Fialova vláda
Stanjura škrtal v rozpočtu jen opticky, 14miliardovou „úsporu“ hodil na zdravotní pojišťovny. Prezident Zeman mu to nyní vetem „hodil na hlavu“
08.08.2022 Prezident Miloš Zeman dnes vetoval legislativu zmrazující platby na státní zdravotní pojištěnce. Zmrazení prosadila Fialova vláda v rámci zimního „překopávání“ původního rozpočtu ještě Babišovy vlády.
Úsporný tarif je třeba zúžit na ty skutečně potřebné, ušetřit tak lze minimálně 25 miliard korun. Ratingové agentury pak budou v hodnocení Česka přívětivější
07.08.2022 Důvěra lidí ve Fialovu vládu je na bodu mrazu. Po zhruba půlroce jejího působení jí věří jen 28 procent veřejnosti. Tak nízká byla důvěra v předchozí Babišovu vládu jen jednou, loni v červnu, kdy společnost frustrovala další vlna covidu. Nyní však covid lidi prakticky neomezuje, ani v cestování, ani jinak. Také ekonomika je proti covidovému roku 2020 „v pohodě“. Tehdy se propadala o 5,5 procenta, což byl rekordní pokles v celé historii Česka, jenž dokonce předčil „sesuv“ z roku 2009, kdy vrcholila světová finanční krize. Letos ekonomika nebude padat, poroste – nejpravděpodobněji o dvě procenta, příští rok pak dokonce o více než dvě procenta.
Fialově se vládě může závažně prodražit dluh. Ratingový výhled mu poprvé v historii ČR zhoršuje na „negativní“ agentura Moody’s, považovaná ze nejméně přísnou
07.08.2022 Agentura Moody’s, jedna z tří světově významných ratingových agentur, včera večer zhoršila ratingový výhled dluhu České republiky, ze „stabilního“ na „negativní“. Samotný rating však nadále ponechává na stávající úrovni, „Aa3“.
Agentura Moody’s zhoršuje výhled ratingu Česka, zdvihá „varovný prst“ Fialově vládě. Česku dle ní hrozí fatální energetická krize, jež by dále prohloubila zadlužení země
06.08.2022 Agentura Moody’s, jedna z tří světově významných ratingových agentur, dnes zhoršila ratingový výhled dluhu České republiky, ze „stabilního“ na „negativní“. Samotný rating však nadále ponechává na stávající úrovni, „Aa3“.
Ceny elektřiny v Německu jsou na rekordu, těží z toho i ČEZ. Důvodem je nejen Putin, ale také Merkelová a sucho – mimořádné danění ČEZ poškodí českou ekonomiku i veřejnost
03.08.2022 Velkoobchodní ceny elektřiny v Německu, ale také ve Francii vystoupaly včera na nový historický rekord. Závažnou evropskou energetickou krizi totiž v poslední době ještě zhoršuje počasí. Je příliš sucho. Například hladina řeky Rýn klesá kvůli suchu a nedostatku srážek tak nízko, že tok má nyní před zavřením pro nákladní přepravu.
Matka České spořitelny vyzývá Fialovu vládu, aby nezaváděla daň z mimořádného zisku. Špatná zkušenost z orbánovského Maďarska varuje
01.08.2022 Mateřská společnost největší české banky dle počtu klientů, České spořitelny, dnes podle agentury Bloomberg vyzvala vlády zemí střední a východní republiky, včetně Česka, aby nezaváděly daň z mimořádných zisků.
Fialova vláda vykazuje nižší schodek než loni vláda Babišova jen díky vyššímu daňovému výběru. Za ten může konec covidové pandemie a to, že se rozjela inflace, nikoli úsilí Fialovy vlády
01.08.2022 Za prvních sedm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 86,7 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do července vybral meziročně o 87,4 miliardy korun více.
Daň z mimořádných zisků veřejné finance neozdraví. Tato orbánovská akorát ODS připraví o voliče a nahraje Babišovi
01.08.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a na hledání úspor. Sází na to, že podstatnou část dluhu za něj splatí občané vysokou inflací a znehodnocením měny. A není to sázka nerealistická.
Daň z mimořádného zisku, kterou chce zavést Fialova vláda, je výpalným, je to populismus orbánovského typu. Problém schodkových veřejných financí neřeší
31.07.2022 Fialova vláda si mediálně připravuje půdu pro zavedení daně z neočekávaného nebo také mimořádného zisku. Premiér Fiala v rozhovoru pro deník Právo včera její zavedení nevyloučil. Podobně se vyjadřuje také ministr financí Zbyněk Stanjura. Daň by se nejpravděpodobněji měla týkat energetických firem a nejspíše také bank.
ČEZ zítra zdražuje lidem energie jen měsíc od posledního zdražení. Nejde letos o poslední zdražení – na podzim domácnosti čeká cenový šok, inflace může atakovat úroveň 20 %
31.07.2022 Od zítřka ČEZ opět zdražovat. Největší tuzemský dodavatel elektřiny domácnostem, kterým končí fixace, zvedne cenu od 1. srpna, a to na všech tarifech – nejčastěji zhruba o 10 procent. Přitom zdražil také pro období od 1. července.
Nákupní ráj Čechům v Polsku nekončí, běžně ušetří třeba 800 Kč díky výjezdu na 15 minut. Polský premiér právě oznámil, že prodlouží snížení daní z potravin či paliv až do konce roku
30.07.2022 Polsko prodlouží svá protiinflační opatření, takzvané inflační štíty, až do konce letošního roku. Včera to uvedl polský premiér Mateusz Morawiecki.
Proč vláda vzdala hledání úspor v rozpočtu? Sází na to, že dluh za ní splatí občané v podobě vysoké inflace – a není to sázka nerealistická
30.07.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Za prvních šest měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o zhruba 82 miliard korun. Jenže za poklesem schodku je prakticky výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za první letošní půlrok meziročně hned o přibližně 74 miliard korun více.
Stanjura chce letos schodek 330 miliard korun, což není příliš ambiciózní. Fialova vláda plánuje letos a v příštích letech dohromady o skoro 50 % vyšší schodky než Babišův kabinet
27.07.2022 Ministerstvo financí nově plánuje schodek rozpočtu pro letošní rok čítající 330 miliard korun. Šéf resortu Zbyněk Stanjura právě takový deficit navrhne vládě. Prosadí-li jej, nejde o příliš ambiciózní výsledek. Vláda totiž nebyla s to dodatečné výdaje, související s válkou na Ukrajině či drahými energiemi, kompenzovat dalšími úsporami. Přitom ovšem měla k dispozici „inflační dividendu“, neboť citelně vyšší inflace, než s jakou bylo možné počítat ještě v prvních měsících roku, znamená také vyšší daňové inkaso. Ano to však ministerstvo financí nedokázalo využít k tomu, aby byl nárůst schodku nad stávající plánovanou úroveň, 280 miliard korun, méně výrazný. Takový přístup k přípravě rozpočtu nepředstavuje zcela slibovanou změnu. Je však možné, že vláda promítne výraznější úspory do rozpočtu na příští rok a další léta.
Fialova vláda plánuje letos a v příštích letech dohromady o 50 % vyšší schodky než Babišův kabinet
26.07.2022 Fialova vláda plánuje schodek rozpočtu pro letošní rok čítající 326,9 miliardy korun. Vyplývá to z informací, jež včera zveřejnila Česká televize. Takový schodek není příliš ambiciózní.
Statistický úřad varuje Fialovu vládu: nálada českých spotřebitelů je nejníže za celou dobu historie měření. Jejich strach z budoucnosti předčí cokoli z doby pandemie nebo globální finanční krize
25.07.2022 Fialova vláda dnes dostala dosud nejdůraznější varování o historicky dramatickým způsobem narůstající frustraci obyvatelstva z ekonomické situace v zemi. Nálada tuzemských spotřebitelů totiž podle pravidelného měsíčního šetření ČSÚ klesla v červenci nejníže v celé historii měření, jež se píše od roku 2003 (viz graf níže).
Úsporný energetický tarif neřeší podstatu problému, pouze plošně na dluh maskuje jeho příznaky. Fialova vláda musí začít řešit podstatu problému – mohla si i vytáhnout více na dividendě ČEZ
14.07.2022 Úsporný energetický tarif lidem pomůže jen nepatrně. Nejběžněji přibližně v rozsahu maximálně kolem patnácti procent. Například vytápění a ohřev vody běžného rodinného domku plynem vyjde společně s platbou za napájení elektrických spotřebičů na zhruba 95 tisíc korun ročně. Pokud je zdrojem energie elektřina, a k vytápění slouží třeba přímotop, pak je třeba počítat s náklady až kolem 115 tisíc korun ročně. Tyto náklady navíc v nadcházející topné sezóně dále vzrostou.
