Okénko finančního trhu

08.04.2019 Český průmysl v únoru meziročně vzrostl o 1,5 %. Kladně k tomuto výsledku přispěly odvětví elektřiny, plynu a páry, a dále zpracovatelský průmysl s výjimkou klesajícího automobilového sektoru. Předstihové indikátory ovšem naznačují, že nejlepší období má český průmysl pro tuto chvíli již za sebou. Stejně jako v České republice i v Německu, našem hlavním exportním trhu, setrvale klesá index PMI a pro následující měsíce tak pro průmysl věstí ochlazení. Za rok 2019 tak očekáváme průměrný růst průmyslové výroby na úrovni 1,8 %, což je oproti roku 2018 zhruba poloviční tempo.

05.04.2019 Maloobchodní tržby v ČR bez započtení prodejů automobilů v únoru meziročně vzrostly o 5,1 %. Největší růst vykázaly segmenty elektroniky, oblečení a obuvi, či výrobků pro kulturu a rekreaci. Hlavními tahouny růstu mezi maloobchodníky byly tradičně internetové obchody a zásilkové služby. Celkové tržby včetně motoristického segmentu se ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku zvýšily o 3,8 %. Po dlouhém období poklesu tentokrát i prodej a servis automobilů přispěly pozitivně, ačkoliv to lze přičíst hlavně nízké srovnávací základně. Pro následující měsíce odhadujeme, že si maloobchodní tržby zhruba udrží aktuální dynamiku. Primárně se na tom bude podílet vytrvale vysoká spotřebitelská důvěra podpořená napjatou situací na trhu práce, která nahrává růstu mezd. V souhrnu očekáváme, že celkové maloobchodní tržby by v průměru v letošním roce měly vzrůst o 2,2 %, bez prodejů a oprav aut by se jejich dynamika měla udržet lehce nad 4 %.

04.04.2019 Dnes zveřejněné německé podnikové zakázky za měsíc únor zaznamenaly výrazný propad. Meziměsíčně se snížily o 4,2 %, přitom trh očekával nepatrný nárůst. Zároveň se propadla i meziroční dynamika o 8,4 %. Největší evropská ekonomika se tak stále potýká s výraznými problémy, které, zdá se, v nejbližším období jen tak neodezní. To potvrzuje i závěr několika německých předních ekonomických institutů, které se shodly na tom, že německá ekonomika v tomto roce poroste pouze o 0,8 % namísto původně odhadovaných téměř dvou procent. Německou ekonomiku, vzhledem k jejímu exportnímu zaměření, táhne dolu především oslabující poptávka ze zahraniční. S tímtéž problémem bojuje také česká ekonomika. Podobností lze nalézt víc. Německé instituty našly pro svůj závěr další argumenty, jako je nedostatek kvalifikované pracovní síly, či potíže automobilek nejenom s novou regulací, ale i s ochabující poptávkou. Totéž můžeme pozorovat v tuzemské ekonomice. K výčtu výše se přidávají i tikající bomby v podobě způsobu odchodu Británie z EU, či americká hrozba zavedení cel na evropský dovoz automobilů. Obě výše zmíněné by měly neblahý dopad na vývoj jak německé tak potažmo české ekonomiky.

03.04.2019 Dnes bude zveřejněn první z předstihových indikátorů, který napoví, jak si stojí americký trh práce. ADP institut zveřejní počet vytvořených pracovních míst za měsíc březen. V lednu se zvýšil počet pracovních pozic o více než 300 tisíc, což byla extrémní hodnota dosud v historii měření nezaznamenaná. V únoru pak došlo k přirozené korekci směrem dolů na 183 tisíc, což byl však stále velmi solidní výsledek, zvláště ve světle očekávaného zpomalení dynamiky HDP pod dvě procenta v letošním prvním čtvrtletí. Tržní odhady pro březen jsou pouze nepatrně pod únorovou hodnotou a předpokládají nárůst pracovních míst o 175 tisíc. Podmínky na americkém trhu práce by měly tedy zůstat příznivé, což bude vytvářet pokračující tlak na růst mezd i další pokles nezaměstnanosti.

02.04.2019 Třetí odhad tuzemského hrubého domácího produktu ukázal, že česká ekonomika v posledním čtvrtletí loňského roku rostla meziročním tempem 2,6 %. Za celý rok 2018 jsme tak zaznamenali stále silný růst na úrovni 2,9 %. ČSÚ tak napodruhé snížila svůj odhad růstu ekonomiky za poslední část roku 2018. Jedná se tak o značné zpomalení oproti roku 2017, kdy se česká ekonomika těšila růstu 4,5 %. V té samé části roku klesla ziskovost firem a to jak v porovnání s předchozím čtvrtletím, tak v porovnání se stejným obdobím předchozího roku. Naopak příjem domácností stoupl, což je dáno svižným růstem mezd, přestože právě růst mezd v závěru loňského roku mírně zpomalil. Právě tlak na mzdový růst způsobený nedostatkem pracovní síly na trhu práce snižuje ziskovost firem a tento trend si ekonomika ponese i do tohoto roku. Naopak zahraniční obchod příjemně překvapil, když tuzemský export zaznamenal nejvyšší hodnotu v historii. Vzhledem ke zpomalení ekonomik hlavních obchodních partnerů se takto vysokých hodnot zřejmě znovu jen tak nedočkáme. Pro tento rok očekáváme růst tuzemské ekonomiky značně pomalejším tempem 2,4 %, v roce 2020 očekáváme další mírné zpomalení na hodnotu 2,2 %.

01.04.2019 Český index nákupních manažerů ve výrobě se v březnu opět snížil o 1,3 b. na 47,3 bodů. Pokračoval tak v sestupném trendu započatém už na počátku loňského roku a dosáhl svého minima za posledních více než šest let. Březnový propad byl přitom nejvýraznější od roku 2012. Na tom má největší zásluhu především pokles nových zakázek, a to nejen domácích, ale i ze zahraničí. V tuzemském průmyslu, zejména pak v exportně orientovaných odvětvích, se začíná stále ve větší míře projevovat nepříznivý zahraniční ekonomický vývoj. Nízká úroveň zakázek se odrazila i v poklesu zaměstnanosti, ke kterému dochází po dlouhém období růstu. Očekávání výrobců ohledně budoucího vývoje se rovněž dále snížila. Vývoj českého PMI je tak ve shodě se situací u našich západních sousedů, kde rovněž index zaznamenává další a další poklesy.

29.03.2019 Německý statistický úřad dnes zveřejnil míru nezaměstnanosti za březen. V souladu s tržními očekáváními došlo k poklesu o 0,1 p.b. na 4,9 %, což je zdaleka nejnižší hodnota v historii dané časové řady. Spolu s tímto ukazatelem byly dnes zveřejněny i únorové tržby v maloobchodě, které dopadly nad očekávání dobře a meziročně si v polepšily o 4,7 %. Současně došlo i ke zpřesnění lednového růstu tržeb, který byl zvýšen o 0,5 p.b. na 3,1 %. I přesto, že poslední ukazatele, zejména z průmyslu indikovaly další oslabování německé výroby a poptávky, situace na trhu práce i u spotřebitelů vzbuzuje více optimismu.

28.03.2019 Bankovní rada ČNB dnes rozhodla o zachování sazeb na současné úrovni. Dva členové ze sedmi hlasovali pro zvýšení sazeb. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na úrovni 1,75 %, lombardní na 2,75 % a diskontní sazba na 0,75 %. ČNB tak následuje příkladu světových centrálních bank jako je americký Fed či Evropská centrální banka, které zahájily vyčkávací taktiku. To připustil J. Rusnok, když upřesnil, že bankovní rada místo častých pohybů sazeb nahoru a dolu může dát přednost jejich vyhlazení.

27.03.2019 Bankovní rada České národní banky bude zítra na svém měnověpolitickém zasedání rozhodovat o nastavení úrokových sazeb. K dispozici bude mít únorovou makroekonomickou prognózu, která však bude upravena o nejnovější makroekonomická data jak z domácí, tak zahraniční ekonomiky. Pojďme si nyní v kostce shrnout nejnovější údaje, které budou centrální bankéři brát v potaz. Důležitou roli bude jistě hrát domácí cenový vývoj, kdy inflace v lednu i únoru překvapila rychlým růstem a v obou měsících skončila výrazně nad prognózou ČNB (o 0,5 p.b. resp. 0,3 p.b). Rychle rostla především jádrová inflace, která je nejdůležitější složkou spotřebitelských cen při měnověpolitickém rozhodování. Domácí produkt v závěru loňského roku dopadl nad očekávání dobře a prozatím se tak v tomto ukazateli neprojevila zhoršující se ekonomická situace v zahraničí. Měnový kurz byl zhruba v souladu s prognózou a tak pouze mzdový vývoj ve čtvrtém čtvrtletí skončil za očekáváními.

26.03.2019 Americká výnosová křivka získala inverzní tvar koncem minulého týdne. Rozdíl mezi tříměsíčním a desetiměsíčním výnosem z dluhopisů tak vymizel. Obdobný scénář jsme mohli vidět před dvěma měsíci na českém trhu. Inverzní tvar u americké výnosové křivky vidíme poprvé od roku 2007, kdy nastal zhruba rok před poslední americkou recesí. Nyní reaguje na nedávné měnověpolitické zasedáni Fedu, na obrat v rétorice a pravděpodobné ukončení utahování měnové politiky. Ačkoliv předseda J. Powelle připustil odložení dalšího zvýšení sazeb pouze za horizont tohoto roku, trh se již připravuje na konec růstu úrokových sazeb a předpokládá, že sazby již dosáhly svého vrcholu. Naopak trh začal očekávat brzký začátek uvolňování americké měnové politiky, což by mohlo nastat již během příštího roku. I podle prognózy týmu RBI by nemělo dojít k dalšímu zvýšení americké základní úrokové sazby. Ta by měla na současné úrovni setrvat další rok a po létě 2020 očekáváme její první snížení v reakci na výrazné zpomalení americké ekonomiky, které by v té době mělo přijít.

25.03.2019 Podle dnes zveřejněného konjunkturálního průzkumu za měsíc březen se celková důvěra v ekonomiku snížila. Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu poklesl oproti únoru o 1,2 bodu. Přitom indikátor důvěry podnikatelů se meziměsíčně snížil o 1,0 bodu, výraznější pokles o 1,8 bodu pak zaznamenala spotřebitelská důvěra. Vlivem očekávání ze zpomalování hospodářského růstu se zvyšují obavy spotřebitelů z nárůstu nezaměstnanosti a zhoršení jejich finanční situace. I přes březnový pokles se spotřebitelský indikátor stále drží na poměrně vysokých úrovních, což by spolu s rychlým růstem mezd mělo přispívat k pokračování dynamického růstu spotřeby domácností. Mezi podnikateli došlo k dalšímu poklesu indikátoru v průmyslu. Snížily se zejména očekávání ohledně budoucích výrobních činností. Průmyslové podniky zejména ve strojírenství již v současné době pociťují ochabující poptávku u našich hlavních obchodních partnerů. Naproti tomu si dále polepšil ukazatel ve stavebnictví, kdy podniky očekávají v nejbližším období pokračující nárůst výrobních činností.

22.03.2019 PMI ve výrobě za měsíc březen negativně překvapilo jak v eurozóně, tak v Německu. U našich západních sousedů došlo k propadu ze 47,6 bodu na 44,7 bodů, což je nejnižší hodnota od roku 2012. Německé PMI se tak zhoršilo o necelé tři body, přitom trh očekával naopak několika desetinkový nárůst. Pod úrovní padesáti bodů se tak drží již třetí měsíc v řadě a zdá se, že klesající trend jen tak nepoleví. Na Německu se tak silně podepisuje nejistota okolo brexitu, napětí mezi USA a Čínou či zpomalení automobilového průmyslu spolu s ochabující globální poptávkou. O tom svědčí i to, že za zhoršením indexu velkou měrou stál pokles v nových vývozních objednávkách, který byl největší od roku 2012.

21.03.2019 Na včerejším měnověpolitickém zasedání se americká centrální banka dle očekávání rozhodla pro zachování sazeb na současné úrovni 2,50 %. Navíc se Fed rozhodl s nástupem května pro omezení redukce bilance. Celkové ukončení tohoto opatření by mělo nastat již koncem září a nikoliv až koncem tohoto roku, jak bylo původně očekáváno. Zároveň také posunuli očekávání dalšího zvýšení sazeb až za horizont letošního roku, přitom do nynějška trh počítal s nárůstem sazeb na úroveň tří procent. Toto rozhodnutí je založeno na základě skutečnosti, že se americké centrální bance dlouhodobě nedaří dosáhnout dvouprocentního inflačního cíle. Dalším aspektem je podle předsedy Fedu J. Powella zpomalování americké ekonomiky, které je patrné od konce loňského roku. Tým RBI vzhledem k výraznému názorovému obratu již nepředpokládá další růst základních sazeb v USA. Naopak v roce 2020 prognózuje jejich snížení. Hlavním důvodem dalšího posunu Fedu holubičím směrem jsou dle vyjádření FOMC stále zřetelnější rizika oslabování globálního ekonomického růstu. I v důsledku toho americká centrální banka v nově zveřejněné prognóze snížila výhled inflace o jednu desetinu na 1,8% a růst ekonomiky z 2,3 % na 2,1 % v roce 2019 a o další desetinku v obou případech i pro rok 2020. Fed tedy bude dále vyčkávat a pouze změna cenového růstu nebo inflačních očekávání ho může rozhoupat k nějaké akci.

