Fialova vláda
Vláda po volbách „přiznává barvu“: zastropování cen energií domácnostem se nebude vztahovat na celý rozsah jejich spotřeby. Ekonomicky je to rozumné
25.09.2022 Zastropování cen elektřiny či plynu pro domácnosti a malé a střední podniky se zřejmě nebude vztahovat na celou úroveň jejich spotřeby. Dnes to uvedl ministr obchodu a průmyslu Jozef Síkela. Jedná se o poměrně zásadní zvrat v rétorice vládních představitelů. Dosud z jejich výroků plynulo, že v případě domácností by mělo být zastropování bez omezení. Zastropování se tak mělo vztahovat k celému rozsahu spotřeby.
Fialova vláda se zřejmě bude muset vzdát daně z mimořádných zisků energetických společností. Těm nadměrné zisky poníží už zamýšlené opatření Evropské komise
11.09.2022 Česká vláda podle všeho zastropuje domácnostem platby za elektřinu a také zavede daň z mimořádných zisků na některá odvětví. Z výnosu této daně by se měla financovat další opatření ulevující od energetické drahoty domácnostem i firmám. Dnes to v televizi uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura. Ministr financí také chystá ambiciózní program na podporu velkého průmyslu.
Česko v pátek zřejmě jako Brusel, Berlín i Paříž podpoří řešení drahých energií „konfiskací“ zisků jiných než plynových elektráren. Nebude pak moct uplatnit „válečnou daň“ na ČEZ
06.09.2022 Ministr průmysl a obchodu Jozef Síkela dnes potvrdil, že při páteční mimořádné evropské radě pro energetiku budou na stole dva stěžejní návrhy, jak domácnostem i firmám napříč EU ulevit od vysokých cen energií.
České předsednictví chce navrhnout zastropování plynu, Brusel a Berlín jej ale mezitím „odpískaly“. Proto také Fialův kabinet zřejmě neprosadí ani „válečnou daň“ na ČEZ
05.09.2022 České předsednictví EU hodlá na pátečním energetickém summitu předložit návrhy řešení krizové situace, které ovšem mezitím Brusel a Berlín vlastně „odpískaly“. Klíčovým návrhem českého předsednictví má být podle zdroje agentury Bloomberg dočasné zastropování cen plynu využívaného k výrobě elektřiny.
Dilema na obzoru: Pokud Fialova vláda vyhoví USA & spol., Česko patrně bude bez ruské ropy. Schová se vláda za Orbána?
04.09.2022 Fialova vláda stojí před zásadním dilematem. Již poměrně záhy se totiž bude muset rozhodnout, zda jako členská země EU podpoří sankci, kterou v pátek schválili ministři zemí skupiny G7. Ta by spočívala v zastropování cen ropy, kterou Rusko vyváží po moři.
Zavedení „windfall tax“ na ČEZ zřejmě Brusel znemožní. Chce totiž zavést cenový strop, který je s daní z mimořádných zisků neslučitelný
02.09.2022 Evropská komise sestavila balík opatření, který by měl přispět ke snížení cen energií. O návrhu budou jednat energetičtí ministři zemí EU příští týden v pátek. Česká republika, která EU momentálně předsedá a mimořádné setkání energetických ministrů svolává, ovšem připraví svůj vlastní návrh řešení palčivé energetické situace.
Vláda vybírá na daních meziročně o 91 miliard více, ale schodek snížila jen o 67 miliard. Schodek je tak nižší vlastně jen díky skončení pandemie, které nastartovalo daňový výběr, a rychlejší inflaci
01.09.2022 Za prvních osm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 66,9 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do srpna vybral meziročně o 91,1 miliardy korun více.
Nový návrh rozpočtového schodku je nedostatečně ambiciózní, ale vládě by z důvodu rapidní inflace umožnil nejpozději do roku 2025 snížit deficit veřejných financí pod „maastrichtská“ 3 % HDP
01.09.2022 Dnes zveřejněný první návrh státního rozpočtu na příští rok, s výhledem do let 2024 a 2025 je celkově nedostatečně ambiciózní, ovšem představuje určitý pozitivní posun v porovnání s rámcovým materiálem, který vláda projednávala v červnu a který črtal až do roku 2025 schodky kolem 300 miliard korun. Pro příští rok vláda předběžně počítá se schodkem 270 miliard korun, v dalších letech pak s deficitem 250, resp. 230 miliard korun.
Místo válečné daně, která oživuje Marxe, by vláda měla vyjednat pozastavení emisních povolenek
28.08.2022 Takzvaná válečná daň, kterou chystá zavést Fialova vláda, je druhem sektorové daně. Co hůř, vláda, která sama sebe označuje jako středopravou, by zavedením válečné sektorové daně přijala za své učení Karla Marxe.
Tři způsoby, jak může Fialova vláda zlevnit lidem elektřinu
25.08.2022 1) Fialova vláda by mohla vyjednat zastropování cen emisních povolenek. Může tak učinit v tandemu se Španělskem, které už o zastropování cen Brusel žádá. Dokonce by šlo obchodování s povolenkami zcela pozastavit. To proto, že roli povolenek nyní převzala válka, která zdražuje fosilní energie, zatímco relativně zvýhodňuje jadernou a zelenou energii. V jejich případě totiž EU není závislá na Rusku, na rozdíl od fosilní energie, vyráběné z plynu, uhlí či ropného produktu mazutu. V tuto chvíli povolenky nemají žádný svébytný smysl, pouze ještě zvyšují již také extrémně drahé ceny energií. A mimochodem tím pádem také zvyšují ziskovost ČEZ. Pozastavení obchodování s povolenkami by dlouhodobě snížilo cenu velkoobchodní elektřiny až o dvacet procent.
Výnos přes 18 %, bez daně. Takové „terno“ udělali lidé, kteří si pořídili státní protiinflační dluhopisy, plyne z nových údajů ministerstva financí
22.08.2022 Nové údaje ministerstva financí potvrzují, že investice do spořících státních dluhopisů, představuje jeden z nejlepších způsobů, jak se chránit před inflací. Lidé, kteří pořídili Dluhopisy Republiky v protiinflační variantě s datem emise 1. října loňského roku, se totiž letos dočkávají ročního výnosu 17,5 procenta. Ti, kteří si je pořídili už o rok dříve, s datem emise, 1. října 2020, se mohou těšit na roční výnos dokonce mírně přes 18 procent.
Kraje bijí na poplach, nemají na plyn. Fialova vláda by měla využít předsednictví EU pozastavení obchodování s povolenkami
22.08.2022 Enormní zdražování povolenek v uplynulých letech, v letech 2020 a 2021 o více než 200 procent, představuje klíčový důvod, proč nyní je elektřina tak drahá. Například ČEZ drtivou většinu elektřiny na letošní rok prodala právě v letech 2020 a 2021. Drahá elektřina a plyn trápí také české kraje, které žádají po vládě akci, jež by jim pomohla se s drahými energiemi popasovat.
Emisní povolenky jsou rekordně drahé, dramaticky zvyšují zisk ČEZ. Španělsko volá po jejich zastropování, připojí se Fialova vláda?
21.08.2022 Cena emisních povolenek EU v pátek během obchodování vzrostla na nový absolutní rekord, 99,22 eura za kus. Nakonec obchodování uzavřela na úrovni 98,01 eura. Což je historicky nejvyšší uzavírací cena. Již v nadcházejícím týdnu cena povolenek zřejmě překoná psychologickou úroveň 100 eur za kus.
Češi splácí hypotéky nejvzorněji v celé historii. Nemá smysl, aby jim stát se splácením pomáhal – na úkor chudých – zohledněním splátek v příspěvku na bydlení
20.08.2022 Češi splácí své hypotéky nejvzorněji v celé historii. Nemá tak vůbec žádný smysl, aby Fialova vláda do výpočtu příspěvku na bydlení zahrnula splátky hypotéky. Včera se ovšem pro zvážení takové možnosti vyslovil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Středopravá Fialova vláda zřejmě zastropuje marže pohonných hmot. Jde o krok, na nějž si netroufla ani levicová ČSSD
18.08.2022 Ministerstvo financí navrhuje zastropovat marže čerpacích stanic a distributorů pohonných hmot. Činí tak v reakci na výsledek červencového sledování marží. Ta se v případě benzínu a nafty pohybovala v průměru pro oba druhy pohonných hmot kolem úrovně 5,50 koruny na litr. Přitom v lednu a v únoru, před ruskou invazí na Ukrajinu, se marže benzínu pohybovala kolem 2,60 koruny na litr a marže nafty kolem 3,40 koruny za litr.
Německo bije s plynem na poplach, Putin ho svírá „pod krkem“ stále těsněji. Zřejmě proto včera Fialova vláda varovala, že může dojít i na české domácnosti
17.08.2022 Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela včera poměrně překvapivě varoval, že při vývoji energetické situace dle pesimistického scénáře může dojít na omezení dodávek tepla domácnostem. Přitom dosud z vrcholných míst zaznívalo, že domácnosti by ani závažnějším výpadkem dodávek plynu dotčeny být neměly. Protože nejdříve budou v takovém případě, dle nouzového plánu, omezovány dodávky elektrárnám (které mohou přejít na jiné palivo) nebo velkým podnikům.
Státní stavebko nafukuje ceny realit a pomáhá bohatším lidem, přičemž chudší z něj nic nemají, ač jej také platí. Je rozumné jej zrušit, jak zvažuje Fialova vláda
15.08.2022 Vláda podle včerejších slov ministra financí Zbyňka Stanjury zvažuje zrušení podpory státnímu stavebnímu spoření. Byl by to rozumný krok, po němž podstatná část ekonomů volá již léta. Stát by ušetřil přes čtyři miliardy korun ročně. Podpora stavebnímu spoření nyní nahrává spíše lidem, kteří to nepotřebují, tedy zástupcům vyšších střední vrstev a bohatým. Tito lidé totiž nyní stále investují do vlastnického bydlení a nemovitostí obecně. Naopak, chudí už ani nic spořit nemohou obecně a nižší střední vrstvy zase na vlastní bydlení nedosáhnou.