ČEZ zdražuje lidem energie jen měsíc od posledního zdražení. Nejde letos o poslední zdražení – na podzim domácnosti čeká naprostý cenový šok, inflace může atakovat úroveň 20 %
02.07.2022 V polovině prázdnin bude ČEZ opět zdražovat. Největší tuzemský dodavatel elektřiny domácnostem, kterým končí fixace, zvedne cenu od 1. srpna, a to na všech tarifech – nejčastěji zhruba o 10 procent. Přitom zdražil také od včerejška, tedy pro období od 1. července.
Fialova vláda přebírá zásadní část programu ČSSD a KSČM: hodlá porušit klíčový volební slib a zvyšovat daně. Rezignuje na hledání úspor, které slibovala
01.07.2022 Ministr financí Zbyněk Stanjura dnes definitivně potvrdil, že vláda hodlá porušit svůj klíčový slib, totiž slib nezvyšovat daně. Žádná diskuse o zvedání daní není podle něj v tuto chvíli tabu.
Jak Čechům zlevnit elektřinu, aniž by se stát zadlužoval či musel znárodňovat elektrárny, jak navrhuje premiér Fiala? Jako ve Francii?
23.06.2022 Premiér Fiala ve svém včerejším mimořádném projevu nastínil, že stát bude chtít pod své křídla získat výrobu elektřiny. Jednalo by se tedy zřejmě fakticky o dělení podniku ČEZ. Scénář dělení ČEZ se po pěti letech ocitl opět na stole už letos v květnu, kdy o něm hovořili jako premiér, tak ministr financí.
Fialova vláda dnes poprvé začíná připouštět, že by mohla zvýšit daně. Padl by tak stěžejní předvolební slib
22.06.2022 Fialova vláda nyní vůbec poprvé signalizuje, že bude zvyšovat daně. Připouští to opatrně a nepřímo, přes své odborné rádce. I tak jde o významný posun. Jde o doznání, že se jí nedaří nalézt rozpočtové úspory v dostatečném objemu. Stěžejní předvolební slib – ozdravení veřejných financí bez zvyšování daní – se tak nemusí dočkat neplnění.
Úsporný energetický tarif neřeší podstatu problému, pouze plošně na dluh maskuje jeho příznaky. Fialova vláda musí začít řešit podstatu problému – mohla si i vytáhnout více na dividendě ČEZ
20.06.2022 Úsporný energetický tarif, který připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu, lidem pomůže jen nepatrně. Nejběžněji přibližně v rozsahu pěti až deseti procent. Například vytápění a ohřev vody běžného rodinného domku plynem vyjde společně s platbou za napájení elektrických spotřebičů na zhruba 95 tisíc korun ročně. Pokud je zdrojem energie elektřina, a k vytápění slouží třeba přímotop, pak je třeba počítat s náklady až kolem 115 tisíc korun ročně. Tyto náklady navíc v nadcházející topné sezóně dále vzrostou.
Snížení DPH na potraviny je zrádné, potraviny by dlouhodobě zlevnit nemuselo. Naopak, mohlo by je zdražit nad nynější úroveň, řetězce se marže zjevně navyšují už teď
20.06.2022 Fialova vláda čelí tlaku potravinářů a svazu obchodu, aby snížila DPH na potraviny. Zatím tlaku odolává, což je správné. Snížení DPH na potraviny by v jeho nutně přechodné podobě totiž mohlo spotřebitele poškodit. A nejvíce by v takovém případě poškodilo spotřebitele z řad nejchudších domácností. Pro ně totiž potraviny představují relativně vyšší část celkového domácího rozpočtu než pro bohatší domácnosti.
Fialova vláda závodí levicí a populisty, ale pro to ji většina voličů hlas nedala
19.06.2022 Za minimálního zájmu médií Fialova vláda předminulý týden schválila předběžné návrhy státních rozpočtů pro léta 2023 až 2025. Je třeba podtrhnout, že jde nutně o návrhy předběžné, které ještě mohou doznat citelných změn. Nicméně i tak jde o dokument, který naznačuje, jak současná vláda uvažuje o svém přístupu k veřejným financím v celém jejím zbývajícím řádném funkčním období. Zkrátka a dobře, žádné zásadní ozdravování veřejných financí neplánuje.
Úsporný tarif Fialovy vlády má podobné parametry jako Babišova loňská plošná úleva od drahých energií v podobě osvobození od DPH. Je třeba opatření zacílit, vyvarovat se plošnosti
17.06.2022 Úsporný energetický tarif, který připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu, je zatím svými základními parametry srovnatelný s osvobozením energií, plynu a elektřiny, od daně z přidané hodnoty, které pro měsíce listopad a prosinec loňského roku zavedla ještě Babišova vláda. Osvobození od DPH vyšlo loni ve dvou zmíněných měsících veřejné rozpočty na 2,1 miliardy korun měsíčně. Pokud by tedy opatření bylo v platnosti celý rok, vyšlo by celkem na 20 až 25 miliard korun. Přitom by domácnosti byly osvobozeny od daně ve výši 21 procent.
Rubl a dolar, měnoví vítězové letošního roku
14.06.2022 Už ve čtvrtek minulý týden, 9. června, došlo k optickému „smazání“ efektu týden starého snížení spotřební daně v případě benzínu. Fialova vláda rozhodla s platností od 1. června o snížení daně z pohonných hmot o 1,50 koruny na litr. Předpokládala, že pohonné hmoty v důsledku opatření zlevní o 1,80 koruny na litr, neboť se bude platit i nižší DPH, která se vypočítává až po zohlednění právě spotřební daně.
Benzín v ČR je právě teď nejdražší v historii. Hned první týden po snížení spotřební daně z něj
12.06.2022 Cena benzínu u českých čerpacích stanic včera vzrostla na svůj absolutní historický rekord. Litr benzínu Natural 95 se prodával průměrně celorepublikově za 47,31 koruny, jak vyplývá z dat CCS. Benzín je tak už o zhruba 70 haléřů na litr dražší než 31. května, tedy poslední den před snížením spotřební daně z pohonných hmot.
Fialova vláda v tichosti plánuje ještě o 50 % vyšší schodky, než jaké měl Babišův kabinet. Celkem má Fialova „sekera“ činit přes 1200 miliard, což by Česku zhoršilo rating a zdražilo dluh
12.06.2022 Za minimálního zájmu médií Fialova vláda minulý týden schválila předběžné návrhy státních rozpočtů pro léta 2023 až 2025. Je třeba podtrhnout, že jde nutně o návrhy předběžné, které ještě mohou doznat citelných změn. Nicméně i tak jde o dokument, který naznačuje, jak současná vláda uvažuje o svém přístupu k veřejným financím v celém jejím zbývajícím řádném funkčním období. Zkrátka a dobře, žádné zásadní ozdravování veřejných financí neplánuje.
Řidiči už tankují dráže než před snížením spotřební daně. Cena benzínu už dnes může být historicky rekordní, což by bylo pro vládu fiasko
10.06.2022 Už včera došlo k optickému „smazání“ efektu týden starého snížení spotřební daně v případě benzínu. Fialova vláda rozhodla s platností od 1. června o snížení daně z pohonných hmot o 1,50 koruny na litr. Předpokládala, že pohonné hmoty v důsledku opatření zlevní o 1,80 koruny na litr, neboť se bude platit i nižší DPH, která se vypočítává až po zohlednění právě spotřební daně.
Benzín byl včera už jen o osm haléřů levnější než před snížením spotřební daně z něj. Pohonné hmoty v dalších dnech podraží o korun a více na litr
09.06.2022 Už dnes zřejmě došlo ke „smazání“ efektu týden snížení spotřební daně z pohonných hmot z minulého týdne. Alespoň tedy v případě benzínu. Fialova vláda rozhodla s platností od 1. června o snížení daně z pohonných hmot o 1,50 koruny na litr. Předpokládala, že pohonné hmoty v důsledku opatření zlevní o 1,80 koruny na litr, neboť se bude platit i nižší DPH, která se vypočítává až po zohlednění právě spotřební daně.
Řidiči zřejmě již dnes tankují benzín dráže než před snížením spotřební daně před týdnem. Fialova vláda „kopíruje“ vládu Babišovu, i proto tedy vyhlíží velký schodek skoro 300 miliard pro rok 2023
08.06.2022 Už dnes může dojít ke „smazání“ efektu týden starého snížení spotřební daně v případě benzínu. Fialova vláda rozhodla s platností od 1. června o snížení daně z pohonných hmot o 1,50 koruny na litr. Předpokládala, že pohonné hmoty v důsledku opatření zlevní o 1,80 koruny na litr, neboť se bude platit i nižší DPH, která se vypočítává až po zohlednění právě spotřební daně.
Česko míří do krize, jakou nepamatuje. Tady je jednoduchý „manuál“ pro Fialovu vládu, jak takové krizi čelit
07.06.2022 Lidem v Česku letos klesne životní úroveň nejvýrazněji od vzniku republiky v roce 1993. Potvrzují to dnes zveřejněná čísla ČSÚ k vývoji reálných mezd v letošním prvním čtvrtletí. Frustrace a nespokojenost obyvatelstva, zejména sociálně zranitelných skupin, narůstá každým dnem. Výhledově hrozí vážný společenský a politický rozkol.
