Vznik nového eura by naštartoval bankroty

Veľakrát spomínaný základný problém eurozóny - teda spoločná monetárna politika, ale fiškálna politika riadená jednotlivými štátmi - zapríčinil mnoho súčasných problémov. Za "normálnych" okolností by Grécko alebo Španielsko nikdy neboli schopné dosiahnuť na také nízke úrokové sadzby, na aké za poslednú dekádu dosiahli. Otázka teda nie je, či euro prehlbuje rozdiely medzi krajinami eurozóny, ale k akým štrukturálnym problémom existencie spoločnej meny prispieva a či sú tieto problémy riešiteľné alebo aspoň dlhodobo udržateľné.

O niektorých existujúcich, pozitívnych aspektoch eura a zbližovaní krajín eurozóny v dôsledku jednoduchšieho pohybu kapitálu a pracovných síl však nie je možné diskutovať. Z tohto pohľadu bolo prijatie eura jednoznačne pozitívnym krokom.

Rozdelenie eurozóny na dve časti, jednu s ekonomicky silnejšími štátmi a druhú so štátmi slabšími, sa však v súčasnosti nejaví ako pravdepodobné a to ani v strednodobom horizonte, pretože takéto rozdelenie by de facto znamenalo rozpad projektu eura. Politická vôľa udržať tento projekt nažive je stále veľmi silná a to aj napriek obrovskej finančnej náročnosti, ktorá sa bude v nasledujúcich rokoch ešte ďalej navyšovať.

Z dlhodobého hľadiska však existencia eurozóny nie je istá. Buď 'vznikne akási "federácia európskych štátov", ktorá bude riadiť monetárnu aj fiškálnu politiku alebo z dôvodu neriešených, rastúcich problémov zmizne vôľa udržať eurozónu pohromade a tá neskôr zanikne. Dlhodobá existencia eurozóny v súčasnej podobe bez reštrukturalizácie alebo ďalšej centralizácie však nie je dlhodobo predstaviteľná.

Vznik "nového eura" pre slabších členov eurozóny by znamenalo okamžitý a obrovský prepad hodnoty tejto novovytvorenej meny. Ešte dôležitejšie by však bolo výrazné zvýšenie úrokových sadzieb, ktoré by zdražilo financovanie dlhu a ďalej zhoršilo stav verejných financií. Za takejto situácie by bol štátny bankrot veľmi reálnym nebezpečenstvom a návrat k pôvodným menám postihnutých krajín by dával väčší zmysel ako držanie umelo vytvoreného slabého eura 2. Motivácia pre držanie spoločnej meny v podobe nižších nákladov na financovanie rozpočtu a existujúceho dlhu by totiž zmizla.

Minimálna šanca na vytvorenie "slabého" eura 2 je daná aj politickým podtextom. Zavedenie eura pre slabších členov by bolo "ozdravením" pre existujúce euro silnejších členov, ktoré by následne výrazne posilnilo. To by sa však nepáčilo zúčastneným krajinám a predovšetkým potom Nemecku, ktoré je na exporte a relatívne slabej mene závislé. Keby nebolo obrovského pádu eura oproti väčšine mien na začiatku a konci roka 2010, je pravdepodobné, že oživenie ekonomickej aktivity by v Nemecku bolo výrazne menšie.

