Polsko chce, aby EU slíbila Bělorusům miliardovou pomoc

Polsko chce, aby Evropská unie nabídla Bělorusům hospodářskou pomoc ve výši nejméně jedné miliardy eur (téměř 27 miliard Kč). Uvedl to polský premiér Mateusz Morawiecki při dnešní návštěvě Vilniusu.

"Fond by měl být významný. Měla by v něm být nejméně miliarda eur," řekl Morawiecki po jednání s litevským premiérem Sauliusem Skvernelisem. "Umožnilo by to běloruské ekonomice stabilizovat se a naplnit očekávání investorů," dodal podle agentury Reuters.

"Nemůžeme strkat hlavu do písku. Evropa si musí uvědomit, jak důležité je svobodné a svrchované Bělorusko pro bezpečnost a prosperitu na celém kontinentu," prohlásil Morawiecki podle agentury PAP.

Morawiecki o unijním programu pro Bělorusko jako alternativě vůči běloruské spolupráci s Ruskem hovořil už minulý pátek v Lublinu se svými protějšky z visegrádské čtyřky. "Je to nabídka pro Bělorusy - potom, co proběhnou svobodné volby," řekl tehdy na dotaz ČTK český premiér Andrej Babiš. Myšlenku "Marshallova plánu" pro Bělorusko by V4 chtěla nastolit na mimořádném summitu EU.

V Bělorusku už déle než měsíc pokračují protesty proti režimu autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka, které vypukly po prezidentských volbách z 9. srpna. Úřady pošesté vyhlásily vítězem Lukašenka, který podle nich získal přes 80 procent hlasů, zatímco jeho hlavní opoziční soupeřka Svjatlana Cichanouská jen deset procent.

Opozice pokládá tyto výsledky za zfalšované, odmítla je uznat i EU. Protesty nepotlačily ani brutální zásahy pořádkových sil v prvních dnech po volbách. I minulou neděli v Minsku podle médií demonstrovalo za Lukašenkovo odstoupení nejméně 100.000 lidí.

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí na schůzce v Soči slíbil Lukašenkovi, že Rusko poskytne jeho zemi úvěr ve výši 1,5 miliardy dolarů (33,7 miliardy korun).

Sama Cichanouská dnes podle serveru Belarusskij partizan oznámila, že chystá "černou listinu" lidí, kteří se podíleli na mučení, nezákonném věznění a hrubém zacházení se zadrženými. Seznam předá členským zemím EU, Rusku, Ukrajině, USA či Turecku.

"Předali nám jména a příjmení těch, kdo mučil a mlátil lidi. Proto chystáme separátní seznam funkcionářů a příslušníků bezpečnostních sil, kteří se podíleli a podílejí na policejní zvůli," uvedla Cichanouská, která po volbách musela odjet ze země do Litvy. "Navrhuji příslušníkům pořádkových sil, aby přestali s násilím a přešli na stranu běloruského národa. V opačném případě neuniknou spravedlivému soudu a trestu," dodala.

Seznam bude podle ní neustále aktualizován a rozšiřován. Pojmenován bude po demonstrantovi, který se stal první obětí násilí: již den po volbách zemřel Aljaksandr Tarajkouski, čtyřiatřicetiletý otec tříleté dcery, který po zranění hrudníku vykrvácel. Ministerstvo vnitra zprvu tvrdilo, že chtěl vrhnout na policisty podomácku vyrobenou bombu, ale ta mu vybuchla v rukou. Očití svědci ale tvrdili, že muž měl prázdné ruce, což posléze potvrdily i videonahrávky.

