Fialova vláda
Česko v pátek zřejmě jako Brusel, Berlín i Paříž podpoří řešení drahých energií „konfiskací“ zisků jiných než plynových elektráren. Nebude pak moct uplatnit „válečnou daň“ na ČEZ
06.09.2022 Ministr průmysl a obchodu Jozef Síkela dnes potvrdil, že při páteční mimořádné evropské radě pro energetiku budou na stole dva stěžejní návrhy, jak domácnostem i firmám napříč EU ulevit od vysokých cen energií.
České předsednictví chce navrhnout zastropování plynu, Brusel a Berlín jej ale mezitím „odpískaly“. Proto také Fialův kabinet zřejmě neprosadí ani „válečnou daň“ na ČEZ
05.09.2022 České předsednictví EU hodlá na pátečním energetickém summitu předložit návrhy řešení krizové situace, které ovšem mezitím Brusel a Berlín vlastně „odpískaly“. Klíčovým návrhem českého předsednictví má být podle zdroje agentury Bloomberg dočasné zastropování cen plynu využívaného k výrobě elektřiny.
Dilema na obzoru: Pokud Fialova vláda vyhoví USA & spol., Česko patrně bude bez ruské ropy. Schová se vláda za Orbána?
04.09.2022 Fialova vláda stojí před zásadním dilematem. Již poměrně záhy se totiž bude muset rozhodnout, zda jako členská země EU podpoří sankci, kterou v pátek schválili ministři zemí skupiny G7. Ta by spočívala v zastropování cen ropy, kterou Rusko vyváží po moři.
Zavedení „windfall tax“ na ČEZ zřejmě Brusel znemožní. Chce totiž zavést cenový strop, který je s daní z mimořádných zisků neslučitelný
02.09.2022 Evropská komise sestavila balík opatření, který by měl přispět ke snížení cen energií. O návrhu budou jednat energetičtí ministři zemí EU příští týden v pátek. Česká republika, která EU momentálně předsedá a mimořádné setkání energetických ministrů svolává, ovšem připraví svůj vlastní návrh řešení palčivé energetické situace.
Vláda vybírá na daních meziročně o 91 miliard více, ale schodek snížila jen o 67 miliard. Schodek je tak nižší vlastně jen díky skončení pandemie, které nastartovalo daňový výběr, a rychlejší inflaci
01.09.2022 Za prvních osm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 66,9 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do srpna vybral meziročně o 91,1 miliardy korun více.
Nový návrh rozpočtového schodku je nedostatečně ambiciózní, ale vládě by z důvodu rapidní inflace umožnil nejpozději do roku 2025 snížit deficit veřejných financí pod „maastrichtská“ 3 % HDP
01.09.2022 Dnes zveřejněný první návrh státního rozpočtu na příští rok, s výhledem do let 2024 a 2025 je celkově nedostatečně ambiciózní, ovšem představuje určitý pozitivní posun v porovnání s rámcovým materiálem, který vláda projednávala v červnu a který črtal až do roku 2025 schodky kolem 300 miliard korun. Pro příští rok vláda předběžně počítá se schodkem 270 miliard korun, v dalších letech pak s deficitem 250, resp. 230 miliard korun.
Místo válečné daně, která oživuje Marxe, by vláda měla vyjednat pozastavení emisních povolenek
28.08.2022 Takzvaná válečná daň, kterou chystá zavést Fialova vláda, je druhem sektorové daně. Co hůř, vláda, která sama sebe označuje jako středopravou, by zavedením válečné sektorové daně přijala za své učení Karla Marxe.
Tři způsoby, jak může Fialova vláda zlevnit lidem elektřinu
25.08.2022 1) Fialova vláda by mohla vyjednat zastropování cen emisních povolenek. Může tak učinit v tandemu se Španělskem, které už o zastropování cen Brusel žádá. Dokonce by šlo obchodování s povolenkami zcela pozastavit. To proto, že roli povolenek nyní převzala válka, která zdražuje fosilní energie, zatímco relativně zvýhodňuje jadernou a zelenou energii. V jejich případě totiž EU není závislá na Rusku, na rozdíl od fosilní energie, vyráběné z plynu, uhlí či ropného produktu mazutu. V tuto chvíli povolenky nemají žádný svébytný smysl, pouze ještě zvyšují již také extrémně drahé ceny energií. A mimochodem tím pádem také zvyšují ziskovost ČEZ. Pozastavení obchodování s povolenkami by dlouhodobě snížilo cenu velkoobchodní elektřiny až o dvacet procent.
Výnos přes 18 %, bez daně. Takové „terno“ udělali lidé, kteří si pořídili státní protiinflační dluhopisy, plyne z nových údajů ministerstva financí
22.08.2022 Nové údaje ministerstva financí potvrzují, že investice do spořících státních dluhopisů, představuje jeden z nejlepších způsobů, jak se chránit před inflací. Lidé, kteří pořídili Dluhopisy Republiky v protiinflační variantě s datem emise 1. října loňského roku, se totiž letos dočkávají ročního výnosu 17,5 procenta. Ti, kteří si je pořídili už o rok dříve, s datem emise, 1. října 2020, se mohou těšit na roční výnos dokonce mírně přes 18 procent.
Kraje bijí na poplach, nemají na plyn. Fialova vláda by měla využít předsednictví EU pozastavení obchodování s povolenkami
22.08.2022 Enormní zdražování povolenek v uplynulých letech, v letech 2020 a 2021 o více než 200 procent, představuje klíčový důvod, proč nyní je elektřina tak drahá. Například ČEZ drtivou většinu elektřiny na letošní rok prodala právě v letech 2020 a 2021. Drahá elektřina a plyn trápí také české kraje, které žádají po vládě akci, jež by jim pomohla se s drahými energiemi popasovat.
Emisní povolenky jsou rekordně drahé, dramaticky zvyšují zisk ČEZ. Španělsko volá po jejich zastropování, připojí se Fialova vláda?
21.08.2022 Cena emisních povolenek EU v pátek během obchodování vzrostla na nový absolutní rekord, 99,22 eura za kus. Nakonec obchodování uzavřela na úrovni 98,01 eura. Což je historicky nejvyšší uzavírací cena. Již v nadcházejícím týdnu cena povolenek zřejmě překoná psychologickou úroveň 100 eur za kus.
Češi splácí hypotéky nejvzorněji v celé historii. Nemá smysl, aby jim stát se splácením pomáhal – na úkor chudých – zohledněním splátek v příspěvku na bydlení
20.08.2022 Češi splácí své hypotéky nejvzorněji v celé historii. Nemá tak vůbec žádný smysl, aby Fialova vláda do výpočtu příspěvku na bydlení zahrnula splátky hypotéky. Včera se ovšem pro zvážení takové možnosti vyslovil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Středopravá Fialova vláda zřejmě zastropuje marže pohonných hmot. Jde o krok, na nějž si netroufla ani levicová ČSSD
18.08.2022 Ministerstvo financí navrhuje zastropovat marže čerpacích stanic a distributorů pohonných hmot. Činí tak v reakci na výsledek červencového sledování marží. Ta se v případě benzínu a nafty pohybovala v průměru pro oba druhy pohonných hmot kolem úrovně 5,50 koruny na litr. Přitom v lednu a v únoru, před ruskou invazí na Ukrajinu, se marže benzínu pohybovala kolem 2,60 koruny na litr a marže nafty kolem 3,40 koruny za litr.
Německo bije s plynem na poplach, Putin ho svírá „pod krkem“ stále těsněji. Zřejmě proto včera Fialova vláda varovala, že může dojít i na české domácnosti
17.08.2022 Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela včera poměrně překvapivě varoval, že při vývoji energetické situace dle pesimistického scénáře může dojít na omezení dodávek tepla domácnostem. Přitom dosud z vrcholných míst zaznívalo, že domácnosti by ani závažnějším výpadkem dodávek plynu dotčeny být neměly. Protože nejdříve budou v takovém případě, dle nouzového plánu, omezovány dodávky elektrárnám (které mohou přejít na jiné palivo) nebo velkým podnikům.
Státní stavebko nafukuje ceny realit a pomáhá bohatším lidem, přičemž chudší z něj nic nemají, ač jej také platí. Je rozumné jej zrušit, jak zvažuje Fialova vláda
15.08.2022 Vláda podle včerejších slov ministra financí Zbyňka Stanjury zvažuje zrušení podpory státnímu stavebnímu spoření. Byl by to rozumný krok, po němž podstatná část ekonomů volá již léta. Stát by ušetřil přes čtyři miliardy korun ročně. Podpora stavebnímu spoření nyní nahrává spíše lidem, kteří to nepotřebují, tedy zástupcům vyšších střední vrstev a bohatým. Tito lidé totiž nyní stále investují do vlastnického bydlení a nemovitostí obecně. Naopak, chudí už ani nic spořit nemohou obecně a nižší střední vrstvy zase na vlastní bydlení nedosáhnou.
Válečná daň, kterou zvažuje zavést Fialova vláda, je jen druh sektorové daně. Sektorovou daň na více odvětví měla v programu jen KSČM, není slučitelná se svobodným trhem
14.08.2022 Daň z neočekávaného zisku, nově takzvaná válečná daň, je jedním z typu sektorové daně. Sektorovou daň na více odvětví měla před volbami v programu jediná ze stran, a to KSČM. Nepřekvapí tedy, že to je daň, která není slučitelná s opravdu svobodným trhem. Nad rámec běžného zdanění totiž zdaňuje selektivně vybrané firmy. Selekci provádějí politici. A je jedno, zda selektivně vyberou celá odvětví neboli sektory, nebo zda ukážou jen na vybrané firmy, třeba i z více odvětví. V obou případech se budou rozhodovat na základě subjektivního názoru, a to je právě kámen úrazu. Protože politik nikdy nemůže určit, do jaké míry je zisk neočekávaný. A zda je mimořádný natolik, že by měl být zdaněn nad rámec běžného. V tržní ekonomice nic jako neočekávaný zisk ani neexistuje. Sektorová nebo válečná daň jsou jen projevem nebezpečné libovůle politiků, určité arogance moci halené do hávu solidarity. Je to vlastně svévolné a selektivní postátňování a zabavování soukromého majetku firem a či jejich akcionářů.
„Válečná daň“ je jen jiné označení pro sektorovou daň. Fialova vláda ji chce novým názvem marketingově prodat veřejnosti, i když stále jde o porušení slibu voličům a o vykrádání KSČM
10.08.2022 Fialova vláda nově uvádí, že zvažuje zavedení takzvané válečné daně. To je však jen jiné označení pro daň z mimořádného či také neočekávaného zisku. A tato daň je jedním z typu sektorové daně. Sektorovou daň na více odvětví měla před volbami v programu jediná ze stran, a to KSČM.
