České vládě citelně roste úrok na dluh, bude méně na důchody. Úrok se včera dostal nejvýše od roku 2018

Čtěte více

• České stavebnictví „je na koni“, průmysl ovšem stále klopýtá
  Stavební výroba v Česku v lednu rostla o solidních 8,2 procenta, zatímco ovšem průmysl se propadly, Lednová čísla tak potvrzují již déle platný obrázek celkem příznivě se vyvíjejícího tuzemského stavebnictví a současně chabého výkonu průmyslu.
• České stavebnictví prožívá špatné období
  „Růst cen nemovitostí by měl motivovat k větší výstavbě. V České republice však momentálně vidíme pravý opak. Nemovitosti zdražují, ale staví se méně. Je evidentní, že trh momentálně nefunguje správně, což je způsobeno přílišným množstvím regulací, dlouhými povolovacími procesy a nepovedenou digitalizací. V konečném důsledku to vede ke zhoršování dostupnosti vlastnického bydlení,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• České stavebnictví se i nadále nachází v útlumu
  Stavebnictví v říjnu pokračovalo v jen velmi pomalém meziměsíčním růstu. Stavební produkce vzrostla oproti září o 0,4 %, což bylo o dvě desetiny nižší tempo než měsíc předtím. Zatímco produkce v pozemním stavitelství po předchozích poměrně svižných nárůstech vzrostla meziměsíčně pouze o 0,2 %, výkon inženýrského stavitelství se zvýšil o 1,2 %. Zde však docházelo v předchozích měsících k výrazným poklesům, a to pravděpodobně zejména vlivem nízkých vládních investic. Meziročně se celková stavební produkce v říjnu zvýšila po očištění o rozdílný vliv pracovních dnů o 3,7 %, po předchozím růstu o 3,0 %
• České stavebnictví se propadá, dusí jej hlavně vysoké úrokové sazby
  Stavební výroba v Česku se v květnu výrazně propadla, meziročně o 6,8 procenta. Dubnová naděje na oživení stavebnictví je tedy ta tam. Úroveň stavební produkce je na tom nejhůře za poslední více než tří roky, za celé období od února 2021. Letos se nedaří hlavně pozemnímu stavitelství, které doplácí na nadále poměrně vysoké úrokové sazby v ekonomice, které činí úvěry na stavební činnost a její financování méně dostupnými.
• České stavebnictví se propadá. Ničí ho přílišná byrokracie
  „Stavět v České republice je drahé, zdlouhavé a administrativně náročné. To může odrazovat velké zahraniční investory i české domácnosti, aby se pouštěli do nových projektů. Navíc stavebnictví nadále zatěžují stále relativně vysoké úrokové sazby a nedostatek pracovních sil,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• České stavebnictví svírá nejtíživější nedostatek materiálů od začátku milénia. Důvěra v ekonomiku ale navzdory rekordnímu strachu z inflace stoupá
  Důvěra v českou ekonomiku je nyní v lednu mezi lidmi a firmami v souhrnu nejvyšší od loňského srpna. Dosahuje 97,6 procenta dlouhodobého průměru období let 2003 až 2021. V zásadě to znamená to, že dále již nijak zásadně nenarůstá obava z dopadů mezinárodní výrobní a přepravní krize, ani strach z ekonomických dopadů šíření omikronu, ani obava z inflace.
• České stavebnictví v září těžce zklamalo, kvůli silným dešťům a povodním
  Zářijový výkon českého stavebnictví těžce zklamal. Meziměsíční propad činí 5,5 procenta. Inženýrské stavitelství se oproti srpnu propadlo o dramatických více než deset procent. Nedařilo se ani stavitelství pozemnímu, které ztratilo bezmála tři procenta.
• České úřady neodhalily závadnost zemědělského dovozu z Ukrajiny, což zvyšuje pravděpodobnost, že další země Visegrádské čtyřky přistoupily k jeho zákazu hlavně z důvodu snahy chránit své zemědělce – i za cenu poškozeních svých spotřebitelů
  Kontrola českých dozorových úřadů neodhalila nevyhovující vzorek, uvedl dnes ministr zemědělství Zdeněk Neukula. Kontroly probíhaly u obilí, masa či vajec dovážených z Ukrajiny. Tento výsledek citelně zvyšuje pravděpodobnost, že zbylé země Visegrádské čtyřky, které v uplynulých dnech a týdnech zemědělský dovoz z Ukrajiny pozastavily či zásadně omezily, tak činily hlavně z důvodu ochrany svých zemědělců, nikoli z často skloňovaného důvodu kontaminace či jiné závadnosti.
• České veřejné finance jsou v příznivém stavu, říká ratingová agentura Moody's. Vláda však potřebuje vyburcovat veřejnost, aby ta snáze přijala nepopulární kroky typu osekání daní či zvýšení důchodů
  Vláda zítra představí konsolidační balíček a důchodovou reformu v 11:55 hodin, jak informuje na twitteru. Zřejmě tedy bude burcovat, že je „za pět minut dvanáct“, jinak rozvrácené veřejné finance skončí v bankrotu. Když totiž lidi vyburcuje dostatečně, snáze přijmou nepopulární opatření typu osekání důchodů či zvýšení daní.
• České veřejné zadlužení loni narostlo nejvíce v historii, nárůst překonal nárůst z obou pandemických let. Nastal i přesto, že obce a kraje vykázaly – na rozdíl od vlády – přebytek, a to třetí největší v historii
  Veřejné zadlužení České republiky loni narostlo v nominálním vyjádřením nejvíce v historii, a to o 430,4 miliardy korun. Nárůst zadlužení tak překonal nárůsty z pandemických let 2020 a 2021, které činily zhruba 413, resp. 417 miliard korun.
