V EU začala platit vysoká vyrovnávací cla na dovoz elektromobilů z Číny

V zemích Evropské unie dnes začala platit vyrovnávací cla až 35,3 procenta na dovoz bateriových elektromobilů z Číny. Brusel k nim přistoupil, protože se s Pekingem nedokázal dohodnout na přátelském vyřešení sporu ohledně podmínek dovozu. Evropská komise (EK) v úterý oznámila, že uzavřela antisubvenční vyšetřování a že zavádí dodatečná cla na dobu pěti let. Rozhodnutí bylo hned v úterý zveřejněno v Úředním věstníku EU. Čína se proti clům ohradila.

Elektromobily se staly hlavním jablkem sváru v širším obchodním sporu ohledně vlivu čínských vládních dotací na evropské trhy a sílícího růstu exportu takzvaných zelených technologií z Číny do EU. Cla na elektromobily zůstanou v platnosti pět let, pokud se do té doby nenajde smírné řešení.

"Přijetím těchto přiměřených a cílených opatření po důsledném vyšetřování se zastáváme spravedlivých tržních principů a evropské průmyslové základny,“ uvedl v úterý výkonný místopředseda EK Valdis Dombrovskis. "Současně zůstáváme otevřeni možnému alternativnímu řešení, které by bylo účinné při řešení zjištěných problémů a kompatibilní se Světovou obchodní organizací (WTO),“ dodal.

Evropská komise, která jménem 27 členských zemí EU řídí obchodní spory, poukazuje na výrazný nárůst dovozu elektromobilů z Číny do EU. Zatímco v roce 2020 podíl elektrických aut vyrobených v Číně dosahoval na unijním trhu elektromobilů 3,9 procenta, do září 2023 se dostal na 25 procent. Komise tvrdí, že je to částečně výsledek nečestných subvencí, které automobilkám poskytuje čínská vláda. Peking takové tvrzení odmítá a poukazuje na technologický pokrok v Číně.

"Čína s tím nesouhlasí, rozhodnutí nepřijímá a podala žalobu v rámci mechanismu WTO pro urovnávání sporů," uvedlo čínské ministerstvo obchodu. "Čína bude i nadále přijímat všechna nezbytná opatření, aby rozhodně chránila legitimní práva a zájmy čínských společností," cituje z prohlášení ministerstva agentura AP.

Agentura Reuters s odkazem na své zdroje uvedla, že Peking čínským automobilkám řekl, aby zastavily investiční plány v těch zemích EU, které hlasovaly pro zavedení cel. Členské země o clech hlasovaly 4. října, pro cla se vyslovila například Francie, Itálie a Polsko, proti clům bylo pět zemí, a to Německo, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko a Malta. Česká republika se hlasování zdržela, napsal tehdy s odvoláním na své zdroje Reuters.

Žádná nová opatření proti EU dnes čínské ministerstvo neoznámilo. Čína už dříve pohrozila odvetou proti evropským firmám, které na čínský trh vyvážejí mléčné výrobky, brandy a produkty z vepřového masa. Brusel tyto kroky odsoudil jako neoprávněné. Místo dalších opatření teď čínské ministerstvo zdůraznilo ochotu pokračovat v jednáních s EK s cílem dosáhnout "co nejdříve" řešení, které by mohlo cla zvrátit. To je cesta, kterou preferuje i Německo.

Komise zavádí clo 17 procent na elektromobily od čínského výrobce BYD, 18,8 procenta na elektromobily od firmy Geely a 35,3 procenta na auta, která vyváží čínský státní podnik SAIC. V EU přitom standardně platí na dovoz aut desetiprocentní clo. To znamená, že nejvyšší clo na dovoz elektromobilů z Číny teď činí 45,3 procenta. Komise už dříve uvedla, že nejvyšším clem zatíží ty automobilky, které s EK nespolupracovaly při vyšetřování dopadů subvencí poskytnutých čínskou vládou.

Geely prodává například značky Polestar nebo Volvo, zatímco SAIC vlastní britskou značku MG, která patří k nejprodávanějším elektromobilům v Evropě.

