Tomáš Raputa

Za první měsíc české vlády už skončili dva ministři. V Londýně je teď situace podobná, ministři odstupují jako na běžícím pásu. Na rozdíl od České republiky znamenají tyto přesuny pro britskou vládu existenční problémy. A na kurzu libry už je to znát.

Tento měsíc je tomu 10 let, co se finanční trhy i globální ekonomika dostaly do inflexního bodu a přepnuly se na krizový režim. 10 let od července 2008, kdy se řada aktiv obchodovala na extrémních hodnotách, na které se od té doby již nedostala. Mezi analytiky se množí názory, že aktuální situace připomíná rok 2008 a měli bychom být na pozoru ohledně možné přicházející krize.

Druhé pololetí bude pro nejdůležitější globální komoditu hodně volatilní. Panuje totiž vysoká nejistota ohledně zásobování trhu i otazník k vývoji poptávky. Tweety amerického prezidenta měnící přístup k sankcím na Írán stabilitě také nepřispívají. Pro dlouhodobé investory není tato doba příliš předvídatelná a trumfy v rukou drží tzv. insideři – saúdská vláda, ruské ropné společnosti a samotný Donald Trump. Na své si naopak přijdou intradenní obchodníci, scalpeři i obchodníci s opcemi, pro které je volatilita denní chleba.

Ostře sledovaná data z amerického trhu práce minulý týden nepřinesla dolaru žádné zisky. Radovat se mohly především měny emerging markets včetně české koruny. Riziko akutního přehřívání největší světové ekonomiky se totiž snížilo a americké úrokové sazby nebudou muset růst tak rychle.

Nadšení na české koruně ze včerejšího zvýšení úrokových sazeb ze strany ČNB nevydrželo dlouho. Všeobecná nechuť nakupovat „rizikové“ měny zahnala EUR/CZK zpět k 26korunové hranici. Ostatní emerging markets měny zažívají ještě hlubší propad, který má jednoho jmenovatele a tím je návrat peněz zpět do USA.

Zasedání OPEC a spřátelených zemí z minulého týdne nepřineslo očekávanou záplavu trhu ropou. Dosavadní oficiální škrty se sice sníží ze 1,8 na 0,8 mil. barelů denně, ale barely se na trh v takovém množství nedostanou, protože země jako Venezuela nebo Mexiko nejsou schopny vrátit těžbu na předchozí úrovně.

Americká centrální banka (Fed) na svém včerejším zasedání zvýšila úrokové sazby o 25 bps do pásma 1,75 – 2,00 %. Dolar ale toto rozhodnutí k žádným ziskům neposunulo. Zaprvé už trh jestřábí krok očekával a zadruhé i ostatní centrální banky se chystají utahovat svou měnovou politiku, takže relativní atraktivita amerického dolaru se pro globální kapitál nijak zvlášť nezvýšila.

Ani své spojence z Evropy, Kanady a Japonska neušetřil Donald Trump na proběhlém zasedání zemí G7 a stál si za svými obchodními bariérami, které mají chránit americké producenty. Americký dolar si tak i nadále užívá podporu, kterou mu Trumpova cla zajisté dávají. Vypadá to však, že trhy se příliš soustředí na slova a zapomínají na tvrdá čísla, která ovlivňují zahraniční obchod s USA.

Je až překvapivé, kolik zisků v posledních týdnech nasbíral americký dolar oproti ostatním měnám. Především pak posílení vůči měnám emerging markets bylo relativně prudké, přičemž důvodů pro takový pohyb příliš nebylo. Ceny komodit, které většinou mají vysokou korelaci s měnami rozvíjejících se trhů kvůli jejich rizikovosti a rostoucí spotřebě tamtéž, zůstaly na svých úrovních při nízké volatilitě.

Eurodolar se po svižném jarním pádu zastavil v blízkosti 1,1700, kde při vysoké volatilitě hledá novou rovnováhu. Spojené státy začaly být letos atraktivní destinací pro uložení prostředků díky slušnému zhodnocení. Evropa už ale není takovou rizikovou zónou, jakou byla na začátku desetiletí. Co nám říká fundament ohledně síly eura vůči americkému dolaru?

Česká republika se aktuálně profiluje ve velmi dobrém světle. Silný ekonomický růst doprovázený vysokými veřejnými přebytky a nejnižší nezaměstnaností mezi všemi vyspělými zeměmi. Hospodářství roste zdravě bez přílišného zadlužování domácností či podniků, takže nelze mluvit o čekání na krach bublinově nafouklé ekonomiky.

