Většina analytiků očekává meziroční inflaci v září blízko srpnových 17,2 pct.

Meziroční inflace v září byla blízko srpnové hodnoty 17,2 procenta. Shoduje se na tom většina analytiků, které ČTK oslovila. Podle ekonomů zdražovaly hlavně potraviny, do jejichž cen se promítají dražší energie. Opačným směrem působily na vývoj spotřebního koše ceny pohonných hmot, které se proti srpnu snížily. Český statistický úřad zveřejní data o inflaci za srpen v úterý 11. října.

Analytici Raiffeisenbank předpokládají, že inflace bude druhý měsíc v řadě mírně klesat a dosáhne 17 procent. V meziměsíčním srovnání by se podle nich mohla inflace poprvé od konce roku 2020 dostat na nulu. "Po očištění o proinflační impulz ze strany potravin a energií zůstal cenový vývoj oproti srpnu patrně umírněný, především díky sezonním vlivům - zlevnění dovolených a výprodeji sezonního zboží. Tento efekt byl ale do jisté míry tlumen sezonním zdražením v oblasti vzdělávání," uvedli zástupci Raiffeisenbank.

Také analytik Komerční banky Martin Gurtler očekává v září meziroční inflaci 17 procent. Meziměsíční inflace podle něj činila 0,7 procenta. Analytik upozornil, že vysoké ceny energií se zatím v růstu spotřebitelských cen projevují jen zčásti. "Rizikem pro vyšší inflaci je rychlejší průsak vysokých velkoobchodních cen elektřiny a plynu do cen pro konečné spotřebitele, zatímco na nižší inflaci přes její jádrovou složku může působit pozorovaný pokles poptávky," uvedl.

Ekonomové České spořitelny předpokládají v září meziroční inflaci 18,7 procenta, proti srpnu se podle nich spotřebitelské ceny zvýšily o 1,5 procenta. Důvodem pro růst cen je pokračující zdražování energií a potravin. Kvůli poklesu reálných mezd ale slábnou poptávkové tlaky, což by se mělo plně projevit ve snižování míry inflace na konci letošního roku a v příštím roce.

V srpnu tempo růstu cen poprvé po 13 měsících zpomalilo, když meziroční inflace klesla na 17,2 procenta z červencových 17,5 procenta. Ceny zboží v srpnu meziročně úhrnem vzrostly o 19,6 procenta a ceny služeb o 13,5 procenta.

