Tématické reporty

04.03.2022 Česká národní banka dnes vstoupila na devizový trh, aby zabránila oslabování české koruny. Ta za posledních čtrnáct dní vlivem rusko-ukrajinského konfliktu proti euru ztratila zhruba šest procent. Lze nalézt dva důvody pro toto rozhodnutí. Jedním je stabilizace korunového trhu, který je pod tlakem odlivu kapitálu v důsledku globálního nárůstu rizika. Druhým důvodem jsou další silné inflační tlaky, které oslabující koruna spolu s rostoucími cenami energetických komodit vytváří. Intervenční hladinu ČNB nezveřejnila a ani to od ní neočekáváme. Hlavním nástrojem měnové politiky zůstávají úrokové sazby. Vlivem aktuálního vývoje je rizikem, že tuzemské sazby překročí hranici 5 % a jejich snižování se odsune až do příštího roku.

24.03.2021 Centrální banka v souladu s očekáváními dnes úrokové sazby nezměnila. Základní repo sazba tak zůstává 0,25 %. Jako hlavní důvod uvádějí centrální bankéři přetrvávající vysokou míru nejistoty spojenou s vývojem pandemie. Bankovní rada zůstává oproti prognóze ČNB, která do konce roku počítá s trojím zvýšením sazeb, i nadále opatrnější a očekává jejich stabilitu po delší dobu. Guvernér Rusnok uvedl, že předčasné zpřísnění měnové politiky může napáchat mnohem více škod oproti tomu, že by úrokové sazby zůstaly nízké po delší dobu, než by se zpětným pohledem mohlo zdát optimální. Zpřísňování měnové politiky může podle bankovní rady nastat až ve chvíli, kdy budou k dispozici hmatatelné výsledky ekonomického oživení a pandemie bude významně ustupovat. Naše prognóza očekává první zvýšení úrokových sazeb v listopadu.

09.03.2021 K jednacímu stolu ve čtvrtek zasedne Evropská centrální banka. Tu začal znepokojovat růst výnosů dluhopisů na finančních trzích. Je tak velmi pravděpodobné, že toto téma bude ústředním bodem i nadcházejícího jednání. Aby ECB růstu výnosů zabránila, měla by podle našeho názoru místo verbálních intervencí již přistoupit k akci. Logickým krokem by tak bylo zvýšení nákupů aktiv v rámci stávajícího pandemického programu. Nejedná se tedy o žádný nový nástroj, ale pouze o flexibilnější využívání toho stávajícího. Evropské výnosy totiž podle naší prognózy dále porostou. Nahoru je potáhnou výnosy amerických Treasuries, ale i rostoucí inflační očekávání v eurozóně. V krátkém období má ECB šanci díky větším nákupům dluhopisů tento trend zbrzdit. Ve střednědobém horizontu by však v prostředí očekávaného ekonomického oživení a rostoucí inflace byla tato snaha velmi nákladná a pravděpodobně neúspěšná.

19.01.2021 Evropská centrální banka si své trumfy vystřílela již na prosincovém zasedání, kdy rozšířila a prodloužila pandemický program nákupů aktiv a zveřejnila svou novou prognózu. Čtvrteční zasedání tak bude z tohoto úhlu pohledu patřit k těm méně zajímavým. Centrální banka bude pravděpodobně hodnotit svoji prognózu v kontextu posledního pandemického vývoje. Pokračuje také strategická revize její měnové politiky, která zřejmě vyústí ve změnu inflačního cíle. Na tato oznámení si ale budeme muset ještě pár měsíců počkat. Pozornost ECB se v nejbližších měsících bude podle našeho názoru soustředit spíše na udržení příznivých podmínek na trhu pro financování než na dosažení inflačního cíle. Ten je stále v nedohlednu a s tím i zvyšování sazeb. To očekáváme až v roce 2024.

15.12.2020 Parametry nastavení měnové politiky ponechá Americká centrální banka ve středu beze změny. Mohla by však naznačit, jaké podmínky budou muset být splněny, aby začala omezovat svůj program nákupů aktiv. Zveřejněna bude i nová prognóza. Ta ale zřejmě zůstane bez výraznějších změn. Inflace podle ní pravděpodobně nepřekročí 2 % ani v roce 2023, takže není překvapivé, že medián výhledu vývoje úrokových sazeb bude pro následující tři roky počítat s jejich stabilitou. My prostor pro první zvýšení sazeb vidíme ve druhé polovině roku 2023. Dolarové sazby na trhu a výnosy amerických státních dluhopisů se v polovině roku odlepily ode dna a od té doby postupně rostou. Tento trend podle nás bude v příštím roce pokračovat díky nové vakcíně proti Covid-19 a očekávanému oživení ekonomiky. To by mělo podporovat i růst korunových sazeb, které jsou stále více ovlivněny právě dolarovými sazbami.

08.05.2020 Česká národní banka snížila svou základní úrokovou sazbu o dalších 75 bb na 0,25 %. Rozhodla se tak učinit s ohledem na relativně pesimistický scénář pouze pozvolného oživení ekonomické aktivity v druhé polovině letošního roku. Očekáváme, že ČNB sazby znovu sníží na červnovém zasedání a dvoutýdenní repo sazba tak dosáhne technické nuly. Na této hladině pak podle nás setrvá až do konce příštího roku. V případě, že i pak bude ekonomika vyžadovat další podporu, ČNB bude muset využít nekonvenční nástroje, a tím nejpravděpodobnějším jsou podle nás devizové intervence.