Zdroj: Reuters, ČTK, PAP

Čtěte více

• Polské podniky se neshodují ohledně přijetí eura
  Velké polské podniky se neshodují v názoru na to, zda by Polsko mělo přejít na jednotnou evropskou měnu. Zavedení eura si přeje zhruba 48 procent velkých podniků, zatímco 42 procent upřednostňuje zachování zlotého. Vyplývá to podle agentury PAP z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnila poradenská společnost Grant Thornton.
• Polsko a Maďarsko čekají nové návrhy řešení sporu o vládu práva
  Polsko a Maďarsko očekávají nové návrhy řešení sporu ohledně podmíněnosti vyplácení peněz z rozpočtu Evropské unie a fondu obnovy principem vlády práva. Podle agentury Reuters to včera uvedl mluvčí polské vlády.
• Polsko a Maďarsko se prý dohodly s Berlínem na rozpočtu EU
  Polsko a Maďarsko dospěly k předběžné dohodě s německým předsednictvím Evropské unie o sedmiletém rozpočtu "sedmadvacítky", který hrozily vetovat kvůli podmíněnosti čerpání unijních peněz dodržováním zásad právního stáu. Momentálně se čeká na souhlas Nizozemska a dalších skeptických států s touto dohodou, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele polské vlády.
• Polsko a Německo zestátní domácí aktiva ruské plynárenské společnosti Gazprom
  Polská vláda převezme polská aktiva ruské plynárenské společnosti Gazprom. Jde o podíl ve společnosti EuRoPol Gaz, což je vlastník polské části plynovodu Jamal-Evropa, významné části přepravní soustavy zemního plynu v Polsku. Na svém webu to dnes uvedl polský deník Rzeczpospolita a zprávu posléze potvrdila polská vláda. Krátce nato oznámila německá vláda, že zestátní bývalou dceřinou společnost Gazpromu, informovala agentura DPA.
• Polsko by mělo být na přijetí eura připravené do 2016
  Polsko by mělo být technicky připravené na připojení k eurozóně do roku 2016. Prohlásil to dnes polský...
• Polsko by mohlo za tři roky zavést euro
  Polsko by mohlo už za tři roky vstoupit do eurozóny. Rozhlasové stanici RM FM to řekl poradce prezidenta...
• Polsko čeká, že Brusel navrhne řešení sporu o unijní rozpočet
  Polsko očekává, že Brusel přijde s návrhem, jak vyřešit patovou situaci ohledně unijního rozpočtu. Mluvčí polské vlády to řekl polskému veřejnoprávnímu rádiu, píše dnes agentura Reuters. Velvyslanci Varšavy a Budapešti v pondělí zablokovali přijetí rozpočtu EU na období 2021-2027 i plánovaný fond koronavirové pomoci. Dvojice zemí nesouhlasí s tím, aby vyplácení peněz z evropských fondů bylo podmíněno dodržováním principů právního státu.
• Polsko dá na pomoc ekonomice dalších 40 miliard zlotých
  Polská vláda podpoří ekonomiku dalšími penězi, tentokrát má připravenou částku 35 až 40 miliard zlotých (až 234 miliard Kč). V rámci programu Štít 2.0 je pomoc určena firmám z odvětví, která byla nejvíce zasažena pandemií nemoci covid-19. Oznámil to dnes premiér Mateusz Morawiecki.
• Polsko dočasně sníží daně a dá domácnostem hotovost, aby zmírnilo dopad inflace
  Polsko sníží daň z benzinu, plynu a elektřiny a poskytne domácnostem hotovostní platby. Plán v objemu deseti miliard zlotých (54,6 miliardy Kč) má lidem pomoci vypořádat se s dopady vysoké inflace, uvedl dnes premiér Mateusz Morawiecki.
• Polsko hodlá napřesrok zajistit snížené ceny elektřiny pro téměř všechny firmy
  Polská vláda bude příští rok udržovat náklady na elektřinu na snížené úrovni až pro 98 procent polských podniků. Uvedl to včera podle agentury PAP polský ministr rozvoje Waldemar Buda.
• Polsko chce o přijetí eura rozhodnout až po zesílení eurozóny
