Přijetí eura
Největší výrobce hnojiv Lovochemie z koncernu Agrofert loni navýšil zisk o 1225 procent. Firmy napříč obory měly loni „mejdan“, podařilo se jim náklady inflace přenést na řadového občana a leckdy na tom ještě vydělat dost navíc
24.07.2023 Výrobce hnojiv Lovochemie z koncernu Agrofert, největší v Česku, hlásí dramatický nárůst zisku. Ten mu loni stoupl o mimořádných 1225 procent. Navzdory prostředí mimořádně vysoké inflace. Či právě díky němu.
Většina Čechů zůstává nadále proti přijetí eura, ukázal nejnovější průzkum Eurobarometer. S jejich názorem výrazněji nehnula ani největší inflace za třicet let, ani rekordní zadlužování ČR
19.07.2023 Celkem 54 procent obyvatel České republiky nesouhlasí s tím, aby země přijala euro. Naopak 44 procent je pro vstup Česka do eurozóny. Čísla vycházejí z nejnovějšího šetření Eurobarometer, jehož závěry dnes zveřejnila agentura Bloomberg. Výsledky se příliš neliší od těch loňských.
Firma Vodňanská drůbež z koncernu Agrofert loni navýšila zisk o 165 procenta. Firmy napříč obory měly loni „mejdan“, podařilo se jim náklady inflace přenést na řadového občana a leckdy na tom ještě vydělat dost navíc
14.07.2023 Společnost Vodňanská drůbež z koncernu Agrofert hlásí dramatický nárůst zisku. Ten jí loni stoupl o mimořádných 165 procent. Navzdory prostředí mimořádně vysoké inflace.
Slovensko má vyšší inflaci než Česko a bude tomu tak nejspíše i po celý letošek a v příštích letech. Kvůli přijetí eura totiž Slovensko nemůže s inflací bojovat účinněji
14.07.2023 Slovensko vykazuje vyšší míru meziroční inflace než Česko. Podle dnes zveřejněných údajů slovenských statistiků činila v červnu meziroční inflace na Slovensku 10,8 procenta, zatímco v Česku dle ČSÚ jen 9,7 procenta. V obou zemích se ovšem inflace snižuje. Takzvaná harmonizovaná inflace činila na Slovensku v červnu dle předběžných údajů Eurostatu, resp. ČSÚ 11,3 procenta, zatímco v Česku 11,2 procenta. Harmonizovaná inflace, kterou sleduje Eurostat, je preferovaná z hlediska mezinárodního srovnání.
Češi trpí fetišem vlastnického bydlení, které je a bude stále hůře dostupné
11.07.2023 Češi trpí fetišem vlastnického bydlení. V zemích, jako je Německo, Švýcarsko nebo Rakousko, které si jinak rádi Češi berou za příklad, přetrvává daleko nižší podíl populace bydlící ve vlastním bytě nebo domě. Nájemní bydlení je tam mnohem rozšířenější než v Česku. A nikomu to nepřipadá jako ekonomický nerozum. Jestliže tuto mentalitu Češi postupně přijmou za svoji také, usnadní jim to život. Navíc učiní věc v mnoha ohledech rozumnou i ryze z ekonomického hlediska.
Velkým firmám v Česku rostou zisky v desítkách, ba stovkách procent, na dovolenou si ale lidé musí půjčovat nebo si brát druhou práci, aby na ni vůbec měli. Firmám se prostě podařilo náklady inflace přenést na řadového občana a leckdy na tom ještě vydělat
06.07.2023 Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Alespoň tedy v nominálním vyjádření. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019.
Velkým firmám v Česku rostou zisky v desítkách, ba stovkách procent, na dovolenou si ale lidé musí půjčovat nebo si brát druhou práci, aby na ni vůbec měli. Firmám se prostě podařilo náklady inflace přenést na řadového občana a leckdy na tom ještě vydělat
05.07.2023 Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Alespoň tedy v nominálním vyjádření. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019.
Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních, a to se ještě dočká tučného inkasa mimořádné „daně z drahé elektřiny“. Státu svědčí výrazný růst ziskovosti nejen ČEZ, ale i podniků jako Agrofert – ten hlásí růst zisku o 124 procent
04.07.2023 Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019.
Slováci mají nižší inflaci i úroky. Máme chtít euro?
19.06.2023 Inflační vlna, která se právě prohání Evropou, je mnohým stoupencům eura argumentem pro co nejrychlejší vstup do eurozóny. Upozorňují, že Česko vykazuje vyšší inflaci než většina zemí eurozóny, přestože muselo jít s úrokovými sazbami znatelně výše než právě eurozóna. Vždyť základní úroková sazba eurozóny nyní činí čtyři procenta, zatímco ta česká je už rok na úrovni sedmi procent. Inflace v Česku v květnu činila podle ČSÚ 11,1 procenta, kdežto v eurozóně jen 6,1 procenta.
Slovensko má vyšší inflaci než Česko a podle Bloombergu ji výrazně vyšší bude mít už po celý letošek a i v letech 2024 a 2025. Kvůli přijetí eura totiž Slovensko nemůže s inflací bojovat účinněji
14.06.2023 Slovensko vykazuje vyšší míru meziroční inflace než Česko. Podle dnes zveřejněných údajů činila v květnu inflace na Slovensku 11,9 procenta, zatímco v Česku jen 11,1 procenta. V obou zemích se ovšem inflace snižuje.
„Zkrotili jsme Babišovu drahotu,“ bude moci být jedno z hesel vládních stran před dalšími sněmovními volbami. Inflace do termínu jejich konání totiž dramaticky klesne
13.06.2023 Inflace v Česku je neústupnější, než se čekalo. Přesto už v příštím roce opravdu výrazně klesne. To si vládní pětikoalice před dalšími sněmovními volbami přičte nepochybně jako svoji zásluhu. „Zkrotili jsme Babišovu drahotu,“ může znít jedno z jejích hesel. Zároveň část pětikoalice využije nynější dění k zesílení volání po rychlém přijetí eura. Bude to ale odůvodněné?
Česko má stejně jako „eurové“ Slovensko inflaci 14 procent, říká Eurostat. Existují důvody pro přijetí eura v Česku?
20.05.2023 Vývoj české ekonomiky je příznivější, než se takřka všichni experti domnívali loni v létě či na podzim. Letos očekáváme, že vykáže růst 0,3 procenta. V příštím roce pak 2,4 procenta. Takže se Česko vyhne jakékoli hlubší či/a vleklejší recesi.
Česko už příští rok sníží schodek veřejných financí na úroveň maastrichtského limitu pro přijetí eura, prognózuje Evropská komise. Stalo by se tak poprvé od roku 2019, byl by to úspěch Fialovy vlády
15.05.2023 Česká republika podle Evropské komise už příští rok znatelně pokročí ve stabilizaci svých veřejných financí. Vyplývá to z dnes zveřejněné prognózy Bruselu. Podle ní Česko již v příštím roce stlačí schodek veřejných financí na úroveň rovných tří procent hrubého domácího produktu, a to z letošních předpokládaných 3,6 procenta HDP. Na uzdě, totiž citelně pod průměrem EU tak udrží celkové zadlužení v poměru k HDP a rovněž úrokové platby související s dluhem, které by měly letos i v roce 2024 rovněž zůstat výrazně pod úrovní průměru EU i eurozóny.
Inflace by měla klesnout na více než roční minimum, pro stále více expertů je však stále až příliš vysoká. ČNB z ní viní hlavně vládu, ta ovšem už příští rok stlačí schodek pod limit EU
08.05.2023 Meziroční inflace v dubnu dále zpomalila, a to na 13,3 procenta v meziročním vyjádření. Vyplývá to z odhadů českých i zahraničních analytiků, které oslovila agentura Bloomberg. Údaj zveřejní Český statistický úřad tento čtvrtek.
Česká národní banka viní z inflace vládní deficity, jenže zároveň ve své dnešní prognóze přiznává, že vláda už příští rok stáhne deficit pohodlně pod úroveň maastrichtského kritéria pro přijetí eura. Vládě to může pomoci vyhrát volby
04.05.2023 Guvernér Česká národní banky z přetrvávajících inflačních rizik viní hlavně vládu, resp. její rozpočtovou politiku. Vláda totiž za čtyři měsíce letoška vytvořila historicky rekordní nominální schodek, rovných 200 miliard korun. Jenže sama ČNB ve své dnes zveřejněné prognóze počítá už pro příští rok s tím, že se vládě pohodlně podaří stáhnout schodek veřejných financí pod tříprocentní úroveň odpovídající příslušnému maastrichtskému kritériu pro přijetí eura. Pokud by se tak stalo, půjde nepochybně o politický triumf vládních stran, neboť by tím vlastně splnily svůj klíčový slib. A mohly by dokonce říkat, že se jim alespoň elementárně podařilo veřejné finance ČR stabilizovat. A vlastně budou mít pravdu.
Další úder Macronovi, rating Francie padá, a to poprvé v historii na úroveň Česka. Už jen pět z dvaceti zemí eurozóny má lepší rating než Česko
29.04.2023 Světově významná agentura Fitch zhoršila rating Francii, druhé největší ekonomice eurozóny. Zdůvodňuje to výší předpokládaných rozpočtových schodků Francie letos a v příštím roce. Tyto deficity už jsou až příliš výrazně nad úrovní prostřední hodnoty deficitů vykazovaných skupinou zemí, do níž agentura Fitch dosud řadila právě i ve Francii, tedy skupinou zemí s hodnocením „AA“. Proto nově Francii přisuzuje o stupeň horší hodnocení, „AA-“.
Rekordní milion Čechů se letos podle všeho vydá do Chorvatska. Tamní vyfabulované cenové přirážky Čechům zjevně nevadí
29.04.2023 V letošním roce by poprvé v historii mohl na dovolenou do Chorvatska zavítat více než milion Čechů. Loni jich tam tak odjelo necelých 850 tisíc, což je po předcovidovém roce 2017 druhý nejvyšší počet. Přes šesti lety bylo Čechů v Chorvatsku přesně 850 tisíc. Nyní zatím tuzemské cestovní kanceláře hlásí o pětinu až čtvrtinu vyšší zájem o zájezdy do této destinace. Takže skutečně nelze vyloučit, že do Chorvatska letos zavítá na dovolenou přes milion Čechů.
Tři kroky k ozdravení českých veřejných financí: vraťme se do roku 2020, resp. 2016, a proškrtejme dotace
07.04.2023 Stav českých veřejných financí není utěšený. Na druhou stranu všechna ta kritická tvrzení o tom, že jdeme „řeckou cestou“, jsou notně přestřelená. Často jen přiživují frustraci části polarizované společnosti, která do dané problematiky nemá dostatečný vhled, ale strach ze státního bankrotu – jakkoli neopodstatněný – umocňuje její již tak značnou úzkost a tíseň.
EK: Bulharsko by mohlo zavést euro v lednu 2025, pokud splní kritéria
23.02.2023 Bulharsko by mohlo vstoupit do eurozóny v lednu 2025, pokud splní všechna kritéria pro zavedení jednotné evropské měny. Uvedl to dnes místopředseda Evropské komise (EK) Valdis Dombrovskis. Bulharsko minulý týden oznámilo, že se vzdalo cíle přijmout euro v lednu příštího roku, protože se mu nepodařilo splnit některé podmínky.
Bulharsko se vzdalo cíle přijmout v lednu příštího roku euro
17.02.2023 Bulharsko se vzdalo cíle přijmout v lednu příštího roku jednotnou evropskou měnu euro, protože se mu nepodařilo splnit některé podmínky. Bude se ale snažit vstoupit do eurozóny nejpozději v roce 2025. Uvedla to dnes bulharská ministryně financí Rosica Velkovová-Želevová.
Česká koruna je vůči švédské měně nejsilnější v dějinách. Dovolená ve Švédsku se letos vyplatí jako dosud nikdy, vláda ve Stockholmu přesto euro přijímat nehodlá
07.02.2023 Česká koruna včera zpevnila na svoji nejsilnější úroveň vůči koruně švédské v celé historii. Posílila až na úroveň 2,0815 české koruny za jednotku švédské měny (viz graf níže). Ta dramaticky oslabuje také proti euru, vůči němuž včera klesla nejníže za takřka čtrnáct let.
Vznik dvou samostatných republik přežila společná měna jen o necelých šest týdnů
06.02.2023 Společná československá měna přežila vznik dvou samostatných republik, ovšem jen o necelých šest týdnů. O měnové odluce se v odborných kruzích diskutovalo už na sklonku roku 1992, konec česko-slovenské měnové unie přišel 8. února 1993, kdy vznikly koruna česká a slovenská koruna. Pro odlišení hotovosti obě země sáhly ke kolkování bankovek, zatímco u mincí - nejvyšší hodnotu měla nepříliš rozšířená kovová desetikoruna - tento problém nikdo neřešil.
FXstreet.cz přináší rozhovor s ekonomem Dominikem Stroukalem
30.01.2023 Tradingový portál FXstreet.cz přináší další rozsáhlý rozhovor, tentokrát s ekonomem, členem NERVu Dominikem Stroukalem, který se dlouhodobě věnuje Bitcoinu a dalším kryptoměnám. Již v roce 2015 vydal první českou knihu o Bitcoinu. V rozhovoru jsme si povídali o tom, jakou budoucnost čeká právě u kryptoměn, zda byly NFT čistou spekulací, co očekává od inflace a České národní banky či proč je lepší nechat si českou korunu. Dominik také přidal pár tipů na netradiční investice.
Jak prezident Pavel ovlivní českou ekonomiku? Stoupá pravděpodobnost přijetí eura, ale až v první půli 30. let, zatímco zahraničně-obchodní orientaci Česka určí vláda, ne Pavel
29.01.2023 Petr Pavel, nově zvolená hlava státu, prakticky nebude mít žádný dopad. Bezprostředně, ale ani střednědobě. Neměl by jej ani jeho rival, Andrej Babiš, pokud by dnes zvítězil. Nový prezident může mít výraznější vliv teprve dlouhodobě, tedy zhruba v horizontu deseti let, ale to pouze v tom případě, že svůj mandát v dalších prezidentských volbách obhájí a bude tedy vládnout až do roku 2033.
