Většina nejbohatších Rusů k invazi na Ukrajinu mlčí, zmenšují se jim ale majetky

Globální sankce vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu mají negativní dopady na ruskou ekonomiku i finanční trhy. EU ale také zmrazila majetek a zakázala cestování některým bohatým Rusům. Hodnota majetku nejbohatších lidí z Ruska se tak od napadení Ukrajiny rychle zmenšuje. Majetek 22 nejbohatších Rusů, kteří jsou v žebříčku 500 nejbohatších lidí světa sestavovaného agenturou Bloomberg, letos už klesl celkem asi o 83 miliard USD (1,9 bilionu Kč).

Vizitky nejbohatších Rusů a informace o jejich vztahu k ruské invazi na Ukrajinu (řazeni podle výše majetku odhadované magazínem Forbes):

Vladimir Lisin (65) - Podle časopisu Forbes je s majetkem 23,4 miliardy dolarů nejbohatším Rusem. Začínal jako elektromontér a ocelář. Pod kontrolou má například ocelárny NLMK a vlastní železničního operátora First Cargo a některé přístavy a lodní společnosti. Kvůli propadu cen akcií přišel v únoru za jediný den o 645 milionů dolarů. Lisin vede také mezinárodní střeleckou federace ISSF. Poté, co bylo Rusku odebráno mistrovství Evropy ve sportovní střelbě, se Lisin omlouval sportovcům, o samotné invazi ale nic neřekl.

Vladimir Potanin (61) - Podle Forbesu s majetkem 22,8 miliardy dolarů druhým nejbohatším Rusem. Je spoluvlastníkem těžební společnost Norilsk Nickel, ke které přišel během privatizace v 90. letech. Stál také u zrodu Onexim Bank, dříve vlastnil podíly v pojišťovnictví, médiích, zemědělství, strojírenství a ropě a nyní má podíl ve farmaceutické společnosti Petrovax Pharm. Kvůli propadu cen akcií přišel v únoru za jediný den o 751 milionů dolarů.

Alexej Mordašov (56) - Jeho majetek Forbes odhaduje na 22,7 miliardy dolarů. Šéf hutní firmy Severstal, který pozastavil tento týden vývoz do Evropské unie. Vlastní také asi 30 procent TUI Group, jedné z největších společností v oblasti cestovního ruchu na světě. Jeho ruský výrobce energetických zařízení, Power Machines, který má společný podnik se Siemensem, byl v roce 2018 zasažen americkými sankcemi. Mordašov v pondělí označil dění na Ukrajině za "tragédii pro dva bratské národy". "Je hrozné, že Ukrajinci a Rusové umírají, lidé trpí a ekonomika se hroutí. Upřímně doufám, že se ve velmi blízké budoucnosti podaří najít způsob, jak tento konflikt vyřešit a zastavit krveprolití," dodal. Mordašov rovněž uvedl, že nikdy neměl blízko k politice a že se současnou krizí nemá nic společného. "Nechápu, jak sankce namířené proti mně přispějí k urovnání tohoto strašlivého konfliktu na Ukrajině," prohlásil muž, kterého EU zařadila na sankční seznam v pondělí.

Leonid Michelson (66) - Podle Forbesu má majetek v hodnotě 20,4 miliardy dolarů. Je zakladatelem a předsedou představenstva výrobce zemního plynu Novatek. V roce 2017 koupil 17procentní podíl v petrochemické společnosti Sibur od Kirilla Šamalova, bývalého zetě prezidenta Vladimira Putina, čímž zvýšil svůj podíl na 48 procent. Jeho partnerem v Novateku i Siburu je Gennadij Timčenko, miliardář, který má prý úzké vazby na prezidenta Vladimira Putina. Michelson začal svou kariéru jako mistr ve stavební firmě, která stavěla plynovod v ruské Ťumeňské oblasti. Michelsonovi se kvůli ukrajinské krizi letos hodnota majetku snížila o 10,2 miliardy dolarů.

Vagit Alekperov (71) - Forbes jeho majetek odhaduje na 18,6 miliardy dolarů. Majetek šéfa ropné společnosti Lukoil už letos klesl zhruba o 13 miliard USD, což je největší propad z 22 ruských miliardářů vedených v indexu agentury Bloomberg. Akcie Lukoilu obchodované v Londýně se v pondělí propadly o 62,8 procenta. Lukoil je třetí největší společností v Rusku po státních společnostech Sberbank a Rosněfť. Začínal jako dělník na ropné plošině a v dobách Sovětského svazu byl náměstkem ministra pro ropný průmysl. Vlastní také loděnice.

