Okénko finančního trhu 13.12.2018

Čtěte více

• Okénko finančního trhu 12.2.2019
  V americkém kongresu v noci na dnešek došlo ke shodě mezi Republikány a Demokraty ohledně dalšího financování vládních institucí. Tentokrát by se nemělo jednat o dočasné řešení, ale jde o návrh dlouhodobého financování. V rámci návrh bylo vyčleněno 1,4 mld. dolarů k financování obrany mexicko-americké hranice. K tomu, aby byl návrh platný, je zapotřebí ještě ratifikace od prezidenta D. Trumpa. Vzhledem k tomu, že se stále jedná o zlomek částky, kterou požadoval, je zde stále ještě reálná možnost, že prezident vyhlásí výjimečný stav. V současné chvíli se čeká na schválení návrhu prezidentem. Pokud by se tak nestalo do pátku, došlo by k obnovení amerického vládního „shutdownu“.
• Okénko finančního trhu 12.3.2019
  Britská premiérka vyjednala nové právně závazné doplňky ke stávajícímu návrhu smlouvy o Brexitu. Úprava stávajícího návrhu dohody přišla za minutu dvanáct v předvečer parlamentního hlasování o jejím schválení. To nevyhovuje mnohým poslancům, kteří požadují odložení hlasování na středu, aby měli dost času na prostudování upraveného návrhu. Ten však zůstal téměř nezměněný, přibylo jen několik doplňků, které by měly zaručit, že Spojené království neuvízne v celním prostoru se zbytkem EU na dobu neurčitou. Mayové se podařilo vyjednat právně závazný dodatek, který obě strany zavazuje pracovat na nové trvalé dohodě, díky které by tzv. irská pojistka neměla vejít v platnost koncem roku 2020. Jedná se tedy o tutéž záruku, které se Mayové dostalo již mnohokrát neformální cestou jak ze strany EU, tak od členských států. Konečně však tyto záruky nabyly právní závaznosti. Ačkoliv se tím řeší nejspornější bod současného návrhu, britští poslanci nejsou spokojeni. Důvodem je právní analýza britského generálního prokurátora, podle které jsou doplňky sice právně závazné, avšak neomezují platnost irské pojistky. Při večerním hlasování o návrhu tak Mayová zřejmě pro svůj, byť lehce upravený, návrh potřebnou většinu nezíská. Zítra tak bude parlament čekat další hlasování tentokrát o odmítnutí neřízeného Brexitu.
• Okénko finančního trhu 12.4.2019
  Průmyslová produkce v eurozóně příjemně překvapila. Podle dnes zveřejněných výsledků evropský průmysl v únoru odepsal pouze 0,2 %, což je o tři desetiny procentního bodu lepší výsledek, než očekával trh. Zároveň došlo i k revizi lednové hodnoty stejného ukazatele z 1,4 % na 1,9 %. Za nečekaně dobrými výsledky stojí hlavně příspěvky z francouzské a italské ekonomiky. Podobně i německé hospodářství předstihlo očekávání, když za únor kleslo pouze o 0,4 %, což je lepší výkon, než původně naznačovaly předstihové indikátory.
• Okénko finančního trhu 12.6.2018
  Německý index ZEW očekávání za červen negativně překvapil trh výrazným poklesem na -16,1 b. a je nejnižší od roku 2012. Nově se v dotazníku finančních expertů objevila otázka ohledně výhledu pro Itálii. Ta získala silně populistickou vládu, která se může ukázat jako nestabilní. Experty patrně vyděsil výrok, že Itálie zavede rozpočtový plán, který bude porušovat směrnice Evropské unie. Nepomohlo ani ujištění italského ministra financí, že Itálie nehodlá vystoupit z měnové unie. Hromadí se tak špatné zprávy ze světa, kde hrozí obchodní válka způsobená USA, ale zároveň i z domácí scény. Německá ekonomika v prvním čtvrtletí výrazně zpomalila, přičemž se zdálo, že zpomalení bude jen dočasné a v následujících čtvrtletích německá ekonomika opět zrychlila. Poslední čísla z průmyslu ale dávají tušit, že pokles růstu největší ekonomiky eurozóny bude větší, než se čekalo. Výrazně se propadl i ZEW index očekávání pro celou eurozónu na -12,6 b.