Stanjura škrtal v rozpočtu jen opticky, 14miliardovou „úsporu“ hodil na zdravotní pojišťovny. Prezident Zeman mu to nyní vetem „hodil na hlavu“
08.08.2022 Prezident Miloš Zeman dnes vetoval legislativu zmrazující platby na státní zdravotní pojištěnce. Zmrazení prosadila Fialova vláda v rámci zimního „překopávání“ původního rozpočtu ještě Babišovy vlády.
Úsporný tarif je třeba zúžit na ty skutečně potřebné, ušetřit tak lze minimálně 25 miliard korun. Ratingové agentury pak budou v hodnocení Česka přívětivější
07.08.2022 Důvěra lidí ve Fialovu vládu je na bodu mrazu. Po zhruba půlroce jejího působení jí věří jen 28 procent veřejnosti. Tak nízká byla důvěra v předchozí Babišovu vládu jen jednou, loni v červnu, kdy společnost frustrovala další vlna covidu. Nyní však covid lidi prakticky neomezuje, ani v cestování, ani jinak. Také ekonomika je proti covidovému roku 2020 „v pohodě“. Tehdy se propadala o 5,5 procenta, což byl rekordní pokles v celé historii Česka, jenž dokonce předčil „sesuv“ z roku 2009, kdy vrcholila světová finanční krize. Letos ekonomika nebude padat, poroste – nejpravděpodobněji o dvě procenta, příští rok pak dokonce o více než dvě procenta.
Fialově se vládě může závažně prodražit dluh. Ratingový výhled mu poprvé v historii ČR zhoršuje na „negativní“ agentura Moody’s, považovaná ze nejméně přísnou
07.08.2022 Agentura Moody’s, jedna z tří světově významných ratingových agentur, včera večer zhoršila ratingový výhled dluhu České republiky, ze „stabilního“ na „negativní“. Samotný rating však nadále ponechává na stávající úrovni, „Aa3“.
Agentura Moody’s zhoršuje výhled ratingu Česka, zdvihá „varovný prst“ Fialově vládě. Česku dle ní hrozí fatální energetická krize, jež by dále prohloubila zadlužení země
06.08.2022 Agentura Moody’s, jedna z tří světově významných ratingových agentur, dnes zhoršila ratingový výhled dluhu České republiky, ze „stabilního“ na „negativní“. Samotný rating však nadále ponechává na stávající úrovni, „Aa3“.
Ceny elektřiny v Německu jsou na rekordu, těží z toho i ČEZ. Důvodem je nejen Putin, ale také Merkelová a sucho – mimořádné danění ČEZ poškodí českou ekonomiku i veřejnost
03.08.2022 Velkoobchodní ceny elektřiny v Německu, ale také ve Francii vystoupaly včera na nový historický rekord. Závažnou evropskou energetickou krizi totiž v poslední době ještě zhoršuje počasí. Je příliš sucho. Například hladina řeky Rýn klesá kvůli suchu a nedostatku srážek tak nízko, že tok má nyní před zavřením pro nákladní přepravu.
Matka České spořitelny vyzývá Fialovu vládu, aby nezaváděla daň z mimořádného zisku. Špatná zkušenost z orbánovského Maďarska varuje
01.08.2022 Mateřská společnost největší české banky dle počtu klientů, České spořitelny, dnes podle agentury Bloomberg vyzvala vlády zemí střední a východní republiky, včetně Česka, aby nezaváděly daň z mimořádných zisků.
Fialova vláda vykazuje nižší schodek než loni vláda Babišova jen díky vyššímu daňovému výběru. Za ten může konec covidové pandemie a to, že se rozjela inflace, nikoli úsilí Fialovy vlády
01.08.2022 Za prvních sedm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 86,7 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do července vybral meziročně o 87,4 miliardy korun více.
Daň z mimořádných zisků veřejné finance neozdraví. Tato orbánovská akorát ODS připraví o voliče a nahraje Babišovi
01.08.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a na hledání úspor. Sází na to, že podstatnou část dluhu za něj splatí občané vysokou inflací a znehodnocením měny. A není to sázka nerealistická.
Daň z mimořádného zisku, kterou chce zavést Fialova vláda, je výpalným, je to populismus orbánovského typu. Problém schodkových veřejných financí neřeší
31.07.2022 Fialova vláda si mediálně připravuje půdu pro zavedení daně z neočekávaného nebo také mimořádného zisku. Premiér Fiala v rozhovoru pro deník Právo včera její zavedení nevyloučil. Podobně se vyjadřuje také ministr financí Zbyněk Stanjura. Daň by se nejpravděpodobněji měla týkat energetických firem a nejspíše také bank.
ČEZ zítra zdražuje lidem energie jen měsíc od posledního zdražení. Nejde letos o poslední zdražení – na podzim domácnosti čeká cenový šok, inflace může atakovat úroveň 20 %
31.07.2022 Od zítřka ČEZ opět zdražovat. Největší tuzemský dodavatel elektřiny domácnostem, kterým končí fixace, zvedne cenu od 1. srpna, a to na všech tarifech – nejčastěji zhruba o 10 procent. Přitom zdražil také pro období od 1. července.
Nákupní ráj Čechům v Polsku nekončí, běžně ušetří třeba 800 Kč díky výjezdu na 15 minut. Polský premiér právě oznámil, že prodlouží snížení daní z potravin či paliv až do konce roku
30.07.2022 Polsko prodlouží svá protiinflační opatření, takzvané inflační štíty, až do konce letošního roku. Včera to uvedl polský premiér Mateusz Morawiecki.
Proč vláda vzdala hledání úspor v rozpočtu? Sází na to, že dluh za ní splatí občané v podobě vysoké inflace – a není to sázka nerealistická
30.07.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Za prvních šest měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o zhruba 82 miliard korun. Jenže za poklesem schodku je prakticky výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za první letošní půlrok meziročně hned o přibližně 74 miliard korun více.
Stanjura chce letos schodek 330 miliard korun, což není příliš ambiciózní. Fialova vláda plánuje letos a v příštích letech dohromady o skoro 50 % vyšší schodky než Babišův kabinet
27.07.2022 Ministerstvo financí nově plánuje schodek rozpočtu pro letošní rok čítající 330 miliard korun. Šéf resortu Zbyněk Stanjura právě takový deficit navrhne vládě. Prosadí-li jej, nejde o příliš ambiciózní výsledek. Vláda totiž nebyla s to dodatečné výdaje, související s válkou na Ukrajině či drahými energiemi, kompenzovat dalšími úsporami. Přitom ovšem měla k dispozici „inflační dividendu“, neboť citelně vyšší inflace, než s jakou bylo možné počítat ještě v prvních měsících roku, znamená také vyšší daňové inkaso. Ano to však ministerstvo financí nedokázalo využít k tomu, aby byl nárůst schodku nad stávající plánovanou úroveň, 280 miliard korun, méně výrazný. Takový přístup k přípravě rozpočtu nepředstavuje zcela slibovanou změnu. Je však možné, že vláda promítne výraznější úspory do rozpočtu na příští rok a další léta.
Fialova vláda plánuje letos a v příštích letech dohromady o 50 % vyšší schodky než Babišův kabinet
26.07.2022 Fialova vláda plánuje schodek rozpočtu pro letošní rok čítající 326,9 miliardy korun. Vyplývá to z informací, jež včera zveřejnila Česká televize. Takový schodek není příliš ambiciózní.
Statistický úřad varuje Fialovu vládu: nálada českých spotřebitelů je nejníže za celou dobu historie měření. Jejich strach z budoucnosti předčí cokoli z doby pandemie nebo globální finanční krize
25.07.2022 Fialova vláda dnes dostala dosud nejdůraznější varování o historicky dramatickým způsobem narůstající frustraci obyvatelstva z ekonomické situace v zemi. Nálada tuzemských spotřebitelů totiž podle pravidelného měsíčního šetření ČSÚ klesla v červenci nejníže v celé historii měření, jež se píše od roku 2003 (viz graf níže).
Úsporný energetický tarif neřeší podstatu problému, pouze plošně na dluh maskuje jeho příznaky. Fialova vláda musí začít řešit podstatu problému – mohla si i vytáhnout více na dividendě ČEZ
14.07.2022 Úsporný energetický tarif lidem pomůže jen nepatrně. Nejběžněji přibližně v rozsahu maximálně kolem patnácti procent. Například vytápění a ohřev vody běžného rodinného domku plynem vyjde společně s platbou za napájení elektrických spotřebičů na zhruba 95 tisíc korun ročně. Pokud je zdrojem energie elektřina, a k vytápění slouží třeba přímotop, pak je třeba počítat s náklady až kolem 115 tisíc korun ročně. Tyto náklady navíc v nadcházející topné sezóně dále vzrostou.
ČEZ zdražuje lidem energie jen měsíc od posledního zdražení. Nejde letos o poslední zdražení – na podzim domácnosti čeká naprostý cenový šok, inflace může atakovat úroveň 20 %
02.07.2022 V polovině prázdnin bude ČEZ opět zdražovat. Největší tuzemský dodavatel elektřiny domácnostem, kterým končí fixace, zvedne cenu od 1. srpna, a to na všech tarifech – nejčastěji zhruba o 10 procent. Přitom zdražil také od včerejška, tedy pro období od 1. července.
Fialova vláda přebírá zásadní část programu ČSSD a KSČM: hodlá porušit klíčový volební slib a zvyšovat daně. Rezignuje na hledání úspor, které slibovala
01.07.2022 Ministr financí Zbyněk Stanjura dnes definitivně potvrdil, že vláda hodlá porušit svůj klíčový slib, totiž slib nezvyšovat daně. Žádná diskuse o zvedání daní není podle něj v tuto chvíli tabu.
Jak Čechům zlevnit elektřinu, aniž by se stát zadlužoval či musel znárodňovat elektrárny, jak navrhuje premiér Fiala? Jako ve Francii?
23.06.2022 Premiér Fiala ve svém včerejším mimořádném projevu nastínil, že stát bude chtít pod své křídla získat výrobu elektřiny. Jednalo by se tedy zřejmě fakticky o dělení podniku ČEZ. Scénář dělení ČEZ se po pěti letech ocitl opět na stole už letos v květnu, kdy o něm hovořili jako premiér, tak ministr financí.