Andrej Melničenko (49) - Rusko-běloruský podnikatel, jehož majetek dosahuje podle Forbesu 18,3 miliardy dolarů. Vlastní podíl v nadnárodním výrobci hnojiv Eurochem a uhelné energetické společnosti SUEK. Jeho prvním obchodním počinem byl řetězec směnáren, které založil v 90. letech. Peníze poté investoval do průmyslu hnojiv a uhlí. Melničenkovy společnosti zaměstnávají více než 100.000 lidí.

Pavel Durov (37) - Forbes odhaduje majetek tohoto mladého programátora na 17,2 miliardy dolarů. Neřadí se k typickým ruským oligarchům a je označovaný za nejmocnějšího ruského podnikatele ve sféře internetových technologií. Je tvůrcem sociální sítě VK (VKontaktě) a komunikační platformy Telegram. Po dlouhodobých neshodách s ruskými orgány, které nakonec vyústily ve ztrátu kontroly nad sítí VK, opustil v roce 2014 Rusko a získal občanství karibského státu Svatý Kryštof a Nevis. Od té doby je společně se svým bratrem Nikolajem v "dobrovolném exilu", přičemž z různých míst světa nadále řídí vývoj a fungování Telegramu.

Gennadij Timčenko (69) - Jeden z prvních oligarchů, na kterého Británie letos uvalila sankce, letos přišel o téměř polovinu svého čistého jmění. Hodnota jeho majetku se snížila o 10,6 miliardy USD a podle Forbesu je nyní na úrovni 17,2 miliardy dolarů. Má podíly v různých ruských podnicích, včetně plynárenské společnosti Novatek a petrochemického gigantu Sibur Holding. Má úzké vazby na prezidenta Vladimira Putina a v důsledku toho čelil v roce 2014 americkým sankcím a je i na sankčním seznamu EU. Je předsedou ruské národní hokejové ligy KHL a je prezidentem hokejového klubu Petrohrad. Má i finské a arménské občanství.

Ališer Usmanov (68) - Jeho majetek odhaduje Forbes na 14,2 miliardy dolarů. Usmanov má podíly ve společnosti Metalloinvest - těžařského a ocelářského gigantu - a firmě Xiaomi na spotřební elektroniku, jakož i menší podíly ve firmách z oblastí telekomunikací, těžby a médií. Usmanov rovněž vlastní rozsáhlý nemovitý majetek po celé Evropě. Do roku 2018 mu patřil 30procentní podíl v londýnském fotbalovém klubu Arsenal. Dnes bylo oznámeno, že německé úřady mu zabavily megajachtu v ceně 600 milionů dolarů (13,8 miliardy korun). Učinily tak poté, co Evropská unie v pondělí oligarchu napojeného na Kreml zařadila na sankční seznam kvůli ruské invazi na Ukrajinu.

Michail Fridman (57) - Majetek Fridmana Forbes odhaduje na 12,6 miliardy eur. Fridman má pod kontrolou soukromou investiční firmu LetterOne a je zakladatelem největší ruské soukromé banky Alfa Bank. Narodil se na Ukrajině a ve Lvově stále žijí jeho rodiče. V dopise zaměstnancům vyzval k ukončení krveprolití a uvedl, že válka nikdy nemůže být řešením. Společně s dalším miliardářem Olegem Děripaskou vyzvali Moskvu, aby ukončila invazi na Ukrajinu a chtějí, aby obě válčící strany našly řešení. Připojili k malé skupině významných Rusů, včetně herců, hudebníků a televizních moderátorů, kteří vyzvali Putina, aby zastavil vojenskou operaci na Ukrajině, i když většina ruských oligarchů mlčí. V pondělí se dostal na nový sankční seznam EU. Fridman po zveřejnění unijních sankcí odstoupil z předsednictva telekomunikační společnosti VEON. Fridman je největším akcionářem ve firmě se sídlem v Amsterodamu, která provozuje sítě na Ukrajině a v Rusku, ale i v Alžírsku nebo Pákistánu.

