V EU se plánuje otvírání hranic, hlášen propad průmyslové výroby

V Evropské unii včera v návaznosti na příznivý vývoj epidemie covidu-19 pokračovaly debaty o návratu volnějšího režimu na vnitřních hranicích. Kroky v tomto směru ohlásilo Rakousko a Německo, podle Evropské komise by členské země měly umožnit cesty za prací i rodinou. Průmyslová výroba v EU podle čerstvých čísel v březnu klesla o více než deset procent. V Evropě včera počet mrtvých po nákaze koronavirem přesáhl 160.000. Rusko, USA i Brazílie dál zaznamenávají vysoké denní bilance spojené se šířením koronaviru.

Po otvírání obchodů či škol v EU pokračuje proces uvolňování opatření přijatých v boji proti pandemii. Evropská komise včera vyzvala členské státy, aby postupně zmírňovaly restrikce na hranicích před letní turistickou sezonou. V první fázi by se podle ní měly otvírat hranice mezi "regiony, oblastmi a členskými zeměmi s pozitivně se vyvíjející a dostatečně podobnou epidemiologickou situací".

Německá vláda včera oznámila, že od soboty zcela zruší nebo alespoň uvolní kontroly na svých hranicích zavedené kvůli koronaviru. Krok se týká hranic s Rakouskem, Švýcarskem, Francií a Lucemburskem, hraniční přechody s Českem spolková republika nehlídala ani dosud.

Rakousko, které kvůli viru omezilo příchody ze sousedních zemí jen na odůvodněné případy, včera avizovalo snahu plně otevřít hranice i s dalšími sousedními zeměmi než s Německem. "V první linii nyní vidíme východní země, například Česko a Slovensko," řekla ministryně turistiky Elisabeth Köstingerová. Spolková země Horní Rakousy už částečně otevřela hraniční přechod Weigetschlag/Studánky, zatím jen pro zemědělce a lesníky.

Polský premiér Mateusz Morawiecki ohlásil další etapu zmírňování opatření proti šíření viru. Od 18. května budou moci otevřít gastronomická zařízení a kadeřnictví a částečně školy. Belgie oznámila, že příští pondělí otevře některé školy, kadeřnictví, muzea či zoologické zahrady.

Německá kancléřka Angela Merkelová včera varovala před chvatem v uvolňování tvrdých opatření, jinak hrozí jejich opětovné zavedení. Bez účinného léku podle ní nelze koronavirus zcela zastavit. Také Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala, že uvolňování opatření před výrazným poklesem počtu nakažených a bez rozsáhlého testování a hlídání nákaz je nebezpečné.

Uzavření hranic a další preventivní opatření mají dramatický dopad na evropské hospodářství. Eurostat oznámil, že březnová průmyslová výroba byla v EU ve srovnání s předchozím měsícem slabší o 10,4 procenta. V příštím sedmiletém rozpočtu EU bude více peněz na kohezní politiku, jejichž část zamíří do regionů nejpostiženějších koronavirovou krizí, oznámila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.

Británie eviduje z evropských zemí nejvíce zemřelých s virovou nákazou. Nově v zemi zemřelo s covidem-19 dalších 494 lidí, dohromady už 33.186 lidí. V Británii se situace v zásadě stabilizovala stejně jako v Itálii, která je co do počtu obětí covidu-19 druhou nejhůře postiženou evropskou zemí (31.106 úmrtí), nebo ve Španělsku, které má v Evropě nejvíc potvrzených případů nákazy (228.691). Ve Francii včera počet mrtvých s covidem překonal hranici 27.000. Za den přibylo 83 zemřelých a ve světovém srovnání je Francie v počtu obětí pátá po Španělsku.

V jiných částech světa zůstává situace znepokojivá. V Rusku byl i včera stejně jako celý květen 24hodinový součet potvrzených případů nákazy nad 10.000. Po 10.028 nových případech celková bilance narostla na 242.271 nakažených. Nejhorší je situace v Moskvě.

