Většina zástupců asijských a tichomořských ekonomik odsoudila ruskou invazi

Většina zástupců Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) včera v prohlášení na závěr dvoudenního summitu v Bangkoku odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu. Shodu nicméně země nenašly, píše s odkazem na diplomatické zdroje agentura Kjódó.

"Většina členů důrazně odsoudila válku na Ukrajině a zdůraznila, že konflikt působí nesmírné lidské utrpení a zhoršuje stávající problémy globální ekonomiky," uvedlo 21 lídrů zemí z asijsko-tichomořského regionu.

Závěrečné prohlášení schválili všichni účastníci, tedy i Rusko a Čína, která se opět zdržela kritiky Moskvy za invazi na Ukrajinu.

"Projevily se různé názory a odlišné posuzování situace a sankcí," uvádí prohlášení, které tak opakuje formulace z nedávného summitu zemí skupiny G20.

"APEC není fórum, které má řešit bezpečnostní témata, ale uznáváme, že bezpečnostní otázky mohou mít zásadní dopad na globální ekonomiku," stojí v závěrečném dokumentu. Přítomní politici se v něm zavazují k prosazování "významného, vyváženého a obecného růstu". Ukrajinský konflikt má podle nich neblahý dopad na ekonomický růst, inflaci, zásobovací kanály a energetickou i potravinovou bezpečnost.

Summit APEC byl posledním ze série globálních setkání v jihovýchodní Asii, předcházely mu summity G20 na indonéském ostrově Bali a Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) v kambodžském Phnompenhu.

Země sdružené v APEC zastupují zhruba polovinu globálního obchodu a 60 procent světových ekonomik. Do skupiny patří mimo jiné Austrálie, Spojené státy, Čína, Rusko, Jižní Korea, Kanada či Japonsko a státy jihovýchodní Asie a Latinské Ameriky.