Americký dolar si drží svou sílu a nestačí mu sekundovat ani měny vyspělých, ani rozvíjejících se zemí. Přitom v rámci globálního silného ekonomického růstu, který zvedá ceny komodit, se měnám emerging markets historicky daří, jak jsme mohli vidět v letech 2008 a 2011. Vysvětlením by mohlo být celosvětově zvýšené finanční nebo politické riziko, což v době agresivní zahraniční politiky Donalda Trumpa a nestabilitě na Blízkém východě dává smysl a rizikovým měnám obecně škodí. V tom případě bychom však čekali výrazné zisky u tzv. bezpečných přístavů - švýcarského franku i japonského jenu. Ani zde však kurzy měnových páru teorii neodpovídají.

Minulý týden jsem se zde věnoval fenoménu klesajících cen aktiv napříč investorským světem. Kvůli rostoucím dolarovým úrokovým sazbám začala takřka synchronně klesat jak cena dluhopisů, tak zlata i akcií. Forex jsem pochopitelně vynechal, protože měnové páry jsou při své kotaci vždy poklesem jedné měny vůči druhé, která naopak roste. Jednu skupinu aktiv oblíbenou zejména mezi spekulanty, jsem ale nepopsal – komodity.

Eurozóna si na podzim malovala velmi optimistický obrázek ekonomické konjuktury a instituce se předháněly s prognózami růstu blížící se k 3 %, což je na poměry západní Evropy opravdu mimořádná expanze. Na základě očekávaného ukončení kvantitativního uvolňování a možného brzkého růstu úrokových sazeb se euro obchodovalo až za 1,25 amerického dolaru. Už první čtvrtletí letošního roku ale eurové býky zklamalo, když eurozóna výrazně snížila svou únikovou rychlost.

Tento týden se finanční trhy, především ty americké, začaly chovat nezvykle. Hodnota akcií, dluhopisů i zlata klesá, a to ve stejný okamžik. Tento synchronní medvědí pohyb přichází velice málo často. Rizikové akcie se totiž po většinu času pohybují opačným směrem než bezrizikové vládní dluhopisy a zlato. Pokud nedržíte hotovost, není se příliš kam schovat.

Česká koruna se vůči euru obchoduje na podobné úrovni jako v polovině listopadu 2017. Technicky vzato si už půl roku vzala pauzu ve svém posilujícím trendu. Pro tuto stagnaci EUR/CZK je mnoho vysvětlení, stejně tak ale přibývá argumentů pro znovunastartování zisků koruny v druhé polovině roku.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera odstoupila od íránské jaderné dohody mezi mocnostmi. Ropný trh proto začíná být nervózní a volatilita se zvyšuje. Právě tato dohoda totiž umožnila návrat Íránu na mezinárodní trh s ropou a způsobila záplavu trhu v roce 2016, kdy ropa vyklesala až na 26 USD za barel.

V uplynulém týdnu se měnový pár EUR/USD dostal zpět pod hranici 1,2000. Otázkou zůstává, jestli už americký dolar svůj potenciál vyčerpal nebo si bude připisovat zisky i nadále. Odpověď najdete na následujících řádcích.

Česká koruna vlivem nižších inflačních tlaků a z toho plynoucí stagnace úrokových sazeb smazala veškeré letošní zisky na páru s eurem. V rámci úterního svátečního obchodování se při nízké likviditě dokonce EUR/CZK podíval nad 25,80. Otázkou je, jestli si takto slabý kurz naše domácí měna bude držet i nadále, nebo znovu začne působit konvergenční trend a short EUR/CZK ještě nebude mrtvým obchodem.

Americké akciové trhy se doposud z korekce, která začala před třemi měsíci, nevzpamatovaly. Přitom ekonomice Spojených států se daří velice dobře a ve srovnání s Evropou by letos nemělo dojít k výraznému zpomalení růstu. Je tedy nynější korekce příležitostí nakoupit americké akcie, nebo se na další maxima už zřejmě v rámci tohoto cyklu nedostaneme?

Jak včerejší zasedání Evropské centrální banky (ECB), tak dnešní dávka evropských makroekonomických dat nedaly euru potřebnou podporu. Společná evropská měna tak vůči dolaru odevzdala všechny letošní zisky a směřuje k vyváženějšímu kurzu okolo 1,2000. K obratu sentimentu na euru však bude potřeba hodně optimistických čísel z ekonomiky, další pokles měnového páru EUR/USD je proto pravděpodobný.

Jak jsem zmiňoval již v textu z minulého týdne, i přes optimistické predikce přichází do eurozóny oslabení ekonomického růstu. A to především z Německa, exportní lokomotivy, kterou začíná brzdit nedostatek kapacit, silné euro a protekcionistická opatření z USA. Od Francie ani Itálie se nějaké zázračné nakopnutí růstu čekat nedá, takže v Evropské centrální bance (ECB) se budou muset smířit s pomalejší expanzí. Jak tato negativní data ovlivní čtvrteční zasedání ECB a jaký budou mít dopad na kurz eura?