20.03.2019 Dnes večer se dozvíme výsledek jednání nejvyšších představitelů americké centrální banky a současně bude i představena nová ekonomická projekce Fedu. Ačkoli ještě na podzim Fed předpokládal, že úrokové sazby v letošním roce budou dále růst, od přelomu roku došlo ke změně rétoriky a během posledních zasedání nechal Fed úrokové sazby beze změny. Důvodem pozastavení zvyšování sazeb byla vzrůstající rizika zpomalování globální ekonomiky i možnost eskalace celních válek, což by negativně ovlivnilo americkou ekonomiku. Výsledek dnešního zasedání by mohl i napovědět, zda americká centrální banka se zvyšováním úrokových sazeb v tomto cyklu již definitivně neskončila. Postupné zpomalování globální ekonomiky se projevuje stále zřetelněji, a to zejména v eurozóně, kde se letos očekává růst pouze slabě nad jedním procentem. Rovněž i poslední měsíční ukazatele z amerického trhu práce nevzbuzují příliš optimismu směrem do budoucna. Na druhé straně by podle našeho názoru neměl Fed na dnešním zasedání přistoupit k ukončení programu rozpouštění své nabobtnalé bilance. Jak vyplývá z komentářů některých členů měnového výboru, jako nejpravděpodobnější termín ukončení se jeví druhá polovina letošního roku.

19.03.2019 Podle viceguvernéra ČNB M. Mory česká ekonomika nabízí prostor pro nejvýše jedno zvýšení sazeb. K tomuto kroku navíc podle něj nedojde na příštím zasedání centrální banky. Jak už bylo mnohokrát předtím zdůrazňováno, nejdůležitějším aspektem březnového rozhodnutí bude pro Bankovní radu zahraniční vývoj. Tedy ačkoliv inflace vyskočila na úroveň 2,7 % a koruna se i nadále drží na slabších než očekávaných hodnotách, nemusí se jednat o dostatečný podnět pro zvýšení sazeb z pohledu Bankovní rady. Podle Mory by se mělo s dalším zvýšením sazeb počkat, aby měli možnost zjistit, zda česká ekonomika pouze krátkodobě zpomaluje, či vykazuje první známky recese. Včerejší jestřábí vyjádření V. Bendy, podle kterého česká ekonomika umožňuje hned tři zvýšení sazeb, je vzápětí následováno holubičím prohlášením M. Mory, který naopak další zvýšení sazeb téměř nepřipouští. Radní mají možnost vyjadřovat se pouze to tohoto čtvrtka, tedy týden před zasedáním ČNB, kdy bude zahájena mediální karanténa. Podle našich odhadů má však ČNB jednu z posledních možností na zvýšení sazeb. Pokud tedy sazby v tomto cyklu chce zvýšit, neměla by to nadále odkládat.

18.03.2019 V meziměsíčním srovnání vzrostly ceny průmyslových výrobců v únoru o 0,3 %. Díky nízké srovnávací základně z loňského února se však jejich meziroční dynamika zvýšila výrazněji na 3,6 %. Největší měrou se na tom podílely, stejně jako v lednu, ceny v odvětví elektřiny, plynu a páry, které vzrostly o 7,5 %, přitom ceny samotné elektřiny se zvýšily dokonce o 9,9 %. Svižný růst si udržely i ceny v odvětví kovů a kovodělných výrobků a ceny v oblasti těžby a dobývání. Cena ropy, po odeznění poklesů ze závěru loňského roku, se v lednu již mírně zvýšila, což se projevilo odpovídajícím nárůstem cen v příslušných výrobách. Očekáváme, že i v letošním roce bude růst cen výrobců urychlován slabší úrovní kurzu koruny společně s rostoucími cenami materiálových a zejména energetických vstupů. V průměru by se tak měly ceny výrobců zvýšit zhruba stejně jako v loňském roce, tedy o 2,0 %. V důsledku přetrvávající vysoké poptávky po stavební produkci nadále rychle rostou i ceny stavebních prací.

15.03.2019 Tuzemská průmyslová výroba v lednu ve srovnání s předchozím měsícem poklesla o 1,3 %. Meziročně tuzemský průmysl poklesl o 1,1 %. Jedná se tak o druhý meziroční pokles v řadě, což jsme zaznamenali naposledy v roce 2013. Největší brzdou průmyslu byl již tradičně automobilový sektor. Tentokrát se však propad výroby dotkl téměř všech odvětví. Průmysl tak do nového roku nevykročil příliš pozitivně. V tomto roce očekáváme, že průmyslová výroba bude postupně zpomalovat. Největší brzdou je i nadále automobilový průmysl a přílišná koncentrace tuzemské ekonomiky na tento sektor. Poptávka po nových automobilech s pokročilou fází hospodářského cyklu přirozeně slábne. Dalším rizikem zůstává hospodářská situace našich obchodních partnerů. Riziko brexitu, další zpomalení německé ekonomiky nebo možné zavedení dovozních cel ze strany USA na evropské zboží se promítá do poklesu výroby napříč celou ekonomikou. Pro celý rok 2019 očekáváme, že průměrný růst průmyslové výroby dosáhne obdobně jako v roce minulém 3,0 %.

14.03.2019 Maloobchodní tržby bez započtení prodejů automobilů v lednu meziročně vzrostly o 4,7 %. Celkové tržby včetně motoristického segmentu ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku vzrostly o 1,5 %. Navzdory zaznamenanému zrychlení celkových tržeb jde o nejslabší lednový růst od roku 2013. Tradičně se dařilo internetovým obchodům a zásilkovým službám. Úspěšný měsíc za sebou mají také prodejci elektroniky, oblečení a obuvi. Pro následující měsíce odhadujeme, že si maloobchodní tržby zhruba udrží aktuální dynamiku. Úroveň tržeb by měla být i nadále podporována přetrvávajícím svižným mzdovým růstem, kterému nahrává nízká míra nezaměstnanosti. Rovněž stále relativně vysoká spotřebitelská důvěra by měla podpořit náladu zákazníků dále utrácet. Proto předpokládáme, že maloobchodní tržby by v průměru v letošním roce měly vzrůst o 3,3 %.

13.03.2019 Britský parlament podle očekávání odmítl vládní návrh odchodu země z EU. Britští poslanci včera hlasovali o pozměněném návrhu brexitové dohody, který byl na poslední chvíli v pondělí večer vyjednán s Bruselem. Dohodu podpořilo 242 zákonodárců, proti se jich postavilo 391. Dnes večer čeká britskou dolní sněmovnu další důležité hlasování o tom, zda má Británie opustit EU bez dohody. Zatím to vypadá, že většina poslanců je proti odchodu Británie z EU bez dohody. Pokud neřízený brexit dnes večer odmítnou, budou zítra hlasovat o tom, zda má britská vláda požádat o odložení termínu brexitu z nyní plánovaného 29. března. S tím by muselo ovšem souhlasit všech sedmadvacet zbylých unijních zemí. Pokud by naopak poslanci s odchodem z EU bez dohody souhlasili, přislíbila již v úterý premiérka T. Mayová, že britská vláda je připravena tento scénář naplnit. V této souvislosti byly již zveřejněny první nouzové plány pro případ odchodu Spojeného království z EU bez dohody. Podle nich se zboží mířící z Irska do Severního Irska ponechá dočasně bez kontrol a předejde se tak obávanému zavedení tvrdé hranice mezi oběma částmi ostrova. Představitelé unijních institucí se shodují, že cestu dál musí nyní ukázat britští poslanci. Podle unijního vyjednavače M. Barniera je unie připravena čelit i tvrdému brexitu.

12.03.2019 Britská premiérka vyjednala nové právně závazné doplňky ke stávajícímu návrhu smlouvy o Brexitu. Úprava stávajícího návrhu dohody přišla za minutu dvanáct v předvečer parlamentního hlasování o jejím schválení. To nevyhovuje mnohým poslancům, kteří požadují odložení hlasování na středu, aby měli dost času na prostudování upraveného návrhu. Ten však zůstal téměř nezměněný, přibylo jen několik doplňků, které by měly zaručit, že Spojené království neuvízne v celním prostoru se zbytkem EU na dobu neurčitou. Mayové se podařilo vyjednat právně závazný dodatek, který obě strany zavazuje pracovat na nové trvalé dohodě, díky které by tzv. irská pojistka neměla vejít v platnost koncem roku 2020. Jedná se tedy o tutéž záruku, které se Mayové dostalo již mnohokrát neformální cestou jak ze strany EU, tak od členských států. Konečně však tyto záruky nabyly právní závaznosti. Ačkoliv se tím řeší nejspornější bod současného návrhu, britští poslanci nejsou spokojeni. Důvodem je právní analýza britského generálního prokurátora, podle které jsou doplňky sice právně závazné, avšak neomezují platnost irské pojistky. Při večerním hlasování o návrhu tak Mayová zřejmě pro svůj, byť lehce upravený, návrh potřebnou většinu nezíská. Zítra tak bude parlament čekat další hlasování tentokrát o odmítnutí neřízeného Brexitu.

11.03.2019 Spotřebitelské ceny v únoru meziměsíčně vzrostly o 0,2 %, v meziročním srovnání inflace dále zrychlila na 2,7 %. Únorová inflace je tak nejvyšší za poslední rok a půl. Inflace se pohybuje na dvouprocentním cíli centrální banky nebo nad ním již desátý měsíc v řadě. V únoru zrychlily růst zejména ceny potravin a nealkoholických nápojů a ceny plynu. Nadále však přetrvává rychlý růst jádrové inflace a v jejím rámci výrazně rostou zejména ceny služeb. Právě to může být, ve spojení se slabší korunou, hlavním důvodem pro zvýšení úrokových sazeb. Rovněž rychlejší růst tuzemské ekonomiky i stále silný mzdový růst hovoří ve prospěch zpřísnění měnové politiky. Proti zvýšení sazeb pak budou působit zahraniční faktory, tedy zpomalení ekonomického růstu v Německu i dalších zemích a rizika spojená s odchodem Velké Británie z EU. Podle našeho názoru by však domácí faktory měly dominovat a bankovní rada by měla zvýšit sazby již na nejbližším zasedání koncem března.

08.03.2019 Ve čtvrtém čtvrtletí 2018 vzrostla průměrná nominální hrubá měsíční mzda v České republice meziročně o 6,9 % na 33 840 Kč, což po očištění o inflaci znamená reálný růst o 4,7 %. Mediánová mzda vzrostla meziročně o 7,1 % na 29 247 Kč. Kvůli rekordně nízké nezaměstnanosti jsou zaměstnavatelé nuceni navyšovat mzdy, aby si stávající zaměstnance udrželi. To ovlivňuje především ziskovost firem, která s rostoucími mzdovými náklady klesá. Růst mezd ve státní správě překvapivě zpomalil na úroveň 5 %. Nicméně tlak na další zvyšování mezd především od lékařů a učitelů nepolevuje. Proto očekáváme, že v tomto roce porostou mzdy průměrně o 7,8 % a v roce příštím toto tempo zpomalí na 5,0 %.

07.03.2019 Evropská centrální banka po dnešním měnověpolitickém jednání dle očekávání nechala sazby nezměněné. Rada guvernérů upravila očekávání prvního zvýšení sazeb z poloviny léta až na konec tohoto roku. Přesto se očekávání trhu ohledně prvního zvýšení sazeb posunulo z podzimu 2019 až na polovinu roku 2020. ECB bude i nadále reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů a k tomuto se počínaje zářím přidá nový program úvěrů pro bankovní sektor tzv. TLTRO (targeted longer-term refinancing operations), který má zaručit příznivé úvěrové podmínky. V refinancování aktiv hodlá ECB pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné k udržení příznivých likviditních podmínek a udržení inflace poblíž dvouprocentního cíle. Znovuzavedení kvantitativního uvolňování nebylo předmětem dnešní diskuze. ECB ve své nové prognóze přehodnotila svá očekávání ohledně budoucího vývoje evropské ekonomiky směrem dolů. Letos počítá centrální banka s růstem ekonomiky na úrovni 1,1 %, pro rok příští pak 1,6 %. Prezident M. Draghi zdůraznil, že ekonomika eurozóny se i nadále pohybuje v pásmu expanze, její růst však začal zpomalovat. Inflace se tento rok bude dle nové prognózy pohybovat v průměru okolo 1,2 %, což je výrazně pod cílem ECB. Pro následující roky očekává centrální banka pomalou konvergenci k jejich cílové hodnotě.