Prudký propad mezd a životní úrovně v Česku, jejž signalizují dnešní čísla, znemožní přijetí eura před rokem 2030. Chtít teď euro je politická sebevražda
07.06.2022 Prakticky všichni Češi, jimž je pod 50 let věku ve svém ekonomicky aktivním životě nezažili takový pád životní úrovně, jaký je čeká letos. Reálné mzdy v Česku se totiž letos v prvním čtvrtletí meziročně propadly o 3,6 procenta. I když meziročně sice přidaly přes sedm procent nominálně, takže většina lidí má pocit, že „bere více“, reálně, tedy po zohlednění inflace, více než 11procentní, se historicky propadly. Za celý letošní rok se mohou propadnout o osm procent, nejvíce od vzniku ČR v roce 1993.
Pokud chce Česko mít euro před rokem 2030, musí vláda už teď propouštět, zvyšovat daně a nevymýšlet nové dávky jako 5000 korun na dítě
07.06.2022 Evropská centrální banka (ECB) bude muset už ve druhé polovině letošního roku razantně zvedat úrokové sazby. Ve své nové analýze tak praví experti Bank of America, druhé největší banky ve Spojených státech. Soudí, že ECB zvýší svoji základní úrokovou sazbu hned o 0,5 procentního bodu jak na svém červencovém, tak zářijovém zasedání.
Uspěje Fialova vláda se snížením spotřební daně z paliv? Rozhodne se v Rijádu
02.06.2022 Uspěje Fialova vláda se snížení spotřební daně z pohonných hmot? Klíč ke trvalejšímu zlevnění pohonných hmot není ve Strakově akademii, ale v Rijádu. Pokud by zejména právě Saúdská Arábie výrazněji navýšila těžbu nad rámec objemu, na němž se měsíce dopředu shodl kartel OPEC a i další tradiční těžaři mimo něj, v čele s Ruskem, během června a července pohonné hmoty v ČR mohou zlevnit poměrně citelně. Fialova vláda pak bude moci tvrdit, že její snížení daně „zabralo“. Tuzemský řidič už nerozliší, zda tankuje levněji kvůli nižší dani, nebo kvůli tomu, že Saúdská Arábie těží více. Poděkoval by Fialovi. Bližší košile než kabát.
Fialova vláda vyplatí 5000 Kč na dítě. Kopíruje Babiše, popírá samu sebe a navíc i své vlastní experty z Národní ekonomické rady vlády
01.06.2022 Vláda dnes definitivně schválila, že v srpnu hodlá vyplácet mimořádnou dávku na dítě ve výši 5000 korun.
Čeští pumpaři dnes citelně zlevnili, započítali nižší spotřební daň. Za zhruba 10 dní ale ceny budou pravděpodobně výše, než byly včera, rozhodnou o tom Saúdové v Rijádu
01.06.2022 Čerpací stanice v ČR podle aktuálních dílčích pozorování přímo v terénu ve svých cenách zohlednily dnešní snížení spotřební daně z pohonných hmot. Vláda o jejím snížení rozhodla na dobu čtyř měsíců, a to v rozsahu 1,50 koruny na litr. Pohonné hmoty by tak mohly zlevnit až o zhruba 1,80 koruny na litr, neboť se snížením spotřební daně klesá také příslušná daň z přidané hodnoty.
Rosněfť i Gazprom vyplatí historicky rekordní dividendu, Putin přitom vypne plyn i Dánsku. Energetickým podnikům v rukou Kremlu citelně zvyšuje ziskovost fiasko EU s uvalováním embarga
30.05.2022 Ruské energetické podniky ovládané Kremlem, ropná Rosněfť a plynárenský Gazprom, vyplatí letos historicky rekordní dividendu. K vysokým ziskům jim pomáhá zejména EU, která hrozí embargem, čímž vyhání cenu ropy i plynu výše, ale nezavádí jej, takže Rusko prodává stále hodně, a navíc ještě draze.
Fialova vláda si může oddechnout, Orbánův kabinet si totiž prosadil, že ruská ropa z Družby nebude podléhat embargu EU. Družbou proudí ruská ropa i do Česka
29.05.2022 Brusel vychází vstříc Maďarsku a Evropská komise tak už nenavrhuje embargovat ruskou ropu proudící ropovodem Družba. Vyplývá to z aktualizovaného návrhu šestého sankčního balíčku, který Evropská komise včera rozeslala členským vládám. Brusel v něm tedy navrhuje embargovat pouze tu ruskou ropu, jež je do EU přepravována tankery. Surovina proudící Družbou zatím embargována být nemá.
Nálada Čechů ohledně ekonomiky padá nejníže za deset let. Drtí je strach z inflace a pasivita Fialovy vlády, které tak zvoní „alarm“
24.05.2022 Nálada lidí v České republice padá, co se ekonomické situace týče, nejníže za posledních deset let. Podle dnes zveřejněných závěrů pravidelného, každoměsíčního šetření Českého statistického úřadu se totiž důvěra českých spotřebitelů v ekonomiku propadla nejníže od května 2012. A to ji další, zřejmě i citelný pád ještě čeká. Češi už totiž pociťují neblahé dopady růstu cen na svoji finanční situaci. Zároveň se den po dni stupňuje jejich rozhořčení, že vláda s kritickou situací nic moc nedělá. Pro kabinet premiéra Petra Fialy jsou tedy dnešní čísla opravdu „alarmem“.
Úvahy o dělení ČEZ dělají z jeho akcií vysoce žádané zboží. Cena letí nahoru suverénně nejvíce ze všech akcií, co se v Praze obchodují
20.05.2022 Akcie společnosti ČEZ představují v měsíci květnu naprostého suveréna pražské burzy. Od začátku měsíce zhodnotily o zhruba 12,7 procenta. Dramaticky více než kterýkoli jiný titul, který se v Praze obchoduje (viz tabulka Bloombergu níže).
Jurečka se spletl, vláda vyplatí „rouškovné pro děti“ menšímu okruhu domácností. I tak jde stále v Babišových stopách, na neadresnou dávku padne až sedm miliard korun
01.05.2022 Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka se spletl. Vláda hodlá v srpnu vyplácet mimořádnou dávku na dítě v závislosti na hrubém, nikoli čistém příjmu domácnosti. Takže nárok na ni budou mít domácnosti s příjmem do jednoho milionu korun ročně hrubého. Dávku tak stále bude získávat třeba i domácnost, v níž oba rodiče pobírají mzdu 41 600 korun hrubého měsíčně. To zhruba odpovídá průměrné mzdě pro první čtvrtletí letošního roku, jak uvádí ministr financí Zbyněk Stanjura. Na průměrnou mzdu tak stále dosáhnou zhruba dvě třetiny rodin s dětmi.
Fialova vláda jde v Babišových stopách, i bohatým rodinám vyplatí „rouškovné pro děti“
29.04.2022 Fialova vláda se rozhodla pokračovat v tradici Babišova kabinetu. Akorát se zaměřuje na děti, a ne na důchodce. Takže vyplatí „rouškovné pro děti“. Dosáhne na něj i domácnost, jejíž oba rodiče vydělávají každý takřka 50 tisíc hrubého měsíčně. Takže o adresnosti nemůže být řeč. Opět se nesystémově vyplácí veřejné peníze. Vyplácí se řadě domácností, které je vůbec nepotřebují. Naopak skutečně potřebným se pomůže méně, než by se pomoci mohlo.
Ekonomická nálada Čechů dramaticky padá, je nejníže od roku 2012. Fialova vláda by měla vystupovat aktivněji, jinak mocně nahraje opozici
25.04.2022 Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku dramaticky padá. Podle dnešních čísel ČSÚ poklesla letos v dubnu nejníže od listopadu 2012 (viz zelená křivka na grafu níže). Veřejnost se bojí zdražování a také zásadního zhoršení ekonomické a vlastní finanční situace. Tak „blbá nálada“ z ekonomického hlediska nepanovala takřka deset let.
Největší provozovatel čerpacích stanic v ČR má „ohromující“ marže, uvádí dnešní analýza Bloombergu. U potravin ale kontrola marží připomíná komunismus
22.04.2022 Fialovu kabinetu kontrolování marží zachutnalo. A tak si po březnovém spuštění sledování cenotvorby čerpacích stanic nyní posvítí také na prodejce potravin. Ve své podstatě je jakákoli kontrola marží pošlapáváním svobody podnikání, takže by ji jeden čekal třeba od sociálních demokratů nebo spíše od komunistů.
Pohonné hmoty v ČR zlevňují a zlevní i dále. I díky snížení spotřební daně, kterým však Česko na svůj dluh nakonec bude financovat třeba i ruskou Rosněfť či oligarchu Sečina
07.04.2022 Benzin Natural 95 u čerpacích stanic v Česku v uplynulém týdnu zlevnil o 46 haléřů na průměrných 43,88 koruny za litr, o 33 haléřů klesla průměrná cena nafty na 46,62 Kč/l. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny pohonných hmot sleduje.
