Jak všichni víme finanční aktiva jsou analyzovány nejčastěji na základě změn cenových kurzů. Tyto změny jsou vyvolány neustálými změnami nabídky a poptávky na daném finančním aktivu. Obchodní příkazy kupců se párují s obchodními příkazy prodejců. Dokud je nabídka a poptávka v rovnováze, kurz zůstává na jedné cenové hladině do té doby, dokud jedna strana účastníků obchodování nezvýší objem svých investic. Poté nastává změna cenové hladiny kurzu, která trvá do té doby, než se nabídka a poptávka dostanou opět do rovnováhy.
Takovéto změny kurzu jsou zaznamenány na cenových grafech, ve kterých lze pozorovat jejich historický vývoj. Formování historického obrazce cenového vývoje je nedílnou součástí tzv. backflow analýzy, jejímž předmětem je na základě tvarů (patternů) predikovat budoucí cenový vývoj aktiva.
Správnost a účinnost historické analýzy tvaru grafu je závislá na schopnostech Tradera správně přečíst a vyhodnotit informace, které jsou v daném tvaru implementovány. Tento analytický proces ovšem naráží na mantinely duševních schopností Tradera pracovat s obrazy. Dobrou zprávou je, že každá schopnost lze rozvíjet a v dnešním článku si ukážeme psychologický směr, který se zabývá interpretací tvarů.
Gestaltismus
Tato vědní disciplína se začala rozvíjet v roce 1912 jako odvětví behaviorální psychologie (věda zkoumající lidské chování na základě podmíněných reflexů). Jejími hlavními představiteli byli Max Wertheimer, Wolfgang Köhler a Kurt Koffka.
Gestaltismus se opírá o myšlenku, že psychické celky (struktury) nejsou vytvářeny spojováním jednotlivých prvků (elementů), ale že to jsou celky strukturně uspořádané od saméhopočátku. Vjem tedy není syntézou jednotlivých částí, ale specifický kognitivní celek. Celek je více než suma jeho částí!
Gestaltismus se věnuje především zkoumání zrakových vjemů. V rámci tohoto paradigmatu bylo zjištěno několik zákonů, ke kterým lidská mysl tíhne při analyzování tvarů. Jedná se o tyto zákony:
Zákon podobnosti
Zákon podobnosti říká, že podobné věci mají tendenci vypadat seskupeně. K seskupení může docházet jak ve vizuálních, tak ve sluchových podnětech. Například na obrázku pravděpodobně uvidíte dvě samostatná seskupení barevných kruhů jako řádky, nikoli jen jako sbírku teček.
Zákon dobrého obrazu
Tento zákon se někdy označuje jako zákon jednoduchosti. Principem je, že když vám bude předložena sada nejednoznačných nebo složitých objektů, Váš mozek zkreslí realitu tak, že vypadají co nejjednodušší.
Zákon blízkosti
Podle zákona blízkosti se věci, které jsou blízko sebe, zdají více související než věci, které jsou od sebe vzdáleny dál. Na obrázku se tečky vlevo zdají být součástí jednoho seskupení, zatímco tečky vpravo se zdají být součástí jiného. Protože jsou objekty blízko u sebe, seskupujeme je dohromady.
Zákon kontinuity
V zákoně kontinuity platí, že body, které jsou spojeny přímými nebo zakřivenými čarami, jsou viděny způsobem, který sleduje nejhladší cestu. Jinými slovy prvky v přímce nebo křivce se zdají více související jeden s druhým než ty, které jsou umístěny náhodně.
Zákon uzavření
Podle zákona uzavření vnímáme prvky jako patřící do stejné skupiny, pokud se zdá, že dokončují nějakou entitu. Náš mozek často ignoruje protichůdné informace a vyplňuje mezery v informacích. Na obrázku pravděpodobně vidíte tvar diamantu, protože Váš mozek vyplňuje chybějící mezery, aby vytvořil smysluplný obraz.
Zákon o společném regionu
Gestaltův zákon společného regionu říká, že když se prvky nacházejí ve stejné uzavřené oblasti, vnímáme je jako patřící do stejné skupiny. Podívejte se na obrázek. Kruhy jsou hned vedle sebe, takže tečka na konci jednoho kruhu je ve skutečnosti blíže k tečce na konci sousedního kruhu. Ale navzdory tomu, jak blízko jsou tyto dvě tečky, vidíme, že tečky uvnitř kruhů patří k sobě.
Závěrem
Je velmi obtížné si při analyzování historických patternů uvědomit veškeré vizuální klamy jak ty skutečné, trhem vytvořené, tak ty imaginární, které vytvoří mysl Tradera na základě Gestaltových zákonů. Nicméně praktická znalost těchto principů jistě může dopomoci při zkoumání vlastní obchodní výkonnosti nebo při zpětné analýze vstupních a výstupních signálů.
Děkuji za přečtení a přeji co nejméně, ideálně žádné, klamavé obchodní signály.
Martin Klass Ph.D., MBA