Ve Washingtonu začíná jednání o novém záchranném balíčku

Špičky amerického Kongresu a představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa se po víkendu naplno ponořili do složitých vyjednávání o novém balíčku opatření na podporu ekonomiky zasažené koronavirovou krizí. Neshody podle médií panují nejen mezi demokraty ovládanou Sněmovnou reprezentantů a Senátem kontrolovaným republikány, ale také mezi republikánskými zákonodárci a Bílým domem. Agentura Reuters připomíná, že dříve schválený program federální podpory pro miliony Američanů, kteří přišli o práci, skončí tento měsíc.

Kongresmani začali vyjednávat po dvoutýdenních prázdninách, během nichž Spojené státy několikrát zaznamenaly rekordní denní počty nákaz virem SARS-CoV-2, jakož i mírný nárůst denních počtů úmrtí spojovaných s nemocí covid-19. Na mnoha místech se kvůli nepříznivému vývoji epidemie obnovují restrikce, což ohrožuje restart amerického hospodářství či běžné výuky na školách.

Připravovaný zákon o podpoře ekonomiky by byl už několikátým záchranným balíčkem Kongresu. Na konci března zákonodárci schválili soubor opatření v bezprecedentním rozsahu 2,2 bilionů dolarů (přes 50 bilionů Kč), o měsíc později zase vyčlenili skoro 500 miliard dolarů na pomoc malým podnikům.

Republikánští senátoři nyní navrhují opatření v celkovém objemu asi jednoho bilionu dolarů. Jejich lídr Mitch McConnell dnes oznámil, že plán zahrnuje 105 miliard pro školy, další dotace pro malé firmy, přímou podporu pro jednotlivce a řadu dalších prvků. Demokrati už své plány rovněž nastínili, přičemž podle Reuters jsou od sebe aktuálně představy dvou politických stran velmi vzdálené.

Americká média ovšem v posledních dnech informují také o sporech mezi republikány v Kongresu a republikánským prezidentem Donaldem Trumpem. Ten prý chce mimo jiné podmínit dotace pro základní a střední školy obnovením prezenční výuky po letních prázdninách či prosadit nové daňové úlevy. O víkendu listy The New York Times (NYT) a The Washington Post napsaly, že Bílý dům také odmítá návrh miliardových dotací pro státy na podporu testování potenciálně nakažených lidí.

Na nalezení kompromisu zároveň nezbývá příliš času. "Zákonodárce tlačí čas, vzhledem k tomu, že rozšířená podpora v nezaměstnanosti pro desítky milionů Američanů propuštěných během pandemie má vypršet na konci měsíce. (Chystaný) Zákon je obecně vnímán jako poslední šance pro kongresmany schválit před listopadovými volbami významnější opatření související s pandemií," napsal dnes NYT.