FXstreet.cz přináší rozhovor s členem bankovní rady ČNB Oldřichem Dědkem
25.01.2023 Tradingový portál FXstreet.cz přináší další rozsáhlý rozhovor, tentokrát s končícím členem bankovní rady ČNB. V rozhovoru jsme si povídali o tom, co pomáhá držet silnou českou korunu i bez intervencí ČNB, jaká jsou inflační očekávání v tuzemské ekonomice nebo jak moc jsou v Česku předražené nemovitosti. Řeč přišla také na to, co centrální banka sleduje především a za jakých okolností by bylo potřeba ještě zvýšit úrokové sazby nebo zda bychom s eurem měli nižší nebo vyšší inflaci. Profesor Dědek také prozradil, čemu se hodlá věnovat po skončení svého mandátu v bankovní radě.
Generál Pavel má po včerejšku podle sázkových kanceláři rekordní, skoro 90procentní pravděpodobnost, že se stane prezidentem. Ekonomiku ale moc neovlivní
15.01.2023 Petr Pavel dnes podle tuzemských sázkových kanceláří upevnil své šance na celkové vítězství v prezidentské volbě. Naopak Andrej Babiš si po včerejšku významně pohoršuje.
Jak ovlivní nová hlava státu českou ekonomiku? Při vítězství Pavla a Nerudové spíše stoupá pravděpodobnost přijetí eura v první půli 30. let, při vítězství Babiše spíše klesá
14.01.2023 Ať už vzejde z probíhajících prezidentských voleb jako nová hlava státu kdokoli, na tuzemskou ekonomiku to prakticky nebude mít žádný dopad. Bezprostředně, ale ani střednědobě. Nový prezident či prezidentka může mít výraznější vliv teprve dlouhodobě, tedy zhruba v horizontu deseti let, ale to pouze v tom případě, že svůj mandát v dalších prezidentských volbách obhájí a bude tedy vládnout až do roku 2033.
Polský premiér varoval před přijetím eura, varováním má být Chorvatsko
10.01.2023 Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes varoval před tím, aby Polsko v dohledné době přijalo euro. Tvrdí, že Chorvatsko po nedávném zavedení jednotné evropské měny zažilo chaos a strmý nárůst cen.
Třicet let po rozdělení federace pracuje v Česku rekordní počet Slováků. Češi se zato na Slovensko za prací neženou – míří jich tam 25krát méně než Slováků do Česka
29.12.2022 Třicet let po rozdělení česko-slovenské federace trvá trend disproporčního zájmu Slováků o pozici na českém trhu práce v porovnání se zájmem Čechů o pracovní místo na tom slovenském. Pandemie sice trend poněkud zbrzdila, protože přechodně „zmrazila“ trh práce jak v ČR, tak na Slovensku, nicméně popsaný trend vskutku trvá i tak (viz graf níže).
Zeman ve vánočním projevu potvrdil, že nově jmenovaní radní ČNB úrokové sazby chtít zvedat nebudou. Jeho apel za zvyšování daní zřejmě Fialova vláda nevyslyší, nemá k tomu vlastně ani žádný akutní důvod
26.12.2022 Z ekonomického hlediska je poslední vánoční projev prezidenta Miloše Zemana zajímavý především proto, že hlava státu potvrdila dobře tušené. Tedy to, dva noví členové bankovní rady České národní banky, dříve v tomto měsíci jmenovaní Jan Procházka a Jan Kubíček, jsou stejně jako další letos jmenovaní radní, dnešními slovy prezidenta, „oponenty zvyšování úrokových sazeb“.
Po třiceti letech od rozpadu federace Češi „porážejí“ Slováky prakticky ve všech klíčových makroekonomických ukazatelích
25.12.2022 Po třiceti letech od rozpadu federace Češi „porážejí“ Slováky prakticky ve všech klíčových makroekonomických ukazatelích. Češi bohatnou rychleji, Slováci se ovšem rychleji zadlužují, mají trvale výrazně vyšší nezaměstnanost a ani přijetí eura je „nenakoplo“.
Silné koruně by měli tleskat i euronadšenci
23.12.2022 Koruna je nejsilnější od roku 2011. V tomto týdnu se totiž české měně podařilo obchodování uzavírat na kursu pod 24,20 za euro, což je nejnižší úroveň od září před jedenácti lety. Z hlediska české ekonomiky jde nepochybně o dobrou zprávu. Výraznější posilování koruny sice škodí vývozcům, zejména ovšem těm méně konkurenceschopným. Ale v tuto chvíli je přednější zkrocení inflace a k němu silnější koruna přispívá znatelně, prostřednictvím zlevňování dovozu.
Česko zatím nestanoví termín pro přijetí eura, shodla se vláda
21.12.2022 Česko zatím nestanoví termín k přijetí společné evropské měny. Shodla se na tom při dnešním jednání vláda, která tak podpořila doporučení ministerstva financí a České národní banky zatím takový krok nedělat. Oznámilo to ministerstvo financí. Minstr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v minulých týdnech uvedl, že debata o zavedení eura v Česku je předčasná, dokud se nepodaří snížit inflaci a narovnat strukturální nerovnováhu rozpočtů.
MF a ČNB doporučují, aby vláda zatím nestanovila termín přijetí eura
06.12.2022 Vláda by zatím neměla stanovovat termín přijetí společné evropské měny. V materiálu pro středeční jednání kabinetu to doporučují ministerstvo financí a Česká národní banka. Podle dokumentu Česko v letošním ani příštím roce nesplní žádné z takzvaných maastrichtských kritérií, kterými je podmíněn vstup do eurozóny.
Rezignovala Česká národní banka na boj s inflací? Odborný pohled je složitější, vždyť například její současná měnová politika Česko dlouhodobě spíše přiblíží euru než samo další zvedání úrokových sazeb
27.11.2022 Rezignovala Česká národní banka na boj s inflací, jak v týdnu zaznělo v rámci prezidentské kampaně? Laikovi se to zdát může, odborný pohled je složitější. Vždyť jen za posledních šest měsíců vydala na boj s inflací ze svých devizových rezerv v přepočtu více než 700 miliard korun. To se tedy rozhodně nejeví jako rezignace.
Jak v Polsku hořce poznávají, že si za stovky miliard inflaci pouze odsunuli v čase
13.11.2022 Polské veřejné finance se dostávají pod značný tlak a země bude zřejmě kvůli tomu nucena ukončit své programy ochrany obyvatelstva před inflací, známé jako „inflační štíty“. V jejich rámci Varšava už loni snížila spotřební daň a DPH z elektřiny, plynu či paliv a v letošním roce pak například DPH ze základních potravin, ale třeba také hnojiv až nulu. „Inflačních štítů“ ve velkém využívají i Češi z příhraničních oblastí, kteří so Polska vyrážejí na nákupy potravin či pohonných hmot. Vyhledávaný je v Polsku také třeba nákup cigaret, jelikož krabička tam vyjde o několik desetikorun levněji než v Česku.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
07.11.2022 1) Současná vysoká inflace v České republice není pouze důsledkem vnějších vlivů jako pandemie covidu nebo válka na Ukrajině, velký podíl na ní mají například přehřátý trh práce nebo rozhazovačnost minulé vlády v době pandemie covidu. V tiskové zprávě to uvedl Tomáš Havránek z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI), který se zabývá makroekonomickými dopady v souvislosti s pandemií.
FIala: Během tohoto volebního období Česko euro nepřijme
07.11.2022 V nynějším volebním období Sněmovny a tedy i působení nynější pětikoaliční vlády nebude přijetí eura aktuálním tématem a Česko euro přijímat nebude. Novinářům to včera řekl premiér Petr Fiala (ODS). Dodal však, že vláda chce umožnit firmám, aby mohly vést své účetnictví v eurech. Premiér to uvedl v odpovědi na dotaz ohledně sobotního vyjádření předsedkyně koaliční TOP 09 Markéty Pekarové Adamové. Předsedkyně strany na programové konferenci řekla, že vidí pro přijetí eura jako realistický rok 2030.
I díky dnes schválené mimořádné dani už Fialova vláda nemusí zvyšovat běžné daně. Veřejné finance se i tak stabilizují, alespoň střednědobě – díky inflaci
04.11.2022 I díky dnes Sněmovnou schválené dani z mimořádných zisků může nyní Fialova vláda předpokládat, že se naplní již schválený rámec státního rozpočtu. Ten pro rok 2023 počítá se schodkem maximálně 295 miliard korun. Přestože se jedná o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval běžné daně (tedy jiné než ty mimořádné).
S extra levnými nákupy v Polsku bude asi brzy konec. Vláda ve Varšavě se bojí, že se jí dluh vymkne z kontroly, a zvažuje zrušení „inflačních štítů“
02.11.2022 Polské veřejné finance se dostávají pod značný tlak a země bude zřejmě kvůli tomu nucena ukončit své programy ochrany obyvatelstva před inflací, známé jako „inflační štíty“. V jejich rámci Varšava už loni snížila spotřební daň a DPH z elektřiny, plynu či paliv a v letošním roce pak například DPH z potravin. „Inflačních štítů“ ve velkém využívají i Češi z příhraničních oblastí, kteří so Polska vyrážejí na nákupy potravin, paliv, ale třeba také cigaret.
Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 48 miliard, ale její daňový příjem je o 111 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru
01.11.2022 Za prvních deset měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 48,2 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce října meziročně hned o přibližně 111,4 miliardy korun více.
Vláda daně zvedat nemusí, škrtat v rozpočtu moc také ne. Ke splnění podmínek přijetí eura jí postačí „daň inflační“. GRAFICKY
27.10.2022 Akcie ČEZ včera na pražské burze reagovaly zřetelně pozitivně na výsledek úterního podvečerního sněmovního jednání. Akcie energetické společnosti posílily oproti předvčerejšku o více než čtyři procenta. Dnes přidávají další více než procento. Pochopitelně, svědčí jim zejména fakt, že Pirátská strana v úterý stáhla svůj požadavek na zavedení daně z mimořádných zisků platné zpětně už za letošní rok. Daň tak podle všeho bude platit až od roku 2023.
I se schodkem 295 miliard bude moci Fialova vláda stabilizovat veřejné finance, aniž by zvyšovala daně. Pomůže jí rapidní inflace a z ní plynoucí „inflační daň“
26.10.2022 Sněmovna dnes začíná schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Přestože se jedné o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval daně.
Agentura Fitch ponechává rating Česka beze změny. Fialově vládě totiž pomůže dluh udržet poměrně nízko inflace a s ní související inflační zdanění lidí
23.10.2022 Agentura Fitch Česku včera pozdě večer potvrdila svůj dosavadní rating AA-. Výhled ale ponechává negativní. Negativní výhled uplatňuje už od svého posledního, květnového posudku. Vývoj zadlužení vidí Fitch pesimističtěji (cca 45 procent HDP už v roce 2023) než jiná vlivná agentura, Standard & Poor's (poblíž 40procent HDP až do roku 2025), která své ratingové hodnocení ČR zveřejnila minulý týden. I podle Fitche ale zadlužení ČR zůstane nižší, než je průměr srovnatelně hodnocených zemí.
Nová čísla MMF naznačují, že Fialova vláda může splnit své oba klíčové sliby. Stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala daně – to vše díky inflaci, která lidi „zdaňuje“ místo vlády
21.10.2022 Fialova vláda se zaklíná, že stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala běžné daně. Jsou to vlastně její dva zcela stěžejní sliby. A nepochybně podle jejich splnění či nesplnění bude před dalšími volbami posuzována její úspěšnost. Zdálo by se, že se chytla do pasti: může naplnit první slib, může naplnit slib druhý, ale nemůže splnit oba najednou. Ne tak docela. Vládě totiž mimořádně nahraje současná mimořádná inflace.
Fialova vláda i přes „babišovský“ schodek 375 miliard nakonec bude mít udržitelné veřejné finance, díky inflaci. Roku 2025 tak ČR splní kritérium pro přijetí eura i bez zvýšení daní
19.10.2022 Před rokem, loni v říjnu, tehdejší Babišova vláda schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, během rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. Po včerejším sněmovním schválení se ale možný letošní schodek vrací na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
V týdnu poslanci rozhodnou, zda schodek letos bude 375 miliard. Pokud ano, bude skoro přesně tam, kde jej před rokem plánovala ještě Babišova vláda
08.10.2022 Takřka na den přesně před rokem tehdejší Babišova vláda znovu schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, za cenu rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. V příštím týdnu se ale letošní schodek může opět vrátit až na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 55 miliard, ale její daňový příjem je o 105 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru
03.10.2022 Za prvních devět měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 55,4 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce srpna meziročně hned o přibližně 104,6 miliardy korun více.
Vláda příští rok a pak až do roku 2025 počítá se schodky v pásmu 250 až 300 miliard korun. Nic moc, ale veřejné finance se ani tak do rozvratu nedostanou, vládě totiž pomůže inflace
27.09.2022 Po devíti měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Ve své nejnovější zprávě to ostatně konstatuje i Národní rozpočtová rada. A včera vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. To také úplně nedokládá jednoznačné úsilí ozdravit veřejné finance.
Vláda vybírá na daních meziročně o 91 miliard více, ale schodek snížila jen o 67 miliard. Schodek je tak nižší vlastně jen díky skončení pandemie, které nastartovalo daňový výběr, a rychlejší inflaci
01.09.2022 Za prvních osm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 66,9 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do srpna vybral meziročně o 91,1 miliardy korun více.
Nový návrh rozpočtového schodku je nedostatečně ambiciózní, ale vládě by z důvodu rapidní inflace umožnil nejpozději do roku 2025 snížit deficit veřejných financí pod „maastrichtská“ 3 % HDP
01.09.2022 Dnes zveřejněný první návrh státního rozpočtu na příští rok, s výhledem do let 2024 a 2025 je celkově nedostatečně ambiciózní, ovšem představuje určitý pozitivní posun v porovnání s rámcovým materiálem, který vláda projednávala v červnu a který črtal až do roku 2025 schodky kolem 300 miliard korun. Pro příští rok vláda předběžně počítá se schodkem 270 miliard korun, v dalších letech pak s deficitem 250, resp. 230 miliard korun.
Fialova vláda vykazuje nižší schodek než loni vláda Babišova jen díky vyššímu daňovému výběru. Za ten může konec covidové pandemie a to, že se rozjela inflace, nikoli úsilí Fialovy vlády
01.08.2022 Za prvních sedm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 86,7 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do července vybral meziročně o 87,4 miliardy korun více.
Daň z mimořádných zisků veřejné finance neozdraví. Tato orbánovská akorát ODS připraví o voliče a nahraje Babišovi
01.08.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a na hledání úspor. Sází na to, že podstatnou část dluhu za něj splatí občané vysokou inflací a znehodnocením měny. A není to sázka nerealistická.
