Riziko, které by mohlo z trhů pomalu začít mizet, a tudíž by se mohlo odrazit i do vývoje finančních trhů, je riziko obchodních válek mezi USA a Čínou. Obě země se totiž v sobotu dohodly na opatřeních, které by měly vést ke snížení amerického obchodního deficitu s Čínou. Uvedl to americký ministr zahraničí Steven Munchin a nezapomněl připomenout, že USA „odkládají“ obchodní válku s Čínou. Především by mělo jít o výrazné zvýšení nákupů amerického zboží zemědělského a energetického průmyslu. Americký vývoz by se tím měl zvýšit až o 40%, energetické produkty by se měly během následujících 3-5 let až zdvojnásobit. Zároveň Čína slíbila výrazné snížení cel na dovoz amerických produktů. Mezitím se Čína s Washingtonem blíží k dohodě, která by měla obnovit přístup čínské telekomunikační společnosti ZTE k součástkám a softwaru z USA. USA totiž zakázaly americkým podnikům prodávat součástky a software spol. ZTE v souvislosti s nelegálními dodávkami technologií do Iránu, spol. ZTE se však přiznala k porušování amerických sankcí a musela zaplatit pokutu 850 mil. dolarů. To však nemělo na finanční trhy až tak výrazný dopad, ačkoliv americké akcie dokázaly otevřít výše, konkrétně index S&P 500 otevřel o 13 dolarů výše a následně dokázal své pozice uhájit. Volatilita na indexu VIX se dostala během pondělní seance dokonce pod 13 bodů a nadále se drží na podobných úrovních, značící klesající nervozitu na akciových trzích. Co však už mělo výraznější dopad na finanční trhy, konkrétně na trh akciový jsou čínská cla na dovoz automobilů, ty Čína snížila na 15% z původních 25%, které byly zavedeny více jak 10 let. Z toho nebudou však těžit pouze američtí vývozci automobilů, ale i evropští nebo japonští. Toho si všimli i investoři a zprávu vnímají jako velmi pozitivní pro své pozice, do kterých ještě přidali. Akcie automobilového průmyslu si tedy během dnešní seance připisují výraznější zisky.
Riziko, které je poměrně nové, a finanční trhy zatím vyčkávají na jeho konečné znění, jsou kroky nově zformované italské vlády. Italská vláda sice již zveřejnila svůj program, ale i přes místy naivní požadavky nedokázal výrazně vykolejit finanční trhy. Rétorika vůči EU je sice podle očekávání ostřejší, ale na druhou stranu nezazněly například žádné plánované tlaky na odpuštění ekonomických sankcí uvalených na Rusko. Itálii trápí dlouhodobě vysoký státní dluh ve výši přibližně 130% HDP a špatná kondice ekonomiky, která již 20 let výrazně neroste. Nová vládní koalice si slibuje nastartování italské ekonomiky a chtějí k tomu výrazně snížit daň z příjmu, zvýšení sociálních výdajů nebo požadují změnu evropských pravidel pro hospodaření. Dále chtějí povinné evropské kvóty na všechny migranty, privatizaci majetku ve výši 200 mld. eur nebo odpustit od ECB dluh 250 mld. eur. Ve zkratce euro Itálii nijak neprospělo, vzrostl dluh a ekonomika neroste, není tak divu, že chce Itálie opustit evropskou měnu a také by si přála vývoj mechanismu, který by to umožnil. To by mělo obrovský dopad na evropskou měnu, ale i Itálii, jejichž nová měna by rychle devalvovala a ztrácely by schopnost splácet své dluhy. Výše zmíněné události měly dopad především na italský trh, kde rostly výrazně výnosy z italských dluhopisů, což potvrzuje rizikovější investici, kterou se Itálie aktuálně stává.
Geopolitická rizika také vstřebává v poslední době trh s ropou. Ropa se sice odrazila od velmi solidních fundamentálních základů, jako jsou produkční škrty ze strany OPEC a Ruska, celkové zredukování globálního přebytku ropy nebo rostoucí poptávky po ropě. Zároveň však ropě pomohla v další vlně růstu geopolitická rizika spojená se zmíněnými fundamenty. A to geopolitická rizika jako hrozící výpadky ropných dodávek vzhledem k nestabilní situaci na Blízkém východě, to zahrnuje i odstoupení USA od jaderné dohody s Iránem. To by mělo být dostatečné riziko, které by mělo pomoci ceně ropy k tomu, aby dále držela krok s rostoucí poptávkou i přesto, že výpadek nemusí být zas tak dramatický vezmeme-li v úvahu, že sankce na Teherán uvalí pouze USA, ale ostatní signatáři chtějí dohodu dodržovat. Pokud budeme předpovídat budoucnost založenou na minulosti, měl by chybět trhu s ropu 1 mb/d. To by mohl částečně vykrýt OPEC spolu s rostoucí těžbou v USA, ale pravděpodobně nedokážou již vykrýt kolabující produkci ve Venezuele. To že Venezuelu zužuje hospodářská krize a hyperinflace, díky kterým kolabuje tamní trh s ropou, už víme. Novinkou však mohou být sankce, které chystá USA za cílem znemožnit rozprodej státního majetku za zlomek jeho skutečné hodnoty na úkor venezuelského lidu. Sankce USA přichystaly v reakci na velmi podezřelé prezidentské volby, které obhájil dosavadní prezident Nicolas Maduro. Venezuelská produkce ropy by mohla ještě více klesnout v důsledku špatné ekonomické situace v zemi a nově uvalených sankcích pod 1 mb/d v porovnání s koncem minulého roku kdy byla produkce na 2 mb/d. Ropu tedy ženou jak fundamenty, tak geopolitická rizika a paradoxně ji může zastavit poptávka, která s rostoucí cenou ropy může začít klesat.
Štěpán Hájek
Analytik finančních trhů BOSSA
Tento článek má pouze informativní a edukativní charakter. V žádném případě neslouží jako investiční či obchodní doporučení.
