Okénko finančního trhu 12.4.2019

Čtěte více

• Okénko finančního trhu 11.6.2019
  Růst českých spotřebitelských cen v květnu dosáhl meziroční hodnoty 2,9 %, čímž předčil tržní očekávání o 2 desetiny procentního bodu. Zdražování bylo poháněno hlavně cenami potravin, pohonných hmot a služeb. Současná míra inflace je jen těsně pod horní hranicí tolerančního pásma inflačního cíle České národní banky a zároveň překonala její vlastní prognózu. Razantní obrat v politice ČNB v reakci na aktuální data ovšem neočekáváme. Pro zbytek tohoto roku by inflační tlaky měly oslabovat z důvodu zpomalování ekonomik hlavních českých obchodních partnerů a podobně i domácí poptávka, dosud poháněná rapidním růstem mezd a prakticky nulovou nezaměstnaností, by měla zvolnit svou dynamiku. Trhy aktuální údaje o inflaci též přijaly s klidem, když nedošlo k významnějšímu pohybu u kurzu koruny ani výnosů českých dluhopisů.
• Okénko finančního trhu 11.7.2018
  V červnu spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 2,6 %. Výsledek je tak o desetinu nad očekáváním trhu a výrazně nad prognózou centrální banky. Za zrychlením inflace stojí hlavně vyšší ceny bydlení a pohonných hmot. Už třetí měsíc v řadě tak pokračuje zrychlování inflace, která z počátku roku překvapila pomalou dynamikou. Současné zrychlení podle našeho názoru zvyšuje pravděpodobnost dalšího zvýšení úrokových sazeb už na nejbližším srpnovém jednání ČNB. Měnové podmínky se od konce června, kdy centrální banka naposled zvýšila sazby, spíše uvolnily. Koruna od té doby oslabila k úrovni EUR/CZK 26,0 a inflace ukazuje potřebu dalšího zchlazení ekonomiky.
• Okénko finančního trhu 11.7.2019
  Dnešní den se nesl ve znamení dat o inflaci. České spotřebitelské ceny v červnu vzrostly o 0,2 % meziměsíčně a o 2,7 % meziročně. Inflace tedy oproti květnu zpomalila o 0,2 procentního bodu, což bylo dáno primárně poklesem ceny pohonných hmot. Pomalejší růst cen byl zaznamenán také u elektřiny a potravin. Z pohledu ČNB současná míra inflace sice znatelně převyšuje cílovou hodnotu, nicméně v souladu s očekáváními nabrala sestupnou tendenci. Tento trend bude pravděpodobně pokračovat i v nadcházejících měsících a to jak vlivem postupného ochlazování české ekonomiky, tak i pomalu rostoucích cen ve zbytku Evropy, kde se inflační dynamika vytratila již dříve. Za celý rok 2019 nadále očekáváme průměrnou míru inflace na úrovni 2,7 %.
• Okénko finančního trhu 11.9.2018
  Dnešní statistika ZEW indexu očekávání investorů v Německu ukázala překvapivý nárůst o více než tři body na -10,6 b. Index už druhý měsíc dohání ztráty ze začátku roku. Společně s ifo indexem tak potvrzují, že obavy z obchodních válek a dalších geopolitických konfliktů mizí. Poté, co USA vyjednaly novou obchodní dohodu s Mexikem, jednají o připojení Kanady a poslední zprávy signalizují pokrok jednání s EU, se zdá, že se situace uklidňuje a zůstává pouze hlavní spor s Čínou. Oba indexy také naznačují lepší hospodářskou výkonnost v druhé polovině roku ve srovnání s jeho začátkem. Překvapivě pozitivní byl také výsledek ZEW indexu v celé eurozóně, kde vzrostl o více než čtyři body na -11,1 b. a kopíruje tak německý příběh
• Okénko finančního trhu 12.10.2018
  Průmyslová produkce v rámci eurozóny v srpnu meziměsíčně vzrostla o 1,0 %. Takto velký růst předčil očekávání trhu o půl procentního bodu, naopak tým RBI předpovídal, že produkce poroste ještě o desetinu rychleji. Meziročně se produkce eurozóny zvýšila o 0,9 %, což bylo pro trh překvapení, jelikož se očekávalo meziroční snížení. Ačkoliv se meziměsíční produkce vyhoupla nad dlouhodobý průměr, meziročně naopak zpomalila pod průměrné hodnoty. Produkce tedy po prvním pololetí i nadále oslabuje a nedosahuje tak loňských vysokých hodnot.