Čtěte více

• Významné události v roce 2016
  Čínské akciové trhy se 4. ledna propadly o sedm procent a obchodování s nimi bylo poté na zbytek dne přerušeno. Trh reagoval na zprávu o dalším propadu čínského průmyslového sektoru, která společně s klesající čínskou měnou prohloubila obavy o zdraví druhé největší ekonomiky světa.
• Významný člen britské vlády chce před příštími volbami snížit daňovou zátěž
  Britský ministr pro místní rozvoj Michael Gove chce před příštími parlamentními volbami snížit daňovou zátěž. Nejdřív je ale podle něj nutné srazit inflaci. Gove to řekl televizi Sky News dnes, kdy v Manchesteru začíná výroční konference konzervativců. Účastní se ji i premiér Rishi Sunak, který snížení inflace považuje za jeden ze svých cílů. Goveovy výroky si podle Sky News protiřečí s postojem ministra financí.
• V zemích BRICS žije 40 procent populace, vytváří 26 procent sětového HDP
  - Do hospodářského uskupení BRICS patří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika. Název je odvozen od počátečních písmen členských zemí. Označení původně vzniklo v roce 2001 pro investiční účely. Tehdy britský ekonom Jim O'Neillem z investiční banky Goldman Sachs napsal studii o rostoucí síle rozvíjejících se zemí jako Brazílie, Rusko, Indie a Čína, o kterých psal jako o BRICS. V roce 2006 svolala Ruská federace schůzku ministrů zahraničí těchto čtyř čtyř států a v roce 2009 Čína, Indie, Brazílie a Rusko uspořádaly v ruském Jekatěrinburgu první summit. V roce 2010 se připojila i Jihoafrická republika.
• V zemích střední a východní Evropy měly loni nejvyšší obrat polské firmy
  V zemích střední a východní Evropy loni v době pandemie měly největší obrat opět polské firmy. Následovaly české podniky, které si podržely druhou příčku z předchozího roku. Zjistil to průzkum mezinárodní společnosti Coface, která se zabývá úvěrovým pojištěním a řízením rizik a každoročně vyhodnocuje 500 největších společností ve střední a východní Evropě.
• Vzestup AfD prý může znepokojit investory
  Vzestup pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD) může znepokojit investory a tím i ohrozit...
• Vzestup bitcoinu zastírá fakt, že ho nikdo nepoužívá
  Současný rychlý vzestup ceny kybernetické měny bitcoin zastírá jednu nepříjemnou skutečnost - prakticky nikdo ji nepoužívá k ničemu jinému než ke spekulaci. Za první čtyři měsíce se v této největší a nejznámější digitální měně světa totiž u obchodníků uskutečnilo pouze 1,3 procenta transakcí, což není žádná velká změna proti předchozím dvěma letům, kdy bitcoin procházel vlnami vzestupů i pádů. Ukazují to data americké výzkumné společnosti Chainalysis.
• Vzestup na EUR/GBP
  Růst od hodnoty 0,6981 je stále aktuální a měnový pár by tak mohl atakovat rezistenci na 0,7492. EUR/GBP...
• Vznik dvou samostatných republik přežila společná měna jen o necelých šest týdnů
  Společná československá měna přežila vznik dvou samostatných republik, ovšem jen o necelých šest týdnů. O měnové odluce se v odborných kruzích diskutovalo už na sklonku roku 1992, konec česko-slovenské měnové unie přišel 8. února 1993, kdy vznikly koruna česká a slovenská koruna. Pro odlišení hotovosti obě země sáhly ke kolkování bankovek, zatímco u mincí - nejvyšší hodnotu měla nepříliš rozšířená kovová desetikoruna - tento problém nikdo neřešil.
• Vznikne fond na pomoc bankám v zemích bez eura?
  Evropská komise chce vytvořit nový fond, který by pomáhal problémovým bankám v členských zemích...
• Vznikne nová daň z finančních transakcí?
  Ministři 11 zemí eurozóny se měli včera dohodnout na zavedení jednotné daně z finančních transakcí. Před...
• Vztahy mezi Čínou a Německem má povzbudit zvláštní asociace