Válečná daň, kterou zvažuje zavést Fialova vláda, je jen druh sektorové daně. Sektorovou daň na více odvětví měla v programu jen KSČM, není slučitelná se svobodným trhem
14.08.2022 Daň z neočekávaného zisku, nově takzvaná válečná daň, je jedním z typu sektorové daně. Sektorovou daň na více odvětví měla před volbami v programu jediná ze stran, a to KSČM. Nepřekvapí tedy, že to je daň, která není slučitelná s opravdu svobodným trhem. Nad rámec běžného zdanění totiž zdaňuje selektivně vybrané firmy. Selekci provádějí politici. A je jedno, zda selektivně vyberou celá odvětví neboli sektory, nebo zda ukážou jen na vybrané firmy, třeba i z více odvětví. V obou případech se budou rozhodovat na základě subjektivního názoru, a to je právě kámen úrazu. Protože politik nikdy nemůže určit, do jaké míry je zisk neočekávaný. A zda je mimořádný natolik, že by měl být zdaněn nad rámec běžného. V tržní ekonomice nic jako neočekávaný zisk ani neexistuje. Sektorová nebo válečná daň jsou jen projevem nebezpečné libovůle politiků, určité arogance moci halené do hávu solidarity. Je to vlastně svévolné a selektivní postátňování a zabavování soukromého majetku firem a či jejich akcionářů.
„Válečná daň“ je jen jiné označení pro sektorovou daň. Fialova vláda ji chce novým názvem marketingově prodat veřejnosti, i když stále jde o porušení slibu voličům a o vykrádání KSČM
10.08.2022 Fialova vláda nově uvádí, že zvažuje zavedení takzvané válečné daně. To je však jen jiné označení pro daň z mimořádného či také neočekávaného zisku. A tato daň je jedním z typu sektorové daně. Sektorovou daň na více odvětví měla před volbami v programu jediná ze stran, a to KSČM.
Stanjura škrtal v rozpočtu jen opticky, 14miliardovou „úsporu“ hodil na zdravotní pojišťovny. Prezident Zeman mu to nyní vetem „hodil na hlavu“
08.08.2022 Prezident Miloš Zeman dnes vetoval legislativu zmrazující platby na státní zdravotní pojištěnce. Zmrazení prosadila Fialova vláda v rámci zimního „překopávání“ původního rozpočtu ještě Babišovy vlády.
Úsporný tarif je třeba zúžit na ty skutečně potřebné, ušetřit tak lze minimálně 25 miliard korun. Ratingové agentury pak budou v hodnocení Česka přívětivější
07.08.2022 Důvěra lidí ve Fialovu vládu je na bodu mrazu. Po zhruba půlroce jejího působení jí věří jen 28 procent veřejnosti. Tak nízká byla důvěra v předchozí Babišovu vládu jen jednou, loni v červnu, kdy společnost frustrovala další vlna covidu. Nyní však covid lidi prakticky neomezuje, ani v cestování, ani jinak. Také ekonomika je proti covidovému roku 2020 „v pohodě“. Tehdy se propadala o 5,5 procenta, což byl rekordní pokles v celé historii Česka, jenž dokonce předčil „sesuv“ z roku 2009, kdy vrcholila světová finanční krize. Letos ekonomika nebude padat, poroste – nejpravděpodobněji o dvě procenta, příští rok pak dokonce o více než dvě procenta.
Fialově se vládě může závažně prodražit dluh. Ratingový výhled mu poprvé v historii ČR zhoršuje na „negativní“ agentura Moody’s, považovaná ze nejméně přísnou
07.08.2022 Agentura Moody’s, jedna z tří světově významných ratingových agentur, včera večer zhoršila ratingový výhled dluhu České republiky, ze „stabilního“ na „negativní“. Samotný rating však nadále ponechává na stávající úrovni, „Aa3“.
Agentura Moody’s zhoršuje výhled ratingu Česka, zdvihá „varovný prst“ Fialově vládě. Česku dle ní hrozí fatální energetická krize, jež by dále prohloubila zadlužení země
06.08.2022 Agentura Moody’s, jedna z tří světově významných ratingových agentur, dnes zhoršila ratingový výhled dluhu České republiky, ze „stabilního“ na „negativní“. Samotný rating však nadále ponechává na stávající úrovni, „Aa3“.
Ceny elektřiny v Německu jsou na rekordu, těží z toho i ČEZ. Důvodem je nejen Putin, ale také Merkelová a sucho – mimořádné danění ČEZ poškodí českou ekonomiku i veřejnost
03.08.2022 Velkoobchodní ceny elektřiny v Německu, ale také ve Francii vystoupaly včera na nový historický rekord. Závažnou evropskou energetickou krizi totiž v poslední době ještě zhoršuje počasí. Je příliš sucho. Například hladina řeky Rýn klesá kvůli suchu a nedostatku srážek tak nízko, že tok má nyní před zavřením pro nákladní přepravu.
Matka České spořitelny vyzývá Fialovu vládu, aby nezaváděla daň z mimořádného zisku. Špatná zkušenost z orbánovského Maďarska varuje
01.08.2022 Mateřská společnost největší české banky dle počtu klientů, České spořitelny, dnes podle agentury Bloomberg vyzvala vlády zemí střední a východní republiky, včetně Česka, aby nezaváděly daň z mimořádných zisků.
Fialova vláda vykazuje nižší schodek než loni vláda Babišova jen díky vyššímu daňovému výběru. Za ten může konec covidové pandemie a to, že se rozjela inflace, nikoli úsilí Fialovy vlády
01.08.2022 Za prvních sedm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 86,7 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do července vybral meziročně o 87,4 miliardy korun více.
Daň z mimořádných zisků veřejné finance neozdraví. Tato orbánovská akorát ODS připraví o voliče a nahraje Babišovi
01.08.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a na hledání úspor. Sází na to, že podstatnou část dluhu za něj splatí občané vysokou inflací a znehodnocením měny. A není to sázka nerealistická.
Daň z mimořádného zisku, kterou chce zavést Fialova vláda, je výpalným, je to populismus orbánovského typu. Problém schodkových veřejných financí neřeší
31.07.2022 Fialova vláda si mediálně připravuje půdu pro zavedení daně z neočekávaného nebo také mimořádného zisku. Premiér Fiala v rozhovoru pro deník Právo včera její zavedení nevyloučil. Podobně se vyjadřuje také ministr financí Zbyněk Stanjura. Daň by se nejpravděpodobněji měla týkat energetických firem a nejspíše také bank.
ČEZ zítra zdražuje lidem energie jen měsíc od posledního zdražení. Nejde letos o poslední zdražení – na podzim domácnosti čeká cenový šok, inflace může atakovat úroveň 20 %
31.07.2022 Od zítřka ČEZ opět zdražovat. Největší tuzemský dodavatel elektřiny domácnostem, kterým končí fixace, zvedne cenu od 1. srpna, a to na všech tarifech – nejčastěji zhruba o 10 procent. Přitom zdražil také pro období od 1. července.
Nákupní ráj Čechům v Polsku nekončí, běžně ušetří třeba 800 Kč díky výjezdu na 15 minut. Polský premiér právě oznámil, že prodlouží snížení daní z potravin či paliv až do konce roku
30.07.2022 Polsko prodlouží svá protiinflační opatření, takzvané inflační štíty, až do konce letošního roku. Včera to uvedl polský premiér Mateusz Morawiecki.
Proč vláda vzdala hledání úspor v rozpočtu? Sází na to, že dluh za ní splatí občané v podobě vysoké inflace – a není to sázka nerealistická
30.07.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Za prvních šest měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o zhruba 82 miliard korun. Jenže za poklesem schodku je prakticky výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za první letošní půlrok meziročně hned o přibližně 74 miliard korun více.
Stanjura chce letos schodek 330 miliard korun, což není příliš ambiciózní. Fialova vláda plánuje letos a v příštích letech dohromady o skoro 50 % vyšší schodky než Babišův kabinet
27.07.2022 Ministerstvo financí nově plánuje schodek rozpočtu pro letošní rok čítající 330 miliard korun. Šéf resortu Zbyněk Stanjura právě takový deficit navrhne vládě. Prosadí-li jej, nejde o příliš ambiciózní výsledek. Vláda totiž nebyla s to dodatečné výdaje, související s válkou na Ukrajině či drahými energiemi, kompenzovat dalšími úsporami. Přitom ovšem měla k dispozici „inflační dividendu“, neboť citelně vyšší inflace, než s jakou bylo možné počítat ještě v prvních měsících roku, znamená také vyšší daňové inkaso. Ano to však ministerstvo financí nedokázalo využít k tomu, aby byl nárůst schodku nad stávající plánovanou úroveň, 280 miliard korun, méně výrazný. Takový přístup k přípravě rozpočtu nepředstavuje zcela slibovanou změnu. Je však možné, že vláda promítne výraznější úspory do rozpočtu na příští rok a další léta.
Fialova vláda plánuje letos a v příštích letech dohromady o 50 % vyšší schodky než Babišův kabinet
26.07.2022 Fialova vláda plánuje schodek rozpočtu pro letošní rok čítající 326,9 miliardy korun. Vyplývá to z informací, jež včera zveřejnila Česká televize. Takový schodek není příliš ambiciózní.
Statistický úřad varuje Fialovu vládu: nálada českých spotřebitelů je nejníže za celou dobu historie měření. Jejich strach z budoucnosti předčí cokoli z doby pandemie nebo globální finanční krize
25.07.2022 Fialova vláda dnes dostala dosud nejdůraznější varování o historicky dramatickým způsobem narůstající frustraci obyvatelstva z ekonomické situace v zemi. Nálada tuzemských spotřebitelů totiž podle pravidelného měsíčního šetření ČSÚ klesla v červenci nejníže v celé historii měření, jež se píše od roku 2003 (viz graf níže).
Úsporný energetický tarif neřeší podstatu problému, pouze plošně na dluh maskuje jeho příznaky. Fialova vláda musí začít řešit podstatu problému – mohla si i vytáhnout více na dividendě ČEZ
14.07.2022 Úsporný energetický tarif lidem pomůže jen nepatrně. Nejběžněji přibližně v rozsahu maximálně kolem patnácti procent. Například vytápění a ohřev vody běžného rodinného domku plynem vyjde společně s platbou za napájení elektrických spotřebičů na zhruba 95 tisíc korun ročně. Pokud je zdrojem energie elektřina, a k vytápění slouží třeba přímotop, pak je třeba počítat s náklady až kolem 115 tisíc korun ročně. Tyto náklady navíc v nadcházející topné sezóně dále vzrostou.
ČEZ zdražuje lidem energie jen měsíc od posledního zdražení. Nejde letos o poslední zdražení – na podzim domácnosti čeká naprostý cenový šok, inflace může atakovat úroveň 20 %
02.07.2022 V polovině prázdnin bude ČEZ opět zdražovat. Největší tuzemský dodavatel elektřiny domácnostem, kterým končí fixace, zvedne cenu od 1. srpna, a to na všech tarifech – nejčastěji zhruba o 10 procent. Přitom zdražil také od včerejška, tedy pro období od 1. července.
Fialova vláda přebírá zásadní část programu ČSSD a KSČM: hodlá porušit klíčový volební slib a zvyšovat daně. Rezignuje na hledání úspor, které slibovala
01.07.2022 Ministr financí Zbyněk Stanjura dnes definitivně potvrdil, že vláda hodlá porušit svůj klíčový slib, totiž slib nezvyšovat daně. Žádná diskuse o zvedání daní není podle něj v tuto chvíli tabu.