  Polsko nebude spěchat s rozhodnutím o tom, zda přijme jednotnou evropskou měnu euro. Hodlá nejprve počkat, až eurozóna zesílí, řekl podle agentury Reuters polský ministr financí Mateusz Morawiecki. Podle průzkumů veřejného mínění se v současnosti proti vstupu do eurozóny staví více než dvě třetiny Poláků.
• Polsko i příští rok plánuje rekordní výdaje na obranu, ohlásil premiér Tusk
  Návrh polského státního rozpočtu na příští rok počítá s rekordně vysokými výdaji na obranu, uvedl dnes podle tiskových agentur polský premiér Donald Tusk. Polsko plánuje vynaložit na obranu v příštím roce 4,7 procenta hrubého domácího produktu, řekl náměstek ministra obrany Stanislaw Wziatek agentuře PAP ještě před premiérovou tiskovou konferencí k návrhu vládou přijaté podoby státního rozpočtu. Polsko své obranné výdaje zvýšilo po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, připomněla agentura Reuters.
• Polsko je připraveno na forexovou intervenci
  Polské ministerstvo financí je spolu s centrální bankou připraveno intervenovat na forexovém trhu v případě...
• Polsko je připraveno obejít se bez ruského plynu, případně i bez ruské ropy
  Polsko je připraveno obejít se bez plynu a případně také bez ropy z Ruska, uvedla dnes v polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Polsko bylo na ruské "utažení kohoutků" nachystáno, zásobníky s plynem jsou plné přibližně z 80 procent. Díky dodávkám přes přípojky plynovodů z Česka a Litvy ale nemusí do zásob ani sahat; také těžba plynu v samotném Polsku běží na maximum, ujistila v rozhlasovém rozhovoru.
• Polsko kvůli pravidlu vlády práva hrozí vetem unijního rozpočtu
  Polský premiér Mateusz Morawiecki v dopisech poslaných hlavním představitelům Evropské unie varuje, že jeho země zablokuje sedmiletý unijní rozpočet, pokud bude vyplácení peněz z evropských fondů podmíněné dodržováním principů právního státu. Včera o tom informovala polská média.
• Polsko nevidí potřebu měnové intervence
  Polský premiér Donald Tusk nevidí potřebu intervence na podporu slábnoucí domácí měny. Současný...
• Polsko podle premiéra chystá kroky k takzvanému odruštění své ekonomiky
  Polsko podnikne kroky k takzvanému odruštění své ekonomiky. Podle deníku Rzeczposplita to dnes na tiskové konferenci řekl polský premiér Mateusz Morawiecki. Odstranit závislost na Rusku mají zemi pomoct mimo jiné plány na výstavbu nových plynovodů. Polsko sousedí s Ukrajinou, kterou koncem února napadla ruská vojska, Varšava už přijala téměř dva miliony ukrajinských uprchlíků.
• Polsko posunulo klíčové rozhodnutí o sazbách na polovinu září
  Polská centrální banka oddálila klíčové rozhodnutí o výši základní úrokové sazby o týden na 12. až 13. září. Vyplývá to z kalendáře na webu centrální banky. Podle agentury Bloomberg je to překvapivý krok, Bloomberg také připomíná, že zasedání měnového výboru se tak uskuteční pouhý měsíc před polskými parlamentními volbami. Banka o změně sama neinformovala. Guvernér Adam Glapiński minulý měsíc avizoval, že by banka v září mohla snížit úroky o čtvrt procentního bodu.
• Polsko převezlo část svých zlatých rezerv z Británie
  Polsko dokončilo repatriaci části svých zlatých rezerv z Británie, když z Londýna převezlo 100 tun zlata. Uvedl to včera guvernér polské centrální banky Adam Glapiński. Země chce mít rezervy uloženy na několika místech a vyhnout se případným geopolitickým rizikům. Varšava v posledních dvou letech zlato přikupuje a podle Glapińského je možné, že poměr žlutého kovu na celkových rezervách zdvojnásobí.
• Polsko přijme euro, ale až za několik let
  Polsko v budoucnosti přijme euro, protože přijetí jednotné evropské měny zvýší jeho postavení mezi ostatními...