Státní stavebko nafukuje ceny realit a pomáhá bohatším lidem, přičemž chudší z něj nic nemají, ač jej také platí. Je rozumné jej zrušit, jak zvažuje Fialova vláda

Čtěte více

• Státní rozpočet vykazuje druhé nejhorší březnové plnění v novodobé historii ČR, kvůli koronaviru ovšem jen z menší části. Schodek letos převýší 300 miliard korun, může dosáhnout až 500 miliard
  Březnové hospodaření státního rozpočtu dopadlo nejhůře od krizí poznamenaného roku 2010. Výsledkem je totiž schodek ve výši 44,7 miliardy korun. Hůře státní kasa během prvních tří měsíců roku hospodařila naposledy právě před deseti lety. V roce 2010 se ovšem v plnění rozpočtu promítaly dopady celého krizového roku 2009, míra nezaměstnanosti tehdy byla citelně vyšší než dnes atp.
• Státní rozpočet vykazuje nejhorší dubnové plnění v historii ČR, zvláště varovné je to kvůli stále nízké nezaměstnanosti. Schodek letos převýší 400 miliard korun, může dosáhnout až 600 miliard
  Dubnové hospodaření státního rozpočtu dopadlo nejhůře v novodobé historii ČR od roku 1993. Výsledkem je totiž schodek ve výši 93,8 miliardy korun. Hůře státní kasa během prvních čtyř měsíců roku dosud nikdy nehospodařila. A to ani v roce 2009 nebo 2010, kdy se v plnění rozpočtu bezprostředně promítaly dopady světové finanční krize a míra nezaměstnanosti byla tehdy citelně vyšší než dnes.
• Státní rozpočet vykazuje nejhorší květnové plnění v historii ČR, zvláště varovné je to kvůli stále nízké nezaměstnanosti. Schodek letos dosáhne 500 miliard korun
  Dubnové hospodaření státního rozpočtu dopadlo nejhůře v novodobé historii ČR od roku 1993. Výsledkem je totiž schodek ve výši 163,7 miliardy korun. Hůře státní kasa během prvních pěti měsíců roku dosud nikdy nehospodařila. A to ani v roce 2009 nebo 2010, kdy se v plnění rozpočtu bezprostředně promítaly dopady světové finanční krize a míra nezaměstnanosti byla tehdy citelně vyšší než dnes. Pokud se vezmou v potaz všechna měsíční plnění státního rozpočtu za období od vzniku republiky v roce 1993, tedy nejen plnění květnová, je výsledek za letošní květen třetí nejhorší v historii. Vyšší schodek totiž státní rozpočet vykázal v listopadu a pak v prosinci roku 2009, kdy se v českých veřejných financích nejtíživěji projevily důsledky světové finanční krize.
• Státní rozpočet vykazuje nejhorší lednové plnění od roku 2003, od dob premiéra Špidly. Přitom koronavirus může letos hospodaření dále a zcela již nečekaně zhoršit
  Lednové hospodaření státního rozpočtu dopadlo nejhůře od roku 2003. Výsledkem je totiž schodek ve výši osmi miliard korun. Hůře státní kasa hospodařila naposledy před sedmnácti lety, za vlády premiéra Vladimíra Špidly z ČSSD. Dokonce i během let, kdy česká ekonomika pociťovala neblahý efekt světové finanční krize, dopadalo lednové hospodaření státní kasy lépe než to letošní. V roce 2003 činil lednový schodek 10,4 miliardy korun.
• Státní rozpočet vykazuje nejhorší únorové plnění v novodobé historii ČR. Přitom koronavirus může letos hospodaření dále zhoršit, schodek může být klidně 60 miliard korun
  Únorové hospodaření státního rozpočtu dopadlo nejhůře od roku 1993. Výsledkem je totiž schodek ve výši 27,4 miliardy korun. Hůře státní kasa během prvních dvou měsíců roku nikdy v novodobé historii ČR nehospodařila. Dokonce i během let, kdy česká ekonomika pociťovala neblahý efekt světové finanční krize, dopadalo únorové plnění hospodaření státní kasy lépe než to letošní.
