Sílící euro se totiž snaží tlumit nejsilnější váha, kterou je Evropská centrální banka (ECB) a ta se řídí svým nejsledovanějším indikátorem, inflací. Jádrová inflace v eurozóně se nedokázala přesvědčivě odpoutat od jednoho procenta a to ji ještě v následujících měsících budou tlačit níže právě zisky eura ze začátku léta.
Meziroční vývoj jádrové inflace v eurozóně:
Háčkem pro stále podstřelenou inflaci v době svižné konjuktury a stále výjimečně nízkých úrokových sazeb je stejně jako v Japonsku a v USA nízký nominální růst mezd. Výplatní pásky v eurozóně se zvýšily o pouhých 1,4 % meziročně. Inflace tak nemá žádný dlouhodobý výhled k růstu, protože za současné situace na pracovním trhu by při dosažení inflačního cíle ECB při slušném růstu ekonomiky klesaly reálné mzdy, což nedává příliš smysl.
Meziroční vývoj růstu mezd v eurozóně:
Z právě probíhající zkušenosti z České republiky můžeme vidět, že poptávkou tažený růst cen se v tuzemsku začíná objevovat až při zvyšování mezd nad 4 % ročně. Eurozóně by zřejmě stačila 3 %, do těch má ale ještě hodně daleko.
Je zajímavé, že němečtí zaměstnanci si v době přepálené ekonomiky a bezprecedentních přebytků (státního rozpočtu i běžného účtu) nedokáží prosadit vyšší růst mezd, který by nastartoval inflaci a donutil ECB opustit politiku záporných úrokových sazeb. Paradoxně tak Němci svými úsporami tlačí sazby do záporu a poté proti nim protestují.
Zdá se tedy, že si ještě počkáme, než se prezident ECB Mario Draghi a jeho tým rozhoupají nejprve s postupným ukončením kvantitativního uvolňování a následně i s návratem úrokových sazeb do plusu. Draghiho mandát končí až v říjnu 2019, spekulace o jeho výměně za některého z německých jestřábů prosazujících utaženou měnovou politiku tak na euro ještě delší dobu nebude mít vliv.
Vývoj měnového páru EUR/USD (4hodinový graf – H4):
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: tradingeconomics.com, MT4