• České vládě dnes zdražuje dluh nejvýše od roku 2011. Česká národní banka přitvrzuje, úroky hypoték mohou vzrůst až k 7 %
  Viceguvernér České národní banky Marek Mora podle svých dnešních slov připouští, že základní úroková sazba tuzemské centrální banky letos vzroste citelně nad úroveň pěti procent. Jde o první vyjádření člena bankovní rady ČNB, které v podstatě připouští letošní růst základní sazby až k hodnotě šesti procent.
• České vládě teď nepůjčujte, varuje americký správce investic České národní banky
  Nastupující Fialova vláda od mezinárodních finančníků zrovna moc hezký dárek na uvítanou nedostává. Americká společnost BlackRock, největší světový správce majetku, varuje mezinárodní investory před půjčováním novému českému kabinetu. A to přesto, že úrok na dluhu české vlády převyšuje úrok na dluhu německém nejvýrazněji od roku 1999.
• České vládní dluhopisy poskytují zajímavé investiční příležitosti
  Není pochyb o tom, že rok 2017 byl pro mnohé regiony výjimečným rokem. V tomto článku bych se ale chtěla zaměřit na region, který dlouhé roky za svými sousedy zaostával. Mnohé se ale změnilo. Mluvím o regionu střední a východní Evropy. Ačkoliv dluhopisy zemí regionu střední a východní Evropy představují riziko z pohledu dostatečné likvidity trhu, můžeme pozorovat, že jsou relativně dobře odolné v obdobích vysoké volatility trhů.
• České zemědělství mělo loni čtvrtý nejlepší rok v tomto tisíciletí. Navzdory ztíženým povětrnostním podmínkám
  Českému zemědělství se loni nakonec nevedlo tak špatně, a to navzdory ztíženým povětrnostním podmínkám. Dokonce vykázalo čtvrtý nejlepší inflačně očištěný výsledek za celé období od roku 2000. Hrubá přidaná hodnota zemědělské produkce vzrostla v běžných cenách meziročně o 3,7 procenta na 44,9 miliardy korun, a byla tak druhá nejvyšší v historii. Vyšší byla jen v roce 2016, kdy v běžných cenách dosáhla 45,7 miliardy korun.
• České zemědělství prohlubuje schodek zahraničního obchodu, některé potraviny letos zdraží až o dvacet procent
  Zpráva Mze: "Celková produkce českého zemědělství v roce 2019 vzrostla na 151 miliard korun. Ve srovnání s předešlým rokem je to o 9 miliard více. Vzrostl i čistý důchod zemědělského sektoru, zemědělcům však zároveň stouply náklady o 6 miliard na 175 miliard korun."
• České zemědělství vykazuje slušnou ziskovost. Krizová léta byla dokonce rekordní
  Pozornost široké veřejnosti se směrem k českému zemědělství stočí zpravidla ve chvíli, kdy tuzemští farmáři hrozí tím, že svou technikou vyrazí do větších českých měst. Jedny z největších zemědělských protestů u nás se za poslední roky udály letos na jaře. Účastníci si hromadně stěžovali na špatný stav českého agrárního sektoru nebo na hrozbu dovozu zemědělských komodit z Ukrajiny. Tuzemské zemědělství si však zdaleka nevede tak špatně, jak by se z mediálních výstupů mohlo zdát.
• České zlaté rezervy se poprvé v tomto tisíciletí zvýšily, Česká národní banka v červnu nakoupila 1,2 tuny zlata. V posledním čtvrtstoletí ale Česko snížilo nejvýraznější podíl svých zlatých rezerv ze zemí EU
  Zlaté rezervy České republiky se letos v červnu poprvé v tomto tisíciletí zvýšily. Vyplývá to z data České národní banky a Mezinárodního měnového fondu. Ještě letos v květnu Česká národní banka držela 0,252 milionu troyských uncí zlata, ke konci června už to bylo 0,291 troyských uncí. Na navýšení zlatých rezerv upozornil web Zlato.cz. V červnu se tak zlaté rezervy ČR zvýšily o 1,2 tuny, ze 7,8 na devět tun. Naposledy k navýšení zlatých rezerv došlo v prosinci 1999, kdy se dle údajů MMF zvýšily z 0,286 na 0,446 milionu troyských uncí (viz graf níže).
• České ženy mají v důsledku platové nerovnosti o více než 3 tisíce korun nižší důchody než muži
  České ženy vydělávají v průměru o téměř 18 % méně než muži, což je v peněžním vyjádření o zhruba 8 400 korun méně. Zvýšit povědomí o tomto stále přetrvávajícím fenoménu má Equal Pay Day, symbolický den rovných platů pro ženy, který letos připadá na 15. listopadu. I přes nižší výdělky ženy zvládají zodpovědně odkládat stranou, u investiční společnosti Portu činí jejich průměrná úložka 73 % průměrné úložky mužů. Ženy jsou také zodpovědnější a opatrnější investorky, což jim v dlouhodobém horizontu hraje do karet.
• ČESKO A COVID-19 aneb na jaký scénář jste připraveni?
  Níže naleznete speciální analýzu dopadu šíření nového koronaviru COVID-19 na českou ekonomiku. Doufáme, že nový formát naší analýzy Vám nabídne informace přehledně a stručně. Budeme rádi za zpětnou vazbu k novému formátu analýzy.
• Česko a další populistické země zvládly pandemii podstatně hůře než země nepopulistické, zjistil renomovaný Kielský institut světového hospodářství
  Země s populistickou vládou, včetně Česka, zvládly pandemii covid-19 podstatně hůře než země, v nichž populisté v roce 2020 u moci nebyli. To je klíčový závěr studie renomovaného Kielského institutu světového hospodářství.