Většina členů ČNB při rozhodování o sazbách usilovala o srozumitelný postup pro trh

Většina bankovní rady České národní banky (ČNB) při rozhodování o úrokových sazbách usilovala o srozumitelný postup a nechtěla překvapit trh, proto se přiklonila k poklesu o 0,5 procentního bodu na 5,75 procenta. Viceguvernér Jan Frait a člen rady Tomáš Holub byli pro rychlejší pokles sazeb s ohledem na aktuální ekonomická data. Vyplývá to ze záznamu z březnového jednání, který dnes ČNB zveřejnila. Ze záznamu rovněž plyne, že členové bankovní rady nebyli výrazně znepokojeni slabším kurzem koruny, než očekávala prognóza centrální banky.

Většina sedmičlenné bankovní rady upozorňovala, že i přes únorové zpomalení meziroční inflace na dvouprocentní cíl ČNB panují v ekonomice rizika ve směru rychlejšího růstu cen. Připomínali také, že rovnovážná úroveň sazeb bude zřejmě výš než v minulosti, proto nepovažují za nutné sazby tolik snížit. Zároveň je podle nich pro finanční trh srozumitelnější, když se úrokové sazby budou snižovat rovnoměrně. O půl procentního bodu snížila ČNB sazby také na předchozím jednání na počátku února.

Frait stejně jako v únoru navrhoval snížení sazeb o 0,75 procentního bodu. Upozorňoval na utlumenou domácí poptávku, zhoršené hospodářské vyhlídky Německa i na relativně vysokou úroveň úroků z korunových úvěrů pro firmy. Holub, který v únoru podpořil pomalejší pokles sazeb, nyní hlasoval stejně s viceguvernérem, jedním z argumentů je podle něj i restriktivní působení rozpočtové politiky v letošním roce. S tím ale nesouhlasil guvernér Aleš Michl, podle kterého současná výše rozpočtových deficitů není dlouhodobě v souladu s dosahováním inflačního cíle.

V debatě o aktuální výši inflace viceguvernérka Eva Zamrazilová upozornila, že zpomalování růstu cen do velké míry pomáhá zlevnění potravin. Naopak zdražování služeb je stále rychlé, proto by ČNB měla být při snižování sazeb opatrná. Člen rady Jan Procházka ale nepovažuje další výrazné zdražování služeb za příliš pravděpodobné, protože spotřebitelé jsou citliví na cenu.