Ekonomický růst eurozóny v roce 2018 zřejmě nenaplní optimistická očekávání ze začátku roku, kdy se obecně na globální ekonomický vývoj dívalo přes růžové brýle. Vyšší ceny ropy, silnější euro a především pak nejistota ohledně zavádění obchodních bariér budou působit jako protivítr rychlému oživení v evropském měnovém bloku.

Dnes se podíváme na jednu měnu, která by se líbila Warrenovi Buffetovi, investorovi, který je známý přístupem hodnotového investování. Praxe nákupu podhodnocených aktiv s dobrým fundamentem je doménou především pro akciové trhy, ale i na forexu můžeme s podobnou strategií sklízet úspěchy.

Ceny ropy v rámci včerejší obchodní seance vyskočily na nejvyšší úrovně od konce roku 2014. Kromě rychle zvyšující se poptávky po ropě v Asii jsou důvodem také obavy o eskalaci konfliktu v Sýrii, kde se znovu řinčí raketami. V aktuálním převisu poptávku nad nabídkou je ropný trh na jakákoliv rizika omezení dodávek citlivý a volatilita v nejbližších dnech a týdnech proto může dále růst.

Býčí trh na eurodolaru se po takřka 20procentním zisku zastavil na dnes už silné rezistenci lehce nad 1,2500. Nedá se říct, že by tento měnový pár rovnou začali ovládat medvědi, ale je poznat, že trhu se nechce rozšiřovat dlouhé pozice, když ubývá argumentů pro další růst.

V předchozím článku v rámci fundamentální analýzy jsme se podívali na předpokládané dopady americké daňové reformy a zavádění obchodních cel z dílny Donalda Trumpa na americký dolar. V čase nově pučícího protekcionismu, který by mohl ohrozit světový obchod, však hraje Británie a s ní i britská libra v této skládance také zajímavou roli.

Americký dolar se oproti euru pohyboval v horní části našeho celoročního očekávaného pásma 1,15-1,25. Shortovat měnový pár EUR/USD na 1,2500 a spekulovat tak na návrat do cílového rozpětí se ukázalo jako ziskové. Do dubna vstupuje americký dolar s velkými změnami, se kterými přišel prezident Trump – snížení (především korporátních) daní a zvyšování cel. Jak to ovlivní jeho další vývoj?

Dnes proběhne další zasedání České národní banky a příliš velké překvapení se v nastavení měnové politiky nečeká. ČNB ponechá hlavní úrokovou sazbu na 0,75 % a postupně se přepne do letního spánku a bude čekat buď na výrazně lepší data z ekonomiky, nebo nečekaně jestřábí Evropskou centrální banku (ECB).

Éra kvantitativního uvolňování už pomalu končí. V USA i ve Velké Británii už tuto podporu ekonomika nepotřebuje, v eurozóně a v Japonsku spíše už není nově vytvořenými prostředky co nakupovat. Jedna centrální banka ale i nadále v tichosti na trhu nakupuje cenné papíry v objemu desítek procent domácího HDP. Jde o SNB, Švýcarskou národní banku, která je si na západní poměry drží minimální transparentnost.

Americká centrální banka včera zvýšila úrokovou sazbu na 1,50-1,75 %. To je v rámci vyspělých zemí velice slušná hodnota, která bude dávat americkému dolaru slušnou podporu. Když se ale podíváme na měny emerging markets, tak ty tradičně nabízejí mnohem lepší zhodnocení ve vyšších jednotkách procent.

Pod vedením nového šéfa Jerome Powella bude na středečním zasedání rozhodovat americká centrální banka (Fed). Trh očekává zvýšení úrokových sazeb do pásma 1,50 – 1,75 % s téměř stoprocentní jistotou. Rozhodující budou především poznámky, které naznačí budoucí možnou trajektorii úrokových sazeb.

Vyspělá bezpečná země, u které není třeba se bát panického úprku investorů nebo platební neschopnosti státu. Úročení měny je mezi vyspělými zeměmi mezi nejvyššími. Vysoké exporty komodit se daří při globálním ekonomickém boomu a rostoucích cenách ropy dobře inkasovat, což dává hospodářství potřebnou podporu. Zůstává otázkou, proč se teď investoři Kanadě relativně vyhýbají a nechávají tak kanadský dolar na slabších úrovních.

Ve světové ekonomice aktuálně není žádná země, která by globální růst stahovala dolů. Po recesi Ruska a Brazílie z roku 2016 se daří zvyšovat HDP snad všude. Eurozóna roste nejrychleji za 10 let, Japonsko i Spojené státy také zařazují vyšší rychlostní stupeň a Indie s Čínou také na své poměry slušně expandují.