Další rekordní den co do počtu úmrtí připisovaných covidu-19 zažila Brazílie, která v noci ohlásila dalších 881 zemřelých. Od počátku epidemie jich registruje 12.400. Nákaza koronavirem se v jihoamerické zemi potvrdila u 177.589 lidí.

Zdaleka nejvíce nakažených i mrtvých na světě nadále hlásí USA, kde bilance po nových 1900 úmrtích překonala 82.000 obětí. Podle Washingtonské univerzity země aktuálně míří ke zhruba 147.000 mrtvým na začátku srpna. Přítomnost viru už laboratoře v USA odhalily u 1,37 milionu lidí. Většina amerických států přes varování expertů zahájila rušení karanténních opatření nebo s ním v brzké době hodlá začít.

Koronavirus se již rozšířil také do všech 54 afrických zemí. Jako poslední zaznamenalo virus na svém území malé království Lesotho.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Většina titulů pražské burzy zahájila nový týden růstem, tahounem ČEZ a Erste
  Většina hlavních titulů na pražské burze v úvodu týdne skončila v plusu, index PX tak dnes díky tomu stoupl o 0,40 procenta na 1567,56 bodu. Nejvíc k růstu přispěly akcie energetické společnosti ČEZ a bankovní skupiny Erste. Vyplývá to z údajů na webu burzy. Koruna dnes oslabila k oběma hlavním světovým měnám.
• Většina zahraničních společností neukončila své podnikání v Rusku
  Navzdory sankcím a silnému politickému tlaku pokračuje většina zahraničních společností ve svém podnikání v Rusku. Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu se z Ruska zcela stáhlo jen 9,5 procenta zahraničních podniků. Zhruba třetina zahraničních firem své aktivity v Rusku omezila. Vyplývá to podle agentury APA ze studie Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická srovnání (WIIW).
• Většina zástupců asijských a tichomořských ekonomik odsoudila ruskou invazi
  Většina zástupců Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) včera v prohlášení na závěr dvoudenního summitu v Bangkoku odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu. Shodu nicméně země nenašly, píše s odkazem na diplomatické zdroje agentura Kjódó.
• Většina z 11 schválených bitcoinových EFT nepřežije, řekl šéf Grayscale
  Většina z 11 investičních fondů na spotové bitcoiny obchodovaných na burze (ETF), které minulý týden schválila americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC), nepřežije. Na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu to v rozhovoru s televizí CNBC řekl šéf společnosti Grayscale Michael Sonnenshein. Bitcoin dnes dál oslabuje a klesl pod 41.000 USD (asi 933.700 Kč).
• Větší využití vodíku sníží energetickou závislost na Rusku, míní ministři
  Česko bude podporovat větší využití vodíku v průmyslu, mohlo by to snížit energetickou závislost na Rusku: Na dnešní konferenci Česko-německý vodíkový den to uvedli ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Vodík by podle nich měl pomoci zejména v dopravě a chemickém průmyslu.
• V eurozóně i v EU se obnovila inflace
  V eurozóně i v celé Evropské unii se v květnu obnovila inflace. Spotřebitelské ceny v každém z bloků...
• V eurozóně jsou dvě třetiny členů EU
  Základní údaje o Evropské měnové unii (EMU, eurozóna), jejímž členem se před 15 lety, 1. ledna 2001, stalo Řecko:
• V eurozóně jsou již dvě třetiny členů EU
  Základní údaje o Evropské měnové unii (EMU, eurozóna), jejímž 19. členem se od 1. ledna stane Litva:
• V eurozóně se v květnu obnovila inflace
  Spotřebitelské ceny v eurozóně začaly v květnu po pěti měsících poklesu a stagnace opět růst. Meziroční...
• V eurozóně v říjnu klesla nezaměstnanost
  Po měsících růstu klesla v říjnu v zemích platících eurem nezaměstnanost o desetinu procentního bodu...
