Šíření nákazy COVID-19

16.03.2022 US indexy dnes zahajují seanci silným růstem a navazují tak na pozitivní dění v Asii a v Evropě. Dow Jones přidává aktuálně +1,2 %; S&P 500 +1,7 % a technologický Nasdaq Composite +2,5 %. Dnešní rozhodnutí Fedu o sazbách, a především jeho další výhled budou určovat následující dění.

01.02.2022 Česká ekonomika podle dnes zveřejněného předběžného odhadu ČSÚ rostla v posledním kvartále loňského roku mezičtvrtletním tempem o 0,9 %. To bylo jen nepatrně pod naší prognózou, která čekala růst o 1,2 %. Ve srovnání s konsensem trhu, který předpokládal růst pouze o 0,2 %, je však dnešní výsledek pozitivním překvapením. Interval jednotlivých odhadů byl v důsledku zvýšené nejistoty vysoký, když sahal od mezičtvrtletního poklesu o 0,9 % až po růst o 1,2 %.

19.05.2021 Zlato od počátku letošního dubna zdražilo skoro o deset procent. Včera překročilo cenu 1875 dolarů za troyskou unci, takže je nejdražší od konce letošního ledna. Drahému kovu svědčí probíhající či vyhlížené citelné zrychlení inflace, k němuž dochází na řadě míst světa. Obchodníci s opčními a termínovými kontrakty dokonce sází na to, že cena drahého kovu by se v příštím roce mohla přehoupnout přes úroveň 2500 dolarů za unci.

07.10.2020 Podle předběžných údajů skončila v srpnu bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách přebytkem 7,6 mld. Kč. V meziročním vyjádření se jedná o pokles ve výši 1,6 mld. Kč. Výsledek tak zaostává za naším i tržním odhadem. Hlavním důvodem byl meziroční pokles přebytku bilance výrobků zpracovatelského průmyslu o 6,0 mld. Kč. Zpomalení oživení v automobilovém průmyslu sehrálo větší roli, než jsme očekávali. Růst výroby aut v srpnu nepokračoval a meziročně poklesly i registrace automobilů jak v tuzemsku, tak u důležitých obchodních partnerů, jako například v Německu. Kladná bilance motorových vozidel poklesla o 5,0 mld. Kč a podílela se tak největší měrou na celkovém snížení salda zahraničního obchodu. V meziročním srovnání byl vyšší i schodek bilance s počítači, elektronickými a optickými přístroji o 4,6 mld. Kč.

21.08.2020 Dnes zveřejněné předběžné odhady indexu nákupních manažerů (PMI) pro srpen minuly očekávání analytiků a přinesly tak zklamání. Index však zůstal nad 50-ti bodovou hranicí. To znamená, že expanze aktivity pokračuje, avšak pomalejším tempem, než se očekávalo. Kompozitní PMI index v eurozóně, který měří aktivitu v privátním sektoru (ve výrobě i službách), se z července na srpen snížil na 51,6 z původních 54,9 bodů. Pokles byl způsoben především zhoršeným výhledem pro PMI ve službách, které spadlo z 54,7 na 50,1 bodů a dostalo se tím prakticky na úroveň stagnace. Ukazatel aktivity ve výrobě zůstal víceméně beze změny (klesl z 51,8 na 51,7), odhad trhu byl 52,7. Ze šetření dále vyplývá, že produkce i nové zakázky ve výrobě pokračovaly v růstu. Na druhé straně míra zaměstnanosti znovu poklesla.

31.07.2020 Dnes zveřejněná data nám nadále ucelují pohled na ekonomický dopad pandemie Covid-19 na starém kontinentě. Český hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí 2020 meziročně poklesl o 10,7 %, což odpovídá snížení o 8,4 % oproti předchozímu kvartálu. Ačkoliv se jedná o historicky největší propad, výsledek pozitivně předčil konsensus analytiků. Navíc pokles českého HDP v porovnání se sousedními státy (-11,7 % r/r Německo a -12,8 % r/r Rakousko) nevychází nijak zle. Lze předpokládat, že nejpozitivnější složkou HDP byly výdaje veřejného sektoru. Pokud jde o jednotlivé sektory, pokles vykázaly téměř všechny, speciálně pak průmysl, obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Na to, jak jednotlivé faktory skutečně ovlivnily dynamiku HDP, je třeba počkat na podrobnější data, které budou k dispozici na začátku září.

30.07.2020 Evropské akcie krátce po otevření klesají. Důvodem je globální šíření nákazy Covid-19, které vystoupalo na nový rekord. DE30 se obchoduje se ztrátou 1,3 % a testuje důležitou úroveň na 12 640 bodech. Více volatility by mohl přinést report německého HDP, který bude zveřejněn v 10:00.

27.07.2020 Téměř přesně na den před osmi lety, pronesl tehdejší šéf ECB Mario Draghi slavnou větu „whatever it takes“, a signalizoval tak pevnost evropské struktury. Minulé úterý jsme byli svědky dalšího důležitého milníku, kdy se země Evropské unie dohodly na záchranném balíčku ve výši 750 mld. euro. To přineslo vlnu optimismu na trhy a odrazilo se i v dnes zveřejněném Ifo indexu, který hodnotí celkové podnikatelské klima. Index překonal konsensus analytiků a v červenci vrostl na 90.5 bodů oproti červnové hodnotě 89.3 bodů. Vpřed hledící složka indexu (Ifo Expectations) vrostla dokonce na nejvyšší úroveň od roku 2018 na hodnotu 97 bodů, oproti předchozí hodnotě 91.6 bodů. To naznačuje, že zlepšení ekonomické situace v Německu je již v běhu. Za pozitivním vývojem stojí kromě evropského záchranného balíčku i tamní v červnu zveřejněná fiskální podpora ve výši 130 mld. euro. Prezident Ifo institutu nicméně dodal, že míra nejistoty zůstává nadále vysoká.