Fialova vláda dnes poprvé začíná připouštět, že by mohla zvýšit daně. Padl by tak stěžejní předvolební slib
22.06.2022 Fialova vláda nyní vůbec poprvé signalizuje, že bude zvyšovat daně. Připouští to opatrně a nepřímo, přes své odborné rádce. I tak jde o významný posun. Jde o doznání, že se jí nedaří nalézt rozpočtové úspory v dostatečném objemu. Stěžejní předvolební slib – ozdravení veřejných financí bez zvyšování daní – se tak nemusí dočkat neplnění.
Úsporný energetický tarif neřeší podstatu problému, pouze plošně na dluh maskuje jeho příznaky. Fialova vláda musí začít řešit podstatu problému – mohla si i vytáhnout více na dividendě ČEZ
20.06.2022 Úsporný energetický tarif, který připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu, lidem pomůže jen nepatrně. Nejběžněji přibližně v rozsahu pěti až deseti procent. Například vytápění a ohřev vody běžného rodinného domku plynem vyjde společně s platbou za napájení elektrických spotřebičů na zhruba 95 tisíc korun ročně. Pokud je zdrojem energie elektřina, a k vytápění slouží třeba přímotop, pak je třeba počítat s náklady až kolem 115 tisíc korun ročně. Tyto náklady navíc v nadcházející topné sezóně dále vzrostou.
Snížení DPH na potraviny je zrádné, potraviny by dlouhodobě zlevnit nemuselo. Naopak, mohlo by je zdražit nad nynější úroveň, řetězce se marže zjevně navyšují už teď
20.06.2022 Fialova vláda čelí tlaku potravinářů a svazu obchodu, aby snížila DPH na potraviny. Zatím tlaku odolává, což je správné. Snížení DPH na potraviny by v jeho nutně přechodné podobě totiž mohlo spotřebitele poškodit. A nejvíce by v takovém případě poškodilo spotřebitele z řad nejchudších domácností. Pro ně totiž potraviny představují relativně vyšší část celkového domácího rozpočtu než pro bohatší domácnosti.
Fialova vláda závodí levicí a populisty, ale pro to ji většina voličů hlas nedala
19.06.2022 Za minimálního zájmu médií Fialova vláda předminulý týden schválila předběžné návrhy státních rozpočtů pro léta 2023 až 2025. Je třeba podtrhnout, že jde nutně o návrhy předběžné, které ještě mohou doznat citelných změn. Nicméně i tak jde o dokument, který naznačuje, jak současná vláda uvažuje o svém přístupu k veřejným financím v celém jejím zbývajícím řádném funkčním období. Zkrátka a dobře, žádné zásadní ozdravování veřejných financí neplánuje.
Úsporný tarif Fialovy vlády má podobné parametry jako Babišova loňská plošná úleva od drahých energií v podobě osvobození od DPH. Je třeba opatření zacílit, vyvarovat se plošnosti
17.06.2022 Úsporný energetický tarif, který připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu, je zatím svými základními parametry srovnatelný s osvobozením energií, plynu a elektřiny, od daně z přidané hodnoty, které pro měsíce listopad a prosinec loňského roku zavedla ještě Babišova vláda. Osvobození od DPH vyšlo loni ve dvou zmíněných měsících veřejné rozpočty na 2,1 miliardy korun měsíčně. Pokud by tedy opatření bylo v platnosti celý rok, vyšlo by celkem na 20 až 25 miliard korun. Přitom by domácnosti byly osvobozeny od daně ve výši 21 procent.
Rubl a dolar, měnoví vítězové letošního roku
14.06.2022 Už ve čtvrtek minulý týden, 9. června, došlo k optickému „smazání“ efektu týden starého snížení spotřební daně v případě benzínu. Fialova vláda rozhodla s platností od 1. června o snížení daně z pohonných hmot o 1,50 koruny na litr. Předpokládala, že pohonné hmoty v důsledku opatření zlevní o 1,80 koruny na litr, neboť se bude platit i nižší DPH, která se vypočítává až po zohlednění právě spotřební daně.
Benzín v ČR je právě teď nejdražší v historii. Hned první týden po snížení spotřební daně z něj
12.06.2022 Cena benzínu u českých čerpacích stanic včera vzrostla na svůj absolutní historický rekord. Litr benzínu Natural 95 se prodával průměrně celorepublikově za 47,31 koruny, jak vyplývá z dat CCS. Benzín je tak už o zhruba 70 haléřů na litr dražší než 31. května, tedy poslední den před snížením spotřební daně z pohonných hmot.
Fialova vláda v tichosti plánuje ještě o 50 % vyšší schodky, než jaké měl Babišův kabinet. Celkem má Fialova „sekera“ činit přes 1200 miliard, což by Česku zhoršilo rating a zdražilo dluh
12.06.2022 Za minimálního zájmu médií Fialova vláda minulý týden schválila předběžné návrhy státních rozpočtů pro léta 2023 až 2025. Je třeba podtrhnout, že jde nutně o návrhy předběžné, které ještě mohou doznat citelných změn. Nicméně i tak jde o dokument, který naznačuje, jak současná vláda uvažuje o svém přístupu k veřejným financím v celém jejím zbývajícím řádném funkčním období. Zkrátka a dobře, žádné zásadní ozdravování veřejných financí neplánuje.
Řidiči už tankují dráže než před snížením spotřební daně. Cena benzínu už dnes může být historicky rekordní, což by bylo pro vládu fiasko
10.06.2022 Už včera došlo k optickému „smazání“ efektu týden starého snížení spotřební daně v případě benzínu. Fialova vláda rozhodla s platností od 1. června o snížení daně z pohonných hmot o 1,50 koruny na litr. Předpokládala, že pohonné hmoty v důsledku opatření zlevní o 1,80 koruny na litr, neboť se bude platit i nižší DPH, která se vypočítává až po zohlednění právě spotřební daně.
Benzín byl včera už jen o osm haléřů levnější než před snížením spotřební daně z něj. Pohonné hmoty v dalších dnech podraží o korun a více na litr
09.06.2022 Už dnes zřejmě došlo ke „smazání“ efektu týden snížení spotřební daně z pohonných hmot z minulého týdne. Alespoň tedy v případě benzínu. Fialova vláda rozhodla s platností od 1. června o snížení daně z pohonných hmot o 1,50 koruny na litr. Předpokládala, že pohonné hmoty v důsledku opatření zlevní o 1,80 koruny na litr, neboť se bude platit i nižší DPH, která se vypočítává až po zohlednění právě spotřební daně.
Řidiči zřejmě již dnes tankují benzín dráže než před snížením spotřební daně před týdnem. Fialova vláda „kopíruje“ vládu Babišovu, i proto tedy vyhlíží velký schodek skoro 300 miliard pro rok 2023
08.06.2022 Už dnes může dojít ke „smazání“ efektu týden starého snížení spotřební daně v případě benzínu. Fialova vláda rozhodla s platností od 1. června o snížení daně z pohonných hmot o 1,50 koruny na litr. Předpokládala, že pohonné hmoty v důsledku opatření zlevní o 1,80 koruny na litr, neboť se bude platit i nižší DPH, která se vypočítává až po zohlednění právě spotřební daně.
Česko míří do krize, jakou nepamatuje. Tady je jednoduchý „manuál“ pro Fialovu vládu, jak takové krizi čelit
07.06.2022 Lidem v Česku letos klesne životní úroveň nejvýrazněji od vzniku republiky v roce 1993. Potvrzují to dnes zveřejněná čísla ČSÚ k vývoji reálných mezd v letošním prvním čtvrtletí. Frustrace a nespokojenost obyvatelstva, zejména sociálně zranitelných skupin, narůstá každým dnem. Výhledově hrozí vážný společenský a politický rozkol.
Prudký propad mezd a životní úrovně v Česku, jejž signalizují dnešní čísla, znemožní přijetí eura před rokem 2030. Chtít teď euro je politická sebevražda
07.06.2022 Prakticky všichni Češi, jimž je pod 50 let věku ve svém ekonomicky aktivním životě nezažili takový pád životní úrovně, jaký je čeká letos. Reálné mzdy v Česku se totiž letos v prvním čtvrtletí meziročně propadly o 3,6 procenta. I když meziročně sice přidaly přes sedm procent nominálně, takže většina lidí má pocit, že „bere více“, reálně, tedy po zohlednění inflace, více než 11procentní, se historicky propadly. Za celý letošní rok se mohou propadnout o osm procent, nejvíce od vzniku ČR v roce 1993.
Pokud chce Česko mít euro před rokem 2030, musí vláda už teď propouštět, zvyšovat daně a nevymýšlet nové dávky jako 5000 korun na dítě
07.06.2022 Evropská centrální banka (ECB) bude muset už ve druhé polovině letošního roku razantně zvedat úrokové sazby. Ve své nové analýze tak praví experti Bank of America, druhé největší banky ve Spojených státech. Soudí, že ECB zvýší svoji základní úrokovou sazbu hned o 0,5 procentního bodu jak na svém červencovém, tak zářijovém zasedání.
Uspěje Fialova vláda se snížením spotřební daně z paliv? Rozhodne se v Rijádu
02.06.2022 Uspěje Fialova vláda se snížení spotřební daně z pohonných hmot? Klíč ke trvalejšímu zlevnění pohonných hmot není ve Strakově akademii, ale v Rijádu. Pokud by zejména právě Saúdská Arábie výrazněji navýšila těžbu nad rámec objemu, na němž se měsíce dopředu shodl kartel OPEC a i další tradiční těžaři mimo něj, v čele s Ruskem, během června a července pohonné hmoty v ČR mohou zlevnit poměrně citelně. Fialova vláda pak bude moci tvrdit, že její snížení daně „zabralo“. Tuzemský řidič už nerozliší, zda tankuje levněji kvůli nižší dani, nebo kvůli tomu, že Saúdská Arábie těží více. Poděkoval by Fialovi. Bližší košile než kabát.
Fialova vláda vyplatí 5000 Kč na dítě. Kopíruje Babiše, popírá samu sebe a navíc i své vlastní experty z Národní ekonomické rady vlády
01.06.2022 Vláda dnes definitivně schválila, že v srpnu hodlá vyplácet mimořádnou dávku na dítě ve výši 5000 korun.
Čeští pumpaři dnes citelně zlevnili, započítali nižší spotřební daň. Za zhruba 10 dní ale ceny budou pravděpodobně výše, než byly včera, rozhodnou o tom Saúdové v Rijádu
01.06.2022 Čerpací stanice v ČR podle aktuálních dílčích pozorování přímo v terénu ve svých cenách zohlednily dnešní snížení spotřební daně z pohonných hmot. Vláda o jejím snížení rozhodla na dobu čtyř měsíců, a to v rozsahu 1,50 koruny na litr. Pohonné hmoty by tak mohly zlevnit až o zhruba 1,80 koruny na litr, neboť se snížením spotřební daně klesá také příslušná daň z přidané hodnoty.
