Polská centrální banka zvýšila základní úrok o 0,75 procentního bodu

Polská centrální banka dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,25 procenta, tedy na nejvyšší úroveň od roku 2008. Pokračuje tak ve zpřísňování měnové politiky v reakci na vysokou inflaci. Dnešní zvýšení úroků však bylo méně výrazné, než očekávali analytici. Ti v anketě agentury Reuters většinou předpovídali, že banka stejně jako v předchozím měsíci zvýší základní úrok o celý jeden procentní bod.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Polsku v dubnu podle odhadu statistického úřadu zrychlil na 12,3 procenta z březnových 11 procent. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň od roku 1998, k jejímu růstu nyní přispívá také válka na Ukrajině.

"V příštích čtvrtletích zůstane inflace na zvýšené úrovni kvůli pokračujícím dopadům faktorů, který nyní urychlují růst cen, včetně faktorů spojených s ruskou vojenskou agresí vůči Ukrajině," uvedla centrální banka v dnešní zprávě. "V příštích letech inflace klesne v souladu s polevováním důsledků šoků, které teď tlačí ceny vzhůru," dodala.

Polská centrální banka zahájila zvyšování úroků loni v říjnu. Připojila se tak k centrálním bankám v Česku a Maďarsku, které začaly úroky zvyšovat již v červnu. Dnes bankovní rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta.