• Okénko finančního trhu 12.6.2019
  Spor mezi Itálií a Evropskou komisí pokračuje. Zástupci členských zemí, kteří se mají účastnit blížícího se summitu v Lucembursku, se shodli na tom, že v Itálii skutečně dochází k porušení fiskálních pravidel a výstraha zahájení procedury nadměrného rozpočtu je proto oprávněná. Zároveň italský premiér G. Conte nasadil smířlivější tón. Na summitu tak dojde k první přímé konfrontaci mezi Evropskou komisí a italskými zástupci, kteří si prozatím za svým rozpočtem stojí.
• Okénko finančního trhu 12.7.2018
  Průmyslová výroba v eurozóně v květnu meziročně vzrostla o 2,4 %. Meziměsíční růst činil 1,3 %. V obou případech jde o celkem výrazné zrychlení růstu průmyslové výroby. Největšího zrychlení se dočkal růst výroby polotovarů o 1,6 p.b. na 2,4 % meziročně. Oživení průmyslové výroby v eurozóně znamená, že současné tempo hospodářské expanze jen tak nepoleví. Evropská komise přesto oproti jaru mírně snížila své odhady pro růst HDP v letošním roce. Eurozóna letos podle komise poroste tempem 2,1 % (namísto původních 2,3 %), ale v příštím roce zůstává prognóza nezměněná na 2,0 %. Celá osmadvacítka by měla letos expandovat tempem 2,3 %. Komise také upravila svůj vlastní odhad pro růst HDP České republiky za letošek. Ten by měl dosáhnout 3,0 %, což znamená výraznou revizi o čtyři desetiny p.b. dolů ve srovnání s jarem. Evropská komise se domnívá, že nečekaně slabší zahraniční poptávka a nedostatek volné pracovní síly naši ekonomiku letos zadusí. Naše prognóza ale zůstává nezměněna: růst HDP v tomto roce dosáhne 3,5 %. Ačkoliv má komise pravdu, že oba výše zmíněné faktory letos brzdí tempo hospodářského růstu, v našem modelu je to částečně vykompenzováno relativně slabým kurzem koruny. Zároveň také věříme pozitivním dopadům vyšší investiční aktivity: tuzemské firmy kvůli nedostatku zaměstnanců navyšují své investiční výdaje do efektivní výroby a tak posilují okamžitý růst na straně poptávky.
• Okénko finančního trhu 12.7.2019
  Průmyslová produkce v eurozóně vzrostla v květnu meziměsíčně o 0,9 %, což výrazně překonalo tržní očekávání odhadující růst jen lehce kladný. Revidován mírně směrem nahoru byl i ukazatel za duben. V meziročním srovnání však produkce nadále zůstává v poklesu o 0,5 %. Květnové zlepšení bylo dáno vyšším růstem výroby ve Francii a Irsku a na rozdíl od dubna pozitivními příspěvky z Německa a Itálie. Z hlediska užití rostla produkce u všech částí s výjimkou zboží pro mezispotřebu. I přes pozitivní údaje zůstává průmyslová produkce v prvních dvou měsících druhého kvartálu pod úrovní prvního čtvrtletí. Ani vyhlídky na červen a následující měsíce nejsou příliš příznivé. Sentiment v průmyslu zůstává nadále velmi nízký, což dokládá nízká úroveň průmyslových objednávek i předstihové indikátory např. PMI či další z dílny Evropské komise. Tato situace do značné míry souvisí s riziky zavedení protekcionistických opatření ze strany USA i nejistotami okolo Brexitu. I přes naznačené zlepšení průmyslové výroby tak HDP eurozóny ve druhém čtvrtletí zaostane za růstem z počátku roku.
• Okénko finančního trhu 12.8.2019
  Spotřebitelské ceny v červenci meziměsíčně vzrostly o 0,4 %, v meziročním srovnání spotřebitelská inflace o dvě desetiny zrychlila na 2,9 %. Inflace se tak nadále pohybuje v blízkosti horní hranice pásma inflačního cíle ČNB a skončila dvě desetiny nad její aktuální prognózou. Rychleji rostly především ceny potravin, počátek prázdnin pak znamenal tradiční sezónní nárůst cen dovolených. Příspěvek cen spojených s bydlením (elektřina, teplo, nájemné) tvoří i nadále zhruba polovinu cenového růstu. Naopak nižší ceny ropy na světových trzích znamenaly hlubší pokles cen pohonných hmot. Inflační tlaky z domácí ekonomiky tak zůstávají robustní podporované rychlým růstem mezd a dostatkem prostředků v kapsách spotřebitelů. Nicméně v následujících čtvrtletích očekáváme, že vlivem ekonomického zpomalování, slábnutím mzdové dynamiky i působením přísnější měnové politiky budou inflační tlaky postupně ochabovat. V průměru za letošní rok odhadujeme inflaci na úrovni 2,7 %. Na počátku příštího roku však bude růst cen uměle podpořen zvýšením spotřebních daní na alkohol a tabákové výrobky. Dopad této změny do meziroční inflace odhadujeme lehce přes 0,5 p.b. Proti tomuto vlivu by měla působit vládou navrhovaná nižší DPH u některých služeb. Dá se však očekávat, že v reálu podnikatelé služby nezlevní a nižší sazbu daně si promítnou do svých marží. Inflace, u které jsme původně očekávali, že zpomalí pod 2 %, tak bude významně urychlována administrativními vlivy.
