet EU | Očekávání | Evropské centrální banky | Náklady spojené s bydlením | Úrokové sazby v eurozóně | Poslanci | Státy eurozóny | Ownest | Goldenburg Group | Zasedání ČNB | Veřejné finance | Pro investory | Nákladové tlaky | Ministerstvo průmyslu a obchodu | Ruské invaze na Ukrajinu | Hurikán | Trh práce | Výzkumný pracovník | Evropská komise | Dopady energetické krize | Rozpočtová pravidla | Investice | Sociální problém | Větší podniky | Potenciál | Švédské koruny | Lednová inflace | Oslabování měny | USAID | Paříž | Kathimerini | Evropské dluhové krize | Framework | Rating České republiky | Japonské akcie | Invaze na Ukrajinu | Blackstone | Chování | Prognózy | Daňové škrty | Intervence | IHNED | Nižší sazby | Akcie čínské firmy | Slabá koruna | Majitel | Režim forexových intervencí | Experti | Jednatel společnosti | Rekord | Ministr dopravy | Raiffeisenbank | Obchodní dohoda USA-Čína | Zpevňování koruny | Mimořádné daně | Bitcoiny | Obchodní záměr | HDP na obyvatele | Člen bankovní rady ČNB | Oživení ekonomiky | Návrh zákona | Evropské měny | Hnojiva | Creditas | Madrid | Slábnutí koruny | Síly měny | Impuls | Analytik společnosti XTB | Český statistický úřad | EUR/USD | Bruegel | Dividenda ČEZ | Markets | Ranní zpráva z finančního trhu | Nejvyšší inflace | Spotřebitelé | Nabídkové tlaky | Von der Leyenová | Švédská koruna | Výkonný ředitel | Levice | Geopolitické napětí | Agentura AFP | Aktuální vývoj | Hospodářské noviny (HN) | Fiskální pakt | Spotřebitelské inflace | Lagardeová | Druhá největší ekonomika | Průměrné mzdy | Investing | Evropské záležitosti | Fortuna | Cenné papíry | Aktuální výhled | Výnos | DeFi | Mimořádná inflace | Trh s dluhopisy | Nákupy státních dluhopisů | L'Occitane | Exchange | Tisk peněz | České členství | Vzdělávání | Nejvyšší inflace v Evropské unii | Soukromá spotřeba | Kurzotvorné informace | Růst sazeb | IDEA | Zkrocení inflace | ESG | Sukuky | Miliardy dolarů | Ukazatel | Vatikán | ČEZ | Londýn | Ekonomové | Euro Česku | Hluboké recese | Capitalinked.com Radim Dohnal | Zastánce eura | Prezidenti a premiéři | Praxe | Platební neschopnosti | Dividendy | Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 | Investovat do akcií | Měnová politika Evropské centrální banky | Členové eurozóny | Čistý příjem | Casino | Čerpání evropských peněz | Nadopování trhů | Brent | Kansas City | Peníze | Google Pay | Zahraniční forex | Přímé intervence | Hlava státu | Partneři | Plány | Obavy z inflace | Škoda | Marian Jurečka | Rozhovor | Prognóza | Služby | Evropská měnová unie | Analytici společnosti | Měny | Export | Čínský celní úřad | Pokles reálné spotřeby | Výsledek hospodaření | Strach | Bankovní rada ČNB | Vít Hradil | SYRI | Burza | Developeři | USD | Rumuni | David Neveselý | Burzy | Výsledky průzkumu | Ceny elektřiny | Výrazný vzestup | Dinár | Slovenská vláda | Poradenská společnost | ČSOB Index očekávání firem | Posílení koruny | Cena akcií britské společnosti | Doktorát z ekonomie | Christian Lindner | HUF | Vládní opatření | Agentura Fitch | Turecká lira | AI | Koruna česká | Petr Pavel | Fialova vláda | Regulace | Zavedení eura | Bulharsko | All-stock | Schodek rozpočtu | Noviny | Měnový fond | Boeing | Apple | Švýcarská banka | Inflační spirála | Hongkong | Litva | Tovární objednávky | Zdanění komerčních nemovitostí | Fitch Ratings | Švédská měna | Nižší úroky | Malta | Kapitálový trh | Zvýšení sazeb | EUR/CZK | UniCredit Bank | HDP eurozóny | Hospodářské záležitosti | Petrof | Unie | Eurové příjmy | Posílení | Mzdová vyjednávání | Vzdělání | Evropa | Marek Mora | Média | Jak uspět | Rekordní zisk | Viceguvernér ČNB | Světová finanční krize | Hospodářské výsledky | Spekulativní věci | Míra zisku | Investoři | Patria Online | Kabinet | Nejistoty | OX Capital Markets Ltd | Albert Čuba | Slovenská ekonomika | Kapitál | Kurzu měn | Fungování | FXstreet.cz | ING Jakub Seidler | Vývoj sazeb | Pracovní místa | Asociace pro kapitálový trh | Globální ekonomiky | Kč/USD | Občané | Piráti | Britské libry | Rozpočtový deficit | Dopady války na Ukrajině | Vývoj měnového páru EUR/PLN | Posilování koruny | EMEA | Zájem o eurové úvěry | Kč/EUR | Měnová