Vláda USA bez dohody v Kongresu narazí na dluhový limit

Pokud se Kongres na poslední chvíli nedohodne na řešení rozpočtové krize, narazí americká federální vláda na konci čtvrtka na "dluhový strop", a přestane tak mít možnost dál si půjčovat pomocí nových dluhopisů. Žádná ekonomická katastrofa v podobě platební neschopnosti však zatím nehrozí, protože vláda bude mít v dalších dnech ještě dostatek peněz na plánované platby. Krize může nastat až v závěru měsíce, kdy vládě podle výpočtů nebudou stačit peníze na splátky úroků z dluhopisů, pokud neodloží jiné platby.

Senát a Sněmovna reprezentantů tak budou mít v příštích dnech stále čas na uzavření dohody o zvýšení dluhového limitu z nynějších 16,7 bilionu dolarů. Počátkem tohoto týdne se na obrysech kompromisní dohody domluvili šéfové obou stran v Senátu, není ale jasné, jak na to odpoví Sněmovna reprezentantů. Od vyčerpání dluhového stropu se však zákonodárci ocitnou pod silně zvýšeným tlakem na dohodu, protože kromě zesílené apokalyptické rétoriky politiků a médií se může začít projevovat nejistota na dosud relativně klidných finančních trzích.

Prezident Barack Obama žádá bezpodmínečné navýšení dluhového stropu a uvolnění financí pro vládu. Ve sporu se opírá o podporu Senátu, který je pod kontrolou demokratů. Naopak republikáni, ovládající Sněmovnu reprezentantů, dosud pro svůj souhlas s uvolněním peněz pro vládu v novém fiskálním roce a zvýšením dluhového limitu kladli požadavky v podobě výdajových škrtů a změn v Obamově zdravotní reformě.

Ministerstvo financí uvedlo, že bude mít k 17. říjnu k dispozici v hotovosti asi 30 miliard dolarů, a podle propočtů dokáže zřejmě díky daňovým příjmům hradit všechny platby včetně pohledávek věřitelů až do 29. října. Pokud ministerstvo poté odmítne upřednostňovat splátky dluhů před ostatními platbami, zejména na důchody nebo zdravotní výdaje, postihne USA platební neschopnost podle agentury Reuters 30. října. Ministerstvo sdělilo, že splácet přednostně dluhy nechce, a navíc je to prý z technických důvodů nemožné, tomu ale někteří ekonomové a komentátoři nevěří.

Pokud vláda promešká splátku úroků nebo jistiny dluhopisu, ocitne se technicky v platební neschopností. To by mohlo prudce srazit ceny amerických státních dluhopisů, těžce otřást dalšími trhy a vyvolat mezinárodní finanční krizi s následnou recesí. V případě, že bude delší dobu splácet dluhy na úkor ostatních plateb, způsobilo by to podle ekonomů propad domácí poptávky a tím i celé americké ekonomiky, což by mělo rovněž dopady na globální ekonomiku. Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová varovala, že neschopnost Washingtonu platit závazky by mohla svět přiblížit dalšímu období recese.

Katastrofu kvůli nezvýšení dluhového limitu však nečekají zdaleka všichni ekonomové. Nositel Nobelovy ceny Vernon Smith například vidí v hrozbě platební neschopnosti příležitost, jak zbavit USA prokletí dolaru jako rezervní měny. Výjimečná pozice dolaru přitahuje do USA enormní příliv investic, přispívající k vytváření nebezpečných cenových bublin ohrožujících celý svět, jako se to naposledy stalo za nedávné hypoteční bubliny, která vedla ke globální finanční krizi, uvedl Smith. Jiní ekonomové upozorňují podle časopisu Reason na to, že zmrazení dluhového stropu je jednou z mála věcí, která může donutit Obamovu vládu k omezení výdajů.

Finanční trhy nadále předpokládají, že politici dospějí v nejbližších dnech k dohodě a vyhlašovaná hrozba platební neschopnosti je nechává vesměs v klidu. Třebaže Obama už počátkem října Wall Street vzkázal, že by měla být rozpočtovou krizí znepokojena. Širší index akciového trhu S&P 500 posílil o jedno procento a je asi procenta pod maximem z poloviny září.