• V EU začala platit vysoká vyrovnávací cla na dovoz elektromobilů z Číny
  V zemích Evropské unie dnes začala platit vyrovnávací cla až 35,3 procenta na dovoz bateriových elektromobilů z Číny. Brusel k nim přistoupil, protože se s Pekingem nedokázal dohodnout na přátelském vyřešení sporu ohledně podmínek dovozu. Evropská komise (EK) v úterý oznámila, že uzavřela antisubvenční vyšetřování a že zavádí dodatečná cla na dobu pěti let. Rozhodnutí bylo hned v úterý zveřejněno v Úředním věstníku EU. Čína se proti clům ohradila.
• V EU zmrazili 120 milionů eur pěti Libanoncům, včetně guvernéra centrální banky
  Úřady ve Francii, Německu či Lucembursku zmrazily pěti libanonským občanům majetek ve výši 120 milionů eur (téměř tři miliardy korun) kvůli podezření z praní špinavých peněz. Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci (Eurojust), která o opatření informovala, jména vyšetřovaných nesdělila. Němečtí žalobci ale uvedli, že je mezi nimi i dlouholetý guvernér libanonské centrální banky Rijád Salámí, který byl ve vlasti obviněn z nedovoleného obohacování, napsala agentura Reuters.
• Ve Vídni startuje zasedání OPEC
  Ve Vídni dnes startuje zasedání Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Účastníci zasedání mají projednat plán na omezení těžby ropy. Dohoda je však stále velmi nejistá a cena ropy může na dnešní výstup reagovat velmi citlivě, ať už bude finální verdikt jakýkoli.
• V Evropě je euro stále silné
  Po delší pauze bez evropských ekonomických dat dnes přicházejí ostře sledované indexy nákupních...
• V Evropě loni nejvíce vzrostly akcie v Řecku, Rusku a v Itálii
  V Evropě se loni nejvíce dařilo akciím v Řecku, Rusku a v Itálii. Přestože rok 2019 byl rokem ekonomické i politické nejistoty ve více zemích světa, investoři na tyto trhy nepohlíželi jako na příliš rizikové. Hlavní index akciové burzy v Aténách tak přidal zhruba 43 procent, nejvíce se tam dařilo bankám.
• V Evropě sílí odpor vůči daňovým rájům
  Do projektu společného boje proti daňovým rájům se přihlásily další evropské země...
• V Evropské unii začal v plném rozsahu platit zákaz dovozu ruského uhlí
  V Evropské unii dnes v plném rozsahu začal platit zákaz dovozu ruského uhlí, na kterém se členské země dohodly v dubnu v rámci pátého balíku protiruských sankcí. Ve středu totiž skončila čtyřměsíční lhůta pro ukončení existujících kontraktů. Aktivovalo se tak první embargo EU na dovoz energií z Ruska od začátku útoku ruských vojsk na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters.
• Ve východní Evropě by měl letos růst HDP o 3,0 až 4,5 procenta
  Východní Evropa by měla letos dosáhnout tempa růstu ekonomiky mezi 3,0 až 4,5 procenta, které bude podpořeno silnou domácí spotřebou, oživením zahraničních investic a postupným oživením na exportních trzích. Vyplývá to z analýzy poradenské firmy Dun & Bradstreet, která je světovým lídrem v poskytování klíčových obchodních dat a analytických řešení firmám.
• Ve vztazích s Ruskem se nelze vrátit do doby před útokem na Ukrajinu, Scholz
  Rusko svým vojenským vpádem na Ukrajinu natolik otřáslo mezinárodním uspořádáním, že ve vztahu s Moskvou se už nelze vrátit do stavu před invazí. Dnes to na summitu velkých světových ekonomik G7 v bavorském alpském zámku Elmau prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Zopakoval, že Ukrajina se může na pomoc Západu nadále spolehnout.
• Ve Washingtonu začalo třetí kolo obchodních rozhovorů EU a USA
  Zástupci Spojených států a Evropské unie včera ve Washingtonu zahájili třetí kolo rozhovorů o vytvoření...