sekce | Kurs koruny | Scope | Splasknutí realitní bubliny | Největší švýcarská banka | Rizikový jev | Funkční období | KDU-ČSL | Partie Terezie Tománkové | Hospodaření státního rozpočtu | Část zisků | Zisk | Zavedení eura v Chorvatsku | Cestování | Migrace | Velikosti likvidity | Evropské ekonomiky | Potenciální rizika | Patria | Nobelovy ceny za ekonomii | Nike | Cenový skok | Vládní výdaje | Konopí | Jan Kubíček | Bohatí | Swapy | Koordinátor pro zavedení eura | CZK | Energie | World Gold Council | Akcionáři | Rozpočtový přebytek | Emoce | WIG20 | S&P | Brusel | Tempo zdražování | Analytik Purple Trading | Nákupy dluhopisů | Koruna | Dezinflace | Úroková sazba | Mzdový nárůst | Inflace v eurozóně | Investiční firmy | Zvýšení daní | Legislativa | České firmy | Dovoz | Stavební zákon | Udržitelnost | Deflace | Nikkei | Nejbohatší | Marka | Petr Fiala | Portfolio | Obchodování na pražské burze | Chod firem | Prezidentské kampaně | Zahraniční investoři | Hypoteční trh | Investovat | Válka na Ukrajině | Zadlužení | Velkoobchodní cena zemního plynu | Praha | České hospodářství | Bitcoin praní špinavých peněz | Kurz eura ke koruně | Investing.com | ECU | Petr Král | ZEW | Investment | Inflace v Polsku | Chorvatský parlament | Výsledky | Prezident Václav Klaus | Růst zadlužení | Fenomén | Sazby | Trebitsch | eTrader | Roger | Zdražení nemovitostí | Inflační tlaky | Ekonomické oživení | ProCent | Analytik | Bank of America | Petr Lajsek | Přehřátý trh práce | Zvyšování daní | Dominik Stroukal | Dovoz ropy | Výroční zpráva | ERM-2 | Zadlužování | Společnost Nasdaq | Lepší výsledky | Finanční instituce | ODS Zbyněk Stanjura | Akciové tituly | TIM | Eurostat | Prezident | Pesimismus | Úsporný tarif | Stavebnictví | Dark Web | Akcie Societé | Objem | Jednotné měny | Boj s inflací | Finanční náklady eura | Cestovní kanceláře | Cenné papíry a burzy | Ekonom ING | Vývoj měnového páru | Velké firmy | Národní měny | Svaz německého průmyslu | Přehled | Evropská dluhová krize | Problémy české ekonomiky | Výše devizových rezerv | Firmy | Důchod | AFP | Studie | Jednotná evropská měna | Finance | EUR/PLN | Premiér Andrej Babiš | Zpráva | Polsko | Nástroj | Reálné spotřeby domácností | Ratingová agentura | Válka | Inflace v Česku | Bankéř | Hypotéky | Členské země EU | Současná situace | Intervence ČNB | Nájmy | Hrubý domácí produkt (HDP) | Danuše Nerudová | Státní rozpočet | Přijetí | Česká spořitelna | Viceguvernérka | Lukáš Kovanda | Tvrdý brexit | HUF/EUR | Natland Petr Bartoň | Ukrajina | Očekávání firem | Bloomberg | Cena eura | Nabídka | Měna | Centrální banky | Cenový šok | Nasdaq | Konkrétní měny | Zpomalení inflace | Vývoj měnového páru EUR/CZK | Trump | Hospodářský propad | Deficit | Příjmy z turistiky | Turecko | Evropský stabilizační mechanismus | Zprávy | Společné evropské měny | Dolary | Tokeny | Reálné mzdy | Evropské trhy | Člen bankovní rady | Ozdravení českých veřejných financí | Hydraulics | Akcie Komerční banky | Christopher Dembik | Britský statistický úřad | Budoucí vývoj | Instituce | Bydlení | Byty | Vládní dluh | Nezávislost centrální banky | Válečná daň | Martin Dvořák (STAN) | Japonská centrální banka | Rozhodnutí vlády | Úvěrování | Index WIG20 | AA | BBC | Vodňanská drůbež | Vyhlídky | Colors of Finance | Ratingové hodnocení | CZ | Analytik TopForex | Likvidity v bankovním sektoru | Výdělky | Zveřejněná data | Deficit rozpočtu | Natland | Akcionáři ČEZ | Guvernér ČNB | Komise pro cenné papíry a burzy | Bit.plus | Referendum o přijetí eura | Trh | Komise | Pandemie nemoci COVID-19 | Války na Ukrajině | Erste Bank | Kurz EUR/USD | Maastrichtská kritéria | České koruny | CNN Prima News | Výrazný růst | Český vývoz | EY | Eurobarometr | Korekce | Sazby daně | Asociace | Nové trhy | Hnutí ANO | Vývoj ekonomiky | Odhady ČNB | Rating zemí | Prezident Emmanuel Macron | Konkurenceschopnost | Ministři financí | Akcie | Firma Vodňanská drůbež | Francie | Plyn | Stávající úrokový diferenciál | Objem exportu | Propad | Stock | Sazby ČNB | Oldřich Dědek | ČR do ERM | Rating | Životní úroveň | Pravidla EU | Vysoké ceny energií | Microsoft | Pandemie koronaviru | Příležitosti | Posílení kurzu | Členství v ERM | Předčasné parlamentní volby | Asie | Čeští exportéři | Vládní dluhopisy | Evropské obchodování | Eurokomisař | Mateusz Morawiecki | Průzkumy | Spotřebitelská inflace | Defi | Akcenta | Letadla | Národní ekonomická rada vlády | Drahé energie | Ropa Brent | Důvěra | Matadoří dluhopisy | Pravděpodobnost | Prosperity | Pevný kurz | ANO | Zájem o dluhopisy | Nový premiér | Sázka | Emise skleníkových plynů | CBRE | Ukončení intervencí | Hlavy států | Kurz koruny k euru | Makroekonomika | Plánování | Měnová politika | Výpadky | Podnikatelé | HICP | Objem obchodů | Nový rekord | Graf | FIAT | Digitální ekonomika | Posilující polský zlotý | Centrální banka | PFR | Hrubý domácí produkt | London School of Economics | Běžný účet | ONE | Pokles úrokových sazeb | Střední kurz | Evropská centrální banka | Zvýšení úrokových sazeb | BCM Begin Capital Markets CY Ltd | Jádrová inflace | Eurodolar | Výnosové křivky | Víkendové parlamentní volby | Devalvace | Deposit facility | Bulharská měna | Fed | Bilance | Mimořádná daň | Americká centrální banka | Rumunský ministr financí | Rezervy bank | Viceguvernérka ČNB | Dnešní zprávy | Václav Klaus | Kantony | Naše ekonomika | Další růst | Index Nikkei | Odchod z EU | Vyšší inflace | ČNB Aleš Michl | Analytik Cyrrusu | Reuters | Francouzský prezident | Journal of International Money and Finance | Brexit | Donald Trump | W1 | Investiční rating | Guvernér Michl | Výstupy | Analýzy | Trinity Bank Lukáš Kovanda | Měny zemí | Utahování měnové politiky | Deficit veřejných financí | Silný frank | Růstový impuls | Agentura Bloomberg | ATRIS | Bulldog bonds | Plan B Investment | Konkrétní cíle | Česká měna | Směnárny | Wealth | Dow Jones a S&P 500 | Orbán | Data z amerického trhu práce | Obchodování | Elektrická energie | PwC | Velký problém | Zemní plyn | Předseda | Libra | Koronavirová krize | Zvýšení základní úrokové sazby | Britové | TOP 09 | Scholzova vláda | CFD | Přímé zahraniční investice | Český trh práce | Evropská měna | Medián | Zvýšení základní sazby | Snížení daní | Financovat | Příprava | Dominik Rusinko | Řecko | Finanční instrumenty | Aktuální cena | Green Deal | Zavedení eura v Bulharsku | Tomáš Havránek | ING | SatoshiLabs | Míra | Koruna oslabuje | Objem zlata | Hospodaření státu | Úroky | Ekonomická stagnace | Standardní investiční příležitosti | Ranní nadhoz | Obchody | Vice | Vývoj české ekonomiky | Objem peněz | Dluhopisy | Akcie dnes | Outsider | Izrael | Ceny akcií | TABAK | Klíčové oblasti | Japonsko | Analytik Raiffeisenbank | Pakt stability a růstu | Počet úmrtí | Ceny | Koronakrize | Technologie | Energetická krize | Hypoteční sazby | Harmonizovaná inflace | ČNB | Evropská unie | Devizoví obchodníci | ESG principy | Parlamentní volby | MT4 | Ranní zpráva | Zahraniční obchod | Pokles | Platební bilance | Odstranění kurzového rizika | ARM Holdings | Česká měnová politika | Pozornost | Finance Group | Polský premiér | Země EU | Rumunsko | Růst české ekonomiky | Prognóza ČNB | Pokles výnosů dluhopisů | Aleš Michl | Tržní očekávání | ATH | Důvěryhodnost | Podpora | Obchodník | Směnný kurz | COVID-19 | Uvolněné fiskální politiky | Economic | Finanční krize | Bohemia Energy | Zestátnění | Daně | Novela zákona | ECB | Nejistota | Lídři | OECD | Portfólia | Největší ekonomika eurozóny | Cena za akcii | Český stát | Polské podniky | Spekulativní útok na korunu | Agentura pro mezinárodní rozvoj | Sektor služeb | Valdis Dombrovskis | Konsorcium | Cykly | Řecká krize | Zisky | Ekonom UniCredit Bank | Náklady eura | Byznys | BNP Paribas | Prezident Trump | Oslabení koruny | Náhoda | Nvidia | Růst výnosů | Podniky | Devizové trhy | Ratingové agentury | Manuál | Společná měna | Cena zlata | Marže | Filip Dřímalka | Zvýšení ceny | Komodita | Jiří Tyleček | Trinity Bank | Kapitálové trhy | Pojištění vkladů | Růst cen | Riksbank | Kurzový závazek | Paweł Majtkowski | Polská národní banka | Referendum | Premiér Petr Fiala | Německá vláda | Celosvětový problém | Místopředseda ODS | Financování | Nůžky bohatství | Akcie Boeingu | ČSÚ | Vstup do ERM | Andorra | JDE | Makroekonomické ukazatele | Automobilový průmysl | Kosovo | Hotovost | LIBOR | Ekonomický a strategický výzkum | Babišova vláda | Růst úroků | Celkový deficit | Snížení sazeb | Kroky k přijetí eura | AXA ČR a SR | Společnosti | Fitch | Maďarský forint | Sdílení zkušeností | Ceny zboží | Profesor Dědek | Rozhodování ECB | Rozhodnutí ČNB | Prezident Joe Biden | Partnerství | Vyšší ceny | Průměrná hodnota | Indikátory | Agentura PAP | ERA | Jedno euro | Nájemné | QE | Průměrná mzda | DNO | Cena | Dnešní čísla | Dnes ČTK | Švýcarská centrální banka | Česká republika | Hospodářský růst | Odhodlání | Vlastní nemovitost | Index tokijské burzy | Ekonomika | Světová banka | Bod | Miliardy korun | Přenos | Federal Reserve | Značný zájem | Silnější koruna | Polský zlotý | Odpor | Platební instituce Roger | Macao | Čína | Vyspělé ekonomiky | Nejziskovější | EU | BNP | EMU | Saúdská Arábie | University of Warwick | OCI | Domácnosti | Sázet | Španělsko | Inflace v ČR | Úrokový diferenciál | Inflace | Vývoj kurzu koruny | Devizové intervence | Značné riziko | Petr Bartoň | Domácí měna | Situace | Ekonomie | Capitalinked.com | Snížení schodku | Daně z příjmů | Dotace | Euro vůči dolaru | Hodnota HDP | Zkušenosti | Agentura Scope | Ursula von der Leyenová | Emmanuel Macron | ROCE | Spotřební daně | Koronavirus | Lira | USD/CZK | Roční výnos | Poskytování úvěrů | Pierre Moscovici | Vláda ČR | Samou | Nové zakázky | Ukončení činnosti | Statistiky | Koruna dnes | Digital World Acquisition | Dluhopisové trhy | Celková ekonomika | Spolkový statistický úřad | FX | Aukce | Optimismus | Ekonomiky eurozóny | Česká ekonomika | ČSOB Dominik Rusinko | Krize eura | Stagnace | Kurz | Nezaměstnanost mladých | Unicredit | Růst mezd | Google | Pokles výnosů | Rozpočtová pravidla EU | Tržby | Výrok Lagardeové | Ekonomické podmínky pro euro | Federal Reserve Bank of Kansas City | Mezinárodní investoři | Kurs eura | Pandemie nemoci | Vládní koalice | Nižší růst | Aktivum | Karel Havlíček | Ve vatě | Sazby ECB | Deficit státního rozpočtu | Prezident Pavel | Důležité fundamenty | Inflace na Slovensku | Úspory | Proinflační | Zhoršení ratingu | Vyšší úrok | XTB Štěpán Hájek | Vysoké ceny | Chorvatsko | Capitalinked | Analytici | Elektromobily | Právo | Prima | Dobré zprávy | Covid-krize | Úřad práce | Kurz koruny | Zahraniční kapitál | Dluhy | Mario Draghi | Vysoká inflace | Pád cen | Hospodářství | Konsensus | Inflační cíle | Členské země eurozóny | Rada ČNB | Index tokijské burzy Nikkei 225 | Dušan Hradil | Tuzemská inflace | Vyšší sazby | Arm | Snižování úrokových sazeb | Povinné minimální rezervy bank | Finanční pomoc Řecku | Švédská ministryně financí | Slovenská inflace | Vítězství nad inflací | Cenové stability | ERM II | Argumenty o přijetí eura | Portfolia | Poptávka | Pandí dluhopisy | Expert | Koronavirové krize | Vývoz | Světové finanční krize | Energetické krize | Volby do Evropského parlamentu | Měnové unie | City | Moody's | Podmínky pro euro | Bankovky a mince | Miliardy eur | Recese | Tempo inflace | Makro | Mzdový růst | Švýcarský frank | FXstreet | Referendum o euru | CZK/EUR | Digitalizace | Ministr pro evropské záležitosti | Koronavirové pandemie | Mezinárodní instituce | Prime | Útok na korunu | Bezkupónový dluhopis | Frank | Ministři | Prudký propad | ERM | Bukurešť | Miroslav Novák | Kapitálové výdaje | Guvernér | ISM | Transparentní | Kurz eura | Ziskovost | Yankee dluhopisy | Předčasné volby | Akcie L'Occitane | Patria Finance | Ceny energií | Doporučení | Ceny potravin | Vstup Bulharska do eurozóny | Meziroční míra inflace | Úrokové platby | Index důvěry | Měnový kurz | Základní sazby | Rizika | Eurozóna | Analytik Komerční banky | Dluh zemí eurozóny | Intervenovat na devizovém trhu | Pracovní síly | CySEC | Rostoucí inflace | Helena Horská | Hodnota indexu | OSN | Výrazný pohyb | Cena elektřiny | Místopředseda představenstva | Předpovědi | Bondy | Finanční prostředky | Mince | Kurz koruny vůči euru | Zavedení eura jako oficiální měny | Světové ekonomiky | Jednotný řešící mechanismus (SRM) | Růst cen nemovitostí | Trend | Obchodovat | Střadatelé | Pokles sazeb | Míra inflace | Energetika | MMF | CNN | Náklady na úvěry | Signály | Lockdowny | Snížení emisí | Sázkové kanceláře | Nemovitostní trh | Prezident Petr Pavel | Indexy | Altcoiny | Citi | Zvyšování sazeb | Odborníci | Vývoj inflace | Riziková aktiva | Zpřísnění měnové politiky | Transparentnost | Mezinárodní měnový fond | Gold | Akciová společnost | Černá Hora | Guvernér centrální banky | Pšenice | Průmysl | Bolest | Podnikání | Růst produktivity | Tempo růstu | GfK | Bankovnictví | All-stock transakce | Aerolinky | Trei Real Estate | Digital World | Digi24 | Nadhodnocení | NBP | Biliony | Divergence | Počasí | Zdražování energií | ETF | Akciové trhy | Zhoršení výhledu | Ekonomiky střední a východní Evropy | Myšlenka | Europoslanci | Varování | Spekulanti | Konec hotovosti | Zlotý | Růst HDP | Situace na trhu | Mezinárodní porovnání | Dluhová krize | Spojení | Česká národní banka | Bankovní rada | Macron | Střední třída | Zpomalování inflace | Členství v EU | Spokojenost | Bear | Vstup do EU | Co bude | Aktiva | Pokles inflace | Politici | Použití finanční páky | České měny | Kvantitativní uvolňování ČNB | Švýcarská banka UBS | Business | Vladimír Pikora | Reputace | Přehřátý trh | Zrušení superhrubé mzdy | Jednání ČNB | Základní úrok | Pokles cen | Další regulace | Klokaní dluhopisy | Akcie Nvidia dnes | Akcie Nvidia | Čínská centrální banka | Veřejný dluh | Tempo růstu ekonomiky | Dark Web: Sex, drogy a bitcoiny | Zvedání úrokových sazeb | Vysoké inflace | Proinflační riziko | Cena benzínu | Program kvantitativního uvolňování | Výsledky voleb | Vývoj kurzu | Fiskální politiky | Tradingový portál | Čínské akcie | Ministryně financí | Firma | Český rozhlas | Sentix | Tomáš Holub | Callon | Joseph Stiglitz | Index akcií | Výsledek voleb | Snížení ratingu | Trinity | Nájemní bydlení | Splasknutí bubliny | FOREX | Zisky firem | Majetek | Ekonomika eurozóny | Členské země Evropské unie | Načasování | Řetězce | Sentiment | Spekulace | Plán zavedení eura | Kurzové riziko | Bývalý ministr financí | Měnová unie | Maďarská centrální banka | Růst úrokových sazeb | Bývalý prezident | Politika | Záchranný bankovní fond (SRF) | Konkurence | PLN | Míra nezaměstnanosti | Analytika | Whisky Trebitsch | Komunikace | Celková inflace | Německá ekonomika | Společnost APA | MAM | Podvody | Poplatky | Konsolidace | Forint | GDP | Velká Británie | Ratingová agentura Fitch | Zelené energie | PLN/EUR | Výnosy amerických dluhopisů | Další vývoj | Index Exportu | Ekonom | Real Estate | Energetické společnosti | Členové bankovní rady | Patrik Mackových | Obnovení růstu | Trader | Rozpočtové politiky | Indie | Očekávání trhu | Měnové politiky | Výrazná inflace | Centrální bankéř | HVB Bank | Akciové indexy | Řecká ekonomika | Živobytí | Kupón | Historická maxima | Otto Daněk | Invaze | Digital World Acquisition (DWAC) | Commerzbank | Výroba elektřiny | Nezaměstnanost v EU | Zhodnocení | Nákup nemovitostí | Euro | Míra inflace v Polsku | Parita | Zavedení hotovostního eura | Výhled | ESM | Fiskální politika | Dividenda | Technologický Nasdaq | Auta | Komerční banky | Analýzy České národní banky | Americký trh práce | Konzultační společnosti | Měnová politika ECB | Ethereum | Kurzy měn | Investiční prostředí | Economist | Debata | Obchodní dohody | Úspěch | SWIFT | Ceny dováženého zboží | Zvyšování úrokových sazeb | Zaměstnanci | PayPal | Agentura DPA | Švýcaři | Evropský trh | Medvědi | Finanční trhy | Redukce | Statistický úřad | Aktuální situace | Pandemie covidu-19 | Daňový balíček | Vyšší daně | Aliance | Cyrrus | Dobrý výsledek | Expanze | Devizový zákon | Fondy | Komise pro cenné papíry | Místopředseda Evropské komise | XTB Tomáš Cverna | Comfort Finance | Kyjev | Cenové hladiny | Německé ekonomiky | Financial Times | Poslanecká sněmovna | Nikkei 225 | Burze | Vývoz z Ukrajiny | Bankovní fond | Pracovní trh | TRUTH | New York | Kurz domácí měny | Realitní bubliny | Daň z příjmu | Nejvyšší kontrolní úřad | Dřevo | Netradiční investice | Zvýšení úroků | Zdanění | Portál FXstreet.cz | Německé tovární objednávky | Protipandemická opatření | Problémy | Jednotná měna | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Celkový výsledek | Cíle | Investiční společnosti | Pokles poptávky | Rekordní schodek | Členské státy | NFT | Erste | Prezidentské volby | Základní úrokové sazby | Nezaměstnanost | Úročení vkladů | Funkční období hlavy státu | Lucembursko | ODS | Ropa | Ekonomické teorie | HN | Národní zájmy | České vlády | Ekonomka | Holding Agrofert | Investiční skupiny | Měnová politika ČNB | Rozvoj | Rychlost | Asociace exportérů | Výdaje | Kritéria konvergence | Měna euro | Roklen24 | Švýcarské banky | Znovusjednocení země | Transakce | Dolar | Zahraniční měny | Eurobank | Dostupnější peníze | Facebook | Premiér Fiala | Sankce | Snížení úrokových sazeb | Domácí měny | Růst nezaměstnanosti | Islámské dluhopisy | Přístup k měnové politice | Zaměstnanost | Profitovat | Irsko | Oslabení české koruny | Roklen | Reinvestice | Spotřeba domácností | Mzda | Mzdové požadavky | Banky pro mezinárodní platby | Nárůst zisků | Daňové příjmy | Mezinárodní ratingové agentury | Zachování koruny | Oslabení eura | Úvěrová delikvence | Obchodní podmínky | Řecké dluhopisy | Mikuláš Splítek | Výkyvy kurzu | Thomson Reuters | Kypr | Oslabování české měny | LinkedIn | Walgreens | Ceny realit | Akcenta Miroslav Novák | Investice a hypotéky | Báze | Banka pro mezinárodní platby | Nová vláda | Federal Reserve Bank | Regionální měny | Výpadky v dodavatelských řetězcích | Generál Pavel | EFSF | Intervence centrální banky | Carry trades | Vládní deficit | Náklady na obsluhu dluhu | Sentiment na trzích | Obchod | Globální finanční krize | Tomáš Cverna | Rusko | Vysoké riziko | Úsilí | Otázky Václava Moravce | Poradce | Vicepremiér | Reálné úrokové sazby | Oslabení | Spojené státy | Zkušenost | Vývoj kurzu eura | Pakt stability | Tradingový portál FXstreet.cz | Signál | Zdražování | Britská vláda | Inflace v Evropské unii | ADP | Náklady na zajištění | Kupní síla | Nejvyšší deficit | Ropy | Rozdílové smlouvy | Purple Trading | Jan Procházka | Objem investic | Sociální média | Makroekonomická data | Platforma | Singapur | Pohonné hmoty | Devizové rezervy | Nejslabší růst | Koruna posílila | Ekonomický dopad | Společnost | OX Capital Markets | Časové období | Důchody | Sázky | Zboží z Číny | Nové prognózy | Burzovní operátor Nasdaq | Purple Trading Petr Lajsek | Komerční banka | Svlečené dluhopisy | AXA | Transakční náklady | Fondy kvalifikovaných investorů | Negativní výhled | Cena akcií | Schodek veřejných financí | Snížení základní úrokové sazby | Goldenburg Group Ltd | Světové hospodářství | Upozornění na rizika | Rozšíření | Ekonomka Raiffeisenbank | Devizové rezervy ČNB | ARM | České veřejné zadlužení | Příliv investic | Rozpočtové schodky | Společná evropská měna | Nálada | Poradenské společnosti | Rishi Sunak | Eura | Neúspěch | Analytik skupiny | Penta | Nizozemsko | Organizace | Česká inflace | Ceny pohonných hmot | I-Trader | Services | Boeing 737 Max | Sankce na Rusko | Banky | Výsledky hospodaření | Energiewende | Dostupnost bydlení | Růst | Ceny surovin | Akciový trh | Rozdíl v ekonomické úrovni | Balkán | Polská centrální banka | 3М | Nákup nemovitosti | Příjmy | Výzva | Emitent | Zajištění | Impulzy | Parlament dnes | Snížení inflace | Pandemie | Termín pro přijetí eura | Index | Schodek | Bankovní sektor | Premiérka | Poradce premiéra | Odpůrci eura | Eva Zamrazilová | Bohatství | Nejlepší rating | Úročení | Měnový pár | Ceny nemovitostí | Konsolidační balíček | Politická dohoda | Odkotvená inflační očekávání | ISM index | Grant Thornton | Zhoršení ratingu Francie | Analytik skupiny AXA | Heritage Foundation | RENOMIA | Meziroční inflace | CETA | Veřejné finance ČR | Buldočí dluhopisy | Odvětví | Zátěžové testy bank | Korunový výnos | Zadlužení České republiky | Výkyvy | Dánsko | Tradeoff | Volatilní | Julius Bär | Změny HDP | Schodek státního rozpočtu | Petr Zahradník | Nvidia dnes | Reálná kalkulace | Vyšší úroveň | Société Générale | Panelová diskuze | Dow Jones | Předsedkyně Evropské komise | Okénko trhu | Ukazatele | Index očekávání firem | Kompenzace | Estonsko | Ekonomický přínos | Bankrot | Ministr vnitra | Zavedení eura v ČR | Prohlášení | Evropská legislativa | Lidovci | Portugalsko | Olívia Lacenová | Úroky na hypotékách | Situace na