Proč vláda vzdala hledání úspor v rozpočtu? Sází na to, že dluh za ní splatí občané v podobě vysoké inflace – a není to sázka nerealistická
30.07.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Za prvních šest měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o zhruba 82 miliard korun. Jenže za poklesem schodku je prakticky výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za první letošní půlrok meziročně hned o přibližně 74 miliard korun více.
EU schválila zavedení eura v Chorvatsku, země jej začne používat v lednu
12.07.2022 Chorvatsko se od ledna stane dvacátou zemí Evropské unie používající společnou měnu. Zavedení eura v jadranské zemi, spoléhající na příjmy z turistiky, dnes schválili ministři financí, jejichž jednání poprvé vedl český ministr Zbyněk Stanjura. Současné chorvatské platidlo kuna se podle dnešního rozhodnutí ministrů smění za euro v kurzu 7,5345 ku jedné. Česko zůstane od příštího roku jednou z posledních sedmi unijních zemí, které si ponechávají vlastní měnu.
Česko míří do krize, jakou nepamatuje. Tady je jednoduchý „manuál“ pro Fialovu vládu, jak takové krizi čelit
07.06.2022 Lidem v Česku letos klesne životní úroveň nejvýrazněji od vzniku republiky v roce 1993. Potvrzují to dnes zveřejněná čísla ČSÚ k vývoji reálných mezd v letošním prvním čtvrtletí. Frustrace a nespokojenost obyvatelstva, zejména sociálně zranitelných skupin, narůstá každým dnem. Výhledově hrozí vážný společenský a politický rozkol.
Prudký propad mezd a životní úrovně v Česku, jejž signalizují dnešní čísla, znemožní přijetí eura před rokem 2030. Chtít teď euro je politická sebevražda
07.06.2022 Prakticky všichni Češi, jimž je pod 50 let věku ve svém ekonomicky aktivním životě nezažili takový pád životní úrovně, jaký je čeká letos. Reálné mzdy v Česku se totiž letos v prvním čtvrtletí meziročně propadly o 3,6 procenta. I když meziročně sice přidaly přes sedm procent nominálně, takže většina lidí má pocit, že „bere více“, reálně, tedy po zohlednění inflace, více než 11procentní, se historicky propadly. Za celý letošní rok se mohou propadnout o osm procent, nejvíce od vzniku ČR v roce 1993.
Pokud chce Česko mít euro před rokem 2030, musí vláda už teď propouštět, zvyšovat daně a nevymýšlet nové dávky jako 5000 korun na dítě
07.06.2022 Evropská centrální banka (ECB) bude muset už ve druhé polovině letošního roku razantně zvedat úrokové sazby. Ve své nové analýze tak praví experti Bank of America, druhé největší banky ve Spojených státech. Soudí, že ECB zvýší svoji základní úrokovou sazbu hned o 0,5 procentního bodu jak na svém červencovém, tak zářijovém zasedání.
Evropská komise schválila Chorvatsku zavedení eura od ledna příštího roku
02.06.2022 Chorvatsko včera udělalo klíčový krok na cestě k tomu, aby od ledna příštího roku mohlo jako svou měnu začít používat euro. Evropská komise dospěla k závěru, že země plní všechna potřebná kritéria a může se za sedm měsíců stát dvacátým členem eurozóny. Chorvatský parlament již potřebný zákon schválil a definitivní slovo budou mít v červenci členské země, jejichž souhlas by měl být spíše formalitou. Dalších šest zemí včetně Česka podle komise plní jen část nutných podmínek na cestě ke společné měně.
Ekonomové: Inflace by mohla klesnout v červenci, bez války už by byla nižší
30.05.2022 Inflace v České republice by podle ekonomů mohla klesnout v červenci. Za květen a červen by se mohla dostat nad 15 procent. Nebýt války na Ukrajině, spotřebitelské ceny by už byly nižší. Na jednociferná čísla se inflace zřejmě dostane až příští rok. Situace by nemusela být výrazně lepší, ani kdyby se v ČR platilo eurem. V boji proti růstu inflace pomůže zvyšování úrokových sazeb, ale vláda by také měla zpomalovat růst mezd. Ekonomičtí experti to včera řekli v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Chorvatský parlament schválil zákon o zavedení eura jako oficiální měny
13.05.2022 Chorvatský parlament dnes podle očekávání schválil většinou hlasů zákon o zavedení eura jako oficiální měny v zemi. Podle chorvatských médií ve 151členném Saboru tento právní akt podpořilo 113 přítomných poslanců, 17 bylo proti a jeden se hlasování zdržel.
Před 20 lety se euro stalo jedinou měnou 12 zemí EMU
28.02.2022 Euro jako jedinou měnu v současnosti používá 19 z 27 členských zemí Evropské unie. Euro mají i Kosovo a Černá Hora a na základě smluv s EU také Andorra, Monako, Vatikán a San Marino. Evropská měnová unie (EMU) byla vytvořena na základě Smlouvy o EU 1. ledna 1999, kdy 11 zemí unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později, 1. ledna 2000, převzala Evropská centrální banka (ECB) úlohy národních centrálních bank. Od 1. ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se po dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
30.12.2021 1) Japonské akcie v poslední den letošního obchodování na tokijské burze mírně oslabily. Hlavní index Nikkei 225 dnes klesl o 0,4 % na 28.791,71 bodu, za celý rok si však připsal 4,9 % a hodnota z konce roku znamená maximum za posledních více než 30 let.
Přijetí eura není aktuálně podle ekonomů pro ČR výhodné
30.12.2021 Přijetí eura by nyní nebylo pro Českou republiku výhodné, domnívají se odborníci oslovení ČTK. Důvodem je podle nich především ztráta samostatné měnové politiky České národní banky a stabilizační funkce samostatné české měny a také aktuální stav veřejných financí. Nejistý je také podle nich vývoj ekonomiky eurozóny po skončení pandemie koronaviru nebo politika Evropské centrální banky. Na druhou stranu přijetí jednotné evropské měny by podle ekonomů ještě více snížilo transakční náklady podniků a úplně zrušilo riziko výkyvů kurzu koruny. Nicméně ČR podle nich aktuálně neplní podmínky stanovené pro přijetí eura, například právě u veřejných financí.
Od zavedení hotovostního eura do dneška koruna posílila proti euru o 28 procent
30.12.2021 Koruna za 20 let, kdy se začala v hotovostní podobě používat jednotná evropská měna, posílila proti euru o zhruba 28 procent. V roce 2002 se začala obchodovat na úrovni kolem 32 Kč za euro, poté v roce 2004 oslabila až nad 33 Kč/EUR, aby v půlce roku 2008 krátce česká měna posílila až pod 23 Kč za euro, dosud nejsilnější hodnotu vůči euru. Později byl kurz koruny od listopadu 2013 do dubna 2017 oslabován intervencemi České národní banky na úroveň kolem 27 korun za euro. Následné posilování koruny zastavené pandemií koronaviru doprovázely výkyvy kurzu, kdy se koruna i vracela zpět k hranici 27 Kč za euro. V posledních týdnech kurz koruny opět posiluje především kvůli razantnímu zvyšování úrokových sazeb ČNB, a to až pod hranici 25 korun za euro. Vyplývá to z výpočtů ČTK, údajů serveru Patria a vyjádření oslovených analytiků.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
13.12.2021 1) Turecká lira dnes pokračuje v masivním propadu a dopoledne odepisovala k americkému dolaru více než sedm procent. Dolar se tak poprvé prodává za více než 14 lir. Na vině jsou podle analytiků obavy z prezidentových zásahů do ekonomiky a do chodu centrální banky. Navzdory vysoké inflaci se v Turecku tento týden očekává další snížení základní úrokové sazby.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
06.12.2021 1) Případné přijetí eura by mělo dále zvýšit přínosy, které pro Českou republiku vyplývají z její obchodní provázanosti se zeměmi platícími eurem a z otevřenosti české ekonomiky. Na druhou stranu vstup do eurozóny by přinesl rizika, která plynou ze ztráty nezávislé měnové politiky České národní banky a stabilizační role kurzu koruny. Problémem je také nedokončená konvergence, tedy přibližování se úrovně, Česka k eurozóně hlavně u cen a mezd. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila Česká národní banka. Ta rozdělila charakteristiky českého hospodářství z pohledu vstupu do eurozóny do tří skupin, tedy ukazatele s relativně nízkou míru rizik při přijetí eura, neutrální ukazatele a rizikové ukazatele.
ČNB: Pro přijetí eura hovoří napojení ČR na eurozónu, proti rozdíly u cen a mezd
06.12.2021 Případné přijetí eura by mělo dále zvýšit přínosy, které pro Českou republiku vyplývají z její obchodní provázanosti se zeměmi platícími eurem a z otevřenosti české ekonomiky. Na druhou stranu vstup do eurozóny by přinesl rizika, která plynou ze ztráty nezávislé měnové politiky České národní banky a stabilizační role kurzu koruny. Problémem je také nedokončená konvergence, tedy přibližování se úrovně, Česka k eurozóně hlavně u cen a mezd. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila Česká národní banka. Ta rozdělila charakteristiky českého hospodářství z pohledu vstupu do eurozóny do tří skupin, tedy ukazatele s relativně nízkou míru rizik při přijetí eura, neutrální ukazatele a rizikové ukazatele.
Ekonomika: Fialův správný krok do mlhy
08.11.2021 Koaliční smlouva a vládní programové prohlášení vznikající Fialovy garnitury se v ekonomických bodech vydává často správným směrem, ale krokem méně jistým, než jaký by ideálně měl být. To proto, že řada ekonomicky přínosných cílů je formulována až příliš vágně, ba mlhavě, což otevírá prostor spekulaci, do jaké míry na nich bude nová vláda trvat, nesleví z nich a nesejde z cesty nastoupené správným směrem.
Fialova vláda sleví z předvolebních slibů ohledně osekání dluhu, euro rozumně nepřijme
03.11.2021 Uniklé fragmenty programového prohlášení vlády v ekonomické oblasti naznačují, že pravděpodobná Fialova vláda poněkud sleví z razance předvolebních slibů obou koalic, které ji tvoří, a to přímo v klíčové oblasti veřejných financí.
Vstoupí Chorvatsko do eurozóny?
22.09.2021 Při nedávné návštěvě výkonného více prezidenta Evropské komise pro ekonomiku, Valdise Dombrovskise, byly s chorvatskými partnery detailně probírány aspekty blížícího se zavedení eura. Přijetí společné evropské měny v Chorvatsku by mělo nastat k 1.1.2023. Platby za veškeré ekonomické aktivity, tedy i s Českou republikou, budou od tohoto data v eurech. Členem Evropské unie je Chorvatsko od roku 2013, od 10.7. 2020 je kandidátem do eurozóny. V současné době se v zemi používají chorvatské kuny. Tato měna je v Chorvatsku od roku 1994, před ní platil chorvatský dinár.
Hnutí ANO nezavede suprehrubou mzdu ("nečekaně"), ani euro (to se čekat dalo). Neříká, kde na sliby vezme
02.09.2021 Dnes zveřejněný program hnutí ANO v ekonomické oblasti více slibuje, než aby sděloval, kde na sliby vezme finanční prostředky. To je ale zásadní neduh i všech dalších programů, které dosud relevantní politické strany a uskupení pro říjnové volby představily.
Průzkum: Přijetí eura podporuje 57 pct českých exportérů, čtvrtina je proti
14.07.2021 Přijetí eura v současné době podle průzkumu Raiffeisenbank a Asociace exportérů podporuje 57 procent českých vývozců, 29 procent z nich by uskutečnění tohoto kroku uvítalo v co nejkratší době. Společnou evropskou měnu naopak zcela odmítá čtvrtina vývozců, obávají se na příklad rozpadu eurozóny nebo krize eura. Výsledky průzkumu uskutečněným mezi čtyřmi desítkami exportérů dnes na on-line tiskové konferenci představila hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Index Exportu – český vývoz svírán protichůdnými faktory
14.07.2021 „Český export balancuje na hraně mezi příznivou situací v poptávce a pokračujícími komplikacemi na nabídkové straně. Otázkou je, který z faktorů bude v příštích pěti měsících převažovat,“ uvádí Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
Česko je bohatší než Itálie nebo Španělsko, Češi jsou spokojenější než Francouzi či Britové. Na uplynulých více než třicet let budování tržní ekonomiky si lze připít podobně jako na jubileum jeho klíčového hybatele
18.06.2021 Už od konce 50. let bylo mnoha tuzemským ekonomům zřejmé, že centrální plánování je citelně méně efektivní než tržní ekonomika. Existovaly proto pokusy, jak prvky tržní ekonomiky alespoň zčásti začlenit do socialistického hospodářství. Zprvu však snahy narazily na ideologický odpor, jehož vyvrcholením byl vstup vojsk Varšavské smlouvy roku 1968. Opětovně tyto pokusy začaly ožívat v 70., ale zejména 80. letech. V druhé polovině 80. let už bylo naprosto zřetelné ohromné ekonomické a celospolečenské zaostávání socialistického tábora, takže v rámci přestavby se režim sám snažil začleňovat tržní prvky do neefektivní, nedostatkové socialistické ekonomiky. Svědčí o tom i proslulý projev předsedy KSČ Milouše Jakeše z července 1989, který pronesl v Červeném Hrádku. Jakeš lidovou mluvou poměrně dobře vystihl klíčový problém tehdejší ekonomiky a nutnost její zásadní reformy ve směru uvedení některých tržních principů.
Jak se připravit na inflaci? Investovat, i do whisky
01.06.2021 Pokud Češi nechtějí o své vydělané peníze do budoucna přicházet, kvůli nulovým, ba záporným úrokovým a citelné inflaci, musí investovat. Spoření nestačí. Post-pandemická doba bude v tomto ještě neúprosnější než časy předpandemické. Ekonomika na to již reaguje – nabízí nové možnosti investování, včetně toho do whisky.
Další zdražení nemovitostí i ještě nižší úroky na vkladech. K tomu povede programová priorita Pirátů a STAN, kterou je přijetí eura
28.05.2021 Cíle volebního programu Pirátů a STAN někteří přirovnávají k Marshallovu plánu. Což je pochopitelně nepatřičně nebetyčné zveličení, pokud tedy za světodějné nepokládáme třeba zdanění konopí. Program podle všeho nebude dláždit ani cestu k druhé transformaci české ekonomiky, což je další PR slogan, jenž kolem něj v médiích koluje. Představa další transformace je ostatně spíše děsivá. Základy české ekonomiky jsou totiž od 90. let položeny dobře, o čemž svědčí třeba to, že ČR vykazuje nejlepší souhrnný rating ze všech zemí bývalého východního bloku. Tedy ze zemí, které si transformací z centrálně plánované ekonomiky na tržní rovněž prošly. Tři světově nejvýznamnější ratingové agentury hodnotí Česko lépe i než Estonsko, Slovinsko či Slovensko, které přitom platí eurem.
