Polská ekonomika by se podle šéfa centrální banky měla vyhnout recesi

Polská ekonomika by se měla vyhnout recesi, mohla by však zažít stagnaci. Uvedl to dnes podle agentury PAP guvernér polské centrální banky Adam Glapiński. Předpověděl rovněž, že inflace v Polsku se do konce příštího roku vrátí pod deset procent.

"Nepředpovídáme recesi v Polsku, ale může se stát, že růst hrubého domácího produktu zpomalí zhruba na nulu," uvedl Glapiński. Předpověděl rovněž, že inflace v Polsku by se měla v lednu a únoru zvyšovat, ale od března či dubna by měl začít její rychlý a trvalý pokles.

"Všechny prognózy, včetně těch od mezinárodních institucí, ukazují, že do konce příštího roku se dostaneme na jednocifernou inflaci v rozsahu mezi šesti a devíti procenty," řekl Glapiński. V listopadu meziroční míra inflace v Polsku klesla na 17,4 procenta z říjnové hodnoty 17,9 procenta.

Polská centrální banka ve středu podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu na 6,75 procenta. Banka tak úroky nezměnila již třetí měsíc za sebou. Předtím je v rámci boje proti inflaci jedenáctkrát za sebou zvýšila. Cílem centrální banky je, aby se inflace pohybovala v rozpětí od 1,5 do 3,5 procenta.

Glapiński dnes uvedl, že centrální banka považuje nynější úroveň základní úrokové sazby za "optimální". "Je to úroveň, která výrazně zmrazila ekonomickou náladu a omezila poskytování hypotečních úvěrů na minimum," dodal. Upozornil, že pokles zaznamenal rovněž počet spotřebitelských úvěrů. Centrální banka nicméně podle něj ještě nerozhodla o tom, že nynější cyklus zvyšování úroků již skončil.