06.03.2019 Vzrůstající míra pesimismu ohledně Brexitu působí na oslabování britské libry, která ztrácí už pět dní v řadě. Stále více je zřejmé, že britská premiérka T. May nedisponuje dostatečným počtem hlasů, aby byl příští týden v parlamentu přijat její návrh na vystoupení Velké Británie z EU. Ani včerejší bruselská jednání obou delegací zabývající se možnými ústupky ze strany EU, zejména v otázkách tzv. Irské pojistky, neskončila úspěchem. Nicméně jednání budou dnes pokračovat, avšak neočekává se, že by EU ze svých stanovisek nějak ustoupila.

05.03.2019 Podle T. Holuba, člena bankovní rady ČNB, dojde v tomto roce k jednomu až dvěma zvýšením úrokových sazeb. Podle jeho mínění současný stav ekonomiky nechává prostor pro zvýšení sazeb. Poukazuje na to nejen slabší kurz koruny, než s jakým počítá současná prognóza, ale i první letošní data. Lednová inflace zrychlila na 2,5 %, což je o půl procentního bodu více, než ČNB předpokládala. Také růst ekonomiky v poslední fázi loňského roku překvapivě zrychlil na 2,8 % z předchozích 2,5 %. Tyto výsledky podle Holuba podporují možnost dalšího růstu sazeb. Dále poukázal na fakt, že v současné chvíli jsme stále ve fázi normalizace měnové politiky, tedy že současné nastavení sazeb není na své rovnovážné úrovni. Zároveň však připomněl, že příští zasedání rady ČNB proběhne pouhý den před plánovaným odchodem Británie z EU. Pokud by došlo k neřízenému odloučení, přišlo by mu vhodnější odložit zvýšení sazeb na další jednání, které proběhne v květnu. V podobném duchu se vyjadřují i zbylí členové rady, tedy že zahraniční vývoj je v současné chvíli rozhodující faktor.

04.03.2019 Jednání o obchodní dohodě mezi USA a Čínou se blíží k závěru. Poslední detaily smlouvy jsou ještě laděny, nicméně očekává se, že k podpisu dohody dojde na vrcholné schůzce prezidentů obou zemí koncem března na Floridě. Podle dostupných zpráv by Čína měla významně zvýšit ochranu intelektuálního vlastnictví a rovněž se zavázala během příštích šesti let dovézt další americké zboží v úhrnné hodnotě 1,2 bilionu USD. V současnosti se na americké straně diskutuje, zda represivní americká cla budou zrušena okamžitě po podpisu dohody, nebo postupně, podle toho, jak budou dohodnutá pravidla ze strany Číny dodržována.

01.03.2019 Podle zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostla česká ekonomika v závěru minulého roku mezičtvrtletně o 0,9 %,což znamená zrychlení o tři desetiny ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Meziroční tempo také zrychlilo na 2,8 %. V obou případech však statistika zaznamenala revizi směrem dolů o jednu desetinu procentního bodu. I tak lze stále hovořit o solidním růstu tuzemské ekonomiky. Za celý loňský rok dosáhl hospodářský růst 3 %. Největším tahounem ekonomiky zůstávají investice, zatímco růst spotřeby domácnosti mírně zpomalil. Rychlejšímu růstu však nejvíce napomáhá nižší negativní příspěvek zahraničního obchodu ve srovnání s předchozími kvartály. Nemalou měrou se na současném růstu ekonomiky podílela i spotřeba vládních institucí, která vzrostla v celoročním vyjádření nejrychleji od roku 2003. Česká ekonomika dosáhla na začátku minulého roku vrcholu svého hospodářského cyklu a začala postupně zpomalovat. I přes zpomalení tuzemské ekonomiky v předchozích dvou čtvrtletích je současné zrychlení pozitivním překvapením. Pro tento rok očekáváme průměrný růst ekonomiky 2,7 % a pro rok příští ještě o dvě desetiny nižší tempo.

28.02.2019 Vrcholná schůzka amerického prezidenta D. Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una skončila bez dohody. Na dnešní tiskové konferenci šéf Bílého domu informoval, že americká strana nemohla přistoupit na požadavky korejské delegace, aby byly zrušeny všechny sankce vůči KLDR. Výměnou za to nabízel severokorejský vůdce uzavření nejdůležitějších jaderných zařízení v Jongbjonu. Dvoudenní schůzka měla dnes skončit podepsáním společného prohlášení, ceremonie se však již neuskutečnila. Přesto z vyjádření amerického prezidenta zaznívá jistá míra optimismu ohledně dalšího vývoje, jednání podle jeho názoru byla produktivní a postoje obou stran jsou si bližší. Prozatím nebylo naplánováno žádné další setkání obou představitelů.

27.02.2019 Dnes zveřejněný únorový indikátor ekonomické důvěry v eurozóně lehce poklesl na 106,1b. z revidované lednové hodnoty 106,3. To znamená již osmé snížení indexu v řadě, nicméně aktuální dynamika poklesů je podstatně nižší ve srovnání se závěrem loňského roku. Oproti očekávání lepší publikovaná hodnota byla dána zejména díky pozitivnějšímu sentimentu v sektoru služeb. V jejich rámci se dále neprohlubovalo negativní vnímání situace v obchodě, které v předchozím období značně klesalo pod vlivem nebezpečí z vypuknutí obchodních válek. Indikátor spotřebitelské důvěry zhruba stagnoval, dále se však zhoršoval indikátor sentimentu v průmyslu, což již naznačoval např. dříve publikovaný PMI.

26.02.2019 Podle T. Holuba, člena bankovní rady ČNB, by v případě tzv. tvrdého brexitu letos tuzemská ekonomika zpomalila pod dvouprocentní růst. V základním scénáři však ČNB předpokládá letošní růst na úrovni 2,9 %. Odchod Británie z EU bez smlouvy by tak českou ekonomiku stál zhruba 0,7 až 1,4 procentního bodu. Nejvíce by utrpěl vývoz, z důvodu výrazného propadu evropské poptávky po tuzemských produktech. Zároveň by se zde vyskytlo několik proinflačních rizik, především slábnoucí koruna. Dále také uvalená cla by navyšovala cenovou hladinu. Prohlášení Holuba částečně podporuje i vyjádření ministerstva financí, které odhaduje, že v případě tvrdého brexitu by česká ekonomika zpomalila až o 0,8 procentního bodu. To by rovněž znamenalo propad pod dvě procenta oproti základnímu scénáři, ve kterém MF předpokládá růst na úrovni 2,5 %.

25.02.2019 Ceny průmyslových výrobců v lednu meziměsíčně vzrostly o 1,0 %, v meziročním srovnání pak jejich dynamika zrychlila na 2,9 %. Největší měrou se na vyšším růstu podílely ceny v odvětví elektřiny, plynu a páry, které vzrostly o 7,2 %, přitom ceny samotné elektřiny dokonce o 9,3 %. Svižný růst si udržely i ceny v odvětví kovů a kovodělných výrobků a ceny v oblasti těžby a dobývání. Svou dynamiku zvýšily i ceny potravinářských výrobků a tabáku. Naopak pokračoval pokles cen v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů a chemických látek. Ceny průmyslových výrobců v listopadu dosáhly svého vrcholu, když rostly nejrychleji od ledna 2012. V prosinci pak výrazně zpomalily, vlivem poklesu cen ropy na globálních trzích. Aktuální zrychlení odráží zejména vyšší ceny materiálů a energií. I v letošním roce bude ve směru rychlejšího růstu cen působit slabší úroveň kurzu koruny společně s přetrvávajícími vyššími cenami materiálových a energetických vstupů. V průměru by se tak měly ceny výrobců zvýšit zhruba stejně jako v loňském roce, tedy o 2,0 %.

22.02.2019 Největší ekonomika eurozóny Německo v závěru týdne vyslala další rozporuplné signály. Podle ifo indexu důvěra podnikatelů dále poklesla, jak již napovědělo PMI ve výrobě. Oproti očekáváním trhu nejvíce ztratila složka budoucích očekávání, což nenapovídá zářnou budoucnost německé ekonomiky. Na druhou stranu zveřejněná struktura růstu HDP za čtvrté čtvrtletí prozradila, že až šest desetin hospodářského růstu uřízla negativní změna zásob. Naopak nad očekávání vzrostla spotřeba domácností i vlády, ale hlavně vzrostly investice, což napovídá oživení v následujícím čtvrtletí.

21.02.2019 Záznam z jednání Fedu potvrdil vyčkávací strategii centrální banky. Nicméně nenaznačuje konec cyklu zvyšování úrokových sazeb. Někteří členové však podle záznamu jsou ochotni hlasovat pro jejich navýšení pouze v případě překvapivě vyšší inflace. Tým RBI však očekává, že právě zrychlení inflace a další pokles míry nezaměstnanosti donutí americkou centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě jednou v polovině tohoto roku. Hlavním tématem jednání však byla diskuze ohledně možného ukončení kvantitativního utahování. Téměř všichni členové se shodují na tom, že by k jeho ukončení mělo dojít ještě v tomto roce vzhledem k faktu, že rezervy amerických bank již dosáhly úrovně, která je jak regulátorem, tak samotnými bankami považována za přijatelnou. Zároveň také zmiňují, že právě nejistota ohledně termínu ukončení kvantitativního utahování byla jedním z hlavních důvodů zvýšené volatility trhů na konci loňského roku. V tuhle chvíli lze říct, že Fed zahájil vyčkávací taktiku a čeká na aktuální data z americké ekonomiky.

20.02.2019 V tuto chvíli se zdá, že ve hře jsou všechny možné i nemožné scénáře britského odchodu z Evropské unie. V britském parlamentu v současnosti není většina ve prospěch žádné cesty z EU, proto ani hlasování o současné, již jednou zamítnuté, dohodě nedává smysl. Jediné, co si většina poslanců nepřeje, je tvrdý brexit bez dohody. V současnosti se britská premiérka T. May opět snaží vyjednat úpravy v dohodě s EU, což však evropská strana odmítá. Tato patová situace nás tak vede ke zvýšení šance scénáře „hard“ brexitu na 30 %. Nepředpokládáme však, že by to měl být zamýšlený scénář britských politiku, ale spíše výsledek neshod uvnitř vládní strany a napříč politickým spektrem. Na druhou stranu tak dáváme 70% šanci relativně pokojnému odchodu Británie z EU.

19.02.2019 Německý předstihový ukazatel ZEW v únoru potvrdil rostoucí trend, když vzrostl čtvrtý měsíc v řadě na hodnotu -13,4 bodu. Výhled investorů na dalších šest měsíců se tak zlepšil o 1,6 bodu. Nelze však očekávat výrazné zlepšení německé ekonomické situace vzhledem ke slabým výsledkům především ve výrobním sektoru, ale také v průmyslu. Největší obavy investorů jsou ze zhoršení situace v automobilovém průmyslu, výrobě ale také bankovnictví. Také v eurozóně došlo ke zlepšení výhledu na následujících šest měsíců. Výsledný ZEW index předčil očekávání týmu RBI a vzrostl na hodnotu -16,6 bodu. Dosáhl tak pětiměsíčního maxima. Ve čtvrtek se dozvíme PMI ve výrobě eurozóny i Německa, které můžou potvrdit, nebo naopak vyvrátit dnešní výsledky. Trh očekává mírný pokles oproti minulému měsíci v případě eurozóny, v případě Německa naopak předpokládá mírné zlepšení. Lepší výsledek očekáváme také u Ifo indexu za leden, který bude zveřejněn v pátek.

18.02.2019 Během tohoto týdne dojde k jednání mezi Trumpovými poradci a zástupci Číny, tentokrát na americké půdě ve Washingtonu. Diskuze bude navazovat na jednání z minulého týdne v Pekingu. Podle vyjádření americké strany došlo k pokroku, avšak i nadále zbývá mnoho bodů k řešení. Již ke konci příštího týdne dojde k uplynutí doby, po kterou se obě strany rozhodly pozastavit cla. Avšak americký prezident D. Trump již předesílal, že půjdou-li vyjednávání dobře, prodlouží toto období o další dva měsíce. Prozatím tento úmysl nebyl oficiálně potvrzen. Ačkoliv všechna jednání doposud probíhala dle představ, výsledek vyjednávání z tohoto týdne bude pro Trumpa rozhodující.