Konec tohoto týdne ještě bude pro finanční trhy velice nejistý. Nejenže v pátek přijde dávka důležitých dat pro českou ekonomiku s potenciálem výrazně zahýbat kurzem koruny, mezitím také proběhne zasedání Bank of Japan a Evropské centrální banky (ECB), která se bude snažit tlumit sílu eura z posledních týdnů.

Inflace v České republice zpomaluje a Bankovní Rada ČNB se přepíná do vyčkávacího módu. Jestřábů ubývá, na což reaguje i kurz české koruny, který už delší dobu stagnuje lehce pod 25,50 za euro a chybí mu impuls pro pokračování sílícího trendu.

Americký prezident Donald Trump se zapsal do budoucího směřování světové ekonomiky tučným písmem poté, co Kongres ve Washingtonu schválil jeho daňovou reformu. Prudké snížení daní korporacím, podpora ekonomiky i nárůst schodku federálního rozpočtu. To bude jedním z ústředních témat, která budou ovlivňovat kurz dolaru v následujících čtvrtletích.

Stejně jako ostatní rizikovější investice typu akcií a kryptoměn, i ropa si prošla v posledních týdnech silnější korekcí. Postupně ale ztráty maže a přichází tedy otázka, jestli bude tato strategická komodita pokračovat v růstu cen.

Americká ekonomika s podporou daňových škrtů nabírá rychlost, na což se chystá Fed reagovat rychlejším růstem úrokových sazeb. Eurozóna se naopak prozatím plácá v záporných úrokových sazbách a na splnění inflačního cíle může ještě delší dobu zapomenout.

Cena je na finančních trzích vždy až na prvním místě a stejně jako v reálném obchodě, i zde platí, že při srovnatelném zboží je to levnější vždy více v kurzu. S vyšší poptávkou po výprodejových aktivech se můžeme setkat jak na měnových, tak především pak na komoditních trzích, kde substituce levnějšího za dražší funguje velmi často.

Včerejší ostře očekávaná data o americké inflaci a maloobchodních tržbách za leden vyzněla pro dolar neutrálně. Obavy z vyššího růstu cen tlumily nižší útraty spotřebitelů a rychle nabyté zisky dolar během odpoledne ztratil. Prudkého zvyšování úrokových sazeb ve Spojených státech se tak finanční trhy prozatím bát nemusejí.

Tlaku zvýšeného vnímání rizika a volatility na finanční trzích se nevyhnula ani česká koruna, kterou velcí hráči ještě částečně řadí mezi měny rozvíjejících se trhů. Naše domácí měna tak mírně oslabila na 25,37 korun za euro a v sílícím trendu si na chvíli dala pauzu.

Vzhledem k aktuálním propadům akciových trhů, které zřejmě nebudou poslední, se dnes podíváme, jak na takové panické výprodeje a zvýšenou volatilitu reagují hlavní měnové páry. Dá se na případný příchod recese připravit? A zůstává americký dolar bezpečným přístavem?

Americký dolar ztratil od inaugurace prezidenta Trumpa před 13 měsíci velkou část své hodnoty. Nejvíce jde oslabení vidět na páru s eurem, kde dolar ztratil 17 %. Ani měny dalších obchodních partnerů USA jako britská libra nebo čínský jüan nezůstaly pozadu a připsaly si dvouciferné zisky. A jedna skupina aktiv už tradičně z tohoto propadu těžila – komodity.

Americký dolar zažil během ledna výprodej, kdy ztrácel proti všem hlavním měnám. Na vině je především nízká inflace v USA, která zřejmě způsobí delší pauzu ve zvyšování úrokových sazeb americkou centrální bankou (Fed). Včerejší zasedání tyto spekulace trhu jen potvrdily.

Největší světové centrální banky již začínají brzdit své programy kvantitativního uvolňování (QE) a po zahájení kvantitativního utahování v USA se svět jako celek už nebude moci spoléhat na novou likviditu, která udržela vyspělou část globální ekonomiky naživu v těch nejhorších časech krize.

Americký dolar prohloubil svůj propad a během středečního obchodování ztrácel vůči celému měnovému spektru. Nejenom, že se centrální bankéři z Fedu vyjadřují stále zdrženlivěji o dalším růstu úrokových sazeb, tentokrát si přidal svůj „koment“ i ministr financí USA Steven Mnuchin, který označil slabý dolar jako dobrý pro americký zahraniční obchod.

Evropská centrální banka (ECB) zasedá již tento čtvrtek a kvůli jestřábím komentářům z jejího vedení bude výsledek tohoto zasedání bedlivě sledovaný.

