V eurozóně jsou dvě třetiny členů EU

Základní údaje o Evropské měnové unii (EMU, eurozóna), jejímž členem se před 15 lety, 1. ledna 2001, stalo Řecko:

- Vytvořena byla na základě Smlouvy o EU 1. ledna 1999, kdy 11 zemí unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později (1. ledna 2000) převzala Evropská centrální banka (ECB) úlohy národních centrálních bank.

- Od začátku ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se po dva měsíce používaly současně s národními měnami.

- Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002.

- Má 19 členů: zakládajícími členy jsou Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko. Později přistoupily Řecko (leden 2001), Slovinsko (leden 2007), Kypr a Malta (oba leden 2008), Slovensko (leden 2009), Estonsko (leden 2011), Lotyšsko (leden 2014) a Litva (leden 2015). Euro používá 337,5 milionu občanů EU.

- Euro používají i Kosovo, Černá Hora a na základě smluv s EU také Andorra, Monako, Vatikán a San Marino.

- Británie a Dánsko mají výjimku ze Smlouvy o EU, takže se jako jediní dva členové unie k eurozóně připojit nemusí.

- Pro vstup do eurozóny musí země EU splnit tzv. kritéria konvergence: mimo jiné deficit rozpočtu veřejných financí nižší než tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), měna země ve směnném mechanismu ERM-2 či veřejný dluh maximálně 60 procent HDP. Tato pravidla a postihy za jejich nedodržování stanoví Pakt stability a růstu z roku 1997.

- Pravidla stanovená paktem stability ale většina zemí léta nedodržovala a místo vynucování disciplíny si státy rozšiřovaly možnosti jak se sankcím vyhnout. I samotné udělení pokuty bylo tak zdlouhavým procesem, že ještě nikdy nebyla udělena, a to přesto, že pravidla porušuje řada zemí EU. V důsledku světové finanční krize byla EU nucena pravidla zpřísnit - přijetím takzvaného Paktu rozpočtové kázně (též fiskální pakt).

- Fiskální pakt byl přijat na mimořádném summitu EU 30. ledna 2012; týž rok 2. března ho podepsalo 25 zemí EU, vyjma Británie, ČR a Chorvatska, jež tehdy ještě nebylo členem EU. V platnost vstoupil 1. ledna 2013. Česká vláda schválila přistoupení ČR k fiskálnímu paktu EU až 24. března 2014. Nejedná se o smlouvu, ale jen o mezivládní dohodu, platnou pro země eurozóny. Přistoupit k ní mohou i další země EU, jež ji budou muset dodržovat až s přijetím eura.

- Světová finanční krize donutila pět zemí EMU požádat unii o finanční pomoc. Jako první tak učinilo na jaře 2010 Řecko, jež se přitom do eurozóny dostalo díky zfalšovaným statistikám. Později o pomoc požádalo Irsko, Portugalsko, Španělsko a Kypr.

- Kvůli finanční krizi EU zřídila několik překlenovacích fondů (Evropský fond finanční stability, EFSF; Evropský stabilizační mechanismus, ESM).

- EU také začala budovat bankovní unii. Ta má stát na třech pilířích: jednotná pravidla pro banky (stran jejich kapitálu, pojištění vkladů aj.), jednotný bankovní dozor (vykonává ECB od letošního listopadu) a jednotný řešící mechanismus (SRM), jehož jádrem je záchranný bankovní fond (SRF). Ten měl být podle původních předpokladů akceschopný od příštího měsíce - aby byl fond akceschopný od 1. ledna 2016, musejí příslušnou dohodu ratifikovat účastnické členské státy, které vlastní nejméně 90 procent hlasovacích práv. Podle schváleného opatření bude obsahovat 55 miliard eur.

