Polská vláda představila plán obnovy, slibuje podmínky střední třídy pro všechny

Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes při prezentaci programu obnovy po pandemii covidu-19 slíbil, že všichni Poláci budou žít jako střední třída. Vládnoucí národní konzervativci plánují snižování daní pro většinu lidí, vyšší výdaje na zdravotnictví nebo štědřejší podporu mladých rodin.

"Je to program na vytvoření střední třídy pro všechny, nikoli pouze pro omezený počet lidí," řekl premiér Morawiecki, když představoval plán. Vláda chce zvýšit hranici, do které se příjmy nedaní, osvobodit osoby pobírající minimální mzdu nebo nižší důchody od placení daně a zvednout limit pro zařazení do vyšší daňové třídy. Na financování zdravotnictví má jít do roku 2023 šest procent HDP, do roku 2027 to má být sedm procent. Agentura Reuters upozorňuje, že aktuální srovnatelná čísla kabinet nezveřejnil. Kritici varují, že za rostoucí výdaje lidé s vyššími příjmy zaplatí většími příspěvky na zdravotní pojištění.

Strana Právo a spravedlnost (PiS) s menšími partnery vládne v Polsku od roku 2015. Podporu si zajistila slibem zvýšení podpory pro rodiny s dětmi nebo důchodce a důrazem na obranu konzervativních hodnot. Morawiecki dnes uvedl, že rodiče dostanou po narození druhého a každého dalšího dítěte příspěvek ve výši 12.000 zlotých (asi 67.500 korun). Už nyní rodiče mají právo na dávku ve výši 500 zlotých měsíčně na každé dítě a na jednorázový příspěvek 300 zlotých na nákup školních potřeb.

Reuters připomíná, že podle posledních průzkumů se PiS stále těší nejsilnější podpoře ze všech politických stran, i když už není tak vysoká jako při posledních parlamentních volbách v roce 2019. Příznivců PiS ubylo během pandemie covidu-19, která odhalila dlouholeté podfinancování polského zdravotnictví. Nicméně od dubna nových případů nákazy výrazně ubývá a vláda protikoronavirové restrikce uvolňuje, dnes se například otevřely zahrádky restaurací a skončilo povinné nošení roušek venku.

Vládu v poslední době rozdělil spor o schvalování unijního fondu obnovy, který v parlamentu odmítla podpořit malá vládní strana Solidární Polsko ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra. S penězi z EU polský kabinet počítá při naplňování svého programu.