Jak Čechům zlevnit elektřinu, aniž by se stát zadlužoval či musel znárodňovat elektrárny, jak navrhuje premiér Fiala? Jako ve Francii?
23.06.2022 Premiér Fiala ve svém včerejším mimořádném projevu nastínil, že stát bude chtít pod své křídla získat výrobu elektřiny. Jednalo by se tedy zřejmě fakticky o dělení podniku ČEZ. Scénář dělení ČEZ se po pěti letech ocitl opět na stole už letos v květnu, kdy o něm hovořili jako premiér, tak ministr financí.
Fialova vláda dnes poprvé začíná připouštět, že by mohla zvýšit daně. Padl by tak stěžejní předvolební slib
22.06.2022 Fialova vláda nyní vůbec poprvé signalizuje, že bude zvyšovat daně. Připouští to opatrně a nepřímo, přes své odborné rádce. I tak jde o významný posun. Jde o doznání, že se jí nedaří nalézt rozpočtové úspory v dostatečném objemu. Stěžejní předvolební slib – ozdravení veřejných financí bez zvyšování daní – se tak nemusí dočkat neplnění.
Úsporný energetický tarif neřeší podstatu problému, pouze plošně na dluh maskuje jeho příznaky. Fialova vláda musí začít řešit podstatu problému – mohla si i vytáhnout více na dividendě ČEZ
20.06.2022 Úsporný energetický tarif, který připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu, lidem pomůže jen nepatrně. Nejběžněji přibližně v rozsahu pěti až deseti procent. Například vytápění a ohřev vody běžného rodinného domku plynem vyjde společně s platbou za napájení elektrických spotřebičů na zhruba 95 tisíc korun ročně. Pokud je zdrojem energie elektřina, a k vytápění slouží třeba přímotop, pak je třeba počítat s náklady až kolem 115 tisíc korun ročně. Tyto náklady navíc v nadcházející topné sezóně dále vzrostou.
Snížení DPH na potraviny je zrádné, potraviny by dlouhodobě zlevnit nemuselo. Naopak, mohlo by je zdražit nad nynější úroveň, řetězce se marže zjevně navyšují už teď
20.06.2022 Fialova vláda čelí tlaku potravinářů a svazu obchodu, aby snížila DPH na potraviny. Zatím tlaku odolává, což je správné. Snížení DPH na potraviny by v jeho nutně přechodné podobě totiž mohlo spotřebitele poškodit. A nejvíce by v takovém případě poškodilo spotřebitele z řad nejchudších domácností. Pro ně totiž potraviny představují relativně vyšší část celkového domácího rozpočtu než pro bohatší domácnosti.
Fialova vláda závodí levicí a populisty, ale pro to ji většina voličů hlas nedala
19.06.2022 Za minimálního zájmu médií Fialova vláda předminulý týden schválila předběžné návrhy státních rozpočtů pro léta 2023 až 2025. Je třeba podtrhnout, že jde nutně o návrhy předběžné, které ještě mohou doznat citelných změn. Nicméně i tak jde o dokument, který naznačuje, jak současná vláda uvažuje o svém přístupu k veřejným financím v celém jejím zbývajícím řádném funkčním období. Zkrátka a dobře, žádné zásadní ozdravování veřejných financí neplánuje.
Úsporný tarif Fialovy vlády má podobné parametry jako Babišova loňská plošná úleva od drahých energií v podobě osvobození od DPH. Je třeba opatření zacílit, vyvarovat se plošnosti
17.06.2022 Úsporný energetický tarif, který připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu, je zatím svými základními parametry srovnatelný s osvobozením energií, plynu a elektřiny, od daně z přidané hodnoty, které pro měsíce listopad a prosinec loňského roku zavedla ještě Babišova vláda. Osvobození od DPH vyšlo loni ve dvou zmíněných měsících veřejné rozpočty na 2,1 miliardy korun měsíčně. Pokud by tedy opatření bylo v platnosti celý rok, vyšlo by celkem na 20 až 25 miliard korun. Přitom by domácnosti byly osvobozeny od daně ve výši 21 procent.
Rubl a dolar, měnoví vítězové letošního roku
14.06.2022 Už ve čtvrtek minulý týden, 9. června, došlo k optickému „smazání“ efektu týden starého snížení spotřební daně v případě benzínu. Fialova vláda rozhodla s platností od 1. června o snížení daně z pohonných hmot o 1,50 koruny na litr. Předpokládala, že pohonné hmoty v důsledku opatření zlevní o 1,80 koruny na litr, neboť se bude platit i nižší DPH, která se vypočítává až po zohlednění právě spotřební daně.
Benzín v ČR je právě teď nejdražší v historii. Hned první týden po snížení spotřební daně z něj
12.06.2022 Cena benzínu u českých čerpacích stanic včera vzrostla na svůj absolutní historický rekord. Litr benzínu Natural 95 se prodával průměrně celorepublikově za 47,31 koruny, jak vyplývá z dat CCS. Benzín je tak už o zhruba 70 haléřů na litr dražší než 31. května, tedy poslední den před snížením spotřební daně z pohonných hmot.
Fialova vláda v tichosti plánuje ještě o 50 % vyšší schodky, než jaké měl Babišův kabinet. Celkem má Fialova „sekera“ činit přes 1200 miliard, což by Česku zhoršilo rating a zdražilo dluh
12.06.2022 Za minimálního zájmu médií Fialova vláda minulý týden schválila předběžné návrhy státních rozpočtů pro léta 2023 až 2025. Je třeba podtrhnout, že jde nutně o návrhy předběžné, které ještě mohou doznat citelných změn. Nicméně i tak jde o dokument, který naznačuje, jak současná vláda uvažuje o svém přístupu k veřejným financím v celém jejím zbývajícím řádném funkčním období. Zkrátka a dobře, žádné zásadní ozdravování veřejných financí neplánuje.
Řidiči už tankují dráže než před snížením spotřební daně. Cena benzínu už dnes může být historicky rekordní, což by bylo pro vládu fiasko
10.06.2022 Už včera došlo k optickému „smazání“ efektu týden starého snížení spotřební daně v případě benzínu. Fialova vláda rozhodla s platností od 1. června o snížení daně z pohonných hmot o 1,50 koruny na litr. Předpokládala, že pohonné hmoty v důsledku opatření zlevní o 1,80 koruny na litr, neboť se bude platit i nižší DPH, která se vypočítává až po zohlednění právě spotřební daně.
Benzín byl včera už jen o osm haléřů levnější než před snížením spotřební daně z něj. Pohonné hmoty v dalších dnech podraží o korun a více na litr
09.06.2022 Už dnes zřejmě došlo ke „smazání“ efektu týden snížení spotřební daně z pohonných hmot z minulého týdne. Alespoň tedy v případě benzínu. Fialova vláda rozhodla s platností od 1. června o snížení daně z pohonných hmot o 1,50 koruny na litr. Předpokládala, že pohonné hmoty v důsledku opatření zlevní o 1,80 koruny na litr, neboť se bude platit i nižší DPH, která se vypočítává až po zohlednění právě spotřební daně.
Řidiči zřejmě již dnes tankují benzín dráže než před snížením spotřební daně před týdnem. Fialova vláda „kopíruje“ vládu Babišovu, i proto tedy vyhlíží velký schodek skoro 300 miliard pro rok 2023
08.06.2022 Už dnes může dojít ke „smazání“ efektu týden starého snížení spotřební daně v případě benzínu. Fialova vláda rozhodla s platností od 1. června o snížení daně z pohonných hmot o 1,50 koruny na litr. Předpokládala, že pohonné hmoty v důsledku opatření zlevní o 1,80 koruny na litr, neboť se bude platit i nižší DPH, která se vypočítává až po zohlednění právě spotřební daně.
Česko míří do krize, jakou nepamatuje. Tady je jednoduchý „manuál“ pro Fialovu vládu, jak takové krizi čelit
07.06.2022 Lidem v Česku letos klesne životní úroveň nejvýrazněji od vzniku republiky v roce 1993. Potvrzují to dnes zveřejněná čísla ČSÚ k vývoji reálných mezd v letošním prvním čtvrtletí. Frustrace a nespokojenost obyvatelstva, zejména sociálně zranitelných skupin, narůstá každým dnem. Výhledově hrozí vážný společenský a politický rozkol.
Prudký propad mezd a životní úrovně v Česku, jejž signalizují dnešní čísla, znemožní přijetí eura před rokem 2030. Chtít teď euro je politická sebevražda
07.06.2022 Prakticky všichni Češi, jimž je pod 50 let věku ve svém ekonomicky aktivním životě nezažili takový pád životní úrovně, jaký je čeká letos. Reálné mzdy v Česku se totiž letos v prvním čtvrtletí meziročně propadly o 3,6 procenta. I když meziročně sice přidaly přes sedm procent nominálně, takže většina lidí má pocit, že „bere více“, reálně, tedy po zohlednění inflace, více než 11procentní, se historicky propadly. Za celý letošní rok se mohou propadnout o osm procent, nejvíce od vzniku ČR v roce 1993.
Pokud chce Česko mít euro před rokem 2030, musí vláda už teď propouštět, zvyšovat daně a nevymýšlet nové dávky jako 5000 korun na dítě
07.06.2022 Evropská centrální banka (ECB) bude muset už ve druhé polovině letošního roku razantně zvedat úrokové sazby. Ve své nové analýze tak praví experti Bank of America, druhé největší banky ve Spojených státech. Soudí, že ECB zvýší svoji základní úrokovou sazbu hned o 0,5 procentního bodu jak na svém červencovém, tak zářijovém zasedání.
Uspěje Fialova vláda se snížením spotřební daně z paliv? Rozhodne se v Rijádu
02.06.2022 Uspěje Fialova vláda se snížení spotřební daně z pohonných hmot? Klíč ke trvalejšímu zlevnění pohonných hmot není ve Strakově akademii, ale v Rijádu. Pokud by zejména právě Saúdská Arábie výrazněji navýšila těžbu nad rámec objemu, na němž se měsíce dopředu shodl kartel OPEC a i další tradiční těžaři mimo něj, v čele s Ruskem, během června a července pohonné hmoty v ČR mohou zlevnit poměrně citelně. Fialova vláda pak bude moci tvrdit, že její snížení daně „zabralo“. Tuzemský řidič už nerozliší, zda tankuje levněji kvůli nižší dani, nebo kvůli tomu, že Saúdská Arábie těží více. Poděkoval by Fialovi. Bližší košile než kabát.
