Co se týče čísel z české domácí ekonomiky, tak ty hrají z velké části koruně do karet. Mimořádně vysoký růst mezd, průmyslu i HDP by měl za normálních okolností tlačit ČNB do zvyšování sazeb a korunu na silnější úrovně.
Výjimkou v této rovnici je ale ten nejdůležitější indikátor pro naši centrální banku, a tou je inflace. Růst cen po vyprchání efektu EET a snížení vlivu volatilních cen potravin se znovu dostal pod cíl a ČNB tak nemusí s utahováním měnové politiky spěchat a spíše přepne do vyčkávacího módu, jak jsem zmiňoval výše.
Meziroční vývoj inflace v ČR:
Stejně tak v eurozóně je růstový výhled stále růžový s očekávanými vysokými přírůstky v průmyslu a úbytky nezaměstnaných. Inflace se ale ke kýženým 1,7-2,0 % zřejmě jen tak nedostane. Investoři (na základě nacenění inflačních dluhopisů) očekávají růst cen pro několik následujících let v evropském měnovém bloku pouze ve výši okolo 1,3 %.
Nižší inflace sice nejspíš nezastaví konec kvantitativního uvolňování, se zvýšením sazeb se ale v eurozóně během následujícího roku nijak spěchat nemusí, což bude ve svém rozhodování zohledňovat zajisté i ČNB, která nechce, aby se měnové politiky ČR a eurozóny výrazně lišily.
Vývoj inflačních očekávání v eurozóně:
Na českou korunu tak budou působit dva protikladné vlivy, z nichž v druhém pololetí by měl převážit ten pozitivní, který nasměřuje měnový pár EUR/CZK zase o něco níže. Z fundamentálního hlediska vidíme aktuálně (podobně jako ČNB) prostor pro posílení koruny zhruba o 1 % čtvrtletně.
Dohánění západních ekonomik tak působí jako magnet, který i po několika krátkodobých rostoucích epizodách stahuje EUR/CZK dolů. Za letošní první čtvrtletí koruna posílila pouze o několik haléřů, ve zbytku roku tedy bude mít co dohánět.
Vývoj měnového páru EUR/CZK (denní graf – D1):
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: Bloomberg, investing.com, tradingeconomics.com