"Je to plán obnovy, ale je určen na znovuzískání jejich voličů," zhodnotila nový program Práva a spravedlnosti Anna Materská-Sosnowská, politoložka z Varšavské univerzity. Vláda se podle ní snaží zakrýt následky pandemie, která "byla v Polsku strašná". "Můžeme jít do obchodů, do kaváren, slunce svítí, peníze se jen posypou a zapomeneme, co se dělo včera," řekla politoložka.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Polská ekonomická recese bude podle premiéra nejmírnější v Evropě
  Polsko zažije nejmírnější hospodářskou recesi v Evropě, jeho hrubý domácí produkt (HDP) by v letošním roce mohl klesnout o méně než čtyři procenta. Předpověděl to polský premiér Mateusz Morawiecki v rozhovoru, který dnes zveřejnil deník Rzeczpospolita.
• Polská ekonomika by se podle šéfa centrální banky měla vyhnout recesi
  Polská ekonomika by se měla vyhnout recesi, mohla by však zažít stagnaci. Uvedl to dnes podle agentury PAP guvernér polské centrální banky Adam Glapiński. Předpověděl rovněž, že inflace v Polsku se do konce příštího roku vrátí pod deset procent.
• Polská ekonomika letos podle svazu zaměstnavatelů vzroste o 6,2 procenta
  Hrubý domácí produkt (HDP) Polska se letos zvýší o 6,2 procenta, v příštím roce ale tempo růstu zpomalí na 4,1 procenta. Předpověděl to dnes polský svaz soukromých zaměstnavatelů Lewiatan. Polsko si podle svazu po příchodu koronavirové krize vede z hospodářského hlediska lépe než většina ostatních zemí v Evropské unii.
• Polská ekonomika letos podle vicepremiérky klesne o 4 procenta
  Polská ekonomika v letošním roce kvůli koronavirové krizi klesne o čtyři procenta. Předpověděla to dnes podle agentury PAP polská vicepremiérka Jadwiga Emilewiczová. Dodala, že to bude nejlepší výsledek v rámci členských zemí Evropské unie.
• Polská ekonomika letos podle vlády klesne maximálně o pět procent
  Polská ekonomika letos v důsledku koronavirové krize klesne maximálně o pět procent. Agentuře PAP to dnes řekl polský ministr financí Tadeusz Koscinski. Předpověděl rovněž, že v příštím roce ekonomika vzroste o čtyři až pět procent.
• Polská ekonomika loni poprvé za téměř čtvrt století klesla
  Hrubý domácí produkt (HDP) Polska loni kvůli pandemii klesl o 2,8 procenta. Oznámil to dnes statistický úřad. Polská ekonomika tak zaznamenala první celoroční pokles od roku 1996. Předloni se HDP zvýšil o 4,5 procenta, rozsah jeho loňského poklesu je podle agentury Reuters v souladu s očekáváním analytiků.
• Polská ekonomika loni vzrostla o 5,7 procenta, nejvíce od roku 2007
  Polská ekonomika se loni podobně jako další evropské ekonomiky zotavila z propadu způsobeného pandemií. Hrubý domácí produkt (HDP) se zvýšil o 5,7 procenta, nejvíce od roku 2007. Hlavním impulzem k růstu byla spotřebitelská poptávka, vyplývá z předběžných údajů, které dnes zveřejnil statistický úřad.
• Polská inflace poprvé za 20 let přesáhla 5 procent, roste tlak na zvýšení úroků
  Inflace v Polsku v srpnu poprvé za dvě desetiletí překročila hranici pěti procent. Rychlý růst cen, k němuž přispívá oživení ekonomiky z útlumu po pandemii covidu-19, podle agentury Reuters podporuje očekávání některých analytiků, že polská centrální banka by mohla již v letošním roce zahájit zvyšování úroků, a připojit se tak k centrálním bankám v České republice a Maďarsku.
• Polská vláda chce od léta snížit daň z příjmu fyzických osob na 12 procent
  Polsko chce od 1. července snížit daň z příjmu fyzických osob ze 17 na 12 procent. Změna by se měla dotknout důchodců nebo lidí pracujících na plný úvazek, uvedla dnes agentura PAP. Návrh vypracovalo ministerstvo financí, které tak reaguje na ekonomické dopady války na Ukrajině. Roční náklady na chystané daňové změny se odhadují na 15 miliard zlotých (bezmála 78 miliard Kč).
• Polská vláda představila maximální ceny elektřiny pro domácnosti a menší firmy