Fialova vláda vyplatí 5000 Kč na dítě. Kopíruje Babiše, popírá samu sebe a navíc i své vlastní experty z Národní ekonomické rady vlády
01.06.2022 Vláda dnes definitivně schválila, že v srpnu hodlá vyplácet mimořádnou dávku na dítě ve výši 5000 korun.
Čeští pumpaři dnes citelně zlevnili, započítali nižší spotřební daň. Za zhruba 10 dní ale ceny budou pravděpodobně výše, než byly včera, rozhodnou o tom Saúdové v Rijádu
01.06.2022 Čerpací stanice v ČR podle aktuálních dílčích pozorování přímo v terénu ve svých cenách zohlednily dnešní snížení spotřební daně z pohonných hmot. Vláda o jejím snížení rozhodla na dobu čtyř měsíců, a to v rozsahu 1,50 koruny na litr. Pohonné hmoty by tak mohly zlevnit až o zhruba 1,80 koruny na litr, neboť se snížením spotřební daně klesá také příslušná daň z přidané hodnoty.
Rosněfť i Gazprom vyplatí historicky rekordní dividendu, Putin přitom vypne plyn i Dánsku. Energetickým podnikům v rukou Kremlu citelně zvyšuje ziskovost fiasko EU s uvalováním embarga
30.05.2022 Ruské energetické podniky ovládané Kremlem, ropná Rosněfť a plynárenský Gazprom, vyplatí letos historicky rekordní dividendu. K vysokým ziskům jim pomáhá zejména EU, která hrozí embargem, čímž vyhání cenu ropy i plynu výše, ale nezavádí jej, takže Rusko prodává stále hodně, a navíc ještě draze.
Fialova vláda si může oddechnout, Orbánův kabinet si totiž prosadil, že ruská ropa z Družby nebude podléhat embargu EU. Družbou proudí ruská ropa i do Česka
29.05.2022 Brusel vychází vstříc Maďarsku a Evropská komise tak už nenavrhuje embargovat ruskou ropu proudící ropovodem Družba. Vyplývá to z aktualizovaného návrhu šestého sankčního balíčku, který Evropská komise včera rozeslala členským vládám. Brusel v něm tedy navrhuje embargovat pouze tu ruskou ropu, jež je do EU přepravována tankery. Surovina proudící Družbou zatím embargována být nemá.
Nálada Čechů ohledně ekonomiky padá nejníže za deset let. Drtí je strach z inflace a pasivita Fialovy vlády, které tak zvoní „alarm“
24.05.2022 Nálada lidí v České republice padá, co se ekonomické situace týče, nejníže za posledních deset let. Podle dnes zveřejněných závěrů pravidelného, každoměsíčního šetření Českého statistického úřadu se totiž důvěra českých spotřebitelů v ekonomiku propadla nejníže od května 2012. A to ji další, zřejmě i citelný pád ještě čeká. Češi už totiž pociťují neblahé dopady růstu cen na svoji finanční situaci. Zároveň se den po dni stupňuje jejich rozhořčení, že vláda s kritickou situací nic moc nedělá. Pro kabinet premiéra Petra Fialy jsou tedy dnešní čísla opravdu „alarmem“.
Úvahy o dělení ČEZ dělají z jeho akcií vysoce žádané zboží. Cena letí nahoru suverénně nejvíce ze všech akcií, co se v Praze obchodují
20.05.2022 Akcie společnosti ČEZ představují v měsíci květnu naprostého suveréna pražské burzy. Od začátku měsíce zhodnotily o zhruba 12,7 procenta. Dramaticky více než kterýkoli jiný titul, který se v Praze obchoduje (viz tabulka Bloombergu níže).
Jurečka se spletl, vláda vyplatí „rouškovné pro děti“ menšímu okruhu domácností. I tak jde stále v Babišových stopách, na neadresnou dávku padne až sedm miliard korun
01.05.2022 Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka se spletl. Vláda hodlá v srpnu vyplácet mimořádnou dávku na dítě v závislosti na hrubém, nikoli čistém příjmu domácnosti. Takže nárok na ni budou mít domácnosti s příjmem do jednoho milionu korun ročně hrubého. Dávku tak stále bude získávat třeba i domácnost, v níž oba rodiče pobírají mzdu 41 600 korun hrubého měsíčně. To zhruba odpovídá průměrné mzdě pro první čtvrtletí letošního roku, jak uvádí ministr financí Zbyněk Stanjura. Na průměrnou mzdu tak stále dosáhnou zhruba dvě třetiny rodin s dětmi.
Fialova vláda jde v Babišových stopách, i bohatým rodinám vyplatí „rouškovné pro děti“
29.04.2022 Fialova vláda se rozhodla pokračovat v tradici Babišova kabinetu. Akorát se zaměřuje na děti, a ne na důchodce. Takže vyplatí „rouškovné pro děti“. Dosáhne na něj i domácnost, jejíž oba rodiče vydělávají každý takřka 50 tisíc hrubého měsíčně. Takže o adresnosti nemůže být řeč. Opět se nesystémově vyplácí veřejné peníze. Vyplácí se řadě domácností, které je vůbec nepotřebují. Naopak skutečně potřebným se pomůže méně, než by se pomoci mohlo.
Ekonomická nálada Čechů dramaticky padá, je nejníže od roku 2012. Fialova vláda by měla vystupovat aktivněji, jinak mocně nahraje opozici
25.04.2022 Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku dramaticky padá. Podle dnešních čísel ČSÚ poklesla letos v dubnu nejníže od listopadu 2012 (viz zelená křivka na grafu níže). Veřejnost se bojí zdražování a také zásadního zhoršení ekonomické a vlastní finanční situace. Tak „blbá nálada“ z ekonomického hlediska nepanovala takřka deset let.
Největší provozovatel čerpacích stanic v ČR má „ohromující“ marže, uvádí dnešní analýza Bloombergu. U potravin ale kontrola marží připomíná komunismus
22.04.2022 Fialovu kabinetu kontrolování marží zachutnalo. A tak si po březnovém spuštění sledování cenotvorby čerpacích stanic nyní posvítí také na prodejce potravin. Ve své podstatě je jakákoli kontrola marží pošlapáváním svobody podnikání, takže by ji jeden čekal třeba od sociálních demokratů nebo spíše od komunistů.
Pohonné hmoty v ČR zlevňují a zlevní i dále. I díky snížení spotřební daně, kterým však Česko na svůj dluh nakonec bude financovat třeba i ruskou Rosněfť či oligarchu Sečina
07.04.2022 Benzin Natural 95 u čerpacích stanic v Česku v uplynulém týdnu zlevnil o 46 haléřů na průměrných 43,88 koruny za litr, o 33 haléřů klesla průměrná cena nafty na 46,62 Kč/l. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny pohonných hmot sleduje.
Stanjura by se měl zaměřit nejen na marže čerpacích stanic, ale i rafinérií. Rafinační marže největších prodejců pohonných v ČR stoupají mohutně, protože stále zpracovávají zlevněnou ruskou ropu
07.04.2022 Ministr financí Zbyněk Stanjura podle svých včerejších slov není spokojený s tím, jak čerpací stanice stanovují své marže. Jde o změnu jeho postoje, neboť v první reakci na kontroly, jež ministerstvo financí začalo provádět v polovině března, uvedl, že k systematickému, plošnému neobjektivnímu navyšování marží nedochází. Vláda by se však měla zaměřit nejen na samotné čerpací stanice, ale také na rafinérie. Zde totiž může být skutečný zdroj nynější Stanjurovy nespokojenosti.
Marže největšího provozovatele čerpacích stanic v ČR, polského Orlenu, vzrostly v březnu mohutně, podobě jako maďarského MOL. Fialova vláda „mířila vedle“
04.04.2022 Rafinační marže polské společnosti Orlen vzrostly v březnu zcela nebývale, zhruba pětinásobně. Zatímco ještě v únoru činila rafinační marže společnosti 7,70 dolaru na barel, v minulém měsíci už to bylo 39,30 dolaru za barel. V lednu marže činila jen 4,8 dolaru za barel.
Marže druhého největšího provozovatele čerpacích stanic v ČR vzrostly v březnu rekordně, zhruba desetinásobně. Fialova vláda „mířila vedle“
03.04.2022 Rafinační marže maďarské společnosti MOL vzrostly v březnu zcela nebývale, zhruba desetinásobně, vyplývá z dat agentury Bloomberg (viz níže). Zatímco ještě v únoru činila rafinační marže společnosti 3,40 dolaru na barel, v minulém měsíci už to bylo 33,70 dolaru za barel. Za zcela mimořádným nárůstem marže stojí zejména to, že MOL nadále odebírá ruskou ropu Ural. Ta se kvůli sankcím Západům ocitá v ojedinělé slevě.
4 věci, které by měla vláda Petra Fialy okamžitě udělat
16.03.2022 Napadnutí Ukrajiny sousedním Ruskem je tragédií, o které jsem si jako mnozí jiní bláhově myslel, že je v našem prostoru věcí dávno vybledlé minulosti. Realita ukázala, že není.
Rozpočet je schválený: vláda dá na Ukrajince tolik, co člověk s běžným příjmem za jedno pivo. Kritika, že pomáhá „na úkor“ vlastních občanů, neobstojí
10.03.2022 Fialova vláda má svůj první rozpočet. Poslanci jej schválili dnes. Jeho již přijaté rámcové parametry se vlivem války na Ukrajině nezměnily. Plánovaný schodek zůstává na úrovni 280 miliard korun. Příjmy mají činit 1613,2 miliardy korun, zatímco výdaje 1893,2 miliardy. Na dílčích změnách se však poslanci shodli. Na humanitární pomoc související s Ukrajinou nově vyčlení 1,8 miliardy korun.
Litr benzinu či nafty může podle ekonomů stát i přes 55 korun
08.03.2022 Ceny pohonných hmot u českých čerpacích stanic nadále rostou. Litr Naturalu 95 stojí průměrně 43,51 koruny, litr nafty 45,32 Kč. Nafta zdražuje rychleji, během 24 hodin vzrostla její cena o 1,17 Kč, benzin zdražil za stejnou dobu o 74 haléřů. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která průměrné ceny paliv sleduje od začátku roku 2005. Podle oslovených ekonomů by se cena pohonných hmot mohla vyšplhat i přes 55 korun za litr, v nejhorších případech i přes 60 korun.
Česká pomoc Ukrajině? Jako když si člověk s příjmem 30 000 korun dá jedno pivo
06.03.2022 Poměrně často je nyní slyšet názor, že Fialova vláda vydává na pomoc Ukrajině až příliš veřejných peněz, zatímco vůči českým občanům je skoupá. I v nejvyšších politických patrech se objevilo stanovisko, které tomuto názoru přitakává. Ukrajincům totiž prý vláda pomáhá na úkor vlastních občanů. Jak velký je ale ten „úkor“? Stojí za řeč?
