Dále pří příchozím větším růstu inflace IT firmy jistě jako růstové tituly strádaly, jak americká centrální banka (Fed) přistoupila k ráznému zvyšování Fef funds úrokové sazby, což vede k zvýšení diskontního faktoru a snížení současné hodnoty budoucích zisků. Skutečně, zvláště minulý rok došlo k rozsáhlým propouštěním. Nicméně, počet zaměstnanců v největších tech společnostech je o 70 % vyšší než před pandemií. Zároveň tyto firmy mají o 80 % větší příjmy než před 5 lety. Je vidět poptávka ekonomiky po produktech zvyšující produktivitu zejména v automatizaci a digitalizaci s cílem bojovat se zvýšenými náklady, ale zároveň opodstatnit růst reálných mezd více kvalifikované a produktivní pracovní síly. Pohlédněme na růsty produktivity a jednotkových nákladů práce v USA v posledních letech:
Je zřejmý pozitivní vývoj v produktivitě od minulého roku. S tím souvisí samozřejmě další faktor a to rozmach umělé inteligence (generative AI LLM). Kapitálově náročný proces implementace AI infrastruktury opět favorizuje velké nadnárodní IT firmy zmíněné výše, alespoň v počátečním stádiu, a tak můžeme na trhu pozorovat pokračující koncentraci, to jest tržní kapitalizace „Velkých 7“ například v indexu 500 firem S&P 500 v řádu 30 %. V 2023 “Velká sedmička“ zhodnotila 101 %, zatímco stejně vážená forma indexu jen 2,5 %. Koncentraci lze měřit různě, kupříkladu Herfindahl-Hirschman index (HHI) měřící velikost jednotlivých firem v porovnání s velikostí jejich sektoru, pak lze použít při aplikaci výše uvedené metody tržní kapitalizace firem k celkové kapitalizaci indexu (trhu):
Koncentrace je tak nyní v 86. percentilu historicky, největší od 70. let. Výrazně překonala tu z technologické bubliny roku 2000. Avšak v 60. letech byla stále vyšší, kdy akcie takzvané "Nifty Fifty" - Nifty 50 (zahrnující např. IBM, American Express, General Electric, Polaroid a Xerox) tvořily přes 40 % a pokračovala do začátku 70. let přes 30 % podíl hodnoty indexu. Zvýšená koncentrace není nic neobvyklého a může dál pokračovat. Jistě jsou jisté podobnosti mezi periodami zvýšené koncentrace v 1973 a 2000, kde byla nezaměstnanost nízká a akciový trh rostl, ale znamenalo nakonec konec býčího trhu a příchozí silný propad. Nicméně polovina 60. let až do začátku 70. let naopak poukazuje na možnost pokračování růstu trhu i při následném poklesu koncentrace. A 12měsíční forward P/E multiplikátor u S8P 500 je 20,8, což je nad 5letým i 10letým průměrem. Nicméně, průměr po finanční krizi 2008 byl 21,6. Koncem 90. let klíčová Fed funds sazba byla podobně jako nyní 5,2 % a forward P/E bylo v průměru 25. Stejně tak ziskový příspěvek technologických firem v indexu je dnes značně vyšší a valuační poměr naopak nižší než tehdy:
Co může způsobit počátek “pozitivní“ redukce stávající koncentrace trhu? Jedním s faktorů je růst likvidity, to znamená omezení QT a počátek redukce Fed funds sazby Fedem. Takový scénář by podpořil vyšší valuaci technologických firem, ale zároveň více oživil další segment akciového trhu jako cyklické akcie a tituly s malou kapitalizací.
Závěrem se pojďme podívat na vývoj populárních index kontraktů na large-cap micro S&P 500 (MES) a small-cap micro Russell 2000 (M2K) a jejich poměrový spread na burze v Chicagu, od konce 2019 (SOL Trader, denní data):
Přeji úspěšné obchody!
Martin Lembák
Striker Securities
Lembros Commodity Advisors LLC
