Základní úrok tedy vzrostl v Česku na 3,75 %, v Polsku na 2,25 % a v Maďarsku na 2,40 % a zvyšování rozhodně není u konce. U všech 3 centrálních bank bychom se měli dostat během letošního prvního pololetí do koridoru 4-5 %.
Vývoj hlavní úrokové sazby v Polsku:
Vzhledem k tomu, že v eurozóně zůstává depozitní sazba na -0,50 % a ještě nějakou dobu takto nízko zůstane, láká úrokový diferenciál lokální investory k nasměrování části měnového portfolia právě do korun, zlotých a forintů. Posilování středoevropských měn pomáhá i rostoucí podíl ve financování investic výrobních společností právě v eurech.
I po výrazném posílení zůstávají regionální měny zajímavé právě díky vyšším úrokům a kladným swapovým bodům při prodeji měnových párů EUR/CZK, EUR/PLN a EUR/HUF. Zároveň trhy nečekají, že by se s dočasně vyšší inflací nedokázaly vypořádat, a proto je turecký scénář mimo hru.
Vývoj měnových párů EUR/CZK, EUR/PLN a EUR/HUF (4hodinový graf – H4):
Co se týče samotné inflace, poslední porovnatelná data za listopad ukazují, že Polsko a Maďarsko jsou na špici a drží v meziročním růstu cen nelichotivou 3. a 4. pozici. Česká inflace je dle Eurostatu překvapivě pod průměrem eurozóny i EU, za tímto vývojem je ale snížení DPH na elektřinu a plyn, které dočasně ubralo z domácího růstu cen cca jeden procentní bod.
Inflace by tedy měla dále motivovat místní centrální banky v dalším růstu úrokových sazeb. Zároveň ale rozdíl oproti eurozóně není tak velký, aby se investoři měli bát samotného znehodnocení kupní síly měny oproti euru.
Porovnání meziroční inflace v zemích Evropské Unie v listopadu 2021:
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: Eurostat, MT4, tradingeconomics.com, ČNB