trhu práce | Obrovská ztráta | Douglas | Švédská Riksbank | Snížení nákladů | Banka | Bankovní rady ČNB | Evropský fond finanční stability | Intervenční činnost České národní banky | Agentura AP | Platební instituce | Měnové riziko | Globální krize | Průměrný kurz koruny | Covid | Nová historická maxima | Výrobní ceny | Šok | BCM Begin Capital Markets CY | Hospodaření | Jurisdikce | Měnové krize | Maďarsko | Společnost Sentix | Daň z mimořádného zisku | Inflace v České republice | Minimální rezervy bank | Akcie bank | Kursy | Agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID) | Výhody | Data ČSÚ | Italský dluh | Tučné zisky | Prognóza Evropské komise | Poradce předsedy vlády | Přední ekonomové | ICO tokeny | Trhy | Vakcinace | Inflační vývoj | Na burze | Agentura Reuters | Christine Lagardeová | Rozpočtové deficity | Ekonomické aktivity | Mimořádné kroky | STAN | ČSOB | Snižování úroků | Czexit | Pozitivní signál | Úrok | David Marek | Ekonomiky | S&P 500 | Americký burzovní operátor | Next Finance | Deloitte | Norsko | Údaje o inflaci | Agrofert | Rakousko | Vstup do eurozóny | Polské veřejné finance | Kurz EUR | Jana Brodani | Vyšší úrokové sazby | Prognózy ČNB | Nízká inflace | Kurzovní riziko | Ministr financí | Elektroauta | Důstojné stáří | Britský premiér | EK | APA | Problémy v dodavatelských řetězcích | Zdravotní péče | Obchodní dohoda | Evropský parlament | Celní úřad | SenseTime | Kuvajt | Evropská komise (EK) | Dobrá čísla | Institut ZEW | Manažeři | Rezignace | Eurové úvěry | Hlavní ekonom ING | Ochlazení realitního trhu | Trump Media & Technology Group | WGC | Ekonomický růst | Oslabení měny | Pan euro | Krize | Management | Ratingový výhled | BCM | Kvantitativní uvolňování | Spekulativní aktivum | Žebříček nejbohatších Čechů | High | Bohatí lidé | Alpha Bank | Hospodářská politika | Reálná mzda | UBS | NATO | Americký trh | Údaje | Psychologie | Indexy Dow Jones a S&P 500 | Čínské investice | Hlavní rizika | Složení bankovní rady | Obchodníci | Ztráty | 737 MAX | CVVM | Důvěra investorů | Eurosummit | Minimální sazby daně | Trh NFT | Překážky | Vývoje kurzu | Kupka | Míra zadluženosti domácího sektoru | Posilování české koruny | Důvěra investorů v ekonomiku | Snižování sazeb | Dostupná data | Raiffeisenbank a.s. | Měnové otázky | Javorové dluhopisy | Capital Markets | Rozpočtový schodek | Tipsport | Politika ČNB | Nemovitosti | Dopady pandemie | Frustrace | Národní rozpočtová rada | Florin Citsu | Cukr | Francouzská vláda | Spoření | Inflační náraz | Zákon o zavedení eura | Finanční náklady | Arbitráže | Tomáš Lébl | Goldenburg Group Limited | Správní rada | Státní kasa | Zemědělství | Workshopy | Podstoupení rizika | Živnostenské banky | Hlavní ekonom | Koruna posiluje | Tesla | Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny | Finanční ztráty | Ztráta | Rozpočet | Mauricius | Vstupu do EU | Loterie | Akcie Societé Generale | AAA | Tomáš Jícha | Pozitivní vliv | Švédsko | Závazek | Směřování | Bezpečnost | Nákladová položka | Raiffeisenbank Helena Horská | Varšava | Instrument | Experti ČNB | Český trh | Historie | Hazard | Financování státu | Německo | Vstup do ERM II | Evropská rada | Czech Fund | Prodeje | Země eurozóny | Nordstrom | Bankovky | Le Penová | Patron Go | Spotřebitelské ceny | Daň z mimořádných zisků | České úrokové sazby | Britské společnosti | Investování | Slabost koruny | Instrumenty | Mojmír Hampl | Fyzické akcie | Podíl hypoték | Světové trhy | Český HDP | Kontrakt | Zajímavé investiční příležitosti | Ekonomické překvapení | Veřejné investice | Měnové trhy | Skvělý zisk | Zvyšování úroků | Tvrdá data | Člen bankovní rady České národní banky | Volby | Sněmovní volby | MWh | Úrokové sazby v Česku | Petr Fiala (ODS) | Evropské země | Analytici banky | Oslabování koruny | Základní úroková sazba | Mzdy | Zbyněk Stanjura | Biden | Hlavní index Nikkei 225 | Bankovní unie | Hamás | Slovensko | Pozice | Snížení úroků | Fanoušek Bitcoinu | Statistika | Předseda Evropské rady | Měnové zóny | Zlepšení | Bilance zahraničního obchodu | Viceprezident | Hospodářské noviny | Úrokové sazby | Burzovní operátor | Riziko | Banka UBS | EET | Ministerstvo financí | Dluhopisy zemí eurozóny | Rating Česka | Zahraniční investice | Nominální mzdový růst | Přerušení dodávek ruského plynu | National Bank of Greece | Česká vláda | USA | Jednatel | Pozitivní zpráva | NERV | Volatilní položky | Cena zemního plynu | Lobbing | Intervenovat | MF | MOL | Olaf Scholz | Intervence České národní banky | Comfort Finance Group | Zestátnění ČEZ | Dovoz do země | Analytik ČSOB | Úroková míra | Dluh vlád | Výnosy dluhopisů | Radim Uher | Vydávání dluhopisů | Vývoj sazeb na trhu | Finance.cz | Nové peníze | Míra zadluženosti | Trump Media & Technology Group (TMTG) | Finanční zdroje | Propad hypotečního trhu | Americký ministr financí | Další pokles | Ludwig von Mises | UniCredit Bank Pavel Sobíšek | V4 | Polská měna | Covidová pandemie | Kurs zlotého | Velké recese | CapitalPanda | Inflační vlna | Praní špinavých peněz | PAP | Přerozdělení bohatství | Analytik XTB | ČNB úrokové sazby | Emise | Ministryně hospodářství | Znehodnocení | Dluhové krize | Spekulativní útok | Revolut | Řecký dluh | Viceguvernérka České národní banky | Svaz průmyslu | Konsensus analytiků | Práce | Peníze navíc | Konvergence | Joe Biden | Odchod z eurozóny | Více peněz | Prodej | Nezávislé měnové politiky | Izraelská centrální banka | Zlato.cz | Rostoucí trend | Termín přijetí eura | Bez rizika | Samurajské dluhopisy | Analytik eTrader | ČSAV | Nastavení úrokových sazeb | Eurokomisaři | Jiřina Nepalová | Největší ekonomika | Majitelé firem | Nobelovy ceny | Hong Kong | Obchodní řetězce | Cena plynu | Hodnocení úvěrové spolehlivosti | EHS | Investiční | Průzkum | Období nejtvrdších lockdownů | Baterie do elektromobilů | Berlín | Náklady spojené s kurzovním rizikem | Bitcoin dnes | Bitcoin | Martin Dvořák | Výkonnost | Andrej Babiš | Martin Machala | Daně z příjmů právnických osob | Sentiment finančních trhů | DWAC | Program hnutí ANO | Budoucnost | Zdražování potravin | Finanční stability | Tempo růstu spotřebitelských cen | Investiční příležitosti | Eurobondy | Rozhodování | All Time High | Charles Michel | Opatření | Goldenburg | Laureát Nobelovy ceny | Ekonomický poradce | Ekonomická situace | DPA | Růst spotřebitelských cen | Česká koruna | Závislost | Bydlení v Evropě | Novela zákona o ČNB | Největší ekonomiky | Výzkumná společnost | MIC | Průměrná cena | Budování tržní ekonomiky | Krypto | Kolísání směnných kurzů | Pavel Sobíšek | Veřejný dluh ČR | Devalvace koruny | Štěpán Hájek | Akontace | HDP | Cena práce | Zajištění proti kurzovému riziku | Baterie | Jozef Síkela | Restrikce | Papírové dolary | Maloobchodní tržby | Poradce guvernéra ČNB | Zájem firem | TopForex | Dopady na korunu | Vysoké příjmy | Vyšší riziko | Fond | Zlato | Štěpení | Kurzy | Kurs koruny k euru | Jozo Perić | Šance | Statistici | Členské země | Hlavní ekonomka | BDI | Využití AI | Inflační očekávání | Podnik | Firmy na umělou inteligenci | Slovinsko | Index Nikkei 225 | XTB | Intervenční činnost | Ekonomické bubliny | Stabilita | Dna | Gram zlata | Omikron | Pawel Borys | Čínské vlády | Komodity | Inflace ve Švédsku | Výhled trhů | Dnešní report | Boeing 737 | Americká centrální banka FED | Hedging | Etoro | Fiat money | Agentura Moody's | Výsledek hlasování | Grexit | Veřejné zadlužení | Příjmy obyvatelstva | Miliardy | DRFG | Česká národní banka (ČNB) | Kryptoměny | Ekonomické podmínky | Objednávky | Vlastnictví | Očkování | Síkela | Dluhopisy řecké vlády | Čínské akcie dnes | Záporný úrok | Belgie | Výnosy | ČTK | ČNB dnes | Cangaroo bonds | Dluhopis | Podíl nevýkonných úvěrů | Kuny | Americké akciové indexy | Vysoké úrokové sazby | Největší banky | Devizy | Vlády | Solidní růst | Uhlí | Akcie ČEZ | Sex, drogy a bitcoiny | Platidlo | Ivan Pilný | TMTG | Investor | Dan Bucsa | Analýza | ČR do ERM II | ČR | Hodnoty NFT | Občané eurozóny | Čínské firmy | Wood Mackenzie | Americké vlády | Umění | Japonský jen | Medvědí trend | Trading | Fundamenty | News | Británie | Nižší úrokové sazby | Konfederace | SPD | Výraznější pokles | Průlom
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Banky | ČTK | Banka | Obchodování | Růst | Indikátor | Trading | Pokles | Cena | FOREX | Pivot