Zdroj: Reuters, ČTK, Raiffeisenbank, Komerční banka, Česká spořitelna

Čtěte více

• Ve Španělsku přišel v březnu o práci rekordní počet lidí
  Ve Španělsku v březnu kvůli opatřením proti šíření koronaviru přišel o práci rekordní počet lidí, zhruba 900.000. Více než polovinu z tohoto počtu tvoří úvazky na dobu určitou. Oznámila to dnes ministryně práce Yolanda Díazová. Nejhůře zasažený je přitom cestovní ruch a stavebnictví. Dalších nejméně 620.000 lidí má dočasně přerušenou platnost pracovní smlouvy.
• Ve Španělsku se dnes začalo obchodovat s akciemi firmy Puig
  Ve Španělsku se dnes začalo obchodovat s akciemi kosmetické firmy Puig. Na začátku seance zpevnily, později ale zisky odevzdaly. Primární veřejná nabídka (IPO) akcií tohoto podniku je ve Španělsku největší za téměř deset let a firmu ohodnotila skoro na 14 miliard eur (350 miliard Kč), uvedla agentura Reuters. Firma vlastní značky jako Carolina Herrera, Nina Ricci, Rabanne a Charlotte Tilbury.
• Ve Španělsku se prudce snížil počet nezaměstnaných, klesá už pět měsíců
  Ve Španělsku se v červenci proti předchozímu měsíci snížil počet nezaměstnaných o 5,47 procenta. Je to nejprudší meziměsíční pokles od roku 1996, kdy se údaj začal zveřejňovat. Oznámilo to dnes španělské ministerstvo práce. Počet nezaměstnaných klesá už pátý měsíc po sobě, a to navzdory opětovnému nárůstu onemocnění covidem-19 díky po uvolnění protipandemických opatření.
• Ve Španělsku silně ubylo nezaměstnaných
  Počet registrovaných nezaměstnaných ve Španělsku podle sezoně upravených údajů klesl v říjnu ve...
• Ve Španělsku vzniklo více pracovních míst
  Tvorba nových pracovních míst ve Španělsku byla v květnu nejvyšší od července 2005 a pro samotný květen byla rekordní, hlavně díky přijímaní nových zaměstnanců v hotelech a restaurací. Počet lidí přispívajících do systému sociálního zabezpečení, což je ukazatel tvorby pracovních míst, stoupl v květnu proti červnu o 223.192 na 18,3 milionu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo španělské ministerstvo práce.
• Ve Švédsku oznámí nositele Nobelovy ceny za ekonomii
  Švédská Královská akademie věd dnes oznámí nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Po týdnu tak skončí vyhlašování letošních nositelů prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
• Ve Švédsku v březnu výrazně přibylo bankrotů restaurací a hotelů
  V březnu ve Švédsku zbankrotoval rekordní počet hotelů a restaurací. Zákazníci totiž raději zůstávají doma, aby omezili šíření koronaviru. Ve srovnání s loňským rokem počet bankrotů v tomto odvětví vzrostl o 123 procent. O mnoho lépe si nevedl ani dopravní sektor, kde se počet bankrotů zvýšil o 105 procent. Celkově počet firemních bankrotů v zemi vzrostl o devět procent, oznámila dnes úvěrová společnost UC.
• Ve švýcarském Luganu je možné platit daně a pokuty v kryptoměnách
  Ve švýcarském Luganu je nově možné platit daně, pokuty a další faktury od obce v kryptoměnách, jako je bitcoin nebo tether. Stačí, když jednotlivci nebo firmy naskenují QR kód, který je už nyní v zemi běžnou součástí složenek. Informovala o tom agentura Bloomberg. O provedení platby se postará zprostředkovatel digitálních aktiv Bitcoin Suisse AG.
• Většina Američanů nepociťuje zlepšení finanční situace
  Většina Američanů tvrdí, že se jejich finanční situace od prezidentských voleb v roce 2016 nezlepšila, a to navzdory růstu ekonomiky, nízké nezaměstnanosti a příznivému vývoji akciových trhů. Vyplývá to z průzkumu společnosti Bankrate.com.
• Většina analytiků čeká pokles úrokové sazby ČNB o půl procentního bodu
  Česká národní banka (ČNB) bude ve čtvrtek pokračovat ve snižování úrokových sazeb, otázkou je pouze rozsah tohoto kroku. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Většina z nich přitom očekává, že se bankovní rada nakonec rozhodne snížit základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 6,25 procenta. Se snižováním úrokových sazeb začala centrální banka v prosinci, kdy základní úroková sazba klesla o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Byla to první změna sazeb od června 2022.
• Většina bank EU by podle zátěžového testu zvládla prudký hospodářský pokles
  Většina bank Evropské unie by zvládla prudký hospodářský pokles. Pouze tři banky by nesplnily závazné požadavky na výši kapitálu. Vyplývá to z nejnovějšího zátěžového testu Evropského bankovního úřadu (EBA). Test se týkal 70 bank v regionu, což bylo o 20 více než při předchozím testu v roce 2021. Do testu nebyla přímo zahrnuta žádná česká banka, pouze mateřské firmy některých bank působících v Česku.
• Většina burz dnes zůstává zavřených
  Řada hlavních bank a burz dnes zůstává díky státnímu svátku (Velký pátek) uzavřená. Během dnešního dne tak lze očekávat sníženou volatilitu a poklidné obchodování bez výrazných pohybů. Státní svátek je dnes mimo jiné v Austrálii, na Novém Zélandu, ve Švýcarsku, ve Velké Británii, v Kanadě a ve Spojených státech.
• Většina členů ČNB při rozhodování o sazbách usilovala o srozumitelný postup pro trh
  Většina bankovní rady České národní banky (ČNB) při rozhodování o úrokových sazbách usilovala o srozumitelný postup a nechtěla překvapit trh, proto se přiklonila k poklesu o 0,5 procentního bodu na 5,75 procenta. Viceguvernér Jan Frait a člen rady Tomáš Holub byli pro rychlejší pokles sazeb s ohledem na aktuální ekonomická data. Vyplývá to ze záznamu z březnového jednání, který dnes ČNB zveřejnila. Ze záznamu rovněž plyne, že členové bankovní rady nebyli výrazně znepokojeni slabším kurzem koruny, než očekávala prognóza centrální banky.
• Většina členů Fedu zvažuje zvýšení sazeb
  Většina členů měnového výboru americké centrální banky (Fed) se na svém posledním zasedání koncem...
• Většina firem je pro setrvání Británie v EU
  Setrvání Británie v Evropské unii podporuje méně velkých britských podniků než před šesti měsíci, stále jich...
• Většina firem v Británii plány nezměnila
  Většina firem své strategické plány kvůli odchodu Británie z Evropské unie zatím nezměnila. Vyplynulo to z ankety, kterou mezi finančními řediteli velkých podniků provedla společnost Thomson Reuters. Před loňským referendem o takzvaném brexitu přitom firmy tvrdily, že vítězství zastánců odchodu Británie z EU bude mít nepříznivé dopady na investice a na pracovní trh.
• Většina Italů si přeje zůstat v eurozóně
  Většina obyvatel Itálie si přeje zůstat v eurozóně, ačkoli výsledek nedávných parlamentních voleb tomu...
• Většina menších německých firem se brexitu bez dohody neobává
  Zhruba 60 procent malých a středních firem v Německu předpokládá, že odchod Británie z Evropské unie bez dohody by na jejich podnikání neměl žádný dopad. Vyplývá to z výsledků průzkumu státní rozvojové banky KfW, na které se odvolává agentura Reuters. Průzkumu se zúčastnilo zhruba 2000 firem s ročními tržbami nepřesahujícími 500 milionů eur (asi 13 miliard Kč).
• Většina měn zůstává v bočním trendu
  Minulý týden na finančních trzích nepřinesl výraznější změny. I když páteční obchodní seance byla poměrně nervózní, akciové indexy své ceny dokázaly podržet, stejně jako většina světových měn. Výnosy desetiletých amerických dluhopisů v minulém týdnu klesly zpět na dosah 2,3 % a otázkou je, zda se dokážou znovu odrazit směrem vzhůru. Právě vysoké výnosy dluhopisů a očekávání, že americká centrální banka (Fed) bude zvyšovat úrokové sazby, pomohly americkému dolaru během února zkorigovat velkou část ztrát, které nabral od začátku letošního roku.
• Většina nejbohatších Rusů k invazi na Ukrajinu mlčí, zmenšují se jim ale majetky
  Globální sankce vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu mají negativní dopady na ruskou ekonomiku i finanční trhy. EU ale také zmrazila majetek a zakázala cestování některým bohatým Rusům. Hodnota majetku nejbohatších lidí z Ruska se tak od napadení Ukrajiny rychle zmenšuje. Majetek 22 nejbohatších Rusů, kteří jsou v žebříčku 500 nejbohatších lidí světa sestavovaného agenturou Bloomberg, letos už klesl celkem asi o 83 miliard USD (1,9 bilionu Kč).