Zaprvé politická stabilita už vzhledem k silné snaze Katalánců o osamostatnění už v Evropě není taková, jako byla v létě. Ani jednání o Brexitu, který zasáhne eurozónu mnohem silněji než USA, neukazují růžové vyhlídky.
Hlavním důvodem pro další ne-růst (slovy Václava Klause) ale zůstává rozdíl v nastavení měnové politiky obou největších světových centrálních bank. Ve Frankfurtu nedojde ke zvýšení úrokových sazeb dříve než v roce 2019 a to i tehdy, pokud silný 2procentní růst vydrží i nadále.
Inflace totiž zůstává příliš nízko a teď ji brzdí i sílící euro. Jádrová složka bez potravin a energií se zvedá velice pomalu a už 4 roky se nemůže dostat ani nad 1,2 %, což je výrazně pod cílem ECB.
Meziroční vývoj jádrové inflace v eurozóně:
Rozdíl ve výnosech 2letých německých a amerických vládních dluhopisů je aktuálně největší za celou 18letou existenci eura. Pohledem investorů ztrácíte prodejem USD a nákupem EUR 2,3 % p.a., pokud tento obchod chcete držet následující dva roky. A to už je bariéra, přes kterou při dnešním kurzu nechce každý držitel amerických dluhopisů jít.
Vývoj spreadu mezi výnosy německých a amerických 2letých vládních dluhopisů:
Zvlášť když se podíváme na těsnou korelaci tohoto spreadu se samotným vývojem eurodolaru. Graf nám navíc říká, že v posledních dvou případech, kdy euro rostlo bez podpory výnosů dluhopisů, měl tento růst krátkého trvání.
Porovnání vývoje GER-USD spreadu a vývoje měnového páru EUR/USD:
Osobně si nemyslím, že by EUR/USD měl spadnout na paritu, jak naznačují spready výše. Už jen kvůli tomu, že za posledních 10 let byla v eurozóně kumulovaně o 5-6 % nižší inflace než v USA, což dává euru dostatečný polštář. I tak ale zůstává další růst nad 1,2000 nepravděpodobný. Další nápovědu o směřování měnové politiky eurozóny nám dá už příští čtvrtek Evropská centrální banka, od níž se čeká odhalení plánu na utlumení QE.
Vývoj měnového páru EUR/USD (denní graf – D1):
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: tradingeconomics.com, Zerohedge, investing.com