- Od ledna 2013 je stálým předsedou schůzek ministrů financů EMU, tzv. panem euro, Nizozemec Jeroen Dijsselbloem. Před ním tuto funkci zastával od ledna 2005 Jean-Claude Juncker. Před rokem 2005 řídil schůzky ministrů financí EMU vždy ministr financí země, která právě předsedala EU.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Většina Poláků odmítá vstup do eurozóny
  Téměř dvě třetiny Poláků nesouhlasí se vstupem své země do zadlužené eurozóny. Vyplývá to z průzkumu veřejného
• Většina retail obchodníků zůstává na USD/JPY short
  Index spekulativního sentimentu (SSI index) a aktuální otevřené pozice na Forexu.
• Většina Řeků by nyní hlasovala proti návrhu
  Většina Řeků by v plánovaném nedělním referendu o přijetí návrhu věřitelů, který nabízel Řecku finanční...
• Většina států G20 v závěrečném prohlášení ostře odsoudila válku na Ukrajině
  Většina států skupiny největších ekonomik světa G20 ostře odsoudila válku na Ukrajině. V závěrečném prohlášení ze summitu na indonéském ostrově Bali ale skupina přiznává, že na konflikt existují i jiné názory, informovaly zahraniční agentury. Státy se také usnesly, že hrozby použití jaderných zbraní jsou nepřijatelné.
• Většina titulů pražské burzy zahájila nový týden růstem, tahounem ČEZ a Erste
  Většina hlavních titulů na pražské burze v úvodu týdne skončila v plusu, index PX tak dnes díky tomu stoupl o 0,40 procenta na 1567,56 bodu. Nejvíc k růstu přispěly akcie energetické společnosti ČEZ a bankovní skupiny Erste. Vyplývá to z údajů na webu burzy. Koruna dnes oslabila k oběma hlavním světovým měnám.
• Většina zahraničních společností neukončila své podnikání v Rusku
  Navzdory sankcím a silnému politickému tlaku pokračuje většina zahraničních společností ve svém podnikání v Rusku. Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu se z Ruska zcela stáhlo jen 9,5 procenta zahraničních podniků. Zhruba třetina zahraničních firem své aktivity v Rusku omezila. Vyplývá to podle agentury APA ze studie Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická srovnání (WIIW).
• Většina zástupců asijských a tichomořských ekonomik odsoudila ruskou invazi
  Většina zástupců Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) včera v prohlášení na závěr dvoudenního summitu v Bangkoku odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu. Shodu nicméně země nenašly, píše s odkazem na diplomatické zdroje agentura Kjódó.
• Většina z 11 schválených bitcoinových EFT nepřežije, řekl šéf Grayscale
  Většina z 11 investičních fondů na spotové bitcoiny obchodovaných na burze (ETF), které minulý týden schválila americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC), nepřežije. Na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu to v rozhovoru s televizí CNBC řekl šéf společnosti Grayscale Michael Sonnenshein. Bitcoin dnes dál oslabuje a klesl pod 41.000 USD (asi 933.700 Kč).
• Větší využití vodíku sníží energetickou závislost na Rusku, míní ministři
  Česko bude podporovat větší využití vodíku v průmyslu, mohlo by to snížit energetickou závislost na Rusku: Na dnešní konferenci Česko-německý vodíkový den to uvedli ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Vodík by podle nich měl pomoci zejména v dopravě a chemickém průmyslu.
• V eurozóně i v EU se obnovila inflace
  V eurozóně i v celé Evropské unii se v květnu obnovila inflace. Spotřebitelské ceny v každém z bloků...
• V eurozóně jsou již dvě třetiny členů EU
  Základní údaje o Evropské měnové unii (EMU, eurozóna), jejímž 19. členem se od 1. ledna stane Litva:
• V eurozóně se v květnu obnovila inflace
  Spotřebitelské ceny v eurozóně začaly v květnu po pěti měsících poklesu a stagnace opět růst. Meziroční...
• V eurozóně v říjnu klesla nezaměstnanost
  Po měsících růstu klesla v říjnu v zemích platících eurem nezaměstnanost o desetinu procentního bodu...
• V EU se plánuje otvírání hranic, hlášen propad průmyslové výroby
  V Evropské unii včera v návaznosti na příznivý vývoj epidemie covidu-19 pokračovaly debaty o návratu volnějšího režimu na vnitřních hranicích. Kroky v tomto směru ohlásilo Rakousko a Německo, podle Evropské komise by členské země měly umožnit cesty za prací i rodinou. Průmyslová výroba v EU podle čerstvých čísel v březnu klesla o více než deset procent. V Evropě včera počet mrtvých po nákaze koronavirem přesáhl 160.000. Rusko, USA i Brazílie dál zaznamenávají vysoké denní bilance spojené se šířením koronaviru.
• V EU začala platit vysoká vyrovnávací cla na dovoz elektromobilů z Číny
  V zemích Evropské unie dnes začala platit vyrovnávací cla až 35,3 procenta na dovoz bateriových elektromobilů z Číny. Brusel k nim přistoupil, protože se s Pekingem nedokázal dohodnout na přátelském vyřešení sporu ohledně podmínek dovozu. Evropská komise (EK) v úterý oznámila, že uzavřela antisubvenční vyšetřování a že zavádí dodatečná cla na dobu pěti let. Rozhodnutí bylo hned v úterý zveřejněno v Úředním věstníku EU. Čína se proti clům ohradila.
• V EU zmrazili 120 milionů eur pěti Libanoncům, včetně guvernéra centrální banky
  Úřady ve Francii, Německu či Lucembursku zmrazily pěti libanonským občanům majetek ve výši 120 milionů eur (téměř tři miliardy korun) kvůli podezření z praní špinavých peněz. Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci (Eurojust), která o opatření informovala, jména vyšetřovaných nesdělila. Němečtí žalobci ale uvedli, že je mezi nimi i dlouholetý guvernér libanonské centrální banky Rijád Salámí, který byl ve vlasti obviněn z nedovoleného obohacování, napsala agentura Reuters.
• Ve Vídni startuje zasedání OPEC
  Ve Vídni dnes startuje zasedání Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Účastníci zasedání mají projednat plán na omezení těžby ropy. Dohoda je však stále velmi nejistá a cena ropy může na dnešní výstup reagovat velmi citlivě, ať už bude finální verdikt jakýkoli.
• V Evropě je euro stále silné
  Po delší pauze bez evropských ekonomických dat dnes přicházejí ostře sledované indexy nákupních...
• V Evropě loni nejvíce vzrostly akcie v Řecku, Rusku a v Itálii
  V Evropě se loni nejvíce dařilo akciím v Řecku, Rusku a v Itálii. Přestože rok 2019 byl rokem ekonomické i politické nejistoty ve více zemích světa, investoři na tyto trhy nepohlíželi jako na příliš rizikové. Hlavní index akciové burzy v Aténách tak přidal zhruba 43 procent, nejvíce se tam dařilo bankám.
• V Evropě sílí odpor vůči daňovým rájům
  Do projektu společného boje proti daňovým rájům se přihlásily další evropské země...