Když jsem před lety začínal s tradingem, zdálo se být nejdůležitější nalézt obchodní strategii, která bude, pokud možno jednoduchá, bude profitabilní a bude to takové malé perpetuum mobile, na kterém už dále nebude nutné příliš pracovat. A tak jsem se pustil do hledaní. Zkusil jsem London breakout, to vypadalo být snadné. Pár obchodů bylo parádních, ale celkově mi to výsledky nedávalo dobré. Zkusil jsem tedy strategii založenou na obratu indikátoru SAR. To stejné, pár dobrých obchodů, ale dlouhodobě ztrátové. Potom to byly klouzavé průměry. Křížení dvou, tří, pěti, abych co nejvíce eliminoval falešné signály. Zase nic. Potom divergence s pomocí oscilátoru MACD. Atd. atd. Prostě létal jsem jako nudle v bandasce od jedné strategie ke druhé, ale vůbec k ničemu to nebylo. Jejich životnost byla pár dnů, avšak někdy i jen několik málo hodin. Prostě nesmysl.
Ale i když jsem se v těch strategiích „plácal“, jak jsem psal, stále jsem vedle toho všeho pokoušel London breakout. Abych tedy řekl, v čem jsem dělal tu největší chybu, respektive abych popsal, co na mém přístupu bylo špatně. Byla to netrpělivost a povrchnost. Chtěl jsem ten svůj zázrak mít hned a tak, když jsem objevil něco, co se mi líbilo nebo mi někdo poradil, pustil jsem se do toho bezhlavě a po backtestu jen několika málo dnů jsem vlétl do obchodování s veškerou důvěrou, jako by mi někdo poradil tutovku. Samozřejmě špatně. Ale tenkrát jsem se na to tak nedíval. Bylo to jako videohra. Rozjel jsem to, a když jsem se dostal do ztráty, tak dorovnat účet, najít jiný způsob a šup, znovu všechno od začátku. A zanedlouho opět game over. Jeden za druhým. Entuziasmus i úsilí velké, do dalšího levelu jsem však nepostoupil nikdy.
Když mě to všechno dostatečně unavilo, vrátil jsem se k tomu, co se mi od začátku docela líbilo - London breakout. A najednou jsem začal vidět to, co jsem neviděl před tím. A to, že kdybych byl trpělivý a držel se ho, mohl jsem si ušetřit mnoho peněz, nervů a času. Najednou jsem pochopil, že pokud člověk věnuje stejné úsilí vylepšování jedné strategie, jako věnuje boji se strategiemi jinými, jejich tvoření, zkoušení atp., tak má velkou šanci uspět. Najednou jsem se začal přibližovat tomu, co jsem chtěl na počátku. Začalo to být jednoduché, nenáročné a potřebovalo to jen drobné změny. V podstatě jsem se přiblížil svému cíli, aniž bych právě na tomto způsobu vědomě pracoval. No ale bylo to tam.
Netroufám si nikomu radit, avšak kdybych mohl přispět do debaty, řekl bych následující. Vezměte si jednu strategii, která vám připadá příjemná pro vaši duši. Zklidněte svoje obchodování a pracujte na nepatrných vylepšeních. A věřím, že za nějakou dobu zjistíte, že vlastně ani jinou strategii nepotřebujete, a že ta co máte, je perfektní. Ale pamatujte, tu perfektnost ji dodáte vy, nikdo a nic jiného na světě.
Michal Uma