V Evropě sílí odpor vůči daňovým rájům

Do projektu společného boje proti daňovým rájům se přihlásily další evropské země. Roste tak tlak na Rakousko, aby ukončilo bankovní tajemství. Informovala o tom agentura Reuters.

"Nikdo nemůže popřít, že bankovní tajemství je zastaralou záležitostí a že potřebujeme efektivní systém pro boj s daňovými úniky," uvedl francouzský ministr financí Pierre Moscovici.

Německé ministerstvo financí tento týden oznámilo, že Německo se dohodlo s Británií, Francií, Itálií a Španělskem na prohloubení spolupráce v boji proti daňovým rájům. V pátek se k dohodě těchto pěti zemí připojilo rovněž Polsko.

"Naším cílem je vytvořit tlak. Když se dá těchto šest velkých evropských zemí dohromady, vytváří to silný signál, kterému nikdo nemůže odolat," prohlásil Moscovici. K iniciativě uvedených šesti zemí se včera připojily rovněž Belgie, Nizozemsko a Rumunsko.

Polský ministr financí Jacek Rostowski uvedl, že Polsko se do projektu zapojilo s cílem zajistit, aby nadnárodní společnosti nemohly zneužívat daňové systémy ke zvyšování svých zisků.

"Rozsah tohoto problému je v Polsku menší než v západní Evropě. Některé techniky používané v západní Evropě k daňovým únikům se však přesunují také do Polska," upozornil.

Britský ministr financí George Osborne v pátek uvedl, že usiluje o větší daňovou transparentnost ze strany Britských Panenských ostrovů a Kajmanských ostrovů, což jsou britská území fungující jako daňové ráje.

Rakouska ministryně financí Maria Fekterová však zopakovala, že nehodlá přistoupit na sdílení informací o majitelích bankovních účtů. "Budeme za bankovní tajemství bojovat. Nejsme žádný daňový ráj," prohlásila.