Zdroj: ČTK, Reuters

Čtěte více

• Polská centrální banka zlepšila odhad letošního růstu ekonomiky
  Polská centrální banka včera zlepšila odhad růstu domácí ekonomiky pro letošní rok. Podle nové prognózy by se měl hrubý domácí produkt (HDP) zvýšit o 2,6 až 5,3 procenta, zatímco v listopadu banka letošní růst odhadoval na 0,8 až 4,5 procenta, informovala agentura Reuters.
• Polská centrální banka zlepšila výhled celoročního vývoje HDP
  Polská centrální banka dnes zlepšila výhled vývoje polské ekonomiky pro celý letošní rok. Předpokládá nyní, že hrubý domácí produkt (HDP) se letos sníží pouze o 3,5 procenta, zatímco v červenci celoroční pokles odhadovala na 5,4 procenta. Varovala však, že čtvrté čtvrtletí bude obtížnější, než se předpokládalo. Informovala o tom agentura Reuters.
• Polská centrální banka zvýšila hlavní úrok na 3,5 procenta
  Polská centrální banka (NBP) dnes s ohledem na inflaci zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 3,5 procenta. Je to více, než odhadovali analytici. Banka se též snaží podpořit zlotý, který v důsledku ruské invaze na Ukrajinu propadl na rekordní minimum vůči euru. Od října je to už šesté zvýšení sazeb v Polsku, základní úroková sazba je na devítiletém maximu. Většina ekonomů dotazovaných agenturou Bloomberg čekala zvýšení hlavního úroku o půl procentního bodu.
• Polská centrální banka zvýšila hlavní úrok na 4,5 procenta
  Polská centrální banka (NBP) dnes s ohledem na inflaci zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 4,5 procenta. Je to více, než odhadovali analytici. Od října je to už sedmé zvýšení sazeb v Polsku, základní úroková sazba je nejvýše za posledních deset let.
• Polská centrální banka zvýšila kvůli inflaci hlavní úrok na 1,75 procenta
  Polská centrální banka včera podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta. Od října je to už třetí zvýšení sazeb. Největší ekonomika ve střední Evropě v kategorii rozvíjejících se trhů se potýká s nejvyšší inflací za více než 20 let, analytici proto podle agentury Reuters očekávají, že centrální banka bude ve zpřísňování měnové politiky pokračovat.
• Polská centrální banka zvýšila podle očekávání hlavní úrok na 2,25 procenta
  Polská centrální banka (NBP) dnes kvůli vysoké inflaci zvedla základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 2,25 procenta. Krok je v souladu s očekáváním analytiků. Od října je to už čtvrté zvýšení sazeb v Polsku.
• Polská centrální banka zvýšila podle očekávání hlavní úrok na 2,75 procenta
  Polská centrální banka (NBP) dnes kvůli vysoké inflaci zvedla základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 2,75 procenta. Krok je v souladu s očekáváním analytiků. Od října je to už páté zvýšení sazeb v Polsku. Hlavní úrok je nyní nejvýše od roku 2013, připomněla agentura Bloomberg.
• Polská centrální banka zvýšila základní úrok na šest procent
  Polská centrální banka dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na šest procent. Pokračuje tak ve zpřísňování měnové politiky v reakci na vysokou inflaci. Podle agentury Bloomberg je rozsah dnešního zvýšení základní sazby v souladu s očekáváním analytiků.
• Polská centrální banka zvýšila základní úrok na 1,25 procenta
  Polská centrální banka dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,25 procenta, reaguje tak na rostoucí inflaci. Zvýšení úroků je výraznější, než očekávali analytici.
• Polská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 6,5 procenta
  Polská centrální banka dnes zvýšila základní úrok o půl procentního bodu na 6,5 procenta. Banka to uvedla na svém zasedání k měnové politice, kterou dál zpřísňuje kvůli vysoké inflaci.
• Polská ekonomická recese bude podle premiéra nejmírnější v Evropě
  Polsko zažije nejmírnější hospodářskou recesi v Evropě, jeho hrubý domácí produkt (HDP) by v letošním roce mohl klesnout o méně než čtyři procenta. Předpověděl to polský premiér Mateusz Morawiecki v rozhovoru, který dnes zveřejnil deník Rzeczpospolita.
• Polská ekonomika by se podle šéfa centrální banky měla vyhnout recesi
  Polská ekonomika by se měla vyhnout recesi, mohla by však zažít stagnaci. Uvedl to dnes podle agentury PAP guvernér polské centrální banky Adam Glapiński. Předpověděl rovněž, že inflace v Polsku se do konce příštího roku vrátí pod deset procent.
• Polská ekonomika letos podle svazu zaměstnavatelů vzroste o 6,2 procenta
  Hrubý domácí produkt (HDP) Polska se letos zvýší o 6,2 procenta, v příštím roce ale tempo růstu zpomalí na 4,1 procenta. Předpověděl to dnes polský svaz soukromých zaměstnavatelů Lewiatan. Polsko si podle svazu po příchodu koronavirové krize vede z hospodářského hlediska lépe než většina ostatních zemí v Evropské unii.
• Polská ekonomika letos podle vicepremiérky klesne o 4 procenta
  Polská ekonomika v letošním roce kvůli koronavirové krizi klesne o čtyři procenta. Předpověděla to dnes podle agentury PAP polská vicepremiérka Jadwiga Emilewiczová. Dodala, že to bude nejlepší výsledek v rámci členských zemí Evropské unie.
• Polská ekonomika letos podle vlády klesne maximálně o pět procent
  Polská ekonomika letos v důsledku koronavirové krize klesne maximálně o pět procent. Agentuře PAP to dnes řekl polský ministr financí Tadeusz Koscinski. Předpověděl rovněž, že v příštím roce ekonomika vzroste o čtyři až pět procent.
• Polská ekonomika loni poprvé za téměř čtvrt století klesla
  Hrubý domácí produkt (HDP) Polska loni kvůli pandemii klesl o 2,8 procenta. Oznámil to dnes statistický úřad. Polská ekonomika tak zaznamenala první celoroční pokles od roku 1996. Předloni se HDP zvýšil o 4,5 procenta, rozsah jeho loňského poklesu je podle agentury Reuters v souladu s očekáváním analytiků.
• Polská ekonomika loni vzrostla o 5,7 procenta, nejvíce od roku 2007
  Polská ekonomika se loni podobně jako další evropské ekonomiky zotavila z propadu způsobeného pandemií. Hrubý domácí produkt (HDP) se zvýšil o 5,7 procenta, nejvíce od roku 2007. Hlavním impulzem k růstu byla spotřebitelská poptávka, vyplývá z předběžných údajů, které dnes zveřejnil statistický úřad.
• Polská inflace poprvé za 20 let přesáhla 5 procent, roste tlak na zvýšení úroků
  Inflace v Polsku v srpnu poprvé za dvě desetiletí překročila hranici pěti procent. Rychlý růst cen, k němuž přispívá oživení ekonomiky z útlumu po pandemii covidu-19, podle agentury Reuters podporuje očekávání některých analytiků, že polská centrální banka by mohla již v letošním roce zahájit zvyšování úroků, a připojit se tak k centrálním bankám v České republice a Maďarsku.
• Polská vláda chce od léta snížit daň z příjmu fyzických osob na 12 procent
  Polsko chce od 1. července snížit daň z příjmu fyzických osob ze 17 na 12 procent. Změna by se měla dotknout důchodců nebo lidí pracujících na plný úvazek, uvedla dnes agentura PAP. Návrh vypracovalo ministerstvo financí, které tak reaguje na ekonomické dopady války na Ukrajině. Roční náklady na chystané daňové změny se odhadují na 15 miliard zlotých (bezmála 78 miliard Kč).
• Polská vláda představila maximální ceny elektřiny pro domácnosti a menší firmy
  Polská vláda dnes představila maximální ceny u dodávek elektřiny pro domácnosti, malé a střední podniky a sociální instituce, jako jsou například školy, sirotčince a nemocnice. U domácností by podle vlády měla od začátku prosince do konce příštího roku platit maximální cena 693 zlotých (zhruba 3500 Kč) za megawatthodinu (MWh), u malých a středních podniků a sociálních institucí pak 785 zlotých za MWh. Informovaly o tom agentury Reuters a PAP.