• Okénko finančního trhu 12.9.2018
  K předchozím standardně jestřábím členům bankovní rady ČNB M. Hamplovi a V. Bendovi se včera a dnes přidali i další dva členové O. Dědek a guvernér J. Rusnok. První zmíněný uvedl, že vidí prostor pro další zvyšování úrokových sazeb. Zároveň poznamenal, že v delším horizontu je nutná opatrnost při dalším zvyšování. Guvernér Rusnok se dnes rozmluvil rovnou dvakrát. Podle něj je dvojí zvýšení úrokových sazeb možné ještě tento rok a odkládání tohoto rozhodnutí by pravděpodobně nepřineslo nic nového. Podporuje to i fakt, že je makroekonomický vývoj téměř v souladu s prognózou centrální banky.
• Okénko finančního trhu 13.11.2018
  Běžný účet platební bilance v září pokračuje mírným deficitem, ve kterém pravděpodobně zůstane i po zbytek roku. Za záporným saldem i přes nárůst přebytku zahraničního obchodu stojí opět stále silný odliv dividend do zahraničí. Meziročně je tak celkové saldo běžného účtu téměř stejné. Odliv dividend a klesající přebytky zahraničního obchodu jsou hlavními faktory, které brání koruně v posilování. V posledních měsících se jejich efekt zkombinoval s rizikovou averzí vůči měnám rozvíjejících se trhů a koruna výrazně oslabila. Do konce roku se k tomu přidává i efekt Rezolučního fondu, kvůli kterému tuzemské banky odmítají přijímat korunová depozita.
• Okénko finančního trhu 1.3.2019
  Podle zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostla česká ekonomika v závěru minulého roku mezičtvrtletně o 0,9 %,což znamená zrychlení o tři desetiny ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Meziroční tempo také zrychlilo na 2,8 %. V obou případech však statistika zaznamenala revizi směrem dolů o jednu desetinu procentního bodu. I tak lze stále hovořit o solidním růstu tuzemské ekonomiky. Za celý loňský rok dosáhl hospodářský růst 3 %. Největším tahounem ekonomiky zůstávají investice, zatímco růst spotřeby domácnosti mírně zpomalil. Rychlejšímu růstu však nejvíce napomáhá nižší negativní příspěvek zahraničního obchodu ve srovnání s předchozími kvartály. Nemalou měrou se na současném růstu ekonomiky podílela i spotřeba vládních institucí, která vzrostla v celoročním vyjádření nejrychleji od roku 2003. Česká ekonomika dosáhla na začátku minulého roku vrcholu svého hospodářského cyklu a začala postupně zpomalovat. I přes zpomalení tuzemské ekonomiky v předchozích dvou čtvrtletích je současné zrychlení pozitivním překvapením. Pro tento rok očekáváme průměrný růst ekonomiky 2,7 % a pro rok příští ještě o dvě desetiny nižší tempo.
• Okénko finančního trhu 13.2.2019
  Spotřebitelské ceny v lednu překvapivě zrychlily meziroční růst na 2,5 %. Oproti prosinci loňského roku pak ceny meziměsíčně vzrostly o 1,0 %. Na tomto zvýšení se největší měrou podílely ceny energií pro domácnosti, u kterých dochází pravidelně v lednu k přeceňování dodavatelských smluv. Významné zdražení zaznamenaly také ceny alkoholu a dovolených. Nižší byly naopak ceny oblečení a ceny pohonných hmot, jejichž pokles souvisí s nižšími cenami ropy na světových trzích. Inflace byla významně ovlivněna i dalším zrychlením růstu cen služeb (meziročně o 3,9 %), jejichž stoupající dynamika je ovlivňována rychlým růstem mezd a přetrvávající vysokou spotřebitelskou důvěrou. Rychlejší cenový růst (oproti prognóze ČNB) spolu s přetrvávající slabší úrovní kurzu koruny tak vytváří prostor pro další zvýšení úrokových sazeb, ke kterému by mohlo dojít již na nejbližším měnově politickém zasedání BR koncem března.
