Únorová platební bilance není pro devizové obchodníky tématem

Čtěte více

• Universal Music vstoupil na burzu s velkým úspěchem
  „Hudební svět se radikálně mění. Prodej fyzických nosičů výrazně klesá. Podobné je to i se stahováním hudby. Trhu jednoznačně vévodí streamování, jehož obliba skokově narůstá,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Únor – klid před bouří
  Celková bilanční suma bankovního sektoru v únoru vzrostla o 0,8 % meziměsíčně, a to díky úvěrové aktivitě úvěrových institucí (+6,3 % meziměsíčně) i klientů (+0,4 % meziměsíčně). Meziroční tempo růstu celkových aktiv zůstává na rozumné úrovni 4,5 %.
• Únorová data z reálné ekonomiky potěšila
  Únorová data pozitivně překvapila. Průmyslu i zahraničnímu obchodu pomohla především výroba automobilů a ostatních dopravních prostředků. V rámci zpracovatelského průmyslu byl ovšem nárůst produkce plošný, když zlepšení vykázalo osmdesát procent kategorií. Rostla i hodnota nových zakázek, což je příslibem pro český průmysl do budoucna. Teplé počasí pak prospělo českému stavebnímu sektoru, jehož výstup meziměsíčně vzrostl o téměř pět procent. Počet nově zahájených staveb i vydaných stavebních povolení zůstal nicméně v meziročním srovnání výrazně v záporu.
• Únorová inflace by měla zvolnit
  Vysoká inflace se zakusuje do reálných příjmů u domácností v celé Evropě, rozdíly mezi intenzitou dopadů však zůstávají vysoké, a to i v rámci regionu střední a východní Evropy. Zatímco spotřeba českých domácností padá pátým kvartálem v řadě a je necelých 8 % pod před-pandemickým rokem 2019, v Maďarsku se v posledních dvou kvartálech růst reálné spotřeby teprve zastavil a je stále více než 8 % nad před-pandemickým rokem 2019. V Polsku začala sice spotřeba v posledních dvou kvartálech rychle klesat, je však stále také necelá 3 % nad úrovněmi roku 2019. Kde se berou tak výrazné rozdíly a jsou dlouhodobě udržitelné?
• Únorová inflace je vyšší, než ČNB čekala, takže opět může rozdmýchat debatu nad signálním zvýšením základního úroku. To doporučuje i MMF
  Únorová inflace v ČR byla mírně vyšší, než se čekalo. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 16,7 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě růst o 16,6 procenta. Vyšší, než se čekalo, byla v únoru také meziměsíční inflace. Činila 0,6 procenta, kdežto odhad počítal s 0,5 procenta. Meziroční inflace předčila také očekávání České národní banky, která ve své aktuální prognóze předpokládá únorový údaj 16,5 procenta.
• Únorová inflace kosmeticky klesá na 2,7 %
  Únorová inflace byla potvrzena na našem odhadu – ceny meziměsíčně vzrostly o 0,2 % a meziroční inflace kosmeticky poklesla z 2,8 % na 2,7 % y/y. To je stále lehce nad poslední prognózou centrální banky, která předpokládala inflaci v únoru na 2,6 %. Ve struktuře inflace nás v únoru překvapilo o něco výraznější zlevňování potravin, to ovšem následovalo poté, co nás v lednu naopak překvapilo jejich výraznější zdražení.
• Únorová inflace přinese pro ČNB smíšené signály
  Česká inflace podle našeho odhadu v únoru klesla na meziročních 2,7 % po lednových 2,8 %. Růst spotřebitelských cen se pravděpodobně nadále týkal hlavně potravin. Očekáváme, že meziroční jádrová inflace zpomalila z lednových 2,5 % na únorových 2,2 %. Působit by na to mělo odeznění efektu nižší srovnávací základny, stejně tak i slabá spotřebitelská poptávka. Zatímco v prvním letošním pololetí bude celková inflace nejspíše vykazovat větší volatilitu, ve druhé polovině roku očekáváme její ustálení jen mírně nad 2 % y/y. Jádrová inflace by podle našeho názoru měla po většinu letošního roku zůstat poblíž cíle ČNB.