• Okénko finančního trhu 12.11.2018
  Očekáváme, že se v tomto týdnu dočkáme eskalace hned dvou hlavních evropských témat. Během zítřka má britská premiérka T. Mayová předložit návrh smlouvy o Brexitu svému kabinetu. Avšak zprávy z uplynulého víkendu naznačují, že se podpory od většiny spolustraníků premiérka nedočká. Podle nich jsou požadavky EU přemrštěné. Zároveň zde stále převládá strach z uvěznění v celní unii s EU, ze kterého by se Británie těžko dostávala. Pokud návrh v nejbližších dnech nebude schválen, ohrozí to listopadový summit EU, na kterém měla britská premiérka projednat finální návrh se zástupci EU. V případě nepříznivého vývoje událostí je dokonce ohroženo datum výstupu Británie z EU, případně hrozí, že Británie odejde bez jakéhokoliv smluvního ujednání.
• Okénko finančního trhu 12.12.2018
  Členové konzervativní strany získali dostatečné množství podpisů k vyvolání hlasování o nedůvěře premiérce T. Mayové. To by mělo proběhnout ještě dnes ve večerních hodinách. Pokud by pro odvolání premiérky hlasovalo více než 158 členů, tedy nadpoloviční většina, ocitla by se strana bez lídra. Avšak mezi stávajícími členy se neformuje ani jasný favorit, který by premiérku nahradil. Výběr nového lídra by se tak mohl protáhnout až do ledna, což by ohrozilo plánované datum výstupu Británie z EU koncem března. První počin potenciálního nového premiéra či premiérky by tak bylo odložení plánovaného odchodu na později. Vyostření vztahů ve straně přichází v kritický okamžik a Británii se tak dostává do značné nejistoty. Mezitím se premiérka snaží vyjednat časové omezení setrvání Severního Irska v celní unii s EU, tedy nejkontroverznější části dohody, se kterou mnoho poslanců a spolustraníku Mayové nesouhlasilo. Avšak EU se nestaví kladně k jakémukoliv pozměňování současné dohody. Premiérce tak mnoho manévrovacího prostoru nezbývá a podpory se nedočkává ani od vlastní strany. Pro odpůrce současného návrhu je přijatelnější variantou tzv. tvrdý Brexit – odchod bez smluvního ujednání.
• Okénko finančního trhu 1.2.2019
  Český index nákupních manažerů ve výrobě v lednu dále poklesl o 0,7 b. na 49 bodů. Lednový ukazatel tak pokračoval v sestupném trendu ze závěru loňského roku a dosáhl svého minima za posledních šest let. Pokračující pokles indexu je dán snížením objemů výroby i nových zakázek, nově se přidal i pokles zaměstnanosti, ke kterému došlo poprvé od dubna 2013. Vlivem slabší poptávky poklesla výroba v lednu již druhý měsíc v řadě, tentokrát mírněji, přesto byl aktuální pokles druhý největší od prosince 2012. Dále se snížil objem nových zakázek, a to jak z domácí ekonomiky, tak ze zahraničí, což je dáno vzrůstajícím napětím na trzích vlivem stále častějších signálů o ekonomickém zpomalení. Index PMI soustavně klesá i v Německu a v celé eurozóně. České PMI se tak vyvíjí v souladu se zahraničními ukazateli. Poklesy těchto ukazatelů signalizují rizika pokračujícího zpomalování ekonomického růstu.
• Okénko finančního trhu 12.2.2019
  V americkém kongresu v noci na dnešek došlo ke shodě mezi Republikány a Demokraty ohledně dalšího financování vládních institucí. Tentokrát by se nemělo jednat o dočasné řešení, ale jde o návrh dlouhodobého financování. V rámci návrh bylo vyčleněno 1,4 mld. dolarů k financování obrany mexicko-americké hranice. K tomu, aby byl návrh platný, je zapotřebí ještě ratifikace od prezidenta D. Trumpa. Vzhledem k tomu, že se stále jedná o zlomek částky, kterou požadoval, je zde stále ještě reálná možnost, že prezident vyhlásí výjimečný stav. V současné chvíli se čeká na schválení návrhu prezidentem. Pokud by se tak nestalo do pátku, došlo by k obnovení amerického vládního „shutdownu“.