Zdroj: Reuters, ČTK, Reason

Čtěte více

• Vláda musí podle Zemana přijmout návrhy ekonomů na daňové změny
  Vláda podle prezidenta Miloše Zemana musí přijmout některé daňové návrhy ekonomů, které se týkají příjmů státního rozpočtu. Deficit státních financí je jedním ze zdrojů inflace, uvedl Zeman ve svém dnešním vánočním poselství ze zámku v Lánech. Inflaci zařadil vedle ruské invaze na Ukrajinu a energetické krize mezi nejvážnější problémy končícího roku 2022.
• Vláda: Nezaměstnanost ve Francii snížíme do roku 2022 na 7 %
  Míra nezaměstnanosti ve Francii by se podle francouzské ministryně práce mohla do roku 2022 snížit na sedm procent, jak si vytkl současný kabinet při nástupu do funkce. Muriel Pénicaudová to dnes řekla televizní stanici CNews. V roce 2017, kdy současná vláda prezidenta Emmanuela Macrona začínala, činila míra nezaměstnanosti 9,6 procenta.
• Vláda: Počet výdělečně činných v Německu klesne o 370.000
  Kvůli dopadům koronaviru na německou ekonomiku letos podle místní vlády klesne počet výdělečně činných osob o 370.000. Hrubý domácí produkt (HDP) se pak sníží o 6,3 procenta, což bude nejvíce za dobu spolkové republiky. Vládní prognózu dnes v Berlíně představil ministr hospodářství Peter Altmaier.
• Vláda projedná návrh nákupu státních dluhopisů centrální bankou
  Vláda dnes dopoledne na mimořádném jednání projedná novelu, na jejímž základě by Česká národní banka (ČNB) nakupovala od jiných bank státní dluhopisy. Kabinet v pondělí schválil kvůli ekonomickým dopadům šíření nového koronaviru zvýšení schodku letošního státního rozpočtu ze 40 na 200 miliard korun. Schodek chce stát financovat především prodejem nových státních dluhopisů.
• Vláda projedná opatření EU kvůli brexitu bez dohody
  Velká Británie by i v případě vystoupení z EU bez smlouvy mohla čerpat peníze z fondů EU i v roce 2020. Zároveň by ale i v příštím roce měla přispívat do rozpočtu EU. Vyplývá to z nařízení Evropské komise, ke kterému ministerstvo financí na úterní jednání vlády vypracovalo materiál. Ten bude po schválení vládou předložen k souhlasu Poslanecké sněmovně i Senátu, následně může vláda s nařízením vyslovit souhlas v Radě EU. Materiál má ČTK k dispozici.
• Vláda projedná regulaci trhu s kryptoaktivy
  Vláda ve středu projedná návrh zákona o digitálních financích, který reguluje trh s kryptoaktivy a stanovuje pravomoci České národní banky (ČNB) při dohledu nad ním. Ministerstvo financí návrh předložilo v souvislosti s očekávaným nabytím účinnosti evropského nařízení označovaného zkratkou MiCA, které by měl český zákon doplňovat. Část opatření zákona by podle návrhu měla nabýt účinnosti už na konci června, zbytek na konci roku.
• Vláda rozšířila možnosti ČNB obchodovat, může to pomoci státu
  Česká národní banka bude do budoucna zřejmě moci podpořit stát při vydávání dluhopisů. Bude totiž moci obchodovat s cennými papíry s delší splatností a s více institucemi na finančním trhu a nakupovat tak například státní dluhopisy. Počítá s tím novela zákona o ČNB, kterou na dnešním mimořádném jednání schválila vláda. Normu by měla na mimořádném zasedání projednat Poslanecká sněmovna.
• Vláda schválila regulaci trhu s kryptoaktivy včetně dohledu ČNB
  Vláda dnes schválila zákon o digitálních financích, který nastavuje regulaci trhu s kryptoaktivy a dává pravomoc dohlížet nad ním České národní bance (ČNB). Po jednání kabinetu to oznámil vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle ministerstva financí zákon pomůže k ochraně spotřebitelů v této části finančního trhu. Zákon nyní posoudí Parlament.
• Vláda: Švýcarská ekonomika zažije nejhorší propad za desítky let
  Švýcarská ekonomika zažije kvůli pandemii nejhorší propad za desítky let, oslabí ale méně, než se dosud čekalo. Hrubý domácí produkt (HDP) by se letos vinou poklesu výroby a ztráty pracovních míst mohl snížit o 6,2 procenta, uvedl dnes švýcarský Státní úřad pro hospodářské záležitosti (SECO).
• Vláda termín zavedení eura nestanovila
  Vláda dnes podle očekávání nestanovila termín vstupu Česka do eurozóny ani do mechanismu směnných kurzů ERM II, který členství předchází. Vyzvala Národní ekonomickou radu vlády (NERV) a Legislativní radu vlády, aby do konce října vyhodnotily hospodářské a právní dopady zapojení do ERM II a zavedení eura. K hodnocení připravenosti země na společnou evropskou měnu se kabinet vrátí v prvním čtvrtletí příštího roku, kdy už bude jasné, zda Česko letos splní kritéria pro zavedení eura. Po jednání kabinetu to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