15.02.2019 Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostla česká ekonomika v závěru minulého roku mezičtvrtletně o 1,0 %, což znamená zrychlení o čtyři desetiny ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Meziroční tempo také zrychlilo na 2,9 %. Výsledek je tak pozitivním překvapením, ačkoli se jedná pouze o předběžný odhad, který může být v následujících měsících revidován. Za celý loňský rok dosáhl hospodářský růst 3 %. Podle informací statistického úřadu byla hlavním impulsem zahraniční poptávka a investice. I přes zpomalení tuzemské ekonomiky v předchozích dvou čtvrtletích je současné zrychlení pozitivním překvapením. Pro tento rok očekáváme průměrný růst ekonomiky 2,7 % a pro rok příští ještě o dvě desetiny nižší tempo.

14.02.2019 Dnes se v Pekingu sešli zástupci USA a Číny, aby pokračovali v jednání o nové americko-čínské obchodní dohodě. Do vypršení bezcelního období zbývají pouhé dva týdny. Prezident D. Trump však vyjádřil ochotu toto období prodloužit o dalších šedesát dní, budou-li jednání směřovat k úspěšnému konci. Podle prezidentových slov by nová dohoda měla obsahovat strukturální změny, které ukončí nerovné obchodní praktiky mezi těmito zeměmi. Největším trnem v oku americkému prezidentovi jsou nesčetné dotace, které mohou čínské firmy čerpat, stejně tak jako samotná průmyslová politika. Takové nesnadné strukturální reformy ale mnoho čínských analytiků považuje za Trumpovu snahu podkopat čínský úspěšný ekonomický model rozvoje. Zítra se k jednání připojí také čínský prezident.

13.02.2019 Spotřebitelské ceny v lednu překvapivě zrychlily meziroční růst na 2,5 %. Oproti prosinci loňského roku pak ceny meziměsíčně vzrostly o 1,0 %. Na tomto zvýšení se největší měrou podílely ceny energií pro domácnosti, u kterých dochází pravidelně v lednu k přeceňování dodavatelských smluv. Významné zdražení zaznamenaly také ceny alkoholu a dovolených. Nižší byly naopak ceny oblečení a ceny pohonných hmot, jejichž pokles souvisí s nižšími cenami ropy na světových trzích. Inflace byla významně ovlivněna i dalším zrychlením růstu cen služeb (meziročně o 3,9 %), jejichž stoupající dynamika je ovlivňována rychlým růstem mezd a přetrvávající vysokou spotřebitelskou důvěrou. Rychlejší cenový růst (oproti prognóze ČNB) spolu s přetrvávající slabší úrovní kurzu koruny tak vytváří prostor pro další zvýšení úrokových sazeb, ke kterému by mohlo dojít již na nejbližším měnově politickém zasedání BR koncem března.

12.02.2019 V americkém kongresu v noci na dnešek došlo ke shodě mezi Republikány a Demokraty ohledně dalšího financování vládních institucí. Tentokrát by se nemělo jednat o dočasné řešení, ale jde o návrh dlouhodobého financování. V rámci návrh bylo vyčleněno 1,4 mld. dolarů k financování obrany mexicko-americké hranice. K tomu, aby byl návrh platný, je zapotřebí ještě ratifikace od prezidenta D. Trumpa. Vzhledem k tomu, že se stále jedná o zlomek částky, kterou požadoval, je zde stále ještě reálná možnost, že prezident vyhlásí výjimečný stav. V současné chvíli se čeká na schválení návrhu prezidentem. Pokud by se tak nestalo do pátku, došlo by k obnovení amerického vládního „shutdownu“.

11.02.2019 Britská premiérka T. May včera odmítla opoziční kompromisní návrh ohledně Brexitu předložený J. Corbynem. Ten si stanovil pět podmínek, po jejichž splnění by opoziční poslanci podpořili smlouvu o Brexitu. Jednou z nich je i setrvání Británie v celní unii s EU, což je však ustanovení, na které premiérka nemůže přistoupit, neboť by zbavilo Británii práva vyjednávat individuální obchodní smlouvy se třetími zeměmi. V úterý proběhne v britském parlamentu další kolo diskuze ohledně Brexitu. Očekává se, že premiérka požádá poslance o prodloužení lhůty pro vyjednání nové dohody s EU. Řada z nich to však považuje za ztrátu času, neboť si uvědomují beznadějnost dalšího vyjednávání s EU. Spíše podezírají premiérku, že pouze hraje o čas, aby je na poslední chvíli těsně před 29. březnem postavila před volbu, zda přijmou její původní dohodu o Brexitu nebo dají přednost odchodu Británie z EU bez dohody.

08.02.2019 Míra nezaměstnanosti se v prosinci zvýšila na 3,3 %. Nezaměstnanost tak po dosažení historicky nejnižších hodnot na podzim loňského roku už dva měsíce v řadě mírně roste. Nárůst v posledních měsících souvisí především s ukončováním sezónních prací a propouštěním pomocných sil, které obchodníci nabrali na předvánoční shon. Očekáváme, že rekordně nízká nezaměstnanost již pravděpodobně dosáhla svého dna a začne se postupně mírně zvyšovat. Situace na trhu práce se i přesto nezlepší a nedostatek lidí na trhu práce zůstane i nadále jednou z hlavních bariér růstu ekonomiky. Nezaměstnanost by podle našeho odhadu měla zůstat na nízkých úrovních i v letošním roce, v průměru za celý rok očekáváme její nepatrné zvýšení na 3,3 %. Nezaměstnanost v České republice by tak měla nadále zůstat nejnižší v rámci Evropské unie.

07.02.2019 Bankovní rada ČNB dnes dle očekávání rozhodla o zachování sazeb na současné úrovni. Pro zvýšení o 25 bazických bodů hlasovali dva ze sedmi členů rady. Zvyšování úrokových sazeb není v Česku zdaleka u konce. Očekáváme, že bankovní rada ještě dvakrát vždy po 0,25 procentních bodech zvedne základní úrokovou sazbu na konečných 2,25 % a to během první poloviny letošního roku. Tím se přiblíží k pomyslné rovnovážné úrovni základních úrokových sazeb, ze které se může odrazit zpátky dolů, pokud inflace a ekonomika výrazněji ochladí. V našem základním scénáři ale předpokládáme, že se cyklus zvyšování úrokových sazeb v Česku blíží svému vrcholu. V novodobé historii se bude jednat o třetí nejkratší cyklus utahování měnové politiky ČNB.

06.02.2019 Prosincová bilance zahraničního obchodu v národním pojetí skončila téměř na nule s deficitem 15 mil. Kč, což byl o 3,6 mld. lepší výsledek než v prosinci 2017. Příznivě se na bilanci podepsal především automobilový průmysl, jehož přebytek se meziročně zvýšil o 4,2 mld. Kč a výrazně nižší deficit bilance obchodu s počítači a elektronikou a základními kovy. Nadále přetrvával výrazně záporný schodek ve skupině ropy a zemního plynu, ačkoliv se ke konci roku mírně snížil vlivem poklesu cen ropy. Meziročně vrostl vývoz o 1,6 % a dovoz o 0,2 %. V souhrnu za rok 2018 dosáhla bilance zahraničního obchodu pozitivního salda 132,7 mld. Kč, což je však o 30,8 mld. Kč méně oproti roku 2017. Rostly přitom obraty jak na straně vývozu tak i dovozu zboží. Vývoz se loni dále zvýšil a dosáhl rekordní hodnotu přes 3,6 bilionu Kč, což je o 124,5 mld. Kč více než v roce 2017. Zároveň vzrostla i hodnota dovozu o více než 155 mld. Kč.

05.02.2019 Maloobchodní tržby bez započtení prodejů automobilů v prosinci meziročně vzrostly o 3,1 %. Celkové tržby včetně motoristického segmentu ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku vzrostly o 0,1 %. Maloobchodní tržby tak nenavázaly na rychlejší růst v říjnu a listopadu. Tradičně se dařilo internetovým obchodům a zásilkovým službám. Úspěšný měsíc za sebou mají také prodejci elektroniky, oblečení a obuvi. Na druhou stranu se výrazně prohloubil pokles tržeb za prodej a opravy aut. Pro počátek roku 2019 odhadujeme, že si maloobchodní tržby zhruba udrží aktuální dynamiku. Jejich růst by měl být i nadále podporován přetrvávajícím svižným zvyšováním mezd souvisejícím s historicky nejnižší nezaměstnaností. Proto předpokládáme, že maloobchodní tržby letos vzrostou o 3,3 %.

04.02.2019 Další kolo obchodních rozhovorů mezi čelními představiteli Číny a USA skončilo v závěru minulého týdne ve Washingtonu. Podle vyjádření D. Trumpa dopadly rozhovory velmi dobře, takže očekává, že se sejde s čínským prezidentem, aby dořešili poslední detaily a smlouvu podepsali. Obě strany jsou pod určitým tlakem, protože aktuální stav poškozuje obě ekonomiky a nepodepsání smlouvy by negativně ovlivnilo jejich ekonomický růst. Výsledek rozhovorů však ovlivní i perspektivu celé globální ekonomiky.

01.02.2019 Český index nákupních manažerů ve výrobě v lednu dále poklesl o 0,7 b. na 49 bodů. Lednový ukazatel tak pokračoval v sestupném trendu ze závěru loňského roku a dosáhl svého minima za posledních šest let. Pokračující pokles indexu je dán snížením objemů výroby i nových zakázek, nově se přidal i pokles zaměstnanosti, ke kterému došlo poprvé od dubna 2013. Vlivem slabší poptávky poklesla výroba v lednu již druhý měsíc v řadě, tentokrát mírněji, přesto byl aktuální pokles druhý největší od prosince 2012. Dále se snížil objem nových zakázek, a to jak z domácí ekonomiky, tak ze zahraničí, což je dáno vzrůstajícím napětím na trzích vlivem stále častějších signálů o ekonomickém zpomalení. Index PMI soustavně klesá i v Německu a v celé eurozóně. České PMI se tak vyvíjí v souladu se zahraničními ukazateli. Poklesy těchto ukazatelů signalizují rizika pokračujícího zpomalování ekonomického růstu.

31.01.2019 Včerejší jednání Fedu podle očekávání skončilo bez změny úrokových sazeb. Zajímavější však byla opatrná rétorika bankovní rady a faktické vyhlášení pauzy ve zvyšování úrokových sazeb kvůli vývoji na finančních trzích a zpomalení globální ekonomiky. Centrální banka si chce počkat na více informací z ekonomiky a rozhodnout o případném zvýšení úrokových sazeb později. Rozhodnutí tak odpovídá tomu, o čem jednotliví členové bankovní rady hovořili už týdny. Zatímco šéf Fedu J. Powell ještě v polovině prosince ujišťoval trhy, že se nejedná o konec zvyšování úrokových sazeb, včera už se této otázce vyhnul. Nicméně podle zprávy z jednání centrální banky i nadále očekává pokračující růst americké ekonomiky, silně utažený trh práce a inflaci poblíž dvouprocentního cíle. Na druhou stranu zazněly i už tradiční rizika dnešní doby jako je nevyřešený Brexit, obchodní války a vládní „shutdown“. Překvapením večera se pak stalo oznámení rychlejšího redukování bilance centrální banky. To by mělo nově probíhat rychleji než v předchozích měsících a zároveň by mělo i dříve skončit.

30.01.2019 Po včerejším hlasování britského parlamentu se pravděpodobnost odchodu spojeného království z EU bez dohody nijak nezmenšila. Ačkoliv parlament včera hlasoval proti „no-deal“ Brexitu, rozhodnutí není závazné. Stále zůstává otevřená otázka budoucího režimu na irských hranicích. Brusel nadále odmítá jakékoli změny předchozí dohody, což znovu potvrdil německý ministr zahraničí. Otázka hraničního režimu mezi Irskem a Severním Irskem bude otevřena i na dnešním zasedání evropského parlamentu. Britská premiérka T. Mayová bude dnes tzv. irskou pojistku řešit s předsedou Evropské rady D. Tuskem. Ani on ale neplánuje další úpravy v brexitové dohodě, a tak se Brusel spíše chystá na Brexit bez dohody. Zvyšující se nejistota působí i na hodnotu britské libry, její kurz k euru byl dnes ráno 0,87.

29.01.2019 V britském parlamentu se dnes projednávají návrhy úprav smlouvy o Brexitu. Byla podána více než desítka návrhů k projednání, avšak vzhledem k hluboké rozpolcenosti, která vládne uvnitř parlamentu, má naději na úspěch pouze hrstka z nich. Jedním z těch úspěšnějších by mohl být návrh, který by vylučoval možnost tvrdého Brexitu. V případě, že by do konce března, kdy má dojít k plánovanému odchodu Británie z EU, nebyla uzavřena žádná dohoda, došlo by k automatickému odložení termínu odchodu. Tento návrh se však nezamlouvá premiérce T. Mayové. Ta naopak podporuje návrh, který by nadále projednal nejkontroverznější bod dohody – Irskou pojistku. Pokud při dnešním hlasování budou schváleny nějaké úpravy současné verze smlouvy, není ani pak jasné, zda takto upravený návrh projde parlamentem. Premiérka navíc bude muset podstoupit další vyjednávání v Bruselu a přimět evropské zástupce, aby již schválenou dohodu akceptovali i s jejími úpravami. Unijní zástupci se však k jakýmkoliv úpravám staví zamítavě. Smlouvu, která již jednou byla schválena nejen jimi, ale i lídry členských států, již nechtějí znovu otvírat a měnit. Celá vyjednávání se tak ocitají v patové situaci, kdy dojednaná smlouva nemá šanci na schválení britským parlamentem a zároveň druhá strana odmítá jakékoliv změny, které by umožnily úspěšné odhlasování.