Představitelé EU budou o boji s daňovými úniky jednat na květnovém summitu. Evropská unie podle svého prezidenta Hermana Van Rompuye přichází kvůli daňovým únikům každý rok o zhruba bilion eur.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• V eurozóně jsou dvě třetiny členů EU
  Základní údaje o Evropské měnové unii (EMU, eurozóna), jejímž členem se před 15 lety, 1. ledna 2001, stalo Řecko:
• V eurozóně jsou již dvě třetiny členů EU
  Základní údaje o Evropské měnové unii (EMU, eurozóna), jejímž 19. členem se od 1. ledna stane Litva:
• V eurozóně se v květnu obnovila inflace
  Spotřebitelské ceny v eurozóně začaly v květnu po pěti měsících poklesu a stagnace opět růst. Meziroční...
• V eurozóně v říjnu klesla nezaměstnanost
  Po měsících růstu klesla v říjnu v zemích platících eurem nezaměstnanost o desetinu procentního bodu...
• V EU se plánuje otvírání hranic, hlášen propad průmyslové výroby
  V Evropské unii včera v návaznosti na příznivý vývoj epidemie covidu-19 pokračovaly debaty o návratu volnějšího režimu na vnitřních hranicích. Kroky v tomto směru ohlásilo Rakousko a Německo, podle Evropské komise by členské země měly umožnit cesty za prací i rodinou. Průmyslová výroba v EU podle čerstvých čísel v březnu klesla o více než deset procent. V Evropě včera počet mrtvých po nákaze koronavirem přesáhl 160.000. Rusko, USA i Brazílie dál zaznamenávají vysoké denní bilance spojené se šířením koronaviru.
• V EU začala platit vysoká vyrovnávací cla na dovoz elektromobilů z Číny
  V zemích Evropské unie dnes začala platit vyrovnávací cla až 35,3 procenta na dovoz bateriových elektromobilů z Číny. Brusel k nim přistoupil, protože se s Pekingem nedokázal dohodnout na přátelském vyřešení sporu ohledně podmínek dovozu. Evropská komise (EK) v úterý oznámila, že uzavřela antisubvenční vyšetřování a že zavádí dodatečná cla na dobu pěti let. Rozhodnutí bylo hned v úterý zveřejněno v Úředním věstníku EU. Čína se proti clům ohradila.
• V EU zmrazili 120 milionů eur pěti Libanoncům, včetně guvernéra centrální banky
  Úřady ve Francii, Německu či Lucembursku zmrazily pěti libanonským občanům majetek ve výši 120 milionů eur (téměř tři miliardy korun) kvůli podezření z praní špinavých peněz. Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci (Eurojust), která o opatření informovala, jména vyšetřovaných nesdělila. Němečtí žalobci ale uvedli, že je mezi nimi i dlouholetý guvernér libanonské centrální banky Rijád Salámí, který byl ve vlasti obviněn z nedovoleného obohacování, napsala agentura Reuters.
• Ve Vídni startuje zasedání OPEC
  Ve Vídni dnes startuje zasedání Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Účastníci zasedání mají projednat plán na omezení těžby ropy. Dohoda je však stále velmi nejistá a cena ropy může na dnešní výstup reagovat velmi citlivě, ať už bude finální verdikt jakýkoli.
• V Evropě je euro stále silné
  Po delší pauze bez evropských ekonomických dat dnes přicházejí ostře sledované indexy nákupních...
• V Evropě loni nejvíce vzrostly akcie v Řecku, Rusku a v Itálii
  V Evropě se loni nejvíce dařilo akciím v Řecku, Rusku a v Itálii. Přestože rok 2019 byl rokem ekonomické i politické nejistoty ve více zemích světa, investoři na tyto trhy nepohlíželi jako na příliš rizikové. Hlavní index akciové burzy v Aténách tak přidal zhruba 43 procent, nejvíce se tam dařilo bankám.
• V Evropské unii začal v plném rozsahu platit zákaz dovozu ruského uhlí
  V Evropské unii dnes v plném rozsahu začal platit zákaz dovozu ruského uhlí, na kterém se členské země dohodly v dubnu v rámci pátého balíku protiruských sankcí. Ve středu totiž skončila čtyřměsíční lhůta pro ukončení existujících kontraktů. Aktivovalo se tak první embargo EU na dovoz energií z Ruska od začátku útoku ruských vojsk na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters.
• Ve vztazích s Ruskem se nelze vrátit do doby před útokem na Ukrajinu, Scholz
  Rusko svým vojenským vpádem na Ukrajinu natolik otřáslo mezinárodním uspořádáním, že ve vztahu s Moskvou se už nelze vrátit do stavu před invazí. Dnes to na summitu velkých světových ekonomik G7 v bavorském alpském zámku Elmau prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Zopakoval, že Ukrajina se může na pomoc Západu nadále spolehnout.
• Ve Washingtonu začalo třetí kolo obchodních rozhovorů EU a USA
  Zástupci Spojených států a Evropské unie včera ve Washingtonu zahájili třetí kolo rozhovorů o vytvoření...
• Ve Washingtonu začalo zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky
  Ve Washingtonu dnes prvními schůzkami začalo podzimní zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB). Kvůli pandemii se ale většina schůzek bude konat pouze virtuálně. Hlavní sdělení bude v úterý, kdy MMF vydá podzimní výhled globální ekonomiky.
• Ve Washingtonu začíná jednání o novém záchranném balíčku
  Špičky amerického Kongresu a představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa se po víkendu naplno ponořili do složitých vyjednávání o novém balíčku opatření na podporu ekonomiky zasažené koronavirovou krizí. Neshody podle médií panují nejen mezi demokraty ovládanou Sněmovnou reprezentantů a Senátem kontrolovaným republikány, ale také mezi republikánskými zákonodárci a Bílým domem. Agentura Reuters připomíná, že dříve schválený program federální podpory pro miliony Američanů, kteří přišli o práci, skončí tento měsíc.
• Ve zvyšování úrokových sazeb bude ČNB podle guvernéra Rusnoka pokračovat
  Měnová politika České národní banky podle jejího guvernéra Jiřího Rusnoka vstoupila do fáze zvyšování úrokových sazeb. Lze očekávat, že zvyšování sazeb bude pokračovat i ve druhém pololetí letošního roku, uvedl Rusnok na tiskové konferenci po jednání rady. Ta dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta.
• V Hamburku začalo jednání zemí G20
  V severoněmeckém Hamburku začalo dnes dopoledne jednání zemí G20. Prvním bodem programu je boj proti terorismu, tedy téma, které by mělo členské státy spíše spojovat. Kontroverznější témata jako volný obchod nebo ochrana klimatu přijdou na program odpoledne.
• V Hamburku začne summit zemí G20
  V Hamburku dnes dopoledne začne dvoudenní summit zemí G20, na němž zástupci předních světových ekonomik budou hledat kompromis v otázkách volného obchodu a klimatu. Hostitelka vrcholné schůzky německá kancléřka Angela Merkelová se opakovaně nechala slyšet, že čeká složitá vyjednávání. Důvodem jsou zejména některé odlišné postoje amerického prezidenta Donalda Trumpa.
• V hlavní roli Fed
  Příjemné překvapení přichystal býkům na EUR/USD horký kandidát na funkci guvernéra americké centrální...
• V Chorvatsku se po zavedení eura množí stížnosti na zdražování
  V Chorvatsku se po zavedení eura množí stížnosti na náhlé zvyšování cen potravin i služeb. Na různých internetových fórech řada lidí vyjadřuje nespokojenost se zdražováním spojeným s příchodem jednotné evropské měny a uvádí množství konkrétních příkladů. Informuje o tom agentura DPA s odkazem na zpravodajských portál index.hr.