Vláda termín zavedení eura nestanovila

Vláda dnes podle očekávání nestanovila termín vstupu Česka do eurozóny ani do mechanismu směnných kurzů ERM II, který členství předchází. Vyzvala Národní ekonomickou radu vlády (NERV) a Legislativní radu vlády, aby do konce října vyhodnotily hospodářské a právní dopady zapojení do ERM II a zavedení eura. K hodnocení připravenosti země na společnou evropskou měnu se kabinet vrátí v prvním čtvrtletí příštího roku, kdy už bude jasné, zda Česko letos splní kritéria pro zavedení eura. Po jednání kabinetu to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

NERV má za úkol vypracovat analýzu kladů a záporů, které by vstup do mechanismu směnných kurzů či zavedení eura přinesly Česku. Legislativní rada potom dostala za úkol analyzovat, zda bude nutné kvůli členství v ERM II či eurozóně měnit ústavu a nakolik bude třeba měnit jiné zákony. Obě analýzy by vláda měla dostat do konce října a podle Stanjury potom může kabinet vést neformální debaty o dalších krocích k euru. Formální debata ale bude možná až po zhodnocení ekonomických výsledků země za letošní rok.

Stanjura upozornil, že loni Česko nesplnilo kritérium cenové stability a kritérium deficitu veřejných financí, která jsou nutná pro zavedení eura. V příštím roce splnění fiskálního kritéria očekává, naopak splnění inflačního kritéria považuje za nepravděpodobné, a to i přes očekávané výrazné snížení roční inflace z loňských 10,7 procenta.

Pro vstup do eurozóny je nutné splnit takzvaná maastrichtská kritéria. Inflace musí být nanejvýš o 1,5 procentního bodu nad průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Dlouhodobá úroková míra nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v ERM II.

Ve vládní koalici letos vypukl spor o euro, když část stran požadovala, aby kabinet přinejmenším stanovil termín vstupu do ERM II. Ke vstupu do eurozóny se Česko zavázalo při přistoupení k EU v roce 2004. Z deseti zemí, které tehdy do unie vstoupily, zatím společnou měnu kromě Česka nezavedly Polsko a Maďarsko.