Na ostatní výrobce elektromobilů v Číně, včetně těch západních, jako je Volkswagen a BMW, se bude vztahovat clo 20,7 procenta. Na elektromobily americké značky Tesla vyrobené v Číně zavádí komise clo 7,8 procenta. U tohoto poplatku EK uvádí, že k němu dospěla na základě "individuální kalkulace".

Zavedená cla vadí především německým automobilkám, pro které je Čína důležitým trhem. Manažeři těchto automobilek se obávají, že spor o cla bude mít negativní dopady na odbyt jejich aut v Číně v době, kdy už mají dost problémů kvůli vysokým nákladům v souvislosti s požadavky EK na přechod k takzvaným čistým zdrojům energie.

Cla na elektromobily v zemích EU jsou pro čínské výrobce další překážkou. Už teď se totiž nedostanou na potenciálně obrovský americký trh, protože Spojené státy letos na jaře clo na dovoz elektromobilů z Číny zvýšily na čtyřnásobek, takže clo je tam nyní více než 100 procent. Vláda demokratického prezidenta Joea Bidena cla rovněž zdůvodnila rozsáhlými dotacemi, které Peking čínským automobilkám poskytuje, a také připomněla, že dovoz elektromobilů z Číny do USA loni vzrostl o 70 procent.