Stanjura by se měl zaměřit nejen na marže čerpacích stanic, ale i rafinérií. Rafinační marže největších prodejců pohonných v ČR stoupají mohutně, protože stále zpracovávají zlevněnou ruskou ropu
07.04.2022 Ministr financí Zbyněk Stanjura podle svých včerejších slov není spokojený s tím, jak čerpací stanice stanovují své marže. Jde o změnu jeho postoje, neboť v první reakci na kontroly, jež ministerstvo financí začalo provádět v polovině března, uvedl, že k systematickému, plošnému neobjektivnímu navyšování marží nedochází. Vláda by se však měla zaměřit nejen na samotné čerpací stanice, ale také na rafinérie. Zde totiž může být skutečný zdroj nynější Stanjurovy nespokojenosti.
Marže největšího provozovatele čerpacích stanic v ČR, polského Orlenu, vzrostly v březnu mohutně, podobě jako maďarského MOL. Fialova vláda „mířila vedle“
04.04.2022 Rafinační marže polské společnosti Orlen vzrostly v březnu zcela nebývale, zhruba pětinásobně. Zatímco ještě v únoru činila rafinační marže společnosti 7,70 dolaru na barel, v minulém měsíci už to bylo 39,30 dolaru za barel. V lednu marže činila jen 4,8 dolaru za barel.
Marže druhého největšího provozovatele čerpacích stanic v ČR vzrostly v březnu rekordně, zhruba desetinásobně. Fialova vláda „mířila vedle“
03.04.2022 Rafinační marže maďarské společnosti MOL vzrostly v březnu zcela nebývale, zhruba desetinásobně, vyplývá z dat agentury Bloomberg (viz níže). Zatímco ještě v únoru činila rafinační marže společnosti 3,40 dolaru na barel, v minulém měsíci už to bylo 33,70 dolaru za barel. Za zcela mimořádným nárůstem marže stojí zejména to, že MOL nadále odebírá ruskou ropu Ural. Ta se kvůli sankcím Západům ocitá v ojedinělé slevě.
4 věci, které by měla vláda Petra Fialy okamžitě udělat
16.03.2022 Napadnutí Ukrajiny sousedním Ruskem je tragédií, o které jsem si jako mnozí jiní bláhově myslel, že je v našem prostoru věcí dávno vybledlé minulosti. Realita ukázala, že není.
Rozpočet je schválený: vláda dá na Ukrajince tolik, co člověk s běžným příjmem za jedno pivo. Kritika, že pomáhá „na úkor“ vlastních občanů, neobstojí
10.03.2022 Fialova vláda má svůj první rozpočet. Poslanci jej schválili dnes. Jeho již přijaté rámcové parametry se vlivem války na Ukrajině nezměnily. Plánovaný schodek zůstává na úrovni 280 miliard korun. Příjmy mají činit 1613,2 miliardy korun, zatímco výdaje 1893,2 miliardy. Na dílčích změnách se však poslanci shodli. Na humanitární pomoc související s Ukrajinou nově vyčlení 1,8 miliardy korun.
Litr benzinu či nafty může podle ekonomů stát i přes 55 korun
08.03.2022 Ceny pohonných hmot u českých čerpacích stanic nadále rostou. Litr Naturalu 95 stojí průměrně 43,51 koruny, litr nafty 45,32 Kč. Nafta zdražuje rychleji, během 24 hodin vzrostla její cena o 1,17 Kč, benzin zdražil za stejnou dobu o 74 haléřů. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která průměrné ceny paliv sleduje od začátku roku 2005. Podle oslovených ekonomů by se cena pohonných hmot mohla vyšplhat i přes 55 korun za litr, v nejhorších případech i přes 60 korun.
Česká pomoc Ukrajině? Jako když si člověk s příjmem 30 000 korun dá jedno pivo
06.03.2022 Poměrně často je nyní slyšet názor, že Fialova vláda vydává na pomoc Ukrajině až příliš veřejných peněz, zatímco vůči českým občanům je skoupá. I v nejvyšších politických patrech se objevilo stanovisko, které tomuto názoru přitakává. Ukrajincům totiž prý vláda pomáhá na úkor vlastních občanů. Jak velký je ale ten „úkor“? Stojí za řeč?
Příjmy rozpočtu nafoukla inflace, na skutečném osekání výdajů bude muset Fialova vláda ještě zapracovat. Nebo zvýšit daně, jak radí prezident Zeman i Mezinárodní měnový fond
19.02.2022 Po včerejšku máme nový rozpočet. Alespoň tedy jeho základní rámec. Vláda tak učinila první krok ven z provizoria, kompletně by se z něj měla dostat zhruba za měsíc. Oproti rozpočtu Babišovy vlády omezila výdaje o 77 miliard korun. Mnohdy ale jde spíše jen o optické omezení nebo o omezení, které bude obtížně udržitelné pro příští léta.
Šplháme z propasti. Češi, co nakupují v Polsku, už jakoby z ní byli venku
06.02.2022 Tuzemské hospodářství loni šplhalo z propasti, kam jej o rok dříve uvrhla pandemie, rychleji, než se čekalo. A už je na půlce cesty ven. Během letoška bude ven zcela, pokud se na Ukrajině nezačne válčit. Češi, kteří vyrážejí do Polska třeba za nákupem borůvek, už si ale mohou „venku z propasti“ připadat hned teď.
Státní rozpočet je po 35 měsících v plusu. Ovšem pouze z důvodu provizoria, jde tak spíše jen o symbolické rozloučení se s Babišovou érou
01.02.2022 Vláda v rámci státního rozpočtu hospodařila letos v lednu poprvé po 35 měsících přebytkově. Vyplývá to z údajů k plnění rozpočtu, jež dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Jde však zatím spíše jen o symbolický výsledek, neboť nová Fialova vláda právě alespoň symbolicky přetíná éru kontinuálně schodkových plnění, jež se táhne od začátku roku 2019. Fialova vláda se tak symbolicky loučí se schodky éry vlády Babišovy.
Mezinárodní měnový fond radí Stanjurovi obnovit superhrubou mzdu. Tu ale Stanjurova ODS pomohla zrušit, takže snížit schodek pod 280 miliard korun musí ministr jinak
30.01.2022 Mezinárodní měnový fond ve své pravidelné zprávě ke stavu české ekonomiky, kterou zveřejnil tento týden, doporučuje za účelem ozdravení veřejných financí přehodnotit opatření zavedená během pandemie. Zejména pak takzvané zrušení superhrubé mzdy a rovněž zrušení daně z nebytí nemovitostí.
Na podporu stavebka dal stát od roku 2000 zhruba 200 miliard korun, čímž přifoukl ceny nemovitostí. Nyní je dobrý čas podporu stavebka zrušit
16.01.2022 Závažnější než samotná výše veřejného dluhu ĆR je stávající dynamika jeho nárůstu. Hrozí totiž, že mnohé země EU začnou své veřejné finance ozdravovat rychleji než ČR, což by mohlo postavení Česka v rámci EU – coby šesté nejméně zadlužené země – zhoršit. Navíc by takový vývoj nenechaly bez povšimnutí ratingové agentury. Ty pandemický nárůst tuzemského zadlužení zatím tolerují, neboť vnímají celkový mimořádný kontext, kvůli němuž nastalo.
Inflace v ČR stoupá k rekordu od roku 1998, nebýt redukce DPH na energie už by tam byla. Letos citelně podraží i potraviny, Češi si po delší době „utáhnou opasky“
12.01.2022 Inflace v prosinci 2021 vykázala hodnotu 6,6 procenta v meziročním vyjádření. Jedná se o její nejvyšší úroveň od září 2008, kdy dosáhla stejné hodnoty. Vyšší byla naposledy v červenci 2008. Loni za celý rok tak inflace vykazuje nejvyšší průměrnou úroveň právě od roku 2008.
Žádný cukr, jenom bič, toť „mission impossible“ Fialovy vlády. Aneb programové prohlášení bude zatraceně těžké naplnit, ovšem bylo by to chvályhodné
10.01.2022 Fialova vláda věru nezačíná v lehkém čase. Covid obnažuje, jak moc obtížné zejména mezinárodní podmínky jsou. Není přílišnou nadsázkou, přiblížit výchozí rámec, směrodatný pro novou českou vládu, takto. Evropská unie je vojensky závislá na USA, energeticky na Rusku a výrobně a materiálově na Číně a potažmo Asii. V ozeleňování ale chce EU všem těmto celkům „jít vzorem“.
Vládě hrozí, že v programovém prohlášení v oblasti veřejných financí „honí příliš zajíců naráz“
07.01.2022 Programové prohlášení vlády v ekonomické oblasti týkající se veřejných financí obsahuje řadu spíše obecnějších formulací. Vláda se například zavazuje k „co nejrychlejšímu splnění maastrichtských kritérií“. Bude tedy usilovat především o snížení schodku veřejných financí alespoň na úroveň tří procent HDP. Otázkou však zůstává, jak rychle zamýšlí tohoto cíle dosáhnout.