• Vláda USA chce pomoct malým firmám úvěry za 350 miliard dolarů
  Americká vláda připravuje podporu malým firmám v podobě úvěrů za nejméně 350 miliard dolarů (přes 8,9 bilionu Kč). Většina bank na to ale zřejmě není připravena, uvedl server CNBC, který se zástupci některých z nich o připravovaném programu hovořil. Banky, od těch globálních až po regionální, očekávají podrobnější pokyny ohledně programu pomoci od amerického ministerstva financí.
• Vláda USA podle Trumpa zachránila životy milionů Američanů
  Hospodářský úspěch současné republikánské vlády Spojených států umožnil postavit se pandemii nemoci covid-19 a zachránit životy milionů Američanů. Dnes to na briefingu v Bílém domě prohlásil prezident Donald Trump, jenž zároveň kritizoval předchozí administrativu, která podle něj zemi na nic nepřipravila.
• Vláda USA zahájila proces změny dohody NAFTA
  Vláda Donalda Trumpa dnes oficiálně zahájila proces jednání o změně Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) s Kanadou a Mexikem. V dnes odeslaném dopise americkým zákonodárcům o tom informoval šéf Úřadu obchodního zmocněnce Robert Lighthizer.
• Vláda USA získala od Fedu rekordní sumu
  Vláda Spojených států získala v loňském roce rekordních 98,7 miliardy dolarů ze zisků americké centrální banky (Fed). Představuje to téměř čtvrtinový nárůst oproti roku 2013, kdy vláda od Fedu obdržela 79,6 miliardy dolarů. Informovala o tom agentura Reuters.
• Vláda zastropovala regulovanou část energií, teplárnám poskytne podporu
  Vláda dnes rozhodla o zastropování regulované části ceny elektřiny a plynu. Opatření má zabránit růstu nákladů na distribuci energií. Kabinet zároveň schválil dotační program pro tuzemské teplárenské společnosti, který má omezit růst cen tepla z centrálního vytápění. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS).
• Vláda zítra projedná materiál o zavedení eura
  Ministerstvo financí (MF) a Česká národní banka (ČNB) doporučují, aby vláda zatím neurčovala termín pro přijetí společné evropské měny ani pro vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II, který je předstupněm eurozóny. Společný materiál obou institucí projedná kabinet ve středu. Ve vládní koalici letos vypukl spor o euro, když část stran požadovala, aby kabinet přinejmenším stanovil termín vstupu do ERM II. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) jmenoval ekonoma Petra Zahradníka zmocněncem pro přijetí eura, po koaličním dohodovacím řízení se ale Zahradníkova role změnila na ministrova poradce. Vyhodnocení výhodnosti případného zavedení eura má kabinetu do října předložit Národní ekonomická rada vlády (NERV).
• Vládní dluh členských zemí EU ve druhém čtvrtletí klesl, v Česku se ale zvýšil
  Vládní dluh v členských zemích Evropské unie se na konci druhého čtvrtletí snížil na 86,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 87,5 procenta v závěru prvního čtvrtletí. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Vládní dluh klesl ve všech členských zemích s výjimkou České republiky, Lucemburska a Nizozemska - Česko bylo v tomto ohledu druhou nejhorší zemí v EU.
• Vládní dluh eurozóny i EU opět narostl
  Vládní dluh zemí eurozóny na konci druhého čtvrtletí stoupl na 90 procent hrubého domácího produktu...
• Vládní dluh za letošní 2. čtvrtletí je nejvyšší za 20 let
  Vládní dluh v Česku stoupl ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 446,9 miliardy korun na 2,2635 bilionu, což je nejvíce za posledních 20 let. Míra zadlužení vzrostla oproti loňsku z 32,60 procenta hrubého domácího produktu (HDP), který představuje výkon české ekonomiky, na 39,92 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle statistiků se na růstu dluhu značně podílela situace kolem šíření koronaviru.
• Vládní dluh zemí EU loni mírně klesl, snížil se i rozpočtový deficit
  Vládní dluh zemí Evropské unie se loni snížil na 88,1 z předloňských 90 procent hrubého domácího produktu (HDP). Proti roku 2020, kdy na hospodářství začala dopadat koronavirová pandemie, klesl loni i rozpočtový deficit členských zemí, a to ze 6,8 na 4,7 procenta HDP. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika se podle jeho údajů řadila k menšině zemí, kde se dluh i deficit zvýšily, Česko ale stále patřilo k nejméně zadluženým státům EU.