Okénko finančního trhu 8.4.2019

Čtěte více

• Okénko finančního trhu 7.6.2018
  Viceguvernér ČNB M. Hampl předpokládá, že rovnovážná úroková sazba je ve skutečnosti mnohem výše, než s jakou centrální banka počítá dnes, což logicky volá po rychlejším navyšování sazeb. Podle jeho názoru by dvoutýdenní repo sazba již měla být nad jedním procentem. Současná situace nízkých úrokových sazeb v momentě, kdy „ekonomika má vyčerpané produkční kapacity, jede nad rámec svých možností a jsme svědky růstu reálných mezd, který tu nebyl deset let“ je bezprecedentní. Doplnil také, že model ČNB předpokládá, že v této fázi hospodářského cyklu by klíčová sazba měla být někde mezi 2 % a 3 %. Koruna na vyjádření viceguvernéra nijak nereagovala a v tento moment kolísá kolem EUR/CZK 25,64. Na posledním měnověpolitickém jednání byl známý jestřáb M. Hampl jediným, kdo hlasoval pro navýšení úrokových sazeb. Lze tedy očekávat, že stejně bude hlasovat na příštím jednání na konci června. Vzhledem k tomu, jak slabá je stále koruna se pravděpodobně k němu jeden nebo dva další členové rady přidají. To by mělo trhu vyslat jasný signál o vůli bankovní rady sazby dále navyšovat ještě tento rok. Podle našeho odhadu k tomu dojde letos ještě dvakrát.
• Okénko finančního trhu 7.6.2019
  Německá centrální banka snížila odhad letošního růstu tamní ekonomiky na 0,6 %. Za zhoršením předchozí prosincové prognózy o 1 p.b. stojí zejména postupně se snižující globální poptávka. Právě její dostatečná úroveň je pro německou exportně orientovanou ekonomiku zásadní. Potíže tamního průmyslu, které pozorujeme již od druhé poloviny loňského roku, ovlivňují prostřednictvím blízkých obchodních vazeb i ekonomickou situaci v tuzemsku. Stejnou prognózu růstu hospodářství má i německá obchodní komora a německá vláda počítá dokonce s ještě o desetinu nižší hodnotou. Během posledních dnů však přibývají další zprávy potvrzující negativní výhled německého hospodářství. Německý export v dubnu poklesl o 3,7 %, což byl nejvyšší propad od roku 2015. Rovněž dnes zveřejněná průmyslová výroba za duben zaznamenala výrazný meziměsíční propad o 1,9 %. Tato hodnota značně předčila již tak negativní tržní očekávání a rozptýlila i naději na zlepšení ekonomické situace ve druhém čtvrtletí. Průmysl by musel ve zbývající dvou měsících vykázat výrazně lepší výsledky, aby pozitivně přispěl k růstu HDP. Poslední předstihové ukazatele však naznačují určitou stabilizaci podnikatelského sentimentu a rovněž zakázky za květen zaznamenaly nárůst již druhý měsíc v řadě. Ukazují i na vyšší růst produkce v automobilovém sektoru.
• Okénko finančního trhu 7.8.2018
  Bilance českého zahraničního obchodu v červnu dosáhla kladného salda 15,8 mld. Kč (v národním pojetí). Vývoz v národním pojetí meziročně vzrostl o 0,8 % a dovoz o 2 %. Za poklesem přebytku obchodní bilance stojí především horší výsledky obchodu s motorovými vozidly a ostatními dopravními prostředky. Poptávka po automobilech z evropských trhů již několik měsíců uvadá, což pociťují i tuzemští automobiloví výrobci. Opačným směrem na celkovou obchodní bilanci ale působilo zlepšení obchodu s počítači a elektronikou. Rizikem pro naše exportéry teď také bude obnovené posilování koruny. Objem exportu přes léto také přibrzdí sezóna dovolených. Za letošní rok by přebytek obchodní bilance podle našeho odhadu měl dosáhnout přibližně 100 mld. Kč.