• Únorová inflace výrazně pod prognózou ČNB
  Regionální měny zaznamenaly neúspěšný začátek týdne. Koruna si proti euru odepsala půl procenta hodnoty, když na mezibankovním trhu oslabila nad 25,55 CZK/EUR. Ztráty čtvrt procenta vykázal kurz zlotého proti euru a nejvýraznějšího propadu více než dvě třetiny procenta se dočkal forint, který se poprvé od června loňského roku dostal nad 300 HUF/EUR.
• Únorová míra inflace
  „Únorové snížení míry inflace je pro řadu lidí pozitivní zprávou, ale může současně vyvolávat i obavy o motivaci Čechů k investování. To je naprosto pochopitelné. S klesající inflací a snižováním úrokových sazeb klesají například i úroky na spořících účtech. Ty podle letošního průzkumu od AKAT ČR plánuje pro odkládání svých financí využít takřka polovina Čechů.
• Únorová nezaměstnanost podle očekávání stagnovala
  Tuzemská míra nezaměstnanosti v únoru setrvala na lednových 4,3 % a oproti prosinci je tak o tři desetiny procentního bodu vyšší. Nicméně nemalou roli v nárůstu za poslední měsíce sehrály sezónní faktory. Po sezónním očištění se míra nezaměstnanosti v únoru meziměsíčně zvýšila pouze nepatrně z 3,89 % na 3,97 %, přičemž v květnu minulého roku byla na 3,82 %. Za posledních deset měsíců se tak očištěná míra nezaměstnanosti pohybuje mezi 3,8 – 4,0 %, zatímco sezónně neočištěná v podstatně širším koridoru mezi 3,6 – 4,3 %.
• Únorové hospodaření státního rozpočtu skončilo druhým nejhorším výsledkem v historii, hůře bylo už jen loni. Rozpočet letos vykáže schodek 230 miliard, státu pomůže vyšší daně a odvody, nižší inflace i mimořádné zdanění zejména menšinových akcionářů ČEZ
  Hospodaření české vlády vykázalo ke konci letošního února druhý nejhorší výsledek v historie. Schodek totiž činí 102,5 miliardy korun. Výraznější deficit vykázal státní rozpočet za první dva měsíce roku už jen loni, kdy schodek za měsíce leden a únor činil dokonce 119,7 miliardy korun. Zlepšení salda rozpočtu v porovnání s loňskem má na svědomí fakt, že rozpočtové příjmy letos meziročně rostou znatelně výrazněji než výdaje. Zatímco příjmy narůstají o 10,7 procenta, výdaje jen o 2,5 procenta.
• Únorové výsledky reálné ekonomiky neoslnily, ale ani nezklamaly
  Únor přinesl smíšené statistiky z domácí reálné ekonomiky. Zatímco exporty automobilů pomohly zahraničnímu obchodu k solidnímu přebytku, jejich výroba, přestože meziměsíčně rostla, k výraznějšímu oživení průmyslové produkce nestačila. Ta stoupla pouze mírně, navíc lednový výsledek byl revidován ještě lehce směrem k horšímu. Vstup ekonomiky do letošního roku je tedy zatím vrávoravý. Situaci nezachraňuje ani české stavebnictví, jehož výkon v únoru klesl pod bod mrazu (meziměsíční propad o 3,7 %). I tak se ale mzdy zvedaly. V průmyslu meziročně o 10,8 %, ve stavebnictví o 14,1 %.