28.01.2019 Americký prezident Donald Trump v pátek podepsal zákon, kterým ukončil nejdelší vládní „shutdown“ v dějinách. Financování vládních institucí je nicméně zaručeno pouze do poloviny února. Prezident trvá na dostavbě zdi na hranici s Mexikem, takže zástupci obou znesvářených stran budou muset v kongresu najít nějaký kompromis pro její financování. Prezident zároveň pohrozil, že pokud nezíská plánovaných 5,7 miliardy dolarů na stavbu zdi, bude následovat nový „shutdown“ nebo že dokonce vyhlásí výjimečný stav. Není příliš pravděpodobné, že by demokraté podpořili prezidentův návrh v plném znění. Podepsání návrhu zákona o dočasném ukončení „shutdownu“ však vyvolalo u prezidentových voličů značnou kritiku. Podle nich měl prezident trvat na svém stanovisku a neustupovat. Vládní „shutdown“ byl pro prezidenta velmi neoblíbený, vzrůstá tedy pravděpodobnost, že by v polovině února mohl přistoupit spíše na vyhlášení stavu národní nouze. Nedá se tedy říci, že by došlo k uklidnění celkové situace, řešení problému bylo pouze odloženo na později. Vlivem předchozího vládního „shutdownu“ nebyla zveřejněna celá řada makroekonomických ukazatelů. V průběhu tohoto týdne budou zveřejněny např. maloobchodní tržby, stavebnictví či průmyslová výroba.

25.01.2019 Německé ifo v lednu pokleslo více, než trh očekával. Nejvýrazněji poklesla složka budoucích očekávání a to rovnou o necelé tři body na 94,2 b. Zároveň však vývoj tohoto ukazatele nenaznačuje propad ekonomiky, ale pouze zpomalení současného růstu. Posledně byly obdobné hodnoty k vidění v roce 2016. Dnešní výsledek však zapadá do kontextu zpráv z posledních týdnů. Bankovní rada ECB včera na svém jednání přehodnotila rizika pro ekonomiku eurozóny směrem dolů kvůli geopolitickým faktorům. Lednový ZEW index současné situace pokračoval v prudkém poklesu a je nejnižší od začátku roku 2015. A k tomu se přidává včerejší PMI ve výrobě, které poprvé od roku 2015 kleslo pod úroveň 50 b., což indikuje konec expanze. V případě Německé ekonomiky se nejvíce v průzkumu PMI objevují zprávy o prudkém poklesu zakázek zejména z Číny. To lze spojit s pokračujícím zpomalováním tamní ekonomiky a současnými obchodními válkami z USA, které si začínají vybírat svojí daň. K tomu se přidávají lokální problémy v automobilovém průmyslu, protesty ve Francii, které brzdí tamní ekonomiku, a nekonečná nejistota ohledně Brexitu.

24.01.2019 Rada ECB na dnešním měnověpolitickém zasedání rozhodla o zachování základní sazby na současné úrovni 0,0 %. Rada guvernérů zopakovala záměr držet sazby na této úrovni minimálně do léta 2019. Zároveň připouští možnost, že sazby zůstanou na současné úrovni i déle, bude-li to nezbytně nutné pro udržení inflace eurozóny blízko pod dvěma procenty. ECB bude i nadále reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů, které nakoupila v rámci programu kvantitativního uvolňování. M. Draghi, prezident Evropské centrální banky, dále uvedl, že přestože inflace již několik měsíců klesá, čemuž nepomáhá ani snižování cen energií na globálních trzích. Přesto očekává, že inflaci k růstu pomůže solidní tempo růstu mezd. Riziko pro ekonomiku eurozóny se zvýšilo. Jako největší riziko uvádí současnou situaci okolo Brexitu a další geopolitické faktory. Rada tyto rizikové faktory zváží v květnové nové prognóze. Zároveň je rada zůstává přesvědčena, že riziko recese je velmi nízké.

23.01.2019 Předchozí jestřábí vyjádření několika členů bankovní rady ČNB tlumí nejnovější člen T. Holub. Podle jeho slov nemusí na nejbližším měnovém jednání 7. února nutně dojít ke zvýšení základní úrokové sazby. Dovede si představit i scénář, kdy bude přestávka ve zvyšování úrokových sazeb, která trvá již od listopadu loňského roku, poněkud delší a může se protáhnout na dvě i tři měnová jednání. Jeho opatrnější přístup ke zvyšování sazeb souvisí se zhoršujícím se výhledem ekonomického růstu v zahraničí, což se nepochybně promítne i do domácí ekonomiky. Při rozhodování centrálních bankéřů bude hrát roli i aktuálně nižší spotřebitelská inflace doma a v zahraničí. Uvedené faktory pak budou působit i na posunutí prvního zvýšení úrokových sazeb ze strany ECB. Koruna reagovala na Holubova slova oslabením zhruba o 0,2 % na současných EUR/CZK 25,70, zatímco zbytek regionu zůstává zhruba stabilní. Poklesem reagovala i očekávání trhu, která v posledních dnech rostla v reakci na předchozí jestřábí vyjádření členů bankovní rady.

22.01.2019 Mezinárodní měnový fond ve své aktuální prognóze koriguje výhled na následující roky směrem dolu. Pro rok 2018 zůstává odhad růstu globální ekonomiky tempem 3,7 %. Pro tento rok pak MMF předpovídá růst 3,5 % a pro rok 2020 nepatrné zrychlení na 3,6 %, což je o dvě desetiny respektive o desetinu procentního bodu méně, než kolik udávala říjnová prognóza a o čtyři respektive tři desetiny méně, než s čím počítala loňská lednová prognóza. Nejvíce se korigoval růst Německa a Itálie pro tento rok. V případě Itálie se jedná o potvrzení obav ohledně návrhu rozpočtu, které měla Evropská komise ke konci minulého roku. Itálie tehdy počítala s růstem HDP přes jedno procento, současný odhad MMF však předpovídá růst tempem 0,6 %. Právě nižší než předpokládaný růst ekonomiky a plánované vysoké výdaje by uvrhly zemi do mnohem většího zadlužení, než ve kterém už i tak je (přes 130 % HDP). MMF vidí největší riziko v eskalaci obchodních válek, které už v současné době má negativní dopad na obě zúčastněné velmoci – USA a Čínu.

21.01.2019 V noci na dnešek byly zveřejněny ukazatele výkonnosti čínské ekonomiky. Podle očekávání došlo ve čtvrtém čtvrtletí k dalšímu mírnému zpomalení tempa růstu HDP na 6,4 %. Za celý loňský rok pak vzrostl domácí produkt o 6,6 %, což byl nejnižší růst HDP od počátku devadesátých let. Současně s údaji o ekonomické aktivitě však byla publikována i celá řada měsíčních ukazatelů, které naopak vzbuzují jistou míru optimismu. Prosincové maloobchodní tržby vzrostly o 8,2 %, což bylo o desetinky lépe, než trh očekával. Oproti předpokladům rostla rychleji i průmyslová výroba, která se zvýšila o 5,7 %. Méně optimismu už vzbuzují údaje o investicích. Jejich zlepšení nebylo tak viditelné, a to i přesto, že vláda zejména infrastrukturními investicemi podporovala jejich růst. Vzrůstající nejistoty ohledně zahraniční poptávky i nejistota, jak dopadnou probíhající obchodní rozhovory s USA, mohou ovlivnit dynamiku růstu v letošním roce. Na druhé straně se čínská vláda bude snažit nadále podporovat ekonomický růst. Rovněž v letošním roce bude pokračovat v investicích do infrastruktury, očekává se i snížení míry povinných rezerv ze strany centrální banky.

18.01.2019 Guvernér J. Rusnok v novém rozhovoru opravil své předchozí vyjádření. Podle jeho slov je ekonomika v dobrém stavu, ale další zvyšování úrokových sazeb bude výrazně opatrnější. O. Dědek zmínil, že v případě tvrdého Brexitu by koruna mohla posílit. Zdůvodnil to tím, že v současné nejistotě má česká měna pověst bezpečného útočiště a zároveň úrokové sazby jsou v česku relativně vysoké oproti nastavení úrokových sazeb v eurozóně. K vyjádření těchto členů bankovní rady se přidal i A. Michl, který považuje další zvyšování úrokových sazeb za nutné, ale musí probíhat opatrně a po malých krůčcích. Celkově tak čtyři ze sedmi členů bankovní rady přímo potvrdili záměr dále zvyšovat úrokové sazby, nicméně v jejich vyjádřeních začíná resonovat jistá míra obezřetnosti. Další zvyšování úrokových sazeb se tak bude odvíjet od vyznění nové prognózy ČNB, která bude projednána bankovní radou na začátku února.

17.01.2019 Eurostat dnes potvrdil předběžné odhady cenového růstu v eurozóně za prosinec loňského roku. Podle nich zpomalila celková meziroční inflace o 0,3 p.b. na 1,6 %. Rozhodující měrou k nižší úrovni CPI přispěl propad cen paliv, jejichž spotřebitelské ceny jen s malým zpožděním reagovaly na výrazně nižší ceny ropy na světových trzích. Oproti listopadu tak došlo ke snížení cen paliv o více jak 5 %. Jádrová inflace zůstala nadále utlumená na úrovni 1 %. Poblíž této úrovně se pouze s drobnými výkyvy pohybovala v průběhu celého loňského roku. Přetrvávající nízká úroveň jádrové inflace spolu s postupně zpomalujícím ekonomickým růstem rozhodně ovlivní nastavení měnové politiky v eurozóně. ECB tak nebude muset spěchat se zvyšováním úrokových sazeb, které se očekávalo ve druhé polovině letošního roku. Ve světle dnešních čísel se toto zvýšení ukazuje být méně pravděpodobné.

16.01.2019 Ceny průmyslových výrobců v prosinci meziměsíčně poklesly o 1,1 %, což byl nejhlubší pokles za poslední tři roky. To ovlivnilo i dynamiku meziročního růstu, která zvolnila z listopadových téměř 4 % na 2,4 % v prosinci. Nižší ceny ropy na světových trzích se s poměrně krátkým zpožděním začaly promítat do cen výrobců a ovlivnily zejména ty skupiny zboží na ni bezprostředně navázané (rafinérské ropné produkty a chemické výrobky). Zpomalil však i růst ve skupině dopravních prostředků a kovodělných výrobků. Ceny výrobců tak v listopadu dosáhly svého vrcholu a počínaje prosincem začaly postupně zvolňovat dynamiku růstu. To odráží pozvolné zpomalování růstu ekonomiky i odeznívání předchozích vysokých nákladů na surovinové vstupy. V souhrnu za celý loňský rok vzrostly ceny výrobců o 2 %. V souvislosti s výhledy cen ropy na úrovni 70 USD/barel a slabší úrovní kurzu koruny očekáváme, že růst cen výrobců by se i v letošním roce měl udržet poblíž úrovně 2 %.

15.01.2019 Podle předběžných odhadů, založených pouze na částečných datových zdrojích, německá ekonomika ve 4Q 2019 slabě vzrostla. V souhrnu za celý rok 2019 byl tak pravděpodobný růst německé ekonomiky 1,5 %. Tento údaj představuje zpomalení celoročního růstu o 1 p.b. ve srovnání s rokem 2017. Ve třetím čtvrtletí zaznamenala německá ekonomika dokonce slabý meziroční pokles, na kterém se největší měrou podepsaly problémy v automobilovém průmyslu dané zaváděním nových emisních předpisů. V datech za poslední kvartál loňského roku však lze najít i signály o rozšíření slabého ekonomického výkonu i do dalších průmyslových odvětví, což samozřejmě bude negativně působit na budoucí dynamiku ekonomického růstu. Co se týká výhledu na nejbližší období, očekáváme, že by si po slabším období mohl lépe vést německý automobilový průmysl. Rovněž vyšší úroveň mzdového růstu vytváří předpoklady pro budoucí solidní růst spotřeby domácností. Nicméně celoroční růst v letošním roce bude nejspíš pod úrovní loňského roku.

14.01.2019 Běžný účet platební bilance v listopadu minulého roku zůstal v přebytku, ve kterém pravděpodobně bude pokračovat i v prosinci. Přebytek byl dán hlavně výrazným saldem bilance zboží a služeb. Naopak negativně působil již tradiční odliv dividend do zahraničí ve výši 17,8 mld. Kč. Za prvních jedenáct měsíců minulého roku tak skončil běžný účet v přebytku 37,7 mld. Podle naší prognózy by přebytek běžného účtu za celý rok 2018 měl dosáhnout 45 mld. Kč. V tomto roce pak přebytek dále poklesne na 30 mld. Kč.