Zdroj: Reuters, EK, ČTK, AP

Čtěte více

• Většina zahraničních společností neukončila své podnikání v Rusku
  Navzdory sankcím a silnému politickému tlaku pokračuje většina zahraničních společností ve svém podnikání v Rusku. Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu se z Ruska zcela stáhlo jen 9,5 procenta zahraničních podniků. Zhruba třetina zahraničních firem své aktivity v Rusku omezila. Vyplývá to podle agentury APA ze studie Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická srovnání (WIIW).
• Většina zástupců asijských a tichomořských ekonomik odsoudila ruskou invazi
  Většina zástupců Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) včera v prohlášení na závěr dvoudenního summitu v Bangkoku odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu. Shodu nicméně země nenašly, píše s odkazem na diplomatické zdroje agentura Kjódó.
• Většina z 11 schválených bitcoinových EFT nepřežije, řekl šéf Grayscale
  Většina z 11 investičních fondů na spotové bitcoiny obchodovaných na burze (ETF), které minulý týden schválila americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC), nepřežije. Na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu to v rozhovoru s televizí CNBC řekl šéf společnosti Grayscale Michael Sonnenshein. Bitcoin dnes dál oslabuje a klesl pod 41.000 USD (asi 933.700 Kč).
• Větší využití vodíku sníží energetickou závislost na Rusku, míní ministři
  Česko bude podporovat větší využití vodíku v průmyslu, mohlo by to snížit energetickou závislost na Rusku: Na dnešní konferenci Česko-německý vodíkový den to uvedli ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Vodík by podle nich měl pomoci zejména v dopravě a chemickém průmyslu.
• V eurozóně i v EU se obnovila inflace
  V eurozóně i v celé Evropské unii se v květnu obnovila inflace. Spotřebitelské ceny v každém z bloků...
• V eurozóně jsou dvě třetiny členů EU
  Základní údaje o Evropské měnové unii (EMU, eurozóna), jejímž členem se před 15 lety, 1. ledna 2001, stalo Řecko:
• V eurozóně jsou již dvě třetiny členů EU
  Základní údaje o Evropské měnové unii (EMU, eurozóna), jejímž 19. členem se od 1. ledna stane Litva:
• V eurozóně se v květnu obnovila inflace
  Spotřebitelské ceny v eurozóně začaly v květnu po pěti měsících poklesu a stagnace opět růst. Meziroční...
• V eurozóně v říjnu klesla nezaměstnanost
  Po měsících růstu klesla v říjnu v zemích platících eurem nezaměstnanost o desetinu procentního bodu...
• V EU se plánuje otvírání hranic, hlášen propad průmyslové výroby
  V Evropské unii včera v návaznosti na příznivý vývoj epidemie covidu-19 pokračovaly debaty o návratu volnějšího režimu na vnitřních hranicích. Kroky v tomto směru ohlásilo Rakousko a Německo, podle Evropské komise by členské země měly umožnit cesty za prací i rodinou. Průmyslová výroba v EU podle čerstvých čísel v březnu klesla o více než deset procent. V Evropě včera počet mrtvých po nákaze koronavirem přesáhl 160.000. Rusko, USA i Brazílie dál zaznamenávají vysoké denní bilance spojené se šířením koronaviru.
• V EU zmrazili 120 milionů eur pěti Libanoncům, včetně guvernéra centrální banky
  Úřady ve Francii, Německu či Lucembursku zmrazily pěti libanonským občanům majetek ve výši 120 milionů eur (téměř tři miliardy korun) kvůli podezření z praní špinavých peněz. Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci (Eurojust), která o opatření informovala, jména vyšetřovaných nesdělila. Němečtí žalobci ale uvedli, že je mezi nimi i dlouholetý guvernér libanonské centrální banky Rijád Salámí, který byl ve vlasti obviněn z nedovoleného obohacování, napsala agentura Reuters.
• Ve Vídni startuje zasedání OPEC
  Ve Vídni dnes startuje zasedání Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Účastníci zasedání mají projednat plán na omezení těžby ropy. Dohoda je však stále velmi nejistá a cena ropy může na dnešní výstup reagovat velmi citlivě, ať už bude finální verdikt jakýkoli.
• V Evropě je euro stále silné
  Po delší pauze bez evropských ekonomických dat dnes přicházejí ostře sledované indexy nákupních...
• V Evropě loni nejvíce vzrostly akcie v Řecku, Rusku a v Itálii
  V Evropě se loni nejvíce dařilo akciím v Řecku, Rusku a v Itálii. Přestože rok 2019 byl rokem ekonomické i politické nejistoty ve více zemích světa, investoři na tyto trhy nepohlíželi jako na příliš rizikové. Hlavní index akciové burzy v Aténách tak přidal zhruba 43 procent, nejvíce se tam dařilo bankám.
• V Evropě sílí odpor vůči daňovým rájům
  Do projektu společného boje proti daňovým rájům se přihlásily další evropské země...
• V Evropské unii začal v plném rozsahu platit zákaz dovozu ruského uhlí
  V Evropské unii dnes v plném rozsahu začal platit zákaz dovozu ruského uhlí, na kterém se členské země dohodly v dubnu v rámci pátého balíku protiruských sankcí. Ve středu totiž skončila čtyřměsíční lhůta pro ukončení existujících kontraktů. Aktivovalo se tak první embargo EU na dovoz energií z Ruska od začátku útoku ruských vojsk na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters.
• Ve východní Evropě by měl letos růst HDP o 3,0 až 4,5 procenta
  Východní Evropa by měla letos dosáhnout tempa růstu ekonomiky mezi 3,0 až 4,5 procenta, které bude podpořeno silnou domácí spotřebou, oživením zahraničních investic a postupným oživením na exportních trzích. Vyplývá to z analýzy poradenské firmy Dun & Bradstreet, která je světovým lídrem v poskytování klíčových obchodních dat a analytických řešení firmám.
• Ve vztazích s Ruskem se nelze vrátit do doby před útokem na Ukrajinu, Scholz
  Rusko svým vojenským vpádem na Ukrajinu natolik otřáslo mezinárodním uspořádáním, že ve vztahu s Moskvou se už nelze vrátit do stavu před invazí. Dnes to na summitu velkých světových ekonomik G7 v bavorském alpském zámku Elmau prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Zopakoval, že Ukrajina se může na pomoc Západu nadále spolehnout.
• Ve Washingtonu začalo třetí kolo obchodních rozhovorů EU a USA
  Zástupci Spojených států a Evropské unie včera ve Washingtonu zahájili třetí kolo rozhovorů o vytvoření...
• Ve Washingtonu začalo zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky
  Ve Washingtonu dnes prvními schůzkami začalo podzimní zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB). Kvůli pandemii se ale většina schůzek bude konat pouze virtuálně. Hlavní sdělení bude v úterý, kdy MMF vydá podzimní výhled globální ekonomiky.