Zdroj: ČTK, Reuters, The New York Times

Čtěte více

• V EU zmrazili 120 milionů eur pěti Libanoncům, včetně guvernéra centrální banky
  Úřady ve Francii, Německu či Lucembursku zmrazily pěti libanonským občanům majetek ve výši 120 milionů eur (téměř tři miliardy korun) kvůli podezření z praní špinavých peněz. Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci (Eurojust), která o opatření informovala, jména vyšetřovaných nesdělila. Němečtí žalobci ale uvedli, že je mezi nimi i dlouholetý guvernér libanonské centrální banky Rijád Salámí, který byl ve vlasti obviněn z nedovoleného obohacování, napsala agentura Reuters.
• Ve Vídni startuje zasedání OPEC
  Ve Vídni dnes startuje zasedání Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Účastníci zasedání mají projednat plán na omezení těžby ropy. Dohoda je však stále velmi nejistá a cena ropy může na dnešní výstup reagovat velmi citlivě, ať už bude finální verdikt jakýkoli.
• V Evropě je euro stále silné
  Po delší pauze bez evropských ekonomických dat dnes přicházejí ostře sledované indexy nákupních...
• V Evropě loni nejvíce vzrostly akcie v Řecku, Rusku a v Itálii
  V Evropě se loni nejvíce dařilo akciím v Řecku, Rusku a v Itálii. Přestože rok 2019 byl rokem ekonomické i politické nejistoty ve více zemích světa, investoři na tyto trhy nepohlíželi jako na příliš rizikové. Hlavní index akciové burzy v Aténách tak přidal zhruba 43 procent, nejvíce se tam dařilo bankám.
• V Evropě sílí odpor vůči daňovým rájům
  Do projektu společného boje proti daňovým rájům se přihlásily další evropské země...
• V Evropské unii začal v plném rozsahu platit zákaz dovozu ruského uhlí
  V Evropské unii dnes v plném rozsahu začal platit zákaz dovozu ruského uhlí, na kterém se členské země dohodly v dubnu v rámci pátého balíku protiruských sankcí. Ve středu totiž skončila čtyřměsíční lhůta pro ukončení existujících kontraktů. Aktivovalo se tak první embargo EU na dovoz energií z Ruska od začátku útoku ruských vojsk na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters.
• Ve východní Evropě by měl letos růst HDP o 3,0 až 4,5 procenta
  Východní Evropa by měla letos dosáhnout tempa růstu ekonomiky mezi 3,0 až 4,5 procenta, které bude podpořeno silnou domácí spotřebou, oživením zahraničních investic a postupným oživením na exportních trzích. Vyplývá to z analýzy poradenské firmy Dun & Bradstreet, která je světovým lídrem v poskytování klíčových obchodních dat a analytických řešení firmám.
• Ve vztazích s Ruskem se nelze vrátit do doby před útokem na Ukrajinu, Scholz
  Rusko svým vojenským vpádem na Ukrajinu natolik otřáslo mezinárodním uspořádáním, že ve vztahu s Moskvou se už nelze vrátit do stavu před invazí. Dnes to na summitu velkých světových ekonomik G7 v bavorském alpském zámku Elmau prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Zopakoval, že Ukrajina se může na pomoc Západu nadále spolehnout.
• Ve Washingtonu začalo třetí kolo obchodních rozhovorů EU a USA
  Zástupci Spojených států a Evropské unie včera ve Washingtonu zahájili třetí kolo rozhovorů o vytvoření...
• Ve Washingtonu začalo zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky
  Ve Washingtonu dnes prvními schůzkami začalo podzimní zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB). Kvůli pandemii se ale většina schůzek bude konat pouze virtuálně. Hlavní sdělení bude v úterý, kdy MMF vydá podzimní výhled globální ekonomiky.
• Ve zvyšování úrokových sazeb bude ČNB podle guvernéra Rusnoka pokračovat
  Měnová politika České národní banky podle jejího guvernéra Jiřího Rusnoka vstoupila do fáze zvyšování úrokových sazeb. Lze očekávat, že zvyšování sazeb bude pokračovat i ve druhém pololetí letošního roku, uvedl Rusnok na tiskové konferenci po jednání rady. Ta dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta.
• V Hamburku začalo jednání zemí G20
  V severoněmeckém Hamburku začalo dnes dopoledne jednání zemí G20. Prvním bodem programu je boj proti terorismu, tedy téma, které by mělo členské státy spíše spojovat. Kontroverznější témata jako volný obchod nebo ochrana klimatu přijdou na program odpoledne.
• V Hamburku začne summit zemí G20
  V Hamburku dnes dopoledne začne dvoudenní summit zemí G20, na němž zástupci předních světových ekonomik budou hledat kompromis v otázkách volného obchodu a klimatu. Hostitelka vrcholné schůzky německá kancléřka Angela Merkelová se opakovaně nechala slyšet, že čeká složitá vyjednávání. Důvodem jsou zejména některé odlišné postoje amerického prezidenta Donalda Trumpa.
• V hlavní roli Fed
  Příjemné překvapení přichystal býkům na EUR/USD horký kandidát na funkci guvernéra americké centrální...
• V Chorvatsku se po zavedení eura množí stížnosti na zdražování
  V Chorvatsku se po zavedení eura množí stížnosti na náhlé zvyšování cen potravin i služeb. Na různých internetových fórech řada lidí vyjadřuje nespokojenost se zdražováním spojeným s příchodem jednotné evropské měny a uvádí množství konkrétních příkladů. Informuje o tom agentura DPA s odkazem na zpravodajských portál index.hr.
• Více času na úspory pro Francii a Španělsko
  Evropská komise chce poskytnout Francii a Španělsku více času na snížení rozpočtového deficitu...
• Viceguvernér ČNB bude možná hlasovat v září pro další růst úroků
  Česká národní banka (ČNB) by mohla na jakémkoliv budoucím zasedání jednat o zpřísnění měnové politiky. Řekl to v rozhovoru s agenturou Reuters viceguvernér ČNB Mojmír Hampl a dodal, že by mohl již na příštím zasedání v září hlasovat pro další zvýšení úroků.
• Viceguvernér ČNB: Česko má výhodu, že není součástí eurozóny
  Česko má v současné hospodářské situaci výhodu, že není součástí eurozóny. V rozhovoru poskytnutém německému listu Frankfurter Allgemeine Zeitung to řekl viceguvernér České národní banky (ČNB) Marek Mora. Scénář vývoje krize způsobené pandemií covid-19 přirovnal k logu americké firmy se sportovním oblečením Nike.
• Viceguvernér ČNB Mora se přiklání ke zvýšení úrokových sazeb již v červnu
  Viceguvernér České národní banky Marek Mora se přiklání ke zvýšení úrokových sazeb již na zasedání bankovní rady 23. června. ČNB by podle něj měla dát signál, že permanentní zvyšování cenové hladiny nepřipadá v úvahu. Mora to uvedl na dnešní on-line konferenci pořádané zprostředkovatelem devizových obchodů SAB Finance.
• Viceguvernérem Fedu má být bývalý šéf izraelské instituce Fischer
  Americký prezident Barack Obama nominoval na funkci viceguvernéra americké centrální banky (Fed)...