Polsko a Německo zestátní domácí aktiva ruské plynárenské společnosti Gazprom

Polská vláda převezme polská aktiva ruské plynárenské společnosti Gazprom. Jde o podíl ve společnosti EuRoPol Gaz, což je vlastník polské části plynovodu Jamal-Evropa, významné části přepravní soustavy zemního plynu v Polsku. Na svém webu to dnes uvedl polský deník Rzeczpospolita a zprávu posléze potvrdila polská vláda. Krátce nato oznámila německá vláda, že zestátní bývalou dceřinou společnost Gazpromu, informovala agentura DPA.

Gazprom měl doposud v EuRoPol Gaz podíl 48 procent. Dalších 48 procent vlastní polská společnost PGNiG, nyní součást skupiny Orlen, zbylá čtyři procenta patří společnosti Gas Trading ze skupiny PKN Orlen. Polská aktiva Gazpromu se podle deníku na žádost Agentury pro vnitřní bezpečnost rozhodl převzít ministr rozvoje a technologií Waldemar Buda.

Německé ministerstvo hospodářství svůj krok zdůvodnilo rizikem insolvence společnosti Securing Energy for Europe (Sefe), což by pak mohlo ohrozit bezpečnost dodávek energií v Německu.

"Aby se toto nebezpečí odvrátilo a udržela se provozní činnost Sefe, provádíme teď změnu vlastnictví. Společnost se tím stabilizuje," uvedlo ministerstvo.

Firma, která dříve nesla název Gazprom Germania, je pro dodávky plynu v Německu natolik důležitá, že v žádném případě nesmí zkrachovat, uvedla DPA. Už několik měsíců tuto firmu spravovala Federální agentura pro sítě, nyní spolková vláda přebírá firmu kompletně.

Mezi zákazníky Sefe patří komunální služby. V Německu má tržní podíl kolem 20 procent.

Berlín takto v krátkém čase zestátňuje přední energetickou firmu už podruhé. V září se dohodl na převzetí společnosti Uniper, která je v Německu největším dovozcem ruského plynu a která se dostala do existenčních problémů kvůli omezení dodávek ruského plynu a kvůli výraznému zvýšení ceny této energetické suroviny.