  Polská vláda dnes představila maximální ceny u dodávek elektřiny pro domácnosti, malé a střední podniky a sociální instituce, jako jsou například školy, sirotčince a nemocnice. U domácností by podle vlády měla od začátku prosince do konce příštího roku platit maximální cena 693 zlotých (zhruba 3500 Kč) za megawatthodinu (MWh), u malých a středních podniků a sociálních institucí pak 785 zlotých za MWh. Informovaly o tom agentury Reuters a PAP.
• Polská vláda zlepšila výhled ekonomiky, letos čeká růst až o 4,9 procenta
  Polská ekonomika si v letošním roce vede lépe, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) by se tak měl zvýšit o 4,8 až 4,9 procenta místo dosud předpokládaných čtyř procent. Uvedl to dnes polský premiér Mateusz Morawiecki. Ten rovněž oznámil úpravy rozpočtu, za kterými stojí překvapivě vysoké rozpočtové příjmy.
• Polské akcie i zlotý zpevňují, volební odhady naznačují změnu vlády
  Polské akcie dnes výrazně posilují a zpevňuje i kurz polského zlotého. Odhady výsledků nedělních voleb totiž signalizují, že vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) přišla o většinu v parlamentu a že opozici se otevřela cesta k převzetí moci. Hlavní index varšavské burzy WIG20 si asi hodinu před polednem připisoval zhruba 3,5 procenta na 2043 bodů. Euro vůči zlotému ztrácelo asi 1,2 procenta a sestoupilo pod 4,50 zlotého.
• Polské podniky se neshodují ohledně přijetí eura
  Velké polské podniky se neshodují v názoru na to, zda by Polsko mělo přejít na jednotnou evropskou měnu. Zavedení eura si přeje zhruba 48 procent velkých podniků, zatímco 42 procent upřednostňuje zachování zlotého. Vyplývá to podle agentury PAP z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnila poradenská společnost Grant Thornton.
• Polsko a Maďarsko čekají nové návrhy řešení sporu o vládu práva
  Polsko a Maďarsko očekávají nové návrhy řešení sporu ohledně podmíněnosti vyplácení peněz z rozpočtu Evropské unie a fondu obnovy principem vlády práva. Podle agentury Reuters to včera uvedl mluvčí polské vlády.
• Polsko a Maďarsko se prý dohodly s Berlínem na rozpočtu EU
  Polsko a Maďarsko dospěly k předběžné dohodě s německým předsednictvím Evropské unie o sedmiletém rozpočtu "sedmadvacítky", který hrozily vetovat kvůli podmíněnosti čerpání unijních peněz dodržováním zásad právního stáu. Momentálně se čeká na souhlas Nizozemska a dalších skeptických států s touto dohodou, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele polské vlády.
• Polsko a Německo zestátní domácí aktiva ruské plynárenské společnosti Gazprom
  Polská vláda převezme polská aktiva ruské plynárenské společnosti Gazprom. Jde o podíl ve společnosti EuRoPol Gaz, což je vlastník polské části plynovodu Jamal-Evropa, významné části přepravní soustavy zemního plynu v Polsku. Na svém webu to dnes uvedl polský deník Rzeczpospolita a zprávu posléze potvrdila polská vláda. Krátce nato oznámila německá vláda, že zestátní bývalou dceřinou společnost Gazpromu, informovala agentura DPA.
• Polsko by mělo být na přijetí eura připravené do 2016
  Polsko by mělo být technicky připravené na připojení k eurozóně do roku 2016. Prohlásil to dnes polský...
• Polsko by mohlo za tři roky zavést euro
  Polsko by mohlo už za tři roky vstoupit do eurozóny. Rozhlasové stanici RM FM to řekl poradce prezidenta...
• Polsko čeká, že Brusel navrhne řešení sporu o unijní rozpočet
  Polsko očekává, že Brusel přijde s návrhem, jak vyřešit patovou situaci ohledně unijního rozpočtu. Mluvčí polské vlády to řekl polskému veřejnoprávnímu rádiu, píše dnes agentura Reuters. Velvyslanci Varšavy a Budapešti v pondělí zablokovali přijetí rozpočtu EU na období 2021-2027 i plánovaný fond koronavirové pomoci. Dvojice zemí nesouhlasí s tím, aby vyplácení peněz z evropských fondů bylo podmíněno dodržováním principů právního státu.
• Polsko dá na pomoc ekonomice dalších 40 miliard zlotých
  Polská vláda podpoří ekonomiku dalšími penězi, tentokrát má připravenou částku 35 až 40 miliard zlotých (až 234 miliard Kč). V rámci programu Štít 2.0 je pomoc určena firmám z odvětví, která byla nejvíce zasažena pandemií nemoci covid-19. Oznámil to dnes premiér Mateusz Morawiecki.