Nynější ekonomické oživení ve Spojených státech vstupuje do svého devátého roku a podle opatrnějších investorů už notně přesluhuje svou dobu trvání. Tito investoři proto snižují svou expozici v relativně drahých amerických akciích i rizikovějších měnách emerging markets. Dá se však další recese lehce predikovat?

Jednání mezi Evropskou Unií a Velkou Británii ohledně pravidel svého rozchodu nabírají na obrátkách a kurz libry na závěry z těchto rokování pravidelně reaguje velmi prudce. Základním scénářem se aktuálně zdá být konsensuální „soft“ brexit a absence negativních zpráv díky tomu táhne libru nahoru.

Japonský jen se delší dobu držel v pozadí a pouze sledoval, jak posiluje nejprve americký dolar tažený vyššími úrokovými sazbami v USA a následně i euro díky vyhlídce ukončení QE a politické stability. Měnový pár USD/JPY tak odmítal v roce 2017 spadnout pod 110 jenů za dolar, i když šlo o historicky výrazně vysoké úrovně.

Do nového roku vstoupilo euro silnější a na nejobchodovanějším měnovém páru s americkým dolarem znovu prorazilo hranici 1,2000. I přes několikanásobné zvýšení úrokových sazeb v USA se dolaru stále nedaří stabilizovat a kvůli evropské euforii měnový pár EUR/USD drží růstový trend. Jaké vyhlídky má pro následující měsíce?

V jak velké bublině se aktuálně trh nachází? Ve srovnání s předkrizovými lety 2007-08 by dnes ještě nemuselo být tak špatně. Před 10 lety totiž výnos z nájemného nepokryl ani úroky z hypotéky, které se pohybovaly mezi 5 a 6 % (viz graf). Volné prostředky se tehdy daly lépe zhodnotit nákupem bezpečných vládních dluhopisů a kupující nemovitostí v podstatě pouze spekulovali na další růst cen, což byl jasný znak rozpáleného bublinového trhu.

V našem výhledu na rok 2018 počítáme s pozastavením býčího trhu a stagnací ceny ropy v rozmezí 55-70 USD za barel. Hned ze začátku roku se však množí tlaky, které by měly ropu poslat alespoň dočasně výše a testovat tak horní hranici našeho předpokládaného pásma.

Zdá se, že výhled na rok 2018 je na všech frontách namalován na růžovo. Eurozóna i USA by měly dosáhnout nadprůměrného růstu při nízké inflaci. Emerging markets také šlápnou na plyn, když opozdilci jako Rusko a Brazílie výrazně zrychlí růst. Investoři se tak přestávají bát a berou na sebe čím dál větší rizika. Odkud by mohla přijít rozbuška?

Letošní Vánoce byly podle statistiků nejštědřejší v historii. To odpovídá stavu české ekonomiky, kde se nezaměstnanost drží na úplných minimech, mzdy rostou často i dvouciferným tempem a domácnosti se tím pádem nebojí utrácet.

Díky novým technologiím i důrazu na energetické úspory se postavení Spojených států na trhu s energiemi za posledním 10 let radikálně změnilo. Výrazné zvýšení nabídky plynu a ropy také výrazně zamávalo s cenami komodit, které klesly o více než polovinu z maxim roku 2011.

Čína, USA, eurozóna. Všechny tři nejdůležitější světové ekonomiky jedou na plný plyn a vyhlídky do dalších let jsou růžové. Globální růst si tím pádem udrží slibné tempo 3,7 % i v roce 2018. Zvyšující se celosvětová spotřeba i investice nahrává relativně opomíjené třídě aktiv, komoditám.

V době předražených akcií, stále minimálních úrokových sazeb a všeobecného optimismu na trzích se investoři snaží hledat alternativní investice s vysokým potenciálním výnosem. Komu se nelíbí extrémní volatilita bitcoinu, může si jako pojistku před možným propadem trhů koupit zlato, které se i přes oslabení amerického dolaru drží na přijatelných cenách.

Janet Yellenové už pomalu končí její 4letý mandát a na přelomu ledna a února příštího roku předá žezlo nejmocnějšího centrálního bankéře světa Jerome Powellovi. Jak se historicky chovají trhy při takovém předávání funkce a co můžeme čekat v následujících týdnech?

Do čeho v dnešní době chcete investovat? Nemovitosti, akcie a stále i dluhopisy nenabízejí slušný výnos. Když investujete v zahraničí, stále nad Vámi visí strašák posilující koruny, která jen letos ubrala z eurových aktiv 6 %, o dolarových ani nemluvě. Jak tedy nastavit portfolio?