• Státní rozpočet začal nový rok deficitem
  Hospodaření státu skončilo v lednu schodkem -8,0 mld. Kč. Výsledek z minulého roku byl výrazně lepší, když rozpočet skončil v plusu o 8,8 mld. Kč. Deficit na počátku roku je překvapující, vzhledem k tomu, že první měsíce bývají z hlediska bilance tradičně pozitivní. Na příjmové straně oproti plánu silně zaostává výběr daně z příjmu právnických osob. Na druhou stranu se i nadále daří výběru daně z příjmu fyzických osob a pojistnému na sociální a zdravotní pojištění. Na straně výdajů zaujme významný nárůst sociálních dávek vlivem zvýšení důchodů a rodičovského příspěvku. V lednu zároveň došlo k předplacení některých plateb do rozpočtu evropské unie.
• Státní rozpočet zachraňuje nižší výpadek příjmů i nižší výdaje
  Státní rozpočet hospodařil v prvních osmi měsících tohoto roku s deficitem 230,3 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je výsledek horší o 214,9 mld. Kč. Z pohledu srpnových i celoročních statistik se jedná o nejhlubší deficit v moderní historii země. Překonává tak i doposud nejhorší rok 2009, kdy státní rozpočet skončil s pasivem 192,4 mld. Kč. V relativním vyjádření však nebyl prozatím schodek roku 2009 překonán (4,1 % vs. 4,5 % HDP). Oproti červenci však nárůst deficitu státního rozpočtu opět nabralo na tempu.
• Státní rozpočet započal rok deficitem
  Pro rok 2023 počítá vláda opět s deficitním rozpočtem, kdy za celý letošní rok by saldo mělo dosáhnout 295 mld. Kč. Podle dat za leden hospodařil v prvním letošním měsíci stát s deficitem ve výši 6,8 mld. Kč. Ve srovnání s loňským rokem se jedná o horší výsledek, tehdy se ale veřejné finance nacházely v rozpočtovém provizoriu, které omezovalo výdaje státu na 1/12 vůči rozpočtu z předchozího roku. Proti roku 2021 je výsledek zlepšením, kdy v předminulém roce dosahoval deficit po prvním měsíci více jak 30 mld. Kč. Historicky bylo lednové hospodaření spíše otázkou kladných čísel a za posledních 15 let je to teprve potřetí, kdy je první výsledek v roce záporný.
• Státní rozpočet za únor prohlubuje schodek na 86,1 mld. Kč
  Stát hospodařil za první dva měsíce letošního roku s deficitem 86,1 mld. Kč. Celkové příjmy poklesly meziročně o 5,4 % a výdaje naopak vzrostly o 18,1 %. Vzhledem k lednové statistice, domácímu vývoji pandemie a schválenému navýšení plánovaného rozpočtu není oznámený výsledek překvapením. Na příjmové straně nejvíce zaujme vývoj inkasa přímých daní. V případě daně z příjmu fyzických osob můžeme poprvé vidět čistý efekt daňových změn v letošním roce. Její inkaso kleslo meziročně o čtvrtinu, zatímco celkové daňové příjmy jsou nižší zhruba o deset procent. Do srovnání ale vstupují pouze první dva měsíce minulého roku, které ještě nebyly dotčeny covidovou krizí. Další výraznou položkou je daň z příjmu právnických osob, kterou ovlivňuje její čtvrtletní splatnost záloh. Proto aktuálně vykazuje největší ztrátu vůči plánu Ministerstva financí. Ten navíc stále počítá s původní verzí státního rozpočtu s deficitem 320 mld. Kč, čímž zveřejněný únorový výsledek ztrácí na vypovídací hodnotě.
• ​Státní smutek v USA - tržní analýza 5.12.2018
  Včera oslabily především kvůli Trumpovi a jeho varovnému tweetu a bojovnému postoji. Na svém twitterovém účtu zmínil, že je "Tariff man" a pohrozil tím, že pokud nebude dohody dosaženo, cla jistě zavede. Zdá se, že Čína vše brala s rezervou a dále se snaží o dosažení dohody a co nejrychlejší implementaci jednotlivých dohodnutých bodů. Mezi USA a Čínou je od víkendu v rámci obchodních válek příměří a obě strany usilovně pracují na dohodě, která vyřeší zahraniční obchod. Na jakékoliv nové zprávy budou nejen americké akciové indexy reagovat.
• Státní svátek v ČR - burzy jsou zavřené
  Dnes je státní svátek Den vzniku samostatného československého státu a Pražská burza cenných papírů i RM-Systém jsou zavřené. Na ostatních trzích jsou běžné obchodní hodiny.
