Vznik dvou samostatných republik přežila společná měna jen o necelých šest týdnů

Společná československá měna přežila vznik dvou samostatných republik, ovšem jen o necelých šest týdnů. O měnové odluce se v odborných kruzích diskutovalo už na sklonku roku 1992, konec česko-slovenské měnové unie přišel 8. února 1993, kdy vznikly koruna česká a slovenská koruna. Pro odlišení hotovosti obě země sáhly ke kolkování bankovek, zatímco u mincí - nejvyšší hodnotu měla nepříliš rozšířená kovová desetikoruna - tento problém nikdo neřešil.

Důvodem měnové odluky byly zejména odlišná ekonomická situace obou zemí a také různé perspektivy vývoje. Řízením odluky a posléze i zavedením české měny byl pověřen tehdejší zástupce viceguvernéra Státní banky československé Pavel Kysilka. Vznik měn provázely dva kroky: ustavení emisních bank jako centrálních institucí (nástupkyň SBČS) - České národní banky a Národní banky Slovenska - a zejména osamostatněním peněžních oběhů.

Plynulé zvládnutí této změny podpořila řada legislativních opatření. V polovině prosince 1992 přijala Česká národní rada zákon o České národní bance (ČNB), který určil, že peněžní jednotkou v České republice je koruna česká (Kč), a upravil řízení peněžního oběhu. Byla jmenována bankovní rada v čele s guvernérem Josefem Tošovským. Obdobný zákon o zřízení Národní banky Slovenska (NBS) přijala Slovenská národní rada už o měsíc dříve, také on zaváděl novou národní měnu.

V rámci měnové odluky rozhodly český a slovenský parlament o kolkování bankovek, jímž se měly v přechodném období měny odlišit. Okolkovány byly bankovky vyšších hodnot (100, 500 a 1000, na Slovensku ale i 20 a 50 Kčs). Celkově byly v ČR a na Slovensku okolkovány původní čs. bankovky za přibližně 50 miliard korun. Oběživo si země rozdělily v poměru 2:1 ve prospěch ČR. Systém kolkování nebyl novinkou, použil ho již v roce 1919 ministr financí Alois Rašín, když na území s válkou rozvráceným hospodářstvím zavedl měnovou reformu.

První novou bankovkou se stala hned 8. února 1993 vydaná česká dvousetkoruna s Janem Amosem Komenským z dílny Oldřicha Kulhánka, která původně vznikala ještě pro společnou měnu. Na Slovensku se dočkali vlastních papírových peněz až v srpnu 1993, kdy do oběhu přišla padesátikoruna zobrazující Cyrila a Metoděje. V té době se už v ČR stahovaly poslední kolkované bankovky, zatímco Slováci používali některé z nich ještě začátkem roku 1994. U mincí byla situace opačná - Slováci uvedli už v den odluky do oběhu kovovou desetikorunu, o dva měsíce později pak přišlo první české kovové platidlo, tehdy netradiční padesátikoruna.

Vzhledem k nevelkým devizovým rezervám a vnější nesměnitelnosti korun uzavřely ČR a SR 4. února 1993 Platební smlouvu. Platební styk začal fungovat přes clearingový účet centrálních bank - za obchody uzavřené před rokem 1993 se platilo Kč a Sk v poměru 1:1, ceny pozdější byly přepočítávány podle kurzu měn k evropské zúčtovací jednotce ECU ("předchůdce" eura). Od října 1995 se platby prováděly prostřednictvím konvertibilních měn, k nimž Kč a Sk začaly patřit.

Do roku 2009, kdy se Slovensko stalo členem eurozóny, se vzájemný kurz obou korun vyvíjel, s výjimkou krátkého období na přelomu let 1997 a 1998 byla vždy silnější ta česká. V říjnu 1995 bylo možné koupit 100 slovenských korun za 89,50 Kč, v květnu 2002 klesla slovenská měna pod 70 Kč. V roce 2007 se slovenská koruna pohybovala kolem 80 Kč za 100 Sk. Při přijetí eura byl stanoven kurz 30,126 Sk za euro, což tehdy odpovídalo přibližně 89,30 Kč za Sk; při současném kurzu české koruny k euru by se 100 Sk pohybovalo mírně nad 80 českými korunami.