• Okénko finančního trhu 7.8.2019
  Maloobchodní tržby bez započtení prodejů automobilů v červnu meziročně vzrostly o 4,6 %. Celkové tržby včetně motoristického segmentu se ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku zvýšily pouze o 0,2 %. To bylo dáno značným poklesem tržeb za prodeje a opravy automobilů, které se v červnu snížily o varovných 8,3 % a nenavázaly tak na pozitivní čísla z dubna a května. Celkově si maloobchodní tržby (bez prodejů automobilů) ve druhém čtvrtletí polepšily téměř o pět procent. I pro následující měsíce odhadujeme, že prodeje budou solidně růst. Spotřebitelská důvěra se v posledních měsících zvýšila a dosahuje vysokých úrovní. Současně přetrvávající napjatá situace na trhu práce působí na rychlý růst mezd. Nicméně očekávané zpomalení ekonomiky způsobí, že i mzdová dynamika bude postupně slábnout. Celkové maloobchodní tržby by proto v letošním roce měly v průměru vzrůst o 2,2 %, bez prodejů a oprav aut by se jejich dynamika měla udržet lehce nad 4 %.
• Okénko finančního trhu 7.9.2018
  Americký trh práce si v srpnu připsal 201 tis. nových pracovních míst mimo farmářský sektor. Výsledek je tak jen mírně nad odhadem trhu. Překvapivě to ale nestačilo na pokles míry nezaměstnanosti, která tak zůstala na své současné hodnotě 3,9 %. Naopak potěšil vyšší růst mezd, které jsou meziročně vyšší o 2,9 %, což je nevyšší hodnota od roku 2009. Potvrzuje se tak fakt, že americký trh práce už nějakou dobu pracuje nad svým potenciálem, který Fed definuje jako 4,5% míru nezaměstnanosti, a vytváří tak silné proinflační tlaky. Zveřejnění pomohlo americkému dolaru prohloubit dnešní zisky a v současnosti se obchoduje na úrovni EUR/USD 1,157. Americké desetileté výnosy vyskočily o několik bodů na současných 2,94 %.
• Okénko finančního trhu 8.10.2018
  Míra nezaměstnanosti podle metodiky MPSV dle očekávání poklesla o jednu desetinu na 3 %. Svou roli sehrály jak sezónní práce v zemědělství či stavebnictví, tak nástup absolventů škol a pracovníků ve školství do zaměstnání. Přes vyčerpaný trh práce se zaměstnavatelé snaží dál shánět nové pracovníky. Míra nezaměstnanosti se tak sama o sobě stává brzdou růstu české ekonomiky. Letošní průměrná míra nezaměstnanosti dosáhne 3,2 % a v příštím roce očekáváme nepatrný nárůst na 3,3 %. V prostředí tak nízké nezaměstnanosti budou dál růst mzdy, ačkoliv ekonomika už bude zpomalovat.
• Okénko finančního trhu 8.11.2018
  Míra nezaměstnanosti podle definice MPSV překvapivě poklesla až na 2,8 % ze zářijových 3,0 %. Počet dosažitelných nezaměstnaných klesl o 9 336 na 193 983 mimo jiné díky nástupu zbývajících nových absolventů škol do zaměstnání a pokračujícím sezónním pracím. Počet nezaměstnaných na jedno volné místo tak dále poklesl na 0,68. Míra nezaměstnanosti podle našich odhadů dosáhla minima tohoto roku a v následujících měsících by měla začít opět růst. Hlavním důvodem bude ukončování sezónních prací jak v zemědělství, tak ve stavebnictví. Na problému dlouhodobě přehřívajícího se trhu práce to však nic nezmění. Stále více firem označuje nedostatek nových zaměstnanců jako největší barieru jejich růstu. Podle naší prognózy letošní průměrná míra nezaměstnanosti dosáhne 3,2 % a v příštím roce očekáváme nepatrný nárůst na 3,3 %.
• Okénko finančního trhu 8.1.2019
  Česká průmyslová výroba v listopadu ve srovnání s předchozím měsícem poklesla o 0,9 %. Meziročně tuzemský průmysl vzrostl o 4,8 %, což je přibližně průměrný výsledek minulého roku. Tomu pomohl i jeden pracovní den navíc ve srovnání s rokem 2017. Na růstu se nejvíce podepsalo pokračující oživení automobilového sektoru a solidní výkon sektoru elektroniky. Naopak se i nadále nedařilo chemickému průmyslu. V následujících měsících očekáváme, že si průmysl současné hodnoty růstu nebo jen mírně nižší udrží. Na druhou stranu nejistotu přináší automobilový sektor, který byl v posledních měsících ovlivněn novými emisními podmínkami a současné oživení po prudkém propadu produkce nemusí být trvalé. Pro celý rok 2018 očekáváme, že průměrný růst průmyslové výroby dosáhne 3,3 %. Ačkoli se jedná o téměř poloviční výkon ve srovnání s předchozím rokem, lze stále hovořit o solidním tempu. V tomto roce by pak průmyslová produkce měla dále zpomalit na 3,0 %.