11.01.2019 Maloobchodním tržbám se v listopadu opět dařilo. Maloobchodní tržby bez započtení prodejů automobilů v listopadu meziročně vzrostly o 6,1 %. Celkové tržby ve srovnání s předchozím rokem vzrostly o 3,3 %. Maloobchodní tržby tak navázaly na rychlejší říjnový růst a po slabším růstu v letních měsících se vrátily k solidnímu výkonu z první poloviny roku. Tradičně se dařilo internetovým obchodům a zásilkovým službám. Úspěšný měsíc za sebou mají také prodejci elektroniky, oblečení a kultury. Na druhou stranu opět meziročně poklesl prodej aut o 2,6 %, což navázalo na poklesy z předchozích měsíců. Pro závěr roku 2018 odhadujeme, že si maloobchodní tržby udrží svá současná tempa. Tržby jsou podporovány přetrvávajícím rychlým růstem mezd související s historicky nejnižší mírou nezaměstnanosti. Uvedený trend bude pokračovat i v tomto roce, kdy předpokládáme jen mírné zpomalení mzdového růstu. Jeho úroveň tak bude podporovat chuť spotřebitelů utrácet i letos. Celkové tržby obchodníků bez aut tedy vzrostou v roce 2018 v průměru o 4,8 %, v letošním roce jen nepatrně zpomalí na 4,6 %.

10.01.2019 Spotřebitelské ceny v prosinci meziměsíčně vzrostly o 0,1%, v meziročním srovnání spotřebitelská inflace stagnovala na hodnotě 2,0 %, což je nejnižší hodnota od dubna loňského roku. Inflace se tak v závěru loňského roku pohybovala v souladu s dvouprocentním cílem centrální banky. V průměru za celý loňský rok byla inflace mírně vyšší, když dosáhla 2,1 %. V listopadu i prosinci stagnovaly ceny potravin, zatímco jádrová inflace, zejména ceny služeb, dále zvyšovala svižný meziroční růst. Tato skutečnost spolu se slabší korunou tak podle našeho názoru bude vytvářet prostor pro další růst úrokových sazeb, které očekáváme hned na nejbližším zasedání bankovní rady v únoru. Trh si však současné zpomalení inflace vykládá jako důvod zastavení zvyšování úrokových sazeb ČNB, což se projevilo zploštěním výnosové křivky výnosů státních dluhopisů. Začátkem letošního roku by však mělo dojít ke zrychlení spotřebitelské inflace až na úroveň 2,5 %. Zdražování bude pohánět přetrvávající rychlý růst mezd působící zejména na vyšší ceny služeb, dražší budou i ceny energií pro domácnosti, do kterých se se zpožděním promítá rychlý růst cen energetických komodit v loňském roce.

09.01.2019 Podíl dosažitelných nezaměstnaných osob v ČR na populaci ve věku 15 – 64 let se v prosinci lehce zvýšil na 3,1 %. Nezaměstnanost tak po dosažení historicky nejnižších hodnot v říjnu a listopadu mírně vzrostla. Tento nárůst souvisí částečně s ukončováním sezónních prací. I přes mírné zvýšení však přetrvávající nízká úroveň nezaměstnanosti nadále zůstává jednou z bariér rychlejšího růstu ekonomiky. Podle našeho odhadu by měla zůstat nezaměstnanost na nízkých hodnotách i v letošním roce, v průměru za celý rok očekáváme její nepatrné zvýšení na 3,3 %. Nezaměstnanost v České republice by tak měla nadále zůstat nejnižší v rámci Evropské unie. Nedostatek lidí na trhu práce bude i nadále vyvíjet tlak na růst mezd, které si i v letošním roce udrží svižnou dynamiku nad 7 %.

08.01.2019 Česká průmyslová výroba v listopadu ve srovnání s předchozím měsícem poklesla o 0,9 %. Meziročně tuzemský průmysl vzrostl o 4,8 %, což je přibližně průměrný výsledek minulého roku. Tomu pomohl i jeden pracovní den navíc ve srovnání s rokem 2017. Na růstu se nejvíce podepsalo pokračující oživení automobilového sektoru a solidní výkon sektoru elektroniky. Naopak se i nadále nedařilo chemickému průmyslu. V následujících měsících očekáváme, že si průmysl současné hodnoty růstu nebo jen mírně nižší udrží. Na druhou stranu nejistotu přináší automobilový sektor, který byl v posledních měsících ovlivněn novými emisními podmínkami a současné oživení po prudkém propadu produkce nemusí být trvalé. Pro celý rok 2018 očekáváme, že průměrný růst průmyslové výroby dosáhne 3,3 %. Ačkoli se jedná o téměř poloviční výkon ve srovnání s předchozím rokem, lze stále hovořit o solidním tempu. V tomto roce by pak průmyslová produkce měla dále zpomalit na 3,0 %.

07.01.2019 Dnes se v Pekingu sešli zástupci USA a Číny, aby projednali nastavení obchodní vztahů mezi těmito dvěma zeměmi. Jedná se o první setkání zástupců těchto zemí od prosincového summitu G20, kde došlo k dohodě o tříměsíční době klidu celních opatření z obou stran. Jednání se zúčastnil také čínský vicepremiér, který je považován za hlavního poradce prezidenta v ekonomických záležitostech. Vypovídá to tak o snaze Číny posunout jednání co nejrychleji ke zdárnému konci. I přesto neočekáváme, že by došlo k průlomu ve vyjednávání. Ačkoliv čínská ekonomika byla americkými cly výrazně zasažena, lze totéž říct také o americké ekonomice, což potvrzuje nedávno zveřejněný ISM index ve výrobě. Proto by ze strany Číny nemělo dojít k jednostranným velkým ústupkům, snaha by měla vycházet z obou stran.

04.01.2019 Americký trh práce v prosinci pozitivně překvapil, když si připsal 312 tis. nových pracovních míst, zatímco trh včetně RBI odhadoval pouze 184 tis. Paradoxně ale míra nezaměstnanosti vzrostla o dvě desetiny na 3,9 %. Trhy potěšil i meziroční růst mezd, který také překonal očekávání. Pro tento rok tým RBI navzdory prosincovému vývoji očekává, že bude míra nezaměstnanosti dále klesat a v polovině roku by se mohla podívat až k hodnotám 3,5 %. Americký dolar reagoval posílením a umazal včerejší ztráty. Týden tak zakončuje na úrovni EUR/USD 1,135. Naopak podle očekávání zakončil minulý rok trh práce v Německu. Nezaměstnanost klesla o 14 tis. a míra nezaměstnanosti tak zůstala na současných 5,0 %, což i tak je nejnižší hodnota od sjednocení státu.

03.01.2019 Hospodaření státu skončilo v minulém roce v mírném přebytku 2,9 mld. Kč, po očištění o prostředky z Evropské unie by skončil rozpočet v mírném deficitu. Výsledek hospodaření státu byl přebytkový, přestože byl pro rok 2018 schválen rozpočet se schodkem 50 mld. Kč. Závěr roku bývá pro státní rozpočet tradičně horší, nicméně tento rok se podařilo státu tento jev potlačit vyšším výběrem daní. Nárůst zaznamenaly skoro všechny daně kromě daně z příjmu právnických osob. Ta reflektuje snižující marže firem a nárůst investic z důvodu nedostatečných kapacit a rostoucích mzdových nákladů. Pro příští rok však očekáváme, že příjmová strana státního rozpočtu už nebude tak příznivá vzhledem ke zpomalující ekonomice a rostoucím úrokovým sazbám.

02.01.2019 Český index nákupních manažerů ve výrobě v prosinci klesl o 2,1 b. na 49,7 bodů. Sestupný trend indexu přetrvává i v závěru roku, kdy PMI dosáhl nejnižších hodnot od července 2016. Po třiceti měsících vypadl z pásma expanze a propadl se pod hranici 50 bodů. Za výrazným propadem indexu stojí oslabení výroby a propad objemů nových zakázek, kterého se výrobci dočkali již druhý měsíc v řadě, a byl nejrazantnější za posledních šest let. Výrobci i nadále zpomalení připisují problémům s homologací, které automobilový sektor trápí již od září. Dále výrazně poklesl také objem nových zakázek ze zahraniční a dočkal se tak největšího propadu za více než devět let. Pokles PMI předpovídá výrazné zpomalování růstu tuzemské ekonomiky, které však i nadále zůstává solidní. Index soustavně klesá také v Německu a v celé eurozóně. Pod hranici 50 bodů klesl v minulých měsících i polský index.

31.12.2018 Pokud abstrahujeme od mozambického meticalu, tak si česká koruna s 5,7 % v minulém roce připsala titul nejvíce posilující měny vůči euru. Tento rok je však všechno jinak. Leden započala na hodnotách mírně nad EUR/CZK 25,50, nicméně původně posilující trend si dlouho neudržela.

27.12.2018 Prosincová spotřebitelská důvěra po předchozím prudkém poklesu opět mírně vzrostla. Z šetření ČSÚ vyplývá, že obavy domácností ze zhoršení ekonomické situace dále nerostou a zároveň se snížily obavy ze zhoršení vlastní finanční situace. Na druhou stranu vzrostl úmysl domácností spořit. Podnikatelská důvěra ve stejném období naopak mírně poklesla, zejména pak v průmyslu a službách. Oproti tomu opět vzrostl optimismus ve stavebnictví, které zažívá rekordně úspěšný rok, a v obchodě.

21.12.2018 Poslanecká sněmovna dnes projednává vládní daňový balíček. Ten vláda schválila již v průběhu června tohoto roku, avšak poslanecká sněmovna se k němu dostala až v jeho úplném závěru. Z toho důvodu bude třeba platnost některých změn odložit až o čtvrt roku a nevejdou tak v účinnost od začátku roku 2019, jak bylo původně zamýšleno. Největší změnu zaznamená zákon o dani z příjmu a týkat se bude především velkých korporací. Jeho hlavním účelem je zamezit či redukovat únik daní. Nově by tak zdanění podléhaly například majetky přesunuté do zahraničí bez změny vlastníka či ovládané zahraniční společností. Dále návrh zavádí omezení odečitatelnosti úroků od základu daně s limitem 80 mil. Kč nebo 30 % zisku před započtením úroků, daní a odpisů (EBITDA) a v neposlední řadě pravidla proti zneužívání nesouladu daňových systémů. Vládní balíček však mění celkem deset daňových zákonů. Poté, co návrh projde sněmovnou, poputuje ke schválení do senátu.

20.12.2018 Bankovní rada ČNB dnes rozhodla o zachování sazeb na současné úrovni. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na úrovni 1,75 %, lombardní na 2,75 % a diskontní sazba na 0,75 %. Dle očekávání si tak ČNB dává pauzu před dalším zvyšováním sazeb, které dle našich odhadů přijde hned z kraje příštího roku. Koruna, která podle našeho názoru nebude posilovat tak rychle, jak prognóza ČNB předpokládá, otevře Bankovní radě ČNB prostor pro další růst sazeb. Nízká nezaměstnanost a vysoký růst mezd tlačící na inflaci, u které v prvním čtvrtletí očekáváme hodnoty u třech procent, jsou dalšími faktory mluvící ve prospěch zvyšování sazeb. Ten očekáváme v prvním čtvrtletí hned dvakrát, tedy v únoru a březnu, a to celkem na 2,25 %. Přihlásí se znovu, až s blížícím se zvyšováním evropských sazeb po létě 2019. V tom samém období očekáváme další, v roce 2019 již třetí, zvýšení tuzemských sazeb na konečných 2,5 %.

19.12.2018 Dnes se sešli členové poslanecké sněmovny, aby projednali finální návrh státního rozpočtu pro rok 2019. Rozpočet počítá se schodkem 40 mld. Kč, což poslanci odhlasovali během prvního jednání a již se s tímto údajem nehýbalo. Přesto je právě výše schodku trnem v oku opozice, která v době ekonomické prosperity očekává rozpočet vyrovnaný, či ještě lépe přebytkový. Zároveň kritizuje i rozložení výdajů. Nedostatečné jsou například výdaje na investice či na vědu. I v dobách krize se výdaje na vědu blížily jednomu procentu HDP, avšak současný návrh počítá pouze s 0,75 % HDP. Naopak velká kritika se snáší na nedávno schválené slevy na jízdné pro důchodce a studenty, či na debatované obědy zdarma ve školách. V neposlední řadě přichází na přetřes i zvyšování platů úředníků. Dnes mají poslanci projednat návrhy na změny, které byly podané během minulého zasedání a jejichž celkový objem činí více než 140 mld. Kč. Na schválení má ovšem šanci jen malý zlomek z těchto návrhů. V současné chvíli jde největší část výdajů na dávky a podpory v sociálním zabezpečení (41,4 %), vzdělávání a školské služby (11,9 %) a zdravotnictví (5,8 %). Celkově se počítá s výdaji ve výši 1,505 bilionu korun a příjmy 1,465 bilionu korun.