Do konce letošního roku sice zbývá ještě jeden celý měsíc, s předčasem si ale dovolím zvolit za nejhorší obchod roku nákup turecké liry, jejíž atraktivita se v očích investorů úplně vytratila. V posledních týdnech navíc musí Turecko čelit skandálu praní íránských špinavých peněz, o kterých věděl i prezident Erdogan.

Poslední týden v měsíci bývá na finančních trzích ve srovnání s ostatními pomalejší, protože obvykle nedochází ke zveřejnění klíčových dat, která by s investicemi výrazněji zahýbala. Tento týden tomu však bude jinak. Kromě zasedání ropných velmocí se bude také rozhodovat o daňové reformě ve Spojených státech.

Růst cen se americké ekonomice stále vyhýbá a centrální bankéři ve Washingtonu už s podstřelováním svého cíle chtějí něco dělat. A to není dobrá zpráva pro dolar.

Americká ekonomika začíná už devátý rok expanze a množí se spekulace, jak dlouho ještě dokáže v tomto příznivém hospodářském cyklu pokračovat.

Česká ekonomika podle posledních údajů ČSÚ roste 5procentním tempem a z pohledu na vyluxovaný trh práce víme, že tento růst není udržitelný a zpomalení chtě nechtě přijde. Záleží, jestli půjde jen o zdravé zpomalení růstu nebo rovnou o recesi. Jsme na případný pokles HDP připraveni? A jak by reagoval kurz koruny?

Americké akcie jsou nadhodnocené. Ať se podíváme na široký index blue-chips akcií S&P 500 nebo technologický NASDAQ, oba jsou vysoko nad svými historickými standardy podle spousty indikátorů od P/E až po jejich poměr k HDP. Otázkou ale zůstává: Mají investoři po výběru zisků na akcií kam investovat?

Americká ropa WTI od léta výrazně zdražila. Kdo ji nakoupil na začátku července, už může počítat 30 % zisky. Ani rezistence na 55 dolarech za barel nezabránila aktuálnímu býčímu trendu. Situace na Blízkém východě se znovu stává rizikovější. Jsou na místě obavy z dalšího růstu cen benzínu?

Ve čtvrtek se britská centrální banka Bank of England odhodlala k prvnímu zvýšení úrokových sazeb od roku 2007. Hlavní sazba vzrostla z 0,25 % na 0,50 %. Ani tento krok však trhu nestačil a libra ztratila na páru s dolarem přes 200 pipů. Ve stejnou dobu učinila totožný krok i Česká národní banka (ČNB).

V záplavě nových dat, která podle analytiků dělají tento týden nejšílenější pro finanční trhy v tomto roce, se v podstatě ztratila zpráva ze zasedání největší světové centrální banky, amerického Fedu. V očekávání je totiž bombastičtější zpráva z Washingtonu načasovaná na dnešní večerní hodiny středoevropského času – oznámení nominace na příštího guvernéra Fedu prezidentem Trumpem.

Minulý týden přišla se svým plánem na omezení nákupů aktiv Evropská centrální banka. V úterý se můžeme dočkat stejného kroku od dalšího velkého hráče na měnovém poli, Bank of Japan.

Dnešní zasedání Evropské centrální banky odhalí více detailů ohledně postupného ukončení kvantitativního uvolňování (QE) v eurozóně. Můžeme očekávat snížení tempa z aktuálních 60 miliard euro měsíčně.

Na volební vítězství hnutí ANO prozatím forex nijak zvlášť nereaguje. Koruna si drží slušné zisky, které během října nahromadila, a obchoduje se dále v blízkosti 25,70 korun za euro. Babišových 78 z 200 mandátů na první pohled vypadá jako pokračování relativní stability z předchozích 4 let, bude ale záležet na koaličním partnerovi, kterého budou tradeři s korunou bedlivě sledovat. Podívejme se proto na 3 možné scénáře, které si ve svém rozboru vybrali také komentátoři z Bloombergu.

Euru se letos zatím výjimečně daří zásluhou rychlého zotavení ekonomiky eurozóny i proevropsky zvoleným lídrům ve francouzských a německých volbách. Zato Spojené státy už přestávají věřit, že by se prorůstová opatření prezidenta Trumpa podařilo prosadit a na výkonu jejich hospodářství je to vidět. Proč by tedy měnový pár EUR/USD nemohl růst dále, když eurozóna má aktuálně navrch?

Zdá se, že česká měna už zakotvila pod 26 korunami za euro. Za tímto vývojem stojí především vyjádření centrálních bankéřů z pražských Příkopů, kteří vidí ještě jedno letošní zvýšení jako jisté a otevírají možnost i pro zvýšení dvě.