Příjmy rozpočtu nafoukla inflace, na skutečném osekání výdajů bude muset Fialova vláda ještě zapracovat. Nebo zvýšit daně, jak radí prezident Zeman i Mezinárodní měnový fond
19.02.2022 Po včerejšku máme nový rozpočet. Alespoň tedy jeho základní rámec. Vláda tak učinila první krok ven z provizoria, kompletně by se z něj měla dostat zhruba za měsíc. Oproti rozpočtu Babišovy vlády omezila výdaje o 77 miliard korun. Mnohdy ale jde spíše jen o optické omezení nebo o omezení, které bude obtížně udržitelné pro příští léta.
Šplháme z propasti. Češi, co nakupují v Polsku, už jakoby z ní byli venku
06.02.2022 Tuzemské hospodářství loni šplhalo z propasti, kam jej o rok dříve uvrhla pandemie, rychleji, než se čekalo. A už je na půlce cesty ven. Během letoška bude ven zcela, pokud se na Ukrajině nezačne válčit. Češi, kteří vyrážejí do Polska třeba za nákupem borůvek, už si ale mohou „venku z propasti“ připadat hned teď.
Státní rozpočet je po 35 měsících v plusu. Ovšem pouze z důvodu provizoria, jde tak spíše jen o symbolické rozloučení se s Babišovou érou
01.02.2022 Vláda v rámci státního rozpočtu hospodařila letos v lednu poprvé po 35 měsících přebytkově. Vyplývá to z údajů k plnění rozpočtu, jež dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Jde však zatím spíše jen o symbolický výsledek, neboť nová Fialova vláda právě alespoň symbolicky přetíná éru kontinuálně schodkových plnění, jež se táhne od začátku roku 2019. Fialova vláda se tak symbolicky loučí se schodky éry vlády Babišovy.
Mezinárodní měnový fond radí Stanjurovi obnovit superhrubou mzdu. Tu ale Stanjurova ODS pomohla zrušit, takže snížit schodek pod 280 miliard korun musí ministr jinak
30.01.2022 Mezinárodní měnový fond ve své pravidelné zprávě ke stavu české ekonomiky, kterou zveřejnil tento týden, doporučuje za účelem ozdravení veřejných financí přehodnotit opatření zavedená během pandemie. Zejména pak takzvané zrušení superhrubé mzdy a rovněž zrušení daně z nebytí nemovitostí.
Na podporu stavebka dal stát od roku 2000 zhruba 200 miliard korun, čímž přifoukl ceny nemovitostí. Nyní je dobrý čas podporu stavebka zrušit
16.01.2022 Závažnější než samotná výše veřejného dluhu ĆR je stávající dynamika jeho nárůstu. Hrozí totiž, že mnohé země EU začnou své veřejné finance ozdravovat rychleji než ČR, což by mohlo postavení Česka v rámci EU – coby šesté nejméně zadlužené země – zhoršit. Navíc by takový vývoj nenechaly bez povšimnutí ratingové agentury. Ty pandemický nárůst tuzemského zadlužení zatím tolerují, neboť vnímají celkový mimořádný kontext, kvůli němuž nastalo.
Inflace v ČR stoupá k rekordu od roku 1998, nebýt redukce DPH na energie už by tam byla. Letos citelně podraží i potraviny, Češi si po delší době „utáhnou opasky“
12.01.2022 Inflace v prosinci 2021 vykázala hodnotu 6,6 procenta v meziročním vyjádření. Jedná se o její nejvyšší úroveň od září 2008, kdy dosáhla stejné hodnoty. Vyšší byla naposledy v červenci 2008. Loni za celý rok tak inflace vykazuje nejvyšší průměrnou úroveň právě od roku 2008.
Žádný cukr, jenom bič, toť „mission impossible“ Fialovy vlády. Aneb programové prohlášení bude zatraceně těžké naplnit, ovšem bylo by to chvályhodné
10.01.2022 Fialova vláda věru nezačíná v lehkém čase. Covid obnažuje, jak moc obtížné zejména mezinárodní podmínky jsou. Není přílišnou nadsázkou, přiblížit výchozí rámec, směrodatný pro novou českou vládu, takto. Evropská unie je vojensky závislá na USA, energeticky na Rusku a výrobně a materiálově na Číně a potažmo Asii. V ozeleňování ale chce EU všem těmto celkům „jít vzorem“.
Vládě hrozí, že v programovém prohlášení v oblasti veřejných financí „honí příliš zajíců naráz“
07.01.2022 Programové prohlášení vlády v ekonomické oblasti týkající se veřejných financí obsahuje řadu spíše obecnějších formulací. Vláda se například zavazuje k „co nejrychlejšímu splnění maastrichtských kritérií“. Bude tedy usilovat především o snížení schodku veřejných financí alespoň na úroveň tří procent HDP. Otázkou však zůstává, jak rychle zamýšlí tohoto cíle dosáhnout.
V roce 2022 hrozí Česku spirály inflace a dluhu, jak ví Zeman i Fiala. Klíčovým důvodem je nezvládnutá zelená transformace EU, jejíž podobu je třeba přiblížit podmínkám ČR
03.01.2022 Prezident Miloš Zeman ve svém vánočním poselství dobře pojmenoval dvě klíčové výzvy, jimž v ekonomické sféře bude nová vláda premiéra Petra Fialy v roce 2022 čelit. Ostatně sám Fiala je ve svém projevu novoročním vlastně potvrdil.
EU bude asi považovat jadernou energii za zelenou. Lepší příslib si Fialova vláda nemohla na Nový rok přát
01.01.2022 České ekonomice – a nové Fialově vládě – se na Nový rok dostává jednoho z nejlepších příslibů, jaký si vůbec mohla přát. Evropská unie by totiž mohla začít posuzovat jadernou energetiku a některé druhy energetiky založené na zemním plynu jako zelenou aktivitu.
Co nás v roce 2022 čeká a nemine v ekonomice? Osm hlavních změn a očekávání
01.01.2022 Česko od dneška hospodaří v režimu rozpočtového provizoria. Musí totiž začít osekávat pandemické dluhy. Nejen státní zaměstnanci a důchodci se tak musí připravit na hubenější čas, i když ne nutně od letoška. Inflace, která však letos udeří, v tomto měsíci až desetiprocentní, způsobí výrazné pokles kupní síly obyvatelstva – a tedy jeho životní úrovně. Na co dalšího je letos třeba se v ekonomické a finanční oblasti připravit. Zde osmero hlavních změn a očekávání roku 2022, níže jsou pak představeny blíže.
Fialova vláda pomůže lidem s energiemi adresně, vyjde ji to na zhruba 350 milionů měsíčně. Inflaci tak už nebude stlačovat nulová DPH na energie, takže v lednu stoupne až na deset procent
29.12.2021 Fialova vláda dnes schválila soubor opatření kvůli vysokým cenám energií. Klíčovým rozdílem oproti běžící pomoci schválené ještě Babišovou vládou je jejich vyšší adresnost. Ta znamená, že opatření budou sice celkově výrazně levnější, avšak zdraží se jejich samotná realizace, neboť vzroste administrativní náročnost.
Důchody se v roce 2022 zvýší suverénně rekordně, o zhruba 1500 korun, a to kvůli mimořádné druhé valorizaci. Posunutím odchodu do důchodu na 1. ledna 2022 lze penzi navýšit až o tisíce
29.12.2021 V příštím roce dojde pravděpodobně k suverénně nejvýraznějšímu navýšení průměrného důchodu v celé historii ČR. Penzisté se dohromady dočkají navýšení orientačně o 1500 korun. Nejprve v lednu jim důchod v průměru naroste o zhruba 800 korun a pak nejspíše v červenci o dalších 700 korun.
Plynová krize stále zuří, i když cena plynu spadla o desítky procent. Fialova vláda by měla znova dojednat zelenou agendu EU, docílit na úrovni EU uznání jádra jakožto bezemisního zdroje
29.12.2021 Z titulků našich i zahraničních médií se zdá, že plynová krize v EU zásadně polevuje. Přitom cena plynu v EU stále činí zhruba 100 eur za megawatthodinu, což byla ještě na počátku prosince zcela nebývalá suma, která snesla srovnání jen s máločím, co do té doby na trhu s plynem nastalo. Pak se však těsně před Vánoci přechodně vyhoupla až k 190 eur za megawatthodin, takže v porovnání s touto zcela mimořádně vyšponovanou cenou se nyní jeví docela nízká. Stále však je zhruba na pětinásobku běžných hodnot.
Zvýšení slevy na poplatníka vyjde na zhruba 13 miliard korun. Pomůže znatelně i sociálně slabším, na rozdíl od zrušení superhrubé mzdy
28.12.2021 Základní sleva na dani na poplatníka se od 1. ledna 2022 zvýší o tři tisíce korun, z 27 840 na 30 840 korun. Veřejnou kasu připraví tento zásah o dalších 12,5 miliardy korun ročně. Opatření však přijde obzvláště vhod v době rapidní obecné inflace a poklesu reálných výdělků, který v příštím roce může být nejvýraznější od 90. let.
Prezident Zeman střízlivě vyzdvihl klíčové problémy české ekonomiky, tedy zelenou agendu EU a nedostatečně stabilizované veřejné finance
26.12.2021 Prezident republiky Miloš Zeman hodnotil ve svém dnešním vánočním poselství ekonomické záležitosti střízlivě. Vyzdvižení takzvaného zeleného údělu jako klíčového nebezpečí letošního roku se sice může zdát přepjaté, nicméně celá zelená agenda EU skutečně má značný potenciál dlouhodobě podvázat výkon české ekonomiky a nepříznivě poznamenávat životní úroveň obyvatel ČR.
Světová ekonomika v příštím roce poprvé v historii překoná velikost 100 bilionů dolarů. Elon Musk na daních zaplatí 243 miliard korun, nejvíce kolik kdy kdo na daní odvedl
26.12.2021 Světová ekonomika v příštím roce poprvé v historii svojí velikostí přesáhne úroveň sto bilionů dolarů, což odpovídá 2210 bilionů korun. Její hrubý domácí produkt přesáhne tuto úroveň dle prognózy britského výzkumného centra Centre for Economics and Business Research (CEBR). Pro srovnání, velikost české ekonomiky v příštím roce má dle nejnovější prognózy ministerstva financí činit bezmála 6,5 bilionu korun.