Členové bankovní rady se věnovali také kurzu koruny, který je slabší než očekávala prognóza ČNB. Podle Zamrazilové kurz koruny nepředstavuje významné riziko pro plnění inflačního cíle, bude ho ale zvažovat při jednání o nastavení sazeb v květnu. Podle Fraita není dlouhodobé oslabování koruny pravděpodobné s ohledem na vývoj základních ekonomických ukazatelů Česka.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Ve Španělsku silně ubylo nezaměstnaných
  Počet registrovaných nezaměstnaných ve Španělsku podle sezoně upravených údajů klesl v říjnu ve...
• Ve Španělsku vzniklo více pracovních míst
  Tvorba nových pracovních míst ve Španělsku byla v květnu nejvyšší od července 2005 a pro samotný květen byla rekordní, hlavně díky přijímaní nových zaměstnanců v hotelech a restaurací. Počet lidí přispívajících do systému sociálního zabezpečení, což je ukazatel tvorby pracovních míst, stoupl v květnu proti červnu o 223.192 na 18,3 milionu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo španělské ministerstvo práce.
• Ve Švédsku oznámí nositele Nobelovy ceny za ekonomii
  Švédská Královská akademie věd dnes oznámí nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Po týdnu tak skončí vyhlašování letošních nositelů prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
• Ve Švédsku v březnu výrazně přibylo bankrotů restaurací a hotelů
  V březnu ve Švédsku zbankrotoval rekordní počet hotelů a restaurací. Zákazníci totiž raději zůstávají doma, aby omezili šíření koronaviru. Ve srovnání s loňským rokem počet bankrotů v tomto odvětví vzrostl o 123 procent. O mnoho lépe si nevedl ani dopravní sektor, kde se počet bankrotů zvýšil o 105 procent. Celkově počet firemních bankrotů v zemi vzrostl o devět procent, oznámila dnes úvěrová společnost UC.
• Ve švýcarském Luganu je možné platit daně a pokuty v kryptoměnách
  Ve švýcarském Luganu je nově možné platit daně, pokuty a další faktury od obce v kryptoměnách, jako je bitcoin nebo tether. Stačí, když jednotlivci nebo firmy naskenují QR kód, který je už nyní v zemi běžnou součástí složenek. Informovala o tom agentura Bloomberg. O provedení platby se postará zprostředkovatel digitálních aktiv Bitcoin Suisse AG.
• Většina Američanů nepociťuje zlepšení finanční situace
  Většina Američanů tvrdí, že se jejich finanční situace od prezidentských voleb v roce 2016 nezlepšila, a to navzdory růstu ekonomiky, nízké nezaměstnanosti a příznivému vývoji akciových trhů. Vyplývá to z průzkumu společnosti Bankrate.com.
• Většina analytiků čeká pokles úrokové sazby ČNB o půl procentního bodu
  Česká národní banka (ČNB) bude ve čtvrtek pokračovat ve snižování úrokových sazeb, otázkou je pouze rozsah tohoto kroku. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Většina z nich přitom očekává, že se bankovní rada nakonec rozhodne snížit základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 6,25 procenta. Se snižováním úrokových sazeb začala centrální banka v prosinci, kdy základní úroková sazba klesla o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Byla to první změna sazeb od června 2022.
• Většina analytiků očekává meziroční inflaci v září blízko srpnových 17,2 pct.
  Meziroční inflace v září byla blízko srpnové hodnoty 17,2 procenta. Shoduje se na tom většina analytiků, které ČTK oslovila. Podle ekonomů zdražovaly hlavně potraviny, do jejichž cen se promítají dražší energie. Opačným směrem působily na vývoj spotřebního koše ceny pohonných hmot, které se proti srpnu snížily. Český statistický úřad zveřejní data o inflaci za srpen v úterý 11. října.
• Většina bank EU by podle zátěžového testu zvládla prudký hospodářský pokles
  Většina bank Evropské unie by zvládla prudký hospodářský pokles. Pouze tři banky by nesplnily závazné požadavky na výši kapitálu. Vyplývá to z nejnovějšího zátěžového testu Evropského bankovního úřadu (EBA). Test se týkal 70 bank v regionu, což bylo o 20 více než při předchozím testu v roce 2021. Do testu nebyla přímo zahrnuta žádná česká banka, pouze mateřské firmy některých bank působících v Česku.
• Většina burz dnes zůstává zavřených
  Řada hlavních bank a burz dnes zůstává díky státnímu svátku (Velký pátek) uzavřená. Během dnešního dne tak lze očekávat sníženou volatilitu a poklidné obchodování bez výrazných pohybů. Státní svátek je dnes mimo jiné v Austrálii, na Novém Zélandu, ve Švýcarsku, ve Velké Británii, v Kanadě a ve Spojených státech.
• Většina členů Fedu zvažuje zvýšení sazeb
  Většina členů měnového výboru americké centrální banky (Fed) se na svém posledním zasedání koncem...
• Většina firem je pro setrvání Británie v EU
  Setrvání Británie v Evropské unii podporuje méně velkých britských podniků než před šesti měsíci, stále jich...
• Většina firem v Británii plány nezměnila
  Většina firem své strategické plány kvůli odchodu Británie z Evropské unie zatím nezměnila. Vyplynulo to z ankety, kterou mezi finančními řediteli velkých podniků provedla společnost Thomson Reuters. Před loňským referendem o takzvaném brexitu přitom firmy tvrdily, že vítězství zastánců odchodu Británie z EU bude mít nepříznivé dopady na investice a na pracovní trh.
• Většina Italů si přeje zůstat v eurozóně
  Většina obyvatel Itálie si přeje zůstat v eurozóně, ačkoli výsledek nedávných parlamentních voleb tomu...
• Většina menších německých firem se brexitu bez dohody neobává
  Zhruba 60 procent malých a středních firem v Německu předpokládá, že odchod Británie z Evropské unie bez dohody by na jejich podnikání neměl žádný dopad. Vyplývá to z výsledků průzkumu státní rozvojové banky KfW, na které se odvolává agentura Reuters. Průzkumu se zúčastnilo zhruba 2000 firem s ročními tržbami nepřesahujícími 500 milionů eur (asi 13 miliard Kč).
• Většina měn zůstává v bočním trendu
  Minulý týden na finančních trzích nepřinesl výraznější změny. I když páteční obchodní seance byla poměrně nervózní, akciové indexy své ceny dokázaly podržet, stejně jako většina světových měn. Výnosy desetiletých amerických dluhopisů v minulém týdnu klesly zpět na dosah 2,3 % a otázkou je, zda se dokážou znovu odrazit směrem vzhůru. Právě vysoké výnosy dluhopisů a očekávání, že americká centrální banka (Fed) bude zvyšovat úrokové sazby, pomohly americkému dolaru během února zkorigovat velkou část ztrát, které nabral od začátku letošního roku.
• Většina nejbohatších Rusů k invazi na Ukrajinu mlčí, zmenšují se jim ale majetky
  Globální sankce vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu mají negativní dopady na ruskou ekonomiku i finanční trhy. EU ale také zmrazila majetek a zakázala cestování některým bohatým Rusům. Hodnota majetku nejbohatších lidí z Ruska se tak od napadení Ukrajiny rychle zmenšuje. Majetek 22 nejbohatších Rusů, kteří jsou v žebříčku 500 nejbohatších lidí světa sestavovaného agenturou Bloomberg, letos už klesl celkem asi o 83 miliard USD (1,9 bilionu Kč).
• Většina Němců reformnímu úsilí Atén nevěří
  Velká většina Němců nevěří ve vůli Řecka k reformám. Pochybnost ohledně efektivního provedení nových...
• Většina obyvatel G7 očekává dopad koronaviru na příjem domácnosti
  Zhruba 70 procent obyvatel členských zemí skupiny vyspělých ekonomik G7 předpokládá, že koronavirus bude mít negativní dopad na příjem jejich domácnosti. Ukázal to průzkum společnosti Kantar, o kterém dnes informuje agentura Reuters.
• Většina Poláků odmítá vstup do eurozóny
  Téměř dvě třetiny Poláků nesouhlasí se vstupem své země do zadlužené eurozóny. Vyplývá to z průzkumu veřejného