18.12.2018 Německý index ekonomického sentimentu IFO v prosinci již počtvrté v řadě poklesl a to na hodnotu 101,0 bodu. Oproti listopadu pokles o jeden bod. Jedná se tak o nejhorší výsledek za více než dva roky. Vypovídá tak o značném zpomalení německé ekonomiky. Za zhoršením sentimentu stojí jak hodnocení současné situace, tak především výrazné snížení očekávání budoucího vývoje ekonomiky. Za překvapivým výsledkem stojí především nejistoty na globální politické scéně jako je riziko tzv. tvrdého Brexitu (bez smluvního ujednání). Nejlepší výsledek byl zaznamenán již tradičně ve stavebnictví, kde si index udržel svou hodnotu z listopadového měsíce. Naopak největší propad sentimentu byl zaznamenán ve výrobě a sektoru služeb.

17.12.2018 Ceny průmyslových výrobců za měsíc listopad meziměsíčně klesly o 0,1 %. Jedná se o první pokles za posledních osm měsíců. Meziročně vzrostly o 3,9 % a udržely si tak tempo růstu z října. Dle očekávání za meziměsíčním poklesem stál pokles cen v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů, z důvodu snížení cen ropy na globálních trzích. Zároveň však výše cen v tomto odvětví stála za meziročním růstem cen. Dále se meziročně zvýšily ceny obecných kovů a kovodělných výrobků. Na zvýšení cen se nemalou měrou podílel růst mezd. Zvyšující se náklady na pracovní sílu vytváří tlak na růst cen.

14.12.2018 Německý PMI ve výrobě poklesl více, než trh očekával: oproti předchozímu měsíci o 0,3pb na 51,5 bodu. Ještě výraznější pokles jsme mohli zaznamenat u PMI ve výrobě eurozóny, který poklesl o 0,4 bodu na hodnotu 51,4 bodu. V obou případech je na vině především pokles nových zakázek, který zaznamenáváme již třetí měsíc v řadě. Přesto se i nadále PMI drží nad hranicí padesáti bodů, tedy v expanzivní části. Hodnota indexu PMI zatím odpovídá jen mírnému zpomalení ekonomiky, které je přirozené po úspěšném roce 2017, kdy byla ekonomika na svém vrcholu.

13.12.2018 Na dnešním zasedání ECB rada guvernérů rozhodla o ukončení kvantitativního ke konci tohoto roku. Dle našeho očekávání však bude pokračovat v reinvestování nabytého portfolia. V tom bude pokračovat i v počáteční fázi zvyšování úrokových sazeb. Ty zůstaly po tomto zasedání neměnné. Jejich první zvýšení by mělo přijít nejdříve po létě 2019. Sazby však zůstanou dle Draghiho nezměněné tak dlouho, jak to bude nutné pro udržení inflace blízko cílové hodnoty 2,0 %. Dle očekávání týmu RBI si tak na první zvýšení úrokových sazeb počkáme až do čtvrtého kvartálu 2019. V reinvesticích chce ECB pokračovat tak dlouho, jak to bude třeba k udržení dostatečné likvidity na trhu. ECB dále zveřejnila zrevidovanou prognózu pro následující tři roky. Podle jejích nejnovějších odhadů bude ekonomika v eurozóně růst o 1,9 % v tomto roce, pro rok příští se nepatrně zpomalí na 1,7 % a toto tempo si udrží až do roku 2020. Poté, v roce 2021, ještě více zpomalí na 1,5 %. V porovnání s předchozí prognózou tak korigovala svůj odhad pro tento a následující rok nepatrně směrem dolu.

12.12.2018 Členové konzervativní strany získali dostatečné množství podpisů k vyvolání hlasování o nedůvěře premiérce T. Mayové. To by mělo proběhnout ještě dnes ve večerních hodinách. Pokud by pro odvolání premiérky hlasovalo více než 158 členů, tedy nadpoloviční většina, ocitla by se strana bez lídra. Avšak mezi stávajícími členy se neformuje ani jasný favorit, který by premiérku nahradil. Výběr nového lídra by se tak mohl protáhnout až do ledna, což by ohrozilo plánované datum výstupu Británie z EU koncem března. První počin potenciálního nového premiéra či premiérky by tak bylo odložení plánovaného odchodu na později. Vyostření vztahů ve straně přichází v kritický okamžik a Británii se tak dostává do značné nejistoty. Mezitím se premiérka snaží vyjednat časové omezení setrvání Severního Irska v celní unii s EU, tedy nejkontroverznější části dohody, se kterou mnoho poslanců a spolustraníku Mayové nesouhlasilo. Avšak EU se nestaví kladně k jakémukoliv pozměňování současné dohody. Premiérce tak mnoho manévrovacího prostoru nezbývá a podpory se nedočkává ani od vlastní strany. Pro odpůrce současného návrhu je přijatelnější variantou tzv. tvrdý Brexit – odchod bez smluvního ujednání.

11.12.2018 Guvernér ČNB J. Rusnok v dnešním rozhovoru řekl, že vidí prostor pro více zvýšení sazeb v příštím roce v případě, že koruna neposílí podle očekávání centrální banky. Zároveň se také přiklání k pauze ve zvyšování sazeb na prosincovém jednání z důvodu dočasného negativního efektu Rezolučního fondu na kurz koruny. Guvernér však stále očekává pokračující proinflační tlaky vyplývající ze silně utaženého trhu práce a rekordního růstu mezd.

10.12.2018 T. Mayová, britská premiérka, se rozhodla odložit zítřejší parlamentní hlasování o návrhu smlouvy o Brexitu. Nechtěla riskovat, že by návrh neprošel parlamentem, a proto se rozhodla k jeho dočasnému stažení. Návrh chce znovu projednat s lídry unijních zemí na zasedání Evropské rady ve čtvrtek. Otevření návrhu dalšímu vyjednávání však přináší i jistá úskalí. Premiérka riskuje, že ostatní země začnou do smlouvy vkládat své požadavky. Například Francie chce rozšířit přístup do britských vod a Španělsko má požadavky ohledně Gibraltaru. Vyjádření od premiérky se však dočkáme až během dnešního odpoledne, kdy promluví k parlamentu a vysvětlí své pohnutky detailněji. Avšak do konce roku již mnoho času nezbývá a hlasování o Brexitu tak nejde odkládat do nekonečna. Zároveň bude pro premiérku velmi obtížné naklonit si poslance, kde již více než sto konzervativců veřejně prohlásilo, že návrh nepodpoří. Je tak přímo ohrožen březnový termín výstupu Británie z EU. Libra na tento vývoj reagovala skokovým oslabením. V současné chvíli se obchoduje na úrovni EUR/GBP 0,904, což je nejnižší hodnota za poslední tři měsíce.

07.12.2018 Česká průmyslová výroba v říjnu ve srovnání s předchozím rokem vzrostla o 6,7 %, což je druhý nejlepší výsledek v tomto roce. Tomu pomohl i jeden pracovní den navíc ve srovnání s předchozím rokem. Na růstu se nejvíce podepsalo oživení automobilového sektoru a solidní výkon kovodělné výroby. Naopak se nedařilo chemickému průmyslu nebo těžbě. Říjen přinesl překvapivě vysoký výkon tuzemského průmyslu. Po zbytek roku však očekáváme spíše nižší hodnoty růstu. Tuzemský průmysl brzdí příliš vysoká koncentrace automobilového sektoru, kterému celý tento rok viditelně dochází dech. Stojí za tím kombinace nasycené poptávky a regulatorních problémů. Pro celý rok 2018 očekáváme, že průměrný růst průmyslové výroby zůstane pod 4,0 %. Ačkoli se jedná o téměř poloviční výkon ve srovnání s předchozím rokem, lze stále hovořit o solidním tempu.

06.12.2018 Maloobchodní tržby bez započtení prodejů automobilů v říjnu meziročně vzrostly o 6,4 %. Celkové tržby ve srovnání s předchozím rokem vzrostly o 3,1%. Maloobchodní tržby se tak vrátily po několika slabších měsících k solidnímu výkonu z první poloviny roku. Tradičně se dařilo internetovým obchodům a zásilkovým službám. Úspěšný měsíc za sebou mají také prodejci elektroniky a oblečení nebo kultura. Na druhou stranu opět meziročně poklesl prodej aut. Ve zbytku roku očekáváme, že si maloobchodní tržby své současné tempo růstu udrží. Pro celý tento rok očekáváme, že celkové tržby obchodníků bez aut vzrostou v průměru o 5,6 % a v roce následujícím jen mírně zpomalí.

05.12.2018 Ve Velké Británii je na dnešek naplánované druhé kolo jednání parlamentu ohledně dohody o Brexitu s účastí samotné premiérky. Dolní komora však už včera odhlasovala poprvé v historii prohlášení o tom, že vláda pohrdá parlamentem, což napovídá, že jednání nebudou snadná. Vzbouřili se tak proti tomu, že vláda do úterního jednání zveřejnila pouze část navrhované dohody. Dnes tedy mohli poprvé projednávat návrh dohody se znalostí jejího plného znění. Zároveň se zvyšuje procento Britů, kteří v současné době považují odhlasování odchodu z unie za chybu. V tomto duchu se vyjádřilo celkem 49 % Britů, což je nejvíce od doby, kdy proběhlo referendum.

04.12.2018 Ve třetím čtvrtletí 2018 vzrostla průměrná nominální měsíční hrubá mzda v České republice meziročně o 8,5 % na 31 516 Kč, což po očištění o inflaci znamená reálný růst o 6,0 %. Mediánová mzda, tedy mzda, jejíž hodnota je přesně uprostřed, vzrostla meziročně o 9,8 % na 27 719 Kč. Výrazný nárůst mezd byl zaznamenán v odvětví vzdělávání (13,2 %) a veřejné správě (11,7 %). Nárůst mezd však proniká již i do soukromého sektoru. Kvůli rekordně nízké nezaměstnanosti jsou zaměstnavatelé nuceni navyšovat mzdy, aby si stávající zaměstnance udrželi. Nadále rostou platy ve státní správě a tlaky na další zvyšování především od lékařů a učitelů nepolevují. Proto očekáváme, že v tomto roce porostou mzdy průměrně o 8,4 % a v roce příštím toto tempo mírně zpomalí na 7,8 %.

03.12.2018 Na víkendovém summitu G20 uzavřela Čína s USA devadesátidenní příměří. Amerika přislíbila, že během této doby nezvýší cla, která jsou v současné chvíli na úrovni 10 %. Naopak Čína sníží či úplně odstraní cla na americká auta, která nyní dosahují až 40 %. Lídři tak překvapivě našli společnou řeč, přestože tomu dosavadní vyjednávání nenasvědčovala. Nutno dodat, že toto příměří je pouze dočasné. Během této doby by se měly obě strany domluvit na nových obchodních podmínkách. To, že na obou stranách byly udělány vstřícné kroky, lze považovat za první vlaštovku americko-čínské komunikace.

30.11.2018 Podle druhého odhadu ČSÚ vzrostla česká ekonomika ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,6 %, což znamená zpomalení o jednu desetinu ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Meziroční tempo se udrželo na 2,4 %.

29.11.2018 Výkonnost českého exportu slábne, jak ubývá zakázek, slábne poptávka v zahraničí a výrobní kapacita firem je plně využita. Domácím exportérům posledních pár měsíců pomáhá především slabší kurz české koruny. Podle odhadu Indexu Exportu, hodnota českého exportu v roce 2018 překoná loňský rekord na úrovni 3,5 bilionu českých korun. To je dobrá zpráva pro růst HDP, ke kterému právě export přispívá nemalou měrou. Avšak příspěvek čistého exportu je značně redukován nejen slábnoucím exportem, ale i silně rostoucím importem. Druhý odhad tuzemského HDP za třetí čtvrtletí s větším detailem o jednotlivých přispěvatelích se dozvíme zítra.

28.11.2018 Druhý odhad růstu HDP americké ekonomiky potvrdil mezičtvrtletní růst o 3,5 % anualizovaně. Nicméně došlo k mírné revizi struktury růstu. Směrem dolů byl zrevidován růst spotřeby domácností. Opačným směrem však byl navýšen odhad investic. Ačkoli se oproti předchozímu čtvrtletí jedná o sedm desetin slabší tempo růstu, americká ekonomika je bez pochyby na vrcholu a výrazně nad svým potenciálem. To podporuje i rekordně nízká míra nezaměstnanosti a bezprecedentní fiskální stimul v době expanze. Pro celý tento rok tým RBI očekává hospodářský růst o 2,8 %. V příštím roce by pak měla americká ekonomika mírně zpomalit na 2,0 %. Pro rok 2020 pak očekáváme prudké zpomalení na 0,5 %, což vychází právě ze současného rekordního růstu ekonomiky a nedostatku dalších stimulů.