• Okénko finančního trhu 8.2.2019
  Míra nezaměstnanosti se v prosinci zvýšila na 3,3 %. Nezaměstnanost tak po dosažení historicky nejnižších hodnot na podzim loňského roku už dva měsíce v řadě mírně roste. Nárůst v posledních měsících souvisí především s ukončováním sezónních prací a propouštěním pomocných sil, které obchodníci nabrali na předvánoční shon. Očekáváme, že rekordně nízká nezaměstnanost již pravděpodobně dosáhla svého dna a začne se postupně mírně zvyšovat. Situace na trhu práce se i přesto nezlepší a nedostatek lidí na trhu práce zůstane i nadále jednou z hlavních bariér růstu ekonomiky. Nezaměstnanost by podle našeho odhadu měla zůstat na nízkých úrovních i v letošním roce, v průměru za celý rok očekáváme její nepatrné zvýšení na 3,3 %. Nezaměstnanost v České republice by tak měla nadále zůstat nejnižší v rámci Evropské unie.
• Okénko finančního trhu 8.3.2019
  Ve čtvrtém čtvrtletí 2018 vzrostla průměrná nominální hrubá měsíční mzda v České republice meziročně o 6,9 % na 33 840 Kč, což po očištění o inflaci znamená reálný růst o 4,7 %. Mediánová mzda vzrostla meziročně o 7,1 % na 29 247 Kč. Kvůli rekordně nízké nezaměstnanosti jsou zaměstnavatelé nuceni navyšovat mzdy, aby si stávající zaměstnance udrželi. To ovlivňuje především ziskovost firem, která s rostoucími mzdovými náklady klesá. Růst mezd ve státní správě překvapivě zpomalil na úroveň 5 %. Nicméně tlak na další zvyšování mezd především od lékařů a učitelů nepolevuje. Proto očekáváme, že v tomto roce porostou mzdy průměrně o 7,8 % a v roce příštím toto tempo zpomalí na 5,0 %.
• Okénko finančního trhu 8.6.2018
  Míra nezaměstnanosti v ČR v květnu klesl o 0,2 p.b. na 3,0 %, což je v souladu s naším odhadem i odhadem trhu. Sezónní faktory jsou v téměř plné síle, jelikož stlačily současnou míru nezaměstnanosti pod tu sezóně očištěnou. Přetrvají až do podzimních měsíců, kdy se míra nezaměstnanosti podle našeho odhadu bude držet pod 3% hranicí. Na druhou stranu jsou firmy stále pod větším tlakem na zvýšení mezd. Ty v prvním čtvrtletí nominálně vzrostly meziročně o 8,6 %. Vzhledem k vývoji na trhu práce se tyto tlaky ještě zintenzivní a i ve druhém čtvrtletí bychom mohli vidět velice výraznou dynamiku růstu mezd.
• Okénko finančního trhu 8.7.2019
  Květnová průmyslová výroba byla oproti dubnu vyšší o 1,1 %, meziročně se zvedla o 3,2 %. Tento příznivý výsledek byl však částečně ovlivněn nízkou srovnávací základnou z loňského roku. K růstu nejvýrazněji přispěl automobilový sektor, jehož produkce se od března postupně zvedá a dohání tak výpadky z podzimu a přelomu roku. Pokles produkce byl zaznamenán u výroby strojů a zařízení, což může indikovat nižší úroveň investiční aktivity průmyslových podniků. V lepších datech za duben a květen se tak neodráží nepříznivá ekonomická situace u našich hlavních obchodních partnerů v čele s Německem. Optimismus do budoucna pak vzbuzuje objem nových zakázek, které v dubnu meziročně stouply o 9 %, v květnu pak o 4,1 %. Očekáváme nicméně, že zahraniční vývoj bude dynamiku domácí průmyslové produkce v dalším období brzdit. V průměru za celý rok 2019 by si tak průmysl měl polepšit o 1,3 %, tedy podstatně méně než v loňském roce.