Zdroj: ČTK, Reuters, PAP

Čtěte více

• Polská centrální banka zvýšila hlavní úrok na 3,5 procenta
  Polská centrální banka (NBP) dnes s ohledem na inflaci zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 3,5 procenta. Je to více, než odhadovali analytici. Banka se též snaží podpořit zlotý, který v důsledku ruské invaze na Ukrajinu propadl na rekordní minimum vůči euru. Od října je to už šesté zvýšení sazeb v Polsku, základní úroková sazba je na devítiletém maximu. Většina ekonomů dotazovaných agenturou Bloomberg čekala zvýšení hlavního úroku o půl procentního bodu.
• Polská centrální banka zvýšila hlavní úrok na 4,5 procenta
  Polská centrální banka (NBP) dnes s ohledem na inflaci zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 4,5 procenta. Je to více, než odhadovali analytici. Od října je to už sedmé zvýšení sazeb v Polsku, základní úroková sazba je nejvýše za posledních deset let.
• Polská centrální banka zvýšila kvůli inflaci hlavní úrok na 1,75 procenta
  Polská centrální banka včera podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta. Od října je to už třetí zvýšení sazeb. Největší ekonomika ve střední Evropě v kategorii rozvíjejících se trhů se potýká s nejvyšší inflací za více než 20 let, analytici proto podle agentury Reuters očekávají, že centrální banka bude ve zpřísňování měnové politiky pokračovat.
• Polská centrální banka zvýšila podle očekávání hlavní úrok na 2,25 procenta
  Polská centrální banka (NBP) dnes kvůli vysoké inflaci zvedla základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 2,25 procenta. Krok je v souladu s očekáváním analytiků. Od října je to už čtvrté zvýšení sazeb v Polsku.
• Polská centrální banka zvýšila podle očekávání hlavní úrok na 2,75 procenta
  Polská centrální banka (NBP) dnes kvůli vysoké inflaci zvedla základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 2,75 procenta. Krok je v souladu s očekáváním analytiků. Od října je to už páté zvýšení sazeb v Polsku. Hlavní úrok je nyní nejvýše od roku 2013, připomněla agentura Bloomberg.
• Polská centrální banka zvýšila základní úrok na šest procent
  Polská centrální banka dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na šest procent. Pokračuje tak ve zpřísňování měnové politiky v reakci na vysokou inflaci. Podle agentury Bloomberg je rozsah dnešního zvýšení základní sazby v souladu s očekáváním analytiků.
• Polská centrální banka zvýšila základní úrok na 1,25 procenta
  Polská centrální banka dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,25 procenta, reaguje tak na rostoucí inflaci. Zvýšení úroků je výraznější, než očekávali analytici.
• Polská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 6,5 procenta
  Polská centrální banka dnes zvýšila základní úrok o půl procentního bodu na 6,5 procenta. Banka to uvedla na svém zasedání k měnové politice, kterou dál zpřísňuje kvůli vysoké inflaci.
• Polská centrální banka zvýšila základní úrok o 0,75 procentního bodu
  Polská centrální banka dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,25 procenta, tedy na nejvyšší úroveň od roku 2008. Pokračuje tak ve zpřísňování měnové politiky v reakci na vysokou inflaci. Dnešní zvýšení úroků však bylo méně výrazné, než očekávali analytici. Ti v anketě agentury Reuters většinou předpovídali, že banka stejně jako v předchozím měsíci zvýší základní úrok o celý jeden procentní bod.
• Polská ekonomická recese bude podle premiéra nejmírnější v Evropě
  Polsko zažije nejmírnější hospodářskou recesi v Evropě, jeho hrubý domácí produkt (HDP) by v letošním roce mohl klesnout o méně než čtyři procenta. Předpověděl to polský premiér Mateusz Morawiecki v rozhovoru, který dnes zveřejnil deník Rzeczpospolita.
• Polská ekonomika letos podle svazu zaměstnavatelů vzroste o 6,2 procenta
  Hrubý domácí produkt (HDP) Polska se letos zvýší o 6,2 procenta, v příštím roce ale tempo růstu zpomalí na 4,1 procenta. Předpověděl to dnes polský svaz soukromých zaměstnavatelů Lewiatan. Polsko si podle svazu po příchodu koronavirové krize vede z hospodářského hlediska lépe než většina ostatních zemí v Evropské unii.
• Polská ekonomika letos podle vicepremiérky klesne o 4 procenta
  Polská ekonomika v letošním roce kvůli koronavirové krizi klesne o čtyři procenta. Předpověděla to dnes podle agentury PAP polská vicepremiérka Jadwiga Emilewiczová. Dodala, že to bude nejlepší výsledek v rámci členských zemí Evropské unie.
• Polská ekonomika letos podle vlády klesne maximálně o pět procent
  Polská ekonomika letos v důsledku koronavirové krize klesne maximálně o pět procent. Agentuře PAP to dnes řekl polský ministr financí Tadeusz Koscinski. Předpověděl rovněž, že v příštím roce ekonomika vzroste o čtyři až pět procent.
• Polská ekonomika loni poprvé za téměř čtvrt století klesla
  Hrubý domácí produkt (HDP) Polska loni kvůli pandemii klesl o 2,8 procenta. Oznámil to dnes statistický úřad. Polská ekonomika tak zaznamenala první celoroční pokles od roku 1996. Předloni se HDP zvýšil o 4,5 procenta, rozsah jeho loňského poklesu je podle agentury Reuters v souladu s očekáváním analytiků.
• Polská ekonomika loni vzrostla o 5,7 procenta, nejvíce od roku 2007
  Polská ekonomika se loni podobně jako další evropské ekonomiky zotavila z propadu způsobeného pandemií. Hrubý domácí produkt (HDP) se zvýšil o 5,7 procenta, nejvíce od roku 2007. Hlavním impulzem k růstu byla spotřebitelská poptávka, vyplývá z předběžných údajů, které dnes zveřejnil statistický úřad.
• Polská inflace poprvé za 20 let přesáhla 5 procent, roste tlak na zvýšení úroků
  Inflace v Polsku v srpnu poprvé za dvě desetiletí překročila hranici pěti procent. Rychlý růst cen, k němuž přispívá oživení ekonomiky z útlumu po pandemii covidu-19, podle agentury Reuters podporuje očekávání některých analytiků, že polská centrální banka by mohla již v letošním roce zahájit zvyšování úroků, a připojit se tak k centrálním bankám v České republice a Maďarsku.
• Polská vláda chce od léta snížit daň z příjmu fyzických osob na 12 procent
  Polsko chce od 1. července snížit daň z příjmu fyzických osob ze 17 na 12 procent. Změna by se měla dotknout důchodců nebo lidí pracujících na plný úvazek, uvedla dnes agentura PAP. Návrh vypracovalo ministerstvo financí, které tak reaguje na ekonomické dopady války na Ukrajině. Roční náklady na chystané daňové změny se odhadují na 15 miliard zlotých (bezmála 78 miliard Kč).
• Polská vláda představila maximální ceny elektřiny pro domácnosti a menší firmy
  Polská vláda dnes představila maximální ceny u dodávek elektřiny pro domácnosti, malé a střední podniky a sociální instituce, jako jsou například školy, sirotčince a nemocnice. U domácností by podle vlády měla od začátku prosince do konce příštího roku platit maximální cena 693 zlotých (zhruba 3500 Kč) za megawatthodinu (MWh), u malých a středních podniků a sociálních institucí pak 785 zlotých za MWh. Informovaly o tom agentury Reuters a PAP.
• Polská vláda představila plán obnovy, slibuje podmínky střední třídy pro všechny
  Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes při prezentaci programu obnovy po pandemii covidu-19 slíbil, že všichni Poláci budou žít jako střední třída. Vládnoucí národní konzervativci plánují snižování daní pro většinu lidí, vyšší výdaje na zdravotnictví nebo štědřejší podporu mladých rodin.
• Polská vláda zlepšila výhled ekonomiky, letos čeká růst až o 4,9 procenta
  Polská ekonomika si v letošním roce vede lépe, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) by se tak měl zvýšit o 4,8 až 4,9 procenta místo dosud předpokládaných čtyř procent. Uvedl to dnes polský premiér Mateusz Morawiecki. Ten rovněž oznámil úpravy rozpočtu, za kterými stojí překvapivě vysoké rozpočtové příjmy.