Guvernér Michl se tak snaží podpořit korunu, která z dubnových EUR/CZK 23,10 oslabila až na 24,75 v posledních dnech. A právě hranici 24,75 koruny za euro se snažila Bankovní rada držet v turbulentním období na jaře 2022, kdy se měnoví obchodníci rázem začali zbavovat korun ve vidině nástupu nynějšího guvernéra do čela ČNB. Byť už centrální banka intervenční režim na podporu kurzu koruny oficiálně zrušila, právě ponechání výše sazeb a následný jestřábí komentář guvernéra působil na korunu pozitivně.
Vývoj měnového páru EUR/CZK (denní graf – D1):
Slabší koruna byla přitom před měnovým zasedáním jediným hlavním proinflačním faktorem. Citelný pokles inflace, pokračující recese a blížící se dopady fiskální restrikce v podobě konsolidačního balíčku dávají prostor k uvolnění měnových podmínek, na které se celý realitní sektor letos těší více než na Vánoce.
Krátkodobí spekulanti si tedy ještě své pozice díky příslibu vyššího zúročení nechali nebo své pozice i mírně navýšili. Dluhopisové trhy však evidentně nevěří, že by přísná měnová politika měla dlouhého trvání. Výnos českého dluhu zamířil výrazně níže a na 5 letech vynáší již jen něco přes 4 % (viz graf). Kromě poklesu výnosů, který byl ke konci týdne cítit globálně, tak tradeři vidí jako možný scénář budoucí prudký pokles úroků. Čím déle totiž bude ČNB držet sazby na 7 %, tím více ochladí ekonomiku a o to rychleji během příštího roku bude moci i chtít měnové kohouty uvolnit. Ve výsledku tak dlouhodobé výnosy šly níže.
Vývoj výnosu 5letého českého vládního dluhopisu (v % p.a.):
Jaká bude inflace v lednu 2024? Otázka za milion, se kterou si lámou hlavu i v analytické sekci ČNB. Podívejme se na vývoj spotřebitelských cen nikoliv přes meziroční růst (v září 6,9 %), nýbrž přes cenový index, protože ten nám napoví více. Uvidíme, že letos od ledna do září zdražil spotřebitelský koš pouze o 0,2 %! Svou roli na tom částečně hrají sezónní faktory, ale pro dosažení inflačního cíle v lednu 2024 stačí, aby ceny rostly o 0,3 % každý měsíc do prosince a následně v lednu bylo celkové přecenění standardní kolem 1,0 %. Toto je celkem hratelný scénář, když vezmeme v úvahu pokles cen tepla a plynu. Není třeba sledovat výkyvy spojené v loňskou srovnávací hladinou, „úsporný tarif“ na elektřinu nebo hrozivé přecenění na začátku tohoto roku. Stačí sledovat meziměsíční zdražování, které ukazuje stabilizaci cen více než jakákoliv jiná statistika.
Vývoj cenového spotřebitelského indexu v České republice:
Samozřejmě je otázkou, jestli bude cenový vývoj v případě dosažení oněch 2 % udržitelný. Pokud by jádrová inflace především ve službách byla stále vysoko okolo 4 %, pokles úroků by byl pravděpodobně pomalejší. Z pohledu na vysoké marže v segmentu restaurací, hotelů i obchodních řetězců by však novoroční přecenění výše nemuselo být nijak závratné, zvlášť v době klesajících cen potravin a částečně i energií. Levnější hypotéky a euro za více než 25 korun proto nemusí být příliš vzdálená budoucnost i přes listopadové „rašínovské“ snahy guvernéra Michla.
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: MT4, ČNB, worldgovernmentbonds.com, tradingecnomics.com, ČSÚ