• Okénko finančního trhu 8.8.2018
  Míra nezaměstnanosti podle MPSV v červenci vzrostla o 0,2 p.b. na 3,1 %. Na jedno volné pracovní místo připadá i nadále 0,7 uchazeče. Za růstem nezaměstnanosti stojí nižší náborové tempo, které je pro červenec charakteristické, a příchod čerstvých absolventů na trh práce. V dalších měsících míra nezaměstnanosti opět klesne a udrží se pod třemi procenty až do podzimních měsíců. Pro tento rok odhadujeme průměrnou míru nezaměstnanosti na 3,2 %.
• Okénko finančního trhu 8.8.2019
  Česká nezaměstnanost se v červenci zvýšila o 0,1 procentního bodu a dosáhla tak hodnoty 2,7 %. Tento nárůst se očekával a souvisí s každoročním vstupem absolventů na trh práce. Nadále platí, že je míra nezaměstnanosti z historického hlediska na mimořádně nízké úrovni a s trochou zjednodušení lze říci, že většina nezaměstnaných tak činí z vlastního rozhodnutí. Na jedno evidované volné pracovní místo připadá pouze 0,59 uchazeče. Meziměsíčně dokonce došlo k nárůstu počtu nabízených pracovních míst, takže český trh práce výraznější ochlazení stále nezaznamenal. I nadále tak zůstává česká nezaměstnanost nejnižší v Evropské unii a v nejbližších měsících se na tom zřejmě nic nezmění. Nepoleví ani tlak na růst mezd, které si podle nás v letošním roce udrží dynamiku poblíž 7 %, což se pozitivně projeví na domácí poptávce po spotřebním zboží. Tento stimul se české ekonomice bude ve zbytku roku určitě hodit, protože zahraniční poptávka znatelně slábne a data z Německa naznačují, že se tamnímu hospodářství stále nedaří nadechnout k obnovení růstu. Oproti tomu na americkém trhu práce pokračují dobré časy, když došlo k dalšímu mírnému poklesu v počtu nových i pokračujících žádosti o podporu nezaměstnanosti.
• Okénko finančního trhu 9.10.2018
  Česká spotřebitelská inflace zaznamenala v září překvapivý meziměsíční pokles o 0,3 % oproti srpnu. Jedná se o největší meziměsíční pokles za poslední tři roky. Dle našich předpokladů se na poklesu nejvíce podílelo zchlazení cen v cestovním ruchu v důsledku končící letní sezony, které bylo ale výraznější, než se očekávalo. Překvapivě silný dopad měl také výrazný pokles cen dopravy, který byl způsoben především zavedením celostátních slev na jízdné v autobusové a železniční dopravě. V souvislosti se začátkem školního roku byl zaznamenán nárůst cen v oddíle vzdělávání především díky nárůstu poplatků za mateřské školy či školné za soukromé školy. Nejvýrazněji se na zvyšování cenové hladiny podílely ceny za potraviny a nealkoholické nápoje. Ceny služeb meziměsíčně poklesly o 1,5 % na rozdíl od cen zboží, které vzrostly o 0,5 %. Meziroční inflace dosáhla hodnoty 2,3 %, což je o 0,2 procentního bodu méně, než byl předpoklad trhu a ČNB.
• Okénko finančního trhu 9.11.2018
  Spotřebitelské ceny v říjnu meziměsíčně vzrostly o 0,4 %. Jedná se tak o největší meziměsíční narůst cen v této polovině roku. Nicméně v meziročním srovnání spotřebitelská inflace opět mírně zpomalila na hodnotu 2,2%, což je o desetinu méně než v předchozím měsíci. Za silným meziměsíčním nárůstem stojí zejména nízká srovnávací základna způsobená zavedením slev na jízdné ve vlacích a autobusech a prudké sezónní zlevnění dovolených z předchozího měsíce. V říjnu vzrostly zejména ceny oblečení, zeleniny a pohonných hmot. Na druhou stranu po letní sezóně zlevnily dovolené nebo ovoce. Ačkoli byl výsledný meziroční růst cen pod prognózou ČNB i trhu, jádrová inflace naopak meziročně zrychlila na 2,3 %. Pro centrální banku by to tak neměl být signál utichnutí proinflačních rizik.