Rosněfť i Gazprom vyplatí historicky rekordní dividendu, Putin přitom vypne plyn i Dánsku. Energetickým podnikům v rukou Kremlu citelně zvyšuje ziskovost fiasko EU s uvalováním embarga
30.05.2022 Ruské energetické podniky ovládané Kremlem, ropná Rosněfť a plynárenský Gazprom, vyplatí letos historicky rekordní dividendu. K vysokým ziskům jim pomáhá zejména EU, která hrozí embargem, čímž vyhání cenu ropy i plynu výše, ale nezavádí jej, takže Rusko prodává stále hodně, a navíc ještě draze.
Fialova vláda si může oddechnout, Orbánův kabinet si totiž prosadil, že ruská ropa z Družby nebude podléhat embargu EU. Družbou proudí ruská ropa i do Česka
29.05.2022 Brusel vychází vstříc Maďarsku a Evropská komise tak už nenavrhuje embargovat ruskou ropu proudící ropovodem Družba. Vyplývá to z aktualizovaného návrhu šestého sankčního balíčku, který Evropská komise včera rozeslala členským vládám. Brusel v něm tedy navrhuje embargovat pouze tu ruskou ropu, jež je do EU přepravována tankery. Surovina proudící Družbou zatím embargována být nemá.
Nálada Čechů ohledně ekonomiky padá nejníže za deset let. Drtí je strach z inflace a pasivita Fialovy vlády, které tak zvoní „alarm“
24.05.2022 Nálada lidí v České republice padá, co se ekonomické situace týče, nejníže za posledních deset let. Podle dnes zveřejněných závěrů pravidelného, každoměsíčního šetření Českého statistického úřadu se totiž důvěra českých spotřebitelů v ekonomiku propadla nejníže od května 2012. A to ji další, zřejmě i citelný pád ještě čeká. Češi už totiž pociťují neblahé dopady růstu cen na svoji finanční situaci. Zároveň se den po dni stupňuje jejich rozhořčení, že vláda s kritickou situací nic moc nedělá. Pro kabinet premiéra Petra Fialy jsou tedy dnešní čísla opravdu „alarmem“.
Úvahy o dělení ČEZ dělají z jeho akcií vysoce žádané zboží. Cena letí nahoru suverénně nejvíce ze všech akcií, co se v Praze obchodují
20.05.2022 Akcie společnosti ČEZ představují v měsíci květnu naprostého suveréna pražské burzy. Od začátku měsíce zhodnotily o zhruba 12,7 procenta. Dramaticky více než kterýkoli jiný titul, který se v Praze obchoduje (viz tabulka Bloombergu níže).
Jurečka se spletl, vláda vyplatí „rouškovné pro děti“ menšímu okruhu domácností. I tak jde stále v Babišových stopách, na neadresnou dávku padne až sedm miliard korun
01.05.2022 Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka se spletl. Vláda hodlá v srpnu vyplácet mimořádnou dávku na dítě v závislosti na hrubém, nikoli čistém příjmu domácnosti. Takže nárok na ni budou mít domácnosti s příjmem do jednoho milionu korun ročně hrubého. Dávku tak stále bude získávat třeba i domácnost, v níž oba rodiče pobírají mzdu 41 600 korun hrubého měsíčně. To zhruba odpovídá průměrné mzdě pro první čtvrtletí letošního roku, jak uvádí ministr financí Zbyněk Stanjura. Na průměrnou mzdu tak stále dosáhnou zhruba dvě třetiny rodin s dětmi.
Fialova vláda jde v Babišových stopách, i bohatým rodinám vyplatí „rouškovné pro děti“
29.04.2022 Fialova vláda se rozhodla pokračovat v tradici Babišova kabinetu. Akorát se zaměřuje na děti, a ne na důchodce. Takže vyplatí „rouškovné pro děti“. Dosáhne na něj i domácnost, jejíž oba rodiče vydělávají každý takřka 50 tisíc hrubého měsíčně. Takže o adresnosti nemůže být řeč. Opět se nesystémově vyplácí veřejné peníze. Vyplácí se řadě domácností, které je vůbec nepotřebují. Naopak skutečně potřebným se pomůže méně, než by se pomoci mohlo.
Ekonomická nálada Čechů dramaticky padá, je nejníže od roku 2012. Fialova vláda by měla vystupovat aktivněji, jinak mocně nahraje opozici
25.04.2022 Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku dramaticky padá. Podle dnešních čísel ČSÚ poklesla letos v dubnu nejníže od listopadu 2012 (viz zelená křivka na grafu níže). Veřejnost se bojí zdražování a také zásadního zhoršení ekonomické a vlastní finanční situace. Tak „blbá nálada“ z ekonomického hlediska nepanovala takřka deset let.
Největší provozovatel čerpacích stanic v ČR má „ohromující“ marže, uvádí dnešní analýza Bloombergu. U potravin ale kontrola marží připomíná komunismus
22.04.2022 Fialovu kabinetu kontrolování marží zachutnalo. A tak si po březnovém spuštění sledování cenotvorby čerpacích stanic nyní posvítí také na prodejce potravin. Ve své podstatě je jakákoli kontrola marží pošlapáváním svobody podnikání, takže by ji jeden čekal třeba od sociálních demokratů nebo spíše od komunistů.
Pohonné hmoty v ČR zlevňují a zlevní i dále. I díky snížení spotřební daně, kterým však Česko na svůj dluh nakonec bude financovat třeba i ruskou Rosněfť či oligarchu Sečina
07.04.2022 Benzin Natural 95 u čerpacích stanic v Česku v uplynulém týdnu zlevnil o 46 haléřů na průměrných 43,88 koruny za litr, o 33 haléřů klesla průměrná cena nafty na 46,62 Kč/l. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny pohonných hmot sleduje.
Stanjura by se měl zaměřit nejen na marže čerpacích stanic, ale i rafinérií. Rafinační marže největších prodejců pohonných v ČR stoupají mohutně, protože stále zpracovávají zlevněnou ruskou ropu
07.04.2022 Ministr financí Zbyněk Stanjura podle svých včerejších slov není spokojený s tím, jak čerpací stanice stanovují své marže. Jde o změnu jeho postoje, neboť v první reakci na kontroly, jež ministerstvo financí začalo provádět v polovině března, uvedl, že k systematickému, plošnému neobjektivnímu navyšování marží nedochází. Vláda by se však měla zaměřit nejen na samotné čerpací stanice, ale také na rafinérie. Zde totiž může být skutečný zdroj nynější Stanjurovy nespokojenosti.
Marže největšího provozovatele čerpacích stanic v ČR, polského Orlenu, vzrostly v březnu mohutně, podobě jako maďarského MOL. Fialova vláda „mířila vedle“
04.04.2022 Rafinační marže polské společnosti Orlen vzrostly v březnu zcela nebývale, zhruba pětinásobně. Zatímco ještě v únoru činila rafinační marže společnosti 7,70 dolaru na barel, v minulém měsíci už to bylo 39,30 dolaru za barel. V lednu marže činila jen 4,8 dolaru za barel.
Marže druhého největšího provozovatele čerpacích stanic v ČR vzrostly v březnu rekordně, zhruba desetinásobně. Fialova vláda „mířila vedle“
03.04.2022 Rafinační marže maďarské společnosti MOL vzrostly v březnu zcela nebývale, zhruba desetinásobně, vyplývá z dat agentury Bloomberg (viz níže). Zatímco ještě v únoru činila rafinační marže společnosti 3,40 dolaru na barel, v minulém měsíci už to bylo 33,70 dolaru za barel. Za zcela mimořádným nárůstem marže stojí zejména to, že MOL nadále odebírá ruskou ropu Ural. Ta se kvůli sankcím Západům ocitá v ojedinělé slevě.
4 věci, které by měla vláda Petra Fialy okamžitě udělat
16.03.2022 Napadnutí Ukrajiny sousedním Ruskem je tragédií, o které jsem si jako mnozí jiní bláhově myslel, že je v našem prostoru věcí dávno vybledlé minulosti. Realita ukázala, že není.
Rozpočet je schválený: vláda dá na Ukrajince tolik, co člověk s běžným příjmem za jedno pivo. Kritika, že pomáhá „na úkor“ vlastních občanů, neobstojí
10.03.2022 Fialova vláda má svůj první rozpočet. Poslanci jej schválili dnes. Jeho již přijaté rámcové parametry se vlivem války na Ukrajině nezměnily. Plánovaný schodek zůstává na úrovni 280 miliard korun. Příjmy mají činit 1613,2 miliardy korun, zatímco výdaje 1893,2 miliardy. Na dílčích změnách se však poslanci shodli. Na humanitární pomoc související s Ukrajinou nově vyčlení 1,8 miliardy korun.
Litr benzinu či nafty může podle ekonomů stát i přes 55 korun
08.03.2022 Ceny pohonných hmot u českých čerpacích stanic nadále rostou. Litr Naturalu 95 stojí průměrně 43,51 koruny, litr nafty 45,32 Kč. Nafta zdražuje rychleji, během 24 hodin vzrostla její cena o 1,17 Kč, benzin zdražil za stejnou dobu o 74 haléřů. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která průměrné ceny paliv sleduje od začátku roku 2005. Podle oslovených ekonomů by se cena pohonných hmot mohla vyšplhat i přes 55 korun za litr, v nejhorších případech i přes 60 korun.
Česká pomoc Ukrajině? Jako když si člověk s příjmem 30 000 korun dá jedno pivo
06.03.2022 Poměrně často je nyní slyšet názor, že Fialova vláda vydává na pomoc Ukrajině až příliš veřejných peněz, zatímco vůči českým občanům je skoupá. I v nejvyšších politických patrech se objevilo stanovisko, které tomuto názoru přitakává. Ukrajincům totiž prý vláda pomáhá na úkor vlastních občanů. Jak velký je ale ten „úkor“? Stojí za řeč?