• Okénko finančního trhu 12.3.2019
  Britská premiérka vyjednala nové právně závazné doplňky ke stávajícímu návrhu smlouvy o Brexitu. Úprava stávajícího návrhu dohody přišla za minutu dvanáct v předvečer parlamentního hlasování o jejím schválení. To nevyhovuje mnohým poslancům, kteří požadují odložení hlasování na středu, aby měli dost času na prostudování upraveného návrhu. Ten však zůstal téměř nezměněný, přibylo jen několik doplňků, které by měly zaručit, že Spojené království neuvízne v celním prostoru se zbytkem EU na dobu neurčitou. Mayové se podařilo vyjednat právně závazný dodatek, který obě strany zavazuje pracovat na nové trvalé dohodě, díky které by tzv. irská pojistka neměla vejít v platnost koncem roku 2020. Jedná se tedy o tutéž záruku, které se Mayové dostalo již mnohokrát neformální cestou jak ze strany EU, tak od členských států. Konečně však tyto záruky nabyly právní závaznosti. Ačkoliv se tím řeší nejspornější bod současného návrhu, britští poslanci nejsou spokojeni. Důvodem je právní analýza britského generálního prokurátora, podle které jsou doplňky sice právně závazné, avšak neomezují platnost irské pojistky. Při večerním hlasování o návrhu tak Mayová zřejmě pro svůj, byť lehce upravený, návrh potřebnou většinu nezíská. Zítra tak bude parlament čekat další hlasování tentokrát o odmítnutí neřízeného Brexitu.
• Okénko finančního trhu 12.6.2018
  Německý index ZEW očekávání za červen negativně překvapil trh výrazným poklesem na -16,1 b. a je nejnižší od roku 2012. Nově se v dotazníku finančních expertů objevila otázka ohledně výhledu pro Itálii. Ta získala silně populistickou vládu, která se může ukázat jako nestabilní. Experty patrně vyděsil výrok, že Itálie zavede rozpočtový plán, který bude porušovat směrnice Evropské unie. Nepomohlo ani ujištění italského ministra financí, že Itálie nehodlá vystoupit z měnové unie. Hromadí se tak špatné zprávy ze světa, kde hrozí obchodní válka způsobená USA, ale zároveň i z domácí scény. Německá ekonomika v prvním čtvrtletí výrazně zpomalila, přičemž se zdálo, že zpomalení bude jen dočasné a v následujících čtvrtletích německá ekonomika opět zrychlila. Poslední čísla z průmyslu ale dávají tušit, že pokles růstu největší ekonomiky eurozóny bude větší, než se čekalo. Výrazně se propadl i ZEW index očekávání pro celou eurozónu na -12,6 b.
• Okénko finančního trhu 12.6.2019
  Spor mezi Itálií a Evropskou komisí pokračuje. Zástupci členských zemí, kteří se mají účastnit blížícího se summitu v Lucembursku, se shodli na tom, že v Itálii skutečně dochází k porušení fiskálních pravidel a výstraha zahájení procedury nadměrného rozpočtu je proto oprávněná. Zároveň italský premiér G. Conte nasadil smířlivější tón. Na summitu tak dojde k první přímé konfrontaci mezi Evropskou komisí a italskými zástupci, kteří si prozatím za svým rozpočtem stojí.
• Okénko finančního trhu 12.7.2018
  Průmyslová výroba v eurozóně v květnu meziročně vzrostla o 2,4 %. Meziměsíční růst činil 1,3 %. V obou případech jde o celkem výrazné zrychlení růstu průmyslové výroby. Největšího zrychlení se dočkal růst výroby polotovarů o 1,6 p.b. na 2,4 % meziročně. Oživení průmyslové výroby v eurozóně znamená, že současné tempo hospodářské expanze jen tak nepoleví. Evropská komise přesto oproti jaru mírně snížila své odhady pro růst HDP v letošním roce. Eurozóna letos podle komise poroste tempem 2,1 % (namísto původních 2,3 %), ale v příštím roce zůstává prognóza nezměněná na 2,0 %. Celá osmadvacítka by měla letos expandovat tempem 2,3 %. Komise také upravila svůj vlastní odhad pro růst HDP České republiky za letošek. Ten by měl dosáhnout 3,0 %, což znamená výraznou revizi o čtyři desetiny p.b. dolů ve srovnání s jarem. Evropská komise se domnívá, že nečekaně slabší zahraniční poptávka a nedostatek volné pracovní síly naši ekonomiku letos zadusí. Naše prognóza ale zůstává nezměněna: růst HDP v tomto roce dosáhne 3,5 %. Ačkoliv má komise pravdu, že oba výše zmíněné faktory letos brzdí tempo hospodářského růstu, v našem modelu je to částečně vykompenzováno relativně slabým kurzem koruny. Zároveň také věříme pozitivním dopadům vyšší investiční aktivity: tuzemské firmy kvůli nedostatku zaměstnanců navyšují své investiční výdaje do efektivní výroby a tak posilují okamžitý růst na straně poptávky.