Konec společné měny provázely i některé kuriózní situace. Protože Slovensko na rozdíl od ČR kolkovalo i dvaceti- a padesátikoruny, mohli Slováci několik měsíců vydělávat na tom, že z těchto bankovek odlepovali kolky a udávali je v České republice. U mincí mohli podnikavci na jejich převozu ze Slovenska do ČR vydělávat ještě déle - koruny přestaly platit v září 1993 a dvou- a pětikoruny až v listopadu 1993. Podle pamětníků se dalo na milionu vydělat až 200.000 slovenských korun.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Vyzkoušejte si demo účet u IronFX - lídra v oblasti online tradingu a investic
  Chcete si zdarma a bez rizika vyzkoušet obchodování na forexu, s komoditami a akciovými indexy v moderní obchodní platformě MetaTrader?
• Vyzkoušejte si zdarma demo účet u XTB - lídra v oblasti online tradingu a investic
  Chcete si zdarma a bez rizika vyzkoušet obchodování na forexu, s komoditami a akciovými indexy v moderní obchodní platformě MetaTrader nebo xStation? Založte si neomezený demo účet u XTB, který je světovým lídrem v oblasti online tradingu a investic. Společnost získala četná mezinárodní ocenění za nejlepší poskytované brokerské služby, je plně licencovaná a regulovaná. Klientská podpora je zajištěna v českém i slovenském jazyce.
• Významné centrální banky zlevní dodávané dolary
  Euro po oznámení centrálních bank posílilo vůči dolaru až na 1,3500 EUR/USD.
• Významné události v roce 2016
  Čínské akciové trhy se 4. ledna propadly o sedm procent a obchodování s nimi bylo poté na zbytek dne přerušeno. Trh reagoval na zprávu o dalším propadu čínského průmyslového sektoru, která společně s klesající čínskou měnou prohloubila obavy o zdraví druhé největší ekonomiky světa.
• Významný člen britské vlády chce před příštími volbami snížit daňovou zátěž
  Britský ministr pro místní rozvoj Michael Gove chce před příštími parlamentními volbami snížit daňovou zátěž. Nejdřív je ale podle něj nutné srazit inflaci. Gove to řekl televizi Sky News dnes, kdy v Manchesteru začíná výroční konference konzervativců. Účastní se ji i premiér Rishi Sunak, který snížení inflace považuje za jeden ze svých cílů. Goveovy výroky si podle Sky News protiřečí s postojem ministra financí.
• V zemích BRICS žije 40 procent populace, vytváří 26 procent sětového HDP
  - Do hospodářského uskupení BRICS patří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika. Název je odvozen od počátečních písmen členských zemí. Označení původně vzniklo v roce 2001 pro investiční účely. Tehdy britský ekonom Jim O'Neillem z investiční banky Goldman Sachs napsal studii o rostoucí síle rozvíjejících se zemí jako Brazílie, Rusko, Indie a Čína, o kterých psal jako o BRICS. V roce 2006 svolala Ruská federace schůzku ministrů zahraničí těchto čtyř čtyř států a v roce 2009 Čína, Indie, Brazílie a Rusko uspořádaly v ruském Jekatěrinburgu první summit. V roce 2010 se připojila i Jihoafrická republika.
• V zemích střední a východní Evropy měly loni nejvyšší obrat polské firmy
  V zemích střední a východní Evropy loni v době pandemie měly největší obrat opět polské firmy. Následovaly české podniky, které si podržely druhou příčku z předchozího roku. Zjistil to průzkum mezinárodní společnosti Coface, která se zabývá úvěrovým pojištěním a řízením rizik a každoročně vyhodnocuje 500 největších společností ve střední a východní Evropě.
• Vzestup AfD prý může znepokojit investory
  Vzestup pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD) může znepokojit investory a tím i ohrozit...
• Vzestup bitcoinu zastírá fakt, že ho nikdo nepoužívá