• Okénko finančního trhu 13.3.2019
  Britský parlament podle očekávání odmítl vládní návrh odchodu země z EU. Britští poslanci včera hlasovali o pozměněném návrhu brexitové dohody, který byl na poslední chvíli v pondělí večer vyjednán s Bruselem. Dohodu podpořilo 242 zákonodárců, proti se jich postavilo 391. Dnes večer čeká britskou dolní sněmovnu další důležité hlasování o tom, zda má Británie opustit EU bez dohody. Zatím to vypadá, že většina poslanců je proti odchodu Británie z EU bez dohody. Pokud neřízený brexit dnes večer odmítnou, budou zítra hlasovat o tom, zda má britská vláda požádat o odložení termínu brexitu z nyní plánovaného 29. března. S tím by muselo ovšem souhlasit všech sedmadvacet zbylých unijních zemí. Pokud by naopak poslanci s odchodem z EU bez dohody souhlasili, přislíbila již v úterý premiérka T. Mayová, že britská vláda je připravena tento scénář naplnit. V této souvislosti byly již zveřejněny první nouzové plány pro případ odchodu Spojeného království z EU bez dohody. Podle nich se zboží mířící z Irska do Severního Irska ponechá dočasně bez kontrol a předejde se tak obávanému zavedení tvrdé hranice mezi oběma částmi ostrova. Představitelé unijních institucí se shodují, že cestu dál musí nyní ukázat britští poslanci. Podle unijního vyjednavače M. Barniera je unie připravena čelit i tvrdému brexitu.
• Okénko finančního trhu 13.5.2019
  Spotřebitelské ceny v dubnu meziměsíčně vzrostly o 0,1 %, v meziročním srovnání spotřebitelská inflace zpomalila o dvě desetiny na 2,8 %. Oproti předchozímu měsíci se zvýšily především ceny pohonných hmot, což reflektovalo postupně rostoucí ceny ropy na globálních trzích. Nadále se udržoval rychlý růst cen služeb. Ceny elektřiny se v dubnu již dále nezvyšovaly. Naopak poklesly ceny alkoholických nápojů a některých potravin. I přes mírné zpomalení nadále výrazně roste jádrová inflace a v jejím rámci zejména ceny služeb, které se v dubnu meziročně zvýšily o 3,6 %. Zejména v jejich dynamice se odrážejí inflační tlaky z domácí ekonomiky, tedy rychlý růst mezd a dostatek disponibilních prostředků v kapsách spotřebitelů. Ve zbytku letošního roku očekáváme, že inflace bude postupně dále zpomalovat a shora se přibližovat k dvouprocentnímu cíli centrální banky.
• Okénko finančního trhu 13.6.2018
  Běžný účet platební bilance v ČR v dubnu vykázal přebytek ve výši 29,3 mld. korun. Běžný účet se po překvapivě negativním výsledku z března vrací do úrovní, které jsme viděli na začátku roku. Oproti předchozímu měsíci především polevil odliv dividend. Dividendy z přímých investic dosáhly jen 3,2 mld. Kč. Odliv důchodů z přímých investic v dubnu činil 17,3 mld. Kč, což je výrazně pod padesátimiliardovým výdajem z března. Odliv dividend se podle našeho odhadu obnoví a přes léto budeme opět sledovat deficity běžného účtu. Podle nás to bude jedním z faktorů, který bude nadále brzdit posilování koruny. Přesto v našem odhadu počítáme s přebytkem běžného účtu za celý rok 2018, který dosáhne 30 mld. Kč, tedy o 24 mld. méně než loni.
• Okénko finančního trhu 13.6.2019
  Dubnové saldo běžného účtu platební bilance ČR dosáhlo hodnoty 17,7 mld. Kč, což je výrazně lepší výsledek oproti předchozímu měsíci, nicméně ve srovnání se stejným obdobím minulého roku došlo k poklesu o zhruba 11 mld. Kč. Do celkového salda kladně přispěl přebytek exportu zboží a služeb nad importem, ačkoliv zde již bylo znát pokračující oslabení ekonomické výkonnosti evropských obchodních partnerů, na jejichž trhy Češi vyvezli méně než v březnu. Pokračoval i odliv příjmů z investic, kterých již tradičně míří do zahraničí výrazně více než opačným směrem.