• Okénko finančního trhu 12.7.2019
  Průmyslová produkce v eurozóně vzrostla v květnu meziměsíčně o 0,9 %, což výrazně překonalo tržní očekávání odhadující růst jen lehce kladný. Revidován mírně směrem nahoru byl i ukazatel za duben. V meziročním srovnání však produkce nadále zůstává v poklesu o 0,5 %. Květnové zlepšení bylo dáno vyšším růstem výroby ve Francii a Irsku a na rozdíl od dubna pozitivními příspěvky z Německa a Itálie. Z hlediska užití rostla produkce u všech částí s výjimkou zboží pro mezispotřebu. I přes pozitivní údaje zůstává průmyslová produkce v prvních dvou měsících druhého kvartálu pod úrovní prvního čtvrtletí. Ani vyhlídky na červen a následující měsíce nejsou příliš příznivé. Sentiment v průmyslu zůstává nadále velmi nízký, což dokládá nízká úroveň průmyslových objednávek i předstihové indikátory např. PMI či další z dílny Evropské komise. Tato situace do značné míry souvisí s riziky zavedení protekcionistických opatření ze strany USA i nejistotami okolo Brexitu. I přes naznačené zlepšení průmyslové výroby tak HDP eurozóny ve druhém čtvrtletí zaostane za růstem z počátku roku.
• Okénko finančního trhu 12.8.2019
  Spotřebitelské ceny v červenci meziměsíčně vzrostly o 0,4 %, v meziročním srovnání spotřebitelská inflace o dvě desetiny zrychlila na 2,9 %. Inflace se tak nadále pohybuje v blízkosti horní hranice pásma inflačního cíle ČNB a skončila dvě desetiny nad její aktuální prognózou. Rychleji rostly především ceny potravin, počátek prázdnin pak znamenal tradiční sezónní nárůst cen dovolených. Příspěvek cen spojených s bydlením (elektřina, teplo, nájemné) tvoří i nadále zhruba polovinu cenového růstu. Naopak nižší ceny ropy na světových trzích znamenaly hlubší pokles cen pohonných hmot. Inflační tlaky z domácí ekonomiky tak zůstávají robustní podporované rychlým růstem mezd a dostatkem prostředků v kapsách spotřebitelů. Nicméně v následujících čtvrtletích očekáváme, že vlivem ekonomického zpomalování, slábnutím mzdové dynamiky i působením přísnější měnové politiky budou inflační tlaky postupně ochabovat. V průměru za letošní rok odhadujeme inflaci na úrovni 2,7 %. Na počátku příštího roku však bude růst cen uměle podpořen zvýšením spotřebních daní na alkohol a tabákové výrobky. Dopad této změny do meziroční inflace odhadujeme lehce přes 0,5 p.b. Proti tomuto vlivu by měla působit vládou navrhovaná nižší DPH u některých služeb. Dá se však očekávat, že v reálu podnikatelé služby nezlevní a nižší sazbu daně si promítnou do svých marží. Inflace, u které jsme původně očekávali, že zpomalí pod 2 %, tak bude významně urychlována administrativními vlivy.
• Okénko finančního trhu 12.9.2018
  K předchozím standardně jestřábím členům bankovní rady ČNB M. Hamplovi a V. Bendovi se včera a dnes přidali i další dva členové O. Dědek a guvernér J. Rusnok. První zmíněný uvedl, že vidí prostor pro další zvyšování úrokových sazeb. Zároveň poznamenal, že v delším horizontu je nutná opatrnost při dalším zvyšování. Guvernér Rusnok se dnes rozmluvil rovnou dvakrát. Podle něj je dvojí zvýšení úrokových sazeb možné ještě tento rok a odkládání tohoto rozhodnutí by pravděpodobně nepřineslo nic nového. Podporuje to i fakt, že je makroekonomický vývoj téměř v souladu s prognózou centrální banky.