Roman Abramovič (55) - Podle Forbesu má jeho majetek hodnotu 12,3 miliardy dolarů, podle Bloombergu letos už klesla hodnota jeho majetku zhruba o pět miliard USD. Majitel fotbalové Chelsea, kterou získal v roce 2003. Ustoupil výzvě členů britského parlamentu, aby se vzdal kontroly nad Chelsea. Minulý týden předal zodpovědnost za chod londýnského klubu správní radě charitativní nadace Chelsea a tento týden potvrdil, že se rozhodl Chelsea prodat. Poté, co Abramovič koupil Chelsea, stal se z londýnského klubu jeden z nejsilnějších týmů v Anglii i Evropě. Ještě v dobách Sovětského svazu začal se svou první ženou vyrábět a prodávat hračky a suvenýry. Následně začal obchodovat s ropou a v období privatizace investoval do oceli a uhlí a stal se nejbohatším Rusem. Na první pohled nenápadný muž byl dlouho znám hlavně v Rusku, jako gubernátor například pozvedl dalekou a chudou Čukotku. Vlastní podíly v ocelářském gigantu Evraz a Norilsk Nickel, má údajně druhou největší jachtu na světě. V roce 2005 prodal 73procentní podíl v ruské ropné společnosti Sibněft státnímu plynárenskému titánovi Gazpromu za 13 miliard dolarů. Poté, co mu britské úřady nechtěly prodloužit vízum, zažádal si v roce 2018 úspěšně o izraelské státní občanství.

