Důchody

Státní rozpočet ke konci listopadu skončil se schodkem 337,1 mld. CZK
01.12.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního listopadu hospodařil s deficitem ve výši 337,1 mld. CZK. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 64,4 mld. CZK, což je dáno vyššími daňovými příjmy. Deficit státního rozpočtu by na konci roku mohl zamířit až ke schváleným 375 mld. CZK.

Státní rozpočet má letos našlápnuto ke druhému nejhoršímu výsledku v historii
01.11.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního října hospodařil s deficitem ve výši 286,7 mld. CZK. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 48,2 mld. CZK, což je dáno zejména vyššími daňovými příjmy. Deficit státního rozpočtu bude do konce roku dále narůstat, pravděpodobně až ke schváleným 375 mld. CZK.

Spotřebitelské úvěry byly opět v září o něco dražší než v srpnu
31.10.2022 Dlouhodobě stabilní mírný růst vykazuje Broker Consulting Index spotřebitelských úvěrů. Podle něj v září povyrostla úroková sazba u bezúčelových úvěrů o 0,22 procentního bodu na celkovou hodnotu 8,59 %. Meziměsíčně se tudíž úroková sazba opět o něco zvedla, mírně rostoucí trend je patrný již několikátý měsíc v řadě. Podle grafu se naposledy současná výše sazeb poskytovala na začátku druhého čtvrtletí v roce 2017. Odborníci na úvěry očekávají, že pozvolný růst sazeb bude dál pokračovat.

I se schodkem 295 miliard bude moci Fialova vláda stabilizovat veřejné finance, aniž by zvyšovala daně. Pomůže jí rapidní inflace a z ní plynoucí „inflační daň“
26.10.2022 Sněmovna dnes začíná schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Přestože se jedné o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval daně.

Fialova vláda i přes „babišovský“ schodek 375 miliard nakonec bude mít udržitelné veřejné finance, díky inflaci. Roku 2025 tak ČR splní kritérium pro přijetí eura i bez zvýšení daní
19.10.2022 Před rokem, loni v říjnu, tehdejší Babišova vláda schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, během rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. Po včerejším sněmovním schválení se ale možný letošní schodek vrací na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.

Kompenzace vysokých cen energií a valorizace důchodů prohlubují deficit rozpočtu
03.10.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního září hospodařil s deficitem ve výši 270,9 mld. Kč. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 55,4 mld. Kč, což je dáno zejména vyššími daňovými příjmy. Schodek státního rozpočtu bude do konce roku dále narůstat, avšak mohl by skončit pod 350 mld. Kč.

Letošní srpnový schodek státního rozpočtu zhruba odpovídal pandemickému roku 2020
01.09.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního srpna hospodařil s deficitem ve výši 231,1 mld. Kč, což je obdobný výsledek jako v srpnu 2020. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 66,9 mld. Kč, což odráží vyšší daňové příjmy.

Deficit se dále prohlubuje, zveřejněn byl plán na příští rok
01.09.2022 Stát na konci srpna hospodařil s deficitem ve výši 231,1 mld. Kč. Po dvou třetinách letošního roku si tak vláda ve srovnání s předchozím rokem vede o necelých 70 mld. Kč lépe a deficit je takřka totožný jako ve stejném období v roce 2020. Vláda zároveň představila první návrh rozpočtu na rok 2023. V příštím roce by se deficit měl snížit z letošních 330 miliard na 270 miliard Kč.

V červnu si rozpočet připsal druhý letošní přebytek
01.07.2022 Po tradičně slabším květnovém výsledku se v červnu povedlo rozpočet udržet v mírném plusu a kumulované bilance se vylepšila o 6,3 mld. Kč. Od začátku roku ale rozpočet zůstává stále v hlubokém záporu (-183 mld. Kč). Ministr financí Zbyněk Stanjura na konci minulého týdne uvedl, že v rámci připravované novely státního rozpočtu na letošní rok, by chtěl udržet deficit pod 330 mld. Kč. Nyní schválený rozpočet počítá se saldem o 50 miliard Kč nižším.

Schodek rozpočtu se blíží ke 200 miliardám
01.06.2022 Za prvních pět měsíců letošního roku se státní rozpočet dostal do deficitu ve výši 189,3 mld. Kč. Jen za květen se tak schodek navýšil o takřka 90 miliard Kč. Udržení naplánovaného schodku se zdá být čím dál tím méně realistické, a i ministr financí počítá s potřebou novelizace. V porovnání s předchozím rokem je schodek nižší zhruba o 65 miliard Kč.

Ruská centrální banka snížila základní úrok o tři procentní body na 11 procent
26.05.2022 Ruská centrální banka dnes na mimořádném zasedání svého měnového výboru snížila základní úrokovou sazbu o tři procentní body na 11 procent. Inflační tlaky se podle ní díky posílení rublu zmírňují a podobně klesají inflační očekávání domácností a podniků, oznámila banka. Ekonomiku navíc čeká pokles, který bude z velké části výsledkem válečného tažení ruských vojsk na Ukrajinu.

Evropská komise představí plán na obnovu Ukrajiny, výši pomoci zvažuje
17.05.2022 Evropská komise (EK) se chystá představit plán na obnovu Ukrajiny, jehož součástí má být i balík finanční pomoci včetně výhodných půjček. Komise chce také dál zkoumat možnost, zda by se dal na nápravu válečných škod využít majetek zabavený v rámci sankcí ruským a běloruským oligarchům. Napsaly o tom agentura Reuters a deník The Guardian. Návrh EK představí ve středu, o konkrétní výši finanční pomoci zatím není jasno.

Světová banka připravuje pomoc pro Ukrajinu v objemu 1,5 miliardy dolarů
12.04.2022 Světová banka (SB) připravuje nový balík finanční pomoci pro Ukrajinu v objemu 1,5 miliardy dolarů (téměř 34 miliard Kč). Oznámil to dnes podle agentury Reuters prezident banky David Malpass. Upozornil, že podpora ze strany Světové banky pomáhá Ukrajině zajišťovat klíčové služby, například vyplácet mzdy zaměstnancům nemocnic či důchody.

Rusům válka nebývale zdražuje boršč, Čechům zase vepřo knedlo zelo. Zejména když si ho dají v hospodě i s pivem
03.04.2022 Rusům válka nebývale zdražuje boršč, Čechům zase vepřo knedlo zelo. Zejména když si ho dají v hospodě i s pivem. Drahoty budou částečně ušetřeni důchodci. Ještě letos se asi dočkají třetí valorizace, právě kvůli "válečné inflaci".

Státní rozpočet bude pod tlakem války na Ukrajině
01.04.2022 Od 21. března se státní kasa dostala ze zajetí rozpočtového provizoria a nová vláda tak má volné ruce. Na saldo ovšem nově bude dopadat válka na Ukrajině. Za první tři měsíce roku 2022 dosáhl deficit 59,1 mld. Kč. Výsledek je lepší než byl ve stejném období během předchozího roku, ale o něco horší než během první vlny pandemie.

Hospodářská komora: Česká ekonomika letos poroste o 1,2 procenta
31.03.2022 Česká ekonomika letos stoupne ve srovnání s rokem 2021 o 1,2 procenta. Silná inflace dopadne na firmy i domácnosti, průmysl jako celek ale nebude paralyzován. Vyplývá to z nejnovější národohospodářské prognózy Hospodářské komory ČR (HK). Předpokladem predikce je brzké ukončení války na Ukrajině. Ještě v prosinci komora očekávala růst HDP letos o 4,3 procenta.

Důchodci se letos dočkají ještě třetí valorizace, připouští už i ministr Jurečka. Třetí valorizace by byla kvůli inflaci způsobené válkou na Ukrajině, inflace je totiž tak rychlá, že by měly být splněny podmínky právě i pro druhou mimořádnou valorizaci
31.03.2022 Inflace v Česku je nyní nejvýraznější od 90. let. Další impuls dostává v souvislosti s válkou na Ukrajině. „Sčítají“ se tak efekty pandemické inflace, která už sama o sobě byla citelná, a právě inflace válečné, která se převážně ještě teprve projeví. Výsledkem bude nečekaně silná dynamika růstu inflačního ukazatele, na jehož základě se ze zákona důchody valorizují.

Důchodci se letos dočkají ještě třetí valorizace, kvůli inflaci způsobené válkou na Ukrajině. Inflace je totiž tak rychlá, že by měly být splněny podmínky právě i pro druhou mimořádnou valorizaci
27.03.2022 Inflace v Česku je nyní nejvýraznější od 90. let. Další impuls dostává v souvislosti s válkou na Ukrajině. „Sčítají“ se tak efekty pandemické inflace, která už sama o sobě byla citelná, a právě inflace válečné, která se převážně ještě teprve projeví. Výsledkem bude nečekaně silná dynamika růstu inflačního ukazatele, na jehož základě se ze zákona důchody valorizují.

Běžný účet platební bilance v lednu s přebytkem
16.03.2022 Běžný účet české platební bilance vykázal za leden přebytek ve výši 7,7 mld. Kč. Výsledek v podstatě odpovídal našemu předpokladu i tržnímu konsensu ve výši 7 mld. Kč. Z pohledu finančních trhů se tak nejedná o žádný kurzotvorný impuls, na který by koruna měla reagovat. Ta aktuálně posiluje díky šanci na diplomatický posun ve válce na Ukrajině, blíží se též zasedání bankovní rady ČNB na konci měsíce, kde uvidíme zvýšení úrokových sazeb a v neposlední řadě sama ČNB přímo či verbálně intervenuje ve prospěch silnější měny.

Světová banka schválila půjčky a granty Ukrajině za 723 milionu dolarů
08.03.2022 Světová banka (SB) uvedla, že její výkonná rada v pondělí schválila balíček půjček a grantů ve výši 723 milionů dolarů (asi 17,15 miliardy Kč) Ukrajině, která potřebuje podpořit státní rozpočet v době, kdy země bojuje s ruskou invazí, napsala agentura Reuters.

Česká pomoc Ukrajině? Jako když si člověk s příjmem 30 000 korun dá jedno pivo
06.03.2022 Poměrně často je nyní slyšet názor, že Fialova vláda vydává na pomoc Ukrajině až příliš veřejných peněz, zatímco vůči českým občanům je skoupá. I v nejvyšších politických patrech se objevilo stanovisko, které tomuto názoru přitakává. Ukrajincům totiž prý vláda pomáhá na úkor vlastních občanů. Jak velký je ale ten „úkor“? Stojí za řeč?

Garanční systém zahájí výplatu náhrad vkladů Sberbank CZ nejpozději 9. března
28.02.2022 Garanční systém finančního trhu zahájí výplatu náhrad vkladů Sberbank CZ nejpozději 9. března. Očekávané výplaty náhrad činí přibližně 28,5 miliardy Kč. Garanční systém to dnes oznámil ČTK. Česká národní banka dnes zahájila kroky k odnětí bankovní licence Sberbank CZ, která má vazby na Rusko. Důvodem je zhoršení situace banky v souvislosti s odlivem vkladů po napadení Ukrajiny Ruskem. Klienti Sberbank CZ budou vypláceni prostřednictvím vybraných poboček Komerční banky, s níž má Garanční systém uzavřenu smlouvu na zajištění výplaty náhrad pohledávek z vkladů.

Forex: Běžný účet po osmi letech v pasivu
14.02.2022 Schodek běžného účtu platební bilance skončil v prosinci se schodkem 18,3 mld. Kč. Byl tak o 1,2 mld. Kč nižší, než s čím počítal trh. Náš optimistický odhad jednociferného schodku se ale nenaplnil. Z hlediska struktury k prosincovému pasivu přispěly obě hlavní položky – bilance zboží a služeb (-5,3 mld. Kč) i bilance prvotních důchodů (-11,4 mld. Kč). Na finančním účtu byl v závěrečném měsíci loňského roku vykázán příliv 24,6 mld. Kč. Přímé zahraniční investice vykázaly odliv 6,2 mld. Kč, naopak reinvestované zisky činily 7,8 %. Tradiční optimalizace struktury bilancí bank ke konci roku kvůli regulatorním požadavkům (Fond pro řešení krize) výrazně ovlivnila saldo portfoliových investic (příliv 352,9 mld. Kč) a ostatního kapitálu (odliv 271,1 mld. Kč).

Měnově inflační armagedon v Turecku
10.02.2022 Turecko zažívá turbulentní období rekordně vysoké inflace a prudkého oslabení měny. Popularita vládní garnitury se propadá, neboť prezident Erdogan je oprávněně vnímán jako hlavní viník současné situace. Ke smůle Turků je současné uklidnění s vysokou pravděpodobností pouze přechodné a dříve či později budou muset turecké autority přistoupit k zavedení dalších nepopulárních opatření na podporu liry.

Německo chce každý rok přilákat 400.000 kvalifikovaných pracovníků z ciziny
21.01.2022 Nová koaliční vláda v Německu chce každoročně přilákat 400.000 kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí. Nutí ji k tomu demografie i nedostatek lidí na trhu práce v klíčových oborech, který by mohl ohrozit hospodářské oživení po pandemii. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Co nás v roce 2022 čeká a nemine v ekonomice? Osm hlavních změn a očekávání
01.01.2022 Česko od dneška hospodaří v režimu rozpočtového provizoria. Musí totiž začít osekávat pandemické dluhy. Nejen státní zaměstnanci a důchodci se tak musí připravit na hubenější čas, i když ne nutně od letoška. Inflace, která však letos udeří, v tomto měsíci až desetiprocentní, způsobí výrazné pokles kupní síly obyvatelstva – a tedy jeho životní úrovně. Na co dalšího je letos třeba se v ekonomické a finanční oblasti připravit. Zde osmero hlavních změn a očekávání roku 2022, níže jsou pak představeny blíže.

Důchody se v roce 2022 zvýší suverénně rekordně, o zhruba 1500 korun, a to kvůli mimořádné druhé valorizaci. Posunutím odchodu do důchodu na 1. ledna 2022 lze penzi navýšit až o tisíce
29.12.2021 V příštím roce dojde pravděpodobně k suverénně nejvýraznějšímu navýšení průměrného důchodu v celé historii ČR. Penzisté se dohromady dočkají navýšení orientačně o 1500 korun. Nejprve v lednu jim důchod v průměru naroste o zhruba 800 korun a pak nejspíše v červenci o dalších 700 korun.