• Okénko finančního trhu 13.11.2018
  Běžný účet platební bilance v září pokračuje mírným deficitem, ve kterém pravděpodobně zůstane i po zbytek roku. Za záporným saldem i přes nárůst přebytku zahraničního obchodu stojí opět stále silný odliv dividend do zahraničí. Meziročně je tak celkové saldo běžného účtu téměř stejné. Odliv dividend a klesající přebytky zahraničního obchodu jsou hlavními faktory, které brání koruně v posilování. V posledních měsících se jejich efekt zkombinoval s rizikovou averzí vůči měnám rozvíjejících se trhů a koruna výrazně oslabila. Do konce roku se k tomu přidává i efekt Rezolučního fondu, kvůli kterému tuzemské banky odmítají přijímat korunová depozita.
• Okénko finančního trhu 13.12.2018
  Na dnešním zasedání ECB rada guvernérů rozhodla o ukončení kvantitativního ke konci tohoto roku. Dle našeho očekávání však bude pokračovat v reinvestování nabytého portfolia. V tom bude pokračovat i v počáteční fázi zvyšování úrokových sazeb. Ty zůstaly po tomto zasedání neměnné. Jejich první zvýšení by mělo přijít nejdříve po létě 2019. Sazby však zůstanou dle Draghiho nezměněné tak dlouho, jak to bude nutné pro udržení inflace blízko cílové hodnoty 2,0 %. Dle očekávání týmu RBI si tak na první zvýšení úrokových sazeb počkáme až do čtvrtého kvartálu 2019. V reinvesticích chce ECB pokračovat tak dlouho, jak to bude třeba k udržení dostatečné likvidity na trhu. ECB dále zveřejnila zrevidovanou prognózu pro následující tři roky. Podle jejích nejnovějších odhadů bude ekonomika v eurozóně růst o 1,9 % v tomto roce, pro rok příští se nepatrně zpomalí na 1,7 % a toto tempo si udrží až do roku 2020. Poté, v roce 2021, ještě více zpomalí na 1,5 %. V porovnání s předchozí prognózou tak korigovala svůj odhad pro tento a následující rok nepatrně směrem dolu.
• Okénko finančního trhu 1.3.2019
  Podle zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostla česká ekonomika v závěru minulého roku mezičtvrtletně o 0,9 %,což znamená zrychlení o tři desetiny ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Meziroční tempo také zrychlilo na 2,8 %. V obou případech však statistika zaznamenala revizi směrem dolů o jednu desetinu procentního bodu. I tak lze stále hovořit o solidním růstu tuzemské ekonomiky. Za celý loňský rok dosáhl hospodářský růst 3 %. Největším tahounem ekonomiky zůstávají investice, zatímco růst spotřeby domácnosti mírně zpomalil. Rychlejšímu růstu však nejvíce napomáhá nižší negativní příspěvek zahraničního obchodu ve srovnání s předchozími kvartály. Nemalou měrou se na současném růstu ekonomiky podílela i spotřeba vládních institucí, která vzrostla v celoročním vyjádření nejrychleji od roku 2003. Česká ekonomika dosáhla na začátku minulého roku vrcholu svého hospodářského cyklu a začala postupně zpomalovat. I přes zpomalení tuzemské ekonomiky v předchozích dvou čtvrtletích je současné zrychlení pozitivním překvapením. Pro tento rok očekáváme průměrný růst ekonomiky 2,7 % a pro rok příští ještě o dvě desetiny nižší tempo.
• Okénko finančního trhu 13.2.2019
  Spotřebitelské ceny v lednu překvapivě zrychlily meziroční růst na 2,5 %. Oproti prosinci loňského roku pak ceny meziměsíčně vzrostly o 1,0 %. Na tomto zvýšení se největší měrou podílely ceny energií pro domácnosti, u kterých dochází pravidelně v lednu k přeceňování dodavatelských smluv. Významné zdražení zaznamenaly také ceny alkoholu a dovolených. Nižší byly naopak ceny oblečení a ceny pohonných hmot, jejichž pokles souvisí s nižšími cenami ropy na světových trzích. Inflace byla významně ovlivněna i dalším zrychlením růstu cen služeb (meziročně o 3,9 %), jejichž stoupající dynamika je ovlivňována rychlým růstem mezd a přetrvávající vysokou spotřebitelskou důvěrou. Rychlejší cenový růst (oproti prognóze ČNB) spolu s přetrvávající slabší úrovní kurzu koruny tak vytváří prostor pro další zvýšení úrokových sazeb, ke kterému by mohlo dojít již na nejbližším měnově politickém zasedání BR koncem března.