U voleb pozor na úspory. Program Pirátů a STAN šalamounsky obsahuje cestu ke zdanění úspor běžných střadatelů zavedením záporného úroku z nich
23.05.2021 Dvě klíčové vyzývatelské opoziční koalice už si odbyly představení svého volebního programu. V ekonomické oblasti volí realističtější přístup koalice Pirátů a STAN. Ta má v mnoha aspektech svůj ekonomický program rovněž sestavený šalamounsky, svým způsobem někdy až zrádně – například volič toužící po snížení dluhu Česka tak může skončit v pasti eura, i se zdaněním vlastních celoživotních úspor. Zato trojkoalice SPOLU sice na voliče žádnou osudovou past nelíčí, zase ale zjevně spoléhá na to, že drtivá většina voličů si program nepřečte, natož aby si udělala základní propočty slibovaných priorit.
K programu Pirátů a STAN: Bez realistického plánu rozpočtových škrtů přijde euro a daň z nemovitostí, v režii Pirátů a STAN
18.05.2021 Minulý týden zveřejněná jarní prognóza Evropské komise je pro Česko varovná z hlediska udržitelnosti veřejných financí. Bohužel, ani koalice SPOLU není s to toto varování reflektovat. Nelze tak vyloučit, že Česko pod taktovkou Pirátů a STAN nastoupí cestu k euru či k citelnému navýšení daně z nemovitostí, nakonec nejen těch komerčních.
Jak se připravit na inflaci: Utrácet a investovat
18.05.2021 Koruna nad očekávání posiluje. Když loni v květnu dělala Česká národní banka své pravidelné šetření mezi českými i zahraničními analytiky, shodli se, že v květnu 2021 bude jedno euro za 26,20 koruny. Ve skutečnosti se nyní prodává za méně než 25,50. Fanoušci eura si před rokem stěžovali, že slabá koruna je hlavním zdrojem na evropské poměry citelné inflace. A že s eurem by tuzemská inflace byla nižší. Dnes vidíme, že znatelná inflace přetrvává i po zpevnění tuzemské měny. Za rychlejší inflací v ČR, než jakou vykazuje eurozóna, je třeba předně hledat jiné příčiny. Např. to, že mzdový růst v Česku v předpandemických letech výrazně předčil mzdový růst v eurozóně.
Evropská komise řadí ČR mezi pět zemí EU, které pandemii zvládají nejhůře z hlediska veřejných financí. ODS zrušením superhrubé mzdy poskytuje rivalům záminku k přijetí eura
12.05.2021 Dnes zveřejněná prognóza Evropské komise je pro Česko varovná z hlediska udržitelnosti veřejných financí. Prognóza totiž počítá s tím, že ČR letos vykáže schodek veřejných financí 8,5 procenta a v příštím roce pak 5,4 procenta. Průměrný schodek za oba roky tak má činit bezmála sedm procent. To je pátá nejvyšší hodnota v EU.
Proč česká vláda platí (skoro) nejvyšší úrok v EU... Vyšší než Bulhaři, Řekové, Chorvati, Slováci...
14.04.2021 Česká vláda nyní čelí jednomu z nejvyšších úročení svého dluhu mezi všemi zeměmi EU. Za to, aby poskytli desetiletou půjčku, žádají mezinárodní investoři vyšší úrok už jen od vlády maďarské a rumunské (viz Obrázek 1 pod textem). V posledním zhruba měsíci se navíc Česko ocitá v historicky nebývalé situaci, kdy za svůj desetiletý dluh platí o více než dva procentní body než Slovensko (viz Obrázek 2 pod textem). Český desetiletý vládní dluh je tak úročen nejméně výhodně v porovnání s desetiletým dluhem slovenské vlády za celé období od rozdělení společné federace před skoro třiceti lety.
Centrální banka může trvale ulevovat vládě od dluhu i v ČR, dnes totiž prošla novela zákona o ČNB. Je to dobře, ekonomika s národní měnou vyžaduje silnou národní banku
24.03.2021 Přelomovou povahu některých dějů leckdy odhalí až časový odstup. Dějiny. Až se budou psát dějiny českého centrálního bankovnictví, nepochybným milníkem bude dnešek. Ode dneška se Česká národní banka (ČNB) trvale řadí mezi centrální banky, jež mohou takzvaně kvantitativně uvolňovat. Tedy tisknout a vytvářet nové peníze, aby za ně bez výraznějšího omezení nakupovaly vládní dluh. Poslanecká sněmovna totiž dnes dopoledne schválila příslušnou novelu zákona o ČNB.
Praha bohatne mnohem rychleji než Bratislava, rozdíl je teď nejvyšší v tomto tisíciletí. Česká metropole je díky brexitu třetím nejbohatším místem EU
14.03.2021 Praha je třetím nejbohatším regionem Evropské unie. Vyplývá to z nejnovějších údajů Eurostatu, které úřad zveřejnil. Hrubý domácí produkt na obyvatele vyjádřený ve standardu kupní síly, který umožňuje mezinárodní srovnání, činil v české metropoli v roce 2019 celkem 205 procent průměru Evropské unie. Lépe už na tom bylo jen Lucembursko s 260 procenty průměru EU a jižní část Irska s 240 procenty. Praha se na třetím místě ocitá v oficiální statistice Eurostatu historicky poprvé, neboť ta už v důsledku loňského brexitu nezahrnuje oblast Londýna. Vnitřní část britské metropole se před brexitem pravidelně umisťovala před Prahou.
Rumunsko posouvá plán zavedení eura na rok 2027
19.02.2021 Rumuni nezačnou eurem platit do roku 2024, jak dosud plánovali, ale nejdříve v období 2027 až 2028. V rozhovoru se soukromou rumunskou televizní stanicí Digi24 to dnes řekl rumunský ministr financí Florin Citsu. Bukurešť musí podle něj nejprve napravit ekonomickou nerovnováhu.
CapitalPanda: „covid-krize“ neodvrátí přijetí Eura v Chorvatsku v roce 2023
21.01.2021 Současná krize způsobená pandemií COVID-19 pravděpodobně o několik měsíců posune termín přijetí eura v Chorvatsku. Zatím je chorvatskou vládou a centrální bankou oficiálně uváděn na 1. leden 2023. S rokem 2023 se jako s nejbližším termínem počítá i díky silné podpoře veřejnosti, kterou přijetí eura v Chorvatsku má.
Rozbřesk: Česko při startu očkování zaostává, rozhodnou však nadcházející měsíce
12.01.2021 Česko není jedinou zemí, kde start očkování proti COVID-19 zatím mírně řečeno “drhne”. Podobně jako my zatím naočkovala méně než půl procenta populace i řada dalších menších evropských zemí, včetně Švédska, Maďarska nebo Nizozemí. Až na Francii si zatím vedou o něco lépe velké evropské země, které se pohybují okolo 1 % proočkovaných.
MF a ČNB opět nedoporučily vládě nyní přijímat euro
07.12.2020 Ministerstvo financí a Česká národní banka opět doporučily vládě zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Vyplývá to z pravidelného materiálu MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, který dnes schválila vláda. Na twitteru o tom informovala Česká národní banka i ministerstvo financí. Materiál takové doporučení vždy v posledních letech obsahoval. Vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.
MF a ČNB zřejmě opět nedoporučí vládě nyní přijímat euro
06.12.2020 Ministerstvo financí a Česká národní banka zřejmě opět doporučí vládě zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Vláda má totiž v pondělí na programu každoroční materiál MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Materiál takové doporučení vždy v posledních letech obsahoval. Vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.
Daňový balíček znamená, že schodek příští rok bude až 410 miliard korun. Balíček, k němuž cestu otevírá „tištění miliard“ v podání Evropské centrální banky, se uhradí z peněz z fondu obnovy EU
20.11.2020 Sněmovní přijetí daňového balíčku je pro českou ekonomiku příznivou zprávou. Nejen proto, že v hospodářsky náročném čase dojde k proticyklickému, tedy ekonomicky žádoucímu snížení daňové zátěže obyvatelstva, ale i proto, že z důvodu navýšení daňové slevy na poplatníka se příznivý efekt balíčku výrazněji dotkne také skupin zaměstnanců s nižšími příjmy. Do značné míry tak odpadá zásadní argument proti změně základu zdanění práce ze superhrubé na hrubou mzdu. Tímto argumentem bylo právě to, že tuto změnu – neboli „zrušení superhrubé mzdy“ – tolik nepocítí zaměstnanci s nízkými příjmy, kteří logicky platí nižší daň než zaměstnanci s vyššími příjmy.
Koruna podle ekonomů za 25 let obstála, čekají její posilování
01.10.2020 Česká koruna jako volně směnitelná měna za posledních 25 let podle odborníků oslovených ČTK obstála a byla považována za jednu z nejstabilnějších měn v regionu. Zároveň fungovala jako nárazník proti nepříznivému ekonomickému vývoji. To ale částečně změnila finanční krize v roce 2008 a následně devizové intervence České národní banky od listopadu 2013 do dubna 2017 s cílem držet korunu nad 27 korun za euro. Z dlouhodobějšího pohledu by měla koruna ale opět začít posilovat, odhadují ekonomové. Před 25 lety vstoupil v platnost devizový zákon, kterým se stala koruna volně směnitelnou.
Přijetí eura? Aktuálně ani nesplňujeme kritéria
19.08.2020 Nejasný postoj Česka k přijetí společné evropské měny nadále platí. Aktuálně je potvrdil premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro Harvard International Review: na vstup je prý Česko připraveno, ale nejprve musí proběhnout v EU reformy, které mimo jiné přimějí jižní členy k větší rozpočtové kázni.
Česko má nejvyšší podíl vkladů v domácí měně z „nových“ zemí EU, které neplatí eurem. Plyne z aktuální každoroční zprávy Evropské centrální banky
28.07.2020 Podíl bankovních vkladů domácností a firem v ČR v koruně činil loni 91,2 procenta. Jedná se o nejvyšší podíl vkladů v domácností mezi „novými“ zeměmi EU, které nejsou členy eurozóny. Druhý nejvyšší podíl mezi těmito státy vykazuje z daných zemí Polsko (88,4 procenta), třetí pak Maďarsko (78,8 procenta).
V Chorvatsku může kvůli tamnímu přijetí eura Čechům výrazně zdražit, až o desítky procent
12.07.2020 Chorvatsko včera dosáhlo klíčového milníku na své cestě za eurem, stejně jako Bulharsko. Obě země byly přijaty do „předpokoje eura“, jejich národní měny nyní tedy budou minimálně po dobu dvou letu podléhat režimu směnného kursu ERM 2. To znamená, že jak chorvatská kuna, tak bulharský lev se budou pohybovat ve stanoveném pásmu vůči euru a vlády obou zemí nemohou přistoupit k jejich devalvaci. V praxi to znamená jedno: obě měny mohou nyní citelně zpevňovat vůči české koruně, což by třeba již příští rok mohlo tuzemským turistům rapidně zdražit dovolenou v těchto vyhledávaných zájezdových destinacích.
ČR plní dvě ze čtyř kritérií pro přijetí eura, žádný stát všechna
10.06.2020 Česká republika v současnosti plní dvě ze čtyř hospodářských kritérií nezbytných pro zavedení eura. Zatímco podmínky týkající se stavu veřejných financí a úrokových sazeb Praha splňuje, nevyhověla by z hlediska cenové stability a směnného kurzu. Ve své letošní zprávě o připravenosti zemí Evropské unie přijmout společnou evropskou měnu to dnes uvedla Evropská komise (EK). Všechna kritéria nesplňuje ani jedna ze sedmi hodnocených zemí.
S českým zlatým pokladem to jde rok od roku z kopce. Podle Zlatého indexu je Česko na devítině stavu od vzniku republiky
26.05.2020 Česká republika už má jen necelou devítinu ze 70 tun zlata, které získala po zániku federace v lednu 1993. Vyplývá to ze Zlatého indexu, který vytvořila akciová společnost Zlato, přední prodejce investičního zlata na tuzemském trhu. Hodnota Zlatého indexu podle jejích analytiků od vzniku samostatné České republiky klesla v dubnu 2020 na 11,2 procenta původního stavu.
ČR má jen necelou devítinu ze 70 tun zlata, jež měla při vzniku
25.05.2020 Česko má v rezervách necelou devítinu ze 70 tun zlata, které získala po zániku federace v lednu 1993. Vyplývá to z tzv. zlatého indexu, který vytvořili analytici společnosti Zlato, jednoho z největších prodejců investičního zlata na tuzemském trhu. Hodnota indexu od vzniku samostatné ČR klesla v dubnu 2020 na 11,2 procenta původního stavu.
Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro" koncem dubna
10.04.2020 Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro", tedy do mechanismu směnných kurzů ERM-2, koncem dubna. Dnes to uvedl bulharský premiér Bojko Borisov. Podle něj současná koronavirová krize ukazuje, že členské státy eurozóny a ty země, které jsou už do ERM-2 zařazeny, budou mít po odeznění pandemie k dispozici miliardy eur na oživení ekonomiky, zatímco ostatní si budou muset půjčovat za vyšší úrok.
Poslanci by měli podpořit kvantitativní uvolňování ČNB. Je to zaručený způsob, jak zlevnit český dluh v příštích měsících, kdy nastane jeho citelný nárůst, a tedy jeho možné zdražení
08.04.2020 V české ekonomice se kvůli koronaviru fatálně přestaly točit peníze; ruku v ruce s tím, jak vláda podstatnou část ekonomiky ze zdravotních důvodů zastavila. Proto hrozí hromadné krachy a vyhazovy. Nastává historicky mimořádný propad objemu výdajů a útrat. Vláda zastavila jak chod firem vysoce ziskových, tak těch mnohem méně výkonných. Při očistné krizi odcházejí z byznysu ty druhé. Nyní hrozí, že odejdou všechny. Sebelepší a sebeefektivněji hospodařící restaurace nebo průmyslový podnik nemohly s ničím takovým počítat. Nemohly se na to připravit. Neměly žádný varovný signál.
Koronavirus zřejmě zpozdí zavedení eura v Bulharsku
30.03.2020 Globální krize vyvolaná šířením koronaviru zpozdí snahu Bulharska o přistoupení k mechanismu směnných kurzů ERM-2 a k bankovní unii. Řekl to dnes guvernér centrální banky Dimitar Radev. Země původně předpokládala, že k ERM-2, kde musí vydržet dva roky před přijetím eura, a k bankovní unii se připojí letos v červenci. Plán ale bude muset odsunout až na příští rok.