Se členstvím v eurozóně souvisí i zapojení země do bankovní unie, která řeší společný evropský dohled nad bankovním systémem. Do bankovní unie se mohou zapojit i země mimo eurozónu. Vláda dnes vzala na vědomí materiál ministerstva financí, který doporučuje do bankovní unie zatím nevstupovat a situaci znovu vyhodnotit v horizontu tří let.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Vláda musí podle Zemana přijmout návrhy ekonomů na daňové změny
  Vláda podle prezidenta Miloše Zemana musí přijmout některé daňové návrhy ekonomů, které se týkají příjmů státního rozpočtu. Deficit státních financí je jedním ze zdrojů inflace, uvedl Zeman ve svém dnešním vánočním poselství ze zámku v Lánech. Inflaci zařadil vedle ruské invaze na Ukrajinu a energetické krize mezi nejvážnější problémy končícího roku 2022.
• Vláda: Nezaměstnanost ve Francii snížíme do roku 2022 na 7 %
  Míra nezaměstnanosti ve Francii by se podle francouzské ministryně práce mohla do roku 2022 snížit na sedm procent, jak si vytkl současný kabinet při nástupu do funkce. Muriel Pénicaudová to dnes řekla televizní stanici CNews. V roce 2017, kdy současná vláda prezidenta Emmanuela Macrona začínala, činila míra nezaměstnanosti 9,6 procenta.
• Vláda: Počet výdělečně činných v Německu klesne o 370.000
  Kvůli dopadům koronaviru na německou ekonomiku letos podle místní vlády klesne počet výdělečně činných osob o 370.000. Hrubý domácí produkt (HDP) se pak sníží o 6,3 procenta, což bude nejvíce za dobu spolkové republiky. Vládní prognózu dnes v Berlíně představil ministr hospodářství Peter Altmaier.
• Vláda projedná návrh nákupu státních dluhopisů centrální bankou
  Vláda dnes dopoledne na mimořádném jednání projedná novelu, na jejímž základě by Česká národní banka (ČNB) nakupovala od jiných bank státní dluhopisy. Kabinet v pondělí schválil kvůli ekonomickým dopadům šíření nového koronaviru zvýšení schodku letošního státního rozpočtu ze 40 na 200 miliard korun. Schodek chce stát financovat především prodejem nových státních dluhopisů.
• Vláda projedná opatření EU kvůli brexitu bez dohody
  Velká Británie by i v případě vystoupení z EU bez smlouvy mohla čerpat peníze z fondů EU i v roce 2020. Zároveň by ale i v příštím roce měla přispívat do rozpočtu EU. Vyplývá to z nařízení Evropské komise, ke kterému ministerstvo financí na úterní jednání vlády vypracovalo materiál. Ten bude po schválení vládou předložen k souhlasu Poslanecké sněmovně i Senátu, následně může vláda s nařízením vyslovit souhlas v Radě EU. Materiál má ČTK k dispozici.
• Vláda projedná posílení kontroly nad trhem s komoditními deriváty
  Finanční trh s komoditními deriváty bude zřejmě podléhat větší kontrole ze strany České národní banky (ČNB) a v případě mimořádných situací s prudkým pohybem cen se na něm bude muset zastavit obchodování. Předpokládá to návrh zákona o podnikání na kapitálovém trhu, který ve středu projedná vláda. Zákon převádí do českého práva předpisy Evropské unie, podle ministerstva financí jsou úpravy převážně technického rázu.
• Vláda projedná regulaci trhu s kryptoaktivy
  Vláda ve středu projedná návrh zákona o digitálních financích, který reguluje trh s kryptoaktivy a stanovuje pravomoci České národní banky (ČNB) při dohledu nad ním. Ministerstvo financí návrh předložilo v souvislosti s očekávaným nabytím účinnosti evropského nařízení označovaného zkratkou MiCA, které by měl český zákon doplňovat. Část opatření zákona by podle návrhu měla nabýt účinnosti už na konci června, zbytek na konci roku.
• Vláda rozšířila možnosti ČNB obchodovat, může to pomoci státu
  Česká národní banka bude do budoucna zřejmě moci podpořit stát při vydávání dluhopisů. Bude totiž moci obchodovat s cennými papíry s delší splatností a s více institucemi na finančním trhu a nakupovat tak například státní dluhopisy. Počítá s tím novela zákona o ČNB, kterou na dnešním mimořádném jednání schválila vláda. Normu by měla na mimořádném zasedání projednat Poslanecká sněmovna.
• Vláda schválila regulaci trhu s kryptoaktivy včetně dohledu ČNB
  Vláda dnes schválila zákon o digitálních financích, který nastavuje regulaci trhu s kryptoaktivy a dává pravomoc dohlížet nad ním České národní bance (ČNB). Po jednání kabinetu to oznámil vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle ministerstva financí zákon pomůže k ochraně spotřebitelů v této části finančního trhu. Zákon nyní posoudí Parlament.
• Vláda: Švýcarská ekonomika zažije nejhorší propad za desítky let