V roce 2022 hrozí Česku spirály inflace a dluhu, jak ví Zeman i Fiala. Klíčovým důvodem je nezvládnutá zelená transformace EU, jejíž podobu je třeba přiblížit podmínkám ČR
03.01.2022 Prezident Miloš Zeman ve svém vánočním poselství dobře pojmenoval dvě klíčové výzvy, jimž v ekonomické sféře bude nová vláda premiéra Petra Fialy v roce 2022 čelit. Ostatně sám Fiala je ve svém projevu novoročním vlastně potvrdil.
EU bude asi považovat jadernou energii za zelenou. Lepší příslib si Fialova vláda nemohla na Nový rok přát
01.01.2022 České ekonomice – a nové Fialově vládě – se na Nový rok dostává jednoho z nejlepších příslibů, jaký si vůbec mohla přát. Evropská unie by totiž mohla začít posuzovat jadernou energetiku a některé druhy energetiky založené na zemním plynu jako zelenou aktivitu.
Co nás v roce 2022 čeká a nemine v ekonomice? Osm hlavních změn a očekávání
01.01.2022 Česko od dneška hospodaří v režimu rozpočtového provizoria. Musí totiž začít osekávat pandemické dluhy. Nejen státní zaměstnanci a důchodci se tak musí připravit na hubenější čas, i když ne nutně od letoška. Inflace, která však letos udeří, v tomto měsíci až desetiprocentní, způsobí výrazné pokles kupní síly obyvatelstva – a tedy jeho životní úrovně. Na co dalšího je letos třeba se v ekonomické a finanční oblasti připravit. Zde osmero hlavních změn a očekávání roku 2022, níže jsou pak představeny blíže.
Fialova vláda pomůže lidem s energiemi adresně, vyjde ji to na zhruba 350 milionů měsíčně. Inflaci tak už nebude stlačovat nulová DPH na energie, takže v lednu stoupne až na deset procent
29.12.2021 Fialova vláda dnes schválila soubor opatření kvůli vysokým cenám energií. Klíčovým rozdílem oproti běžící pomoci schválené ještě Babišovou vládou je jejich vyšší adresnost. Ta znamená, že opatření budou sice celkově výrazně levnější, avšak zdraží se jejich samotná realizace, neboť vzroste administrativní náročnost.
Důchody se v roce 2022 zvýší suverénně rekordně, o zhruba 1500 korun, a to kvůli mimořádné druhé valorizaci. Posunutím odchodu do důchodu na 1. ledna 2022 lze penzi navýšit až o tisíce
29.12.2021 V příštím roce dojde pravděpodobně k suverénně nejvýraznějšímu navýšení průměrného důchodu v celé historii ČR. Penzisté se dohromady dočkají navýšení orientačně o 1500 korun. Nejprve v lednu jim důchod v průměru naroste o zhruba 800 korun a pak nejspíše v červenci o dalších 700 korun.
Plynová krize stále zuří, i když cena plynu spadla o desítky procent. Fialova vláda by měla znova dojednat zelenou agendu EU, docílit na úrovni EU uznání jádra jakožto bezemisního zdroje
29.12.2021 Z titulků našich i zahraničních médií se zdá, že plynová krize v EU zásadně polevuje. Přitom cena plynu v EU stále činí zhruba 100 eur za megawatthodinu, což byla ještě na počátku prosince zcela nebývalá suma, která snesla srovnání jen s máločím, co do té doby na trhu s plynem nastalo. Pak se však těsně před Vánoci přechodně vyhoupla až k 190 eur za megawatthodin, takže v porovnání s touto zcela mimořádně vyšponovanou cenou se nyní jeví docela nízká. Stále však je zhruba na pětinásobku běžných hodnot.
Zvýšení slevy na poplatníka vyjde na zhruba 13 miliard korun. Pomůže znatelně i sociálně slabším, na rozdíl od zrušení superhrubé mzdy
28.12.2021 Základní sleva na dani na poplatníka se od 1. ledna 2022 zvýší o tři tisíce korun, z 27 840 na 30 840 korun. Veřejnou kasu připraví tento zásah o dalších 12,5 miliardy korun ročně. Opatření však přijde obzvláště vhod v době rapidní obecné inflace a poklesu reálných výdělků, který v příštím roce může být nejvýraznější od 90. let.
Prezident Zeman střízlivě vyzdvihl klíčové problémy české ekonomiky, tedy zelenou agendu EU a nedostatečně stabilizované veřejné finance
26.12.2021 Prezident republiky Miloš Zeman hodnotil ve svém dnešním vánočním poselství ekonomické záležitosti střízlivě. Vyzdvižení takzvaného zeleného údělu jako klíčového nebezpečí letošního roku se sice může zdát přepjaté, nicméně celá zelená agenda EU skutečně má značný potenciál dlouhodobě podvázat výkon české ekonomiky a nepříznivě poznamenávat životní úroveň obyvatel ČR.
Světová ekonomika v příštím roce poprvé v historii překoná velikost 100 bilionů dolarů. Elon Musk na daních zaplatí 243 miliard korun, nejvíce kolik kdy kdo na daní odvedl
26.12.2021 Světová ekonomika v příštím roce poprvé v historii svojí velikostí přesáhne úroveň sto bilionů dolarů, což odpovídá 2210 bilionů korun. Její hrubý domácí produkt přesáhne tuto úroveň dle prognózy britského výzkumného centra Centre for Economics and Business Research (CEBR). Pro srovnání, velikost české ekonomiky v příštím roce má dle nejnovější prognózy ministerstva financí činit bezmála 6,5 bilionu korun.
Dnes je poslední den na pořízení spořících dluhopisů. Po včerejších slovech a činech Česká národní banky dává jejich pořízení ještě větší smysl, úrok na nich může převýšit i úroveň šesti procent
23.12.2021 Nová Fialova vláda moc hezký dárek pod stromeček nedostává, alespoň tedy ne od mezinárodních finančníků. Americká společnost BlackRock, největší světový správce majetku, globální investory varuje před půjčováním českému kabinetu. A to přesto, například, že úrok na dluhu české vlády nyní převyšuje úrok na dluhu vlády slovenské nejvýrazněji v historii.
České vládě teď nepůjčujte, varuje americký správce investic České národní banky
17.12.2021 Nastupující Fialova vláda od mezinárodních finančníků zrovna moc hezký dárek na uvítanou nedostává. Americká společnost BlackRock, největší světový správce majetku, varuje mezinárodní investory před půjčováním novému českému kabinetu. A to přesto, že úrok na dluhu české vlády převyšuje úrok na dluhu německém nejvýrazněji od roku 1999.
Inflace v Česku dále roste. Nebýt snížení DPH na elektřinu a plyn činila by už nyní 7 %, v lednu může být až desetiprocentní
10.12.2021 Míra inflace v ČR dosáhla v listopadu úrovně rovných šesti procent v meziročním vyjádření. Zhruba se tak trefila do očekávání trhu. Z hlediska běžného spotřebitele je pozitivní alespoň to, že tentokrát tak nepříjemně nepřekvapila svojí výší jako v uplynulých měsících. I tak se jedná o nejvyšší inflaci od roku 2008. Naposledy byla inflace vyšší v září 2008, kdy dosáhla 6,6 procenta.
Ničivě drahý plyn: několik poučení z plynového vývoje. Plyn v EU je opět u hranice 100 eur za megawatthodinu
01.12.2021 Plynová krize EU sice v posledních dnech mediálně ustoupila dalšímu z comebacků covidu, ale zažehnána není. Vždy třeba zrovna včera burzovní cena plynu v EU vyhoupla zpět na 100 eur za megawatthodinu. Tedy na více než pětinásobek hodnot běžných před pandemií. Nepochybně už nyní si ale lze vzít z plynové krize několik poučení.
Válek chce do hry vrátit PCR testování. Jde o epidemiologicky i ekonomicky rozumný krok
24.11.2021 Pravděpodobný budoucí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek na dnešní tiskové konferenci představitelů předpokládané nadcházející vlády uvedl, že by jako „vstupenka“ do restaurací, gastrozařízení a obecně provozoven sektoru služeb mohl sloužit dostatečně čerstvý negativní PCR test. Válek doplnil, že si je jistý, že existuje kapacita pro dostatečné testování tímto typem testů.
Ekonomika: Fialův správný krok do mlhy
08.11.2021 Koaliční smlouva a vládní programové prohlášení vznikající Fialovy garnitury se v ekonomických bodech vydává často správným směrem, ale krokem méně jistým, než jaký by ideálně měl být. To proto, že řada ekonomicky přínosných cílů je formulována až příliš vágně, ba mlhavě, což otevírá prostor spekulaci, do jaké míry na nich bude nová vláda trvat, nesleví z nich a nesejde z cesty nastoupené správným směrem.
Fialova vláda sleví z předvolebních slibů ohledně osekání dluhu, euro rozumně nepřijme
03.11.2021 Uniklé fragmenty programového prohlášení vlády v ekonomické oblasti naznačují, že pravděpodobná Fialova vláda poněkud sleví z razance předvolebních slibů obou koalic, které ji tvoří, a to přímo v klíčové oblasti veřejných financí.