• Únorové zvýšení sazeb ze strany Fedu o 25 bodů
  První dva lednové týdny se ukázaly být pro americký dolar poměrně náročné. Euro a libra dokázaly dramaticky zlepšit své pozice v předvečer Nového roku, ačkoli ekonomické ukazatele začaly vyplouvat na povrch až koncem minulého a koncem tohoto týdne. Na tyto dva týdny může připadat pouze malý počet zpráv. Samostatným pilířem jsou obsáhlá americká data, kterých bylo mnoho. Vzpomeňte si na nonfarm payrolls, které podle mého názoru nebyly špatné. Nezapomínejme, že míra nezaměstnanosti dosáhla nejnižší úrovně za posledních 50 let. Vraťme se do doby, kdy růst mezd odpovídal očekávání. Tyto zprávy mohou spíše stimulovat poptávku po americké měně než způsobit její pokles.
• Únorový přebytek obchodní bilance předčil očekávání
  V únoru skončila bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách s přebytkem ve výši 35,5 mld. Kč. Ten byl výrazně vyšší než naše i tržní prognóza. Přebytek byl meziročně nižší o 0,5 mld. Kč. Lednový výsledek byl revidován na 21,0 mld. Kč.
• Únorový růst průmyslových cen byl tažen dražšími energiemi
  Tuzemské ceny průmyslových výrobců v únoru vzrostly meziměsíčně 0,5 %, když významný vliv mělo zdražení surové ropy. Její ceny oproti lednu povyskočily o 4,9 %. Mimo efektu vyšších cen na světových trzích působilo rovněž oslabení koruny. Ke zdražení navíc došlo i v případě uhlí, a to o 2,6 % m/m. Ceny energií naopak mírně klesly. Elektřina v únoru zlevnila o 0,9 % avšak po silném lednovém zdražení o 7,5 %, které bylo tažené nárůstem regulované složky. Meziročně byly ceny průmyslových výrobců jako celek v průměru nižší o 0,9 %. Jejich pokles byl však oproti tržnímu konsensu (-1,3 % y/y) mírnější.
• Únorový zahraniční obchod přilepil korunu ke kurzovému závazku
  Včerejší obchodní den byl z pohledu české měny úspěšný, když si držela své silné pozice v samotné blízkosti kurzového závazku. Kurz se včera na mezibankovním trhu...
• Únor – pokračuje růst úspor i úvěrů
  Celková bilanční suma bankovního sektoru se v únoru zvýšila o 0,8 % meziměsíčně a dosáhla nominální hodnoty 8 734 mld. Kč. Hlavní část růstu byla realizována úvěrovou aktivitou jak klientů, tak na mezibankovním trhu. Vzrostl i objem dluhových cenných papírů v držení bank, a to o 2,5 % meziměsíčně. V meziročním srovnání je celková suma aktiv vyšší o 6,5 %, a to především díky investicím bank do dluhových cenných papírů (+40,7 % meziročně).
• UNWTO: Turistický ruch kvůli pandemii přišel o 320 mld. USD tržeb
  Madrid - Pandemie nemoci covid-19 připravila od počátku roku do května světový turistický ruch o tržby 320 miliard dolarů (7,2 bilionu Kč). Vyplývá to ze zprávy Světové organizace cestovního ruchu při OSN (UNWTO), která byla dnes zveřejněna. Dopad šíření koronaviru na turistické odvětví je podle organizace z pohledu tržeb už nyní třikrát horší než vliv globální krize v roce 2009.
• ÚOHS povolil Čuprově firmě Growth Expert nákup skupiny lékáren Pilulka
  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil zakladateli rozvážkové služby potravin Rohlík.cz Tomáši Čuprovi nákup české skupiny lékáren Pilulka. Informovala o tom Čuprova skupina TCF Capital, která kontrolní podíl v Pilulce kupuje prostřednictvím firmy Growth Expert. Mluvčí antimonopolního úřadu Martin Švanda ČTK povolení fúze transakce potvrdil.
• ÚOHS povolil firmě Vodafone CR koupit virtuálního operátora SAZKAmobil
  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil mobilnímu operátorovi Vodafone koupit virtuálního operátora SAZKAmobil. Úřad o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Vodafone o záměru informoval na konci loňského roku, dokončení transakce plánuje do letošního června. Hodnotu transakce strany nezveřejnily.