  Švýcarská ekonomika zažije kvůli pandemii nejhorší propad za desítky let, oslabí ale méně, než se dosud čekalo. Hrubý domácí produkt (HDP) by se letos vinou poklesu výroby a ztráty pracovních míst mohl snížit o 6,2 procenta, uvedl dnes švýcarský Státní úřad pro hospodářské záležitosti (SECO).
• Vláda USA bez dohody v Kongresu narazí na dluhový limit
  Pokud se Kongres na poslední chvíli nedohodne na řešení rozpočtové krize, narazí americká federální vláda na konci čtvrtka na "dluhový strop", a přestane tak mít možnost dál si půjčovat pomocí nových dluhopisů. Žádná ekonomická katastrofa v podobě platební neschopnosti však zatím nehrozí, protože vláda bude mít v dalších dnech ještě dostatek peněz na plánované platby. Krize může nastat až v závěru měsíce, kdy vládě podle výpočtů nebudou stačit peníze na splátky úroků z dluhopisů, pokud neodloží jiné platby.
• Vláda USA chce pomoct malým firmám úvěry za 350 miliard dolarů
  Americká vláda připravuje podporu malým firmám v podobě úvěrů za nejméně 350 miliard dolarů (přes 8,9 bilionu Kč). Většina bank na to ale zřejmě není připravena, uvedl server CNBC, který se zástupci některých z nich o připravovaném programu hovořil. Banky, od těch globálních až po regionální, očekávají podrobnější pokyny ohledně programu pomoci od amerického ministerstva financí.
• Vláda USA podle Trumpa zachránila životy milionů Američanů
  Hospodářský úspěch současné republikánské vlády Spojených států umožnil postavit se pandemii nemoci covid-19 a zachránit životy milionů Američanů. Dnes to na briefingu v Bílém domě prohlásil prezident Donald Trump, jenž zároveň kritizoval předchozí administrativu, která podle něj zemi na nic nepřipravila.
• Vláda USA zahájila proces změny dohody NAFTA
  Vláda Donalda Trumpa dnes oficiálně zahájila proces jednání o změně Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) s Kanadou a Mexikem. V dnes odeslaném dopise americkým zákonodárcům o tom informoval šéf Úřadu obchodního zmocněnce Robert Lighthizer.
• Vláda USA získala od Fedu rekordní sumu
  Vláda Spojených států získala v loňském roce rekordních 98,7 miliardy dolarů ze zisků americké centrální banky (Fed). Představuje to téměř čtvrtinový nárůst oproti roku 2013, kdy vláda od Fedu obdržela 79,6 miliardy dolarů. Informovala o tom agentura Reuters.
• Vláda zastropovala regulovanou část energií, teplárnám poskytne podporu
  Vláda dnes rozhodla o zastropování regulované části ceny elektřiny a plynu. Opatření má zabránit růstu nákladů na distribuci energií. Kabinet zároveň schválil dotační program pro tuzemské teplárenské společnosti, který má omezit růst cen tepla z centrálního vytápění. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS).
• Vláda zítra projedná materiál o zavedení eura
  Ministerstvo financí (MF) a Česká národní banka (ČNB) doporučují, aby vláda zatím neurčovala termín pro přijetí společné evropské měny ani pro vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II, který je předstupněm eurozóny. Společný materiál obou institucí projedná kabinet ve středu. Ve vládní koalici letos vypukl spor o euro, když část stran požadovala, aby kabinet přinejmenším stanovil termín vstupu do ERM II. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) jmenoval ekonoma Petra Zahradníka zmocněncem pro přijetí eura, po koaličním dohodovacím řízení se ale Zahradníkova role změnila na ministrova poradce. Vyhodnocení výhodnosti případného zavedení eura má kabinetu do října předložit Národní ekonomická rada vlády (NERV).
• Vládní dluh členských zemí EU ve druhém čtvrtletí klesl, v Česku se ale zvýšil
  Vládní dluh v členských zemích Evropské unie se na konci druhého čtvrtletí snížil na 86,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 87,5 procenta v závěru prvního čtvrtletí. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Vládní dluh klesl ve všech členských zemích s výjimkou České republiky, Lucemburska a Nizozemska - Česko bylo v tomto ohledu druhou nejhorší zemí v EU.
• Vládní dluh eurozóny i EU opět narostl
  Vládní dluh zemí eurozóny na konci druhého čtvrtletí stoupl na 90 procent hrubého domácího produktu...
• Vládní dluh za letošní 2. čtvrtletí je nejvyšší za 20 let
  Vládní dluh v Česku stoupl ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 446,9 miliardy korun na 2,2635 bilionu, což je nejvíce za posledních 20 let. Míra zadlužení vzrostla oproti loňsku z 32,60 procenta hrubého domácího produktu (HDP), který představuje výkon české ekonomiky, na 39,92 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle statistiků se na růstu dluhu značně podílela situace kolem šíření koronaviru.