Summitu v thajské metropoli se podobně jako G20 na Bali neúčastnil ruský prezident Vladimir Putin. Spojené státy místo prezidenta Joea Bidena zastupovala viceprezidentka Kamala Harrisová.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Většina měn zůstává v bočním trendu
  Minulý týden na finančních trzích nepřinesl výraznější změny. I když páteční obchodní seance byla poměrně nervózní, akciové indexy své ceny dokázaly podržet, stejně jako většina světových měn. Výnosy desetiletých amerických dluhopisů v minulém týdnu klesly zpět na dosah 2,3 % a otázkou je, zda se dokážou znovu odrazit směrem vzhůru. Právě vysoké výnosy dluhopisů a očekávání, že americká centrální banka (Fed) bude zvyšovat úrokové sazby, pomohly americkému dolaru během února zkorigovat velkou část ztrát, které nabral od začátku letošního roku.
• Většina nejbohatších Rusů k invazi na Ukrajinu mlčí, zmenšují se jim ale majetky
  Globální sankce vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu mají negativní dopady na ruskou ekonomiku i finanční trhy. EU ale také zmrazila majetek a zakázala cestování některým bohatým Rusům. Hodnota majetku nejbohatších lidí z Ruska se tak od napadení Ukrajiny rychle zmenšuje. Majetek 22 nejbohatších Rusů, kteří jsou v žebříčku 500 nejbohatších lidí světa sestavovaného agenturou Bloomberg, letos už klesl celkem asi o 83 miliard USD (1,9 bilionu Kč).
• Většina Němců reformnímu úsilí Atén nevěří
  Velká většina Němců nevěří ve vůli Řecka k reformám. Pochybnost ohledně efektivního provedení nových...
• Většina obyvatel G7 očekává dopad koronaviru na příjem domácnosti
  Zhruba 70 procent obyvatel členských zemí skupiny vyspělých ekonomik G7 předpokládá, že koronavirus bude mít negativní dopad na příjem jejich domácnosti. Ukázal to průzkum společnosti Kantar, o kterém dnes informuje agentura Reuters.
• Většina Poláků odmítá vstup do eurozóny
  Téměř dvě třetiny Poláků nesouhlasí se vstupem své země do zadlužené eurozóny. Vyplývá to z průzkumu veřejného
• Většina retail obchodníků zůstává na USD/JPY short
  Index spekulativního sentimentu (SSI index) a aktuální otevřené pozice na Forexu.
• Většina Řeků by nyní hlasovala proti návrhu
  Většina Řeků by v plánovaném nedělním referendu o přijetí návrhu věřitelů, který nabízel Řecku finanční...
• Většina států G20 v závěrečném prohlášení ostře odsoudila válku na Ukrajině
  Většina států skupiny největších ekonomik světa G20 ostře odsoudila válku na Ukrajině. V závěrečném prohlášení ze summitu na indonéském ostrově Bali ale skupina přiznává, že na konflikt existují i jiné názory, informovaly zahraniční agentury. Státy se také usnesly, že hrozby použití jaderných zbraní jsou nepřijatelné.
• Většina titulů pražské burzy zahájila nový týden růstem, tahounem ČEZ a Erste
  Většina hlavních titulů na pražské burze v úvodu týdne skončila v plusu, index PX tak dnes díky tomu stoupl o 0,40 procenta na 1567,56 bodu. Nejvíc k růstu přispěly akcie energetické společnosti ČEZ a bankovní skupiny Erste. Vyplývá to z údajů na webu burzy. Koruna dnes oslabila k oběma hlavním světovým měnám.
• Většina zahraničních společností neukončila své podnikání v Rusku
  Navzdory sankcím a silnému politickému tlaku pokračuje většina zahraničních společností ve svém podnikání v Rusku. Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu se z Ruska zcela stáhlo jen 9,5 procenta zahraničních podniků. Zhruba třetina zahraničních firem své aktivity v Rusku omezila. Vyplývá to podle agentury APA ze studie Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická srovnání (WIIW).
• Většina z 11 schválených bitcoinových EFT nepřežije, řekl šéf Grayscale
  Většina z 11 investičních fondů na spotové bitcoiny obchodovaných na burze (ETF), které minulý týden schválila americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC), nepřežije. Na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu to v rozhovoru s televizí CNBC řekl šéf společnosti Grayscale Michael Sonnenshein. Bitcoin dnes dál oslabuje a klesl pod 41.000 USD (asi 933.700 Kč).
• Větší využití vodíku sníží energetickou závislost na Rusku, míní ministři
  Česko bude podporovat větší využití vodíku v průmyslu, mohlo by to snížit energetickou závislost na Rusku: Na dnešní konferenci Česko-německý vodíkový den to uvedli ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Vodík by podle nich měl pomoci zejména v dopravě a chemickém průmyslu.
• V eurozóně i v EU se obnovila inflace
  V eurozóně i v celé Evropské unii se v květnu obnovila inflace. Spotřebitelské ceny v každém z bloků...
• V eurozóně jsou dvě třetiny členů EU
  Základní údaje o Evropské měnové unii (EMU, eurozóna), jejímž členem se před 15 lety, 1. ledna 2001, stalo Řecko:
• V eurozóně jsou již dvě třetiny členů EU
  Základní údaje o Evropské měnové unii (EMU, eurozóna), jejímž 19. členem se od 1. ledna stane Litva:
• V eurozóně se v květnu obnovila inflace
  Spotřebitelské ceny v eurozóně začaly v květnu po pěti měsících poklesu a stagnace opět růst. Meziroční...
• V eurozóně v říjnu klesla nezaměstnanost
  Po měsících růstu klesla v říjnu v zemích platících eurem nezaměstnanost o desetinu procentního bodu...
• V EU se plánuje otvírání hranic, hlášen propad průmyslové výroby
  V Evropské unii včera v návaznosti na příznivý vývoj epidemie covidu-19 pokračovaly debaty o návratu volnějšího režimu na vnitřních hranicích. Kroky v tomto směru ohlásilo Rakousko a Německo, podle Evropské komise by členské země měly umožnit cesty za prací i rodinou. Průmyslová výroba v EU podle čerstvých čísel v březnu klesla o více než deset procent. V Evropě včera počet mrtvých po nákaze koronavirem přesáhl 160.000. Rusko, USA i Brazílie dál zaznamenávají vysoké denní bilance spojené se šířením koronaviru.
• V EU začala platit vysoká vyrovnávací cla na dovoz elektromobilů z Číny
  V zemích Evropské unie dnes začala platit vyrovnávací cla až 35,3 procenta na dovoz bateriových elektromobilů z Číny. Brusel k nim přistoupil, protože se s Pekingem nedokázal dohodnout na přátelském vyřešení sporu ohledně podmínek dovozu. Evropská komise (EK) v úterý oznámila, že uzavřela antisubvenční vyšetřování a že zavádí dodatečná cla na dobu pěti let. Rozhodnutí bylo hned v úterý zveřejněno v Úředním věstníku EU. Čína se proti clům ohradila.
• V EU zmrazili 120 milionů eur pěti Libanoncům, včetně guvernéra centrální banky
  Úřady ve Francii, Německu či Lucembursku zmrazily pěti libanonským občanům majetek ve výši 120 milionů eur (téměř tři miliardy korun) kvůli podezření z praní špinavých peněz. Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci (Eurojust), která o opatření informovala, jména vyšetřovaných nesdělila. Němečtí žalobci ale uvedli, že je mezi nimi i dlouholetý guvernér libanonské centrální banky Rijád Salámí, který byl ve vlasti obviněn z nedovoleného obohacování, napsala agentura Reuters.