Související klíčová slova:
Multimilionáři | Nálada českých spotřebitelů | Zpravodajské události | Program odkupu aktiv | Války | Čínská továrna | Vývoj | Paradox | Češi | Budapešť | Podstoupení rizika | Zveřejněné údaje | Allianz | Zdražovat | DPH | EUR | Klíčové problémy | Přijmout euro | Standard & Poor's | Výkyvy | Itálie | Daňové povinnosti | Údaj o HDP | Očekávání | Jüan | Inflace v září | Evropské centrální banky | Daňové ráje | Poslanci | Čerpací stanice v ČR | Veřejné finance | Schodek státního rozpočtu | Ministerstvo průmyslu a obchodu | Ruské invaze na Ukrajinu | Průměrná sazba hypoték | Plyn v EU | Trh práce | Ministerstvo financí ČR | Evropská komise | Pro investory | Investice | Potenciál | Kanadský penzijní fond | Lednová inflace | Škoda Auto | Ifo | Invaze na Ukrajinu | Prognózy | Britská libra | ČNB Jiří Rusnok | Intervence | Výkon ekonomiky | Slabá koruna | Klesly akcie | Experti | Chování | Mimořádné daně | Rekord | Raiffeisenbank | Zpevňování koruny | Daň na banky | Spirálovitý růst cen | Madrid | Evropské měny | Hnojiva | Většinový podíl | Reálné ekonomiky | Největší světová ekonomika | Bidenova administrativa | Objem ropy | Český statistický úřad | Impuls | Bruno Le Maire | Bruegel | Zdanění bank | Vanguard | Morgan Stanley | Nejvyšší inflace | Spotřebitelé | PKN Orlen | Die Welt | Goldman Sachs | ČNB úrokové sazby | Současná cena | Akcie společnosti | Solidarita | Tuzemské hospodářství | Důvěra v ekonomiku | Lagardeová | Cena emisních povolenek EU | Výnos | Protistrana | Oxfam | Lex ČEZ | Brent | Dlužník | Růst sazeb | Dopravci | Cena emisních povolenek | Zkrocení inflace | Posílení | KLDR | Státní dluh | Hluboké recese | Kontrakty | Strach | Očištěný čistý zisk | Propad cen | Praxe | Platební neschopnosti | Posílení české měny | Posilování dolaru | Nová bankovní rada | Aktuální výhled | Znehodnocení | Peníze | Ukazatel | Bankovní rady ČNB | Podnikatelé a firmy | Unie | Investovat | Dobrý byznys | Zastropování cen energií | Meziroční růst cen | Prognóza | Zisky bank | Pokles ceny ropy | Odpor | Běžný účet platební bilance | Tuzemská ekonomika | Energetický tarif | Výsledek hospodaření | Bankovní rada ČNB | Měnová krize | Developeři | Burzy | Pesimismus | Ceny elektřiny | Kapitál | Americký prezident Joe Biden | Daň z benzinu | Cestování | Prodeje aut | Posílení koruny | USD | Rijád | Nová prognóza | Posilování koruny | David Marek | Karlsruhe | Více peněz | Plány | Energetická společnost | Na burze | Šok | ČSOB | Pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb | Podíl Evropy | Trh s ropou | Regulace | Maďarsko | Garance | Noviny | Měnový fond | Úroková sazba | Složení bankovní rady | Inflační spirála | Kabinet | Hospodaření vlády | Hypotéky v Česku | UniCredit Bank | Roční růst | Fitch Ratings | Elektrárenská společnost | Ruský prezident | Kapitálový trh | Zvýšení sazeb | Covid | Dovoz | Nejbohatší | Uhelné elektrárny | Růst cen ropy | Hlava státu | Světová finanční krize | Progres | Válka na Ukrajině | Elon Musk | Investoři | Revolut | Portfolio | Petr Pavel | Automobilky | Vládní představitelé | Globální ekonomiky | Nejistoty | Americký prezident | Paušální daně | Inflační čísla | Christine Lagardeová | AA | Západní sankce | Dovoz ropy | Zisk | Biden | ČSSD | Inflace v lednu | Finanční instituce | Konflikt mezi Izraelem | Ruské ropy | Údaje ministerstva | Americká společnost | Pojišťovny | Daniel Křetínský | Prezident | Obchodování s termínovými kontrakty | Bohatí | Úsporný tarif | Funkční období | KDU-ČSL | Nemovitosti | Riziko recese | Snížení nákladů | Boj s inflací | Analýzy | Investiční | ExxonMobil | Energetický a průmyslový holding | Inflační situace | Berlín | Ministr práce | Brusel | Česká společnost | Válka | Úrok | Andrej Babiš | Agrofert | Prodej | Zpráva | Česká televize | Švýcarská banka | Ekonomické dopady | Jan Kubíček | Výhled ratingu | Emoce | Economic Affairs | Cena barelu ropy | Česká měna | Hrubý domácí produkt (HDP) | Obchodování | Zvýšení daní | Legislativa | Ministr životního prostředí | Plynovody | Automobilka | Nabídka | Management | Podpora | Dividendy ČEZ | Strop na ruskou ropu | Ropovod | Úsporný energetický tarif | Centrální banky | Armageddon | Polská vláda | Největší švýcarská banka | Eurostat | Zprávy | Ruský rubl | Nadšení | Daňový poplatník | Dolary | Růst inflace | Petr Fiala | Cena povolenek | Obchodování na pražské burze | Alena Schillerová | Investiční banka | Prognózy ČNB | PwC | Zajištění na stáří | Offshore | Praha | Ceny ropy | Piráti | Ceny elektřiny v Německu | Distribuce | Byty | Evropské akcie | Tržní úrokové sazby | Udržitelnost | Nájemné | Ministr Jurečka | Dnešní data | Petrochemická společnost | České banky | Regulační úřad | Vyhlídky | Firmy | Snížení DPH | NATO | Zadlužování | Ratingové hodnocení | Cena ropy brent | Růst zadlužení | Míra | Investment management | Nástroj | Výsledky | Ekonomické oživení | Hospodaření státu | Zdražování pohonných hmot | Inflace v Česku | Národní rozpočtová rada | Inflační tlaky | Devizové trhy | Bank of America | TIM | Vakcína | Zvyšování daní | Silný dolar | Finanční domy | Koruna | Tendr | Cukr | Akciové tituly | Raiffeisen | Tržní ceny | Bulharsko | Hypoteční trh | OPEC+ | Francie | Onemocnění | Sazby ČNB | Propad | Objem | Asociace | Výkonnost | Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) | Údaje | Cenový šok | Klima | Energetické podniky | Soukromé firmy | Cenotvorba | Americká banka | Zastropování cen ruské ropy | Propuštění | Světové ceny ropy | Intervence ČNB | Plyn z Ruska | Ruský plyn | Vládní dluh | Nomura | Státní rozpočet | Hospodaření státního rozpočtu | Důchod | Bilion | Britské libry | NET4GAS | Sázka | Studie | Americký podnik | Cena plynu | Deficit | EDF | Graf | Polsko | Kolaps | Ratingová agentura | Francouzský ministr | Reakce trhu | Plyn | Ropa Brent | Hypotéky | Marže čerpacích stanic | Hrubý domácí produkt | Lukáš Kovanda | Zvýšené riziko | Přijetí | Evropa | Bohatí lidé | OPEC | Ukrajina | Maďarský forint | Ropovod Družba | BYD | Daně z neočekávaných zisků | Ústavní soud | Bezpečné útočiště | Prime | Zveřejněná data | Spotřebitelská nálada | Maastrichtská kritéria | Devalvace | Stavebnictví | Pomoc lidem | Dopady války na Ukrajině | Křetínský | Finanční krize | Kartel OPEC | Prezident Pavel | Akcie společnosti ČEZ | Největší banky | Akcie Komerční banky | Vysoká cena | Rakousko | Švédsko | Instituce | Česká koruna | Dopady inflace | OECD | Úspory | Obnovitelné zdroje | Erste Group | Situace | Měnový trh | CEPS | Zastropování cen elektřiny | Řecká krize | Tuzemské banky | Dopad pandemie | Dodavatelský řetězec | Běžný účet | Akcioví investoři | Výdělky | Divize | Oslabení koruny | Zvýšení úrokových sazeb | Evropská ekonomika | Rosněfť | Rozpočtový deficit | Domácnosti | Mimořádná daň | Akcionáři ČEZ | Zvýšení sazeb ČNB | Obchodníci s ropou | Stavební spoření | Trh | Snížení daní | Komise | Francouzská vláda | Války na Ukrajině | Erste Bank | Viktor Orbán | Akcie firem | Výrazný růst | Frustrace | Analytici | Zahraniční obchod | Snížení zadlužení | Rubl | Tržní prostředí | Drahota | Premiér Petr Fiala | Důvěra spotřebitelů | Pozornost | Moody's | Země EU | Finanční společnosti | Prosincová inflace | Hnutí ANO | Arbitráže | Veřejný dluh ČR | Elektromobily | Pražské burzy | Dobré zprávy | Dluhopisy | Konkurenceschopnost | Globální recese | Automobilový průmysl | Makro | JDE | ANO | Zemní plyn | Růst spotřebitelských cen | ProCent | WIG | Ceny zboží | Splácení dluhu | Americké akciové trhy | Rating | Inflace v listopadu | Zestátnění | Prezident Joe Biden | Velké banky | Příležitosti | Nejistota | Utahování měnových podmínek | Mateusz Morawiecki | Spotřebitelská inflace | Pokles cen ropy | Roční výnos | Světové centrální banky | Národní ekonomická rada vlády | Drahé energie | Důvěra | Pravděpodobnost | Světová banka | Penzijní fond | Představenstvo | Hlavy států | Makroekonomika | Největší evropská ekonomika | Paušální daň | Výpadky | Závazek | Podpůrná opatření | Japonsko | CVVM | Gazprom | Tržby | Centrální banka | Jemenští povstalci | Polský zlotý | Německá vláda | Překoupenost | MJ | Eurozóna | Čistý zisk | Státní protiinflační dluhopisy | Standard & Poor’s 500 | Pozitivní zpráva | Jádrová inflace | BDI | Portugalsko | Země OECD | Společnosti | Další růst | Vládní koalice | Celkový výsledek | Objem plynu | Prohlášení | Zkapalněný zemní plyn | Ceny povolenek | Řetězec | Plyn z Norska | Bankovní tituly | Odvody | Banka Nomura | Nárůst objemů | Obchodníci | Státní stavebko | Očekávání trhu | Cena akcie ČEZ | Reuters | USA | Růst HDP | Situace na Ukrajině | Invaze | Škoda | Dluhy | Trinity Bank Lukáš Kovanda | Předseda | Ekonomická nálada Čechů | Británie | Deficit veřejných financí | Singapurský dolar | J&T | Rozpočtový schodek | Ekonomiky | Inflační situace v ČR | Libra | Problémy české ekonomiky | Zvýšení základní úrokové sazby | ERM II | Vláda ČR | Vysoké úroky | Dividenda | Debata | Evropská unie | Cena akcie | Západní firmy | Zvýšení základní sazby | Financovat | Řecko | Aktuální cena | Green Deal | Platební bilance | Říjnová inflace | Snížení daně z příjmu | Deglobalizace | Základní úroková sazba | Nový rekord | Úroky | Economic | Cena | Zastropování plynu | Ztráta | Izrael | Rozpočet | TABAK | Zájem o hypotéky | Mezinárodní investoři | Klíčové oblasti | Životní úroveň | Varšava | Dolar | Orbán | Ceny | Technologie | Energetická krize | ČNB | Celkový deficit | Přenos | Jiří Rusnok | Agentura Bloomberg | Cena akcií ČEZ | Těžaři | Pokles | Sankce Západu | Makroekonomická situace | Pandora Papers | Rekordní zisky | Americké společnosti | Pavel Tykač | Česká republika | Poplatek | Zemědělci | Zelené energie | Veřejné zadlužení | Finanční výkonnost | Tomáš Holub | COVID-19 | Světlo na konci tunelu | Evropská centrální banka | Index PX | Daně | Lídři | Moneta | Vyšší úrok | Investment Management | Rizika | ECB | Český stát | Česká ekonomika | Intervenovat na devizovém trhu | Daně z příjmů | Fond | Mánie | Čína | Prezident Vladimir Putin | Nájemné v Česku | Zisky | Emisní povolenky EU | Ruská vláda | Míra inflace v ČR | Daňové zatížení | Dolar vůči koruně | Ministr zahraničí | Tuzemská inflace | Ratingové agentury | Manuál | Electricite de France | Zvýšení ceny | Conseq | Trinity Bank | Pojištění vkladů | F-35 | Růst cen | Rating vyšší | Zdravotní pojištění | Moskva | Vysoké inflace | Měnová politika | Baterie | Závislost na Rusku | ERA | Tržní síly | Ekonomická nálada | Statistici | Financování | Byznys | ČSÚ | Inflace v ČR | Fitch | Finance | Omezení dodávek | Nálada spotřebitelů | Prostor pro pokles | Guvernér | Růst světové ekonomiky | Pozastavení obchodování | Photon Energy | Babišova vláda | Růst úroků | Ministr práce a sociálních věcí | Změny HDP | Tempo inflace | Poptávka | Globální hrubý domácí produkt | Line | Americké banky | Investor | Obchodovat | Dnešní čísla | Spotřebitel | Výroba elektřiny | Největší americká banka | Odhodlání | Cenu plynu | Bod | Miliardy korun | Počasí | Raiffeisen Bank International | Redukce | Nord Stream | Saúdská Arábie | OCI | Ziskovost | Energetický kolos | Sázet | Podnikání | Cena ropy | Jaderné elektrárny | Inflace | Problémy | Drobní investoři | Marže | Účet platební bilance | Akcie bank | ROCE | Státy EU | HDP | Předběžné výsledky | Zprostředkovatelé | Alphabet | Vedení společnosti | Členské státy | Zkušenosti | Firma | Spotřební daně | Načasování | Funkční období hlavy státu | Tax Observatory | Výrazný růst cen ropy | Rafinérie | Erste | Komerční banka | Ropa | Statistiky | Světová ekonomika | Nákup ruské ropy | Předsednictví EU | Ekonom | Zisk bank a spořitelen | Pohonné hmoty v ČR | Unicredit | Krizové situace | Akcie padají | Polská měna | UST | Restrikce | Rozhodování | Snížení spotřební daně | BH Securities | Akcie podniku | Deficit státního rozpočtu | Gigafactory | Rozvíjející se trhy | Euro | Zelená energetika | Úsilí | Přerušení dodávek ruského plynu | Dodávky ropy | Íránská ropa | CEBR | Důchodový systém | Kypr | Citigroup | Hospodářství | Stagflace | Poskytování hypoték | Zastavení dodávek | JP Morgan | Obchod | Mezinárodní banky | Úrokové sazby České národní banky | Banka JP Morgan | Uniper | Ceny pohonných hmot v ČR | Rada ČNB | Čínská měna | Nižší ceny | Vítězství nad inflací | EU | Ekonomická krize | Velkoobchodní cena elektřiny | Zavedení EET | Conseq Investment Management | Expert | Vývoz | Energetické firmy | Světové finanční krize | Recese | Emisní povolenky | Švýcarský frank | Nižší DPH | Miliardy | Spekulace | Meziměsíční inflace | Globální finanční krize | Ekonomický výzkum | Štěpán Křeček | Fosilní paliva | Frank | Ministři | Prudký propad | ERM | Cenový strop na ruskou ropu | Orsted | Silné inflační tlaky | Dlužníci | Automobilka Volkswagen | Ceny energií | Unipetrol | Ceny potravin | Úrokové platby | Daňové přiznání | Základní sazby | Zisk ČEZ | Soud | Panika | Společnost ČEZ | Studie EU Tax Observatory | Cena elektřiny | Agentura Fitch | Předpovědi | SPD | Ceny plynu | Světové ekonomiky | Nord Stream 1 | Benzín | Znovusjednocení Německa | Rostoucí ceny | Trend | Živnostníci | Oslabení | Střední podniky | Míra inflace | Windfall tax | Energetika | Spotřebitelská důvěra | MMF | Trhy v USA | Diverzifikované portfolio | Finanční situace | Sazba hypoték | Nemovitostní trh | Prezident Petr Pavel | Schodek | Bankovní sektor | Indexy | Citi | Zvyšování sazeb | Odborníci | Asijská finanční krize | Mezinárodní měnový fond | Zhoršení ratingu | Průmysl | Východní Asie | Tempo růstu | Marže společností | Podnikatel | Úvěrový rating | Snížení daně | Bankovnictví | Pohonné hmoty | Divergence | Zdražování energií | Ceny pohonných hmot v Česku | Analýza společnosti | Akciové trhy | Omezení těžby | Saúdové | Varování | Družba | Obavy z omikronu | Živnostník | Ministr zdravotnictví | Reálná ekonomika | Investování do akcií | Bankovní rada | Pandemie | Střední třída | Mezinárodní dohody | Pokles inflace | Klid | Cenový strop | Ministerstvo financí | České měny | Business | Výhled České republiky | Zdanění | Pokles cen | Základní úrok | Reformy penzí a daní | Veřejný dluh | Tempo růstu ekonomiky | Jan Procházka | Rubikon | Inovace | Konsolidace | Zdravotnictví | Energetické krize | Spekulanti | Čínské akcie | Ministryně financí | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Brazílie | Zbyněk Stanjura | Ratingová agentura Fitch | 3М | Pochybnosti | Nemovitosti v Česku | Členské země | Trinity | Mateřská společnost | Majetek | Řetězce | Kurzové riziko | Lucembursko | Růst úrokových