Dnes je poslední den na pořízení spořících dluhopisů. Po včerejších slovech a činech Česká národní banky dává jejich pořízení ještě větší smysl, úrok na nich může převýšit i úroveň šesti procent
23.12.2021 Nová Fialova vláda moc hezký dárek pod stromeček nedostává, alespoň tedy ne od mezinárodních finančníků. Americká společnost BlackRock, největší světový správce majetku, globální investory varuje před půjčováním českému kabinetu. A to přesto, například, že úrok na dluhu české vlády nyní převyšuje úrok na dluhu vlády slovenské nejvýrazněji v historii.
České vládě teď nepůjčujte, varuje americký správce investic České národní banky
17.12.2021 Nastupující Fialova vláda od mezinárodních finančníků zrovna moc hezký dárek na uvítanou nedostává. Americká společnost BlackRock, největší světový správce majetku, varuje mezinárodní investory před půjčováním novému českému kabinetu. A to přesto, že úrok na dluhu české vlády převyšuje úrok na dluhu německém nejvýrazněji od roku 1999.
Inflace v Česku dále roste. Nebýt snížení DPH na elektřinu a plyn činila by už nyní 7 %, v lednu může být až desetiprocentní
10.12.2021 Míra inflace v ČR dosáhla v listopadu úrovně rovných šesti procent v meziročním vyjádření. Zhruba se tak trefila do očekávání trhu. Z hlediska běžného spotřebitele je pozitivní alespoň to, že tentokrát tak nepříjemně nepřekvapila svojí výší jako v uplynulých měsících. I tak se jedná o nejvyšší inflaci od roku 2008. Naposledy byla inflace vyšší v září 2008, kdy dosáhla 6,6 procenta.
Ničivě drahý plyn: několik poučení z plynového vývoje. Plyn v EU je opět u hranice 100 eur za megawatthodinu
01.12.2021 Plynová krize EU sice v posledních dnech mediálně ustoupila dalšímu z comebacků covidu, ale zažehnána není. Vždy třeba zrovna včera burzovní cena plynu v EU vyhoupla zpět na 100 eur za megawatthodinu. Tedy na více než pětinásobek hodnot běžných před pandemií. Nepochybně už nyní si ale lze vzít z plynové krize několik poučení.
Válek chce do hry vrátit PCR testování. Jde o epidemiologicky i ekonomicky rozumný krok
24.11.2021 Pravděpodobný budoucí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek na dnešní tiskové konferenci představitelů předpokládané nadcházející vlády uvedl, že by jako „vstupenka“ do restaurací, gastrozařízení a obecně provozoven sektoru služeb mohl sloužit dostatečně čerstvý negativní PCR test. Válek doplnil, že si je jistý, že existuje kapacita pro dostatečné testování tímto typem testů.
Ekonomika: Fialův správný krok do mlhy
08.11.2021 Koaliční smlouva a vládní programové prohlášení vznikající Fialovy garnitury se v ekonomických bodech vydává často správným směrem, ale krokem méně jistým, než jaký by ideálně měl být. To proto, že řada ekonomicky přínosných cílů je formulována až příliš vágně, ba mlhavě, což otevírá prostor spekulaci, do jaké míry na nich bude nová vláda trvat, nesleví z nich a nesejde z cesty nastoupené správným směrem.
Fialova vláda sleví z předvolebních slibů ohledně osekání dluhu, euro rozumně nepřijme
03.11.2021 Uniklé fragmenty programového prohlášení vlády v ekonomické oblasti naznačují, že pravděpodobná Fialova vláda poněkud sleví z razance předvolebních slibů obou koalic, které ji tvoří, a to přímo v klíčové oblasti veřejných financí.
Související klíčová slova:
EUR | Objem plynu | Tuzemská ekonomika | Garance | Změny HDP | Bruno Le Maire | Viktor Orbán | Tempo růstu | Raiffeisen Bank International | Akcie Komerční banky | J&T | Developeři | Deficit veřejných financí | Zrušení daně z nabytí nemovitosti | Daň z nabytí nemovitosti | Výsledek hospodaření | Sazba hypoték | Dopady inflace | Zkušenosti | Cenová hladina | Sněmovní volby | Energetické firmy | Tempo růstu ekonomiky | Nárůst objemů | Akciové trhy | Alphabet | Zpravodajské události | Inflace v září | Marže společností | Veřejné finance | Ekonomická nálada Čechů | Řecko | Ázerbájdžán | Rating Česka | Tranzitní plynovody | Zisk ČEZ | Trend | Inflační čísla | Moldavsko | Propad cen | Bruegel | Škoda Auto | Mezinárodní měnový fond | Ministr dopravy | Hnojiva | Podnikatel | Daňové povinnosti | Statistiky | Automobilka Volkswagen | Makroekonomika | Martin Kupka | Zadlužení České republiky | Podstoupení rizika | Reálná ekonomika | Britská libra | Zastropování cen ruské ropy | Citigroup | Energetika | Bezpečné útočiště | Schodek státního rozpočtu | Hlavy států | Ministerstvo práce | Line | Paušální daně | Evropská komise | Kolaps | Pohyby akcií | Poplatky | Ukrajinský prezident | Aktuální výhled | Investment Management | Diverzifikované portfolio | Čerpací stanice v ČR | Index PX | Ruské invaze na Ukrajinu | Analýzy | Financial Times | Pravděpodobnost | Obchodování s emisními povolenkami | Bidenova administrativa | Skandinávské měny | Lagardeová | Dolar vůči koruně | Emisní povolenky EU | Růst sazeb | Banka Nomura | Rostoucí ceny | Výkyvy | Bojkot | Cenové výkyvy | Posilování dolaru | Saúdská Arábie | Hútiové | Český statistický úřad | Goldman Sachs | Kanadský penzijní fond | Petr Fiala | Citelná inflace | Mimořádné daně | Balík opatření | Varianty covidu | Přímé intervence | Evropské záležitosti | Strach | Hospodaření za loňský rok | Bankovní rada ČNB | Program odkupu aktiv | Nejvyšší inflace | Multimilionáři | Velké ekonomiky | Nezaměstnanost | Sankce | Zdanění firem | Plyn v EU | Polská společnost | Léto | Zvýšení základní úrokové sazby | Situace na Ukrajině | Akcioví investoři | Průměrná úroková sazba | Propad cen ropy | Ceny dováženého zboží | Soukromý investor | Zastropování plynu | Burza | Platy státních zaměstnanců | David Marek | Znehodnocení | Inflace v prosinci | Výrobci elektroaut | České vlády | Zastropování cen energií | Základní úrokové sazby | Negativní výhled | Daniel Křetínský | Směrnice | Více peněz | ČSOB | Největší banky | KLDR | Výhled ratingu | Tuzemská měna | Maďarská vláda | Volby | Americký prezident | Důchody | Cena pohonných hmot | Česká měna | Bohatí | Podnikatelé a firmy | Růst cen | Bankovní daň | Vládní koalice | Světový trh s ropou | Nejvyšší deficit | BRIC | Přijetí | Výdaje státního rozpočtu | Nizozemsko | Výhled | Nálada českých spotřebitelů | Výrazný růst | Nomura | Rubl | Výkon | Inflace | Podnikání | Covidová pandemie | Slevy na dani | Mimořádná inflace | Výroba elektřiny | Země EU | Nord Stream | Cenový šok | Dividenda ČEZ | Pandemie covidu-19 | Nižší ceny | Investment management | EU Tax Observatory | Globální hrubý domácí produkt | Úsporný energetický tarif | Dividendy | Globální ekonomiky | Rafinerie | Daň z mimořádného zisku | Koaliční partneři | Graf | Dodatečný výnos | Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) | Vicepremiér | Válka | Povinné očkování | Daňová optimalizace | ČSÚ | Tuzemský kapitálový trh | Studie EU Tax Observatory | Agora | Průmysl | Pohonné hmoty v Česku | České banky | Donald Trump | Dělení ČEZ | Centrální banky | Hospodaření vlády | Zpráva | Geopolitická situace | Spotřební daně | Zvyšování sazeb | Vládní dluh | Celková inflace | Trpělivost | Cena akcie ČEZ | Erste Group | Deloitte | Irsko | Růst úroků | Ratingová agentura | Covid | Daňové přiznání | Dluhopis Republiky | Zveřejněná data | Ceny elektřiny | Dolary | Dovoz ropy | Obchodování s termínovými kontrakty | Panama papers | Nabídka | Pozastavení emisních povolenek | Pumpaři | Snížení schodku | Poplatek | Světové ceny ropy | Daň z neočekávaného zisku | Dobrý byznys | Daň na banky | Akcie Gazpromu | Ceny pohonných hmot | Lesnictví | Spirálovitý růst cen | Raiffeisen | Uvolňování covidových restrikcí | Reakce trhu | Ekonomiky | Snížení nákladů | Hospodaření státu | Odhodlání | Důvěra spotřebitelů | Ratingové hodnocení | Maďarsko | Německá automobilka | Členové bankovní rady | Klíčové oblasti | Hrubý domácí produkt (HDP) | PKN Orlen | Vysoké ceny energií | Julius Bär | Pokles ceny ropy | Rozdělení ČEZ | Economist | Zaměstnanost | Energetický kolos | Státní dluh | Bydlení | Burzovní cena plynu | Zveřejněné údaje | Peníze | Brent | Politika | Pandora Papers | Snížení zadlužení | Světlo na konci tunelu | Vedení společnosti | Jüan | Očekávání | Střední hodnota | Plán vlády | Inflační spirála | Expert | Největší švýcarská banka | Jednání kartelu OPEC | RWE | Vyšší daň | Problémy české ekonomiky | Mezinárodní dohody | Analýza společnosti | Šance na úspěch | Zvýšení sazeb | Hluboké recese | Fosilní paliva | Války na Ukrajině | Hypotéky v Česku | Invaze na Ukrajinu | Tržní prostředí | Základní sazby | Majetek | Allianz | Měnový fond | Evropské měny | Financovat | Standard & Poor's | Zdražovat | Cena elektřiny | Časové řady | Ceny elektřiny v Německu | Růst | Příležitosti | Itálie | Velký hráč | Výpadky | Varšava | Vanguard | Pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb | Drobní investoři | Světové finanční krize | Zisky bank | Rubikon | Nový rekord | Obchodování s povolenkami | Bilion | Prognóza | Trh práce | Swiss | Veřejný dluh | Hlava státu | Spotřebitel | Pochybnosti | Americký podnik | Největší problém | Uhelné elektrárny | Izrael | Ceny dluhopisů | Madrid | Reformy penzí | Deglobalizace | Zdanění bank | Dopad pandemie | Výrazná inflace | Chování | Kontrakty | Tržní úrokové sazby | Finanční společnosti | Zadlužení země | Zvolený americký prezident | Koruna | Národní ekonomická rada vlády | Senátní volby | Inflační situace v ČR | Daň z benzinu | Návrh rozpočtu | Plynovody | Posílení české měny | Zdravotní péče | Opatření | Meziroční růst | BIC | Další růst | Energetická závislost | Drahé energie | Akcionáři ČEZ | Jemenští povstalci | Trh | Dopady války na Ukrajině | Lukáš Kovanda | KDU-ČSL | Karlsruhe | Ziskovost bank | Zkušenost | Zdroje energie | Plyn v rublech | Počasí | Průměrné mzdy | Ruský prezident | Řecká krize | Spořící účty | Rekordní schodek | ČNB úrokové sazby | Rostoucí úroky | Volby do Poslanecké sněmovny | Kurs rublu | Základní potraviny | Daně z příjmů | Ceny plynu | PwC | Embargo na ruskou ropu | Dodávky ropy | Rekordní pokles HDP | Kapitálový trh | Index | Evropský trh s plynem | Studie | Vice | Akcie společnosti ČEZ | Elektřina | MMF | Eura | Komise | Mzda v ČR | Pojištění vkladů | Nejistoty | Drahý plyn | Fialův kabinet | Pozitivní zpráva | Bílý dům | Kapitál | Ropa Brent | Jiří Rusnok | Posílení | Devalvace | Rijád | Strop na ruskou ropu | Platební neschopnost | Společnosti | Kupka | Fit for 55 | G7 | Snížení daně z příjmu | Tuzemské banky | Unie | Omezení dodávek | Fialův slib | Volodymyr Zelenskyj | Vládní představitelé | Ruský plyn | Christine Lagardeová | Vysoká inflace | Kompenzace | Domácnosti | Ekonomické aktivity | Samou | Wall Street Journal | Pád Bohemia Energy | Soukromé firmy | Nejnovější prognóza | Snížení DPH | Nová prognóza | Plyn z Norska | Polský premiér | Deficit | Tom Kadeřábek | Cena emisních povolenek EU | Invaze | Energetický tarif | Vysoké úroky | Budoucnost | Antimonopolní úřad | Pokles ceny | Cukr | Kartel OPEC | Zestátnění ČEZ | Čínská továrna | Americká banka | Moody's | AA | Poskytování hypoték | Údaje ministerstva | NAFTA | Křetínský | Česká koruna | Devizové trhy | Nord Stream 1 | Moneta | Světové centrální banky | Benzín | Podnikatelé | Zvýšení sazeb ČNB | Slovalco | Nejbohatší lidé | Premiér Viktor Orbán | Pozornost | Ficova vláda | Veřejný dluh ČR | Polský zlotý | Prudký propad | Premiér Petr Fiala | Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj | Polská vláda | Lucembursko | Elektromobily | Závislost | Úsilí | Bohatství | Ministerstvo financí ČR | Ifo | Tendr | Offshore | Zisk bank | Pandemie covidu | Cena ruské ropy | Stavební spoření | ERA | Statistický úřad | Složení bankovní rady | Uniper | Cena plynu | Joe Biden | Poptávka | Řetězec | Skvělý zisk | Rozpočtový schodek | Vysoké inflace | Uhlobaron | Tuzemská inflace | Odpor | Daň z nabytí | Závazek | Ministr zahraničí | Největší evropská ekonomika | Očekávání trhu | Propad české ekonomiky | Státní protiinflační dluhopisy | Obchodovat | Obchodníci | Válka na Ukrajině | Klimatický plán | Výkon světové ekonomiky | Norsko | Finance | Covidové restrikce | Český vývoz | Dluhopisy | Důvěra v ekonomiku | Růst úrokových sazeb | Electricite de France | Moskva | Prezident Donald Trump | Tržní síly | Analytici | Čistý zisk | Problémy | Pozastavení obchodování | Klíčové problémy | Dlužníci | Zájem o hypotéky | Funkční období hlavy státu | Nájemné v Česku | Členské státy | Finanční instituce | Prostor pro pokles | Pokles cen | Ropa | Cena barelu ropy | Ceny povolenek | Přijetí eura | BH Securities | Pohonné hmoty v ČR | Studie EU | Firma | Omezení těžby | Komerční banka | Veřejné zadlužení | Bulharsko | Energetické podniky | Mezinárodní banky | Obchodníci s ropou | Intervenovat na devizovém trhu | Globální finanční krize | Válečná daň | Byznys | Makroekonomická data | Statistici | Globální emise | Ekonomové | Oslabení české koruny | Prohlášení | USA | 3М | Spojené státy | Mánie | Rekordní propad | Ministr práce a sociálních věcí | Nezaměstnanost v EU | Růst HDP | CEBR | Pandemie | Světové trhy | Pohonné hmoty | Úrokové sazby | Hospodaření státního rozpočtu | Zvyšování úrokových sazeb | Conseq Investment Management | Sázka | Investování do akcií | Konsolidace | Akcie podniku | ZEN | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Trinity Bank Lukáš Kovanda | Vysoká cena | Klesly akcie | Burze | Historie | Vývoj | Drahota | Výnosy | Zvýšení daně | Výkon ekonomiky | Úroková sazba | Český stát | Windfall tax | Podpůrná opatření | Agentura Fitch | Západní sankce | Konkurenceschopnost | Výdaje | Akcie padají | Výhled České republiky | Ministerstvo průmyslu a obchodu | Poměrové ukazatele | České měny | Ministr zdravotnictví | Devizové rezervy ČNB | Růst pražské burzy | Varování | Intervence | Dnešní zprávy | Spotřebitelská důvěra | Akcie společnosti MOL | Míra inflace v ČR | Koruna oslabuje | Citelné zdražování | Strach z inflace | Měnové politiky | Zbyněk Stanjura | Odvětví | Společnost Net4Gas | Lukoil | Veřejné finance ČR | Onemocnění | Finanční domy | Sazby ČNB | Ceny nemovitostí | Ekologie | Ministryně financí Alena Schillerová | Rekordní pokles | Zvýšení slevy na poplatníka | Marže čerpacích stanic | Zlotý | Výdělky | Zavedení EET | Penzijní fond | Program pomoci | Přelom roku | Dluhopis | Tržní cena | Francouzský ministr financí | Británie | Tax Observatory | Prezident Volodymyr Zelenskyj | Hnědé uhlí | Úrokové sazby České národní banky | Nominální dluh | Balík akcií | Zelená energetika | Prezidentské volby | Světová finanční krize | Miliardy korun | Asijská finanční krize | Obchodování na pražské burze | Platební bilance | Agentura Moody's | Cílové ceny | Zemědělství | Automobilka | Snížení inflace | Reálné ekonomiky | Levnější půjčky | Posilování koruny | Stavebko | Sazby | Babišova vláda | Hlavní ekonom | Podíl Evropy | Inflační situace | Daňový příjem | Daň z příjmu | Očištěný čistý zisk | Ruská ekonomika | České koruny | Švýcarská banka | Úrok | Investovat | Konsolidační balíček | Ekonomické oživení | Generální ředitel | Zisk bank a spořitelen | Boj s inflací | Berlín | Firmy | Energetický a průmyslový holding | Inflace v Česku | Nespokojenost | Růst cen ropy | Panika | Zajištění | Reálné mzdy | Cena ropy brent | Západní firmy | Spirálovitý růst | Ruská ropa | Pomoc lidem | Plyn z Ruska | Daňoví poplatníci | Investování | Nákup ruské ropy | Distribuce | Maďarský forint | Rozpočtový deficit | Plynové elektrárny | Zdražení povolenek | Dividendy ČEZ | Ratingová agentura Fitch | Automobilový průmysl | Česká vláda | Poradenské společnosti | Hry | Akcie bank | Dovoz ruské ropy | Trhy | Daně z neočekávaných zisků | Polská měna | Plynová krize | Cenotvorba | Průměrná mzda v ČR | Mezinárodní investoři | Růst české ekonomiky | Německý ústavní soud | Země OECD | Utahování měnových podmínek | Německá automobilka Volkswagen | Rizika | Rada ČNB | Eurozóna | Portugalsko | Fond | Cena benzínu | Restrukturalizace | Ekonomická nálada | Fitch | Americké banky | Státní stavebko | Celkový výsledek | Úspory | Finanční výkonnost | Snížení spotřební daně | Dánsko | Úvěrový rating | Kyjev | Energetické společnosti | Ministr obchodu | Sláva | CVVM | Vysoké ceny | Ekonomiky EU | Regulační mánie | Mateřská společnost | Schodek rozpočtu | Stagflace | Silné inflační tlaky | Orsted | Cenu plynu | EdF | Mojmír Hampl | Živnostník | Sektorová daň | Ministerstvo financí | Bilance | Menšinový akcionář | Znovusjednocení Německa | Vladimir Putin | Protiinflační dluhopisy | Tesla | Politické fráze | Řecký dluh | Španělsko | Mezinárodní obchod | Ekonomický růst | Průměrná sazba hypoték | Mzdy | Výrobce elektroaut | Měnová krize | Nejbohatší Čech | Na burze | Petrochemická společnost | Akcionáři | Economic Affairs | Úrok na dluhu vlády | Premiér Fiala | Společnost | Ruský rubl | Zadlužování | Sázet | Hospodaření | Zahraniční obchod | Ztráta | Zastavení růstu | Orbán | Dluhové krize | Conseq | Obchod | Reformy penzí a daní | Energetický regulační úřad | Volkswagen | Daně z mimořádných zisků | Oživení globální ekonomiky | Ratingový výhled | Nejvýraznější propad | Riziko | Analytik | Emise | Trinity | MAST | Nájemné | Zdravotní pojištění | Pražské burzy | Budapešť | Citi | Swiss Life | Slabá koruna | Bank of America | Hnutí ANO | Cenový strop | Šok | Portfolio | Pesimismus | Nástroj | Nadšení | NATO | Plyn | CEPS | Mimořádná daň | Pokles cen ropy | Životní úroveň | Vyšší úrok | Čína | Inovace | Ceny | Prognóza vývoje | Představenstvo | Financování | Propad ekonomiky | Zvýšení ceny | Monopol | Recese | Pokles | Gazprom | Bankovní tituly | Meziměsíční inflace | WIG | Války | Impuls | Ukrajina | Notifikace | Dopravci | Raiffeisenbank | Centrální banka | Předpovědi | DPH | Největší světová ekonomika | ČNB Jiří Rusnok | Státy EU | Praxe | Divergence | Evropské centrální banky | Libra | Rating vyšší | Plán investic | Odborníci | Dlužník | Klima | Současná cena | Kurzové riziko | Instituce | Erste Bank | Zpevňování koruny | Propuštění | Mateusz Morawiecki | Forint | Důchod | Morgan Stanley | Prezident Vladimir Putin | Říjnová inflace | Solidarita | Inflační krize | Výnos | Zlevnění potravin | Počty nakažených | Růst cen energií | Cena emisních povolenek | ČEZ | Německé ekonomiky | Frank | ERM | Zlevnění ropy | Nájmy | Optimalizace | Ekonomická krize | Green Deal | Trinity Bank | Rozhovor | Spotřeba domácností | Marian Jurečka | Přístup k měnové politice | Měnové krize | Zastropování cen | Eni | Posílení koruny | Nadnárodní firmy | Podmínky půjčky | Ceny energií | Zvyšování daní | Cena akcií | Energetická krize | Írán | Petr Pavel | EPS | Jasný signál | Akcionář | Pracovní místa | Protistrana | Akciové trhy v USA | Vienna Insurance Group | ČSSD | Funkční období | Zisk | ČNB | Ruské ropy | Nová bankovní rada | Jan Kubíček | ExxonMobil | Rating | Dovoz | Nejbohatší | Vklady | Progres | Obchodování | Armageddon | Zajištění na stáří | Nové prognózy | Dnešní data | Daňový poplatník | Úroky | Eurostat | Prezident | Ropovod | Úsporný tarif | Růst inflace | Hypoteční trh | Ministr Jurečka | Francouzský ministr | Ministr životního prostředí | Ropovod Družba | Státní rozpočet | Evropa | Měna | Management | Trump | Ceny realit | Zprávy | Ceny ropy | Byty | Elektrárenská společnost | Francie | Předpověď | Zelenskyj | Údaje | Dodávky plynu | Spoření | Automobilky | Srovnávací základna | Pojišťovny | Biden | Finanční krize | Teherán | Obchody | Vláda ČR | Běžný účet | Snížení daní | Celkový deficit | ProCent | Růst spotřebitelských cen | Japonsko | Zemní plyn | Standard & Poor’s 500 | Marže | Aktivum | Zemědělci | Přenos | Prezident Pavel | Dobré zprávy | Situace | Tržby | Roční výnos | ERM II | Dluhy | Růst světové ekonomiky | Inflace v ČR | Guvernér | Americké akciové trhy | Dodavatelský řetězec | Dividenda | Ruský ministr | Hospodářské noviny | HDP | Načasování | Daňové zatížení | Omyl | Ekonom | Restrikce | Rozhodování | Krizové situace | Dolar | Zrušení daně z nabytí | Euro | Zkapalněný zemní plyn | Klid | JP Morgan | Zdanění | Ceny pohonných hmot v ČR | Čínská měna | Ministr pro evropské záležitosti | Průměrná cena | Politici | Vládní deficit | Vyšší inflace | Brazílie | Trhy v USA | Zhoršení ratingu | Členské země | Burzovní cena | Energiewende | Tomáš Holub | Slovensko | Baterie | Invaze Ruska na Ukrajinu | ČTK | Guvernér ČNB | Rozpočtové příjmy | Zásobníky | Česká národní banka | Merkelová | Peníze navíc | Česká inflace | Růst průměrné mzdy | Meziroční inflace | Klesající inflace | Nakupovat | Akcie | Měnové podmínky | Jamal | Mzda | Investiční nástroj | NERV | Pražská burza | Základní úroková sazba | Očkování | Podniky | Státní podpora | Velkoobchodní ceny elektřiny | SPD | Světová ekonomika | Češi | Rekordní zisky | Velkoobchodní cena elektřiny | Tuzemské hospodářství | Vývoz | Reuters | OPEC+ | Technologie | Nižší DPH | Ekonomický výzkum | Prognózy | Globální recese | Daně | Ministři | Jádrová inflace | Energetická společnost | Americký prezident Joe Biden | Cenový strop na ruskou ropu | Daňové ráje | Rekord | Světové ekonomiky | Výsledky | Míra inflace | Unipetrol | Údaj o HDP | Ceny pohonných hmot v Česku | Zdražování energií | Saúdové | Obavy z omikronu | Bankovní rada | Střední třída | Investice | Business | Pro investory | Potenciál | Zdravotnictví | Konkurence | Pokles inflace | Nové daně | Komunikace | BYD | Photon Energy | Indie | Bod | Die Welt | Fitch Ratings | Zisky | Investiční prostředí | Makroekonomický vývoj | Regulace | Zaměstnanci | Účet platební bilance | Fondy | OSVČ | Hospodářství | Ministerstvo dopravy | Důvěra | Pád akcií | Rating České republiky | J&T Banka | Výplata | Výrazný růst cen ropy | ODS | Ukazatel | Běžný účet platební bilance | Měny | Předběžné výsledky | Daňové příjmy | Burzy | Cena akcie | UST | Trh s ropou | F-35 | Rusko | Poradce | Většinový podíl | Rafinérie | Signál | Snížení daně | Aktuální cena | Roční růst | Unicredit | Partneři | TABAK | Covidové pandemie | Ukončení války | Zmírnění rizik | UniCredit Bank | Zhodnocení | Zrušení daně | Organizace | Lex ČEZ | Nemovitostní trh | Prezident Petr Pavel | Česká spořitelna | Praha | Prodeje aut | Rozšíření | Ruský prezident Vladimir Putin | Plány | Revolut | Administrativa | COVID-19 | Brusel | Devizové rezervy | Hypotéky | Rekordní růst | Česká televize | Americké společnosti | Elon Musk | Evropské akcie | TIM | Propouštění | Energie | Objem | Investiční | Nálada | Ministr práce | Americké centrální banky | Martin Dvořák | Příjmy | Česká společnost | Ekonomické dopady | Prodej | Rok 2024 | Bloomberg | Evropská unie | Alena Schillerová | Ústavní soud | Rozvoj | Vyhlídky | Průmyslová výroba | Finanční trhy | Evropská ekonomika | Udržitelnost | Míra | Divize | Národní rozpočtová rada | Kvantitativní uvolňování | Akciové tituly | Tržní ceny | Rosněfť | Riziko recese | Asociace | Vakcína | Výkonnost | Spotřebitelská inflace | NET4GAS | Intervence ČNB | Hrubý domácí produkt | Zvýšené riziko | Agentura Bloomberg | Stavebnictví | Spotřebitelská nálada | Krize | OECD | Íránská ropa | Měnový trh | Obnovitelné zdroje | Oslabení koruny | Zastropování cen elektřiny | Nízká nezaměstnanost | Zvýšení úrokových sazeb | Akcie firem | Frustrace | Bohemia Energy | Prosincová inflace | JDE | Podpora | Ceny zboží | Prezident Joe Biden | Světová banka | Cena | Německá vláda | Překoupenost | Německo | Digitalizace | MJ | Komerční banky | Zadlužení | Rozpočet | Prime | Česká ekonomika | PX Pražské burzy | Největší americká banka | Situace na trhu | Inflace v listopadu | Odvody | Závislost na Rusku | BDI | Tempo inflace | Emisní povolenky | Erste | Rezervy | Předsednictví EU | Podnik | Zelené energie | Gigafactory | Debata | Akcie společnosti | Kypr | Zastavení dodávek | Ekonomika | Střední podniky | Schodek | Odpovědnost | Jan Procházka | Oslabení | Invaze Ruska | Finanční situace | Energetické krize | Práce | Úspěch | OMV | Cíle | EET | Bezpečnost | Důchodový systém | Banky | BlackRock | Ceny v Česku | Akcie ČEZ | Hodně peněz | Vlády | Rychlost | Šance | Státní fond | Ruská vláda | Bankrot | Úrokové výnosy | Zisk na akcii | Wall Street | Analýza | Ministr financí | Elektroauta | Zlepšení | ČR | Výsledek hlasování | Kontrakt | Intervenovat | Ropovody | Čínské akcie | Ratingové agentury | Pozice | Vítězství nad inflací | Oxfam | OCI | Singapurský dolar | Štěpán Křeček | Platební neschopnosti | Švýcarský frank | Společnost ČEZ | Přijmout euro | Lídři | Indická ekonomika | Pavel Tykač | Průměrná mzda | Pandora | Živnostníci | Rozvíjející se trhy | Východní Asie | Poslanci | Inflační tlaky | Soud | Družba | Sankce Západu | Investiční banka | Služby | Lednová inflace | OPEC | Úrokové platby | Ministryně financí | Nemovitosti v Česku | Řetězce | Experti | Investoři | Míra nezaměstnanosti | Objem ropy | Spotřebitelé | Zkrocení inflace | Cena povolenek | Erste Group Bank | Embargo | Čerpací stanice | Polsko | Ceny potravin | Omezení produkce | Bankovní rady ČNB | Meziroční růst cen | Auta | Velké banky | Nová vláda | Základní úrok | Manuál | Noviny | Snižování daní | Zdražování | Ropy | Makroekonomická situace | Předseda | Škoda | Růst cen potravin | Úročení | Inflace v lednu | Čínský výrobce | Deficit státního rozpočtu | USD | Cestování | Ekonomický dopad | Kabinet | Emoce | Zvýšení základní sazby | České předsednictví | Zvýšení daní | Legislativa | Zprostředkovatelé | Piráti | Růst zadlužení | Zdražování pohonných hmot | Agrofert | Silný dolar | Konflikt mezi Izraelem | Nízké úrokové sazby | Dnešní čísla | Cena ropy | Prognózy ČNB | Kupní síla | Regulační úřad | EDF | Pokles HDP | Bohatí lidé | Maastrichtská kritéria | Propad | Bankovnictví | Rakousko | ANO | Britské libry | Paušální daň | Časové období | Americká společnost | Economic | Nemovitosti | Andrej Babiš | Evropský trh | Platební bilance ČR | Francouzská vláda | Arbitráže | Zestátnění | Nejistota | Investment | Česká republika | Indexy | Státní dluhopisy | Splácení dluhu | Makro | Evropská centrální banka | Švédsko | ECB | Těžaři | Měnová politika | Nálada spotřebitelů | Ziskovost | Doporučení | Cena akcií ČEZ | IMPOSSIBLE | Přerušení dodávek ruského plynu | Swiss Life Select | Jaderné elektrárny | ROCE | Spekulace | Paradox | Navýšení | Lockdowny | Banka JP Morgan | EU | Bankovní sektor | Redukce | Miliardy | Digitální daň | Materiály | Spekulanti | Zrušení superhrubé mzdy | Poptávky po ropě | Systém emisních povolenek | Schodek veřejných financí | MOL | Prodeje | Devizy | Základní sazba | Pracovní síly | Daň z mimořádných zisků | Uhlí | Investor | Bloky | Ukazatele | Obchodování na burze | Emitenti | Spotřebitelské ceny v ČR | Banka | Produkce ropy | Autoprůmysl | Vlastnictví | Statistika | Spotřebitelské ceny | Indonésie
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Růst | Obchodování | Banka | Banky | ČTK | Pokles | Indikátor | Trading | Cena | 3М | FOREX