24.07.2020 Podle týdenní statistiky o počtu nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti bylo v týdnu končícím 19. červencem evidováno 1,42 milionu nezaměstnaných, což bylo o 116 tisíc více než předchozí týden. Došlo tak k obratu klesajícího trendu, což zřejmě souvisí s vyššími počty nově nakažených osob a narušením plynulosti probíhajícího hospodářského oživení. Počet pokračujících žádostí se však během minulého týdne snížil o více než milion a dosáhl hodnoty 16,2 milionu.

23.07.2020 Nálada německých domácností a spotřebitelů se dál zlepšuje. Podle průzkumu zveřejněného dnes institutem GfK se sentiment na měsíc srpen zvedl téměř o deset bodů a dosáhl hodnoty -0,3 bodu. Konsenzus trhu přitom očekával jen zhruba poloviční zlepšení na úroveň -4,5 bodu. Jednalo se již o třetí nárůst v řadě a index tak od svého květnového minima stačil už přidat více než 20 bodů. Respondenti v rámci šetření ukázali zejména větší ochotu nakupovat, což je jistě podpořeno i přechodným snížením daně z přidané hodnoty (součást vládních opatření proti dopadům koronavirové krize). Zvýšil se však i jejich úmysl spořit a rovněž se zvedla očekávání ohledně zvýšení jejich příjmů. I když ukazatel v posledních měsících podstatnou měrou korigoval ztráty z letošního jara, stále zbývá ještě cca 10 bodů, aby bylo dosaženo předkrizových úrovní. Návratu na obvyklé hladiny brání stále přítomné nejistoty týkající se rychlosti hospodářského oživení, růstu nezaměstnanosti či nového šíření nákazy Covid-19.

23.07.2020 Člen bankovní rady ČNB Tomáš Nidetzký se po J. Rusnokovi a T. Holubovi se stal třetím bankéřem, který nechal veřejnost nahlédnout do svých úvah o nastavení měnových podmínek. Stejně jako guvernér Rusnok momentálně nevnímá potřebu dalšího uvolnění měnové politiky. Obavy z dezinflace, která vlivem pandemie mohla hrozit, se podle něho zatím nenaplňují. ČNB tak nemusí hledat alternativní měnové nástroje, debatu o jejich možném použití tak označil za ryze akademickou.

14.07.2020 Koruna včera dopoledne ztratila několik haléřů a kurz se dostal mírně nad EUR/CZK 26,7. Po obědě však své ztráty dohnala a vrátila se zpět na hodnoty EUR/CZK 26,65. Poblíž této hladiny kurz osciluje již od počátku června. Polský zlotý i maďarský forint včera spíše mírně ztrácely.

15.06.2020 Česká měna se i zkraje minulého týdne vezla na pozitivním sentimentu panujícím na globálních trzích a pokračovala v posilování. Uprostřed týdne dokonce testovala psychologickou hranici EUR/CZK 26,5, nicméně ta odolala. Trendu posilování pak učinil přítrž čtvrtek, kdy se na světové trhy vrátila opatrná nálada a většina akciových indexů se ocitla v červených číslech. To se samozřejmě odrazilo i na vývoji měn emerging markets, které s obratem sentimentu začaly ztrácet. Kromě vzrůstajících obav z možné druhé vlny šíření nákazy Covid-19 přispělo k obratu nálady i středeční vystoupení šéfa amerického Fedu J. Powella, který po zasedání měnového výboru tlumočil vzrůstající obavy Fedu z dlouhodobého a vleklého ekonomického zotavování. Určitou roli pak mohlo sehrát i zveřejnění poměrně pesimistického výhledu z dílny OECD.

02.06.2020 Česká ekonomika v prvním čtvrtletí poklesla v důsledku koronaviru o 3,3 % mezičvrtletně a o 2 % meziročně, což je o něco méně, než ukazoval předběžný odhad vývoje HDP z poloviny května. Pokles ekonomiky byl i tak výrazný. Je nutné si totiž uvědomit, že na konci loňského roku HDP ještě rostlo meziročně o 2 %. Z ekonomického hlediska tak Česká republika doplatila na včasné zavedení preventivních opatření proti šíření nákazy covid-19. V mezičtvrtletním srovnání se na poklesu HDP podílely nejvíce fixní investice následované spotřebou domácností. Mezičtvrtletní pokles ekonomiky pak jen částečně kompenzovala vyšší spotřeba vlády a vyšší čisté exporty. Lepší výsledek zahraničního obchodu byl však dán primárně tím, že ve srovnání s vývozy zaznamenaly větší pokles dovozy, a to především v důsledku omezené domácí poptávky. To odráží fakt, že v domácí ekonomice byla restriktivní opatření zavedena dříve než u našich obchodních partnerů.

23.04.2020 Futures ropy zažívají v posledních týdnech opravdu nevídané časy, díky čemuž se cena této „lukrativní“ komodity propadla až k hodnotám, na kterých se nikdy dříve nepohybovala. Na celém ropném kolotoči se však nepodílí pouze virová nákaza COVID-19 , která nelítostně sužuje celý svět. Za tímto propadem totiž stojí i obchodní válka světových producentů ropy, kteří se pokusili s pomocí nejrůznějších taktik vyřadit své konkurenty, čímž chtěli dosáhnout zvýšení svého podílu na trhu. Povedlo se však producentům dosáhnout svého tak, jak to předpokládali? Na to se zde pojďme nyní podívat.