• Okénko finančního trhu 9.1.2019
  Podíl dosažitelných nezaměstnaných osob v ČR na populaci ve věku 15 – 64 let se v prosinci lehce zvýšil na 3,1 %. Nezaměstnanost tak po dosažení historicky nejnižších hodnot v říjnu a listopadu mírně vzrostla. Tento nárůst souvisí částečně s ukončováním sezónních prací. I přes mírné zvýšení však přetrvávající nízká úroveň nezaměstnanosti nadále zůstává jednou z bariér rychlejšího růstu ekonomiky. Podle našeho odhadu by měla zůstat nezaměstnanost na nízkých hodnotách i v letošním roce, v průměru za celý rok očekáváme její nepatrné zvýšení na 3,3 %. Nezaměstnanost v České republice by tak měla nadále zůstat nejnižší v rámci Evropské unie. Nedostatek lidí na trhu práce bude i nadále vyvíjet tlak na růst mezd, které si i v letošním roce udrží svižnou dynamiku nad 7 %.
• Okénko finančního trhu 9.3.2020
  Česká míra nezaměstnanosti v únoru meziměsíčně poklesla o 0,1 procentního bodu na hodnotu 3,0 %. Nezaměstnanost je tak v České republice nadále z historického pohledu extrémně nízká, když na jedno pracovní místo připadá v průměru 0,6 uchazeče. Únorový mírný pokles míry nezaměstnanosti je v tuzemských podmínkách běžným jevem, který souvisí s postupným oteplováním počasí, které tak umožňuje náběh aktivity některých povolání. Nezaměstnanost dosud výrazněji nezasáhlo ani pokračující ochlazování ekonomické aktivity v průmyslu. S postupně narůstajícími obavami z budoucího globálního vývoje ovšem předpokládáme, že se míra nezaměstnanosti od rekordně nízkých úrovní v průběhu roku odpoutá. Nárůst ovšem nepředpokládáme nijak dramatický a za celý rok 2020 očekáváme průměrnou míru 3,2 %.
• Okénko finančního trhu 9.4.2019
  Americká administrativa hrozí uvalením cel na některé evropské zboží. Prozatím by se jednalo například o vrtulníky, sýr, víno a motocykly, nicméně do hry by mohla vrátit již v minulosti uvažovaná cla na dovážené automobily, což by evropský průmysl zasáhlo výrazněji. Američanům se nelíbí podpora, kterou evropská administrativa poskytuje výrobci letadel Airbus, a proto uvažují o odvetném uvalení cel na výše zmíněné evropské zboží v souhrnné hodnotě 11 mld. USD. Tato hodnota je relativně malá ve srovnání s obchodním konfliktem s Čínou, avšak hlavní nebezpečí vidíme v možné eskalaci konfliktu a zavádění významnějších a současně škodlivějších opatření. Tato akce není ze strany USA jednostranná, ale zatím se realizuje v rámci ujednání WTO. V zájmu obou stran však je nalézt nějaké přátelské řešení, protože možný konflikt by v každém případě znamenal ztráty pro obě strany.
• Okénko finančního trhu 9.5.2018
  Americký prezident D. Trump podle očekávání rozhodl o vystoupení z nukleární dohody s Íránem. Tímto krokem opět vchází v platnost sankce, které uvalily USA na Írán před uzavřením dohody. Americké firmy a banky mají tři až šest měsíců na stáhnutí svých expozic v Íránu v závislosti na typu transakce. Zatímco Izrael a Saudská Arábie souhlasí s rozhodnutím, vystoupení z dohody vytváří nový konflikt napříč Atlantikem. Velká Británie, Francie a Německo stále trvají na dohodě a vyzívají Írán, aby setrval v jejím plnění. Obnovení sankcí tak opět snižuje globální nabídku ropy a její cena tak celý den roste. Ropa Brent je nejdražší od pádu ceny koncem roku 2014. Posílil i americký dolar, který ale v průběhu dne umazal dnešní zisk. V současnosti se obchoduje na úrovni EUR/USD 1,188. Americké akciové indexy nejeví přehnaný zájem o zrušenou dohodu, ale pravdu ukáže až dnešní obchodování. Americké desetileté dluhopisy se po pár týdnech vrátily nad tříprocentní výnos. Na druhou stranu se daří evropským trhům, které pokračují v několikadenním růstu. Pro další vývoj ceny ropy bude dnes podstatný výsledek mezitýdenní změny amerických zásob. Trh očekává nárůst o 1 000 tis. barelů, což by naznačovalo slabší americkou poptávku po černém zlatě.