Premianty letošního forexu byly až do léta měny rozvíjejících se zemí. Většina z nich si k americkému dolaru připisovala přes 10 % zisků a mexické peso dokonce 20 %. Není se co divit. Slabší než očekávaný ekonomický i politický vývoj v USA snížil pravděpodobnost dalšího růstu úrokových sazeb ve Washingtonu a z toho už tradičně těží měny emerging markets nejvíce.

Od amerických prezidentských voleb uběhlo 11 měsíců a leckde můžeme pozorovat, že opojení republikánským vítězem Donaldem Trumpem už z velké části vyprchalo. Takový americký dolar třeba během léta výrazně oslabil, když mu nijak nepomáhal chaos v administrativě a komunikaci Bílého domu.

Americký dolar v září zastavil ztráty, které nabíral takřka celý letošní rok. A to navzdory problémům, kterým musela ekonomika Spojených států čelit v rámci velmi silné hurikánové sezóny, která na určitou dobu zastavila produkci v Houstonu a v Miami.

Ceny ropy během září velice slušně vyrostly. Za tímto růstem stály jak krátkodobé faktory v podobě výpadku produkce v USA, tak i dlouho očekávané vybalancování trhu nabídky a poptávky, o kterém členové kartelu OPEC mluví již téměř 3 roky. Jednotlivé typy kontraktů se však vyvíjely rozdílně. Evropský benchmark Brent totiž přidal mnohem více než americký protějšek WTI, čímž na trhu vznikla zajímavá investiční příležitost.

Americký dolar od začátku roku prudce oslabil k české koruně. Zatímco v letech 2015 a 2016 se prodával bez větších změn okolo 25 korun, aktuálně stojí méně než 22 korun. Takové posílení české měny si pochvalují dovozci a cestovatelé do mimoevropských zemí, naopak ztráty počítají investoři do amerických akcií nebo fyzického zlata.

Japonský jen v posledních letech není příliš oblíbenou měnou k nákupu. Jeho hodnota však zůstává velice atraktivní. A v době vrcholu ekonomického cyklu, kdy se čeká na propad akciových trhů, a do toho se řinčí atomovými zbraněmi, se hodí mít v portfoliu nějaký diverzifikátor ve formě bezpečného přístavu, nemyslíte?

První zatěžkávací zkouška v podobě zvýšení úrokových sazeb na 0,25 % vyšla podle představ České národní banky (ČNB). Volatilita kurzu koruny zůstala na páru s eurem minimální a prozatím nedošlo k výraznému posílení, kterého se ČNB obávala. Ekonomika přitom řadí ještě vyšší rychlost.

Euro se po komentářích centrálních bankéřů v Jackson Hole posunulo znovu na vyšší úrovně vůči americkému dolaru. Naopak britská libra v posledních týdnech k dolaru ztrácí a za srpen na měnovém páru GBP/USD odepsala přes 3 procenta. Z toho vyplývá, že křížový měnový pár EUR/GBP prudce roste a dostal se už nad 0,92 libry za euro.

Trh s ropou se pomalu vrací do rovnováhy a býci už vyhlížejí příležitost, při které ceny vystřelí vzhůru a nová těžba z USA i odjinud ji nedokáže vyšší nabídkou stlačit dolů. Svou roli také hrají prudce klesající zásoby, které už nebudou moci sloužit jako polštář pro zvýšení dodávek. Ukážeme si i model, podle kterého levná ropa pomalu končí.

Atraktivita eura se po výhře Emmanuela Macrona ve francouzských volbách a zrychlující ekonomice eurozóny výrazně zvýšila. Na páru s americkým dolarem euro prorazilo dlouhodobou rezistenci na 1,1500 a přidalo ještě několik procent. Další zisky eura jsou už ale málo pravděpodobné.

Včerejší report Českého statistického úřadu (ČSÚ) o vývoji HDP v druhém čtvrtletí jako by přišel z jiné dimenze. 2,3procentní růst mezičtvrtletně znamená raketové tempo, které česká ekonomika nezažila ani v rámci předkrizového boomu.

Kam s penězi, pokud vypukne válka? Tuto otázku zřejmě na základě „diplomatické“ rozepře Spojených států v čele s prezidentem Donaldem Trumpem a Severní Koreou začal řešit nejeden investor. Ve vzpomínkách na katastrofu minulého desetiletí, tentokrát ekonomickou, se vracejí do hry tzv. bezpečné přístavy - japonský jen, švýcarský frank a americký dolar.

Britská ekonomika se s nástrahami loňského hlasování o brexitu i letošních předčasných voleb vypořádala statečně, i když jí mnozí analytici předpovídali okamžitý pád do recese. Pravdou je, že libra se na své předchozí hodnoty nedostala a růst v Británii zpomaluje, což kontrastuje s euforií, která se nyní drží v eurozóně. Pro Londýn ale tato souhra faktorů vytváří ideální příležitost zvýšit úspory a připravit se na reálné dopady brexitu a případné zpomalení globální ekonomiky v budoucnu.