Zdroj: Reuters, ČTK, Bloomberg

Čtěte více

• Většina analytiků očekává meziroční inflaci v září blízko srpnových 17,2 pct.
  Meziroční inflace v září byla blízko srpnové hodnoty 17,2 procenta. Shoduje se na tom většina analytiků, které ČTK oslovila. Podle ekonomů zdražovaly hlavně potraviny, do jejichž cen se promítají dražší energie. Opačným směrem působily na vývoj spotřebního koše ceny pohonných hmot, které se proti srpnu snížily. Český statistický úřad zveřejní data o inflaci za srpen v úterý 11. října.
• Většina bank EU by podle zátěžového testu zvládla prudký hospodářský pokles
  Většina bank Evropské unie by zvládla prudký hospodářský pokles. Pouze tři banky by nesplnily závazné požadavky na výši kapitálu. Vyplývá to z nejnovějšího zátěžového testu Evropského bankovního úřadu (EBA). Test se týkal 70 bank v regionu, což bylo o 20 více než při předchozím testu v roce 2021. Do testu nebyla přímo zahrnuta žádná česká banka, pouze mateřské firmy některých bank působících v Česku.
• Většina burz dnes zůstává zavřených
  Řada hlavních bank a burz dnes zůstává díky státnímu svátku (Velký pátek) uzavřená. Během dnešního dne tak lze očekávat sníženou volatilitu a poklidné obchodování bez výrazných pohybů. Státní svátek je dnes mimo jiné v Austrálii, na Novém Zélandu, ve Švýcarsku, ve Velké Británii, v Kanadě a ve Spojených státech.
• Většina členů ČNB při rozhodování o sazbách usilovala o srozumitelný postup pro trh
  Většina bankovní rady České národní banky (ČNB) při rozhodování o úrokových sazbách usilovala o srozumitelný postup a nechtěla překvapit trh, proto se přiklonila k poklesu o 0,5 procentního bodu na 5,75 procenta. Viceguvernér Jan Frait a člen rady Tomáš Holub byli pro rychlejší pokles sazeb s ohledem na aktuální ekonomická data. Vyplývá to ze záznamu z březnového jednání, který dnes ČNB zveřejnila. Ze záznamu rovněž plyne, že členové bankovní rady nebyli výrazně znepokojeni slabším kurzem koruny, než očekávala prognóza centrální banky.
• Většina členů Fedu zvažuje zvýšení sazeb
  Většina členů měnového výboru americké centrální banky (Fed) se na svém posledním zasedání koncem...
• Většina firem je pro setrvání Británie v EU
  Setrvání Británie v Evropské unii podporuje méně velkých britských podniků než před šesti měsíci, stále jich...
• Většina firem v Británii plány nezměnila
  Většina firem své strategické plány kvůli odchodu Británie z Evropské unie zatím nezměnila. Vyplynulo to z ankety, kterou mezi finančními řediteli velkých podniků provedla společnost Thomson Reuters. Před loňským referendem o takzvaném brexitu přitom firmy tvrdily, že vítězství zastánců odchodu Británie z EU bude mít nepříznivé dopady na investice a na pracovní trh.
• Většina Italů si přeje zůstat v eurozóně
  Většina obyvatel Itálie si přeje zůstat v eurozóně, ačkoli výsledek nedávných parlamentních voleb tomu...
• Většina menších německých firem se brexitu bez dohody neobává
  Zhruba 60 procent malých a středních firem v Německu předpokládá, že odchod Británie z Evropské unie bez dohody by na jejich podnikání neměl žádný dopad. Vyplývá to z výsledků průzkumu státní rozvojové banky KfW, na které se odvolává agentura Reuters. Průzkumu se zúčastnilo zhruba 2000 firem s ročními tržbami nepřesahujícími 500 milionů eur (asi 13 miliard Kč).
• Většina měn zůstává v bočním trendu
  Minulý týden na finančních trzích nepřinesl výraznější změny. I když páteční obchodní seance byla poměrně nervózní, akciové indexy své ceny dokázaly podržet, stejně jako většina světových měn. Výnosy desetiletých amerických dluhopisů v minulém týdnu klesly zpět na dosah 2,3 % a otázkou je, zda se dokážou znovu odrazit směrem vzhůru. Právě vysoké výnosy dluhopisů a očekávání, že americká centrální banka (Fed) bude zvyšovat úrokové sazby, pomohly americkému dolaru během února zkorigovat velkou část ztrát, které nabral od začátku letošního roku.
• Většina Němců reformnímu úsilí Atén nevěří
  Velká většina Němců nevěří ve vůli Řecka k reformám. Pochybnost ohledně efektivního provedení nových...
• Většina obyvatel G7 očekává dopad koronaviru na příjem domácnosti
  Zhruba 70 procent obyvatel členských zemí skupiny vyspělých ekonomik G7 předpokládá, že koronavirus bude mít negativní dopad na příjem jejich domácnosti. Ukázal to průzkum společnosti Kantar, o kterém dnes informuje agentura Reuters.
• Většina Poláků odmítá vstup do eurozóny
  Téměř dvě třetiny Poláků nesouhlasí se vstupem své země do zadlužené eurozóny. Vyplývá to z průzkumu veřejného
• Většina retail obchodníků zůstává na USD/JPY short
  Index spekulativního sentimentu (SSI index) a aktuální otevřené pozice na Forexu.
• Většina Řeků by nyní hlasovala proti návrhu
  Většina Řeků by v plánovaném nedělním referendu o přijetí návrhu věřitelů, který nabízel Řecku finanční...
• Většina států G20 v závěrečném prohlášení ostře odsoudila válku na Ukrajině
  Většina států skupiny největších ekonomik světa G20 ostře odsoudila válku na Ukrajině. V závěrečném prohlášení ze summitu na indonéském ostrově Bali ale skupina přiznává, že na konflikt existují i jiné názory, informovaly zahraniční agentury. Státy se také usnesly, že hrozby použití jaderných zbraní jsou nepřijatelné.
• Většina titulů pražské burzy zahájila nový týden růstem, tahounem ČEZ a Erste
  Většina hlavních titulů na pražské burze v úvodu týdne skončila v plusu, index PX tak dnes díky tomu stoupl o 0,40 procenta na 1567,56 bodu. Nejvíc k růstu přispěly akcie energetické společnosti ČEZ a bankovní skupiny Erste. Vyplývá to z údajů na webu burzy. Koruna dnes oslabila k oběma hlavním světovým měnám.
• Většina zahraničních společností neukončila své podnikání v Rusku
  Navzdory sankcím a silnému politickému tlaku pokračuje většina zahraničních společností ve svém podnikání v Rusku. Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu se z Ruska zcela stáhlo jen 9,5 procenta zahraničních podniků. Zhruba třetina zahraničních firem své aktivity v Rusku omezila. Vyplývá to podle agentury APA ze studie Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická srovnání (WIIW).
• Většina zástupců asijských a tichomořských ekonomik odsoudila ruskou invazi
  Většina zástupců Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) včera v prohlášení na závěr dvoudenního summitu v Bangkoku odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu. Shodu nicméně země nenašly, píše s odkazem na diplomatické zdroje agentura Kjódó.
• Většina z 11 schválených bitcoinových EFT nepřežije, řekl šéf Grayscale
  Většina z 11 investičních fondů na spotové bitcoiny obchodovaných na burze (ETF), které minulý týden schválila americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC), nepřežije. Na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu to v rozhovoru s televizí CNBC řekl šéf společnosti Grayscale Michael Sonnenshein. Bitcoin dnes dál oslabuje a klesl pod 41.000 USD (asi 933.700 Kč).