  Současný rychlý vzestup ceny kybernetické měny bitcoin zastírá jednu nepříjemnou skutečnost - prakticky nikdo ji nepoužívá k ničemu jinému než ke spekulaci. Za první čtyři měsíce se v této největší a nejznámější digitální měně světa totiž u obchodníků uskutečnilo pouze 1,3 procenta transakcí, což není žádná velká změna proti předchozím dvěma letům, kdy bitcoin procházel vlnami vzestupů i pádů. Ukazují to data americké výzkumné společnosti Chainalysis.
• Vzestup na EUR/GBP
  Růst od hodnoty 0,6981 je stále aktuální a měnový pár by tak mohl atakovat rezistenci na 0,7492. EUR/GBP...
• Vznikne fond na pomoc bankám v zemích bez eura?
  Evropská komise chce vytvořit nový fond, který by pomáhal problémovým bankám v členských zemích...
• Vznikne nová daň z finančních transakcí?
  Ministři 11 zemí eurozóny se měli včera dohodnout na zavedení jednotné daně z finančních transakcí. Před...
• Vznik nového eura by naštartoval bankroty
  Veľakrát spomínaný základný problém eurozóny - teda spoločná monetárna politika.
• Vztahy mezi Čínou a Německem má povzbudit zvláštní asociace
  Vztahy mezi čínskými a německými politiky a manažery má povzbudit k tomu určený klub vytvořený podle německo-amerického vzoru. Informuje o tom agentura Reuters. Obě země si mezi sebou jen v první polovině loňského roku vyměnily zboží za téměř 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč). Pro Německo orientované na vývoz je Čína podle Reuters klíčovým obchodním partnerem, jehož význam v tomto století dále poroste.
• Wall Street čeká pokles firemních zisků
  Analytici z Wall Street přehodnotili své předpovědi zisků firemního sektoru v letošním prvním čtvrtletí a očekávají pokles o 0,8 procenta, zatímco ještě koncem prosince předpovídali růst o 3,3 procenta. Vyplývá to z průzkumu společnosti FactSet. Pokud se jejich prognóza naplní, půjde o první propad zisků od druhého čtvrtletí 2016.
• Wall Street fandí Trumpovi
  Část finančního trhu, které by se měl držet optimismus po usednutí Donalda Trumpa do Bílého domu, jsou akcie amerických bank. V první řadě se nemusejí obávat zvýšené regulace finančního trhu, kterou Republikáni nastupující do vedení obou komor parlamentu zásadně odmítají. Pozitivní faktory jsou ale i makroekonomické.
• Wall Street kvůli politickým sporům možná vydělá méně
  Finanční společnosti na Wall Street by v letošním druhém pololetí mohly vydělat jen asi pět miliard dolarů...
• Wall Street netrpělivě a s obavami čeká na jasného vítěze voleb
  Wall Street netrpělivě a s nervozitou čeká na jasného vítěze prezidentských voleb ve Spojených státech, stejně jako na výsledek voleb do obou komor amerického Kongresu. Obává se především zdlouhavého sčítání a s ním spojené nejistoty. Přestože ještě nejsou sečteny všechny hlasy, dosavadní prezident Donald Trump už se prohlásil za vítěze voleb a řekl, že kvůli nesrovnalostem při hlasování a sčítání hlasů se obrátí na nejvyšší soud. To celý proces ještě více zkomplikuje.
• Wall Street zaplavují akcie firem založených jen pro akvizice
  Americký akciový trh v posledních měsících zaplavují akcie firem, které vznikly jen proto, aby vyhledávaly akviziční příležitosti. Investoři jim loni svěřili rekordních 82 miliard dolarů (asi 1,8 bilionu Kč), přestože ani nevědí, do čeho budou investovat. Část expertů se proto domnívá, že tyto podniky by nakonec mohly být novým zdrojem spekulativní bubliny. Uvedl to server listu The Wall Street Journal (WSJ).
• Walmart dementoval zprávu, že začne přijímat platby v litecoinech
  Americká společnost Walmart dnes dementovala zprávu, že začne přijímat platby v litecoinech. Litecoin spolu s dalšími kryptoměnami zprvu po zjevně falešné tiskové zprávě o partnerství s největším maloobchodním řetězcem světa výrazně posílil, poté ale většinu zisků smazal. Informovala o tom agentura Reuters.