Příjmy rozpočtu nafoukla inflace, na skutečném osekání výdajů bude muset Fialova vláda ještě zapracovat. Nebo zvýšit daně, jak radí prezident Zeman i Mezinárodní měnový fond
19.02.2022 Po včerejšku máme nový rozpočet. Alespoň tedy jeho základní rámec. Vláda tak učinila první krok ven z provizoria, kompletně by se z něj měla dostat zhruba za měsíc. Oproti rozpočtu Babišovy vlády omezila výdaje o 77 miliard korun. Mnohdy ale jde spíše jen o optické omezení nebo o omezení, které bude obtížně udržitelné pro příští léta.
Šplháme z propasti. Češi, co nakupují v Polsku, už jakoby z ní byli venku
06.02.2022 Tuzemské hospodářství loni šplhalo z propasti, kam jej o rok dříve uvrhla pandemie, rychleji, než se čekalo. A už je na půlce cesty ven. Během letoška bude ven zcela, pokud se na Ukrajině nezačne válčit. Češi, kteří vyrážejí do Polska třeba za nákupem borůvek, už si ale mohou „venku z propasti“ připadat hned teď.
Státní rozpočet je po 35 měsících v plusu. Ovšem pouze z důvodu provizoria, jde tak spíše jen o symbolické rozloučení se s Babišovou érou
01.02.2022 Vláda v rámci státního rozpočtu hospodařila letos v lednu poprvé po 35 měsících přebytkově. Vyplývá to z údajů k plnění rozpočtu, jež dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Jde však zatím spíše jen o symbolický výsledek, neboť nová Fialova vláda právě alespoň symbolicky přetíná éru kontinuálně schodkových plnění, jež se táhne od začátku roku 2019. Fialova vláda se tak symbolicky loučí se schodky éry vlády Babišovy.
Mezinárodní měnový fond radí Stanjurovi obnovit superhrubou mzdu. Tu ale Stanjurova ODS pomohla zrušit, takže snížit schodek pod 280 miliard korun musí ministr jinak
30.01.2022 Mezinárodní měnový fond ve své pravidelné zprávě ke stavu české ekonomiky, kterou zveřejnil tento týden, doporučuje za účelem ozdravení veřejných financí přehodnotit opatření zavedená během pandemie. Zejména pak takzvané zrušení superhrubé mzdy a rovněž zrušení daně z nebytí nemovitostí.
Na podporu stavebka dal stát od roku 2000 zhruba 200 miliard korun, čímž přifoukl ceny nemovitostí. Nyní je dobrý čas podporu stavebka zrušit
16.01.2022 Závažnější než samotná výše veřejného dluhu ĆR je stávající dynamika jeho nárůstu. Hrozí totiž, že mnohé země EU začnou své veřejné finance ozdravovat rychleji než ČR, což by mohlo postavení Česka v rámci EU – coby šesté nejméně zadlužené země – zhoršit. Navíc by takový vývoj nenechaly bez povšimnutí ratingové agentury. Ty pandemický nárůst tuzemského zadlužení zatím tolerují, neboť vnímají celkový mimořádný kontext, kvůli němuž nastalo.
Inflace v ČR stoupá k rekordu od roku 1998, nebýt redukce DPH na energie už by tam byla. Letos citelně podraží i potraviny, Češi si po delší době „utáhnou opasky“
12.01.2022 Inflace v prosinci 2021 vykázala hodnotu 6,6 procenta v meziročním vyjádření. Jedná se o její nejvyšší úroveň od září 2008, kdy dosáhla stejné hodnoty. Vyšší byla naposledy v červenci 2008. Loni za celý rok tak inflace vykazuje nejvyšší průměrnou úroveň právě od roku 2008.
Žádný cukr, jenom bič, toť „mission impossible“ Fialovy vlády. Aneb programové prohlášení bude zatraceně těžké naplnit, ovšem bylo by to chvályhodné
10.01.2022 Fialova vláda věru nezačíná v lehkém čase. Covid obnažuje, jak moc obtížné zejména mezinárodní podmínky jsou. Není přílišnou nadsázkou, přiblížit výchozí rámec, směrodatný pro novou českou vládu, takto. Evropská unie je vojensky závislá na USA, energeticky na Rusku a výrobně a materiálově na Číně a potažmo Asii. V ozeleňování ale chce EU všem těmto celkům „jít vzorem“.
Vládě hrozí, že v programovém prohlášení v oblasti veřejných financí „honí příliš zajíců naráz“
07.01.2022 Programové prohlášení vlády v ekonomické oblasti týkající se veřejných financí obsahuje řadu spíše obecnějších formulací. Vláda se například zavazuje k „co nejrychlejšímu splnění maastrichtských kritérií“. Bude tedy usilovat především o snížení schodku veřejných financí alespoň na úroveň tří procent HDP. Otázkou však zůstává, jak rychle zamýšlí tohoto cíle dosáhnout.
V roce 2022 hrozí Česku spirály inflace a dluhu, jak ví Zeman i Fiala. Klíčovým důvodem je nezvládnutá zelená transformace EU, jejíž podobu je třeba přiblížit podmínkám ČR
03.01.2022 Prezident Miloš Zeman ve svém vánočním poselství dobře pojmenoval dvě klíčové výzvy, jimž v ekonomické sféře bude nová vláda premiéra Petra Fialy v roce 2022 čelit. Ostatně sám Fiala je ve svém projevu novoročním vlastně potvrdil.
EU bude asi považovat jadernou energii za zelenou. Lepší příslib si Fialova vláda nemohla na Nový rok přát
01.01.2022 České ekonomice – a nové Fialově vládě – se na Nový rok dostává jednoho z nejlepších příslibů, jaký si vůbec mohla přát. Evropská unie by totiž mohla začít posuzovat jadernou energetiku a některé druhy energetiky založené na zemním plynu jako zelenou aktivitu.
Co nás v roce 2022 čeká a nemine v ekonomice? Osm hlavních změn a očekávání
01.01.2022 Česko od dneška hospodaří v režimu rozpočtového provizoria. Musí totiž začít osekávat pandemické dluhy. Nejen státní zaměstnanci a důchodci se tak musí připravit na hubenější čas, i když ne nutně od letoška. Inflace, která však letos udeří, v tomto měsíci až desetiprocentní, způsobí výrazné pokles kupní síly obyvatelstva – a tedy jeho životní úrovně. Na co dalšího je letos třeba se v ekonomické a finanční oblasti připravit. Zde osmero hlavních změn a očekávání roku 2022, níže jsou pak představeny blíže.
Fialova vláda pomůže lidem s energiemi adresně, vyjde ji to na zhruba 350 milionů měsíčně. Inflaci tak už nebude stlačovat nulová DPH na energie, takže v lednu stoupne až na deset procent
29.12.2021 Fialova vláda dnes schválila soubor opatření kvůli vysokým cenám energií. Klíčovým rozdílem oproti běžící pomoci schválené ještě Babišovou vládou je jejich vyšší adresnost. Ta znamená, že opatření budou sice celkově výrazně levnější, avšak zdraží se jejich samotná realizace, neboť vzroste administrativní náročnost.
Důchody se v roce 2022 zvýší suverénně rekordně, o zhruba 1500 korun, a to kvůli mimořádné druhé valorizaci. Posunutím odchodu do důchodu na 1. ledna 2022 lze penzi navýšit až o tisíce
29.12.2021 V příštím roce dojde pravděpodobně k suverénně nejvýraznějšímu navýšení průměrného důchodu v celé historii ČR. Penzisté se dohromady dočkají navýšení orientačně o 1500 korun. Nejprve v lednu jim důchod v průměru naroste o zhruba 800 korun a pak nejspíše v červenci o dalších 700 korun.
Plynová krize stále zuří, i když cena plynu spadla o desítky procent. Fialova vláda by měla znova dojednat zelenou agendu EU, docílit na úrovni EU uznání jádra jakožto bezemisního zdroje
29.12.2021 Z titulků našich i zahraničních médií se zdá, že plynová krize v EU zásadně polevuje. Přitom cena plynu v EU stále činí zhruba 100 eur za megawatthodinu, což byla ještě na počátku prosince zcela nebývalá suma, která snesla srovnání jen s máločím, co do té doby na trhu s plynem nastalo. Pak se však těsně před Vánoci přechodně vyhoupla až k 190 eur za megawatthodin, takže v porovnání s touto zcela mimořádně vyšponovanou cenou se nyní jeví docela nízká. Stále však je zhruba na pětinásobku běžných hodnot.
Zvýšení slevy na poplatníka vyjde na zhruba 13 miliard korun. Pomůže znatelně i sociálně slabším, na rozdíl od zrušení superhrubé mzdy
28.12.2021 Základní sleva na dani na poplatníka se od 1. ledna 2022 zvýší o tři tisíce korun, z 27 840 na 30 840 korun. Veřejnou kasu připraví tento zásah o dalších 12,5 miliardy korun ročně. Opatření však přijde obzvláště vhod v době rapidní obecné inflace a poklesu reálných výdělků, který v příštím roce může být nejvýraznější od 90. let.
Prezident Zeman střízlivě vyzdvihl klíčové problémy české ekonomiky, tedy zelenou agendu EU a nedostatečně stabilizované veřejné finance
26.12.2021 Prezident republiky Miloš Zeman hodnotil ve svém dnešním vánočním poselství ekonomické záležitosti střízlivě. Vyzdvižení takzvaného zeleného údělu jako klíčového nebezpečí letošního roku se sice může zdát přepjaté, nicméně celá zelená agenda EU skutečně má značný potenciál dlouhodobě podvázat výkon české ekonomiky a nepříznivě poznamenávat životní úroveň obyvatel ČR.
Světová ekonomika v příštím roce poprvé v historii překoná velikost 100 bilionů dolarů. Elon Musk na daních zaplatí 243 miliard korun, nejvíce kolik kdy kdo na daní odvedl
26.12.2021 Světová ekonomika v příštím roce poprvé v historii svojí velikostí přesáhne úroveň sto bilionů dolarů, což odpovídá 2210 bilionů korun. Její hrubý domácí produkt přesáhne tuto úroveň dle prognózy britského výzkumného centra Centre for Economics and Business Research (CEBR). Pro srovnání, velikost české ekonomiky v příštím roce má dle nejnovější prognózy ministerstva financí činit bezmála 6,5 bilionu korun.
Dnes je poslední den na pořízení spořících dluhopisů. Po včerejších slovech a činech Česká národní banky dává jejich pořízení ještě větší smysl, úrok na nich může převýšit i úroveň šesti procent
23.12.2021 Nová Fialova vláda moc hezký dárek pod stromeček nedostává, alespoň tedy ne od mezinárodních finančníků. Americká společnost BlackRock, největší světový správce majetku, globální investory varuje před půjčováním českému kabinetu. A to přesto, například, že úrok na dluhu české vlády nyní převyšuje úrok na dluhu vlády slovenské nejvýrazněji v historii.
