Takřka všechny komodity se obchodují v amerických dolarech a poptávka USA určuje využití výrobních kapacit po celém světě. Pojďme se proto podívat na to, proč by americké (i české) spotřebitelské ceny neměly růst do nebes.
Meziroční vývoj celkové (modře) a jádrové (červeně) inflace v USA:
Komodity mají vrchol za sebou
Na tak prudký návrat poptávky už během pandemie nebyl těžařský ani zpracovatelský průmysl připraven. Na několik měsíců se zastavily dodavatelské řetězce i investice. Postupně ale na globální zájem o komodity reagují těžaři zvýšením nabídky a jejich ceny se tak dostávají na přijatelnější úrovně. Železná ruda, dřevo, ocel i pšenice již ze svých maxim ustoupily a navíc se drží v silné backwardation, kdy kontrakty s pozdějším dodáním zlevňují. To značí, že trh nečeká takto vysoké ceny dlouhodobě.
Dřevo s dodáním za 12 měsíců se obchoduje už jen za 831 USD, zatímco nejbližší kontrakt se prodává za 1310 USD (viz graf). Výrobci nábytku, hraček, stavební firmy nebo elektrárny na biomasu tak mohou nakoupit svůj hlavní materiál na příští rok o 37 % levněji než dnes. Podobná situace je napříč celým komoditním trhem. Jakékoliv výstřelky v cenách by proto měly být dočasné.
Vývoj ceny dřeva v USD za 1000 kubických stop, nejbližší kontrakt:
Silně diskutované a nedostatkové čipy si zřejmě udrží vyšší cenovou hladinu delší dobu, protože nabídka není tak elastická jako u ostatních typů výroby/těžby. Mělo by jít však pouze o výjimku, nikoliv příklad určující trend.
Zdražuje jen několik položek
Meziroční růst cen v USA byl z velké části tažen dvěma položkami, které tvoří méně než 7 % spotřebního koše. Ceny benzínu vzrostly oproti loňskému dubnu o 50 % (viz graf) a ojetá auta o 21 %. Více než polovina inflace se dá vysvětlit pouze těmito dvěma položkami, ostatní ceny jsou relativně stabilní. Mimochodem ojetá auta zvyšují i jádrovou inflaci očištěnou o volatilní ceny potravin a energií.
Až se tyto „ustřelené“ ceny vrátí do normálu skrz doplnění nabídky nebo srovnání nízkého loňského základu, může inflace směřovat zpět k cílovým dvěma procentům. Je to zajisté lepší situace, než kdyby celý spotřební koš rostl o oněch 4,2 % meziročně. Tam by totiž k návratu do normálu nemuselo dojít.
Vývoj průměrné ceny benzínu v USA (v USD za galon):
Mzdy se drží při zemi
Problém vysokého růstu cen 70. let, které se nyní skloňují čím dál více, byl z velké části v reakci odborů v rámci pracovního trhu. Ty totiž díky své silné pozici vyjednaly, že jednorázový růst cen po ropném šoku roku 1973, který zvýšil cenu barelu ze 3 na 12 dolarů, byl kompenzován zvýšením mezd. Firmy v průmyslu i službách neměli na vybranou a musely zdražovat, protože jak materiál, tak práce rostly dvouciferným tempem.
Díky globalizaci, nižší roli odborů, volných kapacitách na trhu práce i zaměstnancích zvyklých dostávat přidáno minimálně (Japonsko, Itálie, Německo) by se mzdově-inflační spirála nyní neměla roztočit. Po loňské dubnové statistické odchylce už v USA roste průměrná mzda jen o 0,3 % meziročně (viz graf).
Vývoj meziročního růstu průměrné mzdy v USA v %:
I centrální banky mají větší kredibilitu a účinné nástroje pro „ukotvení inflačních očekávání“. To značí i dluhopisový trh, který i přes všechny nové dolary v ekonomice očekává i za 5 let stále inflaci jen lehce nad 2procentním cílem americké centrální banky (Fed) a zároveň výrazně níže než třeba v roce 2013.
Vývoj 5letých inflačních očekávání v USA:
Kde najdeme dvoucifernou inflaci?
Inflace nad 4 procenty by se proto ve vyspělém světě měla držet jen na několik měsíců. Nelze samozřejmě vyloučit, že v některých zemích, jejichž měna prudce oslabuje vůči dolaru, se bude inflace držet vysoko a dále zrychlovat. Takové Turecko, které ve stabilitě hodnoty své měny příliš neexceluje, čelí nyní meziročnímu zdražování o 17,1 %. Zde bohužel nejde o dočasný problém, stačí se podívat v grafu, o kolik turecká lira oproti americkému dolaru oslabila od roku 2015. Průměrný růst cen v Turecku za tuto dobu přesáhl 11 %.
Vývoj měnového páru USD/TRY (týdenní graf – W1):
Nakonec je potřeba dodat, že česká koruna k americkému dolaru za posledních 12 měsíců posílila o 15 %. Veškerá inflace dovážená do Česka ze zahraničí je tak tlumena velice silnou domácí měnou. Měna nepadne.
Tomáš Raputa
Analytický týmFXstreet.cz
Zdroje: FRED, MT4, tradingeconomics.com, ycharts.com, Chicago Mercantile Exchange