• Okénko finančního trhu 13.7.2018
  Podle dnes zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady ČNB panovala mezi členy shoda, že slabší kurz vytváří prostor pro zpřísňování měnových podmínek prostřednictvím vyšších úrokových sazeb. Opakovaně zaznělo, že oslabení koruny souvisí s růstem globální rizikové averze a odlivem kapitálu do zahraničí. Dále bylo zmíněno, že růst produktivity práce nemusí být natolik vysoký, aby kompenzoval nákladové tlaky na růst inflace. Na druhou stranu zaznělo, že květnové zrychlení inflace by nemělo být přeceňováno.
• Okénko finančního trhu 13.8.2018
  Turecká lira od pátku oslabila vůči euru o více než pětinu na EUR/TRY 7,88. Spouštěčem bylo uvalení sankcí ze strany USA na některé členy turecké vlády. USA a Turecko se již několik měsíců přou kvůli zadržení amerického pastora v Turecku. Tamní centrální banka slíbila zavést jakákoli nutná opatření na záchranu hodnoty liry. Snížila povinné rezervy vkladů, které si u ní mohou komerční banky uložit a zavedla restrikce na swapy liry s dolarem. Přesto nepadla žádná zmínka a navýšení úrokových sazeb, které turecká ekonomika potřebuje jak sůl. Pád turecké liry vyslal šokové vlny napříč světovými trhy. Dotklo se to kurzu eurodolaru, který poklesl o více než cent na EUR/USD 1,141. Nárůst rizikové averze na trhu vede investory i k prodeji měn rozvíjejících se trhů. Koruna dnes ráno oslabila nad EUR/CZK 25,7, ale od té doby mírně posiluje.
• Okénko finančního trhu 13.8.2019
  Český běžný účet platební bilance v červnu vykázal výrazně nižší saldo, než se očekávalo. Namísto předpokládaných 16 mld. Kč činilo pouze 3,9 mld. Kč. Stále se v plné síle nedostavilo zpomalení přeshraničního obchodu, ačkoliv k poklesu již došlo – vývozy se snížily o téměř 27 mld. Kč. Celkově se bilance zboží a služeb meziměsíčně zhoršila o zhruba 7 mld. Kč. Za posledních 12 měsíců činí kumulativní přebytek běžného účtu solidních 29 mld. Kč.
• Okénko finančního trhu 13.9.2018
  Dnešní zasedání Evropské centrální banky nepřineslo žádné neočekávané změny ve vztahu k měnové politice. Měsíčné nakupování dluhopisů v rámci kvantitativního uvolňování bude zredukováno na 15 miliard eur v říjnu. Úplně pak ECB s nákupem skončí pravděpodobně ke konci roku, za předpokladu, že nově příchozí data nebudou překvapením. Prognóza HDP pro eurozónu byla podle očekávání mírně upravena směrem dolů z 2,1 % na 2,0 % pro rok 2018, z 1,9 % na 1,8 % v 2019 a pro rok 2020 zůstává na 1,7 %. Hlavním faktorem poklesu je nižší zahraniční poptávka. Prognóza pro roky 2018 a 2019 je přibližně v souladu s hodnotami, které očekává tým RBI. Pro rok 2020 ale na rozdíl od ECB je naše prognóza pesimističtější s výhledem jenom na 1,3% růst. Podle nás bude ochlazení na americkém trhu výraznější, což si následně vyžádá daň i na globálním měřítku. Předpověď inflace zůstává nezměněna na 1,7 % pro všechny tři následující roky. M. Draghi ale uvedl, že nejistota kolem budoucího vývoje inflace postupně pomíjí, na což trhy reagovaly pozitivně. Během guvernérova projevu Euro zaznamenalo nejvyšších hodnot za září EUR/USD 1,17. Draghi ve svém pozdějším vyjádření uvedl, že bankovní rada ECB se zatím nezabývala otázkou ukončení reinvestic nakoupených dluhopisů a toto téma bude pravděpodobně otevřeno v říjnu a v prosinci. Tým RBI očekává, že k prvnímu zvýšení úrokových sazeb přijde až v září 2019, zatímco reinvestice budou pokračovat i po konci roku 2020.