České vládě teď nepůjčujte, varuje americký správce investic České národní banky
17.12.2021 Nastupující Fialova vláda od mezinárodních finančníků zrovna moc hezký dárek na uvítanou nedostává. Americká společnost BlackRock, největší světový správce majetku, varuje mezinárodní investory před půjčováním novému českému kabinetu. A to přesto, že úrok na dluhu české vlády převyšuje úrok na dluhu německém nejvýrazněji od roku 1999.
Inflace v Česku dále roste. Nebýt snížení DPH na elektřinu a plyn činila by už nyní 7 %, v lednu může být až desetiprocentní
10.12.2021 Míra inflace v ČR dosáhla v listopadu úrovně rovných šesti procent v meziročním vyjádření. Zhruba se tak trefila do očekávání trhu. Z hlediska běžného spotřebitele je pozitivní alespoň to, že tentokrát tak nepříjemně nepřekvapila svojí výší jako v uplynulých měsících. I tak se jedná o nejvyšší inflaci od roku 2008. Naposledy byla inflace vyšší v září 2008, kdy dosáhla 6,6 procenta.
Ničivě drahý plyn: několik poučení z plynového vývoje. Plyn v EU je opět u hranice 100 eur za megawatthodinu
01.12.2021 Plynová krize EU sice v posledních dnech mediálně ustoupila dalšímu z comebacků covidu, ale zažehnána není. Vždy třeba zrovna včera burzovní cena plynu v EU vyhoupla zpět na 100 eur za megawatthodinu. Tedy na více než pětinásobek hodnot běžných před pandemií. Nepochybně už nyní si ale lze vzít z plynové krize několik poučení.
Válek chce do hry vrátit PCR testování. Jde o epidemiologicky i ekonomicky rozumný krok
24.11.2021 Pravděpodobný budoucí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek na dnešní tiskové konferenci představitelů předpokládané nadcházející vlády uvedl, že by jako „vstupenka“ do restaurací, gastrozařízení a obecně provozoven sektoru služeb mohl sloužit dostatečně čerstvý negativní PCR test. Válek doplnil, že si je jistý, že existuje kapacita pro dostatečné testování tímto typem testů.
Ekonomika: Fialův správný krok do mlhy
08.11.2021 Koaliční smlouva a vládní programové prohlášení vznikající Fialovy garnitury se v ekonomických bodech vydává často správným směrem, ale krokem méně jistým, než jaký by ideálně měl být. To proto, že řada ekonomicky přínosných cílů je formulována až příliš vágně, ba mlhavě, což otevírá prostor spekulaci, do jaké míry na nich bude nová vláda trvat, nesleví z nich a nesejde z cesty nastoupené správným směrem.
Fialova vláda sleví z předvolebních slibů ohledně osekání dluhu, euro rozumně nepřijme
03.11.2021 Uniklé fragmenty programového prohlášení vlády v ekonomické oblasti naznačují, že pravděpodobná Fialova vláda poněkud sleví z razance předvolebních slibů obou koalic, které ji tvoří, a to přímo v klíčové oblasti veřejných financí.
Související klíčová slova:
Partneři | Offshore | Intervence | Intervence ČNB | Kvantitativní uvolňování | Řecko | Čína | Japonsko | Finance | Peníze | Expert | Moody's | Fitch | Inflace | OECD | Světová banka | Rusko | USA | Nezaměstnanost | Británie | Britská libra | OPEC | Spotřebitelská důvěra | Maďarský forint | Koruna | Evropská unie | Ruský rubl | HDP | Devizové rezervy | Divergence | Měnová politika | Německo | Francie | Pražská burza | Česká měna | Polsko | Španělsko | Polský zlotý | Evropské akcie | Kypr | Analytik | Ceny ropy | Spekulace | Ropa Brent | Česká koruna | Dividendy | Světová ekonomika | Poptávka | Ratingové agentury | Recese | Daně | Rizika | Politika | Průmyslová výroba | Ekonomové | Akciové trhy | Zahraniční obchod | Spotřebitelské ceny | Míra nezaměstnanosti | Rozpočtový deficit | Swiss Life | Měnový trh | Obchodování na burze | Hospodářství | Kapitál | Sazby | Akcie | Akcionář | Analýza | Zhodnocení | Bankovní rada | Bloomberg | Bod | Burza | Centrální banka | Centrální banky | Garance | Konsolidace | Devalvace | Distribuce | Dividenda | Dluhopis | ECB | ERM | ERM II | Ekonomika | Emise | Euro | Eurozóna | Evropská centrální banka | Finanční trhy | G7 | Index PX | Investice | Investor | Investování | Kapitálový trh | Kurzové riziko | MMF | Maastrichtská kritéria | Marže | Mezinárodní obchod | Měna | Finanční instituce | Měny | Nabídka | Nástroj | Penzijní fond | Platební bilance | Poplatek | Portfolio | Pozice | Rating | Ratingová agentura | Riziko | Ropa | Schodek rozpočtu | Stagflace | Swiss | Trend | Tržní cena | Ukazatel | Výkonnost | Výnos | Wall Street | Zisk na akcii | Švýcarský frank | ČNB | Česká národní banka | Úrokové sazby | Analytici | Banky | Doporučení | EUR | USD | Dluhopisy | ČEZ | Obchodování | Morgan Stanley | Nomura | Goldman Sachs | Evropa | Finanční krize | Citigroup | Cena ropy | Evropská ekonomika | Komerční banka | Bank of America | Americký prezident | Indexy | Úroková sazba | Spekulanti | Singapurský dolar | Čínské akcie | Investoři | Produkce ropy | Fond | EU | Ekonom | Byznys | Business | Pravděpodobnost | Makroekonomická data | Zisk | Sázka | Zkušenosti | Panika | Výsledky | Strach | Emoce | Trpělivost | Arbitráže | Bohatství | Intervenovat | ČSOB | Deloitte | Obchodovat | Akcie ČEZ | Investiční banka | Regulace | Financování | Investovat | Daňové ráje | Makro | Eurostat | Český statistický úřad | Conseq | Portugalsko | Lukáš Kovanda | Burzy | Mezinárodní měnový fond | Rozvíjející se trhy | Wall Street Journal | Financial Times | Bankrot | Obchodníci | Praxe | Raiffeisenbank | Aktivum | EPS | Index | Odpor | Podpora | Přenos | Akcie Komerční banky | Analýzy | Banka | Bankovní rada ČNB | Běžný účet | Běžný účet platební bilance | BH Securities | Brent | Britské libry | Cena | Cena akcií | Cena akcií ČEZ | Cena barelu ropy | Cena ropy brent | Čínská měna | Česká ekonomika | Česká spořitelna | České koruny | Daňové přiznání | Devizové rezervy ČNB | Devizové trhy | Dividenda ČEZ | Dolar | Dolar vůči koruně | Dolary | Ekonomická krize | Ekonomický růst | Elektřina | Emisní povolenky | Eura | Evropské měny | Fondy | Frank | Graf | Guvernér ČNB | Hospodářské noviny | Hrubý domácí produkt | Investiční | Investování do akcií | Irsko | J&T Banka | J&T | Jádrová inflace | Jiří Rusnok | JP Morgan | Kurs rublu | Libra | Maďarsko | Management | Manuál | Měnová krize | Meziroční inflace | Míra inflace | Nemovitosti | Oslabení koruny | Pád akcií | Polská měna | Prezidentské volby | Pro investory | Prognóza | Rakousko | Ratingové hodnocení | Reuters | Ropy | Rubl | Ruská ekonomika | Růst HDP | Řecká krize | Spořící účty | Státní dluh | Státní dluhopisy | Státní rozpočet | Světové ceny ropy | Švýcarská banka | Trh | Volkswagen | Země EU | Zemní plyn | Zkušenost | Zpráva | Zprávy | Předpověď | Zisky | Mojmír Hampl | Benzín | Andrej Babiš | BIC | CEPS | Elon Musk | Indie | Ministerstvo financí | Protistrana | Redukce | ROCE | Vláda ČR | Itálie | Spojené státy | Finanční společnosti | Cenová hladina | Hrubý domácí produkt (HDP) | Tržby | Výsledek hospodaření | Zaměstnanost | Světové ekonomiky | Komise | Kontrakt | Mezinárodní banky | Volby | Rozhovor | Cukr | Frustrace | Burze | Investment | Skvělý zisk | IMPOSSIBLE | Unicredit | Julius Bär | Bankovní sektor | UniCredit Bank | David Marek | NATO | PwC | Zvyšování sazeb | Ceny nemovitostí | Brazílie | Dovoz ropy | Úspěch | Podnikatel | Živnostník | Podnikání | Ekonomický výzkum | Automobilový průmysl | Erste Bank | Ministr financí | Panama papers | Zvyšování úrokových sazeb | Energie | Zlevnění ropy | Rada ČNB | Podnikatelé | BlackRock | Klid | Rosněfť | Christine Lagardeová | Skandinávské měny | Sázet | Bankovnictví | Posilování koruny | Německý ústavní soud | Základní úrokové sazby | Lídři | Firmy | Standard & Poor's | Economist | Economic | Inflační tlaky | Akcie bank | Ekonomické dopady | Globální finanční krize | Velké banky | Daňové příjmy | Vladimir Putin | Die Welt | Globální ekonomiky | Agentura Bloomberg | Fitch Ratings | Světové centrální banky | Propad | Úvěrový rating | Citi | Guvernér | Agentura Moody's | Agentura Fitch | Marže společností | Zvýšení úrokových sazeb | Bezpečné útočiště | Posílení koruny | Evropský trh | Nejistota | Erste | Unipetrol | Světové finanční krize | Světová finanční krize | Saúdská Arábie | Největší banky | Tempo růstu | Akcionáři | Daně z příjmů | CEBR | Zajištění | Tesla | Dluhové krize | Odhodlání | Výhled | Poplatky | Americké akciové trhy | Mzdy | Dnešní zprávy | Ministr obchodu | Krize | Makroekonomika | Světové trhy | Inflace v Česku | Výnosy | Česká vláda | Akciové trhy v USA | Měnové krize | Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) | Příjmy | ExxonMobil | Finanční domy | Alphabet | ČTK | Aktuální cena | Hlavní ekonom | Inflační čísla | Švédsko | Norsko | Dánsko | Očekávání | Ekonomická nálada | Tempo růstu ekonomiky | Devizy | Akcie