Související klíčová slova:
Martin Kupka | Český rozhlas | Index WIG20 | Tempo růstu | Premiér Andrej Babiš | Zbrojovka | Valdis Dombrovskis | Objem peněz | Bankéř | Akcie Komerční banky | Julius Bär | Případy měnových intervencí | Nvidia dnes | Tomáš Lébl | Emma Capital | Fanoušek Bitcoinu | Slovní intervence ČNB | Výzkumný pracovník | Ludwig von Mises | J&T | Měny zemí | Developeři | Dominik Rusinko | Bankovní privilegia | Vývoj kurzu norské koruny | Deficit veřejných financí | Míra zadluženosti domácího sektoru | Vládní dluhopisy | Devizoví obchodníci | Rigsdaler | Burzovní operátor | BCM Begin Capital Markets CY Ltd | Investiční firma | Primoco UAV | Nákupní centra | Silnější koruna | Výsledek hospodaření | Patron Go | Kč/EUR | Znehodnocení papírových peněz | EUR | Odhad vývoje ekonomiky | Americké dluhopisy | Zkušenosti | Radim Uher | Otázka přijetí eura | Sněmovní volby | Konsorcium | Nárůst objemů | Akciové trhy | Nejbohatší státy světa | J&T ARCH INVESTMENTS | Zpravodajské události | Koronavirové krize | Zásadní ekonomické změny | Modulární reaktory | Měnový kurz | Regulace trhu s kryptoaktivy | Pozitivní vliv | PLN | Spolkový statistický úřad | Chod firem | Obchodník | Veřejné finance | Ztráty peněz | Nájemní bydlení | Měnový pár EUR/CZK | Mince | Řecko | Analytik Cyrrusu | Protiinflační tlaky | Palmstruch | Činnost České národní banky | Pokles sazeb | Rating Česka | Doklad o vkladu peněz | Trend | Žebříček nejbohatších | Životní prostředí | Bruegel | Tempo růstu ekonomiky | Ruská společnost | Škoda Auto | Finanční podvody | Bankéři | Prosperity | Mezinárodní měnový fond | Ministr dopravy | Macron | Podnikatel | Hnojiva | Frank (CHF) | Fortuna | Statistiky | Patria Finance | Úřad práce | Investiční banky | Vývoj devizových rezerv | Makroekonomika | Slábnutí měny | Poskytování cizoměnových úvěrů | RENOMIA | Nordic Telecom Regional | Americký prezident Donald Trump | Zadlužení České republiky | Podstoupení rizika | Daňové škrty | Britská libra | Aktiva | Estonsko | Dolar (USD) | Citigroup | Hodnota mědi | Energetika | Bezpečné útočiště | Investing | Schodek státního rozpočtu | Spojení | Finanční zdroje | Hlavy států | Sazby daně | ČNB ovlivňuje kurz | Line | Karel Havlíček | Colt CZ Group SE | Živnostenské banky | Kovový standard | Slovinsko | Evropská komise | Václav Klaus | Sazba hypoték | Splasknutí bubliny | O2 Czech Republic | Vývoj kurzu švédské koruny | Frankfurt | Johan Palmstruch | Oslo | Švédské koruny | Poplatky | Dluhopisy USA | Měny světa | Výnosy dluhopisů | Index PX | Hurikán | Ruské invaze na Ukrajinu | Analýzy | Analytik společnosti XTB | Rozpočet EU | Financial Times | Pravděpodobnost | Vatikán | Tuzemská ekonomika | Historie peněz | Framework | Cenové stability | Outsider | Agentura AFP | Jiřina Nepalová | Ovocnářská unie | Konec hotovosti | Válka | Philip Morris International | Minimální mzdy | Lagardeová | Program hnutí ANO | Vládní opatření | Čerpání evropských peněz | Změny HDP | Finance.cz | Ethereum | Vývoj sazeb na trhu | Růst sazeb | Deflace | Akcie Societé | Dluh vlád | Expanze | Rating zemí | Exchange | Důležité fundamenty | Společnost CPI Property | Výkyvy | Obchodní dohoda USA-Čína | Saúdská Arábie | Ownest | Rozvíjející se země | Český statistický úřad | Oslabování měny | Spekulativní útok | Zajímavé obchodní příležitosti | Petr Fiala | Index akcií | Zastánce eura | Sev.en Global | Plan B Investment | Analýzy České národní banky | Mimořádné daně | Nominální mzdový růst | Měna světa | Inflační cíle | Přímé intervence | Operace Weserübung | Vývoz z Ukrajiny | Strach | Státní kasa | Bankovní rada ČNB | Výrazný vzestup | PPP | Aktuální výhled | Přerozdělení bohatství | DeFi | Nákladové tlaky | Nejvyšší inflace | Zavedení eura v ČR | Geopolitické napětí | Covidová pandemie | Snížení emisí | Nezaměstnanost | Obchodní záměr | Akcie čínské firmy | Sankce | Celkové škody | Režim forexových intervencí | Obrovská ztráta | Nejprestižnější měny | Zrušení poplatku | Rekordní zisk | Home Credit | Zvýšení základní úrokové sazby | Nastartování ekonomiky | Cena zlata | DWAC | Fondy kvalifikovaných investorů | Ceny dováženého zboží | Eurobank | Cenné papíry a burzy | Finanční náklady | Akcie dnes | CZC.cz | Členové eurozóny | Náklady spojené s bydlením | Burza | Trumpová | SEK/CZK | GDP | Potíže norské koruny | Eurové příjmy | Walgreens | SCB | Tomáš Jícha | Zlato.cz | Rostoucí inflace | Proces rozdělení měny | Náklady na zajištění | Nacistické Německo | APA | Parlament dnes | Nejzáhadnější měna světa | Eurokomisaři | Dluhopisy zemí eurozóny | Základní úrokové sazby | Velikosti likvidity | Chorvatský parlament | Negativní výhled | David Marek | Výrazný pohyb | Čupr | Daniel Křetínský | Rumunský ministr financí | Debata o přijetí eura | Více peněz | Gold | Americký burzovní operátor | Finanční instrumenty | Le Penová | Korunový výnos | Silný frank | Brexit | Nadopování trhů | Oznámení | Kinetic Group | ČSOB | Další regulace | Velké recese | Trigea | Tradeoff | Ozdravení českých veřejných financí | Vývoj inflace | Evropské záležitosti | Sociální problém | Energetická skupina ČEZ | Rozpočtový přebytek | Volby | Komoditní prvky | Petr Zahradník | USAID | Česká měnová politika | Callon | Americký prezident | Výhled ekonomiky | Regionální měny | Znehodnocení | Česká měna | Bohatí | Nastavení úrokových sazeb | Růst cen | EUR/PLN | Lidovci | Britové | Huť Liberty | Vývoj kurzu EUR/CZK | Sentiment na trzích | Nová platidla | Pravidla regulace trhů | ČD-Telematika | Renáta Kellnerová | Přijetí | Nejvyšší inflace v Evropské unii | Nizozemsko | New York | Vyrovnaný rozpočet | Snížení úrokových sazeb | Thyssenkrupp Steel Europe | Výhled | Kpler | Komunistický převrat | Důchody | Vysoké riziko | Nová historická maxima | Dovoz do země | Konsensus analytiků | Největší banky | Letadla | Zásah ČNB | CZK | Inflace | Nezávislé měnové politiky | Podnikání | Akciová společnost | Vstup do ERM II | Švédská ministryně financí | Švýcaři | Mimořádná inflace | Kurz EUR/USD | EIA | Koncové ceny | Výroba elektřiny | Země EU | Cenový šok | Americký dolar (USD) | Poradce předsedy vlády | České vlády | Dividenda ČEZ | Norské koruny | Vývoj měnového páru | Vladimír Pikora | Vstup Bulharska do eurozóny | Vstup do ERM | CPI Property Group | Švýcarská banka UBS | Daň z mimořádného zisku | Zhoršení ratingu Francie | Evropská měna | Měnová politika Evropské centrální banky | Andrej Babiš (ANO) | Zájem o dluhopisy | Odpůrci eura | Svaz průmyslu | Kapitálové trhy | Růst nezaměstnanosti | David Neveselý | Wealth | Cíl ČNB | Dividendy | Větší podniky | Velkoobchodní cena zemního plynu | Výhled české ekonomiky | Prima | Bankovní rada České národní banky | Akcie Societé Generale | Evropská měnová unie | Náklady na obsluhu dluhu | Philip Morris | Pokles hodnoty bankovek | Předchůdce papírových peněz | Sex, drogy a bitcoiny | Ministryně hospodářství | Výrazný růst | Konopí | Evropský fond finanční stability | Evropská legislativa | Asociace pro kapitálový trh | Kanadský dolar | Panelová diskuze | Hodnota zlata | Graf | Utahování měnové politiky | ČSOB Index očekávání firem | Nejdůležitější ekonomické události | Slavný malíř | Vicepremiér | ICO tokeny | Rozdělení Československa | ČSÚ | Slovenský stát | Míra zadluženosti | Pandemie covidu-19 | Období nejtvrdších lockdownů | Kathimerini | HUF | Průmysl | Workshopy | Ekonomické překvapení | Nejvyšší deficit | Vakcinace | PPF Telecom | Zánik československé koruny | Poradenská společnost | Photon Energy Group | Centrální banky | Snížení základní úrokové sazby | Množství peněz v oběhu | Zpráva | Viceguvernér ČNB | Skandinávské státy | Spotřební daně | Zvyšování sazeb | Vládní dluh | Czechoslovak Group (CSG) | Celková inflace | Huť Liberty Ostrava | Bitcoin praní špinavých peněz | Investiční spekulace | Intervenční činnost České národní banky | Capital Markets | Deloitte | Irsko | EFSF | První centrální banky | Kč/USD | Růst úroků | První bankovky | Nové trhy | Vít Hradil | Ratingová agentura | Záhada norské koruny | Czexit | Společnost Nasdaq | Goldenburg Group Limited | Člen představenstva | Papírové dolary | L'Occitane | Deregulace finančního trhu | Max Švabinský | Zveřejněná data | Ceny elektřiny | Covid | Dolary | Dovoz ropy | Ranní zpráva z finančního trhu | Prognóza Evropské komise | Globální ekonomiky | Sev.en | Nabídka | Splasknutí realitní bubliny | BCM Begin Capital Markets CY | Přímé měnové intervence | Nové emise | Zavedení eura v Chorvatsku | Spotřebitelské inflace | Výzkumy | SatoshiLabs | Samurajské dluhopisy | Partie Terezie Tománkové | Základní úrokové sazby ČNB | Platidlo rigsdaler | Vládní koalice | ATRIS | Snížení schodku | Propad hypotečního trhu | Výsledky průzkumu | Analytik eTrader | Oldřich Dědek | Štěpán Hájek | Trebitsch | Rumuni | Papírové bankovky | Poplatek | Záhady norské koruny | Chvaletice | Lepší výsledky | Praní špinavých peněz | Éry plovoucího kurzu | Československá koruna | Ceny pohonných hmot | Náklady spojené s kurzovním rizikem | Evropské investiční banky | České mzdy | Polská centrální banka | Norská centrální banka | ECU | Ekonomiky | Snížení nákladů | Hospodaření státu | Snižování úroků | Odhodlání | Dark Web | Plánování | Donald Trump | OnSemi | PLN/EUR | Hospodářské záležitosti | Ratingové hodnocení | Dostatek peněz | Maďarsko | Členové bankovní rady | Klíčové oblasti | Hrubý domácí produkt (HDP) | Odhady ČNB | Carry trades | Vývoj devizových rezerv ČNB | Vysoké ceny energií | Státní podnik | České členství | Český trh práce | Výše devizových rezerv | CapitalPanda | Petr Bartoň | Daniel Beneš | Economist | Harmonizovaná inflace | Bulldog bonds | Zaměstnanost | Sev.en Global Investments | Patrik Mackových | Rohlik.cz Finance | Úvěrování | Těžařská firma | Cenové hladiny | Investiční firmy | Největší americké banky | Likvidity v bankovním sektoru | Petr Fiala (ODS) | PPF Renáta Kellnerová | Dow Jones | Obchodní války | Pád komunistického režimu | Bydlení | Sukuky | Občané eurozóny | Peníze | DRFG | Turecko | AXA ČR a SR | CySEC | Brent | Natland | Politika | HUF/EUR | Společnost Avast | Očekávání | ČSAV | Státy eurozóny | Snižování sazeb | Inflační spirála | Expert | Největší švýcarská banka | Ukončení intervencí | Penam | Zpomalení čínské ekonomiky | Vstupu do EU | Bankovní fond | Problémy české ekonomiky | OX Capital Markets Ltd | Spekulativní aktivum | Vybírání zisků | Banka pro mezinárodní platby | e& | Ministerstvo pro místní rozvoj | OX Capital Markets | Goldenburg Group Ltd | Odchod z EU | Zvýšení sazeb | Hluboké recese | NortonLifeLock | Kurz švédské koruny | Dlouhodobý vývoj | Investice a hypotéky | Svlečené dluhopisy | Evropský stabilizační mechanismus | Transparentní | Války na Ukrajině | Kurs zlotého | Orlen Unipetrol | Invaze na Ukrajinu | Základní sazby | Majetek | Ministr dopravy Kupka | Měnový fond | Allianz | Guvernér české národní banky | Evropské měny | Financovat | Důvěryhodnost | Standard & Poor's | Cena elektřiny | Vládní konsolidační balíček | Index očekávání firem | Weserübung | CZK/EUR | Burzy cenných papírů | Cíl cenové stability | Zátěžové testy | Zestátnění ČEZ | Růst | Vývoj české ekonomiky | Kellnerová | EUR/NOK | AFP | Příležitosti | Investiční skupiny | CBC Europe | Itálie | Chorvaté | Výpadky | EUR/CZK | Varšava | Program kvantitativního uvolňování | Emirates Telecommunications Group | Realitní bubliny | Krize eura | Světové finanční krize | Nižší úroky | Národní měny | Nový rekord | Objednávky | Slovenská ekonomika | Martin Dvořák (STAN) | Celková ekonomika | Kurzu měn | Prognóza | L.F. Investment | Jozo Perić | Místopředseda Evropské komise | Petr Král | Důstojné stáří | Společnost Heineken | Použití finanční páky | Asset management | Kursy | Společnost PPF Telecom | Martin Machala | Trh práce | Německý Spolkový sněm | Síly měny | Swiss | Růstový impuls | Rezervy na ochranu úvěrového trhu | Spotřebitelské úvěry | Veřejný dluh | Švédská Riksbank | Akvizice | České členství v EU | Pochybnosti | Světová válka | Asociace exportérů | Drahota potravin | Kolísání směnných kurzů | Měna euro | Měnové zóny | Hyundai | Staré měny | Izrael | Objem obchodů | Skupina investorů | Dobrý výsledek | Moody's | Podvody | Koronavirová krize | CPI Property Group (CPIPG) | Velká Británie | Experti ČNB | Spolupráce | Nové bankovky | Madrid | Příjmy z turistiky | Evropské ekonomiky | Puma | Hodnoty bankovek | Výrazná inflace | Nike | Analytik ČSOB | Chování | TCF Capital | Kontrakty | Hospodářské krize | Jak ČNB ovlivňuje kurz koruny? | Systémová rizika | Budějovický Budvar | Akcie Nvidia dnes | Německé tovární objednávky | Polské veřejné finance | Energetický trh | GEN | Lira | Koruna posílila | Skupina Home Credit | Prezident Trump | Eurosummit | Eurobarometr | Koruna | Národní ekonomická rada vlády | Kurs eura | Pochybení | Farmaceutická společnost | Recese v Česku | Nemovitostní fond Trigea | Thyssenkrupp | Návrh rozpočtu | Plynovody | Dřevo | University of Warwick | Ekonomické změny | Inflace v eurozóně | ESG principy | Portál FXstreet.cz | Oslabování koruny | Elektrická energie | Miroslav Štěpán | Sazba ČNB | Posilující polský zlotý | Zdravotní péče | Nový zákon | Reálná kalkulace | Opatření | Hlava státu | Google Pay | Další růst | Pan euro | Trh s dluhopisy | Oslabení eura | Výsledky voleb | Vývoj kurzu | Drahé energie | Roklen24 | Akcionáři ČEZ | Vývoj měnového páru EUR/CZK | Wood Mackenzie | Skupina Kofola | Trh | Gram zlata | Dopady války na Ukrajině | TOP 09 | Vodňanská drůbež | Společné evropské měny | Deficit rozpočtu | SAE | UniCredit Bank Pavel Sobíšek | Používaná platidla | Lukáš Kovanda | KDU-ČSL | Prezidenti a premiéři | Zkušenost | Czech Fund | Velké polské podniky | Posílení kurzu | EMU | Agentura pro mezinárodní rozvoj | Kvantitativní uvolňování ČNB | Počasí | Nabídkové tlaky | Úroky na hypotékách | České úrokové sazby | Švédská měna | Fialova vláda | Firma Vodňanská drůbež | Rozpočtový schodek | Průměrné mzdy | Nástroje ČNB | Rohlik.cz | Řecká krize | Rekordní schodek | ČNB úrokové sazby | Koordinátor pro zavedení eura | Pokles reálné spotřeby | Pandemie koronaviru | Ekonomický přínos | PwC | Tomáš Havránek | Rozdílové smlouvy | Laureát Nobelovy ceny | Kapitálový trh | Index | Události roku | Studie | Průměrný kurz koruny | Reálné úrokové sazby | Vice | Platidla | Směnný kurz | Ekonomický poradce | Intervence České národní banky | Elektřina | MMF | Japonský jen (JPY) | Parlamentní volby | Výrobní ceny | Zpřísnění měnové politiky | Ochranné známky | Eura | Komise | Pojištění vkladů | Nejistoty | Kroky k přijetí eura | LIBOR | Pozitivní zpráva | Americká centrální banka | Společná měna | Minimální sazby daně | Inflační náraz | Kapitál | Fungování | Ropa Brent | Jiří Rusnok | Získaný kapitál | Posílení | Devalvace | Rozhodnutí ČNB | Náhoda | Daně z příjmů | Agentura Reuters | Tameh | Členské země eurozóny | Společnosti | Údaje o inflaci | Rozluštění záhady | Sentiment finančních trhů | Čínské akcie dnes | Majitel | Kupka | Jozef Síkela (STAN) | Česká zbrojovka | EP | S&P | Hamás | Šéf centrální banky | Mezinárodní instituce | Dceřiné společnosti | Unie | Bankovní unie | Dánská koruna | Výnosové křivky | Důvěra investorů | Maloobchodní tržby | Finanční stability | Sázky | Italský dluh | Vstup do eurozóny | Akciové indexy | Jak obchodovat českou korunu | Marka | Měnová sekce | Christine Lagardeová | Scholzova vláda | Vysoká inflace | Druhá světová válka | Stockholmská banka | Kompenzace | Střadatelé | Domácnosti | Ekonomické aktivity | Britský premiér | Pevný kurz | Toyota Motor | Samou | Slábnutí koruny | Whisky Trebitsch | Mimořádné kroky | Slovní intervence | Kuvajt | Energetická skupina | Číňané | Úroda | Hodnota norské koruny | Finanční náklady eura | Akontace | Ochlazení realitního trhu | Přehřátý trh práce | ERM-2 | Foreign Exchange | Asie | Česká firma | Arkády Pankrác | Polský premiér | Migrace | Deficit | Agentura Scope | Směnárny | Fiskální pakt | Rolls-Royce SMR | Zařízení | CBC | Invaze | Akcie Boeingu | Konzultační společnosti | Politická dohoda | Nobelovy ceny za ekonomii | Doktorát z ekonomie | Měsíční mzda | Člen bankovní rady České národní banky | Indexy Dow Jones a S&P 500 | Veřejné investice | Seznam Zprávy | Budoucnost | National Bank of Greece | Danuše Nerudová | Antimonopolní úřad | Cukr | Zdražování potravin | Podíl hypoték | Pokračující pokles | Ruský plyn | Společnost PPF Telecom Group | Analytika | Miroslav Novák | Kurz koruny | Hlavní ekonomka | Ukončení činnosti | Charles Michel | Globální měny | AA | Zátěžové testy bank | CE Industries | Československo | Nové peníze | Ovlivnění kurzu | Dark Web: Sex, drogy a bitcoiny | Nůžky bohatství | Snížení ratingu | Čuprova skupina | Křetínský | Minimální rezervy bank | Hazard | Altcoiny | BNP Paribas | Hospodářská politika | Česká koruna | Devizové trhy | První centrální banky na světě | Oficiální kurz | Podnikatelé | Hodnota HDP | Hypoteční krize v USA | Pozornost | Veřejný dluh ČR | Polský zlotý | Uvolněné fiskální politiky | Prudký propad | Premiér Petr Fiala | Mauricius | Egyptská libra | Fiskální politiky | Členství v ERM | Protest | Přehřátý realitní sektor | Záchranný bankovní fond (SRF) | Bankovky | UAV | HDP na obyvatele | Švýcarská centrální banka | Ekonom UniCredit Bank | Náklady eura | Vlastní nemovitost | Elektromobily | Rozdělení měny | Závislost | Úsilí | Meziroční míra inflace | SYRI | Devizové intervence | Slovenská inflace | Porušení zákona | Zavedení eura jako oficiální měny | Bohatství | Miliarda | Francouzská společnost | Purple Trading Petr Lajsek | CSG | Tendr | Ředitel společnosti | Deposit facility | Rumunsko | Historie norské koruny | Náklady | ERA | Historie švédské koruny | Nejbohatší státy | Novela zákona o ČNB | Pavel Sobíšek | Středoevropská velkoříše | Znehodnocování oběživa | Soukromá firma | Drancování měny | Statistický úřad | Bukurešť | Složení bankovní rady | Přímé zahraniční investice | Nové zdroje | Analytik TopForex | Bitcoin | Mikuláš Splítek | Viceprezident | Filip Kalčák | Cena plynu | Poptávka | Kov | Podíly v bankách | Národní podnik | Nejziskovější | Skvělý zisk | Heritage Foundation | Platební instituce Roger | ISM index | Euro Česku | Rozhodování ECB | Vývoj kurzu eura | Norské měny | Bývalý prezident | Analytik Raiffeisenbank | Snižování úrokových sazeb | Tuzemská inflace | Odpor | Volby do Evropského parlamentu | Odstranění kurzového rizika | Dopady na korunu | Závazek | Ve vatě | Nejprestižnější měny světa | Zavedení hotovostního eura | Vysoké inflace | Temelín | Množství peněz | Petrof | Agentura PAP | Bezkupónový dluhopis | Design poštovních známek | Očekávání trhu | Toyota Motor Manufacturing | Patria Online | ČR do ERM | Tovární objednávky | Obchodovat | Úvěrová delikvence | Termín přijetí eura | Největší ekonomika | Obchodníci | Bezpečného útočiště | Znovusjednocení země | Válka na Ukrajině | Nákupy státních dluhopisů | Norsko | Finance | EHS | Investiční cíle | Rozpočtové deficity | Krize v USA | Český vývoz | Trei Real Estate | Dluhopisy | Růst úrokových sazeb | Ekonomická stagnace | Pandemie nemoci | Využití AI | Yankee dluhopisy | Platformy | Objem majetku | Prezident Donald Trump | Analytici | Aukce | Průměrná hrubá měsíční mzda | Problémy | Podmínky pro euro | Index Exportu | Výzva | Bankovky rakousko-uherské | Protektorátní koruna | eXchange | All-stock transakce | Funkční období hlavy státu | Slovenská koruna | Členské státy | Polská národní banka | Finanční instituce | Vyšší sazby | Pokles cen | Trh NFT | Netradiční investice | Měnové intervence | Ropa | Dnešní report | Bydlení v Evropě | Renáta Kellnerová s rodinou | Digital World Acquisition (DWAC) | Pierre Moscovici | Certifikáty | Národní zájmy | Poskytování úvěrů | Pozemky | IKL | Železnice | ETF | Nejvyšší kontrolní úřad | Tomáš Cverna | Zachování koruny | Lucembursko | Nárůst zisků | Burzovní operátor Nasdaq | Poptávka po zlatě | Firma | Analytik skupiny | Inflace na Slovensku | Kantony | Komerční banka | SWIFT | Výrobce roušek | Televizní studio | Československé koruny | Bulharsko | Kurz domácí měny | Regulace trhů | Intervenovat na devizovém trhu | Dopady energetické krize | Rozpočtová pravidla | AXA | Byznys | Rolls-Royce | Ekonomiky střední a východní Evropy | Česká národní banka (ČNB) | Raiffeisenbank a.s. | Evropský parlament | EP Group | Platforma | Transakční náklady | Rozpočtové schodky | Statistici | Dluhopisy řecké vlády | Cena zemního plynu | UBS | Válečná daň | Zpomalení inflace | Ekonomové | Oslabení české koruny | Veřejné zadlužení | Devizový zákon | Bitcoiny | USA | TRUTH | 3М | Měnová politika ČNB | Spojené státy | Federal Reserve Bank | Sametové revoluce | Záporný úrok | PRAŽSKÁ ENERGETIKA | Globální finanční krize | BIS | Makroekonomická data | Fiat money | Nezaměstnanost v EU | Povinné minimální rezervy bank | Růst HDP | Nástupnický stát | Islámské dluhopisy | Pandemie | Evropská rada | Ocelářství | Vstup do EU | Euro vůči dolaru | Jak obchodovat | Pohonné hmoty | Úrokové sazby | Hospodaření státního rozpočtu | Zvyšování úrokových sazeb | Sázka | Helena Horská | Čepro | Konsolidace | Rozdíl v ekonomické úrovni | GROWING WAY | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Intervence centrální banky | MF | Czechoslovak Group | Úroková sazba v eurozóně | Referendum o euru | Trinity Bank Lukáš Kovanda | Koruna česká | Sveriges Riksbank | Inflace v Evropské unii | Jednání ČNB | Obchodovat českou korunu | Zajímavé investiční příležitosti | Nejlepší rating | Boeing | Skupina Orlen Unipetrol | Analytik skupiny AXA | Burze | Rakousko-uherské měny | PPF | Dluh zemí eurozóny | Historie | Vývoj | Drahota | Celsa | Výnosy | Zákon o zavedení eura | Alfons Mucha | Obchodní dohody | Záchranný bankovní fond | Cangaroo bonds | Skupina Colt | Christopher Dembik | Úroková sazba | Cena akcií britské společnosti | Prvorepubliková euforie | Český stát | Časový rámec | Sazby v eurozóně | Dluhová krize | Jaderná elektrárna | Ropná měna | Papírové certifikáty | Nákladová položka | NOK/CZK | ČNB ovlivňuje kurz koruny | Budování tržní ekonomiky | Prohlášení | Světové trhy | Mezinárodní porovnání | Změny klimatu | Člen bankovní rady | Investiční poradenství | Podíl nevýkonných úvěrů | Rozpočtová pravidla EU | Agentura Fitch | Nadhodnocení | Americká firma | Konkurenceschopnost | Výdaje | Fruko-Schulz | Facebook | Penta | Ministerstvo průmyslu a obchodu | PDZ | České měny | Nejzáhadnější měna | Obchodní příležitosti | Digitální ekonomika | Volatilní | Členské země EU | Viceguvernérka České národní banky | Riziko ztráty | Poradce guvernéra ČNB | EUR/USD | Ocelárny | ARM Holdings | OSN | Varování | Stávající úrokový diferenciál | Zisky firem | Intervence | Blackstone | Mzdy v eurech | Joe Biden | Dnešní zprávy | Ivan Pilný | Ministr zemědělství | Členské země Evropské unie | Skandinávská země | Jednatel společnosti | Člen bankovní rady ČNB | Americká centrální banka FED | Devizové rezervy ČNB | Skupina Sev.en | Zájem o eurové úvěry | Koruna oslabuje | Další vývoj | Odkotvená inflační očekávání | Vydávání dluhopisů | Měnové politiky | Zbyněk Stanjura | Výzkumná společnost | Odvětví | Odchod z eurozóny | Bývalý ministr financí | Referendum o přijetí eura | Veřejné finance ČR | Řecká ekonomika | Sazby ČNB | Obnovení československé koruny | Digi24 | Ceny nemovitostí | Dánové | Čínské továrny | Předseda Evropské rady | Aktuální situace | Trading | Belgie | Pandí dluhopisy | Trump Media & Technology Group | Natland Petr Bartoň | Josef Nejedlý | Fiskální politika | Sellier & Bellot | Manufacturing | Goldenburg | Zvedání úrokových sazeb | Ekonomické bubliny | Koronavirus | Florin Citsu | Střední kurz | Zlotý | Výdělky | Geopolitické události | Trump Media & Technology Group (TMTG) | Akcenta Miroslav Novák | Firmy na umělou inteligenci | SenseTime | Ekonomická situace | Odhad HDP | Obchodování české koruny | Dna | Centrální bankéři | Rizikový jev | Kapitálové rezervy | Automobilka Škoda Auto | Dluhopis | Americké vládní dluhopisy | Sektor služeb | Británie | Rezignace | JD | Národní banka | Hypoteční sazby | Snížení úroků | Přední ekonomové | Zdanění komerčních nemovitostí | Nápojářská skupina | Norská měna | Kuny | Jurisdikce | Nobelovy ceny | Pakt stability | Společnost Philip Morris | Miliardy dolarů | Skupina Colt CZ Group SE | Dinár | ADP | AI | Profesionální investoři | Federal Reserve Bank of Kansas City | Akcie L'Occitane | Analytik Komerční banky | Odbory | Ekonomické podmínky pro euro | Pokles hodnoty domácí měny | Vládní výdaje | Dlouhodobé dluhopisy | Nemovitostní fond | Colt CZ Group SE (Colt CZ) | Prezidentské volby | Profesor Dědek | Celosvětový problém | HVB Bank | Světová finanční krize | Miliardy korun | Javorové dluhopisy | Dopady pandemie | Kosovo | Obchodování na pražské burze | Příjmy obyvatelstva | Platební bilance | Comfort Finance Group | Bývalý premiér | Růst mezd | Royal Mail | Pivovary CZ | Liberty Ostrava | Albert Čuba | Výplata věřitelů zkrachovalé Sberbank | Zemědělství | Automobilka | Snížení inflace | Růst cen nemovitostí | Překážky | Posilování koruny | Nákupy dluhopisů | Generál Pavel | Sazby | Manažeři | TV Barrandov | Mezinárodní ratingové agentury | ČR do ERM II | Inflace v České republice | Babišova vláda | Hlavní ekonom | Vývoj základní úrokové sazby | Electrolux | Hodnoty NFT | Daň z příjmu | Patria | Cenový skok | České koruny | Spekulativní útok na korunu | Švýcarská banka | Tempo zdražování | Andorra | Místopředseda představenstva | Stavební zákon | Úrok | Investovat | Komoditní | Antivirové společnosti | Přehřátý trh | Konsolidační balíček | Antimonopolní pravidla | Agentura Moody's | Ekonomické oživení | Generální ředitel | Bankovní rada České národní banky (ČNB) | Hotovost | ODS Zbyněk Stanjura | Hypoteční krize | Avast Software | Obchodní dohoda | Buldočí dluhopisy | Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 | Boj s inflací | All-stock | Argumenty o přijetí eura | Berlín | Průzkum | Firmy | Energetický a průmyslový holding | Filip Dřímalka | Místopředseda ODS | Inflace v Česku | Zvýšení mezd | Tvrdý brexit | Budoucí vývoj | Reálné mzdy | Zajištění | Správní rada | Nezávislost centrální banky | Víkendové parlamentní volby | Úřad pro ochranu hospodářské soutěže | Vyšší ceny | Partnerství | Zlatý standard | Bit.plus | Ekonomické podmínky | Český hospodářský holding | Hodnocení úvěrové spolehlivosti | Alpha Bank | Oslabení měny | Místní rozvoj | Spekulativní věci | Bulharská měna | Investování | Očekávání firem | Plán zavedení eura | Distribuce | Černý den | Investiční rating | Nápad | Fed | Hydraulics | Viceguvernérka ČNB | Prezident Václav Klaus | Zajištění proti kurzovému riziku | Konkrétní měny | Maďarský forint | Polské podniky | Správa železnic | Rozpočtový deficit | České veřejné zadlužení | Plynové elektrárny | Technologický Nasdaq | Přechod na euro | Ratingová agentura Fitch | Automobilový průmysl | Pankrác | Poradenské společnosti | Česká vláda | Novo Nordisk | Akcie bank | Francouzská společnost EDF | PFR | Dovoz ruské ropy | Trhy | Trade | Devalvace koruny | Pawel Borys | Otázky Václava Moravce | Financování státu | Polská měna | Dostupnější peníze | Kurzový závazek | Jiří Tyleček | Pakt stability a růstu | ČSOB Dominik Rusinko | Mezinárodní investoři | Vyšší riziko | Růst české ekonomiky | Útok na korunu | Měnové trhy | Slabost koruny | Rizika | Zájem firem | Ivan Bartoš | Rada ČNB | Žlutý kov | Index tokijské burzy Nikkei 225 | Eurozóna | Kurs koruny | Portugalsko | Fond | Severní Makedonie | Cena benzínu | ISM | Sev.en Global Investments (GI) | Kritéria konvergence | Restrukturalizace | Výplata věřitelů | Nákup nemovitostí | Fitch | Pšenice | Americké banky | Zpomalování inflace | Sdílení zkušeností | Paweł Majtkowski | Cena práce | Journal of International Money and Finance | Celkový výsledek | Úspory | Poslanecká sněmovna | JD.com | Měnová politika ECB | Grant Thornton | Výkyvy kurzu | Dánsko | Klokaní dluhopisy | Kyjev | Energetické společnosti | Covid-krize | Agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID) | CVVM | Vysoké ceny | Německá společnost Thyssenkrupp | Standardní investiční příležitosti | Finanční analytický úřad | Obnovení růstu | Boeing 737 Max | Zahraniční měny | Riziková aktiva | Schodek rozpočtu | Růst ekonomiky | Inflace ve Švédsku | PAP | Ředitelka | TradingEconomics | Cenu plynu | Společnost APA | EdF | Výsledky hospodaření | Mojmír Hampl | Termín pro přijetí eura | Ministerstvo financí | Bilance | Allegro | Americké akciové indexy | Obchodní řetězce | Bankovní asociace | Tesla | Nejslabší růst | ONE | Řecký dluh | Stabilita | Miliardář | Skepse | Španělsko | Solidní růst | Ekonomický růst | Lesy | Průměrná sazba hypoték | Komodity | Prezident Emmanuel Macron | Mzdy | Petr Očko | Poradenství | Komise pro cenné papíry | Řecké dluhopisy | Mzdová vyjednávání | Toyota Motor Manufacturing Czech Republic | Smartwings | Makroekonomická prognóza | Na burze | Akcionáři | Premiér Fiala | Společnost | Zadlužování | Majitelé firem | Velké firmy | Evropská dluhová krize | Inovátor | Evropské trhy | Zdražení nemovitostí | Sázet | Matadoří dluhopisy | Posilování české koruny | Hospodaření | Zavedení eura v Bulharsku | Zahraniční obchod | Vybírání zisků investorů | Kurzovní riziko | Ztráta | Riksbank | Orbán | Dluhové krize | USD/SEK | Druhá světová | Dušan Hradil | Jednotný řešící mechanismus (SRM) | Finanční pomoc Řecku | Situace na trhu práce | FXstreet | Maďarská centrální banka | Intervenční činnost | Výrok Lagardeové | Kukuřice | Obchod | Purple Trading | Colors of Finance | Kurz koruny vůči euru | Kaprain | Pracovní trh | Emirates Telecommunications | Dan Bucsa | Ratingový výhled | EK | Zahraniční forex | Riziko | Analytik | Emise | Trinity | MAM | Crans Montana | ATH | Nájemné | Právo | Capitalinked | FIAT | JPY | Pražské burzy | Zasedání ČNB | Citi | Pokles výnosů | Swiss Life | Casino | Slabá koruna | Otto Daněk | Bank of America | Hnutí ANO | Transakce | Witkowitz | Šok | Evropské obchodování | Turecká lira | Portfolio | Pesimismus | Nástroj | Maspex | NATO | Abú Zabí | Plyn | Mimořádná daň | Pokles cen ropy | Životní úroveň | Insolvenční návrh | Index tokijské burzy | Vyšší úrok | Německá ekonomika | Čína | Capital | CZK/USD | Platidlo | Ceny | Tisk peněz | Objem zlata | EMEA | Financování | Zvýšení ceny | Recese | Zahraniční kapitál | Pokles | Gazprom | Potenciální rizika | Realitní trh | Goldenburg Group | IDEA | Dow Jones a S&P 500 | Války | Impuls | Ukrajina | Raiffeisenbank | Trh nemovitostí | Způsoby obchodování | Proinflační | Velký propad | Centrální banka | BBC | Předpovědi | DPH | Predikce | Novo | Jedno euro | ČNB Jiří Rusnok | Praxe | Biliony | Divergence | Úrokové sazby v eurozóně | Evropské centrální banky | Libra | Nedostatky | Philip Morris ČR | Odborníci | Investments | Skupina Orlen | Tradingový portál | Sentix | Webinář | Výsledek voleb | Paříž | Kurzové riziko | Evropské dluhové krize | Instituce | Erste Bank | Zpevňování koruny | Mateusz Morawiecki | Forint | Důchod | Novavax | Americký ministr financí | EP Corporate Group (EPCG) | Morgan Stanley | Vývoj kurzu amerického dolaru | Živobytí | Předseda představenstva | Proticyklické kapitálové rezervy | Commerzbank | Výnos | Závislosti na ruské ropě | Kurzotvorné informace | ESG | IHNED | ČEZ | Německé ekonomiky | Frank | ERM | Kapitálové výdaje | Nájmy | CFD | Green Deal | Defi | Domácí měna | Platební instituce | Trinity Bank | Olívia Lacenová | Hospodářský propad | Rozhovor | Spotřeba domácností | Vítkovice Steel | Marian Jurečka | Slabší kurz | Přístup k měnové politice | Zhoršení výhledu | ERÚ | Konkrétní cíle | Pražská energetika | Měnové krize | Historická maxima | Posílení koruny | Tradingový portál FXstreet.cz | Singapur | Švýcarské banky | Osvobození | Ceny akcií | Hongkong | Ceny energií | Zboží z Číny | Zvyšování daní | Cena akcií | Civilní letectví | Energetická krize | Inflační cíl | Nové měny | ŠKODA Group | Malta | Euforie | Petr Pavel | Dozorčí rada | Vývoj sazeb | Pracovní místa | Bez rizika | CASH HISTORY | Vývoj měnového páru EUR/PLN | Rishi Sunak | Arkády | Douglas | Michal Strnad | Funkční období | Část zisků | Zisk | Globální krize | Koronavirové pandemie | ČNB | Ruské ropy | Data ČSÚ | Sociální média | World Gold Council | Ukroboronprom | Christian Lindner | Swapy | Jan Kubíček | Huawei | Analytik Purple Trading | Sberbank CZ | Avast | Mzdový nárůst | Rating | Dovoz | Rohlik Group | Nejbohatší | Prezidentské kampaně | Zahraniční investoři | Zůstatek | České hospodářství | CFD (Rozdílové smlouvy) | Vklady | Obchodování | Gen Digital | Valná hromada ČEZ | Vzdělání | Nové prognózy | Úroky | Eurostat | Prezident | Ropovod | Úsporný tarif | NKÚ | Růst inflace | Londa | Pokles hodnoty | TKSE | Jednotné měny | Ekonom ING | Hypoteční trh | EP Corporate Group | Ministr Jurečka | Zemědělské půdy | Jednotná evropská měna | PRIMOCO | Colt CZ | Státní rozpočet | Evropa | CPIPG | WGC | Cena eura | Fyzické akcie | Měna | GMC | Management | Nasdaq | Trump | Ceny realit | Zprávy | Nákup nemovitosti | Byty | Kupující | Francie | Kryptoměny bitcoin | Měsíční časový rámec | Údaje | Dodávky plynu | Spoření | Automobilky | Pojišťovny | Macquarie Asset Management | Důvěra investorů v ekonomiku | Ekonomické události | Inflační vývoj | Eurodolar | Biden | Lesy ČR | Finanční krize | Sberbank | DPA | FXstreet.cz | Obchody | Vláda ČR | Běžný účet | Inflace v Polsku | Naše ekonomika | Snížení daní | Technologické firmy | Medián | Celkový deficit | ProCent | Růst spotřebitelských cen | ČEZ Tomáš Pleskač | Vyspělé ekonomiky | Portfólia | Japonsko | Zemní plyn | Značné riziko | Marže | Jarda Tupý | Směřování | Arbitráž | Český trh | Grafy | Aktivum | TopForex | Zemědělci | Japonská centrální banka | Přenos | Značný zájem | Prezident Pavel | Letiště | Ursula von der Leyenová | Primoco | Chorvatsko | BNP | Dobré zprávy | Rohlík.cz | Situace | USD/CZK | Mario Draghi | Dostupná data | Nové zakázky | Štěpení | Google | Miliardy eur | Stagnace | Tržby | Roční výnos | Médea | Celní úřad | Kurs koruny k euru | EPCG | Vysoké příjmy | Konsensus | Černá Hora | ERM II | Dluhy | Světové války | Proinflační riziko | Velký problém | FOREX | Signály | Inflace v ČR | Psychologie | Guvernér | Trader | GasNet | Dividenda | Nakupovat zlato | GfK | Záhada | Aliance | Hospodářské noviny | HDP | Česká investiční skupina | Načasování | Ekonom | Restrikce | Optimismus | Rozhodování | Index Nikkei 225 | Kurzy.cz | Čínské vlády | Ekonomka | Kinetic | Dolar | Společnost Philip Morris ČR | Euro | Tomáš Pleskač | JP Morgan | Zdanění | Etoro | Ministr pro evropské záležitosti | Objem investic | Průměrná cena | Ekonomka Raiffeisenbank | Politici | Celý svět | Loterie | Vládní deficit | Vyšší inflace | Zhoršení ratingu | Členské země | Politika ČNB | Energiewende | Ekonomické zprávy | Tomáš Holub | Slovensko | Síkela | Baterie | Měnové unie | Akumulace | Realitní sektor | Domácí měny | Návrh rozpočtu na příští rok | ČTK | Lehman Brothers | Odhad letošního růstu | Konzum | Vyšší úroveň | Guvernér ČNB | Ztráty | TotalEnergies | SYNTHESIA | Česká národní banka | Peníze navíc | Česká inflace | Výhled trhů | Vytápění | Japonský jen | Meziroční inflace | Čínské firmy | Úrokové sazby ČNB | Změny v měnové politice | Nakupovat | Akcie | Medvědí trend | Norská koruna | Grexit | CITIC | Nordic Telecom Holding | Mzda | Nižší úrokové sazby | Daňový balíček | All Time High | Největší ekonomiky | NERV | Société Générale | Žebříček | Výhody | Pražská burza | Základní úroková sazba | Očkování | Podniky | Evropská investiční banka | Štěstí | City | Institut ZEW | Automobilka Hyundai | Švýcarský frank (CHF) | Český HDP | Poradce