Posunutím odchodu do důchodu o pár dní či týdnů lze letos navýšit měsíční penzi až o tisíce, a to až do konce života. Příští rok se důchodci navíc kvůli inflaci dočkají mimořádného, letního navýšení penzí
14.12.2021 Lidé, kteří se chystají do starobního důchodu letos na přelomu roku, letos musí být obzvláště obezřetní. Správným načasováním odchodu si totiž mohou „přihrát“ stovky až tisíce korun měsíčně na důchodu navíc, a to až do konce života. Naopak špatným načasováním se o stovky až tisíce měsíčně zbytečně připraví, opět až do konce života.

Šokující předpovědi Saxo Bank pro rok 2022: Přichází revoluce!
03.12.2021 Saxo Bank vydala publikaci 10 Outrageous Predictions for 2022 (10 šokujících předpovědí na rok 2022). Tyto předpovědi se zaměřují na řadu nepravděpodobných, ale také nedoceňovaných událostí, které by v případě, že by k nim opravdu došlo, mohly pořádně rozvířit finanční trhy:

Média: Rozpočet Japonska na příští rok bude desátým rokem po sobě rekordní
30.11.2021 Rozpočet Japonska na příští fiskální rok přesáhne kvůli rostoucím sociálním výdajům a nákladům na obranu 107 bilionů jenů (21,3 bilionu Kč). Bude tak desátý rok po sobě rekordní. S odkazem na zdroje blízké vládě to dnes uvedla agentura Kjódó. Japonsko je po Číně a Spojených státech třetí největší ekonomikou na světě a zároveň nejzadluženější vyspělou zemí. Fiskální rok 2022 začne v dubnu.

Posunutím odchodu do důchodu o pár dní či týdnů lze letos navýšit měsíční penzi až o tisíce, a to až do konce života
07.11.2021 Lidé, kteří se chystají do starobního důchodu letos na přelomu roku, letos musí být obzvláště obezřetní. Správným načasováním odchodu si totiž mohou „přihrát“ stovky až tisíce korun měsíčně na důchodu navíc, a to až do konce života. Naopak špatným načasováním se o stovky až tisíce měsíčně zbytečně připraví, opět až do konce života.

Německý bulvární deník kritizuje šéfku ECB, nazval jí Madam Inflací
31.10.2021 Neprodávanější německý bulvární list Bild se pustil do ostré kritiky prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové. Dal jí přezdívku Madam Inflace a obvinil ji, že je vysokopříjmovou osobou, která velmi ráda nosí luxusní doplňky a zřejmě se nezajímá o potíže obyčejných lidí. Podle listu svým tolerováním vysoké inflace ničí příjmy a úspory běžných občanů.

Nad Českem se strhává „dokonalá bouře“ ekonomických trablů, Fiala povládne za trest. Bude čelit drahotě, energetické krizi, krizi autoprůmyslu, nutnosti osekávat stamiliardy…
15.10.2021 Dobře už bylo. Rodící se vláda pravděpodobného premiéra Petra Fialy si to alespoň z hlediska aktuálního ekonomického dění a jeho perspektivy pořádně „vyžere“. Nad Českem – a nejen nad ním – se totiž strhává „dokonalá bouře“ drahoty, plynové a energetické krize, „čipového hladomoru“, mezinárodní výrobní i přepravní krize, krize autoprůmyslu, nutnosti plnit zadání Green Dealu EU či nutnosti radikálně osekávat veřejný dluh o (před volbami slíbené) stovky miliard. Poslední jmenované znamená snižování růstu starobních důchodů, škrty v sociální oblasti či ve zdravotnictví a mnohé další nepříjemné. Třeba koalicí Spolu slibované rozsáhlé propouštění ve státní sféře, případně i privatizace velkých zaměstnavatelů České pošty nebo Českých drah, která povede k propouštění taktéž.

Úrok na dluhu vlády ČR dnes vyskočil nejvýše za celou dobu, kdy je Babiš buď ministrem financí, nebo premiérem. Reformy Fialovy vlády tím pádem budou muset být ještě bolestivější
12.10.2021 Úrok na desetiletém dluhu vlády ČR dnes dopoledne překonal úroveň 2,3 procenta (viz graf níže). Stalo se tak poprvé od 28. ledna 2014, vyplývá z dat agentury Bloomberg. To znamená, že úrok je nejvyšší za celou dobu, kdy je Andrej Babiš buď ministrem financí, nebo premiérem. Od konce ledna 2014 úrok totiž nebyl nikdy tak vysoký jako dnes. Babiš do funkce ministra financí nastoupil 29. ledna 2014.

České vládě citelně roste úrok na dluh, bude méně na důchody. Úrok se včera dostal nejvýše od roku 2018
21.09.2021 Úrok na českém desetiletém dluhopisu se podle dat Bloombergu dostal během včerejšího obchodování na úroveň 2,067 procenta (viz graf níže). To je nejvyšší hodnota od prosince 2018. Je to nepříznivá zpráva pro vládu, neboť jí prodražuje financování jejího dluhu, který během pandemie dramaticky narůstá.

Důchody budou kvůli rychlejší inflaci vyšší, než se dosud myslelo, a to o 805 korun. Valorizovaná složka se zvyšuje z necelých 460 na více než 505 korun
09.09.2021 Inflace v ČR nečekaně rapidně zrychluje. Výrazněji, než se předpokládalo. Dramaticky zdražují například stavebniny, ale také ojetiny, pohonné hmoty, služby, jídlo v restauracích. Na podzim zdraží elektřina či plyn, ale také mnohé potraviny, roste cena nemovitostí i bydlení. Ale také stoupá třeba cena piva či tabáku.

Hnutí ANO nezavede suprehrubou mzdu ("nečekaně"), ani euro (to se čekat dalo). Neříká, kde na sliby vezme
02.09.2021 Dnes zveřejněný program hnutí ANO v ekonomické oblasti více slibuje, než aby sděloval, kde na sliby vezme finanční prostředky. To je ale zásadní neduh i všech dalších programů, které dosud relevantní politické strany a uskupení pro říjnové volby představily.

Schodek státního rozpočtu ke konci srpna stoupl na 298,1 mld. Kč
01.09.2021 Schodek státního rozpočtu ke konci srpna stoupl na 298,1 miliardy korun z červencových 279,4 miliardy korun. Informovalo o tom dnes v tiskové zprávě ministerstvo financí. Jde o nejhorší srpnový výsledek od vzniku ČR. Loni ke konci srpna byl schodek 230,3 miliardy korun miliardy Kč.

Prezident Zeman žádá úspornější rozpočet, bude hrozit provizorium. Jde o výstrahu i dalším stranám, než jsou ty vládní
29.08.2021 Prezident Miloš Zeman dal včera zřetelně najevo, že rozpočet na příští rok to u něj nebude mít tak snadné jako rozpočet na rok letošní. A to přesto, že navrhovaný schodek na rok 2022 je o 110 miliard korun nižší než deficit, s nímž rozpočet může počítat letos. Letos vláda může spadnout do minusu až 500 miliard korun, což se ale nestane. Finální deficit se bude pohybovat kolem 410 miliard korun.

Důchody budou kvůli rychlejší inflaci vyšší, než se dosud myslelo. Valorizovaná složka se zvyšuje z necelých 460 na více než 500 korun, důchodci si v průměru tedy polepší o více než 800 korun
13.08.2021 Inflace v ČR nečekaně rapidně zrychluje. Výrazněji, než se předpokládalo. Dramaticky zdražují například stavebniny, ale také ojetiny, pohonné hmoty, služby, jídlo v restauracích. Už od září a pak dále na podzim zdraží elektřina, roste cena nemovitostí i bydlení. Ale také stoupá třeba cena piva či tabáku a některých potravin.

Důchody budou zase ještě vyšší. Valorizovaná složka se kvůli inflaci zvyšuje ze 460 na 500 korun, důchodci si v průměru tedy polepší o 800 korun
08.08.2021 Česká národní banka zvýšila svůj odhad letošní inflace. Růst spotřebitelských cen ke konci letošního roku bude dosahovat až takřka k úrovni čtyř procent. Inflace je ovšem rychlejší, než se předpokládalo, už nyní. Dramaticky zdražují například stavebniny, ale také ojetiny, pohonné hmoty, služby, jídlo v restauracích. Na podzim zdraží elektřina, roste cena nemovitostí i bydlení. Ale také stoupá třeba cena piva či tabáku a některých potravin.

Rozpočet míří k pozitivnímu „překvapení“
02.08.2021 Trend, který avizoval již červnový výsledek, byl v červenci potvrzen – státní finance se vyvíjejí lépe, než předpokládá aktuálně platný schodek rozpočtu na úrovni 500 mld. Kč. Za prvních sedm měsíců roku dosáhl deficit úrovně 279,4 mld. Kč, a byť se jedná o suverénní rekord v historii země, došlo meziměsíčně k nárůstu schodku o „pouhých“ 14 mld. Kč. Příjmy státní kasy jsou již meziročně vyšší o 19 mld. Kč, výdaje pak o necelých 94 mld. Kč. Celkové saldo hospodaření se tak zhoršilo o 74 mld. Kč.

500 korun za dítě, 300 korun k důchodu. Poslanci dnes využili jednu z posledních příležitostí, jak před volbami uplatit voliče
30.07.2021 Poslanci dnes využili jednu z posledních předvolebních příležitostí, jak si dárky za peníze daňového poplatníka naklonit voliče. Jak si za voličovy peníze naklonit toho samého voliče. Vládní poslanci prosadili mimořádné navýšení důchodů nad rámec valorizace, opoziční koalice SPOLU zase, v souladu s návrhem ČSSD, nad rámec valorizace ke starobnímu důchodu přidá matkám speciální bonus 500 korun měsíčně navíc za vychované dítě.

Navýšení důchodů nad valorizaci je nesystémové, vláda neříká jasně, kde na něj vezme
29.07.2021 Navýšení důchodů nad rámec valorizace o 300 Kč, které zítra podle všeho schvílí poslanci, je nesystémové. Vládní politici se před blížícími se volbami snaží na účet daňového poplatníka zalíbit voličům.

500 korun za dítě, 300 korun k důchodu. Poslanci dnes zahajují schůzi, při níž mají jednu z posledních příležitostí před volbami uplatit voliče
07.07.2021 Dnes začíná červencová schůzce poslanecké sněmovny. Poslanci budou mít jednu z posledních příležitostí si dárky za peníze daňového poplatníka naklonit voliče. Vládní poslanci to zkouší před mimořádné navýšení důchodů nad rámec valorizace, opoziční koalice SPOLU by zase, v souladu s návrhem ČSSD, ráda nad rámec valorizace ke starobnímu důchodu přidala matkám speciální bonus 500 korun měsíčně navíc za vychované dítě.

Poslanci dnes projednají extra navýšení důchodů o 300 korun, které mají zaplatit Facebook, Amazon, Apple. Zdanění technologických obrů ale stačit nebude, důchodový účet spadne do ještě většího deficitu
23.06.2021 Mimořádné navýšení důchodů nad rámec valorizace, které dnes odpoledne projednají poslanci, chce ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová financovat z digitální daně. Zejména američtí technologičtí obři jako Facebook, Amazon, Apple či Google (resp. jeho mateřská společnost Alphabet) by tak zaplatili navýšení penzí o 300 korun.

Schodek rozpočtu již přesáhl čtvrt bilionu
01.06.2021 Prvních pět měsíců roku stačilo na to, aby schodek českého státního rozpočtu dosáhl 255 mld. Kč. Srovnání s jakýmkoliv předchozím rokem v historii státu pozbývá smyslu, jelikož se deficity v těchto řádech nikdy ani zdaleka nepohybovaly. Nejblíže se dostal ten loňský, ovšem i ten se svými 157 miliardami poněkud bledne. Oproti loňsku se za stejné období letošního roku dosud vybralo o téměř 19 mld. Kč méně na straně příjmů, zatímco výdaje meziročně narostly o téměř 79 mld. Kč.

Extra navýšení důchodů o 300 korun mají zaplatit Facebook, Amazon, Apple. Zdanění technologických obrů ale stačit nebude, důchodový účet spadne do ještě většího deficitu
27.05.2021 Mimořádné navýšení důchodů nad rámec valorizace, na kterém se včera večer dohodla koaliční rada ANO a ČSSD, chce ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová financovat z digitální daně. Zejména američtí technologičtí obři jako Facebook, Amazon, Apple či Google (resp. jeho mateřská společnost Alphabet) by tak zaplatili navýšení penzí o 300 korun.

Maláčová chce v čase enormního zadlužování vytáhnout z peněz daňových poplatníků dalších skoro 9 miliard na důchody „navíc“, Babiš příliš nezaostává. Nesmysl
26.05.2021 Především otázky spojené se státním rozpočtem na příští rok by měla na dnešním jednání probírat koaliční rada ANO a ČSSD. Zabývat by se tak podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) měla mimo jiné navýšením důchodů v příštím roce, aby kabinet předpis schválil nejlépe na svém pátečním jednání.

Polská vláda představila plán obnovy, slibuje podmínky střední třídy pro všechny
16.05.2021 Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes při prezentaci programu obnovy po pandemii covidu-19 slíbil, že všichni Poláci budou žít jako střední třída. Vládnoucí národní konzervativci plánují snižování daní pro většinu lidí, vyšší výdaje na zdravotnictví nebo štědřejší podporu mladých rodin.

Únorová platební bilance není pro devizové obchodníky tématem
13.04.2021 Přebytek na běžném účtu tuzemské platební bilance za únor mírně zaostal za tržním očekáváním ve výši 28,4 mld. Kč, když vykázal 24,3 mld. Kč. Oproti loňskému únoru tak byl zhruba o 10,5 mld. Kč nižší.