firem | Swiss Life Select | Obchodování na pražské burze | Obchodování s termínovými kontrakty | Investiční nástroj | Oxfam | Conseq Investment Management | Drobní investoři | Kartel OPEC | OPEC+ | Posilování dolaru | Přijetí eura | Podniky | Akcie společnosti | Forint | Obchodníci s ropou | Pokles ceny | Spotřebitelská inflace | Trhy v USA | Trh s ropou | Stavební spoření | Reakce trhu | Akcie společnosti ČEZ | Dodávky ropy | Cena plynu | Pokles cen ropy | Propad cen ropy | Roční výnos | Růst úrokových sazeb | Slabá koruna | Evropská komise | Základní úroková sazba | Veřejný dluh | Pojištění vkladů | Nejbohatší lidé | Majetek | Nemovitostní trh | Sazby ČNB | Mezinárodní investoři | Zvýšení sazeb | Zvýšení sazeb ČNB | Rekordní růst | Státní fond | Inflace v ČR | Makroekonomická situace | Statistický úřad | Ropovod | Splácení dluhu | Cena pohonných hmot | Růst cen ropy | Ceny pohonných hmot | Riziko recese | Americké společnosti | Gazprom | Digitální daň | Pokles cen | Štěpán Křeček | Silný dolar | Raiffeisen Bank International | Indická ekonomika | Bohatí | Bankovní daň | Akcie podniku | Pohonné hmoty | Globální recese | Očekávání trhu | Pokles ceny ropy | Finanční situace | Pohonné hmoty v Česku | Snížení daní | Energetické firmy | Tuzemské banky | Oslabení české koruny | Asijská finanční krize | Nízká nezaměstnanost | Hypotéky v Česku | Cena akcie | Trinity Bank | Digitalizace | Automobilky | Čistý zisk | Investment Management | Rozpočet | Rozpočtový schodek | Deficit | Německá vláda | Výdaje státního rozpočtu | Trinity | ČNB Jiří Rusnok | Objem | Rijád | Bílý dům | Obchod | Trh práce | Říjnová inflace | Přijmout euro | Růst spotřebitelských cen | Zdražování pohonných hmot | Ceny pohonných hmot v ČR | ČSÚ | Konkurenceschopnost | Firma | Reálné ekonomiky | Růst cen | Studie | BDI | Bilance | Důchodový systém | Ekologie | Erste Group | Generální ředitel | Růst světové ekonomiky | Statistici | Ukrajina | Lagardeová | Klesly akcie | Nízké úrokové sazby | Nálada spotřebitelů | Úrok | Nejbohatší | Miliardy | Důvěra v ekonomiku | Vyhlídky | Legislativa | Vicepremiér | Dlužníci | Bankovní tituly | Růst české ekonomiky | Zveřejněná data | Financovat | Hospodaření státního rozpočtu | EET | Hospodaření státu | Omezení těžby | Statistika | Předpovědi | Průmysl | Společnost ČEZ | Na burze | Zmírnění rizik | Propouštění | Dnešní data | Impuls | Ceny potravin | Rozvoj | Stavebnictví | Zdražování | Ceny zboží | Inflace v listopadu | Klíčové problémy | Problémy | Soukromé firmy | NAFTA | Tomáš Holub | Pojišťovny | Prognózy | Nejistoty | Ruská ropa | Státy EU | Plyn | Nálada | Kontrakty | Prohlášení | Moskva | PKN Orlen | Nord Stream | Ústavní soud | Škoda Auto | Míra | RWE | Energetický a průmyslový holding | Jaderné elektrárny | Tendr | Daniel Křetínský | Úroky | Měnové politiky | Hypotéky | Hypoteční trh | Důchod | Předseda | Americké centrální banky | Elektrárenská společnost | Kupní síla | Celkový deficit | Bydlení | Nálada českých spotřebitelů | Ztráta | NERV | Růst pražské burzy | SPD | Přelom roku | Roční růst | Citelné zdražování | Miliardy korun | KLDR | Pozitivní zpráva | Schodek státního rozpočtu | Ceny dluhopisů | Ziskovost | Tuzemská ekonomika | Hospodaření | Údaje ministerstva | Výrazný růst cen ropy | Teherán | Francouzský ministr financí | Bruno Le Maire | Inovace | Analýza společnosti | Írán | Ministr zahraničí | Budoucnost | Ifo | Experti | Zemědělství | Předběžné výsledky | Hospodaření za loňský rok | Míra inflace v ČR | Nový rekord | Ministerstvo práce | Geopolitická situace | Podnik | Česká inflace | Tuzemská inflace | Vyšší inflace | Bloky | Prosincová inflace | Inflace v prosinci | Růst cen potravin | Zadlužení České republiky | Veřejné finance | Ukazatele | Zpevňování koruny | Dobré zprávy | Spotřebitel | Nájemné v Česku | Nájemné | Nájmy | Ceny energií | Oživení globální ekonomiky | Prognózy ČNB | Komunikace | Francouzská vláda | Prezident | Průměrná úroková sazba | Trhy | Pražské burzy | Koruna oslabuje | Ratingová agentura Fitch | Rating České republiky | Většinový podíl | Jüan | Pokles | Situace | BRIC | Zdražovat | České měny | Důchody | Meziroční růst | Zdravotní pojištění | Růst inflace | Pandemie | Vysoká inflace | Pochybnosti | Zlepšení | Úsilí | Nezaměstnanost v EU | Obchody | Výdaje | Daňová optimalizace | Slevy na dani | Daň z příjmu | Pesimismus | Prodeje aut | Americká společnost | Čínská továrna | Rozhodování | Ministerstvo dopravy | Ekonomický dopad | Americké banky | Průměrná cena | Poptávky po ropě | Lednová inflace | Inflace v lednu | Růst sazeb | COVID-19 | Hlavy států | Ekonomické aktivity | Ministerstvo financí ČR | Prudký propad | Noviny | Střední podniky | České banky | Tržní úrokové sazby | Průměrná mzda v ČR | Průměrná mzda | Vývoj | Šok | Mzda v ČR | Mzda | Výkyvy | Současná cena | Světový trh s ropou | Překoupenost | Restrikce | Deficit státního rozpočtu | Solidarita | Vládní představitelé | Armageddon | Íránská ropa | Brusel | Pokles HDP | Členové bankovní rady | Kabinet | Energetické společnosti | Standard & Poor’s 500 | Vyšší úrok | Dnešní čísla | Měnové podmínky | Spotřebitelé | Automobilka | Historie | Čerpací stanice v ČR | Čerpací stanice | Výkon světové ekonomiky | Onemocnění | Levnější půjčky | Rating vyšší | Zásobníky | Zisk bank | Zdanění bank | Zisk bank a spořitelen | Daňové povinnosti | OSVČ | Německá automobilka | Automobilka Volkswagen | Škoda | Komerční banky | Domácnosti | Asociace | KDU-ČSL | Marian Jurečka | Spotřebitelská nálada | Alena Schillerová | Ministryně financí | Babišova vláda | Spoření | Prostor pro pokles | Další růst | Růst | Poslanci | Signál | Americká banka | Potenciál | Platební neschopnosti | Platební neschopnost | České vlády | Allianz | Ministryně financí Alena Schillerová | Křetínský | Ceny elektřiny | Bulharsko | Izrael | Reálné mzdy | Podnikatelé a firmy | Ekonomiky | Slovensko | Války | Jan Procházka | Schodek | Poradce | Organizace | Poskytování hypoték | Deficit veřejných financí | Saúdové | Závislost | Sláva | Práce | Zelené energie | Autoprůmysl | Údaje | Výhled ratingu | Dlužník | DPH | Omyl | Eni | Pavel Tykač | Prezident Vladimir Putin | Pohonné hmoty v ČR | Hluboké recese | Ministři | Ekonomické oživení | Národní ekonomická rada vlády | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Cena benzínu | Celková inflace | Výpadky | Emitenti | Více peněz | Očištěný čistý zisk | Úspory | Statistiky | Program pomoci | Nejvyšší deficit | Poradenské společnosti | Madrid | Nizozemsko | Zbyněk Stanjura | ODS | Debata | Posílení | Joe Biden | Podpůrná opatření | Lucembursko | Zrušení daně z nabytí | Cestování | Daň z nabytí nemovitosti | Daň z nabytí | Pracovní síly | Energetická společnost | Zaměstnanci | Řecký dluh | Dopravci | Akcie padají | Soud | Rubikon | Karlsruhe | Dovoz | Vývoz | Objem ropy | Petrochemická společnost | Růst zadlužení | Zadlužení | Bezpečnost | Vládní deficit | Pozastavení obchodování | Zveřejněné údaje | Dluhy | Členské státy | Členské země | Rekordní propad | Účet platební bilance | Nejbohatší Čech | Auta | Velké ekonomiky | Vakcína | Státní podpora | Zájem o hypotéky | Zrušení daně z nabytí nemovitosti | Klíčové oblasti | Důvěra spotřebitelů | Omezení produkce | Cena ruské ropy | Banka Nomura | Pomoc lidem | Investment management | JDE | Unie | ČR | Uhlobaron | Reálná ekonomika | Nová prognóza | Vedení společnosti | Francouzský ministr | Berlín | Polský premiér | Mateusz Morawiecki | Rekordní pokles | Národní rozpočtová rada | Největší světová ekonomika | Nižší DPH | Platební bilance ČR | Plán investic | Agrofert | Propad cen | Negativní výhled | Výplata | Největší evropská ekonomika | Covid | Banka JP Morgan | Představenstvo | Podmínky půjčky | Snížení nákladů | Restrukturalizace | Propad české ekonomiky | Živnostníci | Paušální daň | Český stát | Dopad pandemie | Podíl Evropy | Šance | Ceny | Viktor Orbán | Premiér Viktor Orbán | Praha | Kolaps | Spotřební daně | Merkelová | CVVM | Životní úroveň | Progres | Celkový výsledek | Bohatí lidé | OMV | Propad ekonomiky | Zastavení růstu | Důvěra | Indonésie | Bruegel | Ceny dováženého zboží | Počty nakažených | Hnojiva | Vládní koalice | Snížení DPH | Zajištění na stáří | Zvýšení daní | Zrušení superhrubé mzdy | Koaliční partneři | Rekordní pokles HDP | Deglobalizace | Ruská vláda | Hospodaření vlády | Průměrné mzdy | Odborníci | Zdanění | Sazba hypoték | Průměrná sazba hypoték | Výkon ekonomiky | ČNB úrokové sazby | Americký podnik | Cena elektřiny | Elektromobily | Politici | Investiční prostředí | Ropovody | Plynovody | Východní Asie | Zadlužení