Snaha kartelu OPEC o nastolení rovnováhy na trhu s ropou začíná vracet své ovoce. Po 8 měsících produkčních škrtů trh vysílá signály, že zásoby začínají klesat. Pravděpodobnost návratu ceny pod 45 dolarů za barel se tak výrazně snižují.

Optimismus v eurozóně aktuálně nezná mezí. Růst HDP měnového bloku se dostal nad 2 % a očekává se obrat v měnové politice Evropské centrální banky (ECB), který zvyšuje poptávku po euru. Švýcarský frank se tomuto trendu dlouho bránil, v posledních dnech se však otevřela stavidla a měnový pár EUR/CHF vystřelil vzhůru.

Americký dolar to v posledních týdnech schytává ze všech stran. Dolarový index porovnávající jeho hodnotu oproti koši měn se dostal na minima od května 2016 a není daleko od postupného odevzdávání zisků, které nashromáždil v dolarové nákupní horečce na přelomu let 2014/15. Mezinárodní měnový fond brzký obrat nevidí, považuje americkou měnu stále o 10-20 % nadhodnocenou.

Na dnešním zasedání Evropské centrální banky (ECB) se zřejmě rozhodne nejenom o budoucím nastavení měnové politiky v eurozóně, ale také v ostatních evropských zemích, které euro ještě nepřijaly.

O českých nemovitostech, a především pak novostavbách v Praze, se už delší dobu mluví jako o překoupených. Česká národní banka (ČNB) ale situaci jako bublinu ještě nevidí, 2-3 roky dvouciferného růstu cen ještě neznamenají, že v budoucnu dojde k nevyhnutelnému prudkému poklesu. Co kdyby ale takový nadprůměrný růst cen trval 17 let?

Pravidelní čtenáři mého blogu fundamentální analýzy si zajisté povšimli, že na eurodolaru žádný dlouhodobý trend nepredikuji a vždy vidím jako nepravděpodobnější pokračující oscilaci v rámci pásma 1,05 – 1,15. Aktuálně se kurz měnového páru EUR/USD pohybuje v blízkosti horní hranice tohoto pásma. Jde tedy o znovu o příležitost k prodeji nebo je tentokrát něco jinak a půjde o začátek dlouhodobého býčího trendu?

Report z amerického trhu práce z minulého pátku vyzněl optimisticky. Růst pracovních míst o 222 tisíc včetně pozitivních revizí za předchozí měsíce ukazuje, že americká ekonomika tempo neztrácí a mohla by si udržet meziročně 2procentní tempo růstu HDP i do dalšího čtvrtletí. Pro americkou centrální banku (Fed) ale data neznamenají rychlou potřebu utahovat měnovou politiku. Naopak potvrzují, že zvyšování úrokových sazeb v USA bude zase o něco pomalejší.

Koruna se v posledních dnech usadila jen lehce nad hranicí 26 korun za euro. Česká měna si tedy od ukončení intervencí před 3 měsíci připsala vůči euru slušných 3,5 %. Z tohoto vývoje mají radost nejenom čeští turisté a dovozci, ale také spekulanti, kteří vstoupili do short pozice na měnovém páru EUR/CZK ještě za výhodného kurzu 27,00.

Náš předpoklad, že cena za barel ropy kvůli spekulacím na zásah kartelu OPEC nespadne pod 40 USD, se zatím naplnil. Americká lehká ropa WTI se v minulém týdnu odrazila od 8měsíčního dna a zdražila zhruba o 3 dolary. Vše nasvědčuje tomu, že ceny porostou i nadále a budou se držet ve vrchní části pásma 40-55 USD za barel. Hlavním tahounem nebude pouze nástup letní motoristické sezóny, ale především slabý americký dolar.

Fórum centrálních bankéřů pořádané tento týden v Portugalsku znovu ukázalo, jak jsou trhy na slova měnových autorit náchylné a každé jejich slovo se interpretuje z několika různých pohledů.

Už jste slyšeli o QT? Jde o novinku v centrálním bankovnictví, která přichází z USA. Spojené státy a především pak měnové autority ve Washingtonu (Fed) své ekonomice natolik věří, že neváhají vytáhnout záchranné lano zpět na břeh.

Ještě ani nezačaly letní prázdniny a trhy už se ponořily do letargie nízké volatility a likvidity. Nepřicházejí žádné prudké výprodeje, na druhou stranu euforie na akciových trzích ještě nedosahuje takových rozměrů, aby se měnila v silné intradenní pohyby oběma směry.