27.11.2018 Měnová politika americké centrální banky byla tento rok značně předvídatelná. Fed dodal trhu přesně to, co slíbil ve své prognóze na začátku roku. Trh byl z počátku skeptický ohledně prudkého zvyšování úrokových sazeb a pro tento rok tak predikoval pouze jedno maximálně dvě zvýšení. Následně ale pochopil, že to měnový výbor myslí s utahováním měnové politiky vážně. Centrální banka podle plánu zvýšila sazby již třikrát a ještě jednou tak udělá v prosinci. Ve srovnání s ostatními centrálními bankami se může zdát tento přístup velmi agresivní a Amerika se rázem stala lídrem jestřábí měnové politiky. Společně s koncem kvantitativního uvolňování a postupným stahováním likvidity z trhu však přichází i důsledky pro rozvíjející se ekonomiky, které ještě donedávna spoléhaly na velké množství amerických dolarů na trhu a nízké úrokové sazby americké centrální banky. Vidina nízkého rizika a rostoucích výnosů v USA donutila mnoho investorů stáhnout své investice z rozvíjejících se trhů, které se však na nich staly závislé. Pokračující utahování měnových podmínek nejen americké centrální banky se tak podle Mezinárodního měnového fondu stalo hlavním rizikem pro rozvíjející se ekonomiky pro příští roky. Ukázkou tohoto efektu je nedávná měnová krize v Turecku nebo Argentině.

26.11.2018 Na včerejším summitu EU byl zástupci členských zemí schválen návrh dohody o Brexitu. Nyní T. Mayová, britská premiérka, zahajuje dvoutýdenní kampaň, aby si naklonila členy parlamentu. V současné chvíli nemá návrh dostatečnou podporu a parlamentem by tak nebyl schválen. Jedná se o poslední překážku v cestě za co nejklidnějším a korigovaným rozdělení Británie a EU. Pokud by návrh parlamentem neprošel, bude stanovisko Evropské komise k dalšímu vyjednávání odmítavé. V takovém případě by hrozil odchod Británie z EU bez jakéhokoliv smluvního ujednání. Aby k tomuto nejhoršímu scénáři nedošlo, musí nyní Mayová přesvědčit britské poslance, aby její návrh podpořili. Předběžně je hlasování naplánováno na 12. prosince.

23.11.2018 Dnešní sada PMI ve výrobě víceméně zklamala napříč celou Evropou. Německý index poklesl o šest desetin na 51,6 b. Obdobný výsledek byl k vidění i v eurozóně nebo Francii. Trh však očekával přibližnou stabilitu ve všech zemích a reakce přišla záhy. Euro skokově oslabilo vůči dolaru a v současnosti se obchoduje na úrovni EUR/USD 1,135. Euro tak umazalo všechny zisky tohoto týdne. PMI ve výrobě se tak postupně přibližuje hranici padesáti bodů, která signalizuje sestupný trend ekonomiky. Vývoj v eurozóně může dělat vrásky ECB, která má v plánu na konci tohoto roku skončit s programem nakupování finančních aktiv. Z pocitu jednorázového zpomalení ekonomiky se stává trvalý stav bez vidiny razantnějšího obratu.

22.11.2018 Vyjednávání smlouvy o Brexitu dospěly do finále. Včera večer se sešla T. Mayové, britská premiérka, s J. Junkerem. Jednání zástupců EU a Británie dopadlo ke spokojenosti obou zúčastněných. Během dneška tak obě strany dospěly ke shodě a návrh už čeká jen na potvrzení zástupci ostatních členských států na nedělním summitu. Pokud smlouvu dále schválí britský parlament do konce roku, dojde k oficiálnímu odchodu Spojeného království z EU 29. 3. 2019. Výstupní doba pak potrvá minimálně do konce roku 2020 s možností prodloužení až do konce roku 2022. Dnes dojednaný návrh upravuje vztahy mezi EU a Británii právě po dobu této výstupní doby. Pro Británii se toho nebude měnit mnoho. Zůstanou jí všechna práva a povinnosti, které měla jako člen unie, avšak už se nebude moct podílet na jejím chodu, jelikož přijde o hlasovací právo. Tato přechodná doba byla požadavkem Británie, aby umožnila firmám, které sídlí v Británii, se nově zavedeným pravidlům přizpůsobit. Je to zároveň jeden ze sporných bodů, proti kterému se bouří hodně straníků Mayové, a kvůli kterému jí hrozilo odvolání z funkce. Premiérka pro tento návrh v současné chvíli zřejmě nemá většinovou podporu v parlamentu, proto jejím dalším úsilím bude obrátit parlament na svou stranu. Po nedělním summitu se tak bitva vrátí opět na domácí scénu.

21.11.2018 Evropská komise navrhla zahájení sankčního řízení s Itálií. Důvodem je nedodržení unijních fiskálních podmínek při tvorbě rozpočtu. Ačkoliv Itálie byla do tohoto roku více než příkladným členem a deficit měla zpravidla jeden z nejnižších, pro následující tři roky se vymyká tomuto pravidlu. Italský návrh počítá s deficitem 2,4 % pro rok 2019 s mírným snížením pro roky následující. Výše deficitu je pod hranicí tří procent, což by běžně bylo v rámci pravidel. Avšak v případě Itálie, jejíž státní dluh činí zhruba 130 % HDP a jedná se tak o druhý nejvyšší dluh v unii, je podle Evropské komise deficit příliš vysoký. Itálie by se měla snažit svůj dluh mírnit, nikoliv zvyšovat. Jelikož se Itálie rozhodla nevyužít opravného termínu pro přepracování návrhu, je Evropská komise nucena přikročit k sankčnímu procesu, o čemž rozhodla dnes. Nyní běží dvoutýdenní lhůta, kdy se k zahájení sankčního řízení musí vyjádřit ostatní země eurozóny. Itálie pak získá dalších tři až šest měsíců čas na přepracování návrhu, k čemuž se prozatím staví negativně. V případě tohoto scénáře jí bude návrh rozpočtu předepsán komisí. Teprve pak může ze strany EU dojít k sankcím, což by byla bezprecedentní situace. Mezi ně patří zmrazení evropských fondů a finanční pokuty, které se můžou vyšplhat až do 0,5 % HDP. Očekáváme však, že vyostření sporu proběhnou již během tohoto roku.

20.11.2018 Vláda dnes schválila navýšení minimální mzdy o 1 150 korun na 13 350 s platností od začátku příštího roku. Jedná se tak o druhé největší navýšení v historii. Naše zářijová prognóza již počítala s navýšením minimální mzdy 1 200 korun, což se původně zdálo jako nejpravděpodobnější varianta. Společně s růstem platů ve státní správě by tak tyto dva faktory měly být hlavními tahouny růst mezd v příštím roce, obdobně jako v tomto. Proto očekáváme, že průměrné mzdy v celé ekonomice vzrostou v tomto roce o 8,4 % a v roce příštím o 7,8 %. Následně růst mezd zpomalí k pěti procentům. Tento rekordní růst se tak promítne i ve vyšším růstu cen zejména jádrové složky inflace, jejíž růst vidíme i v posledních měsících.

19.11.2018 Hrozba vyslovení nedůvěry T. Mayové, britské premiérky, se stává reálnější. Do dnešního dne potvrdilo již 42 konzervativních poslanců, že premiérku nadále podporovat nebudou. Stačí tedy jen šest dalších poslanců k tomu, aby bylo vyhlášeno vnitrostranické referendum o důvěře premiérce. Několik hlavních konzervativců v čele s B. Johansonem v současné chvíli připravují proti premiérce aktivně kampaň. Dalších pět členů kabinetu se dnes sešlo k tomu, aby napsali konkurenční návrh dohody o Brexitu. Premiérka upozorňuje, že případné její svržení by neprospělo vyjednávání a hrozilo by tak odložení Brexitu. Navzdory kritice tak odcestovala do Bruselu, aby zde dohodla detaily finální dohody. Ta v současné chvíli počítá s variantou, že Británie zůstane součástí celní unie s EU a zároveň bude platit Bruselu standardní poplatky. M. Barnier, hlavní vyjednavač za EU, navrhl, že by se doba platnosti prozatímní smlouvy měla prodloužit až do konce roku 2022. To by mělo oběma stranám umožnit, aby vyjednaly kvalitní stálou obchodní dohodu, která by ošetřila postavení Severního Irska, kde by se v tuhle chvíli musely znovuzavést pevné hranice s Irskou republikou. Zároveň G. Clark, britský obchodní tajemník, prohlásil, že je Británie otevřena maximálnímu možnému prodloužení doby výstupu. Datum platnosti prozatímní smlouvy o Brexitu bude tématem summitu, který se bude konat již tuto neděli.

16.11.2018 Šéf americké centrální banky J. Powell nastínil možnou pauzu ve zvyšování úrokových sazeb v příštím roce kvůli možným problémům tamní ekonomiky. Ačkoli Spojené státy překonávají všechny prognózy, Powell vidí tři hlavní rizika pro příští rok – zpomalující zahraniční poptávku, odeznění fiskálního stimulu ze začátku tohoto roku a zpožděný efekt zvyšování úrokových sazeb. Současná prognóza centrální banky přitom počítá ještě s jedním zvýšením v tomto roce a dalšími třemi v roce příštím. Prognóza RBI počítá pro příští rok jen se dvěma zvýšeními. Horní pásmo základní úrokové sazby by se tak dostalo na 3,0 %, což by byl vrchol v tomto měnověpolitickém cyklu. Slova guvernéra tak potvrzují náš předpoklad zpomalení americké ekonomiky v druhé polovině příštího roku a nižší proinflační tlaky, které nebudou centrální banku tlačit k dalšímu zvyšování úrokových sazeb.

15.11.2018 Britská premiérka T. Mayová získala podporu kabinetu pro návrh Brexitu. Nutno dodat, že návrh má stále nemálo odpůrců. Minimálně devět členů kabinetu hlasovalo proti. Schválení návrhu kabinetem pak odstartovalo vlnu nevole, která vyostřila až v rezignace hned několika členů vlády a další se k nim stále přidávají. Mezi prvními podal rezignaci člen kabinetu a hlavní vyjednavač smlouvy o Brexitu D. Raab a následně ministryně práce E. McVeyová spolu s dalšími. Raab se obává, že schopnost Británie odejít z celní unie, která je součást plánované dohody, bude v rukách EU, nikoliv Británie. Tomu se premiérka brání, podle ní existují horší scénáře, jako je výstup Británie z EU bez jakéhokoliv smluvního ujednání či nutnost odložit výstup na pozdější datum. Samotná rezignace hlavního vyjednavače na celou dohodu nevrhá dobré světlo. Ozývají se hlasy z řad ministrů, volající po odstoupení britské premiérky. Mezitím se EU může začínat připravovat na summit, kde by se schválený návrh měl finalizovat. Premiérka má tak čas alespoň další měsíc, aby přesvědčila euroskeptiky v parlamentu ke schválení návrhu.

14.11.2018 Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostla česká ekonomika ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,4 %, což znamená zpomalení o tři desetiny ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Meziroční tempo opět zpomalilo a to na 2,3 %. Výsledek je tak spíše zklamáním, ačkoli se stále jedná o solidní tempo růstu. Podle předběžných informací statistického úřadu byla hlavním impulsem růstu domácí i zahraniční poptávka. I nadále pozorujeme solidní spotřebu domácností, která je poháněná rekordním růstem mezd a s tím spojenou vysokou spotřebitelskou důvěrou. Podle našich odhadů export do zahraničí stále přispívá k růstu HDP nemalou měrou, nicméně čistý příspěvek zahraničního obchodu je vyrušen silně rostoucím importem. Česká ekonomika dosáhla na přelomu roku vrcholu svého hospodářského cyklu a v novém roce začala postupně zpomalovat. Na druhou stranu náš současný odhad průměrného růstu pro tento rok s vysokou pravděpodobností už dosažen nebude a sklouzne pod tři procenta, kde by se měl pohybovat i v příštím roce.

13.11.2018 Běžný účet platební bilance v září pokračuje mírným deficitem, ve kterém pravděpodobně zůstane i po zbytek roku. Za záporným saldem i přes nárůst přebytku zahraničního obchodu stojí opět stále silný odliv dividend do zahraničí. Meziročně je tak celkové saldo běžného účtu téměř stejné. Odliv dividend a klesající přebytky zahraničního obchodu jsou hlavními faktory, které brání koruně v posilování. V posledních měsících se jejich efekt zkombinoval s rizikovou averzí vůči měnám rozvíjejících se trhů a koruna výrazně oslabila. Do konce roku se k tomu přidává i efekt Rezolučního fondu, kvůli kterému tuzemské banky odmítají přijímat korunová depozita.