Centrální banka může trvale ulevovat vládě od dluhu i v ČR, dnes totiž prošla novela zákona o ČNB. Je to dobře, ekonomika s národní měnou vyžaduje silnou národní banku
24.03.2021 Přelomovou povahu některých dějů leckdy odhalí až časový odstup. Dějiny. Až se budou psát dějiny českého centrálního bankovnictví, nepochybným milníkem bude dnešek. Ode dneška se Česká národní banka (ČNB) trvale řadí mezi centrální banky, jež mohou takzvaně kvantitativně uvolňovat. Tedy tisknout a vytvářet nové peníze, aby za ně bez výraznějšího omezení nakupovaly vládní dluh. Poslanecká sněmovna totiž dnes dopoledne schválila příslušnou novelu zákona o ČNB.

Pandemická krize dopade i na důchodce, penze porostou výrazně pomaluji. Může za to i zrušení superhrubé mzdy
21.03.2021 Pandemie v příštím roce zřejmě dopadne i na starobní důchodce. Dočkají se totiž výrazně slabšího růstu důchodu, než jakého se dočkávali po čtyři léta, v období 2018 až 2021. V porovnání s nárůstem z let 2019 až 2021 by měl být nárůst příští rok jen ani ne poloviční, jak zachycuje tabulka níže.

Americký Kongres právě teď schválil Bidenův obří balík rozpočtových opatření, hrozí citelná inflace. I proto by to mělo zajímat třeba i Česko a českou vládu
10.03.2021 V Americe probíhá obří záchrana ekonomiky na dluh. Do toho všude zdražuje ropa i potraviny. Svět se opět začíná bát něčeho, na co už takřka zapomněl: obří inflace. A strach by měla mít i česká vláda.

Ropa je nejdražší od zabití Sulejmáního, čeští řidiči se musí připravit na citelné zdražení benzínu i nafty. Inflační tlaky tak dále zesílí, což je starostí pro ČNB i vládu
05.03.2021 Ceny ropy typu Brent letí vzhůru. Dnes ráno středoevropského času atakovala úroveň 68 dolarů za barel. Důvodem je výsledek včerejšího jednání kartelu OPEC a jeho spojenců v čele s Ruskem. Čeští řidiči se musí připravit na další výrazné zdražování benzínu i nafty.

Šok na trhu s ropou: Klíčoví těžaři nezvyšují těžbu, pohonné hmoty v ČR dále citelně podraží
04.03.2021 Členové kartelu OPEC a jejich spojenci v čele s Ruskem dnes šokovali ropné obchodníky, když nepřikročili k citelnému zvýšení těžby. Umocnili tak obavu trhu, že ropy nebude v čase globálního ekonomického zotavení dost, což vyžene její cenu dále vzhůru. Podpořili tak spekulace, že barel ropy by se ještě letos mohl prodávat až za sto dolarů.

Státní rozpočet pokračuje v rekordech
01.03.2021 Nikoliv překvapivě přinesl další pandemický měsíc i další historicky největší „sekeru“ státního rozpočtu, která za uplynulé dva měsíce roku činí již 86,1 mld. Kč. Neškodně tak ve srovnání působí ta loňská ve výši 27,4 mld. Kč a jedná se i o citelný nárůst oproti letošnímu lednu, kdy šlo „jen“ o 31,5 mld. Kč.

Vyšší důchody a nižší daně podpoří spotřebu
25.01.2021 Na přelomu loňského a letošního roku nabyly účinnosti dvě vládní opatření, která mají pomoci bojovat se současnou koronavirovou krizí a podpořit spotřebu domácností. Jedná se o jednorázový příspěvek všem starobním, invalidním a pozůstalostním důchodcům a také o zrušení superhrubé mzdy a s tím spojených daňových úprav. Tato studie ukazuje, že obě tato opatření mohou mít z důvodu plošného působení silný vliv na spotřebu domácností. Podle našich výpočtů by vyšší důchody měly vést k dočasnému nárůstu spotřeby domácností o necelá 2 %, v případě nižších daní pak k déletrvajícímu zvýšení až o 3,4 %. Současná situace spojená s vysokou mírou nejistoty a s uzavírkami ekonomiky však může přenos vyšších příjmů do spotřeby významně ovlivnit, ať už se jedná o samotnou výši výdajů nebo o jejich rozložení v čase.

Rekordní, a přesto „malý“ deficit
05.01.2021 Jak již před několika dny avizovala ministryně financí, skončilo loňské hospodaření státu deficitem na úrovni 367,5 mld. Kč. Takové číslo sice nemá v tuzemské historii obdoby, když jeho nejbližším konkurentem je 192 mld. z roku 2009, zdaleka ovšem nedosáhlo původního plánu. Ten totiž po novelizacích počítal se schodkem až 500 mld. Kč, na který byl postupně zvýšen z předpandemických 40 mld. Kč. Za rozdílem mezi plánem a konečnou realitou lze hledat primárně nad očekávání vysoké příjmy, zatímco výdaje se rozpočtované částce přiblížily. To je pozoruhodné hlavně vzhledem k tomu, že k poslední novele rozpočtu došlo začátkem července letošního roku, tedy v době, kdy případná druhá vlna epidemie byla čistě hypotetickou možností, které vesměs nebyla přikládána velká pravděpodobnost, natož aby se na ni rozpočet cíleně připravoval. Zdá se tak být zjevné, že původně schválených 500 mld. Kč bylo extrémně nadhodnocených, když se k nim rozpočet nepřiblížil ani po drtivé druhé vlně epidemických uzavírek.

Česko má rozpočet s historicky rekordním schodkem, který by bývalo lepší přepracovat. Škrty ve výdajích na armádu jsou ostudné
18.12.2020 Sněmovnou dnes prošel rozpočet, která vstoupí do učebnic jako „největší sekera“ v dějinách České republiky. Jde o rozpočet, který bylo jistě lepší přepracovat, a to i za cenu třeba několikatýdenního provizoria. Provizorium by žádnou pohromou, ani ostudou nebylo. To už je ostudnější to, že v rámci politického „handlu“ za účelem prosazení rozpočtu došlo na desetimiliardový škrt v chystaných armádních zakázkách. Uspokojivá výše armádních výdajů by měla být prioritou rozpočtu, i kvůli našim závazkům vůči spojencům v NATO.

Česku stále více hrozí, že nebude mít pro rok 2021 včas schválený rozpočet. Poprvé za více než 20 let by tak muselo hospodařit v režimu provizoria, které ochromí hlavně investice státu
15.12.2020 Vláda ani po dnešku nemá ve Sněmovně podporu pro návrh státního rozpočtu na příští rok. Opoziční strany mimo jiné kritizují, že rozpočet, který počítá se schodkem 320 miliard korun, nezahrnuje dopady daňového balíčku, který Senát ve čtvrtek s úpravami vrátil do dolní komory.

Návrh důchodové reformy slibuje „pečené holuby“, aniž by dostatečně ozřejmil, kdo a jak je uloví a upeče. Nemá ani základní politickou podporu a skončí jako ty předchozí – v šuplíku
11.12.2020 Ve dnes představeném návrhu důchodové reformy se až příliš odráží politické aspekty a blížící se volby do Poslanecké sněmovny, které se konají v příštím roce. Stěžejním problémem návrhu je také to, že nemá zajištěnu prakticky žádnou širší politickou podporu, a to dokonce ani na úrovni koalice samotné. Přitom skutečně perspektivní důchodová reforma musí mít zajištěnu podporu napříč politickým spektrem – tedy mezi stranami vládními i opozičními. Protože jedině tak občan bude vnímat důchodovou reformu jako trvalou změnu důchodového systému, a ne jako momentální výsledek politického boje, který s dalšími volbami vezme zasvé.

Česku hrozí rozpočtové provizorium, protože nynější návrh rozpočtu nezahrnuje druhou vlnu pandemie, ani daňový balíček. Provizorium by ochromilo hlavně investice státu
02.12.2020 Česku hrozí v roce 2021 rozpočtové provizorium. Stávající návrh státního rozpočtu pro příští rok totiž stále nemá ve Sněmovně zajištěný dostatečný počet hlasů. Komunisté svůj souhlas podmiňují desetimiliardovým škrtem v chystaným armádních zakázkách. Právě oni zdvihají možnost provizoria stále častěji. O provizoriu ovšem hovoří také opozice. A to zejména v kontextu nutnosti stávající návrh rozpočtu přepracovat. Časově omezené provizorium, trvající třeba jeden měsíc, je podle opozice, či alespoň její části, pořád menším zlem než katastrofálně špatný rozpočet, který vláda pro příští rok připravila.

OECD radí dál zvedat důchodový věk a platit část penze z daní
19.11.2020 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) doporučuje Česku pokračovat ve zvyšování důchodového věku podle prodlužování života. Stát by měl také zvážit placení části důchodu z daní. Posílit by se mělo spoření na stáří. Víc by měli začít do systému na penze přispívat živnostníci. Zkrátit by se měla povinná doba pojištění pro získání důchodu a zvednout penze lidí s nadprůměrným výdělkem. Uvádí to analýza k důchodové reformě, o kterou ČR loni OECD požádala. Dokument včera zveřejnilo ministerstvo práce.

Míra chybovosti v rozpočtových výdajích EU loni mírně stoupla
10.11.2020 Míra chybovosti v rozpočtových výdajích Evropské unie loni mírně stoupla na 2,7 procenta z předloňských 2,6 procenta. V roce 2017 to bylo 2,4 procenta. Vyplývá to z výroční zprávy Evropského účetního dvora (EÚD). Zároveň člen dvora za ČR Jan Gregor na virtuální tiskové konferenci upozornil, že dvůr během auditu za rok 2019 zjistil devět podezření z podvodu, které oznámil Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Žádný z případů se netýká České republiky. OLAF se rozhodl zahájit pět vyšetřování.

Ekonom: ČR žádný rozpočet nemá, odklad predikce je nezodpovědný
26.10.2020 Česká republika podle ekonoma Mojmíra Hampla v současné době žádný rozpočet nemá. To, že ministerstvo financí přesunulo makroekonomickou predikci z listopadu na leden, je nezodpovědné, řekl včera v pořadu Partie televize CNN Prima News bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB). Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) v době vysoké míry nejistoty predikci dělat nelze. Ministryně také uvedla, že vláda do konce roku neplánuje žádná plošná opatření k zamezení šíření koronaviru a že ta současná plošná nejsou.

Růst deficitu zpomaluje
01.10.2020 Ani září letošního roku nebude výjimkou a stav státní pokladny lze opět označit za rekordní – za prvních devět měsíců roku vydala o 252,7 mld. Kč více, než do ní přiteklo. Loňský deficit na úrovni 21 mld. Kč tak působí ve srovnání zcela neškodně. Pozitivnější obrázek ovšem nabízí porovnání s letošním srpnem, jelikož od té doby schodek narostl o „pouhých“ 32 mld. Kč. Potvrzuje se tak dojem z předchozích měsíců, totiž že schválený celoroční deficit na úrovni půl bilionu korun zřejmě nebude zapotřebí a měl by vystačit i s rezervou. O to pozoruhodnější je pak návrh ministryně financí, která debatu o deficitu pro rok 2021 otevřela návrhem na 320 mld. Kč, přičemž v něm chybí diskutované zrušení superhrubé mzdy, které by deficit bezpečně vyhnalo až do okolí 400 mld. Kč. Vláda si tak zřejmě našla zalíbení ve stamiliardových schodcích i bez jasného zdůvodnění.

Co znamená ekonomika
06.09.2020
Někdo z nás je takový a někdo makový. Někoho zajímá víc to a druhého zase ono, často nemáme s těmi ostatními třeba do...

Zrušení superhrubé mzdy je podle ekonomů nepromyšlený krok
30.08.2020 Zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně z příjmu není od vlády promyšlený krok, který navíc ohrožuje vývoj a udržitelnost veřejných financí. Vláda by se měla spíše soustředit v souvislosti s dopady pandemie koronaviru na snižování nejistoty ohledně dalšího vývoje. Ta totiž velkou měrou přispívá k negativnímu vývoji ekonomiky. V dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce se na tom shodli guvernér ČNB Jiří Rusnok, předsedkyně komise pro spravedlivé důchody ministerstva práce a sociálních věcí a členka KoroNERV-20 Danuše Nerudová a ekonom CERGE-EI Filip Matějka.

„Sekera“ dalších minimálně 90 miliard korun do rozpočtu. To je výsledek dnes oznámeného zrušení superhrubé mzdy a zavedení jednorázového příspěvku pro důchodce
28.08.2020 Vláda se dnes rozhodla pro zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně z hrubé mzdy. Záměr ještě musí projít parlamentem. Pokud se tak stane, většina zaměstnanců si polepší. Například zaměstnanec, který pobírá průměrnou mzdu letošního prvního čtvrtletí, 34 077 korun, by po změně bral v čistém nikoli 25 559 korun měsíčně jako nyní, ale 27 280 korun. Za celý rok by si tak polepšil o 20 736 korun.

Rolls Royce aktivoval plán na získání dodatečných financí
28.08.2020 Samotné letecké společnosti nebyly během korony jediné, které zasáhly restrikce spojené s pandemií. Tvrdý dopad omezení pocítili i dodavatelé komponentů jako je například firma Rolls Royce Holdings, která vyrábí letecké motory. Prudký propad letového provozu totiž zároveň způsobil prudké snížení zájmu o nová letadla a firma musí hledat způsoby, jak výpadky příjmů alespoň částečně vykrýt.

Sedm mýtů spojených s důchodem aneb Proč neřešíme zajištění na stáří?
27.08.2020 Že je český penzijní systém dlouhodobě neudržitelný, je známý a často opakovaný fakt. Že stát se nepostará a bude jen hůř, slyšíme ze všech stran. Přesto však stále někteří před problémem zavírají oči a čekají, že se to „nějak vyřeší“. Často i proto, že místo faktů věříme nepodloženým mýtům.

Bělorusko podle médií žádá Rusko o odklad splátek půjček
26.08.2020 Běloruská vláda žádá Rusko o finanční pomoc. Bělorusko nejen že nemá z čeho vyplácet peníze na důchody, ale nemá ani na splátky zahraničního dluhu. Vede proto jednání s ruskými bankami o refinancování půjček, které si u nich vzalo, informoval podle webu listu Rzeczpospolita běloruský ministr financí Juryj Seliverstau.