  Vztahy mezi čínskými a německými politiky a manažery má povzbudit k tomu určený klub vytvořený podle německo-amerického vzoru. Informuje o tom agentura Reuters. Obě země si mezi sebou jen v první polovině loňského roku vyměnily zboží za téměř 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč). Pro Německo orientované na vývoz je Čína podle Reuters klíčovým obchodním partnerem, jehož význam v tomto století dále poroste.
• Wall Street čeká pokles firemních zisků
  Analytici z Wall Street přehodnotili své předpovědi zisků firemního sektoru v letošním prvním čtvrtletí a očekávají pokles o 0,8 procenta, zatímco ještě koncem prosince předpovídali růst o 3,3 procenta. Vyplývá to z průzkumu společnosti FactSet. Pokud se jejich prognóza naplní, půjde o první propad zisků od druhého čtvrtletí 2016.
• Wall Street fandí Trumpovi
  Část finančního trhu, které by se měl držet optimismus po usednutí Donalda Trumpa do Bílého domu, jsou akcie amerických bank. V první řadě se nemusejí obávat zvýšené regulace finančního trhu, kterou Republikáni nastupující do vedení obou komor parlamentu zásadně odmítají. Pozitivní faktory jsou ale i makroekonomické.
• Wall Street kvůli politickým sporům možná vydělá méně
  Finanční společnosti na Wall Street by v letošním druhém pololetí mohly vydělat jen asi pět miliard dolarů...
• Wall Street netrpělivě a s obavami čeká na jasného vítěze voleb
  Wall Street netrpělivě a s nervozitou čeká na jasného vítěze prezidentských voleb ve Spojených státech, stejně jako na výsledek voleb do obou komor amerického Kongresu. Obává se především zdlouhavého sčítání a s ním spojené nejistoty. Přestože ještě nejsou sečteny všechny hlasy, dosavadní prezident Donald Trump už se prohlásil za vítěze voleb a řekl, že kvůli nesrovnalostem při hlasování a sčítání hlasů se obrátí na nejvyšší soud. To celý proces ještě více zkomplikuje.
• Wall Street zaplavují akcie firem založených jen pro akvizice
  Americký akciový trh v posledních měsících zaplavují akcie firem, které vznikly jen proto, aby vyhledávaly akviziční příležitosti. Investoři jim loni svěřili rekordních 82 miliard dolarů (asi 1,8 bilionu Kč), přestože ani nevědí, do čeho budou investovat. Část expertů se proto domnívá, že tyto podniky by nakonec mohly být novým zdrojem spekulativní bubliny. Uvedl to server listu The Wall Street Journal (WSJ).
• Walmart dementoval zprávu, že začne přijímat platby v litecoinech
  Americká společnost Walmart dnes dementovala zprávu, že začne přijímat platby v litecoinech. Litecoin spolu s dalšími kryptoměnami zprvu po zjevně falešné tiskové zprávě o partnerství s největším maloobchodním řetězcem světa výrazně posílil, poté ale většinu zisků smazal. Informovala o tom agentura Reuters.
• Walmart do některých obchodů instaluje automaty na nákup bitcoinů
  Americká společnost Walmart instaluje do některých svých obchodů ve Spojených státech automaty na nákup bitcoinů. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters. Walmart je největší maloobchodní řetězec na světě, automaty mu dodá společnost Coinstar.
• Warren Buffett věští kryptoměnám špatný konec
  Současná mánie kolem bitcoinu a dalších kryptoměn neskončí dobře. Předpověděl to podle serveru televize CNBC známý americký investor Warren Buffett. "Co se týče kryptoměn, obecně mohu téměř s jistotou prohlásit, že dospějí ke špatnému konci. Kdy nebo jak se to stane, nevím," cituje Buffetta server.
• Warren Buffett v prvním čtvrtletí koupil další akcie Apple
  Miliardář a filantrop Warren Buffett nakoupil v prvním čtvrtletí akcie společnosti Apple za 600 milionů USD (14,1 miliardy Kč). Využil k nákupům třídenního poklesu ceny, a kdyby Apple neoživil, nakoupil by další. Buffett to řekl zpravodajské společnosti CNBC. Apple je největší akciovou investicí Buffettova investičního konglomerátu Berkshire Hathaway, na celkovém akciovém portfoliu se na konci prvního čtvrtletí podílel 40 procenty.