země | Klimatický plán | Ministr životního prostředí | Biden | Pracovní místa | Tuzemské hospodářství | Česká republika | Antimonopolní úřad | Měnový fond | Ceny v Česku | Multimilionáři | Embargo | Dobrý byznys | Moneta | Veřejné finance ČR | Tempo inflace | Balík akcií | Zisky bank | Polská vláda | Snižování daní | Ministr zdravotnictví | Ropovod Družba | Česká televize | Zavedení EET | Výdělky | Růst průměrné mzdy | Dluhopis Republiky | Spotřebitelské ceny v ČR | TABAK | Očkování | Zadlužování | PX Pražské burzy | Peníze navíc | Maďarská vláda | Orbán | Předsednictví EU | Počasí | Senátní volby | Zvýšení ceny | Zdravotní péče | Paušální daně | Zhoršení ratingu | Údaj o HDP | Nemovitosti v Česku | Evropské centrální banky | MJ | Situace na trhu | Polská společnost | Tržní ceny | Cenové výkyvy | Poměrové ukazatele | Finanční výkonnost | Ceny povolenek | Prezident Joe Biden | Americký prezident Joe Biden | Fosilní paliva | Elektroauta | Makroekonomický vývoj | Posílení české měny | Intervenovat na devizovém trhu | Jemenští povstalci | Pandemie covidu-19 | Výrazný růst | Zpravodajské události | Trinity Bank Lukáš Kovanda | Citelná inflace | Veřejný dluh ČR | Electricite de France | EDF | AA | Strach z inflace | Vysoká cena | ERA | Rostoucí ceny | Ministr práce | Emisní povolenky EU | Cena emisních povolenek | Cena povolenek | Nárůst objemů | Pandora | Výrazná inflace | Meziměsíční inflace | Meziroční růst cen | Obchodování s povolenkami | Ceny realit | Tuzemská měna | Obchodování s emisními povolenkami | Zvýšené riziko | Těžaři | Agora | Oslabení | Růst úroků | Ruský ministr | Tax Observatory | Studie EU Tax Observatory | Studie EU | EU Tax Observatory | Země OECD | Spotřeba domácností | Zlevnění potravin | Největší americká banka | Plány | Cíle | Příležitosti | Tržní síly | Dodávky plynu | Gigafactory | Zelená energetika | Konkurence | Revolut | Prodej | Hodně peněz | Tržní prostředí | Zdanění firem | Pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb | Zvyšování daní | Nové prognózy | Regulační úřad | Cena akcie ČEZ | Nejnovější prognóza | Dividendy ČEZ | Akcionáři ČEZ | Zisk ČEZ | Paradox | Změny HDP | Krizové situace | Dodavatelský řetězec | Nominální dluh | Technologie | Rekordní schodek | Jednání kartelu OPEC | UST | Český vývoz | Čínský výrobce | Odvětví | Přístup k měnové politice | Divize | Načasování | Rekord | Výsledek hlasování | Bilion | Úrokové výnosy | Mateřská společnost | Daňový poplatník | Chování | Zvýšení základní sazby | Základní sazby | Drahota | WIG | Rozpočtové příjmy | Byty | Rostoucí úroky | Varšava | Střední hodnota | Funkční období | Společnosti | Opatření | Cena emisních povolenek EU | Hnutí ANO | ANO | Uhlí | Covidové restrikce | Energetika | Velkoobchodní ceny elektřiny | Ceny plynu | Program odkupu aktiv | Česká společnost | Utahování měnových podmínek | ČSSD | Kompenzace | Samou | Německá automobilka Volkswagen | Úročení | Cenový šok | Energetická krize | Globální hrubý domácí produkt | Zvýšení základní úrokové sazby | Inflace v září | Sněmovní volby | Volby do Poslanecké sněmovny | Pandora Papers | Nová vláda | Úrok na dluhu vlády | Češi | Bohemia Energy | Energetické krize | Zdražování energií | Pád Bohemia Energy | Vysoké ceny | Snížení schodku | Zdravotnictví | Pozornost | Zprostředkovatelé | Návrh rozpočtu | Ruský prezident | Klima | Vanguard | Plyn v EU | Výrobce elektroaut | Drahé energie | Společnost | MAST | Burzovní cena | Dopady inflace | Družba | Lockdowny | Povinné očkování | TIM | Akcie Gazpromu | 3М | Drahý plyn | Pumpaři | Nejvýraznější propad | Varianty covidu | Zlotý | Daňové zatížení | Největší švýcarská banka | Časové období | Rozšíření | Developeři | Zemědělci | Globální emise | Obavy z omikronu | Bidenova administrativa | Inflační situace | Inflační situace v ČR | Jamal | Inflační spirála | Problémy české ekonomiky | Základní sazba | Zvýšení slevy na poplatníka | Plynová krize | Uniper | Ministr práce a sociálních věcí | Ziskovost bank | Ruský plyn | Cílové ceny | Uhelné elektrárny | Hry | Válka na Ukrajině | Omezení dodávek | Instituce | Základní úrok | Přerušení dodávek ruského plynu | Snížení daně | Kanadský penzijní fond | Slovalco | Invaze na Ukrajinu | Ruské invaze na Ukrajinu | Sankce | Ruský prezident Vladimir Putin | Green Deal | Energiewende | Přímé intervence | Erste Group Bank | Západní firmy | Ministr dopravy | Situace na Ukrajině | Orsted | Zkapalněný zemní plyn | Raiffeisen | Invaze | Invaze Ruska | Invaze Ruska na Ukrajinu | Energetický kolos | Pokles inflace | Ukončení války | Bojkot | Snížení spotřební daně | Řetězec | Řetězce | Energetická závislost | Hnědé uhlí | Protiinflační dluhopisy | Západní sankce | Sankce Západu | Úrokové platby | Nákup ruské ropy | Nord Stream 1 | Ministerstvo průmyslu a obchodu | Dopady války na Ukrajině | Závislost na Rusku | Vysoké ceny energií | Zastavení dodávek | Akcie společnosti MOL | MOL | Rekordní zisky | Spirálovitý růst cen | Spirálovitý růst | Růst cen energií | Petr Fiala | Vlastnictví | Ceny pohonných hmot v Česku | Dovoz ruské ropy | Ekonomická nálada Čechů | NET4GAS | Plyn v rublech | Embargo na ruskou ropu | Boj s inflací | Ratingový výhled | Výhled České republiky | Dělení ČEZ | Rozdělení ČEZ | Nové daně | Daň na banky | Nadnárodní firmy | Daň z benzinu | Zrušení daně | ZEN | Přijetí | Sektorová daň | Silné inflační tlaky | Snížení inflace | EdF | Propuštění | Znehodnocení | Nová bankovní rada | Cenu plynu | Cenový strop | Úsporný energetický tarif | Energetický tarif | Zkrocení inflace | Úsporný tarif | Cenotvorba | Cenový strop na ruskou ropu | Prime | Daň z mimořádného zisku | Daň z mimořádných zisků | Mimořádná daň | Ceny elektřiny v Německu | Marže čerpacích stanic | Prognóza vývoje | Válečná daň | Balík opatření | Udržitelnost | České předsednictví | Daň z neočekávaného zisku | Státní stavebko | Stavebko | Energetické podniky | Premiér Petr Fiala | Premiér Fiala | Německé ekonomiky | Pohyby akcií | Státní protiinflační dluhopisy | Pozastavení emisních povolenek | Zestátnění | Zastropování cen | Velkoobchodní cena elektřiny | Windfall tax | Zastropování cen ruské ropy | Akcioví investoři | Zastropování plynu | Zastropování cen energií | Photon Energy | Znovusjednocení Německa | Ruské ropy | Zvýšení daně | Vyšší daň | Zastropování cen elektřiny | Dodatečný výnos | Plyn z Norska | Plán vlády | Burzovní cena plynu | Plyn z Ruska | Snížení daně z příjmu | Vienna Insurance Group | Rating Česka | Evropský trh s plynem | Ministr Jurečka | F-35 | Daně z neočekávaných zisků | Války na Ukrajině | Vysoké inflace | Rafinerie | Budapešť | Strop na ruskou ropu | Line | Menšinový akcionář | Diverzifikované portfolio | Světlo na konci tunelu | Podstoupení rizika | Inflační krize | Varování | Daně z mimořádných zisků | Mimořádné daně | Schodek veřejných financí | Střední třída | Jan Kubíček | Bankovní rady ČNB | Složení bankovní rady | Snížení zadlužení | Uvolňování covidových restrikcí | Mezinárodní dohody | Společnost Net4Gas | Výrobci elektroaut | Energetický regulační úřad | Výroba elektřiny | Petr Pavel | Velký hráč | OCI | Hlava státu | Prezident Pavel | Funkční období hlavy státu | Prezident Petr Pavel | Akciové tituly | Nejvyšší inflace | Reformy penzí a daní | Reformy penzí | Aktuální výhled | Zdražení povolenek | Vládní dluh | Tom Kadeřábek | Zestátnění ČEZ | Plynové elektrárny | Obnovitelné zdroje | Optimalizace | Notifikace | Daňoví poplatníci | Vklady | Válka | Soukromý investor | Základní potraviny | Veřejné zadlužení | Klesající inflace | Nespokojenost | Vysoké úroky | Závazek | Srovnávací základna | Baterie | BYD | Objem plynu | Piráti | Rychlost | Konsolidační balíček | Tuzemský kapitálový trh | Vice | Mimořádná inflace | Časové řady | Úrokové sazby České národní banky | Vítězství nad inflací | Platy státních zaměstnanců | Odvody | Zdroje energie | Nižší ceny | Covidové pandemie | Systém emisních povolenek | Fit for 55 | Konflikt mezi Izraelem | Nadšení | Lesnictví | Covidová pandemie | Lex ČEZ | Ficova vláda | Hútiové | Pandemie covidu | ProCent | Rok 2024 | Rafinérie | Šance na úspěch | Daňový příjem | Martin Kupka | Kupka | Regulační mánie | Mánie | Economic Affairs | Martin Dvořák | Ministr pro evropské záležitosti | Evropské záležitosti | Výkon | Prodeje | Nakupovat | Fialův kabinet | Politické fráze | Rezervy | Vlády | Materiály | Služby | Odpovědnost | Ekonomiky EU | Směrnice | Léto | Největší problém | Navýšení | Fialův slib
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Banka | Banky | ČTK | Obchodování | Růst | Indikátor | Trading | Pokles | Cena | FOREX | Pivot