Nový stavební zákon může v důsledku učinit bydlení dostupnějším, zvýšit porodnost či stáhnout náskok Polska a Maďarska ve výstavbě dálnic
24.08.2020 Vláda má dnes schvalovat nový stavební zákon. Návrh je sice kompromisem, k ideálu mu cosi schází, avšak jde o krok vpřed, protože snižuje počet nutných razítek a zkracuje povolovací a stavební proces. Nový stavební zákon by české ekonomice a vlastně celé tuzemské společnosti prospěl jako máloco jiného. Namátkou může v důsledku dokonce i zvýšit porodnost, zlepšit životní prostředí či urychlit výstavbu klíčové infrastruktury.

Výhled Fidelity International: Argumenty pro akcie vyplácející dividendy v měnící se ekonomice
09.07.2020 Bylo napsáno tolik komentářů o společnostech snižujících v posledních několika měsících dividendy, že je podle Fidelity International třeba upozornit na fakt, že většina společností stále dividendy akcionářům vyplácí. A v mnoha společnostech růst dividend pokračuje i v roce 2020. Dokonce i v Evropě a Velké Británii, kde jsou škrty nejběžnější, dosahuje zhruba polovina společností v roce 2020 růstu dividend.

Poslanci se dnes budou přetahovat o miliardy z obří rozpočtové rezervy, ve hře budou důchody ženám, památky a místní silnice či odměny zaměstnancům dětských domovů
08.07.2020 Poslanci by dnes měli definitivně schvalovat historicky nejvyšší schodek státního rozpočtu. V rámci druhého čtení minulý týden navrhli změny za více než 165 miliard korun. Řada z tří desítek návrhů se točí kolem takzvané vládní rozpočtové rezervy.

Pokud nepůjdeme do schodku a nepodpoříme české firmy, skoupí je za hubičku Němci, Rusové, Číňané… Schodek ale zaplatí řadoví Češi, vyššími daněmi a zdražením zboží
23.06.2020 Otázka dne dnes zní, zda se máme se z koronakrize prodloužit, nebo proškrtat. Schodek půlbilionu korun by byl ještě před několika měsíci špatným sci-fi. Vždyť pro tři čtvrtiny republiky je už pouhé slovo „bilion“ astronomicky nepředstavitelné, asi jako dobývání cizích světů. Dnes však právě takový schodek budou projednávat poslanci.

Smartwings se pomoci státu nakonec patrně dočkají, Německo zachraňuje srovnatelnou aerolinku Condor. Ať rozhodne zákazník, svým „hlasováním platební kartou“, zda chce létat i dále
15.06.2020 Stoupá pravděpodobnost, že skupinu Smartwings koronavirus nakonec „nezabije“. Do skupiny, která provozuje tři čtvrtiny dovolenkových letů z ČR, patří také České aerolinie. Právě tak by se nyní měla celá skupina nově jmenovat. Je to jedna z podmínek pomoci ze strany státu, vedle účasti akcionářů na záchraně – ti by měli do firmy nalít 1,6 miliardy korun. Záchrana sice ještě není definitivně odklepnuta, ale pravděpodobně k ní dojde. Dopravce by měl od státu získat garanci za úvěr, nejspíše půjde o 850 milionů korun. Záchranu Smartwings podporuje také prezident Miloš Zeman.

Účast akcionářů na záchraně Smartwings zvyšuje pravděpodobnost, že stát aerolince pomoc poskytne
05.06.2020 Letecká skupina Smartwings požádá stát o půjčku ve výši 900 milionů korun. Další zhruba miliardu korun by do firmy měli vložit její akcionáři. Valná hromada firmy se včera dohodla, že v případě dohody se státem budou záchranu firmy financovat všichni akcionáři. Zároveň byl schválen finanční model společnosti.

Nejhorší státní rozpočet v historii České republiky
01.06.2020 „Zatímco soukromý sektor trpí kvůli negativním důsledkům pandemie koronaviru, veřejný sektor neprovádí žádná úsporná opatření. V důsledku tohoto vývoje se výrazně zhoršuje hospodaření státního rozpočtu,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Záchrana Smartwings má svá úskalí, pokud však zachraňujeme třeba OSVČ, nelze diskriminovat tak, že aerolince záchranu upřeme
17.05.2020 Stát by mohl koupit až stoprocentní podíl v letecké společnosti Smartwings, uvedl ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Rozhodnout se dle něj musí do konce června, projedná to vláda.

Ranní zpráva z FOREX trhu: Dnešní data potvrdí pokles české ekonomiky v prvním čtvrtletí
15.05.2020 Dnes se dočkáme předběžných odhadů vývoje HDP v prvním čtvrtletí letošního roku. Mimo České republiky budou zveřejněna čísla také pro Německo, Polsko a Maďarsko. Ve všech těchto ekonomikách je vlivem koronaviru očekáván mezičtvrtletní pokles hrubého domácího produktu. Největší z nich zaznamená pravděpodobně ČR, která přistoupila k restriktivním opatřením jako první. My odhadujeme mezičtvrtletní pokles v domácí ekonomice na 7,6 %.

Forex: Počet nezaměstnaných se v americké ekonomice dále zvýšil
14.05.2020 Tak jako každý čtvrtek, byl i dnes v USA zveřejněn počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Podle tohoto ukazatele se počet registrovaných nezaměstnaných v americké ekonomice v prvním květnovém týdnu zvýšil o necelé 3 miliony, oproti poslednímu dubnovému týdnu byl tak počet nových žadatelů o podporu v nezaměstnanosti jen lehce nižší, a to o zhruba 200 tisíc. Analytici přitom počítali s výraznějším poklesem o přibližně 700 tisíc nových žadatelů. Situace na americkém trhu práce tak zůstává i nadále vážná, když v důsledku koronaviru již o zaměstnání přišlo více než 36 milionů Američanů. Podle guvernéra americké centrální banky J. Powella dosáhne míra nezaměstnanosti vrcholu v závěru druhého čtvrtletí letošního roku, následně lze očekávat jen pozvolný pokles. Ze Spojených států dnes došla také data o dubnovém vývoji vývozních a dovozních cen. Vývozní ceny se ve srovnání s březnem snížily o 3,3 %, meziročně pak poklesly o 7,0 %. Klesaly však i dovozní ceny, a to o 2,6 % meziměsíčně, resp. o 6,8 % meziročně. V obou případech se v tomto vývoji projevila především nižší cena ropy.

Běžný účet platební bilance příjemně překvapil
14.05.2020 Běžný účet platební bilance vykázal za březen nepatrný schodek 0,5 mld. CZK, když tržní konsensus počítal s pasivem 9,5 mld. CZK. Našeho optimistického odhadu +12,9 mld. CZK dosaženo nebylo, což indikovalo již dříve oznámené zklamání, které přinesl březnový zahraniční obchod se zbožím. Zejména exportní strana doplatila na zavřené hranice a kolaps zahraniční poptávky kvůli vládami zaváděným opatřením proti šíření koronaviru.

Zajistit se na stáří nebo spoléhat na stát?
07.05.2020 Určitě jste během posledních let zaznamenali vášnivé diskuze týkající se starobního důchodu. Říkáte si, že do penze máte ještě daleko, a stále vás toto téma úspěšně míjí? Nemělo by! Pokud nedisponujete značnými aktivy, které vám pojistí stáří, nebo nejste připraveni rapidně změnit životní styl, měli byste znejistit.

Schodek státního rozpočtu trhá rekordy
04.05.2020 „Zatímco zaměstnanci v soukromém sektoru si utahují opasky, platy státních zaměstnanců vzrostly. Polepšili si i důchodci, kterým byly na začátku roku valorizovány penze,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Důsledkem koronaviru bude dluh tak jako tak, ať už skrze znárodnění Smartwings, odklad sociálních odvodů dle Maláčové či jinak. Cílem je zvolit menší zlo, menší dluh
27.04.2020 V polovině roku bude výpadek likvidity (peněz) v tuzemských firmách činit zhruba 700 miliard korun. Kdo volá po tom, aby vláda dodala podstatně více likvidity, musí se smířit se schodkem minimálně kolem 500 miliard. Není dosažitelné mít zároveň masivní podporu firem a deficit "jen" 300 miliard. Pokud má vláda dostat do ekonomiky peníze – a nyní neřešme, zda „znárodněním“ Smartwings, odkladem sociálních odvodů, jak navrhuje ministryně Maláčová, nebo tisícem jiných způsobů – , neobejde se to bez navýšení deficitu. A pokud nespustíme nějakou obdobu monetizace dluhu typu peněz shazovaných z vrtulníku, tak nejen deficitu, ale právě i dluhu.

Poslanci by měli podpořit kvantitativní uvolňování ČNB. Je to zaručený způsob, jak zlevnit český dluh v příštích měsících, kdy nastane jeho citelný nárůst, a tedy jeho možné zdražení
08.04.2020 V české ekonomice se kvůli koronaviru fatálně přestaly točit peníze; ruku v ruce s tím, jak vláda podstatnou část ekonomiky ze zdravotních důvodů zastavila. Proto hrozí hromadné krachy a vyhazovy. Nastává historicky mimořádný propad objemu výdajů a útrat. Vláda zastavila jak chod firem vysoce ziskových, tak těch mnohem méně výkonných. Při očistné krizi odcházejí z byznysu ty druhé. Nyní hrozí, že odejdou všechny. Sebelepší a sebeefektivněji hospodařící restaurace nebo průmyslový podnik nemohly s ničím takovým počítat. Nemohly se na to připravit. Neměly žádný varovný signál.

Přední ekonomové chtějí pomoct vládě, zakládají KoroNERV-20
01.04.2020 Přední ekonomové zakládají iniciativu KoroNERV-20. Chtějí posuzovat kroky veřejných institucí a hledat krátkodobá řešení, jak kormidlovat hospodářství v krizi způsobené dopady koronaviru, ale i přijít s dlouhodobými návrhy, jak vrátit Česko k prosperitě. Mezi iniciátory projektu patří například Danuše Nerudová, Petr Stuchlík, Mojmír Hampl, Tomáš Sedláček nebo Mariana Čapková. Napsal to server Peníze.cz.

Hrstka europoslanců debatuje o koronaviru, hlasování bude dálkové
26.03.2020 Jen několik desítek poslanců dorazilo dnes osobně do bruselského sídla Evropského parlamentu, který večer čeká dálkové hlasování o návrzích ke zmírnění dopadů koronavirové krize. Parlament v rámci prevence šíření nákazy vůbec poprvé umožnil zákonodárcům hlasovat elektronicky. Většina politiků toho využije a pošle své hlasy e-mailem ze svých domovských zemí.

Rozpočet za únor v nebývalém schodku
02.03.2020 Státní rozpočet vykázal po dvou měsících hospodaření schodek na úrovni 27,4 mld. Kč, což zcela vybočuje z běžného standardu. S výjimkou roku 2019 přitom únorový rozpočet v minulých letech zpravidla vykazoval přebytek. I v letošním roce tak pokračuje trend pokulhávajícího výběru daňových příjmů. I při odhlédnutí od daní z příjmů právnických osob, které na začátku roku pravidelně zaostávají, si nelze nevšimnout, že peníze chybí v dalších oblastech. Např. na dani z přidané hodnoty úměrně k uplynulým dvěma měsícům roku chybí přes 4 mld. Kč. Spotřební daň vykazuje manko přes 3 mld. Kč, nicméně v této oblasti stát pravděpodobně počítá s postupným náběhem příjmů z nedávného zvýšení sazby daně v pozdějších měsících. V pojistném na sociální zabezpečení, které se obvykle vyvíjí v průběhu roku stabilně, pak chybí přes 5 mld. Kč. Přibližně v souladu s plánem vlády se naopak vyvíjí výběr daní z příjmů fyzických osob.

Ranní nadhoz - Zahýbe koronavirus s inflací?
28.02.2020 Únorový průzkum ekonomické důvěry v eurozóně dopadl mírně nad očekávání, když vykázal nárůst ve všech sledovaných složkách. Sentiment ve službách tak oproti lednu přihodil 0,2 bodu a zakotvil na hodnotě 11,2, nejvýše od května 2019. I v průmyslu se důvěra zlepšila, když z lednových -7,3 narostla na -6,1, přičemž trhy očekávaly jen kosmetické zlepšení na -7,2 bodu. Souhrnný index ekonomické důvěry pak poskočil o 0,7 bodu na současných 103,5. Průzkum ovšem probíhal v období před 20. únorem a nezachytil tak eskalující obavy o šíření koronaviru na starém kontinentu.

Forex: Koruna k euru stagnovala, na zhoršený státní rozpočet nereagovala
03.02.2020 Česká měna dnes k euru stagnovala na 25,19 Kč/EUR, na zhoršená čísla o státním rozpočtu kurz nereagoval. Vůči dolaru koruna oslabila o šest haléřů na 22,78 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online a vyjádření analytiků.

MMF: Rozpočtový deficit Itálie letos převýší vládní cíl
29.01.2020 Deficit italského rozpočtu letos převýší vládní cíl, zatímco veřejný dluh zůstane rekordní a v dalších letech dál poroste. Ve svém hodnocení italské ekonomiky to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Římské vládě doporučuje, aby dala veřejné finance do pořádku a využila k tomu nynějších nízkých úrokových sazeb.

Penzijní systém v centru zájmu
27.01.2020 Průběžný důchodový systém lze při současném demografickém vývoji udržet beze změn jen stěží. Existují možnosti parametrických změn, které jsou sice jednoduché, ale podstatu problému neřeší. Zvýšení daní, aby bylo z čeho do systému přidávat peníze, snížení důchodů, aby se snížila potřeba peníze na penze vydávat, nebo zvýšení věku odchodu do důchodu, aby nebylo téměř vůbec potřeba důchody vyplácet. I když všechny tři varianty můžou být na první pohled pro stát lákavé, protože jsou jednoduché, také s sebou nesou riziko ne zcela vřelého přijetí důchodci, ať už se jedná o ty současné, nebo o ty budoucí. V případě zvyšování daní jde o opatření nepopulární zejména pro ty subjekty, na které zvýšení daní směřuje, ale může mít navíc také značné dopady na celou ekonomiku. Obzvlášť v sektorech, jako je finančnictví, kde je přesun kapitálu možný řádově v hodinách, může takovéto opatření nepřímo prostředky určené pro státní kasu (a tedy i penze) naopak velmi rychle snížit.