• Státní v minulém roce hospodařil s rekordním deficitem 367,4 mld. Kč
  Státní rozpočet skončil v minulém roce s deficitem 367,4 mld. Kč, což je téměř dvojnásobek doposud rekordního roku 2009. Loňský výsledek je historicky rekordní i v relativním vyjádření vůči HDP, který zmíněný rok překonalo o dva procentní body na -6,8 %. Nicméně prosincová data pouze potvrdila trendy předchozích měsíců a na finálním obrázku hospodaření státu příliš nezměnila. Celkové příjmy klesly oproti roku 2019 o 3,1 %, zatímco výdaje narostly o 18,8 %.
• Státní zaměstnanci si příští rok polepší více než zaměstnanci soukromé sféry. To není úplně zdravé, když je stát ve stamiliardovém deficitu, vláda by měla citelněji snížit počet pracovníků „eráru“
  Většině zaměstnanců státu a veřejných služeb se od ledna zvýší platový tarif o 1400 korun. Průměrný hrubý plat státních zaměstnanců tak poskočí z letošních 44 200 korun na 47 190 korun. To představuje růst o 6,8 procenta. Takový vzestup platů podle všeho překročí růst mezd v soukromé neboli tržní sféře, který dle aktuální prognózy České národní banky dosáhne příští rok pouze 5,7 procenta.
• Státní zásahy zkreslují data o inflaci
  „Lidé, kteří žijí z výplaty do výplaty, se kvůli prudkému růstu cen dostávají do obtížně řešitelných situací. Někteří si začínají půjčovat na svou běžnou spotřebu, což povede k nasekání nesplatitelných dluhů. Hrozí, že se zvýší počet lidí v exekucích,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Státní zastupitelství oslabuje pozici Strnadova holdingu
  Komentář Radky Háčkové z agentury JEAN PIERRE: V insolvenčním řízení s ostravskými strojírnami Vítkovce Heavy Machinery došlo k posunu. Krajské státní zastupitelství v Ostravě se vyjádřilo k návrhům na odvolání dvou věřitelů z prozatímního věřitelského výboru kvůli účelovému propojení s majoritním vlastníkem VHM, holdingem Czechoslovak Group.
• Stát přijde o 10 miliard korun na dani z tabákových výrobků
  „Lafferova křivka nám říká, že zvyšování daní vede od určitého bodu k nižším daňovým výnosům. Toho si naši zákonodárci zřejmě nebyli vědomi, když zvyšovali daně na tabákové výrobky. Data totiž potvrzují, že prudké zvýšení daní snížilo daňový výběr. Letošní plán se nepodaří naplnit o 10 miliard korun a výběr spotřební daně z tabákových výrobků klesne pod úroveň loňského roku,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Stát se nově chystá platit nájemné za hospodské či kadeřnice. Je to dobře, mohl však být velkorysejší
  Vláda chystá další opatření na podporu podnikatelů zasažených ekonomickými důsledky opatření pro boj s šířením koronaviru. Premiér Andrej Babiš dnes uvedl, že stát bude za dotčené podnikatele hradit část nájemného, a to za období od vyhlášení nouzového stavu dne 12. března až do letošního 30. června. Uleví se tak desetitisícům provozů typu hospod, malých obchodů či kadeřnictví.
• Stát skupuje další a další podniky. Vytlačuje trh
  Kapitalismus tak postupně mizí. Místo toho, abychom věděli, jak to bude s budoucností energetiky, máme zde jen spekulace.
• Status pozorovatele v eurozóně by byl signál, že se s námi počítá
  Vláda ČR chce na závěr svého mandátu prosadit Česku status pozorovatele v eurozóně. Na jednání ministrů financí eurozóny by tak ráda měla i svého zástupce. Jedná se o pragmatické řešení, pokud nechceme ztratit kontakt s vývojem a máme zájem ukázat, že s námi Unie může počítat. Před volbami tím navíc naznačujeme, že dosud spíše skeptický přístup české vlády k přijetí eura se nyní mění.
• Status XTB po překvapivém prohlášení Švýcarské národní banky
  Během uplynulého týdne, po prohlášení Švýcarské národní banky (SNB) o uvolnění regulací švýcarského franku (CHF), zaznamenala XTB Group zlepšení...