sazeb | Kompenzace | Politika | Konkurence | Míra nezaměstnanosti | Burzovní cena | Komunikace | Akcie společnosti MOL | OMV | Nespokojenost | Strach z inflace | Poplatky | Forint | Rating České republiky | Makroekonomická data | Rekordní propad | Cena pohonných hmot | Členové bankovní rady | Akcie | Energiewende | Nálada | Indie | J&T Banka | EdF | Měnové politiky | Výrazná inflace | Devizové rezervy ČNB | Čínský výrobce | Ekonomika | Elektřina | Hospodářské noviny | Dělení ČEZ | Zlevnění ropy | Slovalco | Sankce | Nezaměstnanost v EU | Zhodnocení | Spořící účty | Poradenské společnosti | Výhled | ZEN | Erste Group Bank | Auta | Komerční banky | Investiční prostředí | Fialův kabinet | Vysoké ceny | Embargo | Economist | Hry | Ekologie | Digitální daň | Zlevnění potravin | Počty nakažených | Energetické společnosti | Propouštění | Česká inflace | Ceny dováženého zboží | Zaměstnanci | Politické fráze | Čerpací stanice | Evropský trh | Finanční trhy | Schodek rozpočtu | Česká národní banka | Růst cen energií | Fondy | Ministr obchodu | Český vývoz | Bílý dům | OSVČ | ČEZ | Riziko | Německé ekonomiky | Financial Times | Reformy penzí | Poptávky po ropě | Návrh rozpočtu | Krize | Pád akcií | Optimalizace | NERV | Průměrná úroková sazba | Omezení produkce | Citelné zdražování | Světový trh s ropou | Šance | Rekordní schodek | Prezidentské volby | Základní úrokové sazby | Kvantitativní uvolňování | Nezaměstnanost | Trhy | Akciové trhy v USA | Výplata | Zrušení superhrubé mzdy | Sazby | ODS | Generální ředitel | Devizové rezervy | České vlády | Cíle | Zisk na akcii | Burza | Ceny dluhopisů | Jamal | Zvyšování úrokových sazeb | Rozvoj | Teherán | Rozhovor | Spotřeba domácností | Banka | Devizy | Marian Jurečka | Měny | Premiér Fiala | Růst cen potravin | Přístup k měnové politice | Energetický regulační úřad | Bezpečnost | Zaměstnanost | Slovensko | Irsko | Energie | Plynová krize | Pohonné hmoty v Česku | Dividendy | Měna | Inflace v prosinci | Dodávky plynu | Daňové příjmy | Růst pražské burzy | Výnosy | Ceny realit | Německý ústavní soud | Přelom roku | Maďarská vláda | Německá automobilka | Nová vláda | Uhlí | Eni | Nové prognózy | Bloky | Ruský prezident Vladimir Putin | Nadnárodní firmy | Zlotý | Rusko | Akcionář | Snižování daní | Poradce | Vicepremiér | Mojmír Hampl | Zkušenost | Signál | Írán | Zdražování | EPS | Přijetí eura | Kupní síla | Joe Biden | Ropy | Klesající inflace | Historie | EET | Zadlužení země | Základní sazba | Pracovní síly | Podmínky půjčky | Polská společnost | Výdaje | Ekonomický dopad | Rafinerie | Společnost | Časové období | Důchody | Mezinárodní obchod | Zmírnění rizik | Studie EU | Ratingový výhled | BlackRock | Ukončení války | Negativní výhled | Cena akcií | Guvernér ČNB | Rozšíření | Schodek veřejných financí | Rozpočtové příjmy | Vienna Insurance Group | Burze | Eura | Nízká nezaměstnanost | Nizozemsko | Organizace | Ceny pohonných hmot | Skvělý zisk | Růst | Hodně peněz | Akcie ČEZ | Příjmy | Zvýšení daně | Pád Bohemia Energy | Zajištění | Ministryně financí Alena Schillerová | Propad cen ropy | Snížení inflace | Daň z mimořádných zisků | Index | Oživení globální ekonomiky | Wall Street Journal | Merkelová | Bohatství | Meziroční růst | Úročení | Nejvyšší deficit | Pandemie covidu-19 | Ceny nemovitostí | Konsolidační balíček | ČTK | Tuzemská měna | Dluhopis | BRIC | Vlády | Hútiové | Tržní cena | Obchodování s emisními povolenkami | Pandora | Zadlužení České republiky | Vladimir Putin | Pražská burza | Skandinávské měny | EU Tax Observatory | Dluhopis Republiky | Daň z nabytí nemovitosti | Slevy na dani | Zdanění firem | Investování | Dividenda ČEZ | Deloitte | Julius Bär | Burzovní cena plynu | Měnové krize | Španělsko | Vyšší daň | Analýza | Daň z neočekávaného zisku | Odvětví | Pracovní místa | Daň z mimořádného zisku | Rozdělení ČEZ | Akcionáři | Nejbohatší Čech | Přímé intervence | Drahý plyn | České předsednictví | Rekordní růst | Česká vláda | Nejvýraznější propad | Trpělivost | Norsko | Uvolňování covidových restrikcí | RWE | Nízké úrokové sazby | Společnost Net4Gas | Americké centrální banky | Zemědělství | Zdravotní péče | Ministr financí | Platební neschopnost | Bloomberg | Indonésie | Bydlení | Kurs rublu | Stavebko | Reálné mzdy | Akcie Gazpromu | Povinné očkování | Energetická závislost | České koruny | Předpověď | Výsledek hlasování | Vysoké ceny energií | Regulační mánie | Spoření | Citelná inflace | Státní podpora | Velkoobchodní ceny elektřiny | Pokles ceny | Rostoucí úroky | Agentura Moody's | Polský premiér | Hlavní ekonom | Zdroje energie | Hospodaření | Nejbohatší lidé | Ruská ekonomika | Balík opatření | Dluhové krize | Plyn v rublech | Kontrakt | Ficova vláda | Uhlobaron | Bohemia Energy | Varianty covidu | Bankovní daň | Obchodování s povolenkami | Zisk bank | Cenové výkyvy | Platební bilance ČR | Spotřebitelské ceny | Německo | Zastavení růstu | Dnešní zprávy | Sněmovní volby | Levnější půjčky | Analytik | Růst české ekonomiky | Zadlužení | Daňová optimalizace | Vice | Premiér Viktor Orbán | Nové daně | Pozastavení emisních povolenek | Aktivum | Výrobce elektroaut | Ruská ropa | Státní dluhopisy | NAFTA | Výrobci elektroaut | Balík akcií | Vysoká inflace | Cena ruské ropy | Pozice | Výkon světové ekonomiky | Rating Česka | Obchody | Základní potraviny | Závislost | Elektroauta | Dovoz ruské ropy | Prognóza vývoje | Pohyby akcií | Bojkot | Snížení schodku | Veřejné finance ČR | IMPOSSIBLE | Mimořádná inflace | Pumpaři | Podnikatelé | Evropský trh s plynem | Omyl | Panama papers | Meziroční inflace | Plán vlády | MOL | Oslabení české koruny | Ruský ministr | Tesla | Budoucnost | Banky | Intervenovat | Cena benzínu | Střední hodnota | Mzda | Doporučení | Investiční nástroj | Lockdowny | Antimonopolní úřad | Cílové ceny | PX Pražské burzy | Tuzemský kapitálový trh | Ziskovost bank | Vlastnictví | Celková inflace | Opatření | Autoprůmysl | Indická ekonomika | Úrokové sazby | Soukromý investor | MAST | Úrok na dluhu vlády | Koruna oslabuje | Bilance | Daň z příjmu | Zastropování cen | Ceny v Česku | Ekonomický růst | Jednání kartelu OPEC | Poměrové ukazatele | Volkswagen | Geopolitická situace | Průměrná cena | Ministerstvo práce | Nejnovější prognóza | Vyšší inflace | Práce | BIC | Zvýšení slevy na poplatníka | Restrukturalizace | Investment | Embargo na ruskou ropu | Zásobníky | Spojené státy | Rekordní pokles | Menšinový akcionář | Řecký dluh | Podnik | Daň z nabytí | Státní fond | Situace na trhu | Mzdy | Úspěch | Ekonomové | G7 | Volby | Statistický úřad | Ukazatele | Zlepšení | Spirálovitý růst | Hnědé uhlí | Covidové restrikce | Zestátnění ČEZ | Globální emise | Dánsko | Sektorová daň | ČR | Podniky | Obchodování na burze | Německá automobilka Volkswagen | Válečná daň | Ekonomické aktivity | Úrokové výnosy | Politici | Francouzský ministr financí | Očkování | Světové trhy | Protiinflační dluhopisy | Bankrot | Emitenti | Měnové podmínky | Spotřebitelské ceny v ČR | Produkce ropy | Wall Street | Program pomoci | Ropovody | Emise
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | USA | Pozice | Index | Trh | Výhled | Rezistence | Reuters | Banky | ČTK | Banka | Obchodování | Indikátor | FOREX | Trading | Růst | Cena | Pokles | Graf