premiéra | AAA | Dodávky energií | Tvrdá data | Analytik XTB | SPD | Kanceláře | Češi | Společnost Thyssenkrupp | Capitalinked.com Radim Dohnal | Obavy z inflace | Vývoz | Reuters | AKAT | Uniles | Úroková míra | Radim Dohnal | Růst v eurozóně | Vývoj ekonomiky | Společnost EDF | Technologie | Dozorčí rada společnosti | Koronakrize | Emmanuel Macron | Colt CZ Group | Prognózy | Globální recese | Kurz | Druhá největší ekonomika | DNO | SOK | Daně | ÚOHS | Ministři | Růst zisků | Globální růst | Jádrová inflace | Index důvěry | Energetická společnost | Ceny bytů | Pivovary CZ Group | Pivovary | Japonské akcie | Rekord | Světové ekonomiky | Komárek | Výsledky | Synthesia | Míra inflace | Bolest | Unipetrol | Aerolinky | Zdražování energií | Hospodářské soutěže | Bankovní rada | Střední třída | Bear | Investice | Časopis Forbes | Evropské banky | Microsoft | Business | Pro investory | Návrh zákona | Britské společnosti | Potenciál | Zdravotnictví | Joseph Stiglitz | Členství v EU | Londýn | Konkurence | Pokles inflace | Ranní nadhoz | Švédská koruna | Komunikace | Oživení ekonomiky | Photon Energy | Indie | Bod | Fitch Ratings | Ekonomika eurozóny | Myšlenka | Levice | Aktuální vývoj | CNN Prima News | Hospodářské noviny (HN) | ESM | Ministr vnitra | Zisky | Investiční prostředí | Soukromá spotřeba | tradingeconomics.com | Dražší energie | Regulace | Zaměstnanci | Cyrrus | Dluhopisové trhy | Fondy | Comfort Finance | Kurz eura | Hospodářství | Digital World | Ministerstvo dopravy | Důvěra | Fond kvalifikovaných investorů | Rating České republiky | Protipandemická opatření | Čistý příjem | Úročení vkladů | Výplata | ODS | HN | Ukazatel | Reinvestice | Roklen | Krajský soud | Měny | Profitovat | Capitalinked.com | Čínský celní úřad | Finanční sektor | Daňové příjmy | NCOZ | Burzy | Oslabování české měny | Heineken | Výnosy amerických dluhopisů | Hospodářský růst | Thomson Reuters | Obchodování s cizími měnami | Export | Rusko | Poradce | Většinový podíl | Signál | Aktuální cena | Investovat do akcií | Výpadky v dodavatelských řetězcích | České firmy | Kofola | Unicredit | Partneři | TABAK | Forbes | Real Estate | Letectví | Zvýšení úroků | Izraelská centrální banka | UniCredit Bank | Emirates | Zhodnocení | Organizace | Jak uspět | Lex ČEZ | Services | Ceny surovin | Nemovitostní trh | Prezident Petr Pavel | Upozornění na rizika | Česká spořitelna | Praha | Neúspěch | Britská vláda | Eva Zamrazilová | Jižní Korea | Média | Pokles výnosů dluhopisů | Air | Rozšíření | Skupiny PPF | Plány | Toyota | Revolut | STAN | COVID-19 | Ranní zpráva | WIG20 | Pozitivní signál | Příliv investic | Brusel | Rohlík | Spolkový sněm | Devizové rezervy | Hypotéky | Next Finance | Nikkei | Konvergence | Data z amerického trhu práce | Kurz eura ke koruně | ZEW | Společnost CPI | Fenomén | eTrader | Macao | Tučné zisky | Baterie do elektromobilů | Americký trh práce | TIM | Škoda Group | Propouštění | Energie | Scope | Objem | Investiční | Nálada | Rockaway Capital | Martin Dvořák | Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) | Sloučení | Příjmy | MPO | Česká společnost | Bondy | Ekonomické dopady | Prodej | Evropská komise (EK) | Eurové úvěry | Bloomberg | KB | Guvernér centrální banky | Dotace | Evropská unie | Tokeny | Hospodářský holding | Rozvoj | Žebříček nejbohatších Čechů | Rozhodnutí vlády | Vyhlídky | Průmyslová výroba | Finanční trhy | Udržitelnost | Míra | Colt | Hong Kong | Pandemie nemoci COVID-19 | Divize | Korekce | EY | Reálná mzda | LNG | Zklidnění situace | Výrazný pokles | Národní rozpočtová rada | Kvantitativní uvolňování | Akciové tituly | Ptačí chřipka | Americký výrobce | Riziko recese | Asociace | Vista Outdoor | HDP eurozóny | Očekávání investorů | Výkonnost | Předčasné parlamentní volby | Spotřebitelská inflace | Průzkumy | NET4GAS | CBRE | Plán firmy | Kurz koruny k euru | Intervence ČNB | Instrument | Hrubý domácí produkt | Vývoje kurzu | Přehled | Pokles úrokových sazeb | Agentura Bloomberg | Stavebnictví | London School of Economics | Krize | Rostoucí trend | High | Společnost Tameh Czech | Míra zisku | Rezervy bank | Novela zákona | Měnové otázky | OECD | CHF | Centrum | Index Nikkei | Oslabení koruny | Výrobce munice | Ondřej Vlček | Zvýšení úrokových sazeb | Růst výnosů | Koruny vůči euru | Frustrace | USD/NOK | Krajský soud v Ostravě | Bohemia Energy | S&P 500 | Ekonomický a strategický výzkum | JDE | Podpora | Ministři financí | Ceny zboží | MWh | Prognóza ČNB | Prezident Joe Biden | Obchodování s CFD | QE | MT4 | Epiq | Skupina ČEZ | Světová banka | Cena | Posilování kurzu koruny | Německá vláda | Adient | Německo | Digitalizace | Makroekonomické ukazatele | MJ | Jozef Síkela | RSBC | CNN | Tameh Czech | Komerční banky | Apple | Zadlužení | Komodita | Rozpočet | Americký trh | Arm | Snížení sazeb | Prime | UAV SE | Nižší růst | Jaderná elektrárna Temelín | Česká ekonomika | Kurzy | Finanční prostředky | Partners | Sázkové kanceláře | Raiffeisenbank Helena Horská | PX Pražské burzy | Situace na trhu | Pád cen | Royal | BDI | Tempo inflace | Úrokový diferenciál | Co bude | Medvědi | Výhled růstu české ekonomiky | Záchranné balíčky | Spotřeby plynu | Zbrojovky | Erste | Rezervy | Podnik | Zelené energie | Forexu | Debata | Kurzy měn | Reputace | Agentura DPA | Kypr | Obchodní válka | EUR/SEK | Báze | Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) | Jednotná měna | Zlato | Ekonomika | Evropské méně | Ekonomické teorie | Hlavní rizika | Mzdové požadavky | Letošní úroda | Impulzy | Schodek | Indikátory | Odpovědnost | Jan Procházka | Ropovod TAL | Balkán | Sankce na Rusko | Oslabení | Lyžařský resort | Energetické krize | Práce | Úspěch | Investiční příležitosti | Banky pro mezinárodní platby | Primoco UAV SE | Cíle | ČNB dnes | Kryptoměny | EET | Bezpečnost | Rohlik.cz Finance II | Nordic Telecom | Pokles německé ekonomiky | Holding | Banky | Předčasné volby | Akcie ČEZ | Obchodní podmínky | TMTG | I-Trader | Vlády | CETA | Nebezpečí | Hodnota transakce | Úrokové sazby v Česku | Rychlost | Investiční společnosti | Investiční skupina | Šance | Státní fond | Daně z příjmů právnických osob | Investiční platformy | Bilance zahraničního obchodu | Fundamenty | Bankrot | Konfederace | Správa | Volatilní položky | Záložna | Wall Street | Průlom | Pravidla regulace | Instrumenty | Vysoké úrokové sazby | Analýza | Ministr financí | Umění | Kurz EUR | Elektroauta | Dobrá čísla | L.F. Investment Limited | Zlepšení | ČR | XTB | Výsledek hlasování | Kontrakt | Jednatel | Výraznější pokles | Intervenovat | Zvyšování úroků | Analytici banky | Čínské akcie | Dukovany | Ratingové agentury | Pozice | Vítězství nad inflací | Stock | Současná situace | Portfolia | Finance Group | OCI | Mzdový růst | Příprava | Slovenská vláda | Creditas | Platební neschopnosti | Švýcarský frank | Jakub Seidler | Komise pro cenné papíry a burzy | ČNB Aleš Michl | Společnost ČEZ | Cenné papíry | Přijmout euro | Eurokomisař | Lídři | Průměrná mzda | Nordstrom | Valná hromada | Nezaměstnanost mladých | Transparentnost | FX | Náklady na úvěry | Ministerstvo financí (MF) | Poslanci | Inflační tlaky | Uvolňování měnové politiky | Europoslanci | Soud | Představitelé ČNB | Družba | CPI Property | Investiční banka | Česká pošta | Spokojenost | Služby | Lednová inflace | Okénko finančního trhu | Skupina Creditas | Marek Mora | Litva | Tržní očekávání | Úrokové platby | Ministryně financí | Řetězce | Sentiment | Experti | Investoři | Nižší sazby | Míra nezaměstnanosti | Okénko trhu | Guvernér Michl | Petr Lajsek | Průměrná hodnota | Podíl ve firmě | Spotřebitelé | Akcenta | Von der Leyenová | Centrální bankéř | Výstupy | Zkrocení inflace | Automobilka Škoda | Výkonný ředitel | Energetický a průmyslový holding (EPH) | Míra inflace v Polsku | Hlavní index Nikkei 225 | Vzdělávání | Čerpací stanice | Polsko | Ceny potravin | Nikkei 225 | PPF Telecom Group | NFT | Kansas City | Německá společnost | Bankovní rady ČNB | SEB | Empresa Media | Měnové riziko | Fond Trigea | Český miliardář | Auta | Analytici společnosti | W1 | LinkedIn | EP Corporate | Nová vláda | Základní úrok | Manuál | Akcie Nvidia | Nařízení | Zavedení eura | Noviny | Zdražování | Ropy | Macquarie | XTB Tomáš Cverna | Dnešní obchodování | Předseda | Koruna posiluje | Škoda | Pokles poptávky | RegioJet | Hospodářské výsledky | Emitent | Společnost Sentix | Úročení | Cena za akcii | Finančník | Deficit státního rozpočtu | USD | Občané | Světové hospodářství | Nová makroekonomická prognóza | Tištění peněz | Chřipka | Cestování | Ekonomický dopad | Významné změny | O2 | ING Jakub Seidler | Kabinet | Měnová unie | Emoce | Zvýšení základní sazby | Zvýšení daní | Legislativa | Půjčka | Nové příležitosti | PayPal | Uran | D1 | Piráti | Investing.com | Svaz německého průmyslu | Růst zadlužení | Vyšší úrokové sazby | Roger | Dominik Stroukal | Výroční zpráva | Agrofert | Minimální mzda | Cestovní kanceláře | Reálné spotřeby domácností | Dnešní čísla | Hlavní ekonom ING | EPH | Viceguvernérka | Cena ropy | BCM | Společnost CPI Property Group | Prognózy ČNB | Britský statistický úřad | Čínská centrální banka | Kupní síla | CZ | EDF | CzechInvest | Australský dolar | Bohatí lidé | Objem exportu | Maastrichtská kritéria | Propad | Bankovnictví | Dezinflace | Čeští exportéři | Rakousko | ANO | Nový premiér | Britské libry | Emise skleníkových plynů | Tempo růstu spotřebitelských cen | Časové období | Bitcoin dnes | Hospodářské oživení | Finanční ztráty | Agentura AP | Economic | Nemovitosti | Andrej Babiš | Evropský trh | Markets | Počet úmrtí | Francouzská vláda | Arbitráže | Rok 2024 | Další rozvoj | Aleš Michl | Zestátnění | Pravidla EU | Nejistota | České dráhy | Dnes ČTK | Tipsport | Ministr průmyslu a obchodu | Jan Čermák | Kryptoměna | Ekonomie | Opce | Eurobondy | Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) | Nvidia | Investment | ING | Zahraniční investice | Mero | Federal Reserve | Česká republika | Indexy | Vývoj kurzu koruny | SEV.EN GLOBAL INVESTMENTS | Státní dluhopisy | Americký dolar | 737 MAX | Makro | Evropská centrální banka | Telecom | Kofola ČeskoSlovensko | Švédsko | Koruna dnes | ECB | HICP | Budvar | NBP | Sazby ECB | Digital World Acquisition | Voda | Ekonomiky eurozóny | XTB Štěpán Hájek | Fotovoltaické elektrárny | Bankovky a mince | Měnová politika | Ziskovost | Doporučení | Inflační očekávání | Francouzský prezident | Výplata věřitelů zkrachovalé Sberbank CZ | Rozpočtové politiky | Přerušení dodávek ruského plynu | Nové vedení | Největší ekonomika eurozóny | Body | Parita | Růst produktivity | Krypto | Skupina Colt CZ Group | Vyšší daně | Evropské země | Obilniny | Měnová reforma | Jaderné elektrárny | ROCE | Spekulace | Reálné příjmy | Navýšení | Kupón | Omikron | Referendum | Cykly | Boeing 737 | Lockdowny | Hedging | EU | Bankovní sektor | Hodnota indexu | Skupina Colt CZ | Redukce | Miliardy | Problémy v dodavatelských řetězcích | Holding Agrofert | ARM | Dostupnost bydlení | Společná evropská měna | AREX | MIC | Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny | Inflační vlna | Poradci | Spekulanti | Zetor | Plynárenské společnosti | Zrušení superhrubé mzdy | Systém emisních povolenek | Schodek veřejných financí | MOL | Prodeje | Devizy | Základní sazba | Pracovní síly | Daň z mimořádných zisků | Fúze | Akciový trh | Uhlí | Investovat peníze | Investor | Předsedkyně Evropské komise | Americké vlády | Bloky | Growth Expert | Ukazatele | Měnový pár | Ovlivňování | Banka | Koncern Agrofert | Země eurozóny | Premiérka | Vlastnictví | Jana Brodani | Lobbing | Úřady | Banka UBS | Čínské investice | Nízká inflace | Olaf Scholz | ČEPRO | Statistika | Koncern | Další pokles | Spotřebitelské ceny | News | V4
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Růst | Obchodování | Banka | Banky | ČTK | Pokles | Indikátor | Trading | Cena | 3М | Pivot