Polsko v září zatížilo Gazprom sankcemi a oznámilo, že aktiva podniku budou zmrazena. V dubnu Varšava uvalila sankce na 50 ruských oligarchů a společností, včetně Gazpromu, ve snaze zvýšit tlak na Moskvu za její invazi na Ukrajinu. Současně Rusko zastavilo vývoz plynu do Polska, protože Varšava odmítla platit v rublech.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Polská ekonomika loni vzrostla o 5,7 procenta, nejvíce od roku 2007
  Polská ekonomika se loni podobně jako další evropské ekonomiky zotavila z propadu způsobeného pandemií. Hrubý domácí produkt (HDP) se zvýšil o 5,7 procenta, nejvíce od roku 2007. Hlavním impulzem k růstu byla spotřebitelská poptávka, vyplývá z předběžných údajů, které dnes zveřejnil statistický úřad.
• Polská inflace poprvé za 20 let přesáhla 5 procent, roste tlak na zvýšení úroků
  Inflace v Polsku v srpnu poprvé za dvě desetiletí překročila hranici pěti procent. Rychlý růst cen, k němuž přispívá oživení ekonomiky z útlumu po pandemii covidu-19, podle agentury Reuters podporuje očekávání některých analytiků, že polská centrální banka by mohla již v letošním roce zahájit zvyšování úroků, a připojit se tak k centrálním bankám v České republice a Maďarsku.
• Polská vláda chce od léta snížit daň z příjmu fyzických osob na 12 procent
  Polsko chce od 1. července snížit daň z příjmu fyzických osob ze 17 na 12 procent. Změna by se měla dotknout důchodců nebo lidí pracujících na plný úvazek, uvedla dnes agentura PAP. Návrh vypracovalo ministerstvo financí, které tak reaguje na ekonomické dopady války na Ukrajině. Roční náklady na chystané daňové změny se odhadují na 15 miliard zlotých (bezmála 78 miliard Kč).
• Polská vláda představila maximální ceny elektřiny pro domácnosti a menší firmy
  Polská vláda dnes představila maximální ceny u dodávek elektřiny pro domácnosti, malé a střední podniky a sociální instituce, jako jsou například školy, sirotčince a nemocnice. U domácností by podle vlády měla od začátku prosince do konce příštího roku platit maximální cena 693 zlotých (zhruba 3500 Kč) za megawatthodinu (MWh), u malých a středních podniků a sociálních institucí pak 785 zlotých za MWh. Informovaly o tom agentury Reuters a PAP.
• Polská vláda představila plán obnovy, slibuje podmínky střední třídy pro všechny
  Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes při prezentaci programu obnovy po pandemii covidu-19 slíbil, že všichni Poláci budou žít jako střední třída. Vládnoucí národní konzervativci plánují snižování daní pro většinu lidí, vyšší výdaje na zdravotnictví nebo štědřejší podporu mladých rodin.
• Polská vláda zlepšila výhled ekonomiky, letos čeká růst až o 4,9 procenta
  Polská ekonomika si v letošním roce vede lépe, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) by se tak měl zvýšit o 4,8 až 4,9 procenta místo dosud předpokládaných čtyř procent. Uvedl to dnes polský premiér Mateusz Morawiecki. Ten rovněž oznámil úpravy rozpočtu, za kterými stojí překvapivě vysoké rozpočtové příjmy.
• Polské akcie i zlotý zpevňují, volební odhady naznačují změnu vlády
  Polské akcie dnes výrazně posilují a zpevňuje i kurz polského zlotého. Odhady výsledků nedělních voleb totiž signalizují, že vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) přišla o většinu v parlamentu a že opozici se otevřela cesta k převzetí moci. Hlavní index varšavské burzy WIG20 si asi hodinu před polednem připisoval zhruba 3,5 procenta na 2043 bodů. Euro vůči zlotému ztrácelo asi 1,2 procenta a sestoupilo pod 4,50 zlotého.
• Polské podniky se neshodují ohledně přijetí eura
  Velké polské podniky se neshodují v názoru na to, zda by Polsko mělo přejít na jednotnou evropskou měnu. Zavedení eura si přeje zhruba 48 procent velkých podniků, zatímco 42 procent upřednostňuje zachování zlotého. Vyplývá to podle agentury PAP z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnila poradenská společnost Grant Thornton.
• Polsko a Maďarsko čekají nové návrhy řešení sporu o vládu práva
  Polsko a Maďarsko očekávají nové návrhy řešení sporu ohledně podmíněnosti vyplácení peněz z rozpočtu Evropské unie a fondu obnovy principem vlády práva. Podle agentury Reuters to včera uvedl mluvčí polské vlády.
• Polsko a Maďarsko se prý dohodly s Berlínem na rozpočtu EU
  Polsko a Maďarsko dospěly k předběžné dohodě s německým předsednictvím Evropské unie o sedmiletém rozpočtu "sedmadvacítky", který hrozily vetovat kvůli podmíněnosti čerpání unijních peněz dodržováním zásad právního stáu. Momentálně se čeká na souhlas Nizozemska a dalších skeptických států s touto dohodou, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele polské vlády.
• Polsko by mělo být na přijetí eura připravené do 2016
  Polsko by mělo být technicky připravené na připojení k eurozóně do roku 2016. Prohlásil to dnes polský...
• Polsko by mohlo za tři roky zavést euro
  Polsko by mohlo už za tři roky vstoupit do eurozóny. Rozhlasové stanici RM FM to řekl poradce prezidenta...
• Polsko čeká, že Brusel navrhne řešení sporu o unijní rozpočet
  Polsko očekává, že Brusel přijde s návrhem, jak vyřešit patovou situaci ohledně unijního rozpočtu. Mluvčí polské vlády to řekl polskému veřejnoprávnímu rádiu, píše dnes agentura Reuters. Velvyslanci Varšavy a Budapešti v pondělí zablokovali přijetí rozpočtu EU na období 2021-2027 i plánovaný fond koronavirové pomoci. Dvojice zemí nesouhlasí s tím, aby vyplácení peněz z evropských fondů bylo podmíněno dodržováním principů právního státu.
• Polsko dá na pomoc ekonomice dalších 40 miliard zlotých
  Polská vláda podpoří ekonomiku dalšími penězi, tentokrát má připravenou částku 35 až 40 miliard zlotých (až 234 miliard Kč). V rámci programu Štít 2.0 je pomoc určena firmám z odvětví, která byla nejvíce zasažena pandemií nemoci covid-19. Oznámil to dnes premiér Mateusz Morawiecki.
• Polsko dočasně sníží daně a dá domácnostem hotovost, aby zmírnilo dopad inflace
  Polsko sníží daň z benzinu, plynu a elektřiny a poskytne domácnostem hotovostní platby. Plán v objemu deseti miliard zlotých (54,6 miliardy Kč) má lidem pomoci vypořádat se s dopady vysoké inflace, uvedl dnes premiér Mateusz Morawiecki.
• Polsko hodlá napřesrok zajistit snížené ceny elektřiny pro téměř všechny firmy
  Polská vláda bude příští rok udržovat náklady na elektřinu na snížené úrovni až pro 98 procent polských podniků. Uvedl to včera podle agentury PAP polský ministr rozvoje Waldemar Buda.
• Polsko chce, aby EU slíbila Bělorusům miliardovou pomoc
  Polsko chce, aby Evropská unie nabídla Bělorusům hospodářskou pomoc ve výši nejméně jedné miliardy eur (téměř 27 miliard Kč). Uvedl to polský premiér Mateusz Morawiecki při dnešní návštěvě Vilniusu.
• Polsko chce o přijetí eura rozhodnout až po zesílení eurozóny
  Polsko nebude spěchat s rozhodnutím o tom, zda přijme jednotnou evropskou měnu euro. Hodlá nejprve počkat, až eurozóna zesílí, řekl podle agentury Reuters polský ministr financí Mateusz Morawiecki. Podle průzkumů veřejného mínění se v současnosti proti vstupu do eurozóny staví více než dvě třetiny Poláků.
• Polsko i příští rok plánuje rekordní výdaje na obranu, ohlásil premiér Tusk
  Návrh polského státního rozpočtu na příští rok počítá s rekordně vysokými výdaji na obranu, uvedl dnes podle tiskových agentur polský premiér Donald Tusk. Polsko plánuje vynaložit na obranu v příštím roce 4,7 procenta hrubého domácího produktu, řekl náměstek ministra obrany Stanislaw Wziatek agentuře PAP ještě před premiérovou tiskovou konferencí k návrhu vládou přijaté podoby státního rozpočtu. Polsko své obranné výdaje zvýšilo po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, připomněla agentura Reuters.
• Polsko je připraveno na forexovou intervenci
  Polské ministerstvo financí je spolu s centrální bankou připraveno intervenovat na forexovém trhu v případě...