Chudé země EU jsou proti ústupkům Řecku
01.07.2015 Mezi největší odpůrce jakéhokoli dalšího ustupování levicové řecké vládě premiéra Alexise Tsiprase v otázce obrovských dluhů patří nejchudší země Evropské unie. Ty podle listu International New York Times poukazují na to, že Řecko volající po pomoci a odpuštění části dluhů vyplácí svým obyvatelům mnohem vyšší důchody a platy než většina zemí ve východní, střední a jihovýchodní Evropě.

Vláda USA bez dohody v Kongresu narazí na dluhový limit
16.10.2013 Pokud se Kongres na poslední chvíli nedohodne na řešení rozpočtové krize, narazí americká federální vláda na konci čtvrtka na "dluhový strop", a přestane tak mít možnost dál si půjčovat pomocí nových dluhopisů. Žádná ekonomická katastrofa v podobě platební neschopnosti však zatím nehrozí, protože vláda bude mít v dalších dnech ještě dostatek peněz na plánované platby. Krize může nastat až v závěru měsíce, kdy vládě podle výpočtů nebudou stačit peníze na splátky úroků z dluhopisů, pokud neodloží jiné platby.

Míra nezaměstnanosti v Řecku téměř 27 %
11.07.2013 Míra nezaměstnanosti v Řecku v dubnu stoupla na 26,9 procenta z březnových 26,8 procenta. Dostala se tak na nejvyšší úroveň od roku 2006, kdy začali statistici tyto údaje zveřejňovat. Oznámil to dnes řecký statistický úřad ELSTAT. Nepříznivý vývoj na trhu práce odráží vleklou hospodářskou recesi, ke které přispívají úsporná opatření vlády, píše agentura Reuters.
Související klíčová slova:
USD/PLN | Společnost Kofola | Tempo růstu | Premiér Andrej Babiš | Znalost | Ekonomické problémy | Poskytování hypoték | Daňové výhody | Emma Capital | Leonardo | Deficit veřejných financí | Vládní dluhopisy | Zrušení daně z nabytí nemovitosti | Nákupní centra | Výsledek hospodaření | Den dětí | Splácení hypotéky | Kč/EUR | Co to ovlivňuje? | EUR | Odhad vývoje ekonomiky | Maďarská inflace | Zkušenosti | Cenová hladina | Vladimír Dlouhý | Konsorcium | Alphabet | Vstupy | Péče o blízké | Koronavirové krize | Nezávislost na Srbsku | Pozitivní vliv | PLN | Výhled Fidelity International | Pfizer | Chod firem | MONETA Money Bank | Zpracovatelský sektor | Veřejné finance | Silicon Valley Bank | Subvence | Řecko | Analytik Cyrrusu | Geopolitické riziko | Oživení poptávky | Akciové společnosti | Pokles sazeb | Klíčový prvek | Analytický tým | Trend | Bank of Japan | Inflační čísla | Životní prostředí | Bruegel | Tempo růstu ekonomiky | Škoda Auto | Bankéři | Prosperity | Technologie blockchainu | Mezinárodní měnový fond | Propad cen | Ministr dopravy | Macron | Podnikatel | Migrační dohoda | Statistiky | Patria Finance | Úřad práce | Řízení financí a investičních služeb | Zadlužení České republiky | Dividendy z ČEZ | Vyšší důchody | Aktiva | Ojetiny | ČT Jan Souček | Citigroup | Energetika | Nositel Nobelovy ceny | Generální ředitel skupiny ČSOB | Růst úrokových sazeb ČNB | Makroekonomické predikce | Schodek státního rozpočtu | Sociální faktory | Spojení | Mazars | ČSOB Aleš Blažek | Ministerstvo práce | Sazby daně | Line | Colt CZ Group SE | Faktory ovlivňující rozpočtové deficity a přebytky | Dosažené vzdělání | Paušální daně | Evropská komise | Sazba hypoték | O2 Czech Republic | Investiční gramotnost | Administrativa amerického prezidenta | Poplatky | Automotodrom Brno | Pojišťovna | Komunita | Federální rezervní banka | Ošetřovné | Znalosti trhu | Letecké společnosti | Unilever | Výnosy dluhopisů | Oživení v Číně | Index PX | Ruské invaze na Ukrajinu | EFPA | Analýzy | Financial Times | Pravděpodobnost | Výsledek zasedání k měnové politice | Cenové stability | Průměrná úložka | Zvýšení slevy na poplatníka | Chování trhu | Srbská komunita | Válka | Kapitálový poměr | Minimální mzdy | Lagardeová | Elektronický systém | Rozpočtové přebytky | Program hnutí ANO | Vládní opatření | Stimulace hospodářského růstu | Čerpání evropských peněz | Změny HDP | J.O. Investment | Americká inflace | Finanční vzdělávání | Růst sazeb | Deflace | Inflace v Turecku | Prezident SB | Expanze | Platba | Období vyšších úrokových sazeb | Rostoucí ceny | Německý DAX | Oilprice.com | Zhodnocení prostředků | Výkyvy | Varianty covidu | Rok 2025 | Příjmy státního rozpočtu | ČNB Petra Krmelová | Uzavření příměří | MF ČR | Účet v bance | Bankovní krize v USA | Bohumil Kartous | Saúdská Arábie | Český statistický úřad | Goldman Sachs | Magazín Global Finance | Petr Fiala | Meopta | Sev.en Global | Nárůst devizových rezerv | Obsluha státního dluhu | Euromoney | Mimořádné daně | Strach | Státní kasa | Bankovní rada ČNB | Změny v porodnosti | Příjmy z pronájmu | Martin Pohl | Výplata dividendy | Nezaměstnanost | Rozdíl mezi měnovou a fiskální politikou | František Táborský | Vydání dluhopisů | Guardian | Saldo hospodaření | Sankce | Investiční analytik | Celkový objem úvěrů | ČBA | Aktuální prognózy | Průměrná úroková sazba | Propad cen ropy | Snížení cen | Náboženství | Čeští ekonomové | Burza | Přístup ke zdravotní péči | Nabídka a poptávka | Inflace v prosinci | Koncern Volkswagen | Zájem o investování | Peníze.cz | APA | Zastropování cen energií | Základní úrokové sazby | Velké hospodářské krize | Negativní výhled | ProSieben | David Marek | Daniel Křetínský | Development | Směrnice | Pojišťovací společnosti | Více peněz | Ředitel skupiny ČSOB | IFIS | Le Penová | Dopad na ekonomiku | Růst deficitu | Odnětí bankovní licence | ČSOB | Žádosti o podporu v nezaměstnanosti | Analytický tým FXstreet.cz | Druhy příjmů | Nejistoty na finančních trzích | Faktory ovlivňující demografické změny | Šéf německé centrální banky | Ekonomické analýzy | Vývoj inflace | Boháči | Generální tajemník | Energetická skupina ČEZ | Rozpočtový přebytek | Volby | Petr Zahradník | Data Watch | ČSOB Smart | Výhled ratingu | Daň z nabytí nemovitosti | Výhled ekonomiky | Regionální měny | Trpělivost | Česká měna | Arca Investments | Amazon | Růst cen | Britové | Varšavské smlouvy | Huť Liberty | Úložka | Nejvyšší deficit | Důchodové systémy | Renáta Kellnerová | Přijetí | Neziskové organizace | Dohoda EU | Výdaje státního rozpočtu | New York | Vyrovnaný rozpočet | Snížení úrokových sazeb | Mathias Cormann | Klienti Sberbank CZ | Pandemie COVID-19 | Výhled | Investiční příležitost | Spořit na důchod | Vysoké riziko | Spoření na důchod | Úroveň důvěry | Rubl | Výkon | Politická situace | Faktory ovlivňující rozpočtové deficity | CZK | Inflace | Podnikání | Akciová společnost | Slevy na dani | Složené úročení | Mimořádná inflace | Země EU | Politická rozhodnutí | Poštovní spořitelna | Britské podniky | Cenový šok | Posílení kapitálu | České vlády | Spolupráce Kovyho a Portu | Dividenda ČEZ | Pandemická krize | Vývoj měnového páru | Vladimír Pikora | Decentralizovaný systém | Gap | Investice do infrastruktury | Kapitálový poměr Tier 1 | Andrej Babiš (ANO) | Investiční platforma | Echo24 | ČSOB Bohatství | Forvis Mazars | Valorizace | Evropská unie a Spojené státy | Garance | Dividendy | Peníze na účtech Sberbank | Kultura a hodnoty | Výhled české ekonomiky | Prima | Letošní rozpočet | Náklady na obsluhu dluhu | Rafinerie | Výrazný růst | Politické faktory | Maloobchod | Konopí | Wienerberger | CV90 | Robert Fogel | Asociace pro kapitálový trh | New Deal | Balík rozpočtových opatření | Aleš Blažek | Graf | Seat | Zahraniční dluh | Utahování měnové politiky | Dodatečný výnos | Sociální síť Twitter | Inflace v Maďarsku | Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) | Vládní populismus | Šéfka MMF | Investor Jan Čermák | Vicepremiér | Přebytky zahraničního obchodu | ČSÚ | Vývoj ceny ropy Brent | Pandemie covidu-19 | BP | Průmysl | Míra zadlužení | Dokončení transakce | Richard Siuda | U.S. Treasury | Vakcinace | PPF Telecom | Rekordní rozpočet | Třetí pilíř | Deficit a dluh | Centrální banky | Snížení základní úrokové sazby | Hospodaření vlády | Spotřebitelské vzorce | Zpráva | Spotřební daně | Czech Media Invest (CMI) | Czechoslovak Group (CSG) | Celková inflace | WSJ | Huť Liberty Ostrava | Bělorusko | Deloitte | Irsko | Odliv dividend | Kč/USD | Růst úroků | Vít Hradil | Současná rozpočtová situace federální vlády | Ratingová agentura | Baterie do elektroaut | Srbská centrální banka | Člen představenstva | Daňové přiznání | Packeta | Dluhopis Republiky | Zveřejněná data | Ceny elektřiny | Covid | Vyšší poptávka | Inflace spotřebitelských cen | Globální ekonomiky | Sev.en | Nabídka | Rozhodnutí soudu | Analytik Saxo Bank | Washington | Aktuální hodnoty měny | Co jsou demografické změny? | Ukrajinský premiér Denys Šmyhal | Gabriela Ivanco | Dnešní makroekonomické ukazatele | Kosovská vláda | Vládní koalice | Důchodový věk | Snížení schodku | Rafinérie v Litvínově | Oslabení liry | Snížit riziko | Makroekonomický analytik | Oldřich Dědek | Přebytek rozpočtu | Poplatek | Společnost Casino | Poměr nákladů a výnosů | Loterijní společnosti | Financial Times (FT) | Mezinárodní vztahy a obchod | Tier 1 | Úmrtnost | Silná ekonomika | Okupace | Newstream | Ceny pohonných hmot | Nabídka bytů | Index investiční gramotnosti | DPFO | Inflační doložka | Deficity a přebytky | Plodnost | SAZKAmobil | MSCI AC World | Reakce trhu | Ekonomiky | Hospodaření státu | CL | Snižování úroků | Plánování | Ranní okénko | IOBE | Ratingové hodnocení | Česká bankovní asociace (ČBA) | Volatilita | Maďarsko | Organizace EFPA | Normální člověk | Garanční systém finančního trhu | Záchrana Smartwings | Hrubý domácí produkt (HDP) | Kulturní faktory | Španělé | Vysoké ceny energií | Rozpočtové deficity a přebytky | METROSTAV | Průmyslová produkce | Zdeněk Tůma | Economist | Asociace pro kapitálový trh ČR | Zvyšování mezd | Deficit Itálie | Zaměstnanost | Spolupráce Kovyho | Vývoj na dluhopisovém trhu | Předpovědi Saxo Bank | Cenové hladiny | HDP Číny | Novinky.cz | Státní dluh | Petr Fiala (ODS) | Průmyslová produkce v eurozóně | PPF Renáta Kellnerová | Bydlení | Japonská vláda | Výsledky za první čtvrtletí | Uplynulý rok | Auchan | VTB | Peníze | Hlavní ekonom britské centrální banky | Vývoz ropy | Turecko | Stanley Druckenmiller | Vzdělávání finančních poradců | Brent | Politika | Vzdělávací aktivity | Očekávání | Střední hodnota | Státy eurozóny | Snižování sazeb | Inflační spirála | Expert | Cílové priority | RWE | Vyšší daň | Agentura Kjódó | Joseph Chamie | Plán vlády | Expert na vzdělávání | e& | Společnost GasNet | Ipsos | Zvýšení minimální mzdy | Pád rublu | Zajistit se na stáří | Napadení Ukrajiny | MMF Kristalina Georgievová | Války na Ukrajině | Míra nezaměstnanosti v EU | Invaze na Ukrajinu | Vysoký veřejný dluh | Základní sazby | Majetek | CERGE-EI | Ministr dopravy Kupka | Pohled do budoucnosti | Měnový fond | Allianz | Ustupující inflace | Guvernér české národní banky | Financovat | Důvěryhodnost | Standard & Poor's | Rozsáhlé propouštění | List The Wall Street Journal | Přístup k antikoncepci | Tlak na Rusko | Časové řady | Vládní konsolidační balíček | Situace na trzích | Objem úvěrů na bydlení | Saxo | Janet Yellenová | CZK/EUR | Burzy cenných papírů | Nákupy | Růst | David Malpass | PRAŽSKÁ PLYNÁRENSKÁ | Kristalina Georgievová | Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost | Kellnerová | Dlouhodobý investiční produkt | Pomalé oživení | Americký index | Institut IOBE | Garanční systém | Eva Miklášová | Příležitosti | Vývoj životní úrovně | Investiční skupiny | Itálie | Obnovitelné zdroje energie | Výpadky | EUR/CZK | MiFID II | Akcie firmy | Karel Komárek | Národní měny | Objednávky | Německé firmy | Nižší daně | Prognóza | Souhrnný index | Důstojné stáří | Investiční skupina KKCG | Denys Šmyhal | Použití finanční páky | Asset management | Co je to fiskální politika? | Trh práce | Letecká skupina Smartwings | Společnost Automotodrom | Swiss | Britská centrální banka | Demografické znalosti | Rezervy na ochranu úvěrového trhu | Spotřebitelské úvěry | Veřejný dluh | Kongres | Výdaje Číny | Akvizice | České HDP | Spotřebitel | Bydlení pro mladé | Pochybnosti | Nerovnováha | Výdaje mimo kontrolu | Jana Maláčová | Uhelné elektrárny | Hospodářské recese | Jediné měny | Izrael | Moody's | Koronavirová krize | Nový stavební zákon | Reformy penzí | Dopad pandemie | Selský rozum | Technická recese | Výrazná inflace | Mariana Čapková | Volatility | Úloha žen ve společnosti | Ceny výrobců | Schválená dividenda | Long | AKAT ČR | Chování | Hospodářské krize | Zpomalení ekonomiky | Finanční společnosti | Evropská inflace | Lira | Starší populace | Daniel Častvaj | E15 | Vasky | Koruna | Národní ekonomická rada vlády | Investice státu | Dividendy z energetické společnosti | Návrh rozpočtu | Retail Investor | Dřevo | Jiří Kovařík | Huw Pill | Inflace v eurozóně | Paul Tudor Jones | Volksbank | Výkonná ředitelka | Pomoc pro Ukrajinu | Posílení rublu | Posílení české měny | Zdravotní péče | Opatření | Regulační úřady | Meziroční růst | Ondřej Karanský | Portu | BIC | Cvičení | Zdeněk Nekula | Oxford Economics | Universum | Nižší náklady | Další růst | Investujte zodpovědně | Výsledky voleb | Globální hospodářské krize | Trh | Jednání kartelu OPEC | Barel ropy | TOP 09 | Burzovní obchodníci | Deficit rozpočtu | Návyk | Lukáš Kovanda | KDU-ČSL | Snížení výpočtu nových důchodů | Zkušenost | Hrubý domácí produkt (HDP) Maďarska | Czech Fund | MSCI | Klienti ČSOB | Cestovní ruch | Zdroje energie | Kvantitativní uvolňování ČNB | Oživení české ekonomiky | Česká elita | Navýšení důchodů | Šíření nemoci COVID-19 | Fialova vláda | Průměrné mzdy | Ruský prezident | Spořící účty | Ladoga | Rekordní schodek | Equal Pay Day | Volby do Poslanecké sněmovny | Pokles reálné spotřeby | Pandemie koronaviru | Ceny plynu | Věková struktura | SICAV | Rozdílové smlouvy | Kapitálový trh | Index | Události roku | Studie | Vice | Vyšší náklady | Recyklace | Ukazatel nákladů na úvěrové riziko (CCR) | Automobilka Toyota Motor | Ekonomický poradce | Ministerstvo financí Ruské federace | Rezervní měny | Elektřina | MMF | Zesílení inflačních tlaků | Daňový poradce | Odhad vývoje HDP | Eura | Penzijní fondy | Komise | Pojištění vkladů | Nejistoty | Americká centrální banka | Dopad na ekonomiku a spotřebitele | Společnost Automotodrom Brno | The U.S. Treasury | Nizozemci | Videokonference | Kapitál | Ropa Brent | Jiří Rusnok | Slavomír Pavlíček | Zkapalněný zemní plyn (LNG) | Posílení | Daně z příjmů | Agentura Reuters | Platební neschopnost | Podmínky na trhu | Bidenův obří balík | Vládní balíček | Společnosti | Majitel | Klimatické změny | Negativní dopad | Mediální společnosti | S&P | Obrovský potenciál | Unie | Bankovní unie | Jak na to | Vláda a kongres | Maloobchodní tržby | Sázky | Populismus | Komise v přenesené pravomoci (EU) | Přehřátí ekonomiky | Vládní nástroj | Váhání | Narušení dodávek | Naše prognóza | Čtyřdenní pracovní týden | Oživení maďarské ekonomiky | Christine Lagardeová | Vysoká inflace | Zasedání Světového ekonomického fóra | Ukrajinští uprchlíci | Ministerstvo životního prostředí | Kompenzace | Soukromý sektor | Domácnosti | Ekonomické aktivity | Toyota Motor | Stárnutí populace | Samou | General Plastic | Grand | Energetická skupina | Wall Street Journal | Skupina KKCG | Sdružení výrobců automobilů | Ekonomický vývoj | James Buchanan | Anglie | Americké univerzity | Růst kapitálu | Reakce trhů | Rozpočtová politika | Investiční horizont | Asie | Martin Novák | Nová prognóza | Česká firma | Polský premiér | Migrace | Deficit | Pandemie COVID | Tom Kadeřábek | Pojišťovna EGAP | Klienti Sberbank | Meziroční porovnání | CBC | Invaze | Moskva | Měsíční mzda | Krize eurozóny | Budoucnost | Rozvoj společnosti | Hlubší schodek | Úroveň důvěry veřejnosti | Danuše Nerudová | Rady expertů | Pardubický pivovar | Rada guvernérů | Dopad rozpočtových deficitů | Republikáni | Pokračující pokles | Kartel OPEC | Ruský plyn | Globální dodavatelské řetězce | Mihály Varga | Inflace zpomaluje | Lex Babiš | Investorky | Zdravotní sestry | Plány na zavedení eura | Analytika | Kurz koruny | Dlouhodobý investiční produkt (DIP) | Renáta Kadlecová | Fiskální pomoc | Hlavní ekonomka | AA | Vývoj nezaměstnanosti v USA | Nové peníze | Daň z mimořádných zisků bank | Snížení ratingu | NAFTA | Křetínský | Výroba aut | BNP Paribas | Hospodářská politika | Česká koruna | Statistické údaje | Kapitálová pozice | Investiční platforma Portu | Moneta | Twitter | Benzín | MIFID | Podnikatelé | Reorganizační plán | Wall Street Journal (WSJ) | NÚKIB | Pozornost | Ostatní investice | Polský zlotý | Prudký propad | Premiér Petr Fiala | Fiskální politiky | Holding Czechoslovak Group | Rekordní schodek rozpočtu | Polská vláda | Vodafone | Vlastní nemovitost | Elektromobily | Borgis | Závislost | Úsilí | Demografické změny | Bělehrad | ČSOB Premiéra | Devizové intervence | Bohatství | KKCG | Ifo | CSG | Tendr | Erste Group | Fiskální udržitelnost | Pandemie covidu | TŽ | EFPA ČR | Rumunsko | Účast akcionářů | Náklady | Zavádění cel | Příjmy z firemních daní | Rozpočtový deficit Itálie | Konzervativní investice | Index nákupních manažerů | Novela zákona o ČNB | Rudolf Špoták | Antivirus | Koronavirová pandemie | Akcez | Český kapitálový trh | Statistický úřad | Webináře | Přímé zahraniční investice | Marek Španěl | Evropská divize Sberbank | Souhrnný čistý zisk | Objem celkových klientských vkladů | Poptávka | Gamble | Tokijská burza | EUR/RUB | Balance | Nejziskovější | Řetězec | KoroNERV-20 | Zboží dlouhodobé spotřeby | Příliv migrantů | Unijní země | Odpor | RBI | Daň z nabytí | JPMorgan Chase | Závazek | Vysoké inflace | Temelín | Množství peněz | Sberbank Europe | Fungování fiskální politiky | Marketingová komunikace | Toyota Motor Manufacturing | Broker Consulting Index spotřebitelských úvěrů | Patria Online | SNY | Nastavení měnové politiky | Dluh vládních institucí | Hypoteční banky | Společenská odpovědnost | Tovární objednávky | Obchodovat | Snižování rizika | Ekonomické vztahy | Obchodníci | Jak fungují demografické změny? | Válka na Ukrajině | Tisková zpráva | Růst kapitálu a příjmů | Velké částky | Finance | Rozpočtové deficity | Krize v USA | Úrok na dluhu vlády ČR | Dluhopisy | Růst úrokových sazeb | Pandemie nemoci | Mimořádný zisk | Americké technologické firmy | Objem aktiv | Platformy | Objem majetku | Equity | Zdroj příjmů | Slovenská skupina | Premiér Denys Šmyhal | Analytici | Indická rupie | Čistý zisk | Aukce | Průměrná hrubá měsíční mzda | Florian Bieber | Problémy | Nominální dluh | Vývoj ceny ruské ropy Urals | Faktory ovlivňující fiskální politiku | Dlužníci | Výzva | Stres | Kultura a náboženství | Video | Zájem o hypotéky | Vyplácení dividend | ČSOB Data Watch | Členské státy | Finanční instituce | Prostor pro pokles | Menší poptávka | Tomáš Sedláček | ProSiebenSat.1 | Pokles cen | Měnové intervence | Ropa | Cena barelu ropy | Renáta Kellnerová s rodinou | Monetární politika | Broker Consulting Index | Ekologové | Přijetí eura | Pozemky | ETF | Nejvyšší kontrolní úřad | Demografické faktory | Sociální síť X | Státní dluh Běloruska | Pohonné hmoty v ČR | Firma | Komerční banka | Ředitelka AKAT ČR | SWIFT | Šéfka EK | Analytik Portu | Televizní studio | Silicon Valley | Bulharsko | Kurz domácí měny | Následky pandemie | Hudebních vydavatelství | Mezinárodní banky | Martin Luňáček | OilPrice | Věřitelé Arca Investments | Česká národní banka (ČNB) | Raiffeisenbank a.s. | Platforma | Transakční náklady | Plán na obnovu Ukrajiny | Statistici | Šok na trhu | Inflace ve světě | Zpomalení inflace | Ekonomové | Veřejné zadlužení | Propad české ekonomiky | Aplikace TikTok | USA | Sledování vývoje | Roční výkon | 3М | Spojené státy | Mediální společnost | Next Finance Vladimír Pikora | Jiří Vévoda | Oligarcha | Globální finanční krize | Marine Le Penová | Rekordní propad | Ministr práce a sociálních věcí | CCR | Životní potřeby | Růst HDP | DORA | Pandemie | CVC Capital | Kdo řídí demografické změny? | Výrobní závody | Podíl Daniela Křetínského | HDP (Hrubý domácí produkt) | Investice do služeb | Pohonné hmoty | Úrokové sazby | Tržní vývoj | Společnost Synot Invest | Stabilní příjmy | Hospodaření státního rozpočtu | Šíření nemoci | Zvyšování úrokových sazeb | Sázka | Helena Horská | Maxim Manturov | Čepro | Výsledky za první pololetí | Konsolidace | Japonská ekonomika | ZEN | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Světová banka (SB) | Napadení Ukrajiny Ruskem | MF | Czechoslovak Group | Trinity Bank Lukáš Kovanda | Hodnota společnosti na burze | Vývoj nezaměstnanosti | Česká ekonomika letos | Zákonodárce | DIESEL | Kontrola inflace | Burze | PPF | Historie | Vývoj | Drahota | Výnosy | Bidenův obří balík rozpočtových opatření | Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) | Výkon ekonomiky | Ekonomické faktory | Obchodní dohody | Skupina Colt | Krácení důchodu | Úroková sazba | Český stát | Windfall tax | Petr Stuchlík | Ekonomické příležitosti | Prohlášení | Počet obyvatel | Změny klimatu | Člen bankovní rady | Podíl nevýkonných úvěrů | Giovanni Sabatini | Index spotřebitelských úvěrů | TikTok | Výchova dětí | Agentura Fitch | Konkurenceschopnost | Výdaje | Zasedání Rady guvernérů | Masters | Smartwings koronavirus | Facebook | Penta | Ruská centrální banka | Washington Post | Odhad vývoje hrubého domácího produktu | Pracovní síla | Erdogan | Ministerstvo průmyslu a obchodu | Ekonomický novinář | Osobní zkušenost | České měny | Ministr zdravotnictví | Aktiva pod správou | iShares | Ředitel skupiny PPF | Migrační dohoda EU | Riziko ztráty | STV Group | EUR/USD | Členové kartelu OPEC | Sklizeň obilovin | Šíření nákazy | Varování | Zisky firem | Intervence | Joe Biden | Parlamentní listy | Společnost Czech Media Invest | Průměrný výnos | Podnikání na kapitálovém trhu | Ministr zemědělství | Eva Davidová | Nižší krácení důchodu | Člen bankovní rady ČNB | Moody's Investors Service | Tudor Jones | Další vývoj | Technologický holding | Držení akcií | Dnes zveřejněná data | Výchova dětí a péče o blízké | Správné načasování | Měnové politiky | Zbyněk Stanjura | G20 | Získání dodatečných financí | Odvětví | Keynesiánci | Investiční doporučení | Turów | Onemocnění | Řecká ekonomika | Intervenční nákupy | Jiří Šafařík | Finanční domy | Sazby ČNB | Dánové | Christiane Hoffmannová | Belgie | Ministryně financí Alena Schillerová | Fiskální politika | Sellier & Bellot | Manufacturing | Menšinový podíl | LVMH | Petr Smejkal | Koronavirus | Výdělky | ProSiebenSat.1 Media | Míra nezaměstnanosti v Řecku | Italský premiér | Nesoulad | Ekonomická situace | Odhad HDP | Prezident Erdogan | Čerpání peněz | Výkyvy úrokových sazeb | Dna | Kapitálové rezervy | Goodwill | Automobilka Škoda Auto | Dluhopis | Británie | Vítězství | Investiční strategie | Bezpečný přístav | Snížení úroků | Organizovanost | Přední ekonomové | ČSOB Data | Odliv kapitálu | Evropské vlády | Miliardy dolarů | Skupina Colt CZ Group SE | Dinár | AI | Nové byty | Kolísání trhu | Daňová poradkyně | Extrémní volatilita | Italský bankovní svaz | Vládní výdaje | IMF | Státní příspěvek | Obilí | Prezidentské volby | Důchodci | Změny úrokových sazeb | Miliardy korun | Dopady pandemie | Kosovo | Škoda Transportation | Tudor | Penzisté | Silky Zdeňka Porybného | Platební bilance | Comfort Finance Group | Růst mezd | Pivovary CZ | Liberty Ostrava | Zemědělství | Automobilka | Reálné ekonomiky | Levnější půjčky | Sazby | Babišova vláda | Hlavní ekonom | Invaze ruských vojsk | Automobilka Toyota | Daň z příjmu | Účastnické fondy | Patria | Trh s elektromobily | Investiční produkt | Americký index S&P 500 | Rozpočet Japonska | České koruny | Nová sazba | Těžba lithia | CVC Capital Partners | Index nákupních manažerů ČR | Vývoji podnikatelské nálady | Komise v přenesené pravomoci | Stavební zákon | Úrok | Investovat | Finanční výsledky společnosti | Konsolidační balíček | Úvěrový program | Expanzivní fiskální politika | Agentura Moody's | Generální ředitel | Hotovost | Pokles populace | Ekonomické systémy | Sociální a hospodářská politika | Berlín | Průzkum | Global Finance | Firmy | Program Antivirus | Energetický a průmyslový holding | Mezinárodní vztahy | Inflace v Česku | Zvýšení mezd | Sledování indexů | Český státní rozpočet | Průměrování | Růst cen ropy | Panika | Náročné profese | Reálné mzdy | Zajištění | Averze k riziku | Zájem investorů | Úřad pro ochranu hospodářské soutěže | Cena ropy brent | Partnerství | Dopad na finanční trhy | Ekonomické podmínky | Řízení investičního portfolia | Podíl obnovitelných zdrojů | Platit daně | ProSiebenSat.1 Media SE | Ekonomický propad | Dlouhodobé investice | Oslabení měny | Státní svátek | Místní rozvoj | Ukazatel nákladů na úvěrové riziko | Výsledky společnosti | Evropské sdružení výrobců automobilů | Daňoví poplatníci | Investování | Distribuce | Fed | Sdílení odvodů | ČTK mluvčí | Americká ministryně financí | Vysvětlení rozpočtových deficitů | Maďarský forint | Michal Mejstřík | Vyšetřování | Úrok na českých dluhopisech | Správa železnic | Rozpočtový deficit | Dividendy ČEZ | Ratingová agentura Fitch | Automobilový průmysl | Pankrác | Česká vláda | Vývoji podnikatelské nálady v Německu | Petra Krmelová | Zadluženost | Automobilka BMW | Trhy | Daně z neočekávaných zisků | Rozpočtové přebytky USA | Daniel Münich | Walmart | Aktuální stav | Nárůst výdajů | Energetická společnost ČEZ | Mezinárodní investoři | Refinancování dluhů | FTSE | Janis Varufakis | Potravinářská společnost | Rizika | Spravedlivé důchody | Instinkt | Vánoce | Podrobný pohled | Rada ČNB | Deficit italského rozpočtu | Důchodový věk po roce 2030 | Cena nemovitostí | Kurs koruny | Portugalsko | Vývoj měnového páru USD/RUB | Fond | Cena benzínu | Sdružení automobilového průmyslu | Sociální politika | Omezení pohybu kapitálu | Restrukturalizace | Ukrajinské ministerstvo financí | Fitch | Pšenice | WirtschaftsWoche | Americké banky | Celkový výsledek | Úspory | Poslanecká sněmovna | Dánsko | Karel Kovář | Italský bankovní svaz (ABI) | Server Peníze.cz | Úvěrový rating | Prodávající | Kyjev | Jiří Sýkora | Energetické společnosti | Michaela Pudilová | Pravidelné investice | Sláva | Vysoké ceny | Sedmadvacítka | Mateřská společnost | Schodek rozpočtu | Růst ekonomiky | CETIN | Ředitelka | Klíčové faktory | Cenový vývoj | Úroveň vzdělání | Plán obnovy | TradingEconomics | Průměrná míra inflace | EdF | Žádosti o podporu | Výsledky hospodaření | Mojmír Hampl | Ministerstvo financí | Řízení financí | Společnost S&P Global | Bilance | Federální vláda | CEE | Holubice | Americký kongres | Bankovní asociace | Vladimir Putin | Tesla | Patrik Novotný | ONE | Regulační orgány | Řecký dluh | Stabilita | Španělsko | Štědrý den | Solidní růst | Christian Dürr | Výzkumná agentura | Mezinárodní obchod | Ekonomický růst | Průměrná sazba hypoték | Český statistický úřad (ČSÚ) | Inflace v USA | Komodity | Úvěrový rating a státní dluh | Druhá vlna | Mzdy | Vliv demografických změn na ekonomiku | Poradenství | Firma Wienerberger | Minimální důchod | SYRIZA | Ruský rozpočet | Zasedání Mezinárodního měnového fondu | Odhady analytiků | Toyota Motor Manufacturing Czech Republic | Smartwings | Společnost GEVORKYAN | Zpráva OECD | Současná rozpočtová situace | Na burze | Dopady krize | Akcionáři | Úrok na dluhu vlády | Analytička | Premiér Fiala | Reformní plán | Předčasný důchod | Společnost | Ruský rubl | Zadlužování | Velké firmy | Vznik nouzového fondu | Sázet | Hospodaření | Hello bank | Zahraniční obchod | Ztráta | Dividendové výnosy | Dluhové krize | Colosseum | Institucionální investoři | Server Peníze | FXstreet | Conseq | Maďarská centrální banka | Redistribuce | ČSOB Poštovní spořitelna | Obchod | Důchody 2024 | Řízení společnosti | Tomáš Raputa | Reformy penzí a daní | Ceny ropy Brent | Energetický regulační úřad | Volkswagen | Daně z mimořádných zisků | Pracovní trh | Jmění Elona Muska | Ratingový výhled | Vývoj na trhu | EK | Jiří Nekovář | Riziko | Marta Gellová | Jan Frait | Analytik | Emise | Trinity | MAM | Právo | Zdravotní pojištění | Pražské burzy | FT | Swiss Life | Růst platů | Casino | Bank of America | Hnutí ANO | Cenový strop | Transakce | Šok | Finanční trh | Urals | Meta | Portfolio | Nástroj | GBP | Nadšení | Maspex | NATO | Buffett | Plyn | CEPS | Veřejný sektor | Životní úroveň | Insolvenční návrh | Lukáš Raška | Německá ekonomika | Čína | Inovace | Západní ekonomiky | Ceny | Tisk peněz | Představenstvo | Financování | Propad ekonomiky | Zvýšení ceny | Recese | Nexen | Pokles | Gazprom | Záloha | Meziměsíční inflace | Úvěrový trh | Ben Bernanke | Války | Impuls | Ukrajina | Capital Partners | Notifikace | Raiffeisenbank | Přebytek bilance | Centrální banka | Předpovědi | Prodeje ropy | DPH | Predikce | USD/TRY | USD/RUB | Stavební povolení | ČNB Jiří Rusnok | Saxo Bank Steen Jakobsen | Restriktivní opatření | Státy EU | Sazba proticyklické kapitálové rezervy | Praxe | Biliony | Makroekonomické faktory | Evropské centrální banky | Moneta Money Bank | GEVORKYAN | Rating vyšší | Plán investic | Odborníci | Investments | Dlužník | Zákonodárci | E.ON | Nejvyšší růst | Klima | Stratég | Instituce | Společnost Walmart | Mateusz Morawiecki | Forint | Důchod | Prezident Vladimir Putin | Živobytí | Proticyklické kapitálové rezervy | Inflační krize | Společnost E.ON | Náklady na financování | Společnost Emirates | Výnos | Bankovní krize | ESG | Růst cen energií | IHNED | ČEZ | Frank | Milton Friedman | Kapitálové výdaje | Nájmy | Důležité ekonomické události | Metaverse | Zkrachovalé společnosti | Algoritmy | CEO | 256/2004 | Provozní náklady | Trinity Bank | Olívia Lacenová | Spotřeba domácností | CMI | Marian Jurečka | Úřad pro regulaci finančního trhu | ERÚ | Austrálie | Minulá výkonnost | Konkrétní cíle | Trh Prime | Zastropování cen | Česká bankovní asociace | Posílení koruny | Nadnárodní firmy | Miliardy USD | Singapur | Podmínky půjčky | Ministryně práce | Osvobození | Ceny akcií | Ceny energií | Tržní ekonomiky | Zvyšování daní | Civilní letectví | Bezpečné přístavy | Channel | RUB | Michelin | Jaromír Gec | Jiří Šmejc | Největší světové ekonomiky | Rychlý růst cen | Petr Pavel | Biliony dolarů | Kurz eura k dolaru | Podcasty | Jasný signál | Pracovní místa | ACEA | Ukrajinská ekonomika | Tržní hodnota | Slabý ekonomický růst | ČSSD | Funkční období | Zisk | Koronavirové pandemie | Přizpůsobovat se | ČNB | Ruské ropy | Fóra | Demokraté | Jan Kubíček | Bogdan Maioreanu | Daně z příjmů fyzických osob | Finanční ředitel | Sberbank CZ | Rating | Dovoz | Nejbohatší | Zahraniční investoři | Zůstatek | The Guardian | Vklady | Progres | Obchodování | Zajištění na stáří | Jan Vejmělek | Vzdělání | Dnešní data | Očekávaný vývoj | Daňový poplatník | Metalurgie | Úroky | Monitorování | Eurostat | Prezident | NKÚ | Růst inflace | Raytheon | Finanční pomoc | Jednotné měny | Hypoteční trh | Ministr Jurečka | Freedom Finance | TRY | Shortovat | Synot Invest | Sekyra Group | Expanzivní politika | Colt CZ | Performance | Státní rozpočet | Evropa | Měna | S&P Global | TOPIX | Management | Nasdaq | Trump | Zprávy | Ceny ropy | Byty | Potravinářství | Finanční výsledky | Francie | Předpověď | Údaje | Krize v eurozóně | Spoření | Automobilky | Příjmy z prodeje ropy | Pojišťovny | Macquarie Asset Management | Ekonomické události | List Financial Times | Omezení pohybu | Kontext | Biden | Finanční krize | Sberbank | EGAP | DPA | FXstreet.cz | Obchody | Běžný účet | Pokles české ekonomiky | Naše ekonomika | Snížení daní | Jakub Matis | Technologické firmy | Dezinflační tendence | Dieselgate | Celkový deficit | ProCent | Zasedání k měnové politice | Růst spotřebitelských cen | Finančnictví | Zvýšení těžby | Portfólia | Japonsko | Zemní plyn | Marže | Borealis | Editis | Arbitráž | Aktivum | TopForex | Zemědělci | Japonská centrální banka | Přenos | Velké peníze | Společnost XTB | Vývoj měnového páru USD/TRY | Finanční svět | Prezident Pavel | Ursula von der Leyenová | BNP | Situace | USD/CZK | Šíření koronavirové nákazy | Nové zakázky | Epidemiologické situace | Google | Miliardy eur | Tržby | Největší kontrakt | Finanční systém | Médea | Časový horizont | Kurs koruny k euru | Vysoké příjmy | Šokující předpovědi Saxo | Konsensus | Šmejc | Ruský útok | Dluhy | Operace na volném trhu | Průměrný příjem | Německá burza | Býčí trh | FOREX | Konsenzus | Turecké liry | Inflace v ČR | Investiční produkty | Psychologie | Guvernér | GasNet | Sociální síť | Dividenda | GfK | New York Times | Světové události | Investiční výdaje | Řemeslo | Hospodářské noviny | HDP | Načasování | Daňové zatížení | Omyl | NJJ | Ekonom | Restrikce | Optimismus | Rozhodování | Ekonomka | Dolar | Zrušení daně z nabytí | Euro | Yield | Zkapalněný zemní plyn | Skokový nárůst | Fnac Darty | Klid | Investování je rizikové | JP Morgan | Výnosy státních dluhopisů | Zpomalení růstu | Zdanění | Ceny pohonných hmot v ČR | Etoro | Pandemická situace | Turistické sezóny | Průměrná cena | Politici | Quant | Dopady na ekonomiku | Vládní deficit | Meziroční růst spotřebitelských cen | Vyšší inflace | Obchodníci s cennými papíry | Zhoršení ratingu | Členské země | Nouzový stav | Hospodářský cyklus | Slovensko | Síkela | Martin Gürtler | Baterie | JPMorgan | Akumulace | Paroplynové elektrárny | Invaze Ruska na Ukrajinu | Provize | Domácí měny | Návrh rozpočtu na příští rok | ČTK | Investiční fond | Státní veterinární správa | Novinky | Peníze z EU | Pozitivní výhled | Odhad letošního růstu | Katastrofy | Retail | Vyšší úroveň | Guvernér ČNB | Ztráty | Rozpočtové příjmy | SYNTHESIA | Penta Real Estate | Zásobníky | Česká národní banka | Epidemie koronaviru | Soukromí investoři | ASEAN | Společnost Kofola ČeskoSlovensko | Prodejní ceny | Americké firmy | Bankovní licence | Životní styl | Úvěr | Meziroční inflace | Blahobyt | Výběr daní | Akcie | Mississippi | Jan Souček | Ruský útok na Ukrajinu | Investice firem | Mzda | Daňový balíček | Největší ekonomiky | NERV | Ekonomický cyklus | Zemědělský svaz ČR | Výhody | Pražská burza | Zůstatek na účtu | Urbanizace | Očkování | Sociální demokraté | Podniky | Index spotřebitelských cen | Štěstí | City | Společnost Czech Media Invest (CMI) | Demografické trendy | Nexen Tire | Zrychlení růstu | Dodávky energií | Tržby v maloobchodě | Motivace | Vývoj ceny | Tým FXstreet.cz | Tvrdá práce | Dodavatelské řetězce | Nedostatek financí | Světová ekonomika | Češi | Převis | Vývoz | Reuters | Hospodářská situace | AKAT | Logistika | Hodnota společnosti | Vývoj ekonomiky | Ekonomické škody | Prostor k růstu | Sněmovna reprezentantů | Technologie | Skupina PPF | Koronakrize | Colt CZ Group | Prognózy | Kurz | Daně | ÚOHS | Výběry | Ministři | Jádrová inflace | Lenka Kalivodová | Barack Obama | Pozornost investorů | Americká ekonomika | Energetická společnost | Dana Drábová | Pivovary CZ Group | Pivovary | Jiné měny | Japonské akcie | Skupina Smartwings | Rekord | Světové ekonomiky | Komárek | Výsledky | Míra inflace | Nedostatek čipů | Přemýšlení | BHS | Bolest | Rychlý růst | Obavy z omikronu | Sport | Hospodářské soutěže | Bankovní rada | Investice | Časopis Forbes | Pro investory | Fidelity | Objem úvěrů | Potenciál | Zdravotnictví | Macquarie Asset Management (MAM) | Česká měna dnes | Joseph Stiglitz | Automatizace | Investujte | Výsledek zasedání | Pražský městský soud | Pokles inflace | Ranní nadhoz | Vyjádření analytiků | Nezávislost | Komunikace | Oživení ekonomiky | Indie | Bod | Fitch Ratings | Ekonomika eurozóny | Společnost NJJ | Levice | Ekonomická aktivita | Aktuální vývoj | CNN Prima News | Výdaje na obranu | Vydavatelství Editis | Hospodářské noviny (HN) | Ministr vnitra | Demografie | Rozhodnutí o úrokových sazbách | Zisky | Investiční stratég | Soukromá spotřeba | Makroekonomický vývoj | Regulace | Penzijní systém | Zaměstnanci | Oddlužení | Deriváty | 100 miliard dolarů | Diverzifikovat | Účet platební bilance | Johnson & Johnson | Fondy | Comfort Finance | OSVČ | USD za barel | Kurz eura | SAP | Hospodářství | Ministerstvo dopravy | Důvěra | Rating České republiky | Daňové zvýhodnění | Synot | Čistý příjem | Výplata | ODS | HN | Ukazatel | Běžný účet platební bilance | Evropské firmy | Krajský soud | Pravidelný příjem | Měny | Zvýšení investic | Výstavba gigafactory | Nezaměstnanosti v Německu | Dialog | Finanční sektor | Daňové příjmy | Burzy | Pokles ekonomické aktivity | Rada ČTK | Hospodářský růst | Thomson Reuters | Spread | Opatření na podporu ekonomiky | Trh s ropou | F-35 | Patria.cz | Ekonomický institut | Export | Rusko | Poradce | Většinový podíl | Rafinérie | Vývoj ceny ropy | Signál | Snížení daně | Investiční skupina Penta | Silná inflace | Investovat do akcií | Úbytek | České firmy | Kofola | Unicredit | Institut GfK | Italská ekonomika | Covidové pandemie | Forbes | Real Estate | Ukončení války | Letectví | BHS Štěpán Křeček | Liberty Ostrava (LO) | UniCredit Bank | Emirates | Zhodnocení | Investice do těžby | Organizace | 1 milion | Services | Prezident Petr Pavel | Česká spořitelna | Praha | Ekonomický rozvoj | Eva Zamrazilová | Média | Technologičtí giganti | Tranše | Rozšíření | Skupiny PPF | Mladší generace | Ruský prezident Vladimir Putin | Stav ekonomiky | Plány | Celkové příjmy | Nižší poptávka | Toyota | Zemědělský svaz | Administrativa | Skupina EPH | STAN | COVID-19 | Ranní zpráva | Cenové tlaky | Příliv investic | Brusel | Freedom Finance Europe | Devizové rezervy | Hypotéky | Next Finance | Instagram | Americké společnosti | FDP | Elon Musk | Roubini | Baterie do elektromobilů | TIM | Škoda Group | Propouštění | Energie | Šokující předpovědi Saxo Bank | Objem | Investiční | Ministr práce | Ženy | Americké centrální banky | Ekonom BHS | Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) | Státní investiční fond | Příjmy | Fiskální rok | MPO | Česká společnost | Ekonomické dopady | Prodej | Evropská komise (EK) | Rok 2024 | Znárodnění | Financial | Ministryně práce a sociálních věcí | Bloomberg | KB | Dotace | Evropská unie | Tokeny | Alena Schillerová | Ústavní soud | Rozvoj | Rozhodnutí vlády | Silný růst | Kodiaq | Vyhlídky | Průmyslová výroba | Finanční trhy | Udržitelnost | Míra | Colt | Kolínská automobilka | Pandemie nemoci COVID-19 | Divize | Vyšší mzdy | Současný trend | LNG | Výrazný pokles | Národní rozpočtová rada | Kvantitativní uvolňování | Letní měsíce | Ptačí chřipka | Střednědobý výhled | Asociace | Vista Outdoor | STV | HDP eurozóny | Výkonnost | Pomoc Ukrajině | Letiště Václava Havla | Televize CNBC | NET4GAS | Obchodování s akciemi | Kjódó | Intervence ČNB | Index S&P 500 | Ajay Banga | Hrubý domácí produkt | Tomáš Pfeiler | Carlyle | Vepřové maso | Agentura Bloomberg | Stavebnictví | Společnost S&P | London School of Economics | Krize | Chudé země | Institut Ifo | Rostoucí trend | Společnost Tameh Czech | CVC | Novela zákona | OECD | Finanční budoucnost | Obnovitelné zdroje | Centrum | Hrozí krach | Oslabení koruny | Výrobce munice | Nízká nezaměstnanost | Zastropování cen elektřiny | Zvýšení úrokových sazeb | Příliv kapitálu | Inflace v Británii | Volby v USA | Krajský soud v Ostravě | Index nákupních manažerů (PMI) | Průmysl v eurozóně | S&P 500 | Ekonomický a strategický výzkum | JDE | Podpora | Ministři financí | MWh | Šokující předpovědi | Letecká skupina | MT4 | Skupina ČEZ | Světová banka | Cena | Silky | Německá vláda | Překoupenost | Německo | Útok na Ukrajinu | Digitalizace | Makroekonomické ukazatele | Krach | MJ | Jozef Síkela | CNN | Tameh Czech | Komerční banky | Apple | Zadlužení | Mattoni | Rozpočet | Dluh USA | Steen Jakobsen | Premiér Babiš | Snížení sazeb | Prime | Impérium | BAT | Česká ekonomika | IG | Finanční prostředky | Partners | Prudký růst cen | PX Pražské burzy | Fidelity International | Kurz eura k americkému dolaru | Odvody | Tempo inflace | DSTI | Výhledy | Nižší výdaje | Co bude | Prohloubení deficitu | Odhad růstu ekonomiky | DAX | Prezident Světové banky | Erste | Rezervy | Podnik | Gigafactory | Debata | Akcie společnosti | Sony | Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) | Zlato | Ekonomika | WEF | Inflace v Německu | Profesor ekonomie | Denní graf | Mzdové požadavky | Střední podniky | Schodek | Míra nejistoty | Ticker | Odpovědnost | Kultura | Jan Procházka | Balkán | Oslabení | Invaze Ruska | Finanční situace | Odvolací soud | Energetické krize | Práce | Výnosnost | Úspěch | Investiční příležitosti | Intel | Likvidita | Cíle | Sporting Products | EET | Bezpečnost | Likvidní | Důchodový systém | Banky | BlackRock | Ceny v Česku | Daňové změny | Vlády | Retail Investor Beat | Seznam.cz | Rychlost | Investiční společnosti | Investiční skupina | Šance | Síť X | Státní fond | Daně z příjmů právnických osob | Investiční platformy | Ministři financí eurozóny | Bilance zahraničního obchodu | Bankrot | Konfederace | Správa | Ray Dalio | Wall Street | Průlom | Analýza | Procter & Gamble | Ministr financí | Umění | Věřitelé Arca | Zlepšení | ČR | Jmění Elona | Vivendi | XTB | Kontrakt | Meta Platforms | Zlínská obuvnická firma Vasky | Freedom Financial Services | Lithium | Ratingové agentury | Pozice | Index akciového trhu | Portfolia | Finance Group | Automotodrom | Inflace v EU | Štěpán Křeček | Průmyslově-technologický holding | Slovenská vláda | Creditas | Platební neschopnosti | Kovy | Švýcarský frank | Změna sazeb | Analytik Broker Consulting | ČNB Aleš Michl | Market | Společnost ČEZ | Výzvy a rizika | Cenné papíry | Las Vegas | Rozpočet na rok 2020 | Stoxx | Lídři | Vývoj HDP | Průměrná mzda | Valná hromada | GP Alliance | Převody peněz | Živnostníci | Vláda USA | Finanční ústav | Poslanci | Inflační tlaky | Uvolňování měnové politiky | Soud | Import | Mluvčí | Výroční zprávy | Životní pojištění | Česká pošta | Služby | Skupina Creditas | Czech Media Invest | InterGen | Vydání nových akcií | OPEC | Ministryně financí | Technologický pokrok | Broker | Řetězce | Sentiment | Greensill | Experti | Investoři | Míra nezaměstnanosti | Spotify | Bohatý | Spotřebitelé | Von der Leyenová | H&M | Německý statistický úřad | Anton Siluanov | Výstupy | Automobilka Škoda | Energetický a průmyslový holding (EPH) | Rheinmetall | Investiční ředitel | Vzdělávání | Polsko | Ceny potravin | PPF Telecom Group | NFT | Bankovní rady ČNB | Empresa Media | Auta | Projekce | Modelový příklad | Centrální banka USA | Saxo Bank | Hello bank! | Spotřebitelská poptávka | LinkedIn | Nová vláda | Hello Bank | Základní úrok | Nařízení | Zavedení eura | The Wall Street Journal | Noviny | Snižování daní | Bond | Rostoucí náklady | Zdražování | Ropy | Struktura | Macquarie | Maloobchodní tržby v listopadu | BNP Paribas Personal Finance | Předseda | Škoda | Our Media | Bankroty | Hospodářské výsledky | Růst cen potravin | Americké ekonomiky | Zájem zahraničních investorů | Úročení | NFT tokeny | Inflace v lednu | Deficit státního rozpočtu | Arca | USD | Občané | Co bude dál? | Chřipka | Cestování | Události v ČR | Ekonomický dopad | O2 | Pivovar | Kabinet | Emoce | Zvýšení základní sazby | Hospodářský vývoj | České předsednictví | Zvýšení daní | Legislativa | Půjčka | Nové příležitosti | Piráti | Petr Novotný | Warren Buffett | Dominik Stroukal | Provozní výnosy | Agrofert | Minimální mzda | BMW | Výkonnost fondů | Nízké úrokové sazby | RWE Gas | Tržní podíl | Reálné spotřeby domácností | EPH | Viceguvernérka | Řetězec Casino | Cena ropy | Prognózy ČNB | Kupní síla | Regulační úřad | CZ | EDF | Licence Sberbank CZ | Pokles HDP | Propad | Dopady koronaviru | Bankovnictví | Mistrovství | ANO | Paušální daň | Výplaty dividendy | Časové období | Celková investice | Hospodářské oživení | Finanční ztráty | Americká společnost | Nemovitosti | Andrej Babiš | Markets | Růst spotřebitelských cen v Německu | Invest | Rok 2024 | Další rozvoj | Aleš Michl | Oilprice | Ruská invaze | Nejistota | České dráhy | Finanční sektor v ČR | Broker Consulting | Ministr průmyslu a obchodu | Jan Čermák | Ekonomie | Nejvýraznější pokles | Finanční ředitelka | Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) | Investment | ING | Malina | Zahraniční investice | Mero | Majitel firmy | Česká republika | NJJ Presse | Nouriel Roubini | Indexy | DIP | Nexen Tire u Žatce | SEV.EN GLOBAL INVESTMENTS | Státní dluhopisy | Americký dolar | Splácení dluhu | Zamyšlení | Příjmy a výdaje | Evropská centrální banka | Telecom | Kofola ČeskoSlovensko | Americká centrální banka (Fed) | Výrobce pálených cihel | Licence Sberbank | ECB | Institut | Stoxx 600 | Nižší ceny ropy | Voda | Splatnost | Výkonnost akcií | Spiegel | Vysoká poptávka | Opatření vlády | Měnová politika | Alokace | Ziskovost | Doporučení | Inflační očekávání | Technologické inovace | Francouzský prezident | Swiss Life Select | Růst produktivity | Stavební výroba | KBC Group | Skupina Colt CZ Group | Vyšší daně | Jaderné elektrárny | ROCE | Spekulace | Vysoké zisky | Navýšení | Kupón | MPSV | Paul Samuelson | Objem vkladů | Hodnoty měny | Údaje o nezaměstnanosti | Konzervativci | Lockdowny | Zemní plyn (LNG) | EU | Bankovní sektor | Skupina Colt CZ | Redukce | Miliardy | Holding Agrofert | KBC | Digitální daň | Americký dluh | Poradci | Spekulanti | IG Metall | Větrná energetika | Ukrajinský premiér | Plynárenské společnosti | Zrušení superhrubé mzdy | Protiepidemická opatření | Poptávky po ropě | Schodek veřejných financí | MOL | Prodeje | Základní sazba | Zpráva o vývoji inflace | Pracovní síly | Daň z mimořádných zisků | Akciový trh | Uhlí | Zasedání bankovní rady | Investor | ITA | Americké vlády | Bloky | Jerome Powell | Tatra Trucks | Ukazatele | Šíření koronaviru | Hlavní trh | Ovlivňování | Banka | Vlastnictví | Jana Brodani | Američané | Vysoké školy | Počet zaměstnaných | PPF Jiří Šmejc | CNBC | Statistika | Koncern | Server HN.cz | Další pokles | Spotřebitelské ceny | Ocenění
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Růst | Obchodování | Banka | Banky | ČTK | Pokles | Indikátor | Trading | Cena | 3М | Pivot