Odhad spotřebitelské důvěry

08.07.2024 Tento týden bude patřit datům o inflaci, která postupně dorazí z ČR, z Německa a z USA. Vliv na tržní aktivitu pak mohou mít i ostře sledovaná vyjádření předsedy americké centrální banky, který bude v úterý a ve středu v rámci výpovědi v Kongresu komentovat aktuální měnovou politiku.

26.06.2024 Dnešní den nabízí nejprve data z Německa, a to odhad spotřebitelské důvěry v červenci, kterou již před pár okamžiky publikovala společnost Gfk společně s Norimberským institutem pro tržní rozhodování (NIM). K povzbuzení trhu však nedošlo, důvěra nejen že zůstala stále záporná, dokonce se oproti předchozímu měsíci (-20,9) zhoršila na -21,8. Medián analytiků přitom počítal se zlepšením na -19,5. Brzdou je i letos zejména stále nízká ochota k nákupům, která se tentokrát ještě mírně zhoršila.

20.06.2024 V Evropě dnes bude zveřejněn první odhad spotřebitelské důvěry za červen. Očekáváno je další, avšak stále pouze drobné zlepšení. Ukazatel spotřebitelského sentimentu od Evropské komise by tak měl zůstat pod svým dlouhodobým průměrem. Německé ceny průmyslových výrobců v květnu pravděpodobně pokračovaly v meziročním poklesu, jeho tempo se však zmírnilo. V USA zveřejní týdenní počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, které by měly z části korigovat předchozí nárůst. Z posledních dat je ale vidět mírný růstový trend, který by mohl indikovat alespoň dílčí uvolnění na americkém trhu práce. Mimoto filadelfský Fed zveřejní ukazatel podnikatelské důvěry za červen, jehož růst ze začátku roku se nyní v podstatě zastavil na stále podprůměrných úrovních. Ve Velké Británii dnes zasedá centrální banka, sazby se však měnit nebudou.

17.06.2024 Nový týden přináší nová data, tentokrát bude k zajímavým událostem patřit zejména cenový vývoj na straně výrobců v České republice a v Německu. Dozvíme se také údaje o inflaci a spotřebitelské důvěře v eurozóně, ze Spojených států nás zaujme především výkon maloobchodu a průmyslového sektoru.

14.06.2024 Na závěr týdne bude k důležitým událostem patřit zejména předběžný odhad spotřebitelské důvěry v USA, kterou v měsíční frekvenci publikuje Michiganská univerzita. Podle mediánu analytických odhadů by v červnu mělo dojít ke zvýšení sentimentu z 69,1 na 72,0 bodů, což značí zlepšující se výhled na ekonomický vývoj v horizontu následujících 6 měsíců. Ke zvýšení by mělo dojít i v případě hodnocení současné situace, která by se dle tržního konsenzu měla lepšit z květnových 69,6 bodů na 72,2 v červnu.

14.06.2024 Dnešek nabídne spíše méně důležitá ekonomická data. V eurozóně bude zveřejněna dubnová bilance zahraničního obchodu, jejíž přebytek by se měl podobně jako v březnu pohybovat mírně nad 17 mld. EUR. Americký kalendář přinese předběžný odhad spotřebitelské důvěry za červen od Michiganské univerzity. Dojít by mělo ke korekci předchozího poklesu. Zveřejněn v USA bude rovněž květnový vývoj vývozních a dovozních cen. Především v Evropě je pak na programu také vystoupení řady centrálních bankéřů, včetně prezidentky ECB Christine Lagardeové a hlavního ekonoma Philipa Lanea, kteří vystoupí na konferenci v Dubrovníku. Mimo výše uvedeného budou dnes na finančních trzích pravděpodobně působit dozvuky jestřábího zasedání Fedu a naopak nižší americké inflace za květen, a to jak ve spotřebitelském, tak i výrobním sektoru.

23.04.2024 Hlavními makroekonomickými daty dneška budou předběžné odhady PMI za duben. Podobně jako u dalších předstihových indikátorů z evropské ekonomiky by mělo dojít k jejich mírnému zlepšení. Nadále ale bude existovat významný rozdíl mezi hodnocením situace v oblasti služeb a průmyslu. Před blížící se mediální karanténou bychom se mohli dočkat také dalších komentářů od tuzemských centrální bankéřů. Prostoru pro to budou mít dnes dostatek, a to díky konání Diskuzního fóra ČNB na univerzitě v Pardubicích. Na něm vystoupí guvernér A. Michl, viceguvernérka E. Zamrazilová a člen bankovní rady J. Procházka.

22.04.2024 Nezajímavý začátek týdne na finančních trzích. Dnešek z hlediska obchodování nepřinesl významnější kurzotvorné informace. Z makroekonomických dat byl zveřejněn v podstatě pouze předběžný odhad spotřebitelské důvěry pro eurozónu za duben. Ten přinesl nepatrné zlepšení spotřebitelského sentimentu z -14,9 b. na -14,7 b. Oproti konsensu se jednalo o mírné zklamání, když ten očekával výraznější nárůst na -14,5 b. Na hlavní měnový pár to však vliv nemělo. Americký dolar vůči euru dnes po celý den mírně posiloval a evropské obchodování končil silnější o zhruba 0,2 %. Slabší euro se promítlo v mírných ztrátách měn středoevropského regionu. Česká koruna tak oslabila k 25,30 EUR/CZK.

25.03.2024 Pár EUR/USD klesá již druhý týden po sobě. Pokud se podíváme na graf EUR/USD, vidíme, že od 8. března se pár obchodoval kolem hladiny 1,0980, ale poté začal postupně klesat. Navzdory výrazným korekčním pullbackům a občasným flatům se pár obecně pohybuje směrem dolů. Ani holubičí výsledky březnového zasedání FOMC nezlomily dolarové býky. S nedávným propadem bychom však měli být opatrní. Tento cenový pohyb nevypadá spolehlivě: americký výrobní index PMI, který zůstal v zelených číslech a dosáhl několikaměsíčního maxima, dolar podpořil. Trh zároveň jako by zapomněl, že Federální rezervní systém ponechal svůj bodový graf, naznačující tři snížení sazeb v tomto roce, beze změny. Růst dolaru se zdá být nadměrný, ale čím jsme si jisti, je, že v tomto kole zvítězili medvědi.

23.01.2024 Dnešek nabídne pouze indikátory sentimentu. Spotřebitelská důvěra v eurozóně by se měla třetí měsíc v řadě zvýšit. Přesto ale bude pravděpodobně odpovídat nízkým úrovním z dob vypuknutí války na Ukrajině. V USA bude zveřejněn indikátor důvěry ve zpracovatelském průmyslu od richmondského Fedu. Ten by měl po předchozím strmém poklesu během listopadu a prosince vykázat za leden mírnou korekci.

19.01.2024 Dnešek nabídne spíše druhořadá data. Zveřejněn bude prosincový vývoj cen průmyslových výrobců v Německu a Polsku. Ten by měl potvrdit pokračující ústup inflačních tlaků v produkční sféře. V USA pak bude zveřejněn předběžný odhad spotřebitelské důvěry za leden od Michiganské univerzity či další data z nemovitostního trhu. Pokračovat bude posledním dnem také výroční konference Světového ekonomického fóra v Davosu. Od představitelů ECB se však nic dalšího o vývoji úrokových sazeb nedozvíme, neboť ti se již nacházejí v mediální karanténě (před zasedáním, které se koná příští čtvrtek).

24.10.2023 Z ekonomických dat dnešek přinese hlavně indikátory sentimentu z evropské ekonomiky. Půjde především o předběžné odhady PMI za říjen a německou spotřebitelskou důvěru, zveřejněna ale budou i data tuzemského konjunkturálního průzkumu od ČSÚ. Přestože v případě některých těchto ukazatelů vidíme šanci na drobné zlepšení, tak jejich úroveň by měla zůstat nízká a nadále indikovat spíše pesimistický výhled evropské ekonomiky. Stejné se v podstatě týkalo i včera zveřejněné evropské spotřebitelské důvěry. Maďarská centrální banka by dnes měla snížit základní úrokovou sazbu.

23.10.2023 Podle člena bankovní rady ČNB Jana Procházky jsou současná očekávání finančního trhu ohledně snižování tuzemských úrokových sazeb přehnaná. Řekl to v rozhovoru uveřejněném na serveru Patria.cz. Procházka uvedl, že trh přeceňuje ochotu centrálních bankéřů rychle snižovat úrokové sazby, když ještě letos podle něj termínové kontrakty předpokládají dvojí snížení sazeb ČNB o 25 bb a do konce roku 2024 pokles repo sazby na 3,5 %. Podle Procházky však nebude chtít bankovní rada postupovat takto rychle (pravděpodobně ve smyslu dosažení 3,5 % na konci roku 2024) a bude spíše opatrná, a to i s ohledem na přetrvávající inflační rizika. Na druhou stranu však zmínil i to, že s očekáváním poklesu inflace pod tři procenta v příštím roce nemá smysl udržovat současnou sedmiprocentní úroveň repo sazby.

31.08.2023 V centru pozornosti dnes bude inflace v eurozóně za srpen. Ta by podle našeho odhadu měla stagnovat na 5,3 % y/y, zatímco jádrová inflace by měla o desetinu klesnout. Srpnová inflace bude zároveň klíčovým ukazatelem pro ECB, která dnes zveřejní zápis z červencového zasedání. Na tom opět zvýšila úrokové sazby. Zářijové rozhodnutí je však spojeno s vyšší mírou nejistoty, když předstihové indikátory z evropské ekonomiky zaznamenaly výrazné zhoršení. Zveřejněny dnes budou také srpnové statistiky z německého trhu práce. Ty by měly v souladu se slabým výkonem německého hospodářství v posledních několika čtvrtletích ukázat na mírný nárůst registrované nezaměstnanosti z 5,6 % na 5,7 %. Dlouhodobá zkušenost podniků s nedostatkem pracovních sil a strukturální faktory jako je stárnutí populace však mohou přenos slabší poptávky po zboží a službách do nižší zaměstnanosti významně brzdit.

30.08.2023 Důvěra v ekonomiku eurozóny se v srpnu opět snížila. Ukazatel od Evropské komise zaznamenal pokles z červencových 94,5 b. na 93,3 b., což bylo jen nepatrně pod tržním konsensem ve výši 93,5 b. Důvěra tak klesala již čtvrtý měsíc v radě a byla nejnižší od listopadu 2020. Podle průzkumu Evropské komise se zhoršila situace jak v průmyslu, tak i ve službách. Zpřesněný odhad spotřebitelské důvěry pak potvrdil meziměsíční pokles i v jejím případě. Zdá se tedy, že obavy týkající se slábnoucí poptávky se již rozšířily i do spotřebitelského sektoru. Jde tak o další z mnoha předstihových indikátorů, které nyní ukazují na převládající pesimismus ohledně dalšího vývoje evropské ekonomiky.

29.06.2023 Z pohledu zveřejňovaných ekonomických dat bude dnešek proti první polovině týdne bezesporu zajímavější. Z Eurozóny se dočkáme sady ekonomických sentiment indikátorů (ESI) z dílny Evropské komise. Ve světle zhoršující se nálady v produkční sféře, jak ukázaly například již zveřejněné PMI indikátory, není překvapivé, že se předpokládá zhoršení ve službách (kde je náš odhad v souladu s tržním konsensem). Trh se pak obává dalšího zhoršení situace v průmyslu, kde my ale již vidíme šanci na pozitivní překvapení vůči tržnímu očekávání.

21.04.2023 Dnes pozornost finančních trhů upoutá především zveřejnění předběžných odhadů PMI indikátorů za duben. V případě Německa i celé eurozóny očekáváme zlepšení nálady podnikatelů jak v oblasti zpracovatelského průmyslu, tak i služeb. Přispět by k tomu měly mizící obavy z recese či finanční krize, nižší ceny energií na velkoobchodních trzích a také oživení čínské ekonomiky.

22.06.2022 Hlavní událostí dneška je zasedání České národní banky. Ta z důvodu přetrvávajících silných inflačních tlaků pravděpodobně výrazně zvedne úrokové sazby. Repo sazba by se tak podle našeho odhadu měla vyšplhat ze současných 5,75 % na 6,75 %, rizika však vidíme vychýlená směrem k ještě vyššímu nárůstu. Finanční trh již plně zaceňuje zvýšení o 150 bb. První odhad spotřebitelské důvěry v eurozóně za červen by měl ukázat na její nepatrný nárůst. I tak by však spotřebitelský sentiment měl zůstat velmi nízký.

23.06.2021 Událostí číslo jedna na korunovém trhu je dnes zasedání České národní banky. Ta podle nás zvýší úrokové sazby poprvé od vypuknutí současné pandemie a bude tak v tomto ohledu patřit k prvním centrální bankám na světě. V regionu ji však už včera předběhla maďarská centrální banka. Na dnešní nárůst tuzemských úrokových sazeb ukazují především poslední vyjádření jednotlivých členů bankovní rady, podle kterých by pro vyšší sazby mohlo hlasovat pět z nich. Centrální bankéře trápí především inflace, jenž zůstává po dobu více než dvou let nad dvouprocentním cílem ČNB a ohrožuje tak ukotvenost inflačních očekávání. Ač je zvýšení sazeb široce očekáváno, o překvapení nemusí být nouze. Z hlediska makroekonomických dat dnes budou sledovány především předběžné odhady červnových indexů PMI z Evropy i USA.

22.06.2021 Maďarská centrální banka dnes podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu z 0,60 % na 0,90 %. Zbylé měnově politické úrokové sazby zůstaly beze změny a v platnosti i nadále zůstávají také nákupy aktiv. Hlavním důvodem pro zpřísnění maďarské měnové politiky je přetrvávající inflace, která v dubnu vzrostla na 5 %, kde setrvala také v květnu. To je přitom výrazně nad čtyřprocentní horní hranou tolerančního pásma tamní centrální banky, což se i odrazilo v nárůstu inflačních očekávání. Rizika se přitom nyní navíc koncentrují v proinflačním směru.

30.03.2021 Důvěra v ekonomiku v eurozóně i USA se postupně zlepšuje, nicméně zpoždění v měření nemusí reflektovat skutečnost, kterou ovlivňuje opětovné zpřísňování vládních opatření v některých ekonomikách. Polský zlotý zůstává zatížen pandemickou situací v zemi a obavami trhu z rozhodnutí ústavního soudu. Pro celý region je však hlavní překážkou přetrvávající posilující trend amerického dolaru.

23.09.2020 Hlavní ekonomickou událostí dne bude odpolední zasedání bankovní rady České národní banky. Neočekáváme změnu v nastavení úrokových sazeb a ani v komentáři. Hlavní úroková sazba zůstane na 0,25 % a diskontní sazba na 0,05 %. Na těchto hodnotách by měly setrvat po zbytek letošního roku i po celý rok 2021. Alternativní měnové nástroje, jako například kurzový závazek nebo méně pravděpodobný scénář nákupu aktiv v rámci kvantitativního uvolňování, nejsou aktuálně zapotřebí.

28.08.2020 O rozruch se hned první den setkání v Jackson Hole postaral šéf Fedu, který oznámil změnu v přístupu k cílování inflace. Dnes bude setkání centrálních bankéřů pokračovat, nicméně hlavní program je už za námi. Páteční kalendář nabízí další sérii předstihových ukazatelů z eurozóny, které by měly ukázat pokračující oživení ekonomiky. Koruna po nedávném oslabení stagnuje.

08.01.2020 Ačkoliv předstihové indikátory již poukazují na ekonomické odražení ode dna, v datech z reálné ekonomiky oživení prozatím nepozorujeme. To potvrzují i dnes zveřejněné německé tovární objednávky za listopad, které si připsaly meziměsíční pokles o 1,3 %, meziročně po očištění o vliv pracovních dní pak klesly o 6,5 %. Trh přitom očekával mírný meziměsíční nárůst v řádu desetinek procenta. V Německu se tak nadále projevuje útlum v mezinárodním obchodu, který brzdí investiční aktivitu a způsobil propad v objednávkách kapitálového zboží. Poptávka po spotřebním zboží stagnovala. Objem nových objednávek přitom slouží jako předstihový ukazatel pro budoucí vývoj průmyslové výroby. Ačkoliv ostatní předstihové ukazatele zaznamenávají již nepatrné zlepšení, což se ve velkém propisuje i do očekávání trhu a například velmi silných kurzů měn včetně koruny, data z reálné ekonomiky prozatím na oživení nepoukazují, jak můžeme vidět právě na stavu nových objednávek v Německu. Zlepšení předstihových ukazatelů můžeme připsat na vrub opadnutí mnoha globálních nejistot (brexit, obchodní spory mezi USA a Čínou). I nadále se však zdá, že Německo stále není z nejhoršího venku a obavy o rozšíření ekonomické nákazy z průmyslu do zbytku ekonomiky stále nejsou zažehnány.