Inflace v USA se sice dostala na 2,1 % a v první polovině letošního roku se čeká její další růst. Ten bude ale způsoben jednorázovými faktory jako je probíhající meziroční oslabení amerického dolaru a růst cen benzínu, které by měly postupně odeznít.
Proto také americká centrální banka (Fed) preferuje cílování tzv. jádrové inflace bez energií a potravin. Tento ukazatel se od krize let 2008-09 nedokázal ani dostat na dvouprocentní cíl Fedu. Aktuální mírný růst jádrové inflace nad 1,5 % (viz graf) by proto neměl být červeným znamením pro finanční trhy, že Fed začne prudce utahovat měnovou politiku a škrtit tak přehřívající se ekonomiku. Korekce akciového trhu, jíž jsme byli svědky v minulých týdnech, do panických výprodejů s největší pravděpodobností nepřeroste.
Meziroční vývoj jádrové spotřebitelské inflace (PCE) v USA:
Pravdou je, že daňová reforma v USA, vyšší růst mezd, slabší dolar i nový boom na ropných břidličných polích potáhnou největší světovou ekonomiku výše a zvýší se tak riziko bublin jak na akciovém, tak na nemovitostním trhu. Optimismus by ale zlepšená čísla měla přihrát na stranu dolarových býků, protože budou bránit dalšímu růstu měnového páru EUR/USD nad 1,2500.
Dalším faktorem pro vytvoření silné rezistence na eurodolaru bude i přístup z druhé strany Atlantiku. Eurozóna má ještě hodně daleko od okamžiku, kdy by trh práce přes vyšší růst mezd generoval jakékoliv inflační tlaky. Evropská centrální banka tak každopádně takto silné euro nepotřebuje a její šéf Mario Draghi se bude snažit poslat společnou evropskou měnu níže. Jakékoliv další výstřelky eura by tak měly být okamžitě tlumeny z Frankfurtu ať už slovně nebo i prodloužením kvantitativního uvolňování za aktuální horizont v září 2018.
Vývoj měnového páru EUR/